Dotazy

Jak mám zaúčtovat přijetí dotace na účet města (prostředky jsou poskytnuté ze SR na předfinancování výdajů,které mají být kryty z ESF § 44 odst.2 písm.f) zákona č. 218/2000Sb) a jsou určeny pro naší PO - ZŠ. Dotace je na více let. Přijetí dotace jsem zaúčtovala 231 0400 pol.4116 UZ 33123 MD proti 374 0130 Dal. Poskytnutí PO jsem zaúčtovala: předpis 572/378 a poskytnutí příspěvku PO 378/231 3113/5336 UZ 33123....teď nevím zda jsem správně použila účet 572, když dotace bude vyúčtována městu v dalších letech, zda jsem neměla učtovat poskytnutí PO účet 373... a časové rozlišení bude účtovat PO .

Pro Vás se jedná o průtokovou dotaci s vypořádáním. Vy byste měla účtovat 231/374 a 374/231 při přeposlání PO. O dotaci a časovém rozlišení, jak správně uvádíte, bude účtovat PO. Položky máte zcela správně, jen při příjmu a výdaji byste měla účtovat i o nástroji a zdroji.

Dobrý den, můžete mi poradit, jak mám zaúčtovat odstupné z funkce neuvolněného starosty. Mzda mu byla vyplacena na účet.

Asi máte na mysli odměnu při skončení funkce. Účtuje se jako mzda, jen nepodléhá odvodům ZP a SP - tedy 521/331 a 331/342 daň z příjmů. Výplata 331/ 231 6112 5023.  

Ke dni 31.12.2010 jsme spálili v budově OÚ dřevo, které jsme si sami vyrobili v obecním lese. Náklady jsou vyčísleny na 12840 Kč. Zaúčtuji dřevo na sklad: 112 (12840 Kč)MD/621 (11672 Kč) + 343 (1168 Kč). Spotřebu dřeva zaúčtuji 501/112 (12840 Kč). Nebo použiji doklad o tom, že jsme dřevo spálili pro svoji spotřebu a potom není předmětem DPH? Děkuji

Pokud jste plátci DPH a uplatňujete si v lese plný nárok na odpočet DPH, musíte při spotřebě pro vlastní účely provést dodanění z ceny obvyklé (tedy z hodnoty, za kterou dřevo běžně dodáváte). Takže to řešení, které navrhujete je adekvátní a v zásadě by i takto bylo možno účtovat (pokud to hned spotřebujete). Pokud byste to dřevo měli na nějakou delší spotřebu a zůstávalo by Vám na skladě, tak by bylo potřeba uvědomit si rozdíl mezi běžnou prodejní cenou a oceněním, kterým by to mělo být bráno na sklad (potom bychom oddělili  MD 112/Dal 621 - běžná skladová cena) a odvod DPH bychom mohli řešit MD 395 (734) /Dal 395 (734) (základ daně) a MD 538/Dal 343 - související daň.

Pokud jste to ale hned spotřebovali, tak to klidně nechte zaúčtování dle Vás.

Ještě jednou ke správním poplatkům za VHP, je možné převést fin. prostředky (50% pro FÚ) na účet cizích prostředků, důvod je prostý, když odvádíme v novém roce tyto poplatky z položky 1361 je tato položka dlouho v mínusu. FÚ požaduje tyto poplatky zaslat až v novém roce.

Zrovna dnes jsme toto na jednom městě projednávali. Těch 50% určených pro FÚ je možné převést na depozitní účet (právě kvůli dlouho mínusové 1361), ale aby bylo výsledně zobrazeno 245 MD/325 D. (Účtování např. předpis 315/605 -50% a 325-50%; inkaso 231 1361 MD / 315 D, převod na depozita 50% - např. 262/231 1361 minus MD a 245/262 nebo místo 262 použijete 325 na MD i D a např. oddělíte analytikou).

Těch 50% , které jsou však vaším výnosem musí být v rozpočtu roku 2010, buď rovnou na výnosu 605 nebo na 384. Na výnosu mohou být buď jako opakovaná platba nebo , že jsou pod hranicí časového rozlišení - 10 nebo 20 tis. Kč - jak jste si stanovili.

Obec vlastní činností zhotovila 16 ks venkovních lavic. Celkové náklady byly ve výši 67394,- Kč - jedná se o materiál, mzdy (na dohody o provedení práce) a služby (např. povrchová úprava, pořez dřeva). Část nákladů bylo v roce 2009 a část 2010. Jak tyto lavice zařadit do majetku? Musí se provést aktivace dlohodobého majetku, přiznám se, že tomuto tématu moc nerozumím.

Kniha Účetní reforma - str. 44 a násl.

Zde bychom mohli zobrazit aktivaci materiálu, vydání do spotřeby a zavedení na 028/088. Tedy ve zjištěné ceně - 67 394,- zaúčtujte 112 MD / 621 D, pak jejich výdej do spotřeby - 501/112 a zavedení do majetku  028/088. Řešení meziroční by bylo poměrně složité, s ohledem na výši částky (není významná) doporučuji zaúčtovat jen, jako by se týkalo roku 2010 - v roce 2009 jsme přes nedokončenou výrobu ještě neúčtovali.

(Varianta - to, co by se týkalo roku 2009 - MD 042/Dal 406, to z roku 2010 MD 042/Dal 621.  Dále zařazení do majetku MD 028/Dal 042 a MD 501/Dal 088. Jen poznámka - nemáme investiční okruh, když DDHM je dlouhodobý majetek, tak lze přes 042. Jinak je zde možná aplikace 406 jako změna metody.)

Dostali jsme dotaci na územní plán-k vyúčtování. Prosím o kontrolu zaúčtování. Předpis dotace 348/374 Příjem dotace 231 pol.4222 / 348 vypořádání dotace /byla čerpána celá částka/ 374/672 a právě nevím jestli účet 672 je správně.

Protože jste dotaci dostali jako investiční (uvádíte položku 4222 - což je investiční dotace od kraje), tak při vypořádání je třeba zaúčtovat 374/403. Územní plán by pak měl být jako investice a účtu 019.

Obec má dva běžné účty 231 10 a 231 12, účet 231 12 budeme k 31.12.2010 rušit a peníze požadujeme převést na účet 231 10. Zaúčtuji: 231 10 pol. 4134/262 a 262/231 12 5345?

Ano, účtujete klasicky konsolidační převod peněz mezi účty - použijete klasicky přes peníze na cestě - 262.

V naší obci proběhla digitalizace kat.operátu. Obec přišla celkem o 3858 m2.Vím, že při digitalizaci se nemění ocenění pozemků. Ale! př.máme cenu pozemku 1 m2 á 6,20Kč., celková výměra pozemku byla 1973 m2. Po úpravě je cel.výměra 1479 m2. Ubylo 494 m2 na této parcele a cena by měla být stejná? Nebo u této parcely mám provést opravu ceny 1479 x 6,20Kč.

Pokud jste schopni přiřadit určitou výměru, parcelu a cenu pozemku vedenou v účetnictví dle nové digitalizace, tak opravdu dle stanovisek MF se nemá cena měnit. U tohoto příkladu, který popisujete, tedy změnit na kartě pozemku jen výměru - ale neměnit cenu. Jen v případech, kdy se objevují nová parcelní čísla, jiná zanikají, nelze původní ceny přiřadit k novým parcelním číslům - např. při rozdělení, tak postupujeme vyřazením a zařazením.  

Obec pronajala v r. 2007 majetek v hodnotě 129 tis. pronajímateli restaurace. V letošním roce pronajímatel skončil a já si nevím rady zda majetek vedený na účtě 971 převést zpět na účet 028 (na úřadě pracuji od r. 2008 tak jsem pátrala, kde byl veden). Vzhledem k tomu, že polovina majetku musela být vyhozena a bude se odepisovat, mohu majetek na účtě 971 po rozhodnutí inventarizační komise odepsat a jaké by bylo účtování?

Možná jsem to úplně nepochopil - obec pronajala ten majetek nájemci? Předpokládám, že asi ano, byť hovoříte o pronajímateli. To, že někomu pronajmete majetek by ale rozhodně neznamenalo, že ho máte odúčtovat z rozvahy a dát na podrozvahu. Ten zůstává na těch účtech, kde byl původně (tedy 028, 022, případně nyní 902 podle svého charakteru) - pokud jste stále vlastníci. Pokud byl chybně jen tím, že to bylo dáno k nájmu vyřazen z majetku, tak to prosím zařaďte zpět do majetku (tedy vyvedení nesprávně vedeného majetku na podrozvaze MD 999/Dal 971 - celková hodnota) a navedení do majetku toho, který existuje - MD 028/088, případně MD 022/Dal 401 a MD 902/Dal 999 (pokud pod hranicí, od kdy dáváte na DDHM) - rozdíl by byl vylikvidovaný majetek - soupis by měl být odsouhlasen likvidační komisí.  (ZN)

Obec nakoupila cenné papíry za účelem zhodnocení volných peněžních prostředků. Poraďte, jakým způsobem budu účtovat.

Toto se těžko odpovídá - může se jednat o případ jednoduchý stejně tak složitý. Vezmu to od nejjednodušších případů - spíše to berte jako náměty:

- nakoupily se nějaké podílové listy (SPOROINVEST, SPOROBOND, IKS ...) - nákup zachytíte na účet 251 (poplatek za nákup bude součástí ocenění těchto CP). Z hlediska položek rozpočtové skladby je to pro Vás financování - 8118. Na konci roku přeceňujete toto na reálnou hodnotu - MD 251/Dal 664 (nebo 564 pokud do minusu)  - podle aktuálního vyhlášeného kursu. Následně pokud realizujete prodej - například MF 311/Dal 661 a MD 561/Dal 251 (účetní hodnota). Z hlediska následného příjmu MD 231/Dal 311 musíte rozdělit hodnotu na původně investovanou - to je 8117 a zbytek (zisk či ztráta v porovnání s investovanou částkou) - to bude asi 2149 (asi 5149 pro ztráty).

- máte koupené dluhopisy - např. pokladniční poukázky - potom jsme na účtu 253. Zde aniž bych to již moc rozepisoval - těch variant je mnoho podle skutečného nastavení - musíte zaúčtovat nějak úrokový výnos (ten pokud inkasujete také na příjmovou položku úroky ...), budete také přeceňovat na reálnou hodnotu. Opět výdaj na nákup - financování, zase potom prodej - opačně a rozdíl klasický příjem či výdej.

- samozřejmě také můžete mít celé portfolio - tam děláte jednotlivé prodeje, nákupy, do všeho možného ... - potom máte účtovat o jednotlivých pohybech - skutečně potom je to hodně složité.

Moc se omlouvám, že pouze takto toto naťukávám (snad pro první orientaci toto stačí), pokud bych to měl popsat komplexně, budeme se bavit o materiálu tak na 50 stran.   

Dobrý den, ráda bych se zeptala jak je to se zveřejňováním protokolů z kontrol a auditních zpráv např. na internetu.

Nejdříve musíme rozlišit  o jakou zprávu z kontroly se jedná. Jsou zprávy, které jsou přímo určeny ke zveřejnění - např. jako součást závěrečného účtu se zveřejňuje Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření..., nebo audity - ověření účetních závěrek, které se jako součást Výroční zprávy zveřejňují ve Sbírce listin.

Kontroly od jiných kontrolních orgánů - NKÚ, FÚ, KÚ na přenesenou působnost, OSSZ, VZP... jsou zpravidla zprávy určené pro vedoucí orgány veřejné správy - tedy dle zákona č. 320/2001 Sb. jsou určené starostovi. Tyto zprávy často podléhají mlčenlivosti jak ze strany kontrolních orgánů, tak ze strany kontrolované osoby, a neměly by být zveřejňovány. Lze zveřejnit souhrnné údaje, přehledy závěrů apod.

Dle zákona č. 320/2001 Sb. určitě nejsou určené ke zveřejněnovaní zprávy z interních auditů a řídících kontrol - jedná se o vnitřní kontrolní systém, toto není určeno veřejnosti, jedná se především o prevenci, zveřejňováním by se narušila podstata vnitřní kontroly - zjednodušeně - vnitřní kontrola je prováděna mimo jiné také  proto, aby nevznikl problém, který by se musel řešit veřejně.  Ohledně veřejnosprávních kontrol - zde se dle §18 předávají kontrolní zjištění orgánům veřejné správy, které jsou oprávněny uložit opatření k nápravě - tedy v případě příspěvkových organizací určitě radě obce (města). Dle §18 se pak vztahuje mlčenlivost i na radu - tedy určitě nezveřejnňovat. Opět lze zveřejnit jen v podobě souhrnné zprávy o výsledcích veřejnosprávních kontrol.

Závěr: Doporučuji nezveřejňovat konkrétní zprávy z kontrol v plném znění na internetu, pouze souhrnné informační zprávy.

Ráda bych Vás požádala o upřesnění postupu zaúčtování exekučních nákladů při vymáhání neprávem vyplacených sociálních dávek. Na dlužné dávky sociální péče dávám naší paní účetní předpis k účtu 315192. K jakému účtu mám dát paní účetní předpis na vzniklé exekuční náklady, v případě, že je vydán exekuční příkaz a dlužná částka se o ně navyšuje ? Dávám stále předpis k účtu 315 ? Jak dále zaúčtovat v případě úhrady exekučních nákladů, které jsou příjmem města a do SR se neodvádějí ? S jakým odd.paragrafem a položkou ?

Předpis na náhradu exekučních nákladů: 315.xx/ 649 D - ty co jsou příjmem města  a neodvádějí se do SR. Příjem by pak byl takto: 231 6171 2324/315.xx D.

Obec vypravuje dle zák.o pohřebnictví pohřby občanům zesnulým na území obce, pokud ho nevypraví rodinní příslušníci. Jak postupovat v případě, kdy obec získá v dědickém řízení jako vypravitel pohřbu částku, která převyšuje pohřební náklady ? Na počátku dědického řízení dávám paní účetní předpis k účtu č. 377(pohledávky za dědici) na fakturu za pohřeb. Když získáme z dědictví vyšší obnos než jsou pohřební náklady, mám na ten rozdíl vystavit paní účetní předpis a celá částka zůstane na účtu 377 ? Anebo částí dědictví má paní účetní uhradit fakturu, a "zisk" má přeúčtovat do výnosů ? K jakému účtu ? Na tento výnos už pak žádný předpis dávat nemám ? V případě zastavení dědického řízení dáváme předpis na 346, tam je situace jasná, předpis=platba.

Dle popisu - je vhodné opravdu rozdělit na dvě části - do výše vašich výdajů za pohřbení neúčtujeme na výnosy a náklady - tedy 377 proti výdeji. Pokud je přiznáno v dědickém řízení více, než činily vaše výdaje na pohřbení, uděláte jednoduše předpis 377/649. To už je vaším výnosem.

V hospodářské činnosti provozujeme ubytovnu, která se náchází v budově školy. Celou budovu vytápí jeden kotel. Náklady na vytápění činí cca 200 tis. na rok, jelikož školu zřizujeme, tak jsme jí vždy na koks přispěli, ale nyní by to byla škoda si něco neuplatnit. Jakým způsobem bychom si mohli náklady rozdělit, tak aby byl FÚ spokojen?

Já tady z toho dotazu si nejsem úplně jist, kdo tu kotelnu provozuje. Buď ji provozuje škola a potom tedy dělá zdanitelné plnění pro "ubytovnu" spočívající ve výrobě tepla (tady nevím, jak je to majetkoprávně - podle dotazu asi ubytovnu povozuje obec - takže to by dodávali fakticky teplo pro obec, která by zde ubytovávala). Potom musíme řešit, zda škola je plátcem DPH, aby případně mohla částečně uplatnit odpočet DPH ze souvisejícch nákladů (koks, revize a opravy kotelny ...) - tady klasicky budeme řešit případné odpočty DPH koeficientem - pokud jsou plátci tak budou vědět o čem píši.

Nicméně ona situace asi bude taková, že kotelnu provozuje přímo obec a dodává teplo do školy i ubytovny  - potom by se jednalo o plnění, kdy by se škole mělo vyfakturovat klasicky za dodávky tepla jako zdanitelné plnění a zbytek by byl také použit k ekonomické činnosti (ubytování) - potom by u přímých vstupů byl plný nárok na odpočet DPH, samozřejmě na výstupu by se realizovala dodávka tepla pro školu (sazba 10 % DPH) - na to byste jim  přispěli. 

NEUVOLNĚNÝ ČLEN ZASTUPITELSTVA SE ROZHODL ZE SVÉ MĚSÍČNÍ ODMĚNY DAROVAT MĚSÍČNĚ OBCI XXX,- KČ NA ČINNOST KOMISE SOCIÁLNÍ, KULTURNÍ A PRÁCE S DĚTMI. JAK SPRÁVNĚ OŠETŘIT A ZAÚČTOVAT? JAKO FINANČNÍ DAR? KAŽDÝ MĚSÍC PSÁT DAROVACÍ SMLOUVU NEBO JEDNOU NA CELÝ ROK? 3421 2321 DĚKUJEME.

Já se obávám, že tady budete mít asi následující situaci - musíte mu odměnu zúčtovat, případně provést odvody, nyní jde o to, zda ty peníze fyzicky vyplatíte a zase přijmete (třeba přes pokladnu), nebo zda budete započítávat. Pokud bude jen zápočet, tak podle současné rozpočtové skladby nebudete toto zahrnovat ani do výdajů, ani potom do příjmů jako přijatý dar (výslovně je nyní uvedeno, že zápočty do rozpočtové skladby nepatří). Pokud toto finančně proběhne, tak souhlasím s výše navrženými položkami.

Pokud se týká darovací smlouvy - domnívám se, že je skutečně možno uzavřít jednu rámcovou darovací smlouvu, na základě které budou následně prováděny jednotlivé platby či zápočty. Tady jen připomínám - není povinnost mít písemnou darovací smlouvu - je to ale vhodnější, aby byl jasně doložitelný skutečný záměr dárce peněžní prostředky obci darovat - takže ta rámcová roční musí stačit ...