Dotazy

Obec zrušila pomník na hřišti na počest umučených sokolů v obci z důvodu terénních úprav a nechala vyrobit ak.sochařem pamětní desku v hodnotě 80 tis.Kč, která bude umístěna na budovu správně technického zázemí hřiště. Nejsem si jistá, zda pamětní deska se považuje za stavbu ( technické zhodnocení budovy) nebo umělecký předmět ?

Již druh majetku umělecký předmět nemáme, nyní jsou to kulturní předměty. U obsahového vymezení uměleckých předmětů však bylo uvedeno, pokud nejsou součástí stavby, takže analogicky dřívějšímu řešení uměleckých děl bych doporučila vést tuto pamětní desku jako součást stavby, tj. TZ budovy 042 a pol. 6121 a hodnotu budovy navýšit.

Máme HNsP s.r.o , kde 50%podíl je města, a 5x 10% podíl mělo 5 doktorů. Nyní město vykupuje od doktorů jejich podíl. jak účtovat PAP výkup 043/368, kde zadám PAP transakce A/P 111 (doktoři = FO) u obou účtů a když budu zařazovat do majetku 061/043 tak k 061 zadám IČ HNsP, s.r.o. (kam vkládám)a k účtu 043 partnera 111 (od koho jsem vykoupila).

 Zápis 043 (AUPAP 06109,  IČ partnera aktiva dle výkazu části I - tj. IČ HNsP, typ změny 801) MD / 378 D lze i 321 D bez IČ (toto není závazek z upsaného vkladu, to je závazek k jiné osobě, od které něco kupuji. K 378 by byl IČ pasiva, zde IČ doktora jako podnikající osoby).

Platba závazku z odkupu podílu: 321 MD ( bez PAP - nic nevyžaduje) MD / 231 odpa 3519 a pol. 6202 D. (Nebo 378 MD si IČ doktora)

Zařazení do užívání finanční investice: 061 MD ( AUPAP 06109, IČ partnera aktiva - HNsP s.r.o, IČ partnera transakce = IČ jednotlivých doktorů, typ změny 820) / 043 D (AU PAP 060109,  IČ partnera aktiva, tj.  HNsP s.r.o., typ změny 860).

Protože doktor je podnikatel, nelze zvolit 111 - to je pro nepodnikající.

Protože je ve výkazu části VIII chyba a chybí zařazení do užívání (810), volíme typ změny "ostatní"(820).

V roce 2011 jsem účtovala transfer na výstavbu kanalizace od FS a SFŽP podle metodiky Jihočeského kraje 2011. Jednalo se vždy o poskytnutí na základě Fondem přijatých a schválených faktur: "1. 13. 4 Předpis pohledávky - transfer od SF - den účetního případu = datum podání žádosti o platbu (vyúčtovaná etapa projektu) na příslušný SF - finanční prostředky jsou poskytovány zpětně - majetek ještě nebyl zařazen do užívání SU AU § položka ZJ UZ MD D 346 0xxx xxxxxxxx X 403 09xx X 1. 13. 5 Odúčtování části podmíněné pohledávky - transfer od SF (vyúčtovaná etapa projektu) - den účetního případu = okamžik zaúčtování na účet 346 SU AU § položka ZJ UZ MD D 999 0942 X 942 08xx X 1. 13. 6 Přijetí transferu od SF s vyčíslením případných rozdílů (neuznaná plná výše - neuznatelné náklady atd.) SU AU § položka ZJ UZ MD D 231 01xx 4213 xxxxxxxx X 346 0xxx xxxxxxxx X 403 09xx X" Pro letošní rok doporučujete opatrnost - vést i platbu za dílčí plnění na záloze. Je možno opravit v tomto roce přijaté transfery zápisem: 388/472 ve výši transferů vedených k 31.12.2011 na účtu 403? (Akce bude dokončena a vyúčtována v roce 2013, proto účet 472).

Děkuji za milý dotaz :o)

Nakreslila jsem si to a vychází mi také, že chybí jen stavy na účtech 388 a 472, tak bych tak jak navrhujete doplnila.

Názor jsem opravdu trochu změnila a doporučila opatrnost, nejen kvůli větší vypovídací schopnosti, ale také kvůli praxi - kontroloři z krajů evidenci na zálohách a dohadách dost často vyžadovali. Na jednu stranu je to navýšení aktiv i pasiv, na druhou stranu z hlediska vypovídací schopnosti: 388 nejisté, zálohy 472 jisté, tak mi to také připadá správnější vést na zálohách až do doby konečného, co nejvíce jistého vypořádání.

Do účtárny se dostaly k zaúčtování zápisy od majetkářů:1. snížení ceny původního pozemku z původní výměry 1238 m2 o 695 m2 a 2. zařazení nového pozemku o výměře 522 m2. Vše je vyjádřeno samozřejmě finančně. Nevím,jak zaúčtovat rozdíl úbytku 173 m2, ke kterému došlo zřejmě novým vyměřením. Na zápisech je uvedeno, že geometrickým plánem bylo provedeno vypořádání pozemků.

Dle stanovisek MF bychom neměli o změně výměry účtovat z hlediska změny ocenění. Tento případ nebudete proúčtovávat. Jen jen potřeba udělat úpravy v ocenění jednotlivých parcel. Doporučuji ocenění takto: původní hodnota parcely by se měla rozdělit v poměru 695 a 522 metrů a takto jednotlivé parcely přecenit. Celková hodnota na účtu 031 by se neměla změnit.

Koupili jsme kombinovaný sporák do nájemního bytu, nájemce platí i "pár" korun za tento sporák (uvedeno ve výpočtovém listu k nájemnému). Před tím v bytě nebyl žádný sporák. Sporák byl za 5.065Kč. V rozpočtu zaúčtováno na POL 5137. Jelikož tu máme několik názorů, prosím o radu jak máme správně postupovat? Zařadit do drobného majetku + přidělit inv.číslo + fyzicky zinventarizovat v době inventur? Předpis faktury by byl 558/321 a zařazení do majetku na 028. Nebo pouze napsat na kartu bytu a v tom případě předpis faktury 501/321? Děkuji

Pokud ve své směrnici k majetku rámcově vycházíte z pokynu D300, tak v případě bytu se nejedná o samostatnou movitou věc, ale o nedílnou součást stavby. V tomto případě se vybavení bytu rozšiřuje (uvádíte, že původně sporák nebyl), takže se jedná o zásah do majetku pod hranici TZ, je možné zvolit účet 501 (lze i 549 jako TZ pod hranici - mně se zde zdá 501 přesnější z hlediska druhu nákladů). Majetek (021)  nenavyšovat, na DDHM (028)nedávat, určitě zapsat do evidenčního listu nájemného a případně do pasportu bytu.

Prosím o objasnění jak správně účtovat sankční platby (MěP, stavební a další), k nim náklady řízení a exekuční náklady, vyplývající z pokut. Jedná se mi především o RS-položka a výnosový účet.

Z hlediska RS je příjem pokuty na položku 2211 (ty které také vedou RS)  nebo 2212 (ostatní) , podle toho, kdo je plátcem. Náklady řízení a exekuční náklady patří na položku 2324 dle legendy položky i dle výkladu MF. Z hlediska účetnictví však obojí patří na výnos 642, i když v obsahovém vymezení ve 410/2009 Sb. není přesně uvedeno, jedná se v tomto případě o příslušenství k výnosu, které by mělo vstoupit do jeho ocenění. 

ZO rozhodlo o záměru darovat pozemky podniku Povodí Odry, který na nich bude provádět úpravy. Je zapotřebí ocenit tyto pozemky reálnou hodnotou, když se nebudou prodávat?

Určitě nepřeceňovat RH , to byste je museli ocenit na 0, ale hlavně metoda má jiný cíl, zde není prodej, ale jiný záměr, majetek se přeceňuje, jen když je záměr prodeje. Zde určitě nepřeceňovat. Povodí Odry není vybranou účetní jednotkou, bude zaúčtováno jen 543 MD / 031 D ve výši evidovaných hodnot pozemků v účetnictví.

Na úřadě jsme dělali kuchyňský koutek včetně rozvodů, odpadů, obkladů, kuchyňské skříňky atd. Nikdy předtím tam nebyl. Celková cena včetně prací je 23 000 Kč.

Rozvody, obklady a odpady jsou nedílnou součástí stavby, jedná se o zásah do majetku pod hranici TZ, hodnota majetku - stavby úřadu se nesmí zvýšit, jen lze zapsat na kartu jako info, nebo do pasportu budovy. V případě administrativní budovy není kuchyňka jako nedílná součást stavby - jejím demontováním by se účel úřadu nenarušil, a to za podmínky, že se rámcově řídíte ve své směrnici  Pokynem D300 k dani z příjmů, co je a co není součást stavby. Takže pak kuchyňku jako nábytek je možné dát na účet 028 (558,028/088). Zde záleží, jak máte vy určeno ve směrnici - zda se řídíte pokynem D300 nebo od něho máte nějaké odchylky. Lze pak vyhodnotit celé jako zásah do majetku pod hranici a nikde majetkově neevidovat.  Mně připadá to, co jsem popsala - kuchyňské skříňky vést jako nábytek - přesnější.

Dobrý den, jsme plátci DPH, objednali jsme si rozšíření počítačové sítě (kabeláž, instalace zásuvek do zdí, zapojení zásuvek, připevnění lišt pro kabel, kabel pod omítku, likvidace staré kabeláže) na našem úřadu a v knihovně. Jedná se o PDP a pod jakým zatříděním? Mohlo by být 43.21.10 ? Pokud to bude do 40 tis. zaúčtuji jak?

Ano - dané práce určitě splňují charakteristiku prací pro PDP - souhlas i se zaklasifikací (obdobný typ prací je zmíněn i v dotazech a odpovědích GFŘ)

V případě zásahu do majetku pod 40 tis. Kč se zaúčtuje na 549 MD a hodnota majetku se nezvyšuje. Zásah do majetku lze popsat na kartě majetku nebo v pasportu budovy.

V radě města byl projednán předběžný prodej pohledávek města. Máme předat soupis, které pohledávky jsou určené k prodeji. Nevíme, zda je možno prodat také pohledávky z místních poplatků např. kom. odpad, psi a pokuty ze správních řízení např. dopravní pokuty , blokové pokuty městské policie. Tyto případné nedoplatky jsou vymáhány dle zákona č. 280/2009 Sb. "Daňový řád". Máme informaci, že nelze prodat pohledávky, kde již bylo zahájeno vymáhání. Děkujeme za odpověď, případně za Váš názor.

Tuto otázku řešilo MF - odpověď je ve zprávách MF č. 5/2008, kopíruji ji sem do odpovědi.

Závěr je (kromě jiného), že pohledávky, které se řídí daňovým řádem nelze postoupit (mlčenlivost). Ohledně pokut a dalších pohledávek mimo daňový řád mi odpověď MF není zcela jasná, ale zde by asi více pomohl právník, je to spíše právní než účetní záležitost. Je mi líto, že neumím lépe poradit, ale vím, že se s tímto problémem bez úspěšného vyřešení moří obce ji hodně let.

1. Prodej pohledávek města

čj.: 12/80 816/2008 – 124 – ref. ing. R. Kotrba

Při úvaze o způsobu „prodeje“ pohledávek je zapotřebí rozlišovat, zda se jedná o pohledávky soukromoprávní či o pohledávky speciální - veřejnoprávní povahy (o které se v daném případě zjevně zcela nebo převážně jedná). Pokud jde o nakládání (hospodaření) s pohledávkami veřejnoprávní povahy, právní úprava v tomto směru chybí, resp. je nedostatečná. Podle našeho názoru lze proto vycházet pouze z právní úpravy příslušného právního předpisu (z toho, co stanoví zákon). Jejich prodej ve výběrovém řízení, nadto prostřednictvím soukromého subjektu, považujeme přinejmenším za problematický.

Při nakládání s pohledávkami vzniklými v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti musí obec postupovat výhradně podle právních předpisů, jejichž uplatněním pohledávka vznikla (např. zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, atd.). Pohledávky jsou součástí majetku obce a dle § 38 odst. 7 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je obec povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.

Na správní exekuci obecně se pak vztahuje § 106 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., kogentně procesní režim daný zákonem o správě daní a poplatků. Při vymáhání pokut se dle § 1 odst. 4 věty první textu za středníkem zákona o správě daní a poplatků jeho procesní režim neuplatní pouze tehdy, stanoví-li zákon, podle kterého byla platební povinnost uložena, jiný způsob postupu (tzv. dělená správa). Ve smyslu § 1 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků a § 13 zákona o místních poplatcích je zákon o správě daní a poplatků určujícím procesním předpisem pro řízení ve věcech místních poplatků. V souladu s již zmíněnými ustanoveními § 106 odst. 3 správního řádu a § 1 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků je pro tento druh správní exekuce směrodatný postup pro správu daní a správní orgán věcně příslušný ke správě placení platební povinnosti je považován za správce daně. Ten může o provedení exekuce požádat soud nebo soudního exekutora (§ 105 odst. 2 správního řádu), případně obecného správce daně (§ 106 odst. 1 a 2 správního řádu); tím je ve smyslu § 5 odst. 4 písm. m) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě ČR, ve znění pozdějších předpisů, celní úřad.

Z výše uvedeného vyplývá, že pohledávky, které jsou pokuty uložené ve správním řízení, nelze úplatně postoupit formou výběrového řízení.

 Při postupu dle zákona o správě daní a poplatků lze tedy těžko předpokládat, že výkon veřejnoprávní kompetence lze předat soukromoprávnímu subjektu; tento postup by musel umožňovat kompetenční zákon a připustit jednání v zastoupení úřední osoby. Předání poplatků a pokut k vymáhání jiným než zákonem stanoveným subjektům by totiž vedle nepochybného porušení daňové mlčenlivosti bylo v rozporu i se základními zásadami daňového řízení – jeho neveřejností, povinností zachovávat právem chráněné zájmy daňových subjektů a volit jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují.

Na úseku místních poplatků upozorňujeme na § 2 odst. 5 a § 24 zákona o správě daní a poplatků, podle nichž jakékoliv osoby, s výjimkou daňových subjektů v daňovém řízení o jejich daňové povinnosti, které byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všem, co se v řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděly. Tato povinnost však nezprošťuje správce daně povinnosti poskytnout údaje osobě, která prokáže, že je oprávněna tyto údaje získat podle zvláštního právního předpisu (§ 33 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. Této povinnosti mohou být zproštěny jen za podmínek stanovených zákonem o správě daní a poplatků.

Pokud jde o hospodaření s pohledávkami státu, na které se vztahuje režim zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon možnost prodeje (postoupení) pohledávky státu nestátní právnické osobě či fyzické osobě na základě výběrového řízení výslovně neupravuje, avšak ani nevylučuje. Citovaný zákon výslovně nezakazuje ani možnost zprostředkování prodeje pohledávek formou výběrového řízení vybranou nestátní firmou na základě smluvního ujednání (smluvním přenesením činnosti či úkonů na jiného se však příslušní zaměstnanci nezbaví odpovědnosti podle a v rozsahu předpisů trestněprávních, pracovněprávních či občanskoprávních – k tomu § 47 cit. zákona). Využívání soukromých subjektů jako zprostředkovatelů při nakládání s majetkem státu, kupř. za účelem jeho zcizení, však obecně nedoporučujeme (problematickou otázkou je i „hospodárnost“ takového postupu pro příslušnou organizační složku státu či státní organizaci).

Pokud se jedná o pohledávky, které obci vznikly výkonem samostatné působnosti (§ 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů), může s těmito pohledávkami obec, která je právnickou osobou (§ 18 odst. 2 písm.c) občanského zákoníku), naložit podle obecné právní úpravy obsažené v ustanovení § 524 a násl. občanského zákoníku. Podmínkou však je, že o tomto majetkoprávním úkonu (postoupení pohledávky) rozhodne příslušný orgán obce. Rozhodování o postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč je podle § 85 písm. i) zákona o obcích vyhrazeno zastupitelstvu obce. Zastupitelstvo obce si rovněž, podle ustanovení § 84 odst. 4 zákona o obcích, může vyhradit i rozhodování o pohledávce nižší než je 20 000 Kč. Pokud si zastupitelstvo obce rozhodování o postoupení pohledávky nižší než 20 000 Kč nevyhradí, rozhoduje o postoupení této pohledávky rada obce podle ustanovení § 102 odst. 3 zákona o obcích.

S ohledem na ustanovení § 38 zákona o obcích by, podle našeho názoru, měly příslušné organy obce pohledávku obce postoupit jiné právnické nebo fyzické osobě výhradně za úplatu.

Zastupitelstvo schválilo prodej pozemků. Do smluv k podpisu chce mít v jednom z odstavců prodejní cenu, za kterou pozemek odprodává. V dalším z odstavců v kupní smlouvě chtějí vyčíslit další náklady, které kupující zaplatí. Rozdělili to kvůli dani z převodu nemovitosti. Kupující tak při podpisu smlouvy zaplatí obě částky. Mají pravdu, že se částka daně vypočte jen z té částky,která je kupní cenou? A je to vůbec možné takhle to rozdělit? A mohu to účtovat dle té jedné smlouvy odděleně? Tedy první částku klasicky jako prodej pozemku a druhou třeba kompenzačně jako snížení nákladů na geom. plány apod?

Dle mého názoru se pro kupujícího jedná o náklady související s pořízením dlouhodobého majetku - zde pozemku a pro něj je to součást kupní ceny. V případě, že obě částky budou uvedeny v kupní smlouvě, tak správce daně je vyhodnotí jako celkovou kupní cenu.

Pokud se týká základny pro daň z převodu nemovitostí, je to předmětem velkých sporů. Z mého pohledu by součástí základny pro daň z převodu nemovitostí mělo být vše, co nutně musel vlastník vynaložit, aby daný pozemek mohl prodat. Takže zkusím uvést příklad - náklady na geometrické oddělení pozemku byly nutné, aby vlastník mohl toto prodat a jsem zastáncem, že toto do základu daně z převodu nemovitostí vstupuje. Pokud tam ale bude třeba dohoda, že např. bude prodávajícímu nahrazen poplatek za vklad do katastru vlastní kupní smlouvy - tady si již myslím, že je zdůvodnitelné, že se smluvní strany mohou dohodnout, kdo to bude platit. Bohužel nevím o žádné judikatuře k této problematice ... (ZN)

Jsme zřizovatelem PO - ZŠ. Budovy mají ve výpůjčce. Tvoří si investiční fond z odpisů (pouze z vybavení jídelny-myčka, vzduchotechnika atd.). Nyní chtějí využít investiční fond na opravu - malování, tapetování. Rád bych se zeptal, zda-li můžeme takto postupovat (zákon 250/200 SB, par.31, odst.2, písm.d) a zda-li musí čerpání z investičního fondu schválit rada města. Jedná se o opravu za 300 tis.Kč.

Použití fondu je povoleno dle §31 na údržby a opravy majetku, které organizace používá pro svou činnost. Povolení použití zřizovatelem zde není vyžadováno, ale z hlediska plánu nákladů a výnosu pro stanovení příspěvku by mělo být řešeno alespoň jako změna plánu  - podkladu pro příspěvek, předpis to však nevyžaduje. Ještě můžete mít problém s pojmem "majetek používá pro svou činnost". Zákon 250/2000 Sb. zná pojem majetek svěřený, ale ten zde nepoužil, tedy není přímo omezeno, na základě čeho majetek PO pro svou činnost používá, výpůjčka jakoby vyjmuta není.

Lze namítat, že se použijí zdroje z odpisů na něco, na co nebyly vytvořeny. Na druhou stranu vy máte možnost nařídit odvod z odpisů, pokud zdroje nepotřebují. Ve výsledku by bylo vše stejné - obec nařídí odvod z odpisu a zaplatí ze svého údržbu. Nebo PO použije investiční fond na údržbu - rozdíl je jen v tom, že takto PO bude mít náklady (511)  a výnosy (648) ve svém účetnictví , zatímco obec by mohla zaúčtovat odvod z odpisů na 401 (nebo 649 - může jak chce, protože zatím není stanoveno, jak se odvod z odpisů má účtovat) a náklady by měla obec.

Můj názor je, že lze použít zdroje investičního fondu i na opravy majetku, ze kterého odpisy jako zdroj IF nevznikají.

Mám dotaz ohledně PDP, ale z jiné strany. Na stole se mi objevily faktury (aniž by se někdo zeptal). Jedna je na opravu veřejného osvětlení - bez DPH, uvedeno že budeme přiznávat my, druhá od Telefónicy (DPH to samé) na přeložení vedení z důvodu rekonstukce komunikace. Snažila jsem se slušně domluvit s účetními, které doklady vystavovaly, že je potřebuji i s DPH, že my nevystupujeme jako osoba povinná a se zlou jsem se potázala. Faktury nepředělají. Bude při případné kontrole z FÚ chyba, když přiznáme a odvedeme DPH my, i když bychom neměli?

Rozhodně by to ze strany FU nemělo být vyčítáno jako chyba. Situace je taková, že skutečně v zákoně o DPH rozdělení na použije x nepoužije k ekonomické činnosti nezná. Nepřímo se to opírá o smysl evropských pravidel ... - proto, když byla vydána daná informace MFČR a GFŘ v listopadu 2011, tak byla přijata s velkými rozpaky a jsou subjekty, které se touto informací odmítají řídit. V lednu to GFŘ postavilo do pozice, že pokud obce chtějí, mohou i v případech, kdy to není využíváno k ekonomické činností akceptovat fakturaci v režimu PDP (příslušný dokument najdete i na stránkách). Takže osobně bych doporučoval akceptovat..(ZN)

Naše obec obdržela darem od a. s. hasičské auto v hodnotě 15600,- Kč (dle znaleckého posudku, který si nechala a. s. zpracovat a poskytla nám jej). Aby bylo auto provozuschopné, zakoupila obec novou autobaterii za 5280,-Kč a zaplatila správní poplatek za evidenci vozidla 800,- Kč. Prosím Vás o radu, jak správně zaúčtovat.

V §14 odstavec 11 vyhlášky č. 410/2009 Sb. je uvedeno, že v případě DDHM, což bude určitě toto auto, nemusíme dodržet podmínku zařazení do majetku po splnění uvedení do stavu způsobilého k provozování.

V případě, že máme stanovenou RPC, je poměrně složité z účetních předpisů určit, jak ocenit - kombinace RPC a vedlejších pořizovacích nákladů není nikde povolena. Zde má však baterie spíše charakter běžné údržby, správní poplatek k RPC nepatří.

Takže auto v RPC - zápis 028/088 , v návrhu CUS k dlouhodobému majetku je  v případě daru od jiné než vybrané ÚJ ještě proúčtování 558 MD / 649 D - zde moc smysl nemá, lze aplikovat, ale letos zápis 558/649 ještě povinný není (smysl má pro cenotvorbu, pro kalkulaci nákladů).

Správní poplatek bych již dala na 538 a autobaterii na 501. Toto obojí tedy do hodnoty majetku na 028 nezahrnovat.

Kontrolní výbor tvrdí, že na obci musíme vést soupis došlých faktur - očíslovaný a seřazený vzestupně v řadě. Tento soupis by měl odpovídat knize faktur. Je povinností obce vést tuto řadu faktur?

Moc nerozumím. Kniha došlých faktur je takový modul, ze kterého soupis došlých faktur určitě jako sestavu vyjedete. Žádná povinnost vést "soupis" není, ale víceméně je to asi totéž jako vedení knihy došlých faktur. Určitě byste měli mít číselnou řadu dokladů pro došlé faktury, nemusí však být jen na došlé faktury. Jedná se jen o zažitý název - z hlediska účetnictví se účetní doklady třídí . Jedním z tradičních třídění je jedna číselná  řada na přijatá plnění - nazývána "faktury přijaté (došlé)", což ale může obsahovat i různé poukázky, výzvy k platbě, smlouvy ke kterým faktury nejsou...

Jen pro přehled další třídění dokladů: např. vydaná plnění - "vydané faktury", pak "pokladna" "výpisy z účtů u bank", "interní"....

Třídění dokladů byste měli mít popsáno ve vnitřní směrnici k organizaci účetnictví. Jak jsem dělala ten pracovní sešit - směrnice pro obce , tak tam byl uveden příklad.