Dotazy

Dobrý den, mohu si uplatnit u prodeje domu , který byl nakoupen obcí v roce 2010 a obratem za stejnou cenu prodán v daňovém přiznání náklad /poř.cenu/? Také u prodejů pozemků mohu uplatnit jako náklad zůstatkovou cenu /do výše příjmů z prodeje v jednotlivých případech/?

U domu ano, jedná se určitě o uznatelný náklad - měl být na účtu 553, u pozemků - většinou lze, pokud jste si jisti oceněním - uznatelná je cena pořízení, pokud byl nakoupen a nebo ocenění z roku 93, u pozdějších ocenění  by mohly být problémy - i když všeobecně jako uznatelné většinou dáváme, uvádím jen pro upřesnění. Správně se jedná o hodnoty z účtu 554.

V roce 2010 dostalo město příspěvek na kanalizaci od SVS. Příspěvek byl zaúčtován asi chybně proti účtu 649 a dostal se do výkazu zisku a ztrát.Je možné si částku ve výši příspěvku v DPPO za rok 2010 odečíst v uznatelných nákladech na ř. 40? Jedná se o investici ,z které se bohužel neuplatňovalo DPH a město nebude jejím vlastníkem.Kanalizace bude "převedena" SVS. Profinancování stavby - dotace + vlastní zdroje se ve výkazu zisku a ztát neobjevily.

Příspěvek měl být zaúčtován na 401, do přiznání k DPPO lze vyloučit, nejedná se o zdanitelný příjem, ale vlastně obsahově o dar. Vylučuje se na ř. 100.

Prosíme o radu, jak prakticky zapojit prostředky na účtě hospodářské činnosti města (zpracováváme mzdy pro okolní obce) a prostředky FOM do rozpočtu města. Zda použít pol. 8115 a zda je nutné před zapojením těchto prostředků schválení radou nebo zastupitelstvem nebo stačí až schválení konkrétních rozpočtových opatření. Z FOM již nic nečerpáme, jeho účet slouží pouze ke splátkám dřívějších půjček. Děkujeme za odpověď.

Zapojení účtu hospodářské činnosti je záležitostí rozpočtu - volné prostředky- lze zapojit zápisem 262/241 a 231 4131 MD / 262. Položka 8115 se zde nerozpočtuje. Jedná se o položku příjmovou, tedy plnění může být vyšší než rozpočet, dle mého názoru k tomu není potřeba dělat rozpočtové opatření před provedením, jen v rámci úprav rozpočtu např. ke čtvrtletí. Předpis nevyžaduje žádné usnesení orgánů obce (rady ani zastupitelstva) k převodu volných peněz z VHČ do rozpočtu. Můj výklad má oporu i v posledních zprávách MF, které se touto problematikou také zabývaly.

U fondů se jedná však o něco jiného. Finanční prostředky z fondu můžete vzít na hlavní rozpočtový okruh jen v případě, že je to v souladu se schváleným statutem fondu. Fond je možné usnesením zastupitelstva zrušit, zůstatek převést do rozpočtu ( zde přes konsolidační položky např. zápisem 419 MD / 231 6630 5345 D a  231 4139 MD/ 401 D) a určit , že splátky dřívějších půjček už půjdou do rozpočtu. Nebo může zastupitelstvo změnit statut fondu s tím, že volné prostředky je možné převádět do rozpočtu - musí to být dobře napsáno, např. jako, že fond zůstává na splátky, ale protože již není třeba účelově čerpat, je možné přijaté peníze fondu převést do rozpočtu k použití za libovolným účelem. Nebo rozšíříte čerpání fondu na opravy atd. Možností je plno, jsou volné dispozice dány předpisem, ale musí být příslušně ošetřeno usnesením zastupitelstva.

Mám dotaz spíše obecného charakteru: mohu jako účetní dělat také pokladnu? (jsme obec s 5 zaměstnanci) Na školeních nám běžně říkali, že z důvodu vzniku rizika to nelze, že by pokladní měla být jiná osoba než účetní, ale v žádném právním předpise jsem pro toto tvrzení nenašla oporu.

Toto neřeší žádný předpis, myslím si, že není ani z hlediska oddělení kompetencí nezbytné mít tyto funkce odděleny - správně by jen někdo jiný měl dát podklad pro pohledávku a někdo jiný vybírat, ale na menších obcích není zajistitelné ani toto. Z hlediska rizika; je riziko stejné při příkazu k úhradě z účtu jako při platbě z pokladny. Nevidím nutnost mít toto oddělené.

Dobrý den,dnes mimořádně neposílám dotaz,ale pomůcku,neboť jak jsem zjistila,množí se všude možně dotazy na dotaci pro školy "EU peníze školám" z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,já jsem též pátrala,kde se dalo,není to,že bych byla tak vynalézavá a dnes jsem se dopátrala a i shodou okolností jsem i obdržela metodickou pomůcku o účtování,a to dvěma možnými způsoby: příjem: MD 231/4116/UZ33123/N32/Z1 15% MD 231/4116/UZ33123/N32/Z5 85% D 374 převod ZŠ:MD 374 D 231/5336/3113/UZ33123/N32/Z1 15% D 231/5336/3113/UZ33123/N32/Z5 85% a nebo předpis: MD 346/D 378 příjem: MD 231/4116/UZ33123/N32/Z1 15% MD 231/4116/UZ33123/N32/Z5 85% D 346 převod: MD 378 D 231/5336/3113/UZ33123/N32/Z1 15% D 231/5336/3113/UZ33123/N32/Z1 85%. Mějte se prima.Ilona

Moc děkuji, dle CUS 703 platném od 1.1.2011 je zcela správně ale jen varianta 1. Velmi děkuji za pomoc.

V rámci své VHČ dodáváme výrobky. Jsme plátci DPH. Jak budu postupovat z hlediska DPH při vyřízení reklamace, když našemu zákazníkovi zdarma vyměníme v rámci záruční opravy vadnou součástku (součástky nakupujeme a jsou součástí výrobku, při nákupu uplatňujeme odpočet DPH na vstupu)? Budu z této součástky odvádět DPH?

Ne, z této částky dokladem o použiítí odvádět DPH na výstupu určitě nebudete! To je běžný vstup pro zdanitelné plnění - to nastalo dodáním zboží, vstupy na záruční opravy se k tomuto plnění vztahují.

Prosím o pomoc vyřešení problému s DPH. Zastup.se rozhodlo pořídit zpracovanou kulatinu z vlastního lesa do zásob(trámy,desky apod.)na různé opravy na obecním majetku(krovy,přístřešky, ploty apod.) Když vytěženou kulatinu zavezeme na pilu a pak výrobek dáme do zásob. 1.Mám kulatinu ohodnotit jako při prodeji a odvést DPH? nebo 2.Kulatinu odvést na pilu(pořez je sice s DPH,ale my si ho neuplatníme ,protože víme , že to budeme používat na obecní majetek-bez DPH) ocenit výrobek odvést DPH a uložit na sklad? (Teď už je kulatina pořezána , ale já nemám zaúčtováno-nevím co s tím?)

Tady je režim pravděpodobně takový, že plně uplatňujete odpočet DPH na vstupu z lesa. Nyní používáte mimo ekonomickou činnost - potom použitím mimo ekonomickou činnost vzniká DUZP - zde se jedná dle mého názoru již okamžikem vytěžení kulatiny a rozhodnutím o použití pro vlastní účely. Takže tady bych již neodčítal ani DPH z nákladů na pile (pokud skutečně náísledně použito k činnostem, kde není nárok na odpočet DPH) - odvedl bych DPH již z vytěžené kulatiny.

Základem by měla být podle § 36 cena obvyklá (tedy za kolik se toto za normálních okolností prodává), teprve když to není možno stanovit, tak je to výše nákladů. Nicméně tady to asi stanovit půjde - takže jdete na cenu obvyklou. (ZN)

Jak správně má město zaúčtovat přechodnou půjčku pro PO ZŠ, které byla ukradena hotovost v částce 50 tis? Našla jsem pol. 5614 neinvestiční půjčené prostředky...proti účtu 365 0310 ?

Přechodná finanční výpomoc PO se účtuje takto: 316 MD / 231 odpa 3113 pol. 5651. Splátka NFV od PO obci se zaúčtuje jen 231 bez odpa 2451 MD/ 316 D. Půjčku musí schválit zastupitelstvo.  

Přeji pěkný den, potřebuji poradit ohledně obratu DPH. Moc by mě zajímalo, jestli se počítá pouze čisté nájemné, nebo nájemné vč. boileru, kuchyňské linky. Boiler a kuchyňskou linku vlastně nájemníci zaplatí v celkové výši během nějaké doby.

Nájemné za vybavení bytu je součástí nájemného bytu. Nejedná se o pronájem vybavení, ale zde se považuje za součást bytu (bez ohledu na to, jak se vypočte nájemné z evidenčního listu). Ještě že je to tak, protože by pak pronájem vybavení byl vždy zdanitelným plněním, takto se jedná o plnění osvobozené §56, považuje se za součást nájemného z bytu. Ale to je případ, až když budete plátci. Do obratu se samozřejmě počítá nájem za byt celkově.

Dobrý den, prosím radu jak zaúčtovat: dle kupní smlouvy kupující zaplatí prodávající obci cenu za prodej pozemků + návrh na vklad 500,-Kč a geometrické plány v ceně 15.500,-Kč.

Zde záleží na znění kupní smlouvy. Pokud jsou částky náhrad uvedeny jako součást kupní ceny, tak se zaúčtuje jen předpis 311/647. Pokud jsou vyčísleny jako náhrady výdajů obce, tak lze zaúčtovat 311 MD/minus 538 MD (správní poplatek) a minus 518 MD (geometrák), když k náhradě dojde ve stejném roce, nebo lze zaúčtovat všeobecně jako ostatní výnos 311/649.  

Příjmová položka by pak u prodeje byla 3111 a  z náhrad 2324, ale není to nezbytné, pokud je kupní cena výrazně vyšší.

Prosím o radu - je někde stanoveno, do kdy musí být schálen hospodářský výsledek zřizovaných PO (základní škola a mateřská škola) a jeho rozdělení.

V zákoně 250/2000 Sb. je uvedeno jen u §30 "po skončení roku". Termín 31.3. je vlastně "vynucen" nastavenými kontrolními chody výkazů PO při odesílání do CSÚIS, kdy se požaduje již účet 431 VH ve schvalovacím řízení mít vypořádaný - tedy rozdělení do fondů, nebo stanoven odvod, nebo převod na VH minulých let, účet 432. Pokud vím, tak termín povinnosti vypořádat VH stanoven není (rámcově se také vychází ze zákona o účetnictví §17, ost. 4 - nejpozději do konce následujícího účetního období, ale je to odvozený výklad).

Pročítala jsem si v dokumentech Transfery 2011 a nevím jestli jsem pochopila dobře. Na základě schválení rozpočtu obce ZO posíláme příspěvky, které podléhají vypořádání občanským a neziskovým organizacím. 1.Některé příspěvky nemají uzavřënou smlouvu s obcí,poskytují se na základě podané žádosti o příspěvek, který schválí ZO v rozpočtu. 2.Některé příspěvky mají uzavřenou smlouvu s obcí. Nejsem si jistá o kterých příspěvcích se má účtovat po schválení rozpočtu na podrozvaze.Jestli o všech, které ZO schválí nebo poze ty , které mají uzavřenou smlouvu. Schválení rozpočtu ZO 999 MD/973 D , vyplacení 231 D/ 373 MD a současně odúčtujeme z podrozvahy 973 MD / 999 D, na konci roku po zaslání vyúčtování 572 MD / 373 D.

Jsou opravdu některé příspěvky, např. příspěvky příspěvkovým organizacím, kde vzniká závazek ze zaslání příspěvku již k datu schválení v rozpočtu. Pak jej lze zaúčtovat rovnou do rozvahy zápisem 572 MD / 349 D  ( vždy však až v běžném roce - pokud schválíte rozpočet v prosinci, tak byste museli v prosinci zaúčtovat přes 381/349, což je zápis tzv. navíc - aktiva i pasiva zároveň-  tedy stačí předepsat až v lednu běžného roku) nebo přes průběžné časové rozlišení během roku 572 a 381/349.  Toto řeším v režimu transferu bez vypořádání, tedy rovnou vzniká závazek v rozvaze.

Další případ je uzavření smlouvy o poskytnutí dotace, příspěvku, grantu - protože jsou na základě smlouvy, tak jsou pravděpodobně k vypořádání.   Zde je uzavření smlouvy právní závazek, měl by jít do podrozvahy, při poskytnutí zálohy (přes 373) se odúčtuje z podrozvahy, zbytek se odúčtuje po vypořádání. Plnění tedy vzniká až při vypořádání.  Je to přesně Váš zápis, ale ten Váš je zkrácený a předpokládá, že se výše zálohy rovná vypořádání. Doporučuji řádné zobrazení vyúčtování takto: 572/378, zápočet závazku s pohledávkou ze zálohy: 378 MD/373 D. Doplatek transferu 378/231, přijetí přeplatku zálohy 231/373 - pro případy, kdy se záloha a vypořádání nerovnají.

A pak je tady skupina příspěvků a grantů, případně i darů kterou účelově nevážete. Jsou to tedy transfery bez vypořádání. Zde vlastně ke smluvnímu závazku nedochází, pokud je schváleno zastupitelstvem nebo radou, komu konkrétně který dar, grant, příspěvek dáme, je to již záležitost rozvahy hned po schválení. I zde lze využít časové rozlišení v průběhu roku, abyste neměli tak velké náklady hned na začátku roku (je to však jen pro průběžné vyhodnocování VH a není časové rozlišení povinné). Takže lze rovnou do rozvahy 572/378 nebo 572+381/378. Případ časového rozlišení se týká např. čtvrtletních plateb sportovním zařízením (TJ, SOKOL, fotbalový klub).

Ještě může dojít k variantě, že zastupitelstvo nebo rada schválí jen určitou částku k rozdělení a na tu budou dávány žádosti. Neznáme ještě konečné příjemce, a to je situace, o které se neúčtuje nikde, a to ani v podrozvaze.    

Zda je povinností schvalovat každý rok nové směrnice - celý balík všech směrnic, i když se v nich oproti předešlém roku nic nemění. Nebo zda je možné schválit pouze tu směrnici, ve které nastaly oproti předešlému roku změny a stanovit, že ostatní směrnice zůstávají ve stejném znění. Stále se na tom s některými kolegyněmi z okolí nemůžeme shodnout.

Není třeba schvalovat na další rok platnost směrnic. Schvalují se jen změny, nové směrnice. Směrnice platí od účinnosti do zrušení. Něco jiného je nastavení kontrolního systému aktualizací platných směrnic.

V roce 2010 jsme provedli vyúčtování dotace (na základě chyb. podkladu z našeho odboru), kterou jsme poskytli, výplata zaúčtována na MD 572, nyní se ukázalo, že k této dotaci vyúčtování doloženo nebylo a peníze nám vrátili na účet. Kam tuto vratku zaúčtovat? Mohu dát storno nákladů účet MD 572-?

Pokud se jedná o nevýznamnou částku, tak určitě. Pokud se jedná o částku významnější, tak je vhodnější na účet 649. Z hlediska předpisu toto řeší §69, opravy na stejný účet, náhrady nákladů do výnosů. Tedy argumentačně zvládneme obojí účtování. Účet výnosů 649 jako náhrady nákladů minulých let je vhodnější z důvodu srovnatelnosti nákladů (572) mezi obdobími.

Dobrý den, v prosinci jsem zaúčtovala předpis daně z příjmů PO za rok 2010 na účet 591/341. Teď jsem zjistila, že daň jsem spočítala chybně, skutečná daň bude vyšší. Jak mám zaúčtovat předpis tohoto navýšení.

Nejlépe 595/341 ve výši rozdílu a 341/632. Nevím jeslti jste zároveň rozlišila příjem dle našeho doporučení, pak by se měla ještě zaúčtovat do daňových výnosů 384/632 ta daň předepsaná z roku 2010.