Dotazy

V jaké ceně zařadit do majetku nově oceněné pozemky. Znalecký posudek mi uvádí cenu zjištěnou a návrh hodnoty obvyklé.

Jak nám vysvětlili právníci, máte nadefinovat pro zpracování ZP za jakým účelem jej potřebujete a ZP by měl obsahovat jen jednu cenu. Ale vím, že se ne vždy v praxi podaří, protože se někdy ZP zpracovaný např. pro daňové účely využívá i pro stanovení RPC.

Pokud se jedná o pozemky, které dosud nemáte v účetnictví, tak se mají ocenit RPC, tj. dala bych přednost ceně obvyklé, což více odpovídá definici RPC - cena majetku v době, kdy se o něm účtuje. Dále je možné se rozhodovat za pomoci principu opatrnosti a zvolit nižší ocenění.

Obec uzavřela jednu kupní smlouvu na nákup dvou pozemků. pozemek č.1 má výměru 64 m2 a byl nakoupen za 13000,-Kč pozemek č.2 má výměru 1068m2 a byl nakoupen za 12000,-Kč. Cena byla stanovena dle znaleckého posudku. Další náklady , které obec uhradila-faktura za znal.posudek - 1500,-Kč a faktura za sepsání smlouvy a podání na katastr-3500,-Kč. Takže ostatní náklady celkem činní 5000,-. 042/321 ke dni podepsání smlouvy ve výši 25000 321/231 §3639 pol.6130 úhrada kupní smlouvy ve výši 25000 042/321 ostatní náklady ve výši 5000 321/231 §3639 pol.6130 úhrada ostat.nákl.ve výši 5000 031/042 zařazení pozemků ke dni podání návrhu na vklad a tady si nevím rady v jaké výši jednotlivé pozemky zařadit - tedy jak správně rozpočítat ostatní náklady na jednotlivé pozemky. pozemek č.1 ve výši 13000+poměrná část ostat.nákladů pozemek č.2 ve výši 12000+poměrná část ostat.nákladů Prosím o kontrolu zaúčtování a o radu jak ostatní náklady správně rozdělit.

Zaúčtování v pořádku, jedná se o výdaje související s pořízením DM, do ceny pozemků by jít měly. V tomto případě stačí rozdělení vedlejších nákladů dvěma, ceny jsou dost shodné, tedy každý pozemek v účetní evidenci navyšte o 2,5 tis. Kč. (Dle ČÚS 710 by to byla varianta: "jiný průkazný způsob").

Podle zákona 549/1991 Sb. byl obci vyměřen soudní poplatek k žalobě o určení vlastnictví k nemovitostem proti ÚZSVM. Pokud bude žaloba vzata zpět, bude část zaplaceného poplatku vrácena s ohledem na možné mimosoudní vyrovnání. Prosím, jak celý účetní případ zaúčtovat.

Zaúčtujte jen 538 MD / 231 3639 5362, dost často je v příkladech v publikacích i v některých výkladech od MF uvedena položka 5192. Ani u jedné by nikdo neměl vytknout chybu, přímo v náplni položky uvedeno není. (Ty výklady jsou rozdílné asi proto, že u pol. 5192 je uveden text "náhrady soudního řízení"). Je docela dobré si evidovat uhrazené soudní poplatky v mimoúčetní operativní evidenci v logice podmíněných pohledávek, do podrozvahy s tím můžete jít tak např. na 951, ale spíše bych si volila tu mimoúčetní evidenci. Obec má pak alespoň přehled, v jakých soudních sporech vystupuje. Při úhradě to však pohledávka není, není jisté vrácení poplatku, to by nebylo dobře....

Dobrý den, prosím o pomoc při vyřešení tohoto problému: Pro rozšíření průmyslové zóny město nakoupí pozemek a provede na něm zatrubnění potoka. Tento pozemek by měl být prodán společnosti Škoda Auto. Podle zákona o investičních pobídkách jsou výdaji, které mohou být podpořeny pozemky, budovy a zařízení, tedy nikoli stavby. Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách jsou vodní díla, která mj. slouží k umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, stavby. Za takovou stavbu je možné považovat i zatrubnění potoka. Podle obč. zákoníku není stavba součástí pozemku, avšak podle nálezu Ústavního soudu ze dne 24.5.1994 meliorační zařízení umístěná pod povrchem pozemku nejsou stavbou ve smyslu § 120 odst.2 obč.zákoníku, ale součástí pozemku ve smyslu § 120 odst.1 obč. zákoníku. Neudělá město chybu, když prodej pozemku se zatrubněním pojme jako plnění osvobozené od DPH? Ještě nám do toho vstupuje rozsudek Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 288/2004, který řeší zatrubnění vedoucí pod rodinným domem, ale to doufám není tento případ. O pořízení zatrubnění nebude účtováno jako o stavbě, ale jako o "technickém zhodnocení pozemku", čili v provozních nákladech?

Já se obávám, že se bavíme ryze o právním problému, na který možná asi nebudeme schopni dát relevantní odpověď (s tou by měl přijít právník ...). Fakticky řešíme, zda zatrubnění je součástí pozemku či nikoliv. Chci předem upozornit, že se názory nejvyššího soudu od devadesátých let v tomto ohledu výrazně vyvíjely (od původního režimu, kdy velká část liniových staveb byla hodnocena jako součást pozemku do stavbu, kdy je jim stále více přiznáván status samostatné věci). Pokud jsem se díval na něco nejnovějšího, tak mne zaujal judikát Nejvyššího soudu z března 2013 řešící problematiku zatrubnění - viz níže. Je zde zmiňován i ten judikát z roku 2004, nicméně dále ještě reagováno ..... - když si to přečtete, tak celkem soud nepochybuje o tom, že dané zatrubnění zmiňované v rozsudku je samostatnou stavbou.

Pokud by tedy daný judikát byl aplikovatelný na Váš případ, bylo by potřeba mít ve smlouvě jak prodej pozemku, tak i stavby. Samozřejmě by zde také platilo to, že na pozemku je umístěna stavba jako věc. Také v účetnictví by potom zatrubnění bylo chápáno jako stavba na účtu 021.

Ode dne účinnosti občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. přestaly být stavby součástí pozemku, i když šlo o stavby zřízené dříve, tedy za účinnosti obecného občanského zákoníku.

(Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 2128/2011, ze dne 20.3.2013)

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně Rybářství T. a. s., se sídlem v L., zastoupené JUDr. J.D., advokátem se sídlem v J.H., proti žalovanému J. P., bytem v P., Z. 601, zastoupenému JUDr. J.T., advokátem se sídlem v P., o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 4 C 16/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 18. února 2011, č. j. 15 Co 28/2011-137, tak, že rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 18. února 2011, č. j. 15 Co 28/2011-137, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Z odvodnění :

Žalobkyně se proti žalovanému 1) J. P. a žalovanému 2) Městu P. domáhala určení, že každý ze žalovaných je vlastníkem „nemovitosti zatrubnění vodního toku na st. p. č. 298/1 v k. ú. P. pod hrází rybníka ‚T.’, zbudovaného na p. č. 1457/1 v KÚ P.“. Uvedla, že je vlastnicí rybníka, pod jehož hrází se nachází výrobní areál žalovaného 1), zahrnující mimo jiné i st. p. č. 298/1. Žalovaný 1) oznámil žalovanému 2), že „vypouštěcí kanál rybníka“ na uvedeném pozemku, jehož není vlastníkem, je v důsledku zřícení klenby v havarijním stavu. Městský úřad v Pelhřimově ve vodoprávním řízení o provedení udržovacích prací dospěl k závěru, že před rozhodnutím je třeba vyřešit jako předběžnou otázku vlastnictví k opevnění vodního toku na st. p. č. 298/1 k. ú. P., vyzval účastníky k podání žaloby o určení vlastnictví a řízení přerušil. Podle žalobkyně zatrubnění vodního toku je samostatnou věcí, která byla zbudována při stavbě budovy, náležející nyní žalovanému 1). Ten také zatrubnění celoročně užívá – svádí do něj užitkovou a povrchovou vodu. Stejně jej užíval i právní předchůdce žalovaného, Agrostroj Pelhřimov, který jej při prodeji zjevně považoval za součást stavby. Žalobkyně navrhovala, aby soud určil, že vlastníkem zatrubnění je žalovaný 1), případně žalovaný 2), půjde-li o věc opuštěnou.

Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 11. listopadu 2010, č. j. 4 C 16/2010-113, výrokem pod bodem I. určil, že žalovaný 1) je vlastníkem „nemovitosti zatrubnění vodního toku na st. p. č. 298/1 v KÚ P. pod hrází rybníka „T.“ zbudovaného na p. č. 1457/1 v KÚ P.“, výrokem pod bodem II, zamítl žalobu ve vztahu k žalovanému 2) - Městu Počátky, a rozhodl o nákladech řízení. Zatrubnění považoval za příslušenství nemovitostí náležejících žalovanému 1).

K odvolání žalovaného J. P. (dále jen „žalovaný“) Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře jako soud odvolací rozsudkem ze dne 18. listopadu 2011, č. j. 15 Co 28/2011-137, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v napadeném výroku I., kterým bylo žalobě vyhověno, a ve výroku II. o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným. Rozhodl také o nákladech odvolacího řízení. Původní žalovaný 2) již nebyl účastníkem odvolacího řízení a není účastníkem řízení dovolacího.

Odvolací soud uvedl, že objekt, jehož vlastníkem je nyní žalovaný (bývalá továrna J. B.), existoval již v 19. století. Je nesporné, že zatrubnění bylo mimo jiné postaveno k tomu, aby nad původní otevřenou stokou mohly být vybudovány budovy. Pak je třeba posuzovat vznik této stavby podle tehdy účinného obecného občanského zákoníku z roku 1811. Ten byl ovládán zásadou superficies solo cedit. Jestliže zatrubnění bylo vybudováno na pozemku náležejícím stavebníkovi, stalo se součástí pozemku. V daném případě nelze vycházet z rozsudku Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 28 Cdo 288/2004, neboť v uvedené věci byl stavebníkem vodního díla subjekt odlišný od vlastníka pozemku. Kromě toho odvolací soud nesdílí názor, že otázku charakteru sporné stavby je třeba posuzovat podle aktuální právní úpravy. Jestliže se stavba podle právního předpisu účinného v době jejího vzniku stala součástí pozemku, nemohla se později stát samostatnou věcí jen proto, že zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, s účinností od 1. 1. 1951 zásadu superficies solo cedit opustil. K tomu by bylo třeba určité právní skutečnosti, se kterou by byl takový důsledek spojen. K ničemu takovému nedošlo a zatrubnění je tak součástí pozemku, který je vlastnictvím žalovaného.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Jeho přípustnost opírá o § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu ve znění do 31. 12. 2012 (dále „o. s. ř.“) a uvádí, že uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Rozhodnutím zásadního významu činí rozsudek odvolacího soudu:
1) Otázka, zda stavbu jako součást pozemku je třeba posuzovat podle aktuální právní nebo právní úpravy účinné v době vzniku stavby. Odvolací soud rozhodl, že určující je právní úprava v době vzniku stavby, což je v rozporu s právním závěrem vysloveným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. července 20004, sp. zn. 28 Cdo 288/2004. Jestliže odvolací soud vycházel z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 13. srpna 1996, sp. zn. 11 Cmo 140/96, jde o rozhodnutí překonané právě jmenovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu.
2) Pro případ, že dovolací soud bude považovaný za správný názor, že pro posouzení otázky, zda je stavba součástí pozemku, je určující právní úprava účinná v době vzniku stavby, nedovolují provedené důkazy učinit zjištění o skutečnosti, kdy bylo zatrubnění postaveno. Jestliže už v roce 1859 docházelo k rozšiřování a převodu v dotčené lokalitě, není zřejmé, že už v té době existovalo zatrubnění. Teprve z roku 1881 je záznam, že rybník a továrna měla jednoho vlastníka. Kromě toho nelze pominout, že od 1. 1. 1871 byl účinný vodní zákon č. 71/1870, který považoval za předmět soukromého vlastnictví vody v rybnících, včetně vod v odtocích. To znamená, že spojoval vlastnictví odtokových zařízení s vlastnictvím rybníka, z něhož byly odtoky vedeny, nikoli s vlastnictvím pozemku.

Žalovaný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Dovolací soud postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 (viz čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., že je uplatněn dovolací důvod upravený v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména § 240 odst. 1, § 241 o. s. ř.), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání je důvodné. Rozhodnutí odvolacího soudu není v souladu s judikaturou dovolacího soudu.

Součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila (§ 120 odst. 1 obč. zák.). Stavba není součástí pozemku (§ 120 odst. 2 obč. zák.).

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 19. července 2004, sp. zn. 28 Cdo 288/2004, publikovaném v časopise Soudní judikatura č. 8/2004, resp. v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 2903, uvedl, že zatrubnění potoka jako vodní dílo vedené pod povrchem pozemku - zastavěné plochy, na níž stojí obytný dům - není jako stavba součástí pozemku, ale je samostatným předmětem vlastnictví (samostatnou věcí). Na uvedený právní názor odkázal dovolací soud např. v usnesení ze dne 5. listopadu 2007, sp. zn. 22 Cdo 2903/2006, a v usnesení ze dne 20. května 2009, sp. zn. 30 Cdo 2377/2007. Tento závěr však odvolací soud nepřejal s odůvodněním, že právní režim stavby je třeba posuzovat podle právního stavu v době jejího vzniku. Protože sporná stavba byla pořízena za účinnosti obecného zákoníku občanského z roku 1811, navíc vlastníkem pozemku, stala se součástí pozemku a je jí doposud. Tento názor však není správný.

Občanský zákoník č. 141/1950 Sb. v § 25 stanovil, že stavby nejsou součástí pozemku. Podle § 562 tohoto zákoníku platilo: „Ustanoveními tohoto zákona se řídí, pokud není dále ustanoveno jinak, i právní poměry vzniklé před 1. lednem 1951; do tohoto dne se tyto právní poměry řídí právem dřívějším“. Z toho je zřejmé, že ode dne účinnosti uvedeného zákoníku přestaly být stavby součástí pozemku, i když šlo o stavby zřízené dříve, tedy za účinnosti obecného občanského zákoníku. Lze podotknout, že v opačném případě by stavby, postavené před 1. 1. 1951, byly až dodnes součástí pozemku. Otázkou, zda zatrubněný potok snad není součástí jiné stavby se v dovolacím řízení, které má jen přezkumný charakter, nebylo možno zabývat.

Právní názor, na kterém je založen rozsudek odvolacího soudu, tedy není správný. Námitkami skutkové povahy tak nebylo třeba se zabývat; ostatně z § 237 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 3 o. s. ř., který tyto námitky naplňují, nelze v tomto řízení uplatnit.

Z uvedeného je zřejmé, že dovolání je důvodné. Proto nezbylo, než rozhodnutí odvolacího soudu zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, 3 o. s. ř.).

Potřebovala bych upřesnit přenesenou daňovou povinnost při opravě komunikací. Již v loňském roce nám jedna firma opravovala naší místní komunikaci - nový asfalt a fakturu nám za to vystavila v režimu přenesené daňové povinnosti aniž by se nás někdo ptal. V letošním roce nám tyto opravy povrchů komunikací provádí jiná firma a ta nám to fakturuje včetně DPH neboť ve smlouvě o dílo je uveden odstavec: DPH bude účtována v souladu se zákonem č. 235/2004 Sb., o DPH. Objednatel prohlašuje v souvislosti s úpravou režimu přenesené daňové povinnosti při poskytnutí stavebních nebo montážních prací zakotvené v § 92e zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, že nepoužije přijaté plnění pro účely, které jsou předmětem daně, ve vztahu k danému plnění nevystupuje jako osoba povinná k dani. Pan starosta ani neví, že toto ve smlouvě o dílo podepsal. Prosím o vysvětlení, která z variant je správná. Zda fakturace v režimu přenesené daňové povinnosti nebo fakturace včetně DPH. Děkuji

Když si vezmete tu aktuální situaci, jak je ošetřena v jednotlivých informacích GFŘ, dostanete se k následujícímu závěru:

- pokud je to stavební činnost v CZ CPA 41 - 43 a je to k ekonomické činnosti - musí být režim PDP aplikován

- pokud je to stavební činnost v CZ CPA 41 - 43 a není to k ekonomické činnosti - tak podle GFŘ by správně neměl být režim PDP aplikován (někteří poradci s tím ale nesouhlasí), nicméně pokud se dohodneme a v režimu PDP bude vystaven doklad, tak je to v pořádku. Tedy fakticky se dostaneme do pozice, že v tomto případě "může" být režim PDP aplikován.

Jak zaúčtovat převod kanalizace na VaK. VaK při budování kanalizace MÚ poskytl příspěvek ve výši 20.000.000,-Kč. Kupní cena, za kterou VaK odkoupil kanalizaci je 20.000.000,- Kč. Nejsem si jistá, zda tuto kupní smlouvu zaúčtovat a jak. Dále celková hodnota kanalizace je 70.000.000,-Kč účet 021 Oprávka celkem: 6.000.000,-Kč Zůstatek napl.odpisů: 63.000.000,- Kč Transfer 50.000.000,-Kč účet 403 Časové rozlišení transferu: 4.000.000,- Kč Zůstatek transferu: 46.000.000,- Kč účet 403

Nevím jak byl zaúčtován příspěvek na kanalizaci, zda jej máte někde na závazku?

Jinak prodej je klasicky: 311 MD / 646 D ve výši 20 mil. Kč.

Vyřazení kanalizace: 553 MD / 021 D je ve výši 63 mil. Kč, 081/021 vyřazení ve výši 70 mil. Kč a k vyřazení rozpuštění 403 zápisem 403 MD / 672 D ve výši 46 mil. Kč.

Doplňující dotaz: Jak byl původně zaúčtován příspěvek vaku, zda se považuje za zálohu na nákup (455? 324?)

Dále co RH - přeceňovali jste na RH majetku určeného k prodeji, rozdíl netto hodnoty 63 mil. a prodejní ceny 20 je značný, otázkou je zde však hodnota obvyklá....

Tak prosím dotaz doplňte a ještě podiskutujeme....

Dobrý den, ráda bych se zeptala na případ z praxe, jestli účetní případ na 408 dává auditor vždy do zprávy jako svoje vlastní zjištění. V návaznosti pak, jestli je třeba podat dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost, vzhledem ke korekci účtu 595 v následujícím účetním období.

Určitě není důvod dávat účet 408 do zprávy o výsledku přezkoumání jako zjištěný nedostatek. Když na něj nepřišel kontrolor za období přezkumu, tak jste na něj přišli vy, použití účtu 408 je v souladu s předpisy a jeho využití znamená jen upřesnění a opravu účetnictví. Kromě toho je velmi mnoho případů, kdy se účet 408 využije v situacích, kdy byly zjištěny nové informace pro upřesnění VH minulého roku, tj. že se nejedná o chybu, ale jen o opravu min. období.

V případě, že byl v roce 2012 využit účet 408, tak se mělo jednat o chybu minulého období a ne chybu roku 2012, takže toto zjištění nemá co dělat ve zprávě o přezkumu za rok 2012. Nedostatky, které zjistí účetní jednotka vnitřním kontrolním systémem, nemají co dělat ve ve zprávě o výsledku  o přezkoumání. To je již nedostatek napravený. Leda kdyby tam kontrolor napsal, že nebyl přezkum za minulý rok udělán natolik dobře, aby na chybu minulého období přišel, to by byla jiná :o).

Jiná situace však je, kdyby v dílčím přezkumu nedostatek zjistil a doporučil jeho opravu přes 408. Ale musím přiznat, že tento výklad 420/2004 Sb. moc nechápu - nevidím jediný smysl uvádět chyby, které se již napravily. To však je již dlouholetá diskuse a kontroloři uvádí všechny chyby, na které přišli i při dílčích přezkumech, i když jsou již opravené.

Pokud vám nakonec vyšla jiná daňová povinnost, než je v přiznání, tak je potřeba opravené daňové přiznání podat na FÚ.

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak schválit účetní závěrku DSO v měsíci červnu. Účetní závěrka bude schvalována současně se závěrečným účtem. Musí ji schválit zastupitelstvo každé členské obce nebo stačí členská schůze sdružení?

Účetní závěrku DSO by měl schvalovat výkonný orgán DSO, zde bych vyšla z návrhu vyhlášky:

"(1)   V případě, že složení schvalujícího orgánu není určeno zvláštním právním předpisem, určí schvalovaná účetní jednotka jeho složení nejpozději do jednoho měsíce po začátku účetního období, za které má být účetní závěrka schvalována.

(2)   V případě, že není zvláštním právním předpisem vymezen orgán schvalující účetní jednotky ke schválení účetní závěrky schvalované účetní jednotky, zajišťuje schvalující účetní jednotka schvalovací činnosti zpravidla prostřednictvím nejméně tříčlenného orgánu."

Podívejte se na §50 zákona 128/2000 Sb. odst. 2, písm c - po novele s tímto ustanovením vyhlášky je ve shodě. Měly by se upravit stanovy DSO.

Dobrý den, moc prosím o radu k jakému datu mám tvořit předpis poskytnuté půjčky z fondu rozvoje bydlení a k jakému datu mám tvořit předpis 4% úroku z poskytnuté půjčky? Splátky i úroky jsou vždy rozvrhnuty na 4 roky. Dosud to dělám tak, že celou půjčku účtuji dle výpisu z FRB: 469 x 236/30 3611/5660 a předpis úroku v celkové výši ke dni schválení půjčky v ZO: 469 x 419. Dle auditorů bych měla jak půjčku,tak úroky vždy předepisovat v poměrné výši,tj. 1/4 každý rok.

Ty úroky se také musejí zaúčtovat jednou ročně do výnosů. Předpis pohledávky z půjčky je v pořádku, tam má být pohledávka v celé výši. Předpis na úroky by měl být opravdu jen v roční výši a to zápisem 469 (311, 377) MD / 662 D a 401/419.

Chtěla bych Vás poprosit o radu zda při vystavení faktury za prodej plynovodu E.ONu bude ke kupní ceně připočítáno DPH a následně odvedeno FÚ (jedna stavba starší 5 let,druhá stavba mladší 5 let) ve smlouvě je napsáno, že ke kupní ceně bude případně připočítána DPH v souladu s platnými předpisy.Takže nechávají rozhodnutí na nás (mohu zaslat přímo smlouvu). Ještě bych Vás chtěla požádat jak zaúčtovat nákup státních dluhopisů v hodnotě 2 mil na dobu 3 roky.

Ke stavbě starší než 5 let bez DPH, osvobozeno, ke stavbě mladší než 5 let, DPH ano. Takže je potřeba postupovat dle smlouvy, a DPH případně zatížit jen část plnění. Rozhodnutí není na vás, ale na datu zahájení užívání stavby.

Dluhopisy na 3 roky, pokud je chcete držet do splatnosti se zaúčtují: 063 MD / 231 8128 D v pořizovací ceně. Pol. 8128 se rozpočtuje.

Vedla jsem dnes dlouhý rozhovor s dodavatelem GINISu. Jednalo se o DUUP pro zaúčtování závazků z přijatých faktur, které byly v režimu reverse charge. Šlo o to, že najednou KDF bere za DUUP den, kdy je faktura doručena, i když se jedná o daň a náklady předešlého měsíce. Bylo mi řečeno, že nesmím závazek zaúčtovat dřív, než mám fakturu. Mám tedy fakturu s DZP duben, faktura došla a byla evidována 2.5.2013. Závazek a účtování o dani prý patří do května a daňově je vše v pořádku, protože daňová doloženost za duben to bude vykazovat správně. Je to opravdu tak, že účetní a daňový režim se v období může lišit? Jak potom odkontroluji DPH např. na 5 střediscích, když se budu vlastně s DPH vracet do daňových doložeností předešlých měsíců? Je názor metodiků dodavatele SW správný a já od začátku princip účtovat do období, s nímž daná věc věcně a časově souvisí uplatňuji špatně? Jsou tedy špatně i mé požadavky, aby dodavatelé vystavovali faktury včas a pokud se objeví RCH, aby byla faktura hotová ještě do data měsíční účetní závěrky? (aby se nemuselo dělat DDP?) Jak to vlastně je?

Tady se obávám, že se trochu dostáváme do otázky nastavení konkrétního software....

Případ, který popisujete z hlediska DPH patří jednoznačně do dubna - tedy v dubnu jste v režimu PDP povinni přiznat daň (daň přiznáváte k datu uskutečnění zdanitelného plnění, nikoliv ke dni přijetí daňového dokladu) a stejně tak do dubna máte případný nárok na odpočet daně. Pokud by se to zařadilo až do května, máte pozdní odvod DPH.

Nyní k otázce, kdy vzniká DUUP u "závazku" (nákupu služby). Okamžik uskutečnění účetního případu je definován v ČÚS 701

6.3. Okamžikem uskutečnění účetního případu je zejména den, ve kterém dojde ke splnění dodávky, vzniku závazku, platbě závazku, vzniku pohledávky, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vkladu pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy, převzetí dluhu, zjištění manka, schodku, přebytku či škody, pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a k dalším skutečnostem vyplývajícím z jiných právních předpisů nebo z vnitřních poměrů účetní jednotky, které jsou předmětem účetnictví a které v účetní jednotce nastaly, popř. existují odpovídající listiny (účetní záznamy) týkající se účetních případů (např. bankovní výpisy).

Nicméně splněním dodávky rozhodně nemůžeme chápat přijetí či vystavení faktury - ale okamžik, kdy dojde ke splnění sjednaných parametrů služby ... - tady dle mého názoru vzniká pohledávka (závazek) a to bez ohledu na vystavení dokladu. Takto se účtovalo běžně do novely zákona o DPH a samozřejmě budu předpokládat, že takto třeba účtujete i o svých pohledávkách. U závazků (jiných než PDP) vznikl problém, že nárok na odpočet byl odsunut na obdržení faktury. S tím se některé softwary vyrovnaly tím, že to jako závazek zaúčtovávají do třeba do 4/2012, zdaňovací období mají ale květen - tedy do odpočtu to jde v květnu (netýká se faktur v PDP) - tedy potom na 343 je vykazováno něco, co bude předmětem odpočtu DPH až v následujících měsících. Toto je dle mého názoru správnější způsob vedoucí ke správnému vykázání závazku (je také nutno přemýšlet tak, že třeba kupuji zásoby a ty objektivně na skladu mám ....). Nicméně u některých software se ten nový požadavek MF řešil jinak - tedy že závazek a také nárok na odpočet DPH vzniká stejně (jen se to nesmí týkat PDP) - potom to do běžného období (duben)  dostávají pomocí 383 nebo 389 (respektive to řeší jen na konci roku). ZN

Jak zařadit vozidlo, které jsme dostali bezúplatným převodem od Státního oblastního archivu v hodnotě cca 500 tis. Kč. Odpisy také? A musí mít starostka obce povolení od zastupitelů k jízdám, nebo vést knihu jízd? Přiznám se, že tuto je pro mně úplná neznámá.

Státní oblastní archiv je pravděpodbně jiná vybraná účetní jednotka. Tedy by vám měli sdělit jak vstupní ocenění , tak výši oprávek a vy zařadíte v hodnotách, které uvedli zápisem 022 MD / 082 D a zbytek dáte na 401 D.

Ohledně využívání služebního vozidla - záleží na vnitřních předpisech. Určitě nepotřebuje starostka povolení od zastupitelstva pro jednotlivé jízdy, kniha jízd se zpravidla požaduje, aby byla vedena pro průkaznost využití vozidla pro služební účely. Soukromé jízdy by se musely řešit i daňově (zdaňovaná poř. cena 1% ke mzdě) - toto není oblast, kterou slibujeme odpovídat. Zkuste se podívat na internetu po vnitřních předpisech ke služebním cestám služebním autem a něco z toho využít pro vaše účely. Předpisy toto moc neřeší.

Obec provádí stavební práce v has. klubovně. Jedná se výměnu podlah, výměnu kuchyňské linky, výměnu soc. zařízení. Dále z malého skládku vznikne další WC u kuchyně navíc bude barpult. Budou tam vodinstalatérské a elektroinstalační práce. Nevím si rady, jak tyto jednotlivé položky(práce, materiál,kuchyň. linka, sporák, WC, umyvadlo) účtovat. Některé práce budou na fakturu, některé budou na DOPP. Můžu tyto jednotlivé položky účtovat jako opravu 231 5171 3613 proti 511, materiál 5139 3613 proti 501, práce DOPP 5021, DKP pol.5137,nebo je to technické zhodnocení? Zvýší se cena budovy? Pokud ano, jak účtovat? Celková částka bude asi 250 000. O stavební povolení se nežádalo. Prosím poraďte mi s účtováním. Ještě prosím dodatek. Když obec koupila sektorovou kuchyň(jednotlivé skříňky) a truhlář je bude kompletovat a přidávat prac. desku. Mám cenu kuchyně celkem (skříňky a montáž )celkem účtovat na 231 5137 3613 proti 558 a pak 028/088?

To první lze opravdu vyhodnotit jako změnu vnitřních dispozic, tedy spíše TZ. Je to i poměrně vysoký jednorázový náklad a podle popisu prací by vám TU asi nikdo nemohl vyčíst.

Dodavatelské práce účtujte zápisem 042/321 a 321/231 s pol. 6121

Odměny z dohod o provedení práce dávejte na 521/ 231 s pol. 5021, pak si udělejte zápis o aktivaci (počet hodin prací na TZ klubovny x sazba za hodinu)  - je to vnitřní doklad a ten zaúčtujte zápisem 042 MD / 506 D (aktivace DM), ta 506 na D bude ve výkazu s minusem, je to tak v pořádku, vlastně koriguje ten mzdový náklad a musí se zaúčtovat k dokončení stavby a pokud by stavba nebyla dokončena do konce roku, tak i k 31.12.2013.

Pokud se vám kuchyňka vejde do 40 tis. Kč, tak ano ocenit celkem , na 558 a zároveň 028/088 s pol. 5137. Kuchyňka do klubovny je účelové zařízení, není součást stavby a klasifikace na 028 je dobře. Když by celkem měla hodnotu nad 40 tis. Kč, tak buď rozdělit třeba na skříňky, nebo spodní a vrchní část a dát také na 028, nebo jako celek na 022 tj. DM - samostatná movitá věc, i když je pevně spojená s budovou jako účelové zařízení.

Město pronajalo nemovitý majetek - areál koupaliště, fyzickým osobám. Protože nebyly dodrženy podmínky nájemní smlouvy byla smlouva vypovězena. Protože v areálu byla provedena některá technická zhodnocení, ale i nové sice černé stavby, zastupitelstvo města uznalo, že bude na základě dohody o narovnání poskytnuta bývalým nájemníkům určitá finanční náhrada (více než 300 tis. Kč). Tuto náhradu máme účtovat na položku 6121 jako pořízení staveb, které se budou muset legalizovat, případně technické zhodnocení stávajících objektů. Prosím o radu, zda můžeme pol. 6121 použít, pokud ne, na jakou položku. Děkujeme.

Určitě je dobře položka 6121. Zaúčtování 021 MD / 321 D a 321 MD / 231 odpa pravd. 3412, pol. 6121. O uhrazené TZ navyšte vstupní ocenění, nebo zařaďte nové stavby do majetku. Pozor na přiznání k DPPO, ke zdanění patří i nepeněžní příjem z TZ, které není uhrazeno. Pokud by z dokumentace k tomuto případu vyznívalo, že TZ, které pořídili mělo vyšší hodnotu, než co jste uhradili, tak radši z opatrnosti přiznejte nepeněžní příjem vyšší.

prosím můžete mi překontrolovat účtování stravenek Text stravenky paragraf položka Org. MD D předpis 321/0010 5000 263 5000 Úhrada stravenek na dobírku 261/0100 5000 231/0400 6171 5182 -5000 231/0400 6171 5169 5000 321/0010 5000 Výdej stravenek obec 18,-, SF 10,-, zaměstnanec 22,- (hodnota stravenky 50,-) 263 5000 obec 527/0500 1800 SF 527/0500 1000 zaměstnanec 335/0400 2200 Inkaso od zaměstnanců za stravenky - hotově 261/0100 2200 335/0400 2200 231/0400 6171 5169 2200 231/0400 6171 5182 -2200 poradíte mi jak dále účtovat na SF?

Předpokládám že SF má samostatný účet. Pak byste asi měla převést peníze do rozpočtu na pokrytí stravného zápisem např. 419 MD / 236 6171 5499  D a příjem na ZBÚ: 231 6171 5169 minus D / 401 D.

Pokud máte variantu, že neúčtujete přes 401, a fond sociální tvoříte přes 548, tak místo 401 D by byl účet 648 D.

Pro správnou odpověď bych musela vědět, jak účtujete tvorbu SF, je tam hodně variant, tak případně info doplňte a já doodpovím (bude to obojí za 1 dotaz).