Dotazy

Prosím o radu, která se týká přefakturace GP. Obec prodala pozemek, který byl rozdělen geom.plánem. S kupujícím se obec domluvila, že polovinu z ceny za vyhotovení GP, mu přefakturuje. Prosím jak zaúčtovat tuto vydanou fakturu? Mohu si ponížit náklad za došlou fa? Tzn. obec přijala fakturu za vyhotovení GP-MD 518, od-pa 1019, pol.5169-Kč 5184,00, následně přefakturace 1/2 kupujícímu - Kč 2 592,00, MD -518, od-pa 1019, pol.5169???? Jsme plátci DPH, dle naší poradkyně si můžeme uplatnit odpočet, tudíž i vydanou fakturu máme vystavit s DPH. Je to tak správně???

Myslím si, že u GP za účelem prodeje pozemků byste si mohli uplatnit odpočet jen pokud máte i prodej pozemku v režimu zdanitelného plnění - tedy by se mělo jednat o prodej stavebního pozemku. Pokud je prodej osvobozený (nejedná se o stavební pozemek) dle §56 , tak není nárok na odpočet GP - není proti němu zdanitelné plnění - kromě přefakturace. Když vezmete přefakturaci v režimu přeprodeje, tak není nutné dělat nárok na odpočet v jedné polovině a zárovneň stejné DPH dát na výstup - ale možné to je.  V režimu přeprodeje je lepší kompenzace, v režimu DPH je pak lepší náklad a výnos a z hlediska položek pak v souvislosti 5169 a náhrada na 2324. I když i v režimu DPH lze udělat z hlediska RS kompenzaci také - s minusem 5169.

Dobrý den, naše obec má firmě ASEKOL vystavit fakturu na příspěvek na sběr elektrozařízení za 1.pololetí 2011. Od 1.5.2011 jsme plátci DPH. Mám tedy fakturu vystavit v režimu přenesení daňové povinnosti dle § 92a? Na vzoru faktury, který nám firma zaslala, předpokládá, že plátci DPH nejsme a cena je bez DPH. Děkuji za odpověď.

Pokud se týká příspěvku od firmy ASEKOL, nejedná se o dodání zboží (ale zajištění služby třídění elektroodpadu) a jednoznačně se toto nemůže na režim § 92a vztahovat. Ten je totiž v případě druhotných surovin skutečně výhradně na dodání daných materiálů.

Nyní k tomu, zda vystavovat s DPH nebo bez DPH (bez ohledu na nějaký § 92a) - MFČR vypustilo někdy ve 2004/2005 informaci, podle které jsou příspěvky od EKOKOM v režimu mimo DPH (samozřejmě předpokládejme, že pouze v souvislosti s úkoly obcí v oblasti nakládání s komunálním odpadem). Ty příspěvky od ASEKOL, ELEKTROWIN ... vznikly následně - nicméně právní podstata by měla být stejná. Takže já bych se choval tak, že pokud se jedná o odměny v souvislosti se sběrem komunálního odpadu, řešil bych to mimo DPH.

Dobrý den, prosím Vás o radu jak zaúčtovat tranfer-poskytnutí členského příspěvku Svazu měst a obcí. Metodika uvádí předpis závazku 572/378 a úhradu 378/231 s pol.5229. My jsme ovšem na tento příspěvek obdrželi fakturu. Jedná se tedy o transfer nebo poskytnutí dodavatelsko-odběratelský vztah ???CUS 703 uvádí, že za transfer se nepovažuje poskytnutí či přijetí peněžních prostředků v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů... Nevím co si mám vybrat..

V tomto případě se jedná o soukromoprávní vztah, na druhou stranu přímé protiplnění členského příspěvku není. Někdo má názor, že členské příspěvky různým sdružením, z jejichž činnosti máte, i když neměřitelný, prospěch (mimo DSO -svazkům obcí- ty jsou v režimu transferů) jsou spíše provozním nákladem - 549, ale určitě může někdo jako transfer vyhodnotit - je to hodně na hraně. Pro transfer hovoří i transferová položka 52xx. Závěr - můžete si zvolit a pak účtovat stejně. V metodice JHK je položka 5229 u 572. Já bych asi nechala na transferech - účast povinná není, není přímé plnění...

Máme v obci již cca 20 let rozestavěnou kanalizaci (vedena na SU 042 cca 5.000.000,-, jedná se cca o polovinu délky potrubí v zemi). Nyní se bude akce dokončovat - nová část se bude připojovat ke stávajícímu potrubí. To staré už muselo být ale v některých místech opravováno. Jak budu tuto opravu účtovat? Můžu vůbec účtovat opravu na nedok. investici, nebo půjde i tato oprava do ceny stavby? A ještě k tomuto - obec nechala hromadně vypracovat PD na jednotlivé přípojky (na své náklady). Při realizaci budou jednotliví občané platit zřejmě zastupitelstvem schválenou paušállní částku (za zhotovení PD a napojení). Bude platba obce za tyto PD přípojek rovněž součástí ceny investice? A jak se bude následně účtovat platba od občana?

1. Opravu stávající rozestavěnosti - to je výdaj související s dokončením majetku, oprava vyvolaná pokračující investicí - bez problémů součást pořizovací ceny - je to správně na 042.

2. K přípojkám posílám odpověď na podobný dotaz, postupujte analogicky přes pohledávku, nedávejte na 042. Je to dotaz s názvem "Projektová dokumentace - přípojky" ze dne 15.5.2011.

Dobrý den, potřebuji poradit k obsahu nového výkazu, který budeme letos sestavovat poprvé. V části B.III.3 jsou příjmy z prodeje dlouhodobého majetku určeného k prodeji. V Ginise máme použita data z 311 aj. Jsou v tom ale i platby z prodejů minulých let, kdy se ještě nepřeceňoval majetek určený k prodeji. Mělo by se to rozlišit nebo to není nutné?

Vždycky se na to, když nevíme musíme podívat jako na "separé operaci". Takže si to zkusíme namodelovat do dvou variant - nejprve situace - prodáván pozemek - účetní hodnota 50 tis. Kč, přecenil jsem na reálnou hodnotu 80 tis. Kč, prodal jsem za 90 tis. Kč - vše se realizovalo v jednom roce (byl i příjem).

Potom z hlediska CASH FLOW   

          - výsledek hospodaření              + 40

         - ř. A.I.4                                       - 40 (tady bez ohledu na to, jak účtuji zda rozpouštím přecenění z reálné hodnoty do výnosů, nebo dávám jak doporučujeme zpět do nákladů ... - jde jen o to, jaké zapojím účty)

          - ř. B.III.3                                       +90

Výsledný tok - + 90.

 Pokud se ten prodej uskutečnil již v minulém roce, tak samozřejmě výsledek hospodaření je již nula. Pokud tady mám jít na skutečné toky (někdo na to kašle), tak do

- ř. B.III. 3 musím dostat + 90,

- zároveň by se mi ale dostávalo samovolně do ř. A.II.1  +90 jako změna pohledávky ... - tady je potřeba ale tuto změnu pohledávek vyloučit, neboť jsou tyto toky sledovány na přímé bázi - tedy na tomto ř. musí být z této operace nula).

Takže pokud zrekapituluji - z mého pohledu skutečně do 2011 mám na ř. B.III.3 (případně 4) dát skutečně i inkasa pohledávek z majetku prodaných v předchozích letech. To jestli v minulých letech docházelo k přecenění či nikoliv je podle mého názoru irelevantní. (ZN)

Obracím se na Vás o radu se zaúčtováním ztráty z VH příspěvkové organizace. PO vykázala za rok 2010 ztrátu. Sdělila radě, že tuto ztrátu částečně uhradí ze svého rezervního fondu. Na rezervním fondu neměla dostatek finančních prostředků, aby pokryla celou ztrátu a požádala RM o navýšení příspěvku od zřizovatele na pokrytí tohoto zbytku ztráty. RM schválila navýšení příspěvku a město odeslalo příspěvek na účet PO. PO se na nás jako zřizovatele obrátilo s dotazem, jak má tento příspěvek proúčtovat proti ztrátě. Neumím jim poradit, a proto jsme se obrátila o radu na Vás.

Nejde to, měla by PO tato částka zůstat jako VH za rok 2011 a z VH nejdříve pokrýt ztrátu a pak až příděl fondům. Jiný postup zatím není umožněn. Tedy PO zaúčtuje na 672, čímž vstoupí do VH za rok 2011. Pak zúčtují 431/432 nebo přes RF - 401/413 (přímo schválíte příděl do RF za účelem pokrytí ztráty minulých let) a 413/432.

Dobrý den, V evidenci majetku máme informační orientační tabule z kovu, v ČÚS č. 708 jsem nemohla nalézt odpovídající kód pro zatřídění majetku do účetních odpisových skupin. Prosím Vás tímto o radu. Děkuji

Doporučuji 25.99.29 - je ve čtvrté odpisové skupině - můžete zařadit i v případě, že evidujete jako stavbu. Není přímá vazba, že stavby mohou být jen v VI. skupině.

Dobrý den, prosím, zda byste mohli sestavit a zveřejnit celý příklad na aktuální účtování DPH - od vzniku závazku nebo pohledávky až po vratku odpočtu nebo odvod DPH FÚ - včetně záznamových jednotek dle metodiky Gordic. Nikde jsem souhrnný příklad nenašla.

2010 DPH komplexní příklad účtování - zkuste tento dokument pro vysvětlení. Jinak Gordic má komplexní příklady zaúčtování v metodice k DPH ke stažení na svých stránkách.

Dobrý den, asi v roce 2004 se koupily letecké snímky. Chtěla jsem je dodatečné zařadit na účet zboží 132, dosud se ještě neprodávaly. Prodejní cena je Kč 210,-, ale neznám cenu nákupní. Nevím, jak mám postupovat. Děkuji za odpověď.

V tomto případě lze zboží ocenit cenou prodejní sníženou o náklady s prodejem, cca 15%. Tj.  doporučuji ocenit dle zákona o účetnictví §26, odst. 2 . Toto ustanovení pro stanovení ceny jen využijeme - je určeno spíše pro opravnou položku. Ale v roce 2011 se doklad z roku 2004 opravdu již dohledat nedá - může být skartováno, tak doporučuji tento postup.

V pravidlech SF máme stanoveno, že lze v případě úmrtí zaměstnance vyplatit nejbližším pozůstalým sociální výpomoc. Před dvěma dny nám zemřela kolegyně, která byla samoživitelka a syna má na vysoké škole. Ctěli bychom mu poskytnout sociální výpomoc ze SF ve výši 10 tis. Kč a nevíme, na základě čeho tuto částku vyplatit a jaké by pro něho z toho plynuly daňové povinnosti. Vůbec nás nenapadlo, že tato situace někdy nastane.

Já jsem osobně přesvědčen, že u příjemce toto nemůže být považováno za příjem § 6. Podle tohoto § se zdaňuje příjem ze závislé činnosti a další související požitky plynoucí zaměstnanci. Tady ten příjem ale je již poskytován expost po úmrtí zaměstnance - tedy po faktickém ukončení pracovněprávního vztahu a také příjemcem je jiná osoba. Můžeme se tedy potenciálně posunout do § 10 Zákona o dani z příjmů, nicméně toto také není dle mého názoru v pořádku, neboť to nesouvisí s výkonem nějaké činnosti příjemce. Dle mého názoru tento výdaj odpovídá charakteristice daru a měl by být obecně předmětem daně darovací. Tady se domnívám, že by mělo být osvobození od daně - je tady limit 20 tis. Kč, pokud to chápu správně. (ZN)

Obec má pohledávku za nájem ve výši 6.770,- Kč účtování 311 0040/603 0300.Opravné položky z min.let ve výši 6.770,- Jsem zaúčtovala vloni 6.770,- 406/194 0040.Letos do května doúčtuji opr.pol ve výši 677,- Kč tj.10% na 556/194 0040. Chceme toto převést do podrozvahy, abychom nemuseli neustále opr.pol účtovat a dopočítávat. Zaúčtuji odpis pohledávky ve výši 6.770,- Kč -331 0040/ -603 0300 na 911 0040/999 0911. A opr.pol. zápisem 194 0048/ 556 0300 7.447,-ve výši opr.pol 2010 6.770,- + opr.pol 2011 ve výši 677. V roce 2009 jsem zapomněla zaúčtovat program v hodnotě 4.240,- Kč do podrozvahy,účtovala jsem pouze 6171/5172 . Mohu ho letos doúčtovat 901 0018/999 901?Nebo mám použít účet 408? Obec nechala v roce z dotace vybudovat dětské hřiště. ( prolézačky, houpačky at.d) vše je pevně spojeno se zemí. Účtovala jsem toto na 022 jako soubor movitých věcí. celková hodnota je 263.076,- Kč. Mohu toto přeúčtovat na účet 028 kvůli odpisům?Na každou věc mám extra kartu majetku se samostatným inv.číslem. Myslím, že by bylo lepší to dát pod jedno inv. č. a do poznámky jednotlivé ks rozepsat.

Odpis pohledávky se zaúčtuje (nějak mi nevychází pohledávka a součet OP - 6770+677se nerovná 6770 - není to překlep?) 557 MD / 311 D a 911 MD / 999 D je dobře. OP se zároveň letos zruší v celé výši jen zápisem 194 MD / 556 D. Na 603 se již nic neúčtuje - náklad je 557, ten se vyruší 556 na D - tj výsledkově je již tento odpis neúčinný.

Účet 408 se při účtování na podrozvaze použít nesmí, správně je opravdu jen 901/999, nic jiného.

Nemůžete - celková hodnota souboru je nad 40 tis. Kč - mělo by zůstat na 022. Musela byste majetek překlasifikovat na jednotlivé věci na účtu 028 a udělat více inventárních čísel - což  může být v rozporu s dotačním titulem (udržitelnost projektu). V tomto případě toto nedoporučuji.

Zastupitelstvo města pověřilo radu města k provádění rozpočtových opatření do výše 250 tis. Kč v jednotlivých případech. Může rada schválit navýšení příspěvku na provoz vlastní PO o částku 100 tis. Kč ? V zákoně o obcích v par. 85 je vyhrazeno zastupitelstvu schvalovat částky nad 50 tis. Kč (jiným fyzickým nebo právnickým osobám).

Dle mého názoru a výkladů MF - viz kniha RS - stanovisko MF -  jaké jsou, je toto nad rámec možných přenesení pravomocí rady k RO.  Vztah k jiným osobám je závazným ukazatelem dle zákona 250/2000 Sb. , tedy radě se nesmí převést pravomoc k rozpočtovým opatřením  na schvalování závazných ukazatelů. Určitě toto nedoporučuji. Jsou možné přesuny, navýšení atd. v rámci závazných ukazatelů rozpočtu. Zde je riziko chybného postupu ještě navýšeno o pravomoci zastupitelstva ve vztahu k dotacím a darům, i když existuje výklad, že příspěvek PO se pod tyto majetkoprávní úkony nevztahuje, ale tento výklad není stále ujasněn.

Obec v minulých letech vystavěla z dotace 16 nájemních byt. jednotek z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení , na dostavbu si vzala úvěr u ČS, který je rozložen do roku 2023. Tyto byty jsou v poměru vlastnictví - obec 66%, sdružení nájemníků 34% a nesmí být 20 let od kolaudace převedeny na jiného vlastníka. Teď se Sdružení nájemníků rozhodlo, že ze svého FO provede zateplení objektu. Obec má ve svém majetku zapsán příslušný podíl hodnoty dokončeného díla (66% z celku) a provedenu zástavu u ČS. Jak po dokončení zateplení sdružením provedu navýšení majetku( také jen 66% z celkových vykázaných nákladů sdružením)? Jak zaúčtuji a jaké jiné návaznosti to bude mít? Děkuji

Vy vedete majetkový podíl spoluvlastnictví. Sdružení zhodnotí částečně svůj majetkový podíl a částečně Váš. Sdružení může vést ve svém účetnictví TZ cizího majetku. Asi bych řešila tak (předpokládám, že se majetkové poměry 66:34 nesmí kvůli dotaci měnit?) že by si navýšilo sdružení hodnotu svého podílu o hodnotu 34% provedeného TZ a 66% provedeného TZ by vedla jako TZ cizího majetku. Je k tomu potřeba sepsat nějakou dohodu o vypořádání TZ na Vašem podílu. Asi máte, že jim po 20 letech převedete podíl 66% do vlastnictví - tedy i TZ jim pak ponecháte.

 Ing. Nejezchleb doplnil:

Tady asi bych to řešil takto na první pohled stejně. Nicméně ona je tady vůbec otázka jak to celé funguje. Pokud máte podíl, je situace taková, že byste se měli dělit o výnosy (nájemné) a výdaje a také co mají sjednáno na konci (nebo vůbec jak tečou  peníze) - úplatný převod? Nebo bezúplatně? Tady totiž ještě v kontextu těchto otázek mohou být další varianty. Navíc pokud ve vlastnictví sdružení - s kým budou sepsány nájemní smlouvy těch lidí ..... - fakt asi hodně nad rámec takto jednoduché odpovědi....

Zaplatili jsme pokutu a náklady řízení Městskému úřadu,odboru dopravy, jako silničnímu správnímu úřadu dle par. 40 odst. 4 písm. b) zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a tento úřad rozhodl ve smyslu ust. par. 3 a ust. par. 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb, správního řádu. Nejsem si jistá účtováním. Náklady řízení dle ust. par.6/1 vyhl. MV ČR č. 520/2005 Sb. bych naúčtovala předpis 549/378, úhradu 378/231 30 5192(pol.) a 6171(par.) příp. 2212 par. Účtování pokuty předpis 542/378, úhrada 378/231 30 5365(pol.) 6171(par.) případně 2212. Předem děkuji, Dlouhá.

Náklady řízení: 549 lze - MD / 349 D (je to jiný ÚSC), ostatní dobře, položka 5192 také dobře - to je přímo ve vyhlášce k RS. Odpa si zde myslím je správně 2212 - účel náhrady řízení k pokutě z komunikací.  Pokuta: 542/349, odpa také 2212. Položka 5365 je dobře.

Příspěvková organizace vytvořila zisk, který nebyl vytvořen v rámci hospodářské činnosti, ale vznikl úsporou nákladů na energie, oproti rozpočtu. Tuto úsporu nestihla organizace využít jinak. Zřizovatel uložil dle zákona 250/2000 sb. § 28 odst. 6a) odvod do svého rozpočtu. Je tento postup správný? Slyšela jsem názor, že tento paragraf je možné použít pouze v případě, že již plánované výnosy překračují plánované náklady – tedy pokud je již při tvorbě rozpočtu předpoklad, že organizace vytvoří zisk (např. z nějaké doplňkové činnosti).

Postup je dle mého názoru správný a možný. Vychází z rozdělení VH. Správně však měla PO toto zaúčtovat k 31.12. přímo na závazky (akruálně upravit své výnosy k nákladům, udělat správné časové rozlišení - lze i přes 384 - jako výnos příštího období - kdyby zřizovatel povolil převod příspěvku na další rok). Pokud ještě nemá  PO rozdělený 431, tak by mělo být možné provést odvod z VH zápisem 341 MD / 241 D.

Nebo

Teď v roce 2011 by také PO mohla  uhradit zřizovateli  jako transfer 572/349, čímž se jí sníží VH za rok 2011, VH za rok 2010 povolit do RF a v roce 2012 RF použít na ztrátu 2011. (Takové krkolomné, že?)

 Nebo nejjistější dle výkladů k zákonů, ale zbytečné se stejným výsledkem:

Povolit příděl do RF, z RF povolit do investičního fondu a nařídit z investičního fondu odvod zřizovateli - 3 rozhodnutí, stejný efekt jako 431/241. Přikládám výklad z MF - ale je trochu účelový - odvod z provozu nikde nemá definici. To zaúčtování dle výkladu je takto: 431/413, 413/416, 416/241 - ve výsledku 431/241.

Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací

ing. R. Kotrba

Podle ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, příspěvková organizace hospodaří především s finančními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, neboť zřizovatel poskytuje své příspěvkové organizaci příspěvek na provoz (§ 28 odst. 2) a investiční dotaci do jejího investičního fondu (§ 31 odst. 1 písm. b) citovaného zákona).

Podle ustanovení § 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. může zřizovatel uložit příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu, a to

• odvod provozních prostředků,
• odvod investičních prostředků,
• odvod za porušení rozpočtové kázně.

Nařídit odvod může zřizovatel v průběhu kalendářního roku ze závažných, objektivně působících příčin (§ 28 odst. 5).

Odvod investičních prostředků z investičního fondu příspěvkové organizace do rozpočtu zřizovatele je možno nařídit kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod za porušení rozpočtové kázně uskutečňuje příspěvková organizace zásadně vždy ze svého rezervního fondu, a to kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod provozních prostředků je možno uložit před ukončením kalendářního roku a uzavřením účetních knih. Po skončení roku vykáže příspěvková organizace hospodářský výsledek, V případě, že docílí zlepšeného hospodářského výsledku, provede odvod do fondu odměn a potom do rezervního fondu (§ 30 odst. 2). Z uvedeného vyplývá, že nelze „odvést zisk od organizace s kladným hospodářským výsledkem“.

Po uskutečnění přídělu do rezervního fondu a fondu odměn lze tyto fondy používat podle ustanovení § 30 a § 32 zákona č. 250/2000 Sb. Použití rezervního fondu je taxativně stanoveno v § 30 odst. 3 a 4; z toho plyne, že není možné nařídit odvod prostředků rezervního fondu do rozpočtu zřizovatele. Zřizovatel může dát souhlas své příspěvkové organizaci, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu. Čerpání prostředků investičního fondu se uskutečňuje podle ustanovení § 31 odst. 2 a 3, mj. i k odvodu do rozpočtu zřizovatele, jestliže to nařídil.