Dotazy

ZO schválilo finanční výpomoc ve výši cca 44 tis. Kč. občanovi, který utrpěl těžkou autonehodu. Částka je na nákup kompenzačních pomůcek. Prosím o radu jak účtovat a zda musí tento občan dát přiznání k dani darovací.

Zaúčtování: 572 MD / 345 D a 345 MD / 231 odpa např. 4349 a pol. 5492 (pokud účelově lze i 5493).

Předpokládám, že je to finanční výpomoc nevratná, tj. že to není půjčka. Podpory a příspěvky z rozpočtu ÚSC nejsou předmětem daně darovací, tj. občan nemusí dát přiznání k dani darovací.

Dobrý den, pokud RM poskytne dotaci ve výši 50 000 Kč organizaci vymezené v § 85 bodu c) zákona o obcích (a to třeba i jedné a té samé organizaci 10x v jednom kalendářním roce, v součtu však 50 tis. Kč nepřesáhne), musí být tyto smlouvy o poskytnutí dotace schváleny dle § 85 bodu j) v ZM? Díky!

Dle jednoho výkladu MV nemusí. Ten výklad je na CD ke knize Rozpočtová skladba 2012 a posílám Vám jej v samostatném mailu.

Zaplatili jsme v letošním roce fakturu jako opravu oplocení za 265 000 Kč, při tom tam původně byly staré sloupky a kousky pletiva, to vše se odstranilo, postavily se nové sloupky a dalo nové pletivo. Původní plot nebyl nikde evidován. Smlouva o dílo byla na akci "Oprava oplocení bytového domu". Můžeme přeúčtovat do majetku, když SoD je na opravu? Budeme letos ještě zadávat zakázku na plot okolo hřbitova za 800 000 Kč, starý plot máme v majetku za 20 000, ten se bude odstraňovat včetně sloupků a betonu pod nimi, vše bude nové. Myslím, že starý plot by se měl vyřadit z majetku a nový účtovat jako investice a zavést na novou kartu, jak ale nazvat zadání této zakázky?

Oprava je odstranění částečného opotřebení , v případě že se jedná o znovupořízení majetku je opravdu správněji původní plot vyřadit pro plné opotřebení a nový zařadit jako novou stavbu. Místo "oprava" dejte název na fa např. "obnova oplocení".

Město sjednalo pro zastupitele pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem funkce a pojistku uhradilo. Jakým způsobem to lze dál řešit či neřešit? Máme předepsat pohledávku za zastupiteli a požadovat úhradu plné částky pojistného? Nebo jim to jako nepeněžní plnění připočítat k odměně za výkon funkce a odvést daň a pojištění? Řeší se tato záležitost jinak u uvolněných a jinak u neuvolněných zastupitelů? A ještě poslední dotaz - šlo by o daňový či nedaňový náklad? Děkuji za odpověď.

Já Vám dotaz vrátím, protože je to spíše pracovně právní otázka a upřímně neznám správnou  odpověď a neumím ji z předpisu vyčíst.  Dle mého názoru je to totiž nepeněžní příjem podléhající zdanění daní ze závislé činnosti a dle nařízení vlády o odměňování zastupitelů jsou částky v něm uvedené jako maximální. Myslím si, že je sporné, zda je to oprávněný výdaj obce a že možná nejsprávněji je ta pohledávka. Upřímně Vám povím, že se bojím na takový dotaz nějak striktně odpovědět, protože bych nechtěla zastupitele finančně poškodit. Doporučuji vznést dotaz na ministerstvo vnitra.

Dobrý den, příští měsíc bychom měli obdržet dotaci od Úřadu práce na jednoho pracovníka. Při vyřizování žádosti o dotaci jsem sdělila č. účtu u ČNB na zaslání dotace. Kolegyně z Úřadu práce mi sdělila, že účet u ČNB je v tomto případě chybný, že se nejedná o dotaci, ale o příspěvek a ty zasílají obcím na jejich účty. Na základě toho jsem tedy uvedla základní běžný účet. Nevím, jestli jsem tím neporušila povinnost o zasílání dotací ( i když toto je prý příspěvek) na účet u ČNB. Děkuji za odpověď

Toto je velmi srandovní kauza, i když to zúčastněným obcím tak nepřipadá. Ale opravdu se MF vyjádřilo v jednom stanovisku, že lze převádět "příspěvky" od UP přímo na ZBÚ. Z hlediska porušení předpisů je to záležitost UP, ne vaše, takže klidně "příspěvek" od UP na ZBÚ přijímejte. Ohledně správnosti výkladu z MF mám své pochybnosti, ale poslali jej krajům i SMO.

Citace stanoviska MF:

...z ustanovení § 3 písm. h) bod 11. zákona č. 218/2000 Sb. vyplývá, že na účet v ČNB mají směřovat dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu. Přitom příspěvek ze státního rozpočtu není totéž co dotace ze státního rozpočtu.

Z výše uvedeného lze podle mého názoru dovodit, že pro příspěvky poskytované podle Vámi uváděných zákonů neexistuje povinnost, aby směřovaly na účty v ČNB. Jedině v případě, že by směřování těchto prostředků na účty v ČNB vyžadoval jejich příjemce, pak by mu tam mohly být posílány.

Ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb. nelze na tento případ podle našeho názoru použít. Předpokladem pro výše uvedené je, že jde skutečně o příspěvek, který je jako příspěvek nazván v nějakém zákoně.

S pozdravem (oddělení rozpočtová legislativa).

Radši uvádím i dotaz k této odpovědi: v rámci aktivní politiky zaměstnanosti máme s obcemi a městy našeho okresu uzavřeny „Dohody o vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací a poskytnutí příspěvku, spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu“ a každý měsíc zasíláme na základě vyúčtování měsíční příspěvek v určité výši na účet těmto obcím, který je i uveden v dohodě. Jde mi o informaci, zda-li by i tento příspěvek měl být od dubna posílán na nově zřízený účet u ČNB či nikoliv. V případě že ano, museli bychom vytvořit dodatky ke stávajícím dohodám o změně čísla účtu.

(info získáno od SMO a od Ústeckého kraje)

Nejsme si jisti zda je povinností zveřejňovat na úřední desce u závěrečných účtů Svazku a Mikroregionu i všechny výkazy + zprávu auditora? Vyvěsili jsme jen závěrečné účty, kde jsou poznámky, že veškeré přílohy jsou k nahlédnutí na obecním úřadě. Jak je to prosím správně.

Závěrečný účet a celá zpráva o výsledku přezkumu musí být zveřejněna na úřední desce - dálkový přístup, na úřední desce jen v zúženém rozsahu s odkazy. Výkazy zveřejněné být nemusí, i když můj názor je, že je to dost zásadní dokument, jehož zveřejnění je vhodné. Výkazy jsou pro všechny ke stažení na stránkách MF (ÚFIS). Návrh závěrečného účtu musí být zveřejněn na úředních deskách všech členských obcí. §39, odst. 6 zákon 250/2000 Sb.

Při přezkoumání hospodaření ze strany KÚ nám bylo v roce 2011 sděleno, že při schvalování závěrečného účtu musí zastupitelstvo samostatným usnesením rozhodnout o použití (vypořádání) hospodářského výsledku za minulé účetní období (kladný HV na účet 432). Tak jsme to tedy spáchali v roce 2011 (za 2010) a 2012 (za 2011). Nyní ZM v březnu schválilo (poprvé) účetní závěrku – i přes absenci příslušné vyhlášky, a samozřejmě v usnesení se o vypořádání HV nezmínilo (ale teď vyplývá, že asi mělo). Otázka zní – má ZM znovu přijmout usnesení o HV současně se schválením závěrečné účtu (tak jako v roce 2011 a 2012)?

Ta povinnost schválení VH za obec za rok 2011 nikde předpisem dána nebyla. Letos ( v roce 2013 za 2012) stačí schválit účetní závěrku; usnesení o "rozdělení" VH být nemusí, není potřeba u schválení závěrky za obec nic doplňovat, schválením závěrky se rozumí i schválení VH a rozdělit stejně jinak nejde než převést na 432, tak není co schvalovat. Něco jiného je to však u PO, kde se výše VH schvaluje a schvalují se příděly fondům.

Prosím o informaci týkající se ČSOB instit.státních dluhopisů a KBC Money CZK Alpha. Dluhopisy a cenné papíry jsme nakoupili ke konci roku 2012, na základě ročního výpisu jsem provedla přecenění. Nyní mi chodí měsíčně výpis z účtu cenných papírů se stavem portfolia ke konci měsíce. Mám každý měsíc na základě výpisu přeceňovat, nebo až zase ke konci roku? Moc děkuji.

Stačí zase až na konci roku dle výpisu k 31.12., příp. k poslednímu výpisu, který bude do závěrky k dispozici, měsíčně není potřeba přeceňovat dle aktuální hodnoty. Pozor přecenění dluhopisů není tak jednoduché, Ing. Nejezchleb se snažil problematiku podrobně popsat v knize Účetní reforma 2012, myslím, že Vy ji máte, tak se pak v prosinci radši podívejte.

Dobrý den, fakturujeme nájemné za pozemky, na druhé straně nájemce nebude hradit, ale dojde ke kompenzaci vůči jeho pohledávce za městem, eviduji na 459. Chci se jen ujistit, že uvažuji správně. Protože neproběhne platba peněz, celá transakce se neobjeví ve výkazu Fin, budu účtovat pouze 459/395, 395/311, je to tak? Jelikož se jedná o významnou částku, chci se ujistit, že se to takto u ÚSC smí dělat jako v běžném účetnictví podnikatelském? Není problém, že se to (na jedné straně příjem na druhé straně výdej) neobjeví ve Fince? Děkuji za odpověď.V té souvislosti mě napadá, zda neúčtuji špatně o jiném případu - tam dochází ke kompenzaci běžných faktur, vždy zároveň dochází k převodu peněz - doplatek jedné z faktur a já účtuji, jakoby došlo k převodu všech peněz, takže se mi do Fin dostanou celé částky, na bankovním účtu provedu účtování, jakoby docházelo proti sobě k platbám celých částek (příjem 100, výdej 120, projde Finkou, bankou však jen rozdíl tedy 20), což je vlastně možná chybou? Snad to píšu srozumitelně, děkuji za odpověď.

V případě vzájemného zápočtu pohledávek a závazků opravdu není potřeba zařazovat příjem a výdej dle RS ( dokonce si to vyhláška ani nepřeje, pokud nedojde k pohybu peněz). Lze účtovat i přímo 459/311, ale 395 se někdy využívá pro saldokonto. U dotazu - zda ÚSC smí? - kdo striktně vykládá vyhlášku k RS, tak dokonce musí. Takže bez obav lze udělat jen zápočet.

V té druhé části dotazu jsem se trochu ztratila, ale myslím si, že ta odpověď na první část se dá i na tu druhou použít. Asi ano, stačilo by účtovat jen o 20 na převažující straně.

Prosím o radu jak účtovat a na základě čeho demolici domu. Obec koupila dům a pozemky(v havarijním stavu). Odkup trval několik let(nemovitost byla rozdělena na 32díl). Vroce 2012 byl odkup dokončen, dům a pozemky zapsán do LV obce. Přijali jsme do majetku 021/042, byl vystaven kvalifikovaný odhad životnosti (starostou) a provedeny oprávky v příslušné výši 081/021. Ještě loni bylo vystaveno městským úřadem - stavebním úřadem "Sdělení k záměru odstranění sravby".V letošním roce se demolice provádí. Jak účtovat, jen 551/081 a 081/021? Dům vyřadit z majetku na základě sdělení o záměru odstranění stavby "Odstranění stavby, demolice domu č.p. ..." Děkuji za radu

Tu stavbu byste měli vyřadit až k demolici dojde, ne jen na základě sdělení o záměru. Zaúčtování máte dobře. Je to standardní vyřazení z důvodu opotřebení, ve výši zůstatkové ceny zápis 551/081 a pak v celé vstupní ceně 081/021.

Obracím se na Vás s prosbou o radu v následující situaci: V loňském roce rozhodlo ZM o zrušení příspěvkové organizace. Její činnost skončila k 31.12.2012. Uvedená PO bohužel vedla velmi špatně své účetnictví, v organizaci došlo v průběhu loňského roku i ke zpronevěře (řeší policie ČR). Účetnictví zmíněné PO bylo uzavřeno k 31.12.2012, pak znovu otevřeno, byla odúčtována rozvaha a provedena mimořádná závěrka. V měsíci březnu byl proveden přezkum hospodaření města a všech jeho PO za rok 2012. U zrušené organizace bylo auditorskou firmou zkonstatováno, že účetnictví je vedeno neúplně, neprůkazně, nelze říci, zda odpovídá skutečnosti a není vedeno v souladu s platnými zákony. Město jako zřizovatel by mělo provést schválení účetní závěrky. RM pravděpodobně z výše uvedených důvodů závěrku neschválí. Jak máme dále postupovat? Organizace je již zrušená a osoby, které ji vedly a účetní, které účtovaly, již nemáme k dispozici (za rok 2012 se v PO vystřídaly 3 účetní a účtovalo se ve 2 účetních programech). Děkuji velice za odpověď.

Mým názorem je, že skutečně s tím stavem moc nenaděláme. Organizace je zrušená - takže ať schválení nebo neschválení účetní závěrky nemůže vést k provádění nějakých korekcí v rámci účetnictví. Teď je otázka, o jaký charakter potenciálních chyb se jedná - některé jsou asi takové, že se potenciálně mohly přebrat na právního nástupce - tedy Město - pokud jsou to chyby identifikovatelné, a pokud bychom již tak nějak aplikovali "novou vyhlášku", tak by asi bylo logické, že třeba by došlo k neschválení účetní závěrky (jako konstatováním) s tím, že následně by byly provedeny korekce daných chyb ale již u Města - jako právního nástupce. Nicméně podle popisu mám takovou obavu, že asi se nejedná o nějaké konkrétní chyby, ale celkovou neprůkaznost a že se bude asi postupně ukazovat, co je vlastně špatně - no potom by to bylo asi na neschválení jako konstatování orgánu se zdůvodněním - neprůkaznost ...., nicméně již by se s tím asi nic nedalo dělat ...  (ZN)

prosím o kontrolu zaúčtování následujícího případu - daň z příjmu právnických osob: Do prosince 2012 jsem zaúčtovala předpis na DPPO zápisem 591 MD X 384 D, v lednu 2013 jsem proúčtovala 384 MD X 231/6399-5362 D a 682 D X 231/pol. 1122 MD. Dnes (20.5.2013) mi volala paní z finančního úřadu, že jsem si špatně zaokrouhlila částku pro výpočet daně a tudíž je i daň jiná, tj. o 138 Kč nižší. Opravu budu účtovat?: 595 MD = - 138 Kč X 384 D = - 138 Kč 682 D = -138 Kč X 231/pol. 1122 MD = - 138 Kč 384 MD = - 138 Kč X 231/6399-5362 = - 138 Kč

Tu opravu již můžete zaúčtovat bez 384, stačí zápisem 595 minus MD / 682 minus D a jen prohodit položky 231 6399 5362 a zároveň 231 1122.

Město vlastní nemovitost – městkou halu, část je pronajata jako restaurace, sály provozuje město. V roce 2012 při vichřici došlo k poškození střechy celého objektu a následující den ještě zateklo do pronajaté restaurace – obojí nahlášeno jako pojistné události z pojistky města. Dle sdělení pojišťovacího makléře si nájemce v roce 2012 objednal a uhradil malíře (3.800,- Kč) a fakturu zaslal pojišťovně s žádostí o náhradu. Pojišťovna v roce 2013 toto uzavřela jako jednu pojistnou událost a vyplatila pojistné plnění (celkem 300.000,- po odečtení spoluúčasti 5.000,- Kč) na účet města včetně náhrady za malíře hrazeného nájemcem. Jak správně pojistnou událost uzavřít? Je možné vyplatit nájemci část pojistného plnění ve výši 3.800,- Kč nebo ponížené o alikvotní část spoluúčasti? Nebo musí pojistné plnění zůstat městu a nájemce dodatečně přefakturuje náklady za malování? Město i nájemce jsou plátci DPH. Faktura za malování je od neplátce DPH. Jak správně zaúčtovat?

Tak k první věci - tím, že jste to zahrnuli do "vlastní pojistné události" tak jste řekli, že i ty náklady na malíře přísluší vám jako vlastníkovi objektu - nelze tedy proto na něj přenášet spoluúčast - takže by to měl přeúčtovat jako celek bez nějakého ponižování (předpokládám, že není nějaká zvláštní dohoda ...).

Pojistné plnění bych nechal na Městu s tím, že náklady na malíře budou přeúčtovány s tím, že se jedná o náklady, které mělo hradit Město - přitom bych dle mého názoru mohl udělat to přeúčtování mimo DPH. ZN

Účetně - žádost o úhradu od nájemce: 511/321...

Jak máme zaúčtovat národní kulturní památku, u které neznáme pořizovací cenu. Víme že nemovitá kulturní památka se vede na účtu 021, pokud známe její cenu (koupě, dar, dědění), ale nemovitá kulturní památka, u které není známa pořizovací cena a je oceněná ve výši 1 Kč (zákon o účetnictví § 25, odst.1, písm.k) se vede na účtu 032 Kulturní předměty. V našem případě se jedná o valy a opevnění, které tam už v dnešní době není a vše je zarostlé křovím a trávou. Jak tedy správně zaúčtovat na účet 021 a nebo účet 032.

O d roku 2012 je již změna, můžete na 021 zařadit i nemovitou kulturní památku oceněnou 1 Kč. Ta podmínka stavby v ocenění RPC byla novelou vyhlášky č. 410/2009 Sb. k 1.1.2012 změněna (§14, odst. 3, písm.e).

Evidujeme v majetku na účtě 021 žulový pomník v hodnotě 11.941,- Kč. Z důvodu pokusu o krádež bronzové plastiky na pomníku, bude plastika nahrazena plastovou replikou a uložena v depozitáři muzea. Správce majetku ocenil bronz.plastiku na polovinu PC celého pomníku. Bronzovou plastiku bychom měli přeřadit na účet 028. Můžeme to provést následovně? Přeřazení z 021: MD 028/D 021 5.970,- Kč Dooprávkování: MD 081/ D 088 2.508,29 Kč MD 558/ D 088 3.461,71 Kč Nejsme si jisti účtem 558 (případně 551?), ale drobný majetek by se měl dooprávkovat do nákladů? Plastová replika by nám následně zhodnotila stávající žulový pomník (cena nad 40 tis.)

Zaúčtujte jako vyřazení části stavby. Tzn. ve výši 3,4 tis. Kč (zůst. cena části stavby)  zápisem 551/081 a pak již jen a 081/021 a 028/088 ve výši 5. 970,-. Těmito zápisy bude dodržen ČÚS 710.