Dotazy

prosím o radu, v roce 2012 jsem špatně účtovala příjem na volby do senátu.- 4111 proti 346, 346/672. teď jsem zjistila, že vlastně na 374 měl být nevyčerpaný rozdíl. Tento rozdíl jsem v lednu 2013 vrátila 6402-5364 a nemám proti čemu. Když dám 374, už to nedokážu srovnat.

Předpokládám, že vratka asi není významná, tak zaúčtujte jako opravu zápisem -672 D / 374 D a vraťte 374/231 , RS máte dobře. Opravy zápisů minulých let  pod 260 tis. Kč, nebo 0,3% aktiv netto, se provádějí dle §69 vyhlášky 410/2009 Sb. na účtech, kterých se oprava týká.

Rada města schválila (z důvodu krátkodobého zhodnocení dočasně volných zdrojů) uzavření smlouvy o vkladovém účtu s nejmenovanou bankou. Podmínkou je výpovědní lhůta pro výběr vkladu nebo části vkladu 3 měsíce. Garance úrokové sazby 1 rok od uzavření smlouvy. Je stanovena i výše minimálního vkladu. Dotazy: 1. Dle našeho názoru má vkladový účet charakter termínovaného vkladu a měly by se v tomto případě použít položky třídy 8xxx, je to správný názor? 2. Je postup schvalování smlouvy správný, nemělo by o tom rozhodovat Zastupitelstvo?

Obsahově se jedná o termínový vklad, tj. účtování 262/231 8118 a zárověn 244 8117/262. Nejedná se o cenné papíry ani majetkové podíly, schválení radou stačí.

Naše obec zřídila na stavbu hasičské zbrojnice fond, ze kterého se hradily náklady na stavbu. Stavba je ukončena, zkolaudována a zařazena do majetku obce a proto byl účet fondu zrušen. Peníze jsme převedli na běžný účet a teď bych potřebovala poradit jak mám zaúčtovat zrušení fondu 419. Převod peněz jsem účtovala následovně: 262 / 236 par. 6330 pol. 5349 231 pol. 4139 / 262 Je to správně?

Pokud již fond na účelný, je potřeba aby jeho zrušení schválilo zastupitelstvo výslovně - v logice, kdo zřizuje, ten zrušuje.

Zaúčtování - kdy jste zvolila 262, tak ještě proúčtujte 419/401. Je také možné účtovat:

a) v režimu zdrojovém: 231/401 a 419/236

b) v režimu výsledkovém: 231/648 a 419/236 (nevím, který režim máte pro účtování fondů u obce zvolen...)

Ještě k položkám - převod z fondu je na pol. 5345 , 5349 volíme, když ze ZBÚ převádíme na peněžní fond. Položka 4139 je dobře.

Jak správně zaúčtovat pojištění zásahové jednotky SDH, kterou ze zákona zřizuje obec. Jaký nákladový účet a položku RS použít?

Účet 549, položku 5163 - na případu pojištění SDH není asi nic nestandardního - předpokládám, že se jedná o pojištění činnosti - nebo se jedná o pojištění úrazové dobrovolných pracovníků? Omlouvám se, je to asi specifický předpis, který řeší povinné pojištění SDH a já ho neznám.

Prosím o kontrolu zaúčtování prodeje 26 ks akcií ČSAD. Na účtě 069 vedeny v celkové hodnětě 26.000,-.Kupní cena byla 1000 za akcii, celkem tedy 26.000 Kč. Účtovala jsem následovně: Výnos z prodeje: 231/661, rozpočtová skladba 2212-3201 Kč 26000,-- Vyřazení prodaného: 401/069 Kč 26000,-- Nejsem si jistá hlavně u rozpočtové skladby.

To vyřazení prodejem je 561 MD / 069 D. Na účtu 401 se v tomto případě neúčtuje. Rozpočtovou skladbu máte dobře.

Dobrý den, prosím o radu Obec v roce 2007 nechala zpracovat projektovou dokumentaci na výstavbu dvou bytových domů se záměrem tyto domy postavit. Náklady na PD byly zaúčtovány na účet 042. Nyní se definitivně rozhodlo, že výstabu provádět nebude a PD prodá. Při prodeji budu účtovat 311 MD 646 nebo 645 D ? A při vyřazení na 553 nebo 552 MD 042 D ? Musí se záměr tohoto prodeje vyvěšovat na úřední desku? A ještě jeden dotaz - jsme plátci DPH - budeme tedy muset odvést DPH ?

Jedná se o nedokončený DM hmotný, takže výnosový účet 646 a náklad z prodeje 553. Nedokončený majetek, který není rozestavěný, ale jedná se jen o projekt, není nemovitostí, tedy není nutné vyvěšovat záměr prodeje.

Z hlediska DPH je toto nutno dle mého názoru hodnotit jako postoupení práv - tedy dodání služby a dle všeho zdanitelné plnění - takže odvedl bych DPH na výstupu.

Dobrý den, prosím o radu na dotazy. Prodej nemovitosti Jsme plátci DPH. Obec prodává budova- sál pořizovací cena 850 tis., zůstatková cena 500 tis., oprávky 350 tis.. včetně pozemku pořiz.cena 38 tis.Kč. Prodejní cena budovy vč. pozemku dohodnuta 300 tis. (odsouhlasena v zastupitelstvu). Odhad není a reálná hodnota dle starosty je 300 tis. Budova byla pronajímána na krátkodobý pronájem vždy na 1 den (asi 6x v roce) a z pronájmu odvedeno DPH. Jinak budova nebyla využívána. Nikdy jsme na budově neuplatňovali odpočet DPH. Při prodeji máme z ceny odvést DPH ? předpis prodeje 311/646 Kč 300tis., inkaso za prodej 231/311 Kč 300 tis. vyřazení budovy 553/081 Kč 500 tis. a 081/021 Kč 850 tis. vyřazení pozemku 554/031 Kč 38 tis. Prosím, jak s DPH a zda je správné zaúčtování budovy, pozemku nebo jinak ? Děkuji. 2. Výstavba vodovodu Obec získala dotaci na výstavbu vodovodu, bude hrazena i z vlastních zdrojů. Vodovod má zůstat v našem majetku, ale vodovod vč. oprav bude provozovat Veolie, dosud není žádná smlouva. Máme smluvní firmu, která vypracovala žádost o dotaci a bude ještě provádět výběrové řízení na výstavbu. V současné době jsme obdrželi fakruru na základě Smouvy mandátní – odměna za úspěch při získání dotace k projektu vodovod, zaúčtuji jako investici na vodovod a můžeme uplatnit odpočet DPH ?

1. Prodej budovy je osvobozen od DPH dle §56, citace:

(1) Převod staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby39), a to k tomu dni, který nastane dříve. Plátce se může rozhodnout, že i po uplynutí této lhůty uplatní daň. Pokud plátce přijal před uskutečněním zdanitelného plnění úplatu, ze které mu nevznikla povinnost přiznat daň, stanoví se při uskutečnění zdanitelného plnění základ daně podle § 36.

(2) Převod pozemků je osvobozen od daně, s výjimkou převodu stavebních pozemků. Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení 39) nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc.40)

Přitom je potřeba zdůraznit, že pro majetek pořízený do 31. 12. 2012 ještě platí možnost aplikace tříleté lhůty ... Budu předpokládat, že to není novostavba a že také v posledních třech letech nedošlo k nějakému zásadnímu technickému zhodnocení spojenému s rekolaudací (užívání k jinému účelu ...). Za těchto okolností je převod osvobozen od daně, nicméně podle nových pravidel by bylo možné to prodat i s DPH. Zkusím vysvětlit, kdy by to mohlo být zajímavé prodat s DPH - kupující je plátcem DPH a mohl by si daň plně odečíst a obec tam v posledních 5 letech něco technicky zhodnotila, kde si neuplatnila odpočet DPH - nyní by mohla douplatnit odpočet daně podle §78. Je to trochu složitější z hlediska výpočtu - pokud by to byl váš případ a nevěděli byste si s tím rady, tak se ozvěte s konkrétními daty a zkusíme to spočítat.

Pokud ale v tomto není problém, tak skutečně prodejte jako osvobozeno od DPH - tady by to správně mělo jít do ř. 50 a zároveň uvést na ř. 51 k vyloučení z koeficientu. Tím, že se to ale vylučuje z koeficientu (a také jako prodej dlouhodobého majetku nezapočítává do obratu), tak upřímně řečeno neuvedením tohoto případu do přiznání nijak nepoškozujete sebe ani stát (a to ani teoreticky).

Veškeré zaúčtování máte dobře. Na RH není potřeba přeceňovat, rozdíl je pod významností (doporučovanou).

Ta výstavba vodovodu a uplatńování odpočtu daně je problém - musím doložit, že to mám ke zdaňované činnosti. Takže pokud bude třeba jen smlouva, že Veolia s tím bude bezúplatně hospodařit a sama na svůj účet vybírat stočné, tak tam nebudete mít zdaňované příjmy a nebudete mít nárok na odpočet daně. Pokud by byla varianta, že to třeba Veolii pronajmete s DPH - potom ANO - odpočet by byl možný. Pokud nebudete zatím vědět, jak to bude dohodnuto, tak bych si zatím odpočet neuplatňoval - na uplatnění máte potenciálně 3 roky - tedy když by se vyjasnil užívací vztah třeba za rok a zjistili jste, že máte nárok na odpočet daně - potom OK - normálně v běžném přiznání douplatníte odpočet. (ZN)

V roce 2012 jsem u jednoho vyřazeného majetku provedla rozpuštění dotace ve špatné výši. Nevím, zda mám v roce 2013 zaúčtovat 403.500/672.300 ve výši rozdílu a jen okomentovat v příloze?

Určitě opravu udělejte, můžete jak navrhujete. (Dejte pozor na strany MD a D u opravného zápisu, takto to vypadá, že jste rozpustili méně, než jste měli rozpustit). Takto můžete postupovat, jen jestli je částka opravy pod významnost 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto, jinak byste měli účtovat místo na 672 na 408. Nevýznamnou částku v příloze závěrky komentovat nemusíte, významnou na 408 musíte.

Obracím se na Vás s tímto problemem: Firma Vodospol vystavila dne 19.12.2012 fa na opravu vodovodu s PDP ke dni 19.12.2012, ale obec ji vůbec neobdržela, opis fa obec dostala až 1.3.2013. V účetnictví respektive do uzávěrky 2012 jsem ji nezaúčtovala, protože jsem o ni nevěděla. Jak nyní postupovat - dodatečně zaúčtovat do roku 2012, podat dodatečné daňové přiznání za 4/čtvrt. 2012 - odvést daň na výstupu (PDP), nebo ji zaúčtovat až k 1.3.2013 přes účet 511 (náklady minulých let) a 321 a daň z PDP odvést na výstupu až za 1.čtvrtletí 2013.

Takto - měli bychom rozdělit dvě varianty:

a) nemáte nárok na odpočet daně - tedy existuje jen daňová povinnost. Tady byste správně měla podat dodatečné daňové přiznání na 4.Q 2012 - samozřejmě byste to zaúčtovala až nyní do roku 2013 (jinak to nejde). U tohoto případu je problémem, že pokud se nesejde "hlášení od dodavatele" a "odběratele", tak je relativně vyšší pravděpodobnost, že na to FU přijde a končí to doměrkem... - potom je možná lepší to vyřešit hned (jen na okraj - zatím co vím, tak byly hodně kontrolovány vazby za 1Q 2012, zda dané kontroly pokryjí postupně všechny případy a budou operativnější, to nejsem schopen posoudit ....). Jen podotýkám - ono ten posun schovat do 1Q/2013 není zase moc dobře možné, protože by to mělo být ještě v sazbě 20% (takže pokud to není nějaká zanedbatelně malá oprava, tak hned v kontrolách bude vycházet rozdíl).

b) jiná situace by byla, pokud byste měla plný nárok na odpočet daně... - tady bych se neobával zahrnout to do běžného přiznání 2013. Totiž sice to patří do 4Q/2012, ale dodatečné daňové přiznání jste povinna dát, pokud zvyšujete daňovou povinnost. Zahrnutím daného případu byste ale v případě plného odpočtu daňovou povinnost neměnila  - proto by bylo možné vyargumentovat zahrnutí do 1Q/2013 - byť nebudou úplně vycházet vazby hodnota základu daně a daň ....

Jinak k účtování - to bude stejné v obou případech 511/321 a dále DPH (buď 511/343 nebo 343/343 - podle toho zda máte nárok na odpočet)... - v obou případech samozřejmě do roku 2013.

Kanalizacím-DSO předáváme majetek v pořizovací ceně, kterou pak zaúčtujeme na podrozvahu účet 903.V UCR zaúčtuji MD 081,403,401 proti D 021. Účet 403 budu účtovat s analytikou jako bezúplatný převod a musí se předaný majetek zobrazit v příloze ?

Zápis k vyřazení máte dobře. Snížení 403 v případě bezúplatného převodu by se dle obsahového vymezení nemělo dostat do C.II. - vyznívá obsahově jen v akruálu a my v případě bezúplatného předání nemáme žádný náklad. Určitě lze popsat snížení 403 v případě převodu v textové části k E.1. - k popisu změn rozvahových účtů. Takže doporučuji volit jinou analytiku k 403, než je dána programem pro naplnění C.II.

U rodinného domu v soukromém vlastnictví spadla část zdi a část hrozila zřícením. Majitelka je známa, ale odmítla toto opravit na vlastní náklady. Obec proto zeď opravila na své náklady. Oprava stála Kč 40 00,00. Po majitelce bude tuto částku vymáhat. Účtovala bych následovně: 315/321 , 321/231 odpa 3639 pol. 5171. Pokuď by částku uhradila tak 511 /315 . Ale nevím, zda by neměla být faktura účtována spíše 511/321, 321/231 a 315/? . Pokud se částku nepodaří vymoci, tak na základě rozhodnutí zastupitelstva odepsat 557/315.

Dala bych rovnou na pohledávku, varianta účtování č. 1 je zcela správná, váš náklad to není, když se pohledávka nevymůže, tak je správně náklad 557 až z vyřazení pohledávky. Na 511 není správné účtovat, vymyslela jste zápis účetního případu dobře.

Dobrý den, jsme zapojeni v projektu přeshraniční spolupráce, kde poskytovatelem dotace je občanské sdružení. Neinvestiční část dotace jsme zaúčtovali na 649, investiční část patří na 403, i když se nejedná o dotaci od vybrané účetní jednotky? Jaké prosím použít položky RS při přijetí dotace? Použili jsme ve výdajích i u přijetí dotace jen N+Z, ÚZ neznáme.

Transfer se účtuje na 672 nebo 403 i v případě, že je přijat od jiné, než VUJ. Takže neinvestiční na 672, ne na 649. UZ se zde určitě nepoužije, nástroj a zdroj ano. To máte dobře. UZ jsou jen pro transfery z veřejných rozpočtů.  Položka RS může být např. 2324, 2321 nebo u transferu na pořízení DM 3121.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat do kdy má být na obci schválena účetní uzávěrka. Děkuji

Po vyjití vyhlášky to má být za rok 2012 nejpozději do 30.9.2013, za další roky vždy do 30.6.2012. Protože předpokládáme, že "schvalovací vyhláška" vyjde asi v březnu, tak bude pro UZ 2013 platit asi 30.9.2013.

ČR- státní energetická insekce nám uložila pokutu dle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií §12a odst. 3 písmena a) a náklady řízení dle 500/2004 Sb. za nesplněnou kontrolu kotlů v objektech města. Na jakou položku RS zaúčtovat ? Paragraf 6409 položka 5363 nebo 6409 položka 5191 Zaplacené sankce. Zvlášť pokutu a zvlášť náklady řízení? .

Náhrady správních nákladů oddělujeme v příjmech, ve výdajích je obojí sankční platbou. Správné zaúčtování je 542 MD / 347 D a pol. 5363 - ČSEI je jinou vybranou účetní jednotkou. Zaúčtovala bych stejně jak pokutu, tak náklady řízení.

Dobrý den, mám tento dotaz: kdo schvaluje zlepšený hospodářský výsledek a rozdělení do fondů zřízené příspěvkové organizace.U nás to od r.2003, kdy jsme zřídili tuto příspěvkovou organizaci, schvaluje zastupitelstvo obce.Dnes jsme odbrželi od našeho daňového poradce informaci,že tato pravomoc schvalovat hospodářský výsledke nemůže být přenesena na zastupitelstvo obce,ale pokud nemáme radu schvaluje to starosta sám. § 30 zákona č.250/2000 Sb.říká: Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Jaký je tedy správný postup.Děkuji za informaci

Ono je to opravdu tak, že když je něco v kompetenci rady, tak tím, že schválí zastupitelstvo vlastně nemůžeme říci, že rozhodl ten "vyšší" orgán a že není schválení rady potřeba. Váš auditor má v tomto pravdu, je to úkol pro zřizovatele, tj. radu, kde není rada, tak pro starostu.

Doplnění - teď od roku 2013 však nastává trochu problém - do zákona o obcích bylo doplněno, že zastupitelstvo schvaluje účetní závěrku a rada schvaluje účetní závěrku PO, je však i doplněno, že bod q) nelze převést na starostu. Dle 250/2000 Sb. schvaluje zřizovatel rozdělení zlepšeného VH do fondu. V zákoně o obcích je uvedeno, že úkoly zřizovatele plní rada. Takto to vypadá, že zastupitelstvo musí schválit závěrku PO, tam kde není rada, a starosta příděl do fondů. Což se mi jeví trochu nelogické, ale asi je to možné. Ale jen do vyjití vyhlášky.

Sitauce se však vyjasní po vydání "schvalovací vyhlášky", kde je uvedeno v §31:                                                                                                                                                        § 1          

Další činnosti související se schvalováním účetní závěrky

(1)   Schválením účetní závěrky se rozumí také schválení výsledku hospodaření účetní jednotky včetně jeho rozdělení.

Nebo-li mělo by to být myšleno tak, že rozdělování do fondů při schvalování účetní závěrky je otázkou schvalování. Až další případný přesun - například z rezervního do investičního by byl záležitostí, která není spojena se schvalováním účetní závěrky. Takto to vypadá, že opravdu VH i rozdělení VH bude schvalovat v obcích, kde není rada, zastupitelstvo.