Dotazy

Máme Dohodu o poskytnutí příspěvků na mzdové náklady zaměstnavatele projektu Asistent prevence kriminality. V této dohodě je v článku III. napsáno, že příspěvek je tvořen 85% z rozpočtu EU a 15% ze státního rozpočtu. Jak je možné, že pracovnice krajského úřadu obdržela e-meilem tuto informaci od paní X z MPSV: K dotazu, Města, resp. Městské policie nemají povinnost dělit prostředky na 85 a 15 %. Tato povinnost vzniká pouze příjemci, tedy MV ČR, při podpisu právního aktu o přidělení peněžních prostředků na realizaci projektu. Městské policie nemají ani tuto povinnost ustanovenou v Dohodě o poskytnutí mzdového příspěvku. Prosím můžete mi poradit, zda příjem dotace a výdaje označovat Nástrojem a Zdrojem nebo ne?

Povinnost značení nástrojem a zdrojem nevyplývá ze smluv nebo dohod o transferu, ale vyplývá z Metodiky MF publikované ve Zprávách MF 1/2008 a dále z vyhlášky č. 449/2009 Sb. z hlediska vykazování ve finančních výkazech. Stanoviska poskytovatelů nemají vyšší právní moc, než metodika a předpis, tedy zde na jejich názoru nezáleží.

Z Metodiky MF vyplývá povinnost značení i v případech, kdy se nejedná o dotaci ze státního rozpočtu, ale i např. v případě smluv se subjekty mimo rozpočet, a to vždy v případě, kdy je předpokládaným zdrojem spolufinancování EU, z finančních mechanismů EHP a případně dalších vyjmenovaných zdrojů ze zahraničí.

Pravdou však je, že metodický pokyn není závazný právní předpis, jeho nesplnění nemůže být sankcionováno. (To platí jen do roku 2012, od 2013 již je povinnost značení nástrojem a zdrojem dána vyhláškou o RS č.323/2000 Sb., novela 96/2012).

Je mi líto, ale pokud máte informaci o zdrojích financování s podílem  EU, tak doporučuji bez ohledu na  vyjádření úředníka z ministerstva, nástrojem a zdrojem značit. Značit by se neměly jen příjmy, ale ve stejném poměru i výdaje k projektu.

Dobrý den, ráda bych si ověřila zaúčtování ohledně investičních nákladů. V roce 2011 jsem zaúčtovala projektovou přípravu jako náklad - službu. V říjnu 2012 byla podepsána smlouva o poskytnutí dotace, jedná se o pořízení stroje cca 1 mil Kč + již zmíněná projektová příprava 60 tis. Kč.Je přípustné v říjnu 2012 přeúčtovat -518, + 042 ? Děkuji za odpověď

Ano, je to přípustné, je to i správnější, v zápisu není žádný problém, doporučuji, když se jedná o upřesnění v jednom účetním období, opravit i rozpočtovou skladbu - minus položka 5169 D a plus položka  6122 D (opravit výdaj na projektové přípravy).

V obci jsme prováděli modernizaci místních komunikací - vyfrézováním a kladením nového koberce (v hodnotě 5mil.). 1.) Tuto komunikaci jsme dosud neměli v majetku obce. Pokud bych účtovala o opravě, tak by se takto vysoká částka dostala do nákladů a pro naší malou obec s nízkým rozpočtem by to asi pěkně nevypadalo ve výkazu zisku a ztrát. Uvažovala jsem, jak budu účtovat - může být technické zhodnocení, a tím by se dostala komunikace do majetku obce? 2.) Některým občanům se současně při výstavbě komunikací rekonstruovaly vjezdy k soukromým pozemkům (vjezdy na jejich pozemcích). Práce hradila hromadně za všechy obec a následně jednotliví občané nahrazují obci ušlé náklady každý příspěvkem dle propočtených nákladů na svém pozemku. Prosím o radu jak zaúčtovat tyto příspěvky od občanů? Děkuji

Doporučuji nejprve ocenit komunikaci (před TZ)  jako zjištěný inventarizační přebytek a pak toto ocenění , které bude v RPC , navýšit o hodnotu TZ - píšete modernizaci, tak TZ - oprava není modernizace. Z hlediska ceny to opravdu vypadá spíše na TZ.

Ocenění komunikace:

dle vyhlášky č. 3/2008 Sb, zaúčtovat zápisem 021 MD / 401 D. V oceňovací vyhlášce je to příloha č. 5, bod 5 komunikace, zvolí se konstrukční charakteristika, najdete částku za  metr čtv. a vynásobí se počtem metrů čtv. dle pasportu. 

2. Zde by bylo správné před zařazením komunikace snížit 042 a změnit na pohledávku za občany: 042 minus MD / 311 MD, náhradu výdajů od občanů pak zaúčtovat v tomto roce 231 2212 pol. 6121 minus D / 311 D a v příštím roce přes příjmovou položku 2324.

V únoru t.r. jsme obdrželi fakturu ve výši 1215,- od SČVKu za montérské práce v budově ZŠ ( nejedná se o ekonomickou činnost). Nevšimla jsem si, že dodavatel fakturoval bez DPH v rámci PDP, takže jsem fakturu zaplatila bez DPH. Je pravda, že jsem mu to měla nahlásit!! Plátci DPH jsme kvůli ČOV, kterou provozujeme. Nyní mi volali z FÚ, že při kontrole DPH zjistili, že jsme daň za tuto službu neodvedli a že máme podat dodatečné daň.přiznání. Je mi jasné, že daň musíme odvést, ale není mi jasné, proč musíme dávat dodat.daň přiznání, když se nejednalo o službu,která by se vztahovala k ekonomické činnosti obce. Nevím, jestli to píši dost srozumitelně, já se už v tom také nějak ztrácím. Prosím moc o radu. Děkuji

Píšete to naprosto správně, nicméně z hlediska FU je situace poměrně jasná. Z jeho pohledu jste se domluvili (dodavatel a odběratel), že jste v pozici, kdy se jedná o plnění v režimu přenesené daňové povinnosti - potom Vaše obec je dlužníkem a daň měla být odvedena řádně Vaší obcí ...

Abyste to otočili - muselo by nastat to, že budete rozporovat, že se nejedná o přenesenou daňovou povinnost - tedy dlužníkem je dodavatel - tady bude ale jaksi problém, že mu asi nedokážete, že jste to rozporovali (vžijte se také do jeho situace - on neví, jak jsou nastaveny vaše vztahy na škole a on skutečně nemůže vědět, zda to k ekonomické činností máte nebo ne)... - tedy on to na sebe vzít asi nemusí (aby dodatečné přiznání na klasickou daňovou povinnost na sebe vzal on ...).

Zrekapituluji - z pohledu FU někdo přiznal daň pozdě - tím, že zatím toto bylo vykázáno v režimu PDP, tak vychází z toho, že jste to vy. Pokud byste dokázali, že to neměla být PDP, tak by správně měl jít na dodavatele, ten ale bude zase rozporovat, že jste ho neinformovali ....

Takže se obávám, že budete muset toto strpět a dodatečné přiznání podat ... (ZN)

Obdrželi jsme darem pozemky od jiné než vybrané účetní jednotky. Ve smlouvě nebyly uvedeny ceny pozemků, ale paní účetní nám zaslala jejich ceny e-mailem. Můžeme tyto ceny použít, jako ceny pořizovací? Dle smlouvy jsme hradili kolek na podání návrhu na vklad, je tento kolek součástí pořizovací ceny darovaných pozemků?

Pokud jste získali údaj o ocenění u jiné vybrané účetní jednotky (k čemuž vám blahopřeji, ne každému se toto podaří), tak dokonce musíte nabrat ve stejné hodnotě v jaké předává jiná vybraná účetní jednotka - je to v souladu s novelizovaným ustanovením zákona o účetnictví. Kolek je v případě bezúplatných převodů provozním nákladem, ocenění má být stejné jako u převodce. Kolek je součástí pořizovací ceny jen v případě úplatných převodů.

Dobrý den prosím o zodpovězení dotazu. Po konzultaci s metodikem kraje účtuji pohoštění, které se týká např. otevření opravené budovy MŠ, setkání seniorů, posvícení na položku 5499, tuto položku používám i při příspěvcích ze sociálního fondu. Náklad jsem dala 527, což nevím, zda je dobře. Děkuji za odpověď.

Náklad 527 je možné použít jen pro zákonné sociální náklady pro zaměstnance, ne pro jiné osoby, správně je pro pohoštění reprezentační 513, pro seniory např. 572 nebo u věcných nákupů jen 501. Položku 5499 lze využít všeobecně.

Zda jsem zařadila správně nákup Multikáry z roku 1981,kterou jsme koupili letos od soukromníka za 130 tisíc a program mě již nepustí na kvalifikovaný odhad doby používání cca 8 let,proto jsem ji zařadila do 2. odpsiové skupiny s dobou používání 8 let. Moc děkuji

Je potřeba, aby program vždy umožnil zadat přesný počet let používání, a to hlavně u majetku, který není pořízen jako nový. I když máte odpisový plán pro rovnoměrné odpisování např. 8 let pro dopravní prostředky, tak při pořízení používaného majetku by doba měla být nižší. Upřímně lze postupovat tak, jak uvádíte, ale již při pořízení je to auto staré 31let!!! - divím se té pořizovací ceně - no snad je po nějaké generální opravě. Na druhou stranu by auto za 13O tis. Kč mohlo pár let vydržet, takže třeba 8 let není špatný odhad, to nelze posoudit "z dálky". V každém případě je potřeba mít možnost dobu odpisování si nastavit kratší, požádejte dodavatele programu o zajištění této možnosti.

Dobrý den, potřebuji prosím Vás poradit jak zaúčtovat bezúročnou půjčku včetně rozpočtové skladby a její následné splácení. Obec poskytne bezúročnou půjčku ve výši cca 500 tis. Kč Stavebnímu a nájemnímu bytovému družstvu na zateplení jejich objektu. Nájemníci budou tuto půjčku splácet ve čtvrtletních splátkách. Druhý dotaz se týká ski klubu Poskytneme mimořádný příspěvek ski klubu na zakonzervování ( údržovací práce na zakrytí objektu před zimou a jinými vlivy)objektu po vyhoření. Prosím, jak tento příspěvek zaúčtovat včetně RS.

1. Půjčka BD - se splacením do 12 měsíců: 316 MD / 231 3611 pol.  5613 D

se splacením nad 12 měsíců : 462 MD / 231 3611 pol. 6413 D

Účtujeme bez předpisu, pohledávka vzniká až předáním peněz.

splátka půjčky: 231 2412  MD / 316 D nebo 462 D.  

2. Příspěvek ski klubu - předpokládám že jsou občanské sdružení, položka se musí zvolit dle právní formy příjemce - tak ověřte

Předpis: 572 MD / 345 D, převod 345 MD / 231 3419 pol.   5222 D - vyhodocuji jako neinvestiční

Naše obec přispívá fin. částkou na provoz dětského zdravotního střediska. Na tuto částku lékař vystaví fakturu 1x ročně a jelikož sem dochází i děti z okolních obcí, je dohoda, že se okolní obce budou na příspěvku podílet jednou polovinou. Proto okolním obcím vystavujeme fakturu na tento podíl. prosím o radu jak máme účtovat příjem od obcí my a jak okolní obce. Děkuji mnohokrát.

Zde nejlépe jako vzájemnou dotaci - 572 a 672, pol. 4121 a 5321, předpisy 348 a 349.

Dobrý den, prosím poraďte mi jak zaúčtovat následující změny : Geometrickým plánem byla provedena změna výměry pozemku a tím pádem i jeho ceny, jak účetně provést tuto změnu na účtě 031

Výměrou pozemku se mění jen výměra, nemění se ocenění v účetnictví. Takže je potřeba ocenění ponechat a jen si údaj o výměře zavést do majetkové evidence k pozemkům. Pozemky se oceňují pořizovací cenou, bezúplatně převedené RPC, jen RPC vychází z metrů, ale pozemky jednou oceněné se nepřeceňují, pokud nedojde k nějakému zásahu - rozdělení, sloučení, prodeji celku nebo části. Jestli máte knihu Majetek krajů...z 2010, mrkněte na kap. 6 - jsou tam i stanoviska MF k této problematice.

Dobrý den prosím o radu: 1.Jak zaúčtovat prodej autobusové zastávky? V majetku ji máme na 028 v hodnotě 4500 Kč, zastupitelstvo schválilo prodej za 1000 Kč. 2.Nejsem si jistá s účtováním za projednání přestupků, které za nás provádí město s rozšíř.působností, 572/349, 349/231 6171 5321 +org.? Za pomoc děkuji.

1. Zde nemá smysl přeceňovat na RH , jedná se o naprosto nevýznamnou hodnotu, vyřazení bude jen zápisem 088 MD /028 D. (Mimochodem autobusová zastávka mívá spíše charakter stavby - účet 021, i když je pořizovací cena nižší než 40 tis. Kč - stavby se evidují bez ohledu na výši PC - ale to je jen upřesnění, na způsob vyřazení tato zmínka nemá vliv.)

2. Zaúčtování převodů mezi obcemi na základě veřejnoprávních smluv máte přesně tak, jak má být.

Uzavření smlouvy o poskytnutí příplatku mimo základní kapitál společnosti (a.s.). Můžete mi, prosím, poradit s rozpočtovou položkou? 6201 i když to jde mimo základní kapitál společnosti?

Ano, položka 6201, i když příplatek, není jiná možnost v RS - ta na tento případ nepamatuje. Využití položky pro tento případ, co si pamatuji, určili přímo z MF.

V letošním roce bude dokončena digitalizace územního plánu, ve které nedochází k žádným změnám, jen v textové části. S krajem máme podepsanou smlouvu na investiční dotaci, která bude propacena až po dokončení celé akce. Přemýšlím nad tím, jestli je vůbec digitalizace TZH a bude se účtovat 041/321; 321/231 3635 6119; 019/041 nebo jestli se jedná pouze o náklad. V tom případě by se muselo požádat o změnu dotace na neinvestiční.

S vaší úvahou souhlasím, jedná se spíše o udržitelnost ÚP (5169, účet 549 nebo 518) , tj. náklad krytý neinvestiční dotací. Pokud nepůjde změnit, tak nezbývá než vést jako TZ DNM na základě rozhodnutí o charakteru pořizovaného majetku ze strany poskytovatele dotace.

Zápis o odevzdání a převzetí díla (dětského hřiště) byl vystaven dne 10. 5. 2012. Okamžikem uskutečnění účetního případu pro převod z 042 na 021 je tedy toto datum. Jak máme postupovat v případě, že dodavatel otálel s vystavením poslední (konečné) faktury a tato byla doručena až v 6/2012 a uhrazena v 7/2012? Převod z 042 na 021 se uskutečnil na základě těchto skutečností až v 7/2012. Kontrola nám vytkla, že jsme nedodrželi okamžik uskutečnění účetního případu. Měli jsme pro převod z 042 na 021 použít hodnotu díla ze SOD? Bylo by to správné?

V tomo případě se účtuje o nevyfakturované dodávce 042 MD /389 D k datu zařazení majetku do užívání.

Z hlediska výtky - ono je to opravdu trochu jinak, než jak na OUUP trvají kontroloři. ČÚS 701 definuje okamžiky uskutečnění účetního případu, ale ZoÚ ani jiný předpis nevyžaduje k OUUP účtovat - OUUP je definován pro zajištění zobrazení případu ve správném účetním období, u nás ÚSC se ještě dá diskutovat o mezitimních závěrkách - tj. stačí zaúčtovat kdykoliv do čtvrtletí, v kterém nastal OUUP.  Když se podíváte na §3 ZoÚ, tak tam je i psáno, že účtujete do období kam případ patří, nebo do období, kdy zjistíte skutečnosti pro zaúčtování. Znalost ocenění je určitě skutečností pro zaúčtování. Takže není nezbytné mít ve správném čtvrtletí nebo období ve všech případech.

(Toto uvádím jen pro vysvětlení problematiky.) 

Při dílčím auditu jsme byli upozorněni na chybějící směrnici o používání vlastního telefonu ke služebním účelům. Pan starosta dostává měsíčně příspěvek, který schválilo zastupitelstvo ovšem bez kalkulace. Prosím o radu jak by měla taková směrnice vypadat. Děkuji.

Stanovení vnitřním předpisem vyplývá ze zákoníku práce 262/2006

§ 190

 (1) Sjedná-li zaměstnavatel, popřípadě vnitřním předpisem stanoví nebo individuálně písemně určí podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce zaměstnance, poskytuje mu tuto náhradu za dohodnutých, stanovených nebo určených podmínek.
 
 (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na používání motorového vozidla, u kterého se poskytování náhrad řídí § 157 až 160.

Osvobozené dle zákona o daních z příjmů jsou však jen za těchto podmínek:

§6 (8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

Ohledně zastupitele - on není zaměstnancem - zde nemůže být výtkou, že nemáte směrnici, to schválení výše zastupitelstvem stačí, ani mě nenapadá, co byste dalšího měli do směrnice napsat. Myslím si, že je problematické třeba uvést povinnost, že když mu přidáváte, že musí telefon pro služební účely používat apod.

Problém je spíše se zdaněním, kde se na zastupitele nahlíží jako na zaměstnance s příjmy dle §6. Když platíte panu starostovi náhrady za telefonování bez prokázání kalkulací, tak by se platba měla zdanit dle §6 jako mzda. Můj názor je, že je vhodné, aby pan starosta měl služební telefon k dispozici a nemusel používat vlastní - ale uznávám, že to již hovořím do něčeho, do čeho mi nic není. Vzorovou směrnici nemám k dispozici -není to záležitost  účetnictví, ale zkuste popátrat na internetu nebo u jiných obcí.