Dotazy

Město, čtvrtletní plátce DPH, v roce 2014 částečně rekonstruovalo dům, kde v přízemí býval nebytový prostor, který sloužil jako prodejna a v 1. patře se nacházely byty, již dávno neobsazené. Nebytový prostor, kterého se rekonstrukce týkala (byty zatím zůstávají v původním stavu), byl taktéž prázdný. Na konci roku 2014 rekonstrukce proběhla, v té době nebylo známo, zda a od kdy bude rekonstruovaný prostor opět pronajat a proto jsme nechali vyfakturovat dílo mimo režim přenesení daňové povinnosti. V roce 2015 byl nebytový prostor pronajat nájemci, který je sice plátcem DPH, ale nájem byl sjednán jako plnění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet daně. V současné době probíhá na městě diskuze, zda bychom si přeci jen nemohli z rekonstrukce nebytového prostoru nárokovat DPH. Bylo by to vůbec možné, i kdybychom s nájemcem uzavřeli dodatek ke smlouvě a nájem změnili s osvobozeného na nájem zdaňovaný, když celá rekonstrukce proběhla mimo režim přenesení daně?

Toto je hodně hraniční - domnívám se, že by zde problém s odpočtem DPH mohl ze strany FÚ nastat (určitě by bylo lepší, pokud by to hned od začátku bylo vyfakturováno v režimu PDP) - může být totiž namítáno, že faktura nebyla vystavena správně, neboť to potenciálně k ekonomické činnosti bylo. Ta situace podle mne ale jednoznačná není.

Pokud bych byl na vašem místě, tak bych ale do té varianty odpočtu šel - samozřejmě by to již bylo jen v režimu vypořádání DPH v 10-ti leté lhůtě - tedy ne nějaké douplatnění odpočtu, ale postupné uplatňování alikvotní výše (1/10) vždy v posledním přiznání. Samozřejmě by bylo potřeba, aby se nájem udělal s DPH - jak píšete. ZN

Obec má vedenou na účtu 028 multikáru v hodnotě 25 000,- Kč, nyní plánujeme na ní koupit novou kabinu, která bude stát včetně namontování 150 000,- Kč. Mám multikáru vyřadit zápisem 088/028 a nákup nové kabiny zařadit na účet 022 (úhrada fa. § 3745, položka 6123)?

Jelikož je to TZ DDHM, patří podle § 14 odst. 7 písm. c) vyhlášky č. 410/2009 Sb. na účet 029 (pol. 6129). Uznávám, že to není moc přehledné, ale z hlediska účetních předpisů se takto postupuje, tudíž je to správné. Vaše řešení by správně nebylo, kabina sama o sobě není majetkem, abyste vyřadila multikáru a zařadila jen kabinu. Jednou již zařazený majetek se kvůli TZ do DHM nepřeřazuje. 

Dozvěděla jsem se, že z pokladny obce můžu proplácet doklady, které jsou v maloobchodě uhrazeny pouze hotově. Doklady, které byly hrazeny vlastní platební kartou by se neměly proplácet. Prý by se to dalo zneužít a proplatit dvakrát. Hlava mi to moc nebere. Pochopila bych to, kdyby podnikatel OSVČ měl jeden účet a platil by kartou. Pak by to měl na výpisu z účtu a ještě by si to mohl proplatit v pokladně. Ale když půjdu já - účetní a zaplatím nákup kartou z mého osobního účtu a nechám si proplatit na obci v pokladně, tak se tento nákup na účtu obce vůbec neobjeví. Částku nákupu, která je na haléře, zaokrouhlím běžným způsobem. Tento postup si myslím bude i pro spolkovou činnost.

Nevidím vůbec žádný problém v tom, když doklad zaplatíte ze svého, ať už hotovostí nebo platební kartou a pak donesete doklad k proplacení. Měli byste si to ale raději nastavit ve vnitřních předpisech, jak budete postupovat, např. určit, že v tomto případě budete doklad proplácet zaměstnancům hotově, aby v tom pak třeba nevznikala nedorozumění.  Druhá možnost by byla dávat vám na nákup zálohu z pokladny a tu pak vyúčtovat. Jinak k příjmům a výdajům platební kartou (ale jiná, běžnější situace - na účet/z účtu obce) je to pěkně vysvětleno v dotazu ze 17.3.2016 "Platební karty". Můžete ten dotaz ale trochu analogicky použít ve smyslu účtování pokladny při použití platební karty. Jen pořád přemýšlím o tom zneužití, jak by se to mohlo proplatit 2x, vždyť ten paragon mám vždy jen jeden? Mám strach, zda mi neuniká nějaká možnost zneužití, ale nenapadá mě, jak zneužít? 

Dobrý den, prosím ještě k předchozímu dotazu - veřejné osvětlení. Řešíme nyní datum zařazení – předávací protokol byl k datu 30.9.2017, faktura za dílo byla uhrazena 9.10.2017. Budeme mít ještě výdaj – platbu společnosti, která nám dotaci vyřizovala. Měli jsme asi zařadit k 30.9....dle uvedení do užívání, což v účetnictví nestihnu... Můžu zařadit zařadit už v říjnu a začít odpisovat od listopadu – nebo je možné počkat na poslední fakturu.. ?

Pokud VO nepodléhalo kolaudaci nebo souhlasu s užíváním ze strany stavebního úřadu, tak správně jste měli zařadit k datu předávacího protokolu, bez ohledu na to, kdy byla uhrazena fa za dílo nebo že jste ještě neměli vyfakturováno vše.  VO jste tím pádem měli začít odpisovat od října. Úplně nejsprávněji by tedy bylo majetek dozařadit alespoň v říjnu a doúčtovat za říjen odpis. Když nemáte k datu zařazení majetku ještě vše vyfakturováno, tak se se zařazením majetku nečeká, ale účtuje se dohadná položka 042/389 v předpokládané výši chybějících faktur. Pak je na 042 vše a lze zařadit. Po přijetí fa se zaúčtuje již jen 389/321 a kdyby se lišila fa od dohady, tak se rozdíl rovnou zaúčtuje na 551 MD nebo D dle vyrovnání 389. Je to postup dle CUS 710.

Rada obce rozhodla o poskytnutí finanční odměny ve formě daru ve výši 10 tis. Kč fyzické osobě z jiné obce. Jedná se o odměnu za autorství projektu Inteligentního nakládáni s odpady. Na základě tohoto projektu naše obec zvítězila v soutěži Energy Globe. Je možné poskytnout takový dar bez uzavření smlouvy? Tento člověk má s obcí uzavřenou SOD na zpracovávání výsledků třídění a každý měsíc si fakturuje za provedené služby související se sběrným dvorem? Obec má také vnitřní směrnici na poskytování darů a v této směrnici je přesně stanoveno, na jaký účel a komu se finanční dary vyplácejí. Je tam i poskytování ostatních darů (nevyjmenovaných), ale tam se jedná o poskytování věcných darů a nikoliv finančních. Je nutné se touto směrnicí řídit, nebo stačí rozhodnutí rady? Poskytnutí daru zaúčtuji 572/345, 345/231 par.3725 pol. 5492

Na poskytnutí peněžního daru není potřeba uzavírat smlouvu v písemné formě. Dar je neúčelový, je tedy jedno za co/na co ho poskytnete, nijak to ani není potřeba dávat do souvislosti s tím, že pro vás vykonává nebo vykonal nějakou činnost, je to vaše právo mu finanční dar poskytnout, pokud se tak rozhodnete, jen nesmí být účelový a v souvislosti s výkonem nějaké činnosti (především kvůli odvodům - daň, popř. SP, ZP). Nevím, jak jste to měli zorganizováno, že vám zpracoval projekt, který jste pak použili, nejsem si tedy úplně jistá, jestli jste to neměli spíše řešit v pracovněprávní rovině. Na druhou stranu, pokud vám např. projekt zpracoval zdarma nebo i za peníze a vy jste z toho měli nějaký prospěch, tak pokud ho chcete za to "odměnit", tak by to neměl být problém. Pokud jde o směrnici k poskytování darů, tak účel byste k poskytování darů opravdu neměli vázat, dar by měl být bezúčelový, aby vám pak nebylo vytknuto, že máte poskytnout dotaci. Ale je pravda, že účelovost je pojata spíše ve vztahu k tomu, zda požadujete nebo nepožadujete vyúčtování poskytnutých prostředků, záleží tedy, jak to máte přesně ve směrnici stanovené, každopádně předně je potřeba postupovat vždy podle zákona, tzn. nechat dar schválit, což jste udělali, to je určitě dostačující podklad k vyplacení daru. Navržené účtování máte správně. 

V rozpočtu na r. 2017 jsem neměla položku 1334 (odvody ZPF), během roku jsem ji musela dát jako rozpočtové opatření. Na rok 2018 s ní opět nepočítám. Protože je ale uvedena v rozpočtu po změnách, musím ji vložit do rozpočtu na r. 2018 s nulovou částkou a nebo ji můžu vynechat?

Pokud společně s návrhem rozpočtu na rok 2018 zveřejňujete upravený rozpočet 2017 v úplném rozsahu, tak bude lepší tu položku do návrhu 2018 s nulou dát, abyste tedy měla úplnou informaci o upraveném rozpočtu 2017 z doby, kdy zveřejňuje návrh 2018. Pokud ale upravený rozpočet 2017 zveřejňujete nějak souhrnněji (nikoliv po všech závazných ukazatelích), tak ji tam dávat určitě nemusíte. 

Naše příspěvková organizace spravovala web stránky infocentra. Tyto stránky byly vedeny jako jejich. Město plánuje předělání těchto web stránek nově jako svých do ceny 50 tis. Kč, ale na té samé doméně. Doména je hrazena námi. K žádnému převzetí nehmotného majetku nemá dojít, jejich stránky prý pouze zaniknou. Bude se navazovat na již existující kostru webu, která je používaná na jiných stránkách, vymezí se grafika i funkce (např. propojení s dalšími weby, jazyková mutace). Web bude mít redakční systém. Plnění webu bude z naší strany a bude se týkat informací o městě, převážně podporující cestovní ruch. Postupně se možná budou doplňovat další moduly. K tomuto se přistupuje, aby se sjednotila grafická podoba a funkčnost všech webů prezentujících město. Prosím o návrh rozpočtové skladby. Paragraf bych viděla 2141, ale položku si netroufám

Budete tedy v podstatě na existující doméně vytvářet novou "náplň" stránek. Jelikož ty původní nemáte v majetku, a i když ponecháváte původní "kostru" (rozložení stránek), považovala bych to za pořízení vašich nových internetových stránek, proto bych je zařadila jako nehmotný majetek (s oceněním do 60 tis. Kč) na účet 018, pol. 5179. Různé nástavbové moduly pak mohou být s ohledem na jejich povahu TZ (většinou ale podlimitní, tzn. info o nich se jen připíše na kartu).

1. Prosím o radu, jak mám zaúčtovat „talk show“ umělce. Vystoupení bylo uhrazeno hotově manažerovi umělce (dostali jsme příjmový doklad ) a následně bylo od občanů vybíráno vstupné – byly prodávány vstupenky. Účtovat budu 518 a paragraf 3319, ale nevím, zda použít položku 5041 nebo 5169. Jak mám zaúčtovat příjem peněz za vstupné ? Asi paragraf 3319, položka 2111, ale nevím, jaký použít výnosový účet …. Započítává se příjem ze vstupného do obratu k DPH ? 2. Máme pohledávku od neplatiče za popelnice ve výši 1.750,-Kč, která s největší pravděpodobností nebude letos uhrazena, možná bude uhrazena v příštích letech. Mohu ji k 31. 12. 2017 převést na podrozvahu ? Nebo ji musím vést stále v pohledávkách a počítat opravné položky ? (Ve směrnici máme uvedeno, že se souhlasem starosty se můžou pohledávky do 2.000,- převádět na podrozvahu, ale nevím, zda je tento postup stále možný ... ).

1. Můžete v podstatě použít obě, obsahově je ale bližší položka 5041, když se jedná o platbu umělci za umělecký výkon, účet 518 je správně. Vhodný výnosový účet pro vstupné je 602. Příjem ze vstupného, jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet podle § 61 e) zákona o DPH, nevstupuje do obratu.

2. Zaúčtováním do podrozvahy sice pohledávka nezaniká, tzn. není na to potřeba souhlas ZO, ale na druhou stranu byste měli pohledávky do podrozvahy zařazovat v okamžiku, kdy jsou pro to splněny podmínky - viz bod 5.3 ČÚS č. 706, tedy nejčastěji jsou to případy, kdy jsou promlčené nebo u kterých z nějakého důvodu upustíte od vymáhání, nebo nedobytné (popř. takové, které za nedobytné považujete v souladu s vaším vnitřním předpisem). Tím, že přesunete pohledávku do podrozvahy v účetnictví, zobrazujete určitý problém s vymáháním, nevidím zde tedy správné určit si ve směrnici limit, do kterého automaticky pohledávky převádíte do podrozvahy, bez posouzení ostatních okolností. Domnívám se, že ve vašem případě, kdy je to neuhrazená částka z letošního roku a navíc sama uvádíte, že její úhrada je v budoucnu možná, tak pokud v současné době nemáte informaci o tom, že by se z nějakého důvodu její vymahatelnost snížila, patří do rozvahy s tím, že za každých devadesát dní byste k ní měla vytvořit OP (OP lze zaúčtovat  i jednorázově k 31.12.). Ve směrnici si můžete stanovit významnost pro tvorbu OP mj. i podle četnosti dlužníků (platí zde nepřímá úměra - čím více dlužníků, tím nižší významnost byste si měli stanovit) - ale někteří kontroloři v případě OP k pohledávkám nechtějí významnost akceptovat, případně i v souladu s ČÚS si stanovit v jakých případech považujete pohledávku za nedobytnou. Způsob, jakým to máte aktuálně upraveno, nevidím jako správný, znění směrnice doporučuji upravit podle výše popsaného.

Prosím o radu se zaúčtováním: Hasiči-dopravní automobil, 2 investiční dotace: 1/ - květen 2017 Rozhodnutí MV o poskytnutí dotace 450.000,-Kč (Ex ante), UZ 14984 - říjen 2017 poskytnutí dotace, došla FA na dopravní automobil - listopad 2017 zaplacení FA, bude zaslána závěrečná zpráva 2/ - květen 2017 Sdělení o udělení individuální podpory z Krajského úřadu 300.000,-Kč, UZ 00020 - červen 2017 podepsána Smlouva s Krajským úřadem - listopad 2017 bude zaslána závěrečná zpráva s vyúčtováním, poté bude poskytnuta dotace.

1. Rozhodnutí MV v květnu - účtování do podrozvahy zápisem 915/999 (ke všem SÚ zvolený org) ve výši dotace 450 tis. Kč . Poskytnutí dotace ex ante v říjnu - účtujeme o záloze, u vás krátkodobá 231 ÚZ 14984 +org pol. 4216 MD/ 374 D. Předpis faktury 042/321, úhrada faktury 321/231 ÚZ 14984 a org ve výši dotace 450 tis. Kč, ÚZ 00020 ve výši podpory z KÚ 300 tis. Kč, zbytek (vlastní podíl) jen org odpa 5512 pol. 6122. Pokud považujete zaslanou závěrečnou zprávu za dostatečný podklad k provedení vyúčtování dotace z MV, můžete zaúčtovat 346/403, pokud ne, tak k datu splnění podmínek k užívání a tedy zařazení vozidla do majetku musíte dotaci dohadovat zápisem 388/403 (následné vyúčtování např. až vám zprávu potvrdí by bylo 346/388).

2. K datu podepsání smlouvy účtování dotace do podrozvahy opět zápisem 915/999. Je to dotace ex post, tzn. vyúčtování byste měla zaúčtovat 348/403 a přijatou dotaci pak 231 ÚZ 00020 + org pol. 4222/348. Jelikož obě dotace budou pravděpodobně vyúčtovány v měsíci zařazení majetku (případně uděláte dohadu), budete je tedy obě mít na účtu 403 a od prosince je začnete  spolu s odpisy auta rozpouštět.

Obdrželi jsme zálohovou fakturu na právní služby, které souvisejí s výstavbou vodovodu, který bude dokončen v příštím roce. Fakturu jsem zaúčtovala na účet 314, 2310-6121. Mám na konci roku účtovat nějakou dohadu, nebo jen „nechat ležet“ na 314 ? Jak mám postupovat v příštím roce při obdržení konečné faktury za právní služby , pokud přijde před dokončením vodovodu (aby se záloha dostala na účet 042 ).? A jak bych měla postupovat, pokud by konečná faktura přišla až po uvedení vodovodu do provozu ? Dále jsem se chtěla zeptat, zda se majetek zařazuje k datu kolaudace, nebo k datu nabytí právní moci kolaudace ? A jak mám postupovat, když se mi kolaudační protokol dostane do ruky pozdě, např. až v následujícím měsíci po kolaudaci? Mám v tomto případě zařadit k datu doručení do „podatelny“, tedy ke mně?

Odměny za poradenské služby považujeme za náklad související s pořízením majetku. Analogicky tedy i právní služby, pokud jsou poskytovány z důvodu výstavby vodovodu, bych také zahrnula do jeho ceny, pak se ale pro zálohy nepoužívá účet 314, ale v případě hmotného majetku účet 052. Z hlediska RS to máte správně, přeúčtujte to tedy jen zápisem 314 minus MD/052 MD. Příští rok zaúčtujete vyúčtování faktury zápisem 042/321 a započtete zálohu 321/052. Pokud byste k datu zařazení vodovodu neměli vyúčtování, zaúčtovali byste dohadu v předpokládané výši nákladů zápisem 042/389 a fakturu byste poté zaúčtovali 389/321 a zúčtování zálohy 321/052.

Pokud jde o zařazení majetku, ten se zařazuje ke dni, kdy je způsobilý k užívání a jsou splněny další podmínky podle jiných právních předpisů (stavební zákon).  V případě, kdy podléhá kolaudaci, by to tedy mělo být k datu kolaudace, případně souhlasu s užíváním stavby. Pokud je tam právní moc, tak by se mělo zařadit k datu nabytí PM, kdy rozhodnutí nabývá účinnosti. Pokud se k vám informace dostane pozdě a budete mít účetnictví daného měsíce uzavřeno (např. při mezitimních závěrkách), tak nezbývá, než zařadit později, ale zkuste nastavit infotoky tak, abyste se to dozvídala včas, je to hlavně i kvůli odpisům, nezáleží až tolik na konkrétním dni, ale správně byste měli majetek začít odpisovat od měsíce následujícího po zařazení (dokončení), ale i to se dá v rámci roku případně opravit.

1.Dokončili jsme 1. etapu rekonstrukce VO a budu po kolaudaci zařazovat do majetku jako TZ. Příští rok se bude dělat další etapa. Do hodnoty zařazovaného majetku bych potřebovala načíst i část projektové dokumentace a některých dalších nákladů, které jsou vynaložené najednou na všechny etapy, a nejsou u nich rozděleny náklady na jednotlivé etapy. Toto není bohužel ani u projektu (ten je na obě etapy, bez rozdělení) a ani nemáme rozpočet na druhou etapu V.O. Jak mám, prosím, postupovat ? Stačilo by, např. kdyby starosta napsal prohlášení, že první etapa VO tvoří 30 % z celkových nákladů , a já bych potom z účtu 042 odúčtovala 30 % projektu ?. 2.Dostali jsme neinvestiční dotaci od MZ, program 12966-Údržba a obnova kulturních a venkovních prvků, na údržbu hřbitovní zdi. Realizace a závěrečné vyhodnocení bude v příštím roce. K datu přijetí Rozhodnutí jsem zaúčtovala výši dotace 955/999+ORG. Nyní budu proplácet první fakturu, a nejsem si jistá, zda ji mám celou zaúčtovat s UZ 29027+ORG (financování je celé ze státního rozpočtu), a takto účtovat všechny další faktury až do vyčerpání výše poskytnuté dotace, a další faktury už jenom s ORG,nebo zda mám všechny faktury rozdělit na část s UZ a část bez UZ dle poměru dotace a vlastních zdrojů. Ještě prosím o radu, jak vypočítat dohadu (388/672) ke konci roku na již zaplacenou částku. Moc Vám děkuji za odpověď.

1. Podle ČÚS č. 710 máte dvě možnosti. Buď máte související vedlejší pořizovací náklady rozpočítat podle "podílů zjištěného ocenění jednotlivého pořizovaného dlouhodobého majetku na součtu zjištěného ocenění veškerého souvisejícího dlouhodobého majetku nebo jiným průkazným způsobem." Pokud nevíte, kolik bude druhá etapa stát, musíte tedy použít postup "jiným průkazným způsobem", kvalifikovaný a něčím podložený odhad by měl být dostačující - např. výpočtem, že v první etapě se opravovalo x lamp, stálo to x Kč, ve druhé etapě se bude opravovat xy lamp, očekáváme, že to bude stát xy Kč a tak vlastně zjistíte poměr a procento, kterým náklady rozpočtete.  Ale hlavu si s tím dělat nemusíte, do majetku se to dříve či později dostane. Když si určíte nějaké to rozdělení, tak pak procenticky zařadíte ty společné výdaje související s první etapou VO do majektu (021/042), zbytek zůstane na účtu 042 až do dokončení druhé etapy.

2. Pokud je podle rozhodnutí vypořádání za déle než jeden rok od data rozhodnutí, volíte správně dlouhodobý účet 955. Jednotlivé faktury byste měla rozúčtovávat poměrem dotace s ÚZ a org a vlastní podíl jen org a takto postupně značit až do výše dotace. Podle ÚZ je dotace neinvestiční, RS tedy bude odpa 3632 pol. 5171 (zeď budete nesjpíš opravovat). Dohadu ke konci roku vypočtete tak, že vynaložené výdaje vynásobíte procentem přiznané dotace. Např. pokud vynaložíte 15 tis. Kč a dotaci máte 85 %, tak výdaje kryté dotací jsou 12750 Kč, v této výši tedy uděláte dohadu, v podstatě odhadujete výši dotace, kterou by vám na vynaložené výdaje poskytli. Nezapomeňte mít zbývající výdaje a dotaci v rozpočtu na příští rok.

Obec je zřizovatelem příspěvkové organizace - pečovatelská služba. Rada města jim schvaluje veškeré dokumenty, které ze zákona schvalovat má. Nyní jeden radní požaduje po příspěvkové organizaci předložení veškerých vyplacených mezd jmenovitě po jednotlivých pracovnících PO za uplynulý rok. Mzdy PO financuje obec s přispěním dotace z krajského úřadu. Má radní oprávněný nárok na tuto informaci?

Dotaz se netýká účetnictví, jsou k tomu protichůdné judikáty, jediné, co můžeme předat, je aktualita z 1.11. 2017 na stránkách: Výňatek je uveden níže, jinak je vhodné poradit se s vašimi právníky nebo vyjít z toho, co je uvedeno níže. Vím z praxe, že se různě ohýbají takové požadavky, např. se neuvede jméno, jen funkce a plat apod. Moc nevím,  jak bych si v praxi s testem proporcionality uměla poradit...

Zaměstnavatel jako povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím může za určitých podmínek odmítnout poskytnutí informací o platu zaměstnance (ústavně konformní výklad § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím)

01.11.2017

Informace o platu zaměstnance je osobním údajem, při jehož (ne)poskytnutí musí zaměstnavatel jako povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím důkladně zvážit střet práva na ochranu soukromého života zaměstnance a práva na informace ve veřejném zájmu. Poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní, nicméně případný zásah do základních práv dotčených osob je nutno posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu.

Ústavní soud, Brno, TZ 121/2017

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Musil) vyhověl ústavní stížnosti, neboť shledal, že statutární město Zlín poskytnutím osobních informací o platech svých zaměstnanců porušilo základní právo stěžovatelů na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a základní právo stěžovatelů na ochranu před neoprávněným zveřejňováním osobních údajů, a zakázal mu v porušování práv pokračovat. Se stížností spojený návrh na zrušení § 8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím byl odmítnut, neboť napadené ustanovení lze vyložit ústavně konformním způsobem.

Stěžovatelé jsou, případně v roce 2014 byli, vedoucími zaměstnanci statutárního města Zlín. Město na základě žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytlo žadateli - spolku Právo ve veřejném zájmu z. s. - nejprve pouze anonymizované údaje o mzdách a odměnách vedoucích zaměstnanců za rok 2014, později na základě opakovaných odvolání žadatele poskytlo i přes výslovný nesouhlas stěžovatelů požadované informace včetně jmen a funkcí jednotlivých zaměstnanců. Stěžovatelé se poté obrátili rovnou na Ústavní soud, ačkoliv ještě nevyčerpali všechny procesní prostředky. Jsou totiž toho názoru, že stížnost svým významem podstatně přesahuje jejich vlastní zájmy a vzhledem ke konstantní judikatuře v rámci správního soudnictví by žaloba nebyla efektivním prostředkem k ochraně jejich práv. Statutární město Zlín ve svém vyjádření uvedlo, že se v plném rozsahu s ústavní stížností i jejími důvody ztotožňuje, nicméně ve světle rozhodnutí nadřízených orgánů a rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 55/2012-62 mu nezbylo, než požadované informace i přes nesouhlas s tímto postupem poskytnout.

Paragraf 8b zákona o svobodném přístupu k informacím stanoví, že: 1. Povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky. 2. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotních služeb, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území. 3. Základní osobní údaje podle odstavce 1 se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.

Ústavní soud po zvážení všech okolností projednávané věci dospěl k závěru, že je ústavní stížnost důvodná. V odůvodnění svého nálezu odkázal také na relevantní judikaturu Soudního dvora Evropské Unie a Evropského soudu pro lidská práva (body 77 – 101).

Z článku 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, stejně jako z článku 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zaručujících svobodu projevu, plyne i právo na informace ve veřejném zájmu, jež mohou zahrnovat i osobní údaje jednotlivců, týkající se jejich odměn za práci.

Právo na informace ve veřejném zájmu není absolutní; pokud jeho výkon zasahuje do práva na ochranu soukromého života, chráněného článkem 10 Listiny a článkem 8 Úmluvy, je nutno v každém jednotlivém případě všechna tato práva poměřovat, a zajistit mezi nimi spravedlivou rovnováhu, neboť jde o práva rovnocenná. Takovou povinnost mají i všechny subjekty aplikující relevantní právní úpravu, obsaženou v zákoně o svobodném přístupu k informacím, tj. osoby poskytující informaci, správní orgány a soudy v systému správního soudnictví.

Zaměstnavatel jako povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím může odmítnout poskytnout žadateli informaci o platu zaměstnance, pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky:

a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu;
b) informace samotná se týká veřejného zájmu;
c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“;
d) informace existuje a je dostupná.
Nejsou-li všechny tyto podmínky splněny, potom odmítnutí poskytnout žadateli informaci o platu a odměnách zaměstnance není porušením povinnosti státních orgánů a orgánů územní samosprávy poskytovat přiměřeným způsobem informace o své činnosti, vyplývající z článku 17 odst. 5 Listiny.

Ze shromážděných podkladů je v nyní posuzované věci zřejmé, že zaměstnavatel stěžovatelů jako povinná osoba ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím a pod tlakem rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 55/2012 osobní údaje stěžovatelů žadateli poskytl, aniž by se jakkoliv vyrovnal se skutečností, že takové poskytnutí informací je zásahem do ústavně chráněného práva na ochranu soukromého života svých zaměstnanců.

Ve výše zmíněném rozsudku rozšířený senát Nejvyššího správního soudu dospěl k závěru, že plat, mzda či jiné ohodnocení vyplacené z veřejných prostředků, jsou v zásadě vždy, až na několik málo výjimek, příjmem z veřejných prostředků ve smyslu § 8b zákona č. 106/1999 Sb., a z tohoto důvodu by měly být ve většině případů zveřejněny. Rozhodnutí formulovalo dva okruhy výjimek z povinnosti zveřejňovat výši platů, a to pokud se osoby na činnosti podílejí nepřímo a nevýznamně, a dále, pokud nevyvstávají pochybnosti, zda jsou prostředky vynakládány hospodárně.

Ústavní soud nesouhlasí se závěrem Nejvyššího správního soudu, že test proporcionality není třeba provádět při posuzování jednotlivých konkrétních případů, protože takový test prý provedl již zákonodárce při formulaci ustanovení § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím. Žádným zákonem nelze abstraktně vyloučit ochranu základních práv a svobod zaručenou ústavním pořádkem. V každém jednotlivém případě střetu ústavně zaručených práv, musí soudy a správní orgány zvážit význam a intenzitu dotčených práv. V posuzované věci spočívalo pochybení statutárního města Zlín v tom, že při rozhodování o žádosti žadatele neprovedlo nezbytný test proporcionality.

Ústavní soud konstatuje, že poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní, nicméně případný zásah do základních práv dotčených osob je nutno posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1378/16 je dostupný  zde (609 KB, PDF).

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu

Obracím se na Vás z následujícím dotazem: v roce 2016 vybudovalo město kompostárnu pořízenou částečně z dotace. Zařazena byla k 31.12.16. Nyní jsem obdržela fakturu za projektovou dokumentaci vč. správního poplatku za územní rozhodnutí na vybudování odběrného místa el. energie. Dále bude ještě fa za samotné práce s tím spojené. Částka přesáhne Kč: 40 tis. Jedná se o TZ této stavby nebo náklady? Dne 29.5.17 jste odpovídala na dotaz zřízení odb. místa, kde píšete že se nejedná o žádnou stavbu. Ale to je asi trochu jiný případ. Chápu to dobře? Prosím o radu včetně zaúčtování i rozpočtově. A ještě bych reagovala na Vaši odpověď ze 3.11.17 dotace z IROP. Mám ten samý případ a ještě k tomu navíc neinvestiční výdaje, které jsou také předmětem dotace. Tyto výdaje označím UZ NIV SR 17015, NZ 1071 + org. a UZ NIV EU 17016, NZ 1075 + org. a 10% vlastní podíl jen NZ 1071 + org.? Děkuji za odpověď.

Dotaz, který zmiňujete, se týkal toho, že podle vyhlášky je náklad související s pořízením majetku úhrada podílu na "oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,". Pokud tyto náklady hradíte během výstavby, zahrnujete je do ceny majetku, pokud je stavba již dokončena a v užívání nebo pokud  tento výdaj nesouvisí s žádnou stavbou (viz právě ten dotaz, kdy oni nic nebudovali, prostě jen chtěli zřídit OM na návsi), je to náklad (příp. vzniklý až po zařazení majetku do užívání), pak se jako náhradu nákladů ČEZu účtuje na účet 549, odpa podle účelu, pol. 5909. Vy jste ale hradili PD a budete mít i územní rozhodnutí, tak to asi ke kompostárně budujete novou elektropřípojku?. Nejsem technik, tak to takto bez dalších informací neumím dost dobře posoudit, ale domnívám se, že chcete zřídit připojení elektřiny ke stavbě kompostárny. V tom případě bych teď, když už máte kompostárnu zařazenou, budovala elektropřípojku k ní jako samostatnou stavbu - PD a poplatek byste účtovala 042/321, úhrada 321/231 odpa 3633 pol. 6121, takto i provedené práce a po dokončení zařazení na samostatné i.č. zápisem 021/042 . I pokud byste v té souvislosti hradili výše uvedené - tedy podíl ČEZu, zahrnula bych ho do ceny přípojky, protože to je případ, kdy tuto náhradu nákladů jim platíte v souvislosti s budováním stavby. Předpokládám, že vlastníkem přípojky budete vy, když platíte PD a poplatek za územní rozhodnutí, to si jinak myslím zajišťuje ČEZ, když je to jeho kabelové vedení. Odpověděla jsem Vám tak, jak si myslím, že to u vás je, ale nevím, čeho konkrétně se PD týká, jak to máte technicky řešeno, ale když zmiňujete tu kompostárnu, tak jsem vyšla z toho, že asi budete budovat nový pilíř a z něj kabel - připojení až do kompostárny?

Pokud jde o značení neinvestiční dotace, to je analogické ke značení dotace investiční, máte to tedy správně, k odlišení investice a neinvestice v tomto případě slouží odlišný ÚZ, NZ a princip jeho používání zůstává stejný. Samozřejmě také musíte neinvestiční dotaci správně promítnout ve výdajích - tím, že jsou kryty neinvestiční dotací, musí být také neinvestiční.

Pořizujeme v budovách MŠ (ve vlast.obce) elektronické zámky. Na fa je rozepsáno el.vedení a další součásti – např. řídící jednotka – klávesnice upevněná na zdi cca Kč 8.000,- , magnety do dveří-el.zámky Kč 5.000,-, bezkontaktní snímač-čtečka Kč 1400,-, nouzová tlačítka Kč 800,-, zálohov.pulsní zdroj (připevněn na zdi) Kč 2.500,- , karty pro přístup uživatelů Kč 40,-/ks a program. Účtovat budu podle pokynu D22 – el.vedení = TZ budovy. Řídící jednotku, bezkont.snímač, nouz.tlačítka, zálohov.pul.zdroj bych naúčtovala na jednotlivé 028 (nepřesahují hodnotu Kč 40 tis.na budovu). Magnety do dveří a karty pro uživatele bych nejraději dala také do TZ, magnety nejsou „skoro“ ani vidět a karty se předají rodičům (evidence se samozřejmě povede). Chtěla bych vše zaúčtovat pokud možno co nejjednodušeji, aby i při inventarizacích bylo vše přehledné. A dále ještě evidence celé akce – TZ navýším hodnoty budov a ostatní komponenty převedu do evidence MŠ. Mohu tento převod udělat bez vyjádření rady obce, když zdůvodním, že celá akce již byla odsouhlasena ve schváleném rozpočtu jak radou, tak zastupitelstvem obce a převod je pouze účetní záležitost?

Vzhledem k tomu, že při rozhodování, zda je provedený zásah samostatná věc či součást budovy, máme přihlédnout k její funkci a účelu, pak mj. i v souladu s judikturou, která se v této oblasti vyvíjí a i vzhledem ke společenské situaci doporučujeme zabezpečení škol považovat spíše za TZ budovy. Tedy celé bych to účtovala jako TZ, i s těmi rozvody vám to asi vyjde jako "nadlimitní", ty karty bych ale dala na mateiál, jejich mimoúčetní evidence tím není vyloučena. Ohledně toho případného převodu movitých věcí (či jiného majetku) na PO záleží, jak to máte upraveno ve zřizovací listině. Pokud máte v ZL přímo uveden, který majetek jste jim svěřili, tak každé další svěření dalšího majetku k hospodaření musí schválit ZO jako změnu ZL. Jestli to ale máte ošetřeno např. tak, že majetek jim předáváte k hospodaření na základě předávacích protokolů a určili jste orgán, který převod schvaluje, tak to tak také lze, musíte zkrátka postupovat podle znění ZL.

Jde mi o účtování dotace z Integrovaného regionálního operačního programu -IROP. Mám před sebou 1.fakturu. Účelové znaky jsou mi jasné investiční výdaje SR - UZ 17968 a investiční výdaje EU UZ 17969, ale nejsem si jistá zdrojem. Podle číselníku nástrojů je Integrovaný regionální operační program 2014+ - 107 SR 1 a EU 5. V rozhodnutí je IISSP Zdroj 4110700 a 4510700 - do programu zadávám čtyřmístný číselný znak. Dle mého SR 1071 a EU 1075. Chápu to tak správně? EU UZ 17969, Nástroj zdroj 1075 85 % dotace z EU SR UZ 17968, Nástroj zdroj 1071 5 % dotace ze SR SR Nástroj zdroj 1071 10 % vlastní zdroje Bez označení neuznatelné náklady (vl.zdroje) Nejsem si vůbec jistá zda budu označovat těch 10 % - vlastní zdroje - nástrojem a zdrojem nebo ne? Zatím jsem žádnou takovou dotaci neúčtovala. Celou akci ještě označuji ORJ 3319. Nejsem si vůbec jistá, co všechno mám označit. Dotaci dostaneme v roce 2018 a příjmová položka bude 4216? Do rozpočtu si dáme pouze to, co víme že dostaneme, nebo to co je uvedeno na rozhodnutí?

Přesně tak, chápete to naprosto správně. IISSP je číslo od poskytovatele, na prvním místě (u vás 4) je uveden zdroj financování dle podkladového třídění, to pro vás není důležité. Na druhém místě je pak uveden zdroj, na dalších třech místech nástroj. U vás  je tedy nástroj 107 a zdroj 1 u prostředků SR a 5 u prostředků EU. Jelikož je v účetnictví používána (a dodavatelé účetních programů to zohlednili) účetní věta ve formátu NZ, tak pak je opravdu správně používat čísla 1071 a 1075. Podle metodiky MF se mají ve vašem případě i vlastní zdroje, jako spolufinancování, značit NZ, nikoliv však už ÚZ (nejsou kryty dotací), navržené značení máte tedy naprosto správně a to včetně používání ORJ, které doporučujeme. Jelikož je to dotace investiční, příjmová položka je 4216. Narozpočtujte dotaci v očekávané výši, rozhodnutí je předpoklad dotace, ale její konečná výše závisí na skutečných způsobilých výdajích. Její rozložení v letech (když je to ex ante) pak na tom, jak se vám podaří splnit realizaci, to rozložení na jednotlivé roky je často v rozhodnutích  jen orientační, nejdůležitější bývá dodržet konečný termín  dokončení realizace. Odhad dotace je určitě správné upravovat podle skutečnosti a nevycházet jen striktně podle rozhodnutí. Pokud tedy z nějakého důvodu předpokládáte odlišnou výši dotace, tak jí v této výši máte případně u víceletých projektů dohadovat a i rozpočtovat.