Dotazy

Podle § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obce jsme získali pozemky, které dříve patřily státu a my měli právo jen hospodaření. i. Není k tomu žádná smlouva, jen víme, že už jsou na katastru uvedeny jako naše. Prosím, jak zaúčtovat?

Nabývací titul by nějaký být měl, alespoň na základě čeho katastr na vaše LV přepsal. Je zde také problém s oceněním, protože zde by se mělo navázat na ocenění , v jakém vedl stát zápisem 031 MD / 401 D. Ten zápis bude vždy stejný, i v případě, že navedete jen jako inventarizační rozdíl, způsob nabytí má však vliv na ocenění. V případě inv. rozdílu by se pozemky měly ocenit RPC, tj. buď dle ZP nebo vaším stanovením dle vyhlášky č. 3/2008 Sb. Doporučovala bych šetření, na základě čeho katastr pozemky přepsal na vaše LV a nesmířit se jen s tím, že nebyla žádná smlouva, něco být muselo, jinak by ke změně zápisu nedošlo.

Z čeho se vychází při oceňování pozemků získaných směnou. Město směńuje pozemky a ve smlouvě jsou uvedeny pouze m2. Jsou to menší pozemky a znalecký posudek není. ( Jedná se většinou o pozemky orná půda, trvalý travní porost, ostatní plocha,....). Ocení se RPC? Z čeho se počítá RPC? Kde bych zjistila ceny za m2, abych mohla směněný pozemek zavést do účetnictví. Je na to nějaká vyhláška?

Vycházíme z vyhlášky č. 3/2008 Sb. Ocenění pozemků RPC lze v ní najít.

Chtěla bych ještě upřesnit svůj dotaz:Asi před 10 lety jsme dávali plátcům v hotovosti originál pokladního dokladu, audit nám nařídil, že si musíme nechávat originál pokladního dokladu v našem účetnictví a plátci dávat kopii (což se nám velice nelíbilo). Dneska nám audit nařídil, že plátci musíme dát originál a my si do pokladní knihy musíme zapsat souhrnný pokladní doklad za celý den, který bude v originálu, takže kopie pokladních dokladů budou podkladem pro nový originální příjmový pokladní doklad. Pro mě je účetním dokladem až vyúčtování pokladny za celý měsíc. Jaký postup je správný? Vždycky na školení říkám, že účetní doklad je i ten doklad, který není jednotlivě zaúčtován v programu SW. V každém případě pokladní příjmový doklad je účetním dokladem. Ohledně diskuse k originálu a kopii. Správně je to tak, že vyhotovujete PPD ve dvou vyhotoveních, vy byste měli mít založeno jedno vyhotovení s originál podpisem příjemce, což jste vy, druhé vyhotovení dostává plátce. Promiňte, ale toto mě vždycky překvapí, o čem se to dohadujeme. Např. když obec vystaví fa, tak si dá razítko a podpis na tu fa, kterou posílá a totéž udělá na tu fa, kterou zakládá do vydaných fa. Obojí je originál. S PPD je to stejné. Vyúčtování pokladny za celý měsíc je souhrnný doklad s přímou návazností na jednotlivé účetní doklady PPD, který více slouží pro zavedení PPD souhrnně do programu a k rozúčtování RS. Může mít své číslo, ale vlastně se jedná o interní účetní doklad "vyúčtování pokladny" , který má charakter rekapitulace. Upřímně - mně tyto žabomyší spory s kontrolory vždy překvapují, protože jim nerozumím. Toto je interní věc každé účetní jednotky, kterou organizačně žádný předpis neřeší (jen obecně §11 Zoú). Kontrolovat lze, zda má účetní doklad náležitosti dle §11 a tím to končí. Již ve druhém ročníku střední školy jsem děti učila, že základní účetní doklady jsou tyto: PPD, VPD, přijatá, vydaná Fa, interní, výpis z BÚ. Lze samozřejmě rozšířit (dobropisy, zálohové fa, příjemky, výdejky , tj. interní rozdělit na více druhů). Jsou to základy organizace účetnictví, ke kterým není třeba vést diskusi. Např. učebnice p. Štohla pro II. ročník ekonomických škol to vysvětluje krásně. Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, ale když vidím, co je v účtu obcí problémů, tak mě hledání problémů tam, kde žádné nejsou, takto nadchlo. My nevedeme pokladnu přes počítač. Vystavujeme pokladní doklady ručně. První v bločku je příjmový pokladní doklad, druhá kopie se jmenuje "stvrzenka" a tu jsme dávali plátci. Jak by to mělo být v tomto případě. Pouze jeden může mít originál. Děkuji

Znovu trvám na své odpovědi, obojí je originál, jsou to dvě vyhotovení téhož dokladu. Z hlediska bločku - lidem by se měla pak předat ta část , co má název "stvrzenka" (dle logiky). K vyřešení sporu např. podepište i kopii , tj. 2x a již to neřešte, je to o ničem :o). Tento dotaz vám vracím.

V letošním roce se v kulturním domě ve Studánce, který je vedený na účtě 021/xx se svojí analytikou buduje uvnitř keramická dílna, včetně stavebních úprav, nové elektriky...aj...Dílna bude vybavena svojí pecí. Je na to získána dotace od SZIF, kteří chtějí vést samostatnou evidenci. Můžu tedy dílnu vést na samostatném účtě nebo se vlastně jedná o zhodnocení kulturního domu?

Jedná se o zhodnocení kulturního domu, mělo by být na stejném inventárním čísle, tj. analytika na 021 účetně vhodná není. Dala bych jen do poznámky na kartě majetku částku TZ, která byla pořízena z dotačního titulu, napsat uznatelné náklady a dotaci (ta se dostane i na 403). Odděleně byste měli vést projekt při pořízení, např. s vlastním org na 042 a všech souvisejících rozvahových účtech. Na 021 se majetek pořízený z dotace, když se jedná o TZ s vlastní analytikou oddělenou od hlavního majetku asi vést nedá, technicky by nešlo inventovat. Je to zajímavý dotaz, poskytovatelé často chtějí doložit udržitelnost se zprávou, kde je majetek evidován. Možná by nebylo od věci vést nějakou mimoúčetní evidenci o TZ pořízených z dotace (jen tak přemýšlím nahlas).

Dodavatelská firma nám fakturovala opravu střechy na obecní bytovce v PDP. S Vodafone máme sepsánu smlouvu na pronájem střechy a ti usoudili, že střecha byla rozbita také jejich vinou a dohodli se, že 1/4 částky z faktury uhradí obci -toto mi bylo sděleno až po úhradě faktury /pouze ZD/ dodavateli, DPH odvedeme FÚ my. Jak máme provést přefakturaci, také v PDP jako dodavatel, v DP by základ byl na ř. 25 a DPH by odvedl Vodafone?

Dle mého názoru existují dvě varianty, jak se na tuto situaci dívat:

VAR 1 - jedná se o variantu, kdy budete považovat tu 1/4 za náhradu škody v souvislosti s nějakým porušením způsobu užívání ze strany VODAFONE - mohli poškodit třeba při údržbě zařízení apod. - potom by se nemuselo jednat o zdanitelné plnění a vůbec by se vaše faktura nedostala do přiznání k DPH (na faktuře by bylo potřeba uvést, že se jedná o fakturaci náhrady škody v souvislosti s ......).

VAR 2 - postavit to tak, že z nájemní smlouvy vyplývala VODAFONE nějaká odpovědnost za provádění oprav na najatém majetku a tady tím systémem dochází k vzájemnému vyrovnání - potom by to bylo skutečně přeúčtování plnění a udělal bych ho v režimu PDP - tedy na ř. 25 základ daně a DPH by bylo u VODAFONE.

Jinak ještě upozorňuji - předpokládám, že pronájem VODAFONE je s DPH, takže mi vyplývá, že byste měli mít nárok na odpočet DPH koeficientem (ř. 43 - třetí sloupec) - to jen na okraj. Přitom dle mého názoru by tento nárok na odpočet měl vznikat v obou variantách.

Prosím o radu , zda je možné opravit chybný AU 231 0010 místo 231 0100, které jsem v roce 2012 přehlédla u jedné částky a tudíž mi v poč. stavech zůstaly na 231 2 AU.Přišla jsem na to až při zavedení AU pro ČNB 231 0110.Tato skutečnost mi teď dělá problémy při odsouhlasování koneč. stavu účtů.

Určitě to není problém, neuúčtujte však obratově, ale na chybném AU s minusem, na správném s plusem na příslušné straně, klidně opravte, určitě není správné AU k jednomu účtu u jedné banky nasčítávat, oprava je potřeba.

máme dotaci protipovodňová opatření, součásti dotace je protipovodňový plán, hlásiče. Vše jsem účtovala na 042. Ale podmínkou bylo, že zajistíme servisní činnost hlásičů. Za tento servis jsem účtovala 518 jako službu. Nevím zda to je správně? Zařazovat majetek budu tedˇ. Máme dát zvlášť protipovod. plán a zvlášť hlásiče? nebo to můžu zařadit najednou bylo by to nejednodušíí.

Protipovodňový plán může být dlouhodobý nehmotný majetek za podmínky, že jste tak rozhodli ve vnitřní směrnici. Dávala jsem doporučení do směrnice, že buď na dlouhodobý nebo na provoz s tím, že se uvede výjimka - "pokud nadřízený orgán nebo poskytovatel dotace na pořízení tohoto majetku nerozhodne jinak". Ale ten by se správně měl dát na účet 041 a zařadit na 019. Hlásiče budou asi technologií, která by patřila na účet 022, zde je pořízení přes 042 správně. Servis hlásičů by měl jít do provozního nákladu (účet 518) spíše až po zařazení majetku do užívání, ale to jen odhaduji, z dotazu se nedá účetní případ servisu vyhodnotit, zda byl před revizí apod.

Ve zřizovacích listinách našich příspěvkových organizacích nemáme řešenou problematiku odpisování a promíjení pohledávek, které vzniknou v hospodaření PO. PO chce vyřadit pohledávku ve výši cca 82 tis. Kč. Máme prominutí pohledávky předložit do rady - v souladu s § 102, odst. 2, písm.b, kdy rada plní úkoly zřizovatele vůči příspěvkovým organizacím nebo máme předložit do zastupitelstva v souladu s § 85, písmeno f), kdy vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 20 tis. Kč je vyhrazeno zastupitelstvu obce?

Vyřazení pohledávek u PO by nemělo být řešeno zřizovatelem nebo zastupitelstvem v případě, že se vyřazují do podrozvahy pro nedobytnost, případně z podrozvahy pro nevymahatelnost. To je standardní účetní operace, majetek nezaniká a není potřeba žádný souhlas.

Pokud však se opravdu jedná o vzdání se práva na pohledávku, tj. její prominutí, to by však nemělo být pro nedobytnost, ale např. ze sociálních důvodů dlužníka apod. , pak bych schválení prominutí nechala na kompetenci zastupitelstva dle zákona o obcích. U PO se jedná dle 250 /2000 Sb. o majetek zřizovatele, tedy měl by rozhodnout ten orgán, který toto má v kompetenci.

Upřímně, toto je na mě dost těžká otázka, nevím jak by vykládali právníci a nechce se mi jít do diskuse. Doporučila bych obezřetný postup - zastupitelstvo schválit jako majetkoprávní úkon, rada schválit jako zřizovatel , uznávám, že mít dvě usnesení k jedné věci se může jevit divné, ale u obcí k tomu dochází častěji (můžeme se jen modlit, aby byla shodná, případně k usnesení rady dát podmínku, že lze vyřadit jen zároveň při souhlasu zastupitelstva).

Asi by také bylo možné předání pohledávky zřizovateli...a její řešení u města...

Obec je plátcem DPH a spravuje obecní hřbitov. Pronajímáme hrobová místa a kolombária. Příjmy účtujeme jako osvobozené od DPH. Dle názoru FÚ hrobová místa spadají pod veřejnou správu (osvobozená od DPH), ale kolombária by měla být předmětem DPH. Smlouvy uzavíráme na dobu pěti let a celkové příjmy za rok činí cca 10 tis. Kč. Rozpočet obce je cca 28 mil. Kč. Jaký je Váš názor? Děkuji

Tak vidím, že se nám začíná rozehrávat další zajímavé téma - zároveň předokládám, že správce daně svůj názor nevysvětlil (doufám, že neargumentoval tím, že pronájem bezpečnostních schránek je vymezen jako plnění, které nejsou zdaňovaná - ne to byl pokus o špatný vtip). Musím říci, že bych měl jistou míru pochopení, pokud by správce daně požadoval DPH na vše, ale takto???

Zkusím tedy udělat krátký rozbor:

MFČR zařadilo provozování veřejného pohřebiště pod výkon veřejné správy ve své informaci v roce 2005. Je to trochu na hraně, nicméně obec zde má podle zákona (§16) specifické postavení (byť ne úplně výhradní) - tedy:

VEŘEJNÉ POHREBIŠTE

§ 16

(1) Provozování verejného pohrebište je službou ve verejném zájmu zajištovanou obcí v samostatné pusobnosti nebo registrovanou církví nebo náboženskou spolecností (dále jen „provozovatel pohrebište“). Nemuže-li obec zajistit provozování verejného pohrebište v územním obvodu své pusobnosti, je povinna zajistit provozování verejného pohrebište v jiné obci v okolí na základe dohody s provozovatelem pohrebište

To znamená, že zamýšlený výkon veřejné správy je vázán na provozování pohřebiště, nikoliv na konkrétní formu provozování (zda to je urnový hrob, hrobka, kolumbárium či rozptylová loučka). Tedy pokud mi FU chce dokázat, že toto má dani podléhat, musel by říci, že kolumbárium není jednou z technických forem provozování pohřebiště - to podle mne ale nemůže  (možná se ho případně ještě zeptejte, zda je připraven akceptovat plné odpočty DPH v souvislosti s jeho výstavbou a provozem - všichni víme, že jsou zpravidla vyšší než související výstupy).

Takže si trvejte podle mého názoru na svém. Jinak jen na okraj - pokud je to výkon veřejné správy, tak to není plnění osvobozené od daně - do přiznání (ani na ř. 50) se nevyplňuje.

Obec se stala opatrovníkem nesvéprávné osoby. Zakládáme zvláštní účet a obec hradí první vklad 200,- Kč při založení účtu. Můžu tento vklad zaúčtovat takto? zaúčt VPD 549 / 231 D ?/5499 200,- ke konci měsíce / 261 D 200,- / 231 D 6171/5182 -200,- první vklad na zvl. účet 245/378 200,- nevím jaký paragraf, jestli 6071 nabo nějaký sociální paragraf u VPD?

Ten vklad na cizí peníze je váš, není to příspěvek tomu nesvéprávnému, měl by vám zůstat. Účtování jen 262 MD / 231 6399 5343 D (zde bude výdajem rozpočtu) a 245 MD / 262 D.

V případě pokladny jen 262/261 a proúčtování poklady  přes 231  jen minus položka 5182 a odpa 6171 a plus 6399 5343.

Pokud dojdou peníze na účet, tak si můžete prvotní vklad vzít zpátky, pak zaúčtujete s minusem -6399 5343 a nemusíte rozpočtovat.

Obec prodává nebytový dům. Jsme plátci DPH. Dle § 56 zák. 235/2004 Sb. je převod osvobozen od DPH. Součástí budovy je i zařízení plynové kotelny. Vztahuje se osvobození i na plynový kotel včetně zařízení kotelny?

Ano, vztahuje se jako osvobození k budově, plynový kotel a případně zařízení kotelny by měla být nedílná součást stavby. Výjimkou jsou kotelny středotlaké a vysokotlaké pro průmyslovou výrobu tepla, což by domovní kotelna asi splňovat neměla.

Naše obec získala v dražbě polovinu zem.usedlosti + polovinu přilehlých pozemků za 200,-tis.Kč. Druhou polovinu všech nemovitostí získala vyplácením zástavy v bance ve výši 254,-tis.Kč a doplacením majitelce ve výši 125,-tis.Kč. Náklady na notářku, daň a vklad činí 17,-tis.Kč. Bude celková cena všech nemovitostí součtem uvedených položek ( 200+254+125+17) ? A jak mám tuto cenu rozdělit na usedlost, stavební pozemek pod ní a čtyři přilehlé parcely-louky?

Vydražení majetku je úplatné pořízení, tedy oceňujeme pořizovací cenou. Tj. opravdu oceníte majetek tak, aby v součtu odpovídal ceně pořízení navýšené o vedlejší pořizovací náklady. Z tohoto budete platit i daň z převodu, tak je možné ji do ocenění majetku dohadovat (možná ji tam máte, uvádíte "daň a vklad").

Ocenění je možné rozvrhem, např. dle znaleckých posudků, nebo odhadem RPC, který si uděláte sami dle vyhlášky 3/2008 Sb.  Zjistíte poměr jednotlivého majetku na součtu a tímto poměrem vynásobíte pořizovací cenu za majetek celkem.

Chtěla bych se zeptat, zda je možné v současné době ocenit nově zjištěný majetek 1 Kč (dle § 25 odst. k), který má kulturní hodnotu (cena není známa), přestože lhůta pro ocenění takovéhoto majetku 1 Kč už uplynula minulý rok. Pokud ne, prosím o radu, jak s tímto naložit a zaúčtovat - jedná se konkrétně o obraz a kamenné schodiště vedoucí ke kostelu.Děkuji.

Jedná se o ocenění dle §25 Zákona o účetnictví písm. k), zde není nic uvedeno o tom, že by se nadále takto neoceňovalo, ten termín roku 2011 byl určen pro majetek, který dosud nebyl oceněn. Takže ano, oba případy - nově zjištěné vícenálezy - můžete ocenit 1 Kč, obraz jako kulturní předmět na účtu 032 a schodiště ke kostelu jako církevní stavbu na účtu 021.

Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda dochází ke změně účtování u dotací, které byly přiděleny formou limitu (limitky) nebo účtujeme stále jak jsme účtovali? Má na tyto dotace vliv účet u ČNB? Děkuji.

Já jsem nad tím také přemýšlela, proč by měli nyní převádět limity na jinou banku, když by měly být peníze na ČNB, ale ten systém je tak, že ta jiná banka proplatí a pak si z ČNB nahradí do výše otevřeného limitu, takže když to domyslíme, tak by zřízení účtů v ČNB na toto nemělo mít vliv. Vy jako příjemce vlastně tyto dotace nevidíte, banky je platí do otevřených limitů asi právě z limitu poskytovatele u ČNB. Takže si myslím, že beze změn, zvláštní účet 231 a účtování jak je popsáno v dokumentu ke stažení k  CUS 703.

Dobrý den, prosím Vás, zastupitelstvo schválilo zpoplatnění poskytování informací dle Zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Musí se na tyto poplatky vydat vyhláška? Nebo stačí zápis ze zastupitelstva?

V zákoně 106/1999 zmocnění k vydání místní vyhlášky není, stačí schválení ceníku radou. Při požadavku na úhradu se postupuje dle §17 vyhlášky:

Hrazení nákladů

(1) Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.

(2) Pokud byla v licenční smlouvě sjednána odměna, nelze požadovat úhradu nákladů.

(3) V případě, že bude povinný subjekt za poskytnutí informace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena.

(4) Nesplní-li povinný subjekt vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 3, ztrácí nárok na úhradu nákladů.

(5) Poskytnutí informace podle odstavce 3 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží.

(6) Úhrada je příjmem povinného subjektu.