Dotazy

Dobrý den, prosím o radu v tomto případu - Svazek obcí HL obdržel inv. dotaci z dot. fondu KH kraje, na financování výdajů na realizaci projektu Labská stezka - úsek Kunčice nad Labem- Klášterská Lhota. Podíl dotace 90%. My, jako člen svazku, jsme v rámci tohoto projektu pořídili projektovou dokumentaci a stavební úpravy stávajících cest. 1/Teď jsem na toto vystavila fakturu na převod dotace, adresovanou SOHL, v plné výši vynaložených nákladů. A SOHL nám uhradilo 90% z celkové částky . Prosím o zaúčtování faktury a její úhrady (90%). 2/ Potom dál nevím, co se zbývajícími 10%? 3/Dotace je investiční, naše stavební úpravy investicí nebyly - byla to jen výměna povrchu komunikace mám zaúčtováno na 518 projekt na 042

Podle mě je to tak, že jelikož je příjemcem dotace svazek, tak tam asi bude udržitelnost, po kterou bude majetek vlastnit, než to převede na obce (v praxi je toto běžné), tzn. vy jste vynaložili náklady na projekt a práce za něj, tam bych to tedy viděla na přefakturaci podílu, který mají krytý dotací (90%) a těch zbývajících 10 % je v podstatě váš příspěvek na akci. V praxi se to tak dělá, u vás je jen rozdíl, že jste přispěli přímou úhradou faktury dodavateli, nikoliv převodem peněz svazku, což problém není, je ale potřeba to mít řádně schváleno. Konkrétní účtování by pak bylo:

1. Faktrury za PD a stavební úpravy máte (v podílu 90 %) správně předepsat 377/321, jejich úhradu 321/231 odpa 3742, pol. 6121. Úhradu od SOHL pak zaúčtujete 231 odpa 3742 pol. 6121 minusD/ 377.

2. Výdaje z faktur ve výši 10 % jsou vaším příspěvkem na jejich stavbu, v této výši byste to tedy měli zaúčtovat na účet 572, RS odpa 3742, pol. 6349.

3. Toto si musí vyjasnit SOHL, vy jste provedli práce, které jsou podle vás neinvestice, ale dotace je na to investiční, měly by se dodržet podmínky dotace. Přefakturovala bych jim to tedy jako investici a max. je můžete upozornit, že se domníváte, že to investice není, když ale je již přiznaná dotace, tak se s tím stejně nic moc dělat nedá.

V odpovědi jsem neřešila právní okolnosti, měli byste to takto mít schváleno v ZO (to schvalování a jakou formou peníze DSO poskytnout je řešeno např. v dotazu z 11.1.2017 "Příspěvek dobrovolnému svazku obcí".)

KN - Kdy se účtuje o převodech pozemků, při podání návrhu na vklad, kdy nastanou právní účinky nebo až při zápisu, který provede katastrální úřad? SFDI - inv. dotace na bezpečnost v obci (viz chodníky). Bylo sděleno, že z faktury se odpočítají neuznatelné náklady, které uhradí obec. Zůstatek z faktury jsou uznatelné náklady (dotace) a vlastní zdroje obce. Následně se pravděpodobně zajede i s fakturou nebo jen s příkazem do banky ČNB a zaplatí se z účtu předčíslí 2006. Snad bude více uvedeno ve smlouvě. Nebo je známa jiná skutečnost? Děkuji

OUÚP je řešen v ČÚS č. 701. U převodu nemovitých věcí se za OUÚP považuje podle bodu 6.4  den doručení návrhu na zápis katastrálnímu úřadu. Předpis závazku či pohledávky a samotné zařazení/vyřazení pozemků se tedy účtuje ke dni podání návrhu na vklad. Je tam také uvedeno, že když je následně zápis povolen, účetní zápisy se nemění, pokud vklad povolen není, provede se případně jejich oprava.

Ohledně dotace ze SFDI, máte asi na mysli tento typ - našla jsem k tomu pravidla pro rok 2017:

http://www.sfdi.cz/soubory/obrazky-clanky/poskytovani-prispevku/zvysovani-bezpecnosti/2016_pravidla-2017_bezpecnost_-vybor31.pdf

Uvádí tam, že dotaci poskytnou max. ve výši 85%. Nevím, jestli budete budovat nové chodníky, pak by to byla investice a do výše dotace byste u výdajů používali ÚZ 91628 (raději ho ověřte v rozhodnutí, jestli ho máte a je tam uveden, případně ve smlouvě). Veškeré konkrétní postupy v rámci administrace dotace záleží na podmínkách dotace. Já našla jen to, že dotace je max. 85 %, pokud vám dle rozhodnutí přiznali dotaci v této výši, tak pak každou fakturu (za způsobilý výdaj) rozpočtete tak, že ve výši 85 % označíte výdaj ÚZ a org, ve výši vlastního podílu (15 %)  jen org. Pokud bude faktura obsahovat nezpůsobilé výdaje, ty se značit nemusí, případně odlišným org, když je budete chtít pro své potřeby evidovat odděleně. Rozdělení na způsobilé a nezpůsobilé výdaje vyplývají z rozhodnutí/smlouvy a podmínek dotace. Jak budete konkrétně platit faktury a ostatní podmínky, by vám měl sdělit poskytovatel - v pravidlech uvádějí, že buď se uzavírá smlouva nebo, když je rozhodnutí, tak vám pošlou metodiku, tak to raději prokonzultujte s nimi.  

Ráda bych se zeptala, zda je nutné schvalovat smlouvu o dílo, na základě které dochází k nabývání nemovitosti - stavba nových chodníků po městě zastupitelstvem města. Nejedná se o rekonstrukci, vznikají nové chodníky na pozemcích, kde dosud nebyly.

Ve vašem případě je potřeba smlouvu o dílo považovat za nabytí nemovitosti, tedy mělo by jí schválit ZO, ale když se na to podíváme blížeji, zjistíme opak. Podíváme se k tomu do materiálů MV, konkrétně do metodického doporučení č. 7.2 zde:

http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx

Na str. 63 se uvádí:

"v praxi se mohou vyskytnout tzv. smíšené smlouvy, tedy smlouvy, které v sobě zahrnují více smluvních typů. Komplikace mohou nastat tehdy, jestliže taková smlouva v sobě bude zahrnovat jednání, jejichž schválení náleží do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce (např. smlouva o dílo spojená s nabytím nemovité věci výstavbou). V takových případech nezbývá, než aby o uzavření smlouvy rozhodlo zastupitelstvo obce "

Z toho by vyplývalo, že pokud se uzavírá smlouva o dílo na stavbu nemovitosti, tak se to považuje za její nabytí a schvaluje to ZO.

Když se ale podíváme do §85 písm. a) zákona o obcích, uvádí se tam, že ZO schvaluje "nabytí a převod hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce".

Z toho by vyplývalo, že ZO neschvaluje nabytí a převod komunikací, které jsou hmotnými nemovitými věcmi.

Na str. 20 metodiky se uvádí:

"Novela dokonce z vyhrazené pravomoci zastupitelstva nově vylučuje i nabytí pozemních komunikací (rozumějte v těch případech, kdy budou mít povahu samostatné nemovité věci)"

Na str. 66 a 67 je pak problematika shrnuta následovně:

"Zákon o pozemních komunikacích byl novelou č. 268/2015 Sb. změněn mj. tím, že v § 9 odst. 1 bylo výslovně doplněno, že stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku. Jelikož tyto stavby nelze bez porušení jejich podstaty přenést z místa na místo (srov. § 498 odst. 1 občanského zákoníku), má stavba dálnice, silnice a místní komunikace povahu hmotné nemovité věci (odlišné od pozemku, na němž se nachází, a který je tudíž také samostatnou 67 hmotnou nemovitou věcí). A contrario pak platí, že účelová komunikace, i kdyby měla povahu stavby, bude součástí pozemku, na němž se nachází, a ne samostatnou nemovitou věcí24.

Právní úpravu tedy lze shrnout tak, že z vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce vyjímá fakticky pouze nabytí (stavby) místní komunikace výstavbou, takže o něm může rozhodnout rada podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, typicky v případě výstavby na obecním pozemku25. Pokud obec nabývá pozemek pod svou místní komunikací, případně pozemek za účelem výstavby místní komunikace, bude dána vyhrazená pravomoc zastupitelstva dle § 85 písm. a) zákona o obcích (jde o nabytí pozemku jako odlišné nemovité věci od stavby místní komunikace). Pokud obec nabývá účelovou komunikaci, může jít de iure o dvě situace – nabytí pozemku, na němž se účelová komunikace nachází, nebo zřízení účelové komunikace na obecním pozemku. V prvním případě je dána vyhrazená pravomoc zastupitelstva obce podle § 85 písm. a) zákona o obcích, neboť nejde o nabytí pozemní komunikace jako samostatné nemovité věci (účelová komunikace není samostatnou věcí), ale o nabytí pozemku [na které se výjimka v § 85 písm. a) in fine neuplatní]. V druhém případě je dána zbytková pravomoc rady podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, neboť nejde o získání nemovité věci, ale o zpracování existující nemovité věci – obecního pozemku."

Z výše uvedeného vyplývá, že ve vašem případě, kdy se jedná o výstavbu místní komunikace na obecním pozemku, nemusí smlouvu o dílo schvalovat ZO, stačí rada podle § 102 odst. 3 (chodník je podle zákona o pozemních komunikacích buď samostatná MK nebo součást jiné MK). Vyplývá to tak i z důvodové zprávy k novele zákona o obcích od 1.7.2016 (která je mj. i částečně v metodice citovaná) - byl to záměr zákonodárce upravit zákon o obcích tak, aby se takovéto případy nemusely schvalovat v ZO.

Obec získala v dražbě před 3 lety nemovitou kulturní památku, kterou postupně opravuje. Letos se rozhodla pro opravu střechy, kde se jedná o náhradu starých krovů za nové, ale rovněž položení střešní krytiny, která tam není, ale kdysi dávno před 100 lety tam byla. Jedná se o opravu nebo technické zhodnocení? Ze dvou zdrojů jsme na tuto letošní akci dostali peníze, jednou investiční dotaci z kraje a jednou neinvestiční příspěvek z ministerstva kultury. Teď nevíme co s tím, protože bude jedna faktura a ta by měla být buď na investici nebo na opravu. Může se odpisovat technické zhodnocení této památky? Dražební cena byla 360 tis. a za tuto cenu i evidujeme v majetku.

Bylo by bývalo nejsprávnější předem si určit, jaké práce se provedou, zda jsou či nejsou investicí a podle toho žádat o příslušný typ dotace. Teď už se s tím nic moc dělat nedá a měli byste se snažit především dodržet podmínky dotace. Myslím, že zrovna u dotací z MK by neměl být problém, že na to máte i krajskou dotaci. Problém ale už je to, že jedna je investiční a jedna neinvestiční. Nevím, jak jsou podané žádosti, jaké náklady od jakého poskytovatele budou kryty příslušnou dotací, tak neumím dost dobře poradit, ale jediné, co mě ve vašem případě napadá je, pokud (snad) budete v souladu s podanými žádostmi, udělat ze střechy investici (TZ, ono to zas tak špatně nebude, když tam, jak uvádíte, sto let nebyla) a krýt náklady na její položení tedy dotací krajskou a výměnu krovů pak jako opravu krýt dotací neinvestiční, tedy z MK. Jestli vám to tak ale projde při vyúčtování dotací nevím, snad ano. Jinak i když je to NKP, tak jí evidujete na účtu 021 v pořizovací ceně, není tedy problém provést TZ, přiřadit ho na kartu památky, zvýšit o něj její ocenění, je to jako TZ každé jiné stavby, tzn. odepisuje se spolu se stavbou (zde pak musíte zvážit, zda se provedením TZ prodloužila životnost - u vás asi ano). Jediná další možnost by byla zkusit na kraji změnit typ dotace na neinvestiční, ale to dost často už nelze, i když zrovna na kraji by to třeba takový problém nebyl. Otázkou je, zda se o to pokoušet, jelikož střechu nevyměňujete, ale budujete novou (i když tam před mnoha mnoha lety byla), tak bych to spíše účtovala jako TZ - zastřešení. Takže ono to vlastně nakonec máte nastaveno dobře, problém by jen mohl být, pokud jste na výměnu střechy i krovů žádali u obou poskytovatelů a jedna dotace na totéž by byla investiční a jedna neinvestiční. Účetně ale nezbývá než to udělat, jak jsem popsala a snad to takový problém nebude, když krajskou dotaci přiřadíte k TZ střechy a z MK k opravě trámů, to je vlastně v podstatě spíš administrativní "chybka" než účetní. Zkusila bych se domluvit s dodavatelem, aby i v tomto režimu rozdělil fakturaci. 

Náš sbor dobrovolných hasičů organizuje sbírku na člověka, který onemocněl vážnou chorobou. Dotyčný nemá trvalý pobyt v obci je pouze čestným členem sboru. Můžeme jako obec taky poskytnout příspěvek na tuto sbírku? Kdo může schvalovat (nemáme radu)? a jak by bylo účtování?

Určitě můžete poskytnout peněžní dar (neúčelový, bez vyúčtování), do 20 tis. Kč schvaluje starosta, když nemáte radu. Účtování 572/231 RS odpa 3900 pol. 5492.

Poctivě jsem si prostudovala "Materiál RS 2017 II. část Rozpočet" a dál dotaz ze dne 8.6.2017 "Závazné ukazatele", a pořád mi není jasné, jak je to s členěním na běžné a kapitálové výdaje celkem. Pro rok 2018 chceme stanovit jako závazné ukazatele ve výdajích paragrafy (u příspěvků ZŠ a MŠ včetně položky) a návrh rozpočtu zveřejnit na elektronické úřední desce i na úřední desce ve stejném rozsahu. Musí být v tomto případě ještě uvedeno třídění na 5 a 6? A pokud ano, a ZO schválí toto třídění jako "rámcový ukazatel", tak jsou pak přesuny mezi třídami 5 a 6 pouze změnou rozpisu rozpočtu?

Ona je to tady opravdu věc názoru, § 11 odst. 3 předpokládá, že součástí rozpočtu bude i třída 5 a 6 celkem. Vychází to právě  z možnosti zveřejnit návrh rozpočtu na úřední desce v užším rozsahu, který má obsahovat třídu 5 a 6 alespoň v celkové výši. Není přitom podstatné, jestli je rozpočet na úřední desce zveřejněn v užším nebo úplném rozsahu, z požadavku na možný užší rozsah plyne, že by ta čísla měla být obsažena i v úplném rozsahu (případný užší rozsah vychází z toho úplného).  

Pak je tedy otázka, zda by se mělo jednat o závazné ukazatele. Řeknu svůj názor takto - pokud bychom sami zpracovávali rozpočet, tak bychom celkovou výši tříd 5 a 6 do rozpočtu zapracovali jako závazné ukazatele. Ona výše kapitálových výdajů je poměrně významný údaj, bývá zastupiteli sledováno (přes všechna omezení, která to má) a nepřímo to zákon požaduje. Na druhou stranu, pokud zastupitelstvo trvá na tom, že třídu 5 a 6 jako závazný ukazatel sledovat nechce, pak nezbývá, než to respektovat. Pak by tedy bylo řešením uvést třídu 5 a 6 celkem jako rámcové ukazatele s tím, že jejich výše by se opravdu měnila jen v rámci změny rozpisu rozpočtu. Pojem rámcový ukazatel není předpisy definován, bylo by tedy proto vhodné ho definovat vnitřně, např. v samotném rozpočtu nebo v usnesení nebo v nějaké vnitřní směrnici k rozpočtu, kterou by schvalovalo zastupitelstvo. Fakticky by tedy hodnoty třídy 5 a 6 celkem nebyly závazné, byly by uvedeny dá se říci formálně proto, aby se  zvýšila jistota v tom, že nebude vytknuto, že ty údaje v rozpočtu nejsou vůbec. Je to opravdu o vyhodnocení.

Těch variant je vícero, např. 

Třídu 5 a 6 celkem schválit jako závazné ukazatele a pak při schvalování rozpočtu přijmout usnesení, kterým zastupitelstvo předběžně schválí rozpočtové změny, které vzniknou za období od 1.1. do 31.12.2018  bez omezení výše částky pro přesuny mezi třídou 5 a 6 bez dopadu na další závazné ukazatele. Pak jsou tedy přesuny mezi pol. 5xxx a 6xxx v rámci jednoho paragrafu předběžně schváleny a jen se průběžně pořizují, už se ale neschvalují, jsou schváleny pro celý rok. 

Obdrželi jsme oznámení Registraci akce a Rozhodnutí o poskytnutí dotace z IROP na rekonstrukci budovy hasičárny. Finacování ex post, realizace akce musí být do 30.6.2018, financování do 31.12.2018 a závěrečné vyhodnocení do 30.6.2019. Rozhodnutí jsem si dovolila poslat na mail - aby jste se lépe orientovala v mém dotazu :-) . 1) Vyhodnotila jsem správně NZ a Uz z tohoto rozhodnutí takto? : státní rozpočet = N 1 Z 107 UZ 17968 ( 5%) , EU= N 5 Z 107 UZ 17969 (85%). Budu každou výdajovou fakturu takto značit v tomto poměru a jen vlastní zdroje označím N 1 Z 107 ve výši 5% . Syntetické účty se značí jen zvoleným ORG, který používám pro celou akci a i rozpočtové účty, nebo se také SÚ značí NZUZ ve stejných poměrech? 2) Můžu do rozpočtu na příští rok zahrnout dotaci v plné výši, je toto rozhodnutí o poskytnutí dotace dostatečné ?? Výše dotace je téměř stejná jako naše rozpočtové příjmy za celý rok, takže nám to rozpočet výrazně ovlivní. Nicméně, starosta by to tak chtěl, protože se to MUSÍ :-) stihnout dostavět dřív než v červnu a hned poté budeme dávat závěrečné vyhodnocení,abychom ty peníze měli co nejdřív na účtu. Odpověď je pro nás důležitá pro obhajobu další velké investice na další rok. Příští týden kvůli tomu zasedá ZO. 3) V uznatelných nákladech k této dotaci je i projektová dokumentace ve výši 120tis, kterou jsme platily již v roce 2015, tedy není označená NZUZ. (zpětně se do účtu nedostanu, abych to označila, jen to můžu napsat ručně na fakturu) . Výdaje, které budu teprve platit a můžu je správně označit budou ještě ve výši cca 7 mil , dotace je ve výši 6,3 mil. Můžu označit NZUZ např. víc faktur za stavební práce, místo té projektové dokumentace, aby se mi mi v příjmech i výdajích NZUZ rovnalo ?? Nebo ve výdajích bude v součtu NUZU o těch 120tis méně, protože to už zpětně do účta nedopíšu a když si vyjedu účetní sestavu s vyfiltrovaným označením NZUZ nebude to tam zaúčtované?

Upozornění: 

Citace dotazu: 1) Vyhodnotila jsem správně NZ a Uz  z tohoto rozhodnutí takto? : 

státní rozpočet =  N 1 Z 107  UZ 17968 ( 5%)   , EU=  N 5  Z 107  UZ 17969 (85%). 

Pozor: nástroj je číslo 107 a zdroj Z (prostorový původ) je buď 1 ze státního rozpočtu nebo vlastních zdrojů nebo 5 ze zahraničí, v dotazu to máte obráceně, jen upřesňuji, všimla jsem si toho až následně, pozor pak na pořadí vě věte, např. NZUZ by bylo 1071 + UZ

1. Značení máte správně. Jen procenta nevychází do sta, to máte ale asi jen překlep, váš podíl je nejspíš 10 %? NZÚZ a org používejte jen u příjmů a výdajů, tzn. u vás u účtu 231, u ostatních SÚ jen org. Značením NZÚZ rozúčtujete každý výdaj a v příjmech dotaci.

2. Když máte rozhodnutí, tak dotaci do rozpočtu na příští rok v souladu s ním dát musíte. Rozhodnutí je na to dost závazný dokument, na jehož základě máte na dotaci, při splnění stanovených podmínek (které splnit plánujete), nárok. Navíc podle zákona o rozpočtových pravidlech musíte u projektů financovaných z EU mít v rozpočtu i své spolufinancování, tzn. narozpočtujte dotaci v příjmech a náklady projektu do výdajů (také rovnou všechny včetně NZÚZ a org) a bude to tak naprosto v pořádku. Budete tak nejen v souladu s rozhodnutím, ale protože rozpočet je finanční plán a vy to tak plánujete, tak i v souladu s vaším záměrem.

3. To je v pořádku, NZÚZ se má správně začít používat, až když je dotace závazně přiznaná (smlouva, rozhodnutí), takže stačí jen dopsat ručně na fakturu. Určitě neoznačujte teď na fakturách více, každou rozúčtujte a označte NZÚZ správně poměrem. Nebude vám to v účetnictví "sedět", ale to je u víceletých projektů běžné a vůbec nevadí, že z minulých let značení NZÚZ doložíte jen na faktuře a nebudete to mít v účetnictví, protože se zpětně označovat nemá, resp. nemusí (v té době jste o dotaci ještě neměli závazné info).

Chci se zeptat jestli může obec poskytovat finanční dary podle §2055 OZ č.89/2012 Sb. Jedná se o částky 1.000,-, nebo 2.000,-Kč pro Linku bezpečí či Babybox. Dar je poskytnut bez vyúčtování. Auditoři tvrdí, že právnická osoba nemůže uzavírat darovací smlouvu podle OZ. Dle nich by obec neměla poskytovat dary, ale pouze dotace z rozpočtu obce podle 250/2000Sb.

Obec může poskytovat peněžní dary podle občanského zákoníku, v zákoně o obcích je popsána pravomoc zastupitelstva poskytovat peněžní dary ve výši nad 20 tis., do 20 tis. schvaluje rada (starosta na obci bez rady). Další informace jsou např. ve zprávách MF č. 3/2015 (níže odkaz), které se věnují dotacím a darům, str. 3:

Pravomoci orgánů územních samosprávných celků vycházejí z příslušných zákonů (o obcích, o krajích, o hl. městě Praze). Podle těchto předpisů mají příslušné orgány pravomoc poskytovat dotace a návratné finanční výpomoci, anebo dary a zápůjčky.

Dále tam je rozebírán rozdíl mezi dotací a darem, ten rozdíl je právě v účelovosti - dar je podle OZ, neúčelový (nelze požadovat jeho vypořádání), dotace naopak účelová s povinností vypořádání. 

http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/zpravy-mf-pro-obce-a-kraje/2015/zpravy-mf-cislo-3-2015-21667

V rámci faktury za nový program nám vznikl nárok na získání tabletu za 1,-Kč. Pan starosta rozhodl, že tablet dáme jako dar vítězi Silvestrovského běhu . Mohu přímo účtovat výdaj za tablet na pol. 5194?

Ano, přesně tak, nákup tabletu můžete rovnou na účet 543, pol. 5194, souhlasíme. 

Prosím o kontrolu a pomoc s účtováním: 1.Naše obec koupila pozemky a stavby většinou hospodářské v havarijním stavu v centru obce, s tím že momentálně nikdo neví k jakému účelu budou sloužit, jestli spíše nedojde k jejich zbourání. Jedna budova je rodinný dům, který má jeden byt, který se ale zatím nebude pronajímat. Byl sice donedávna pronajatý, ale je třeba zde nějaké prostředky investovat a ani se neví jestli bude používán jako byt nebo na jiné účely(třeba i provozovna). Na jaký paragraf mám zaúčtovat – přemýšlela jsem 3619 – Ost. rozvoj bydlení a hospodářství nebo mám zůstat u 3612 – kde máme vedeny naše obecní byty? Koupený pozemek pod touto budovou mám také zaúčtovat na stejný paragraf nebo koupi veškerých pozemků dát na 3639? Hospodářské budovy i pozemky dávám na paragraf 3639 a vedu odděleně v evidenci majetku pozemky a stavby. Použila jsem nacenění od prodávajícího, které přiložím ke kupní smlouvě. Vzhledem k výhodné ceně pro prodávajícího jsme obdrželi jednu zchátralou budovu bezúplatně, nechala jsem nacenit pana starosty tento objekt a přes RPC účet 0401 zavedu do majetku. Přiložím toto ocenění k zavedení objektu do majetku obce. 2. Pan starosta se rozhodl koupit pro MŠ pro výuku nástěnnou mapu světa za 3500,- Kč (účet 558). Protože jsme ho hradili my, chtěla jsem ji převést k hospodaření na MŠ a vést v podrozvaze jako majetek svěřený MŠ k užívání. Mám zaúčtovat prvně na účet 028 a poté po vytvoření protokolu o převodu majetku (svěření do správy) teprve přeúčtovat na účet 909 nebo mohu rovnou na účet 909 pokud k vystavení, úhradě faktury a převodu na MŠ došlo v jednom měsíci.

1. Když ještě nevíte přesný budoucí účel, tak bych pro vše zvolila obecný paragraf 3639. Jelikož pořizujete koupí, musíte jednotlivý pořizovaný majetek ocenit kupní cenou, jestli vám jí rozepsali, tak to máte jednoduché a v podstatě vám poskytli její rozvrh pro účely zařazení do majetku. Jinak to vypadá vše v pořádku. Jen pozor na tu "výhodnou cenu", abyste jí, pokud je vyšší než cena obvyklá, měli zdůvodněnou (např. v zápisem ZO) - u vás by to neměl být problém, jedná se o chátrající budovy v centru obce, které chcete revitalizovat (brownfield). A jestli jsou ve špatném stavu, ale na LV vedeny jako budovy (ne zbořeniště, to by pak nebyla stavba pro účel zařazení na účtu 021, v tom případě byste pořizovali jen pozemek), tak jim nastavte odpovídající zbytkovou živostnost.

2. Jestli to chcete pořídit jako svůj majetek s tím, že to PO svěříte, bylo by správnější zařadit to do majetku a zase vyřadit, i když uznávám, že v rámci jednoho měsíce je to zápis v podstatě zbytečný. Na druhou stranu, když to pořizujete pro PO a vy mapu těžko pro svou činnost využijete, bylo by možná nejjednodušší jim to rovnou darovat do jejich vlastnictví. Pak byste fakturu mohla zaúčtovat jako věcný dar na účet 543, pol. 5194.

Dobrý den, moc prosím informaci, zda musím rozpočtovat § 6330 pol.4134,4139,5342,5349 ? Rozpočet peněžních fondů tvoříme a necháváme schvalovat v zastupitelstvu, ale nevím jak tento rozpočet peněžních fondů zobrazit v celkovém návrhu rozpočtu města.

Konsolidační položky je ve vztahu k tvorbě fondu nutné rozpočtovat. Rozpočet fondu je povinnou součástí rozpočtu (§ 6 zákona 250/2000 Sb.). Pokud se tedy např. rozpočtuje tvorba sociálního fondu přídělem z rozpočtu, je nutné rozpočtovat odpa 6330 pol. 5342 (převod do sociálního fondu, výdaj rozpočtu) a odpa 6330 pol. 4134 (příjem fondu, jeho tvorba). 

Kopíruji pro shrnutí úryvek z jednoho článku, který se zabýval konsolidačními položkami:

Konsolidační položky se nerozpočtují. Při převodech mezi účty se nejedná o reálné příjmy a výdaje, není důvod v souvislosti s nimi provádět změnu rozpočtu. Existuje ale jedna výjimka, kdy je naopak nutné konsolidační položky rozpočtovat a týká se peněžních fondů. Povinnou součástí rozpočtu je tvorba a použití peněžních fondů (§ 6 zákona č. 250/2000 Sb.), pokud je tedy organizace zřizuje. Peněžní fondy bývají často tvořeny převodem prostředků z rozpočtu. Tento převod je třeba rozpočtovat, jedná se o tvorbu fondu, což je povinný údaj schváleného (upraveného) rozpočtu. Ukažme si na příkladu – obec má zřízen sociální fond, rozpočet sociálního fondu (tvorba a použití) je povinnou součástí rozpočtu. Obec tvoří sociální fond převodem prostředků z rozpočtu ve výši 300 tis. Kč. Tento převod musí být povinně vyjádřen v rozpočtu, jedná se o tvorbu peněžního fondu. Obec tedy musí zahrnout do rozpočtu jednak výdaj rozpočtu ve výši 300 tis. Kč (paragraf 6330 položka 5342) a jednak příjem sociálního fondu (jeho tvorbu) ve stejné výši (paragraf 6330 položka 4134).

Konsolidace příjmů a výdajů se vykazuje v rámci části IV. výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu FIN 2-12 M. Navážeme na přechozí příklad s rozpočtováním převodu na účet sociálního fondu ve výši 300 tis. Kč. Předpokládejme, že obec kromě tohoto převodu, který povinně rozpočtovala, realizovala v průběhu celého roku také převody mezi základními běžnými účty v souhrnné výši 2,7 mil. Kč. Tyto převody obec nerozpočtovala. Jaké bude plnění na pol. 4134 za celý rok? Správná odpověď je 3 mil. Kč (300 tis. Kč převod ze ZBÚ na účet SF a 2,7 mil. Kč převody ze ZBÚ na jiné ZBÚ). Ve výkazu FIN 2-12 M v části IV. bude vykázána u položky 4134 ve sloupcích schválený rozpočet a rozpočet po změnách částka 300 tis., ve sloupci výsledek od počátku roku bude vykázána částka 3 mil. Kč a uvedena informace, že skutečné plnění je výši 1000 % upraveného rozpočtu. Stejně tak bude značně „překročeno“ i skutečné plnění třídy 4 – přijaté transfery. Tady je však třeba upozornit na to, že tyto hodnoty nejsou zapříčiněny nesprávným postupem při rozpočtování, ale nastavením výkazu FIN 2-12 M jako takového. Obec postupovala správně. Tvorbu fondu rozpočtovala, ostatní převody pak není povinnost rozpočtovat.    

Obec bude prodávat společnosti SVS stavbu kanalizace. Kanalizace je z roku 1997, ale v roce 2014 proběhla přeložka a její kolaudace. Bude prodej podléhat DPH nebo můžeme prodej osvobodit? V případě, že prodej bude podléhat DPH bude v režimu PDP se sazbou 21%? Jakým způsobem to máme uvést do kupní smlouvy, která bude samozřejmě řešena i smlouvou o příplatku. Děkuji

Ona je v tomto určitá nejistota  - zda ta překládáná část je fakticky novou samostatnou stavbou nebo jen TZ. Je potřeba také pamatovat na to, že jste možná v tom roce 2014 odčítali DPH a běží 10-ti letá lhůta na vyrovnání odpočtu.  Já bych osobně v tomto případě navrhoval to, že by se řeklo, že by to mělo být osvobozeno, nicméně že aplikujeme režim PDP podle §56 odst. 5 (sazba by byla 21% - nicméně to řeší kupující).Tedy přímo bych do smlouvy uvedl, že se bude aplikovat režim PDP podle §56 odst. 5. ZN

V obci byly v letošním roce ukončeny pozemkové úpravy. U některých pozemků obec pozbyla vlastnické právo, u některých nabyla vlastnické právo, u některých se o pár metrů změnila výměra. Potřebovala bych vědět, jak nejlépe se účetně dopracovat výsledku, jakým zápisem? Bylo by nejjednodušší všechny pozemky vyřadit a nově zase napořizovat. Je to také sice zdlouhavé, ale přehledné.

Máme k tomu zveřejněn dokument "Pozemky - vybrané specifické operace" z 26.9.2017, tak se do něj když tak podívejte, jsou tam nastíněna možná řešení. U těch pozemků, kterým se pouze změnila výměra, byste měli mj. i v souladu s odpovědí MF č. 3/2017 k ZoÚ, pouze opravit výměru v majetkové evidenci a původní ocenění ponechat. V případě ostatních pozemkových úprav je potřeba zvážit, nakolik jsou rozsáhlé a zda jste schopni identifikovat vazbu mezi novými a původními pozemky. Podle toho se rozhodněte, jakou variantu z výše uvedeného dokumentu použijete.  Pokud jste schopni vazby dohledat, pak původní ocenění pozemku zachováváte a rozpočítáváte ho na nově vzniklý/vzniklé pozemky (třeba i o jiných výměrách). Pokud je však nedohledáte nebo je pozemková úprava natolik rozsáhlá, že to není ani v praxi dost dobře proveditelné, pak často nezbývá, než zaniklé pozemky vyřadit (401/031) a nově vzniklé v ocenění RPC zařadit (031/401). Pokud vím, tak ve většině případů se jedná o převod pozemků z jejich původní evidence (PK) do nové (KN) a dost často se jedná o revizi katastrálního operátu ve smyslu narovnání skutečeného stavu se stavem v KN. V takových případech se pak pozemky různě přečíslují, rozdělují, slučují... Ale stává se také, že nějaký pozemek i úplně zanikne, pak je správné vyřadit ho zápisem 401/031 a nějaký nový, u kterého nelze vysledovat vazbu na nějaký původní pozemek, vznikne, tam pak je jeho zařazení v RPC zápisem 031/401 možným řešením.

Za rok 2014 byl vykázán u námi zřizované PO chybný hospodářský výsledek v částce 261.143,19 Kč. Původní zisk za rok 2014 ve výši 261.143,19 Kč nebyl uznán, schválen byl zisk ve výši 148.453,05 Kč, tato výše byla převedena do rezervního fondu. Po provedených opravách HV za rok 2014 jsou v rozvaze k 31.12.2016 tyto stavy: účet 408 – 112690,14, účet 432 +112690,14. Za rok 2016 byla vykázána ztráta ve výši 221.241,56 Kč. Je možné pro úhradu ztráty použít zůstatek účtu 432 ve výši 112690,14 a zbytek vzít z rezervního fondu, kde je zůstatek 198572,42 Kč?

Já to chápu tak, že zisk měl být správně jen 148 tis. Kč, rozdíl byl ponechán jako nerozdělený a fakticky kryje opravu na účtu 408 (sám jsem to doporučoval, ať to hlavně nedávají do fondů).

Nicméně pokud nyní mají ztrátu 221 tis. Kč, tak sice formálně to mohu vzít z té 432, ale to je jen imaginace - ta totiž kryje tu 408 a ve skutečnosti nerozděleným ziskem není (celý problém je zase jen v tom, že MF nechce nesmyslně připouštět to zúčtování 408). Pokud hrajeme na pravdu, tak musím použít celý rezervní fond a vznikne z toho, že ve skutečnosti mají ještě 23 tis. kč nekrytých. Poud to vezmou ze 432, tak budou mít nekrytou tu 408 . Teoreticky by bylo nejlepší pro vykázání zúčtovat tu 408 a potom použít rezervní fond a bylo by hned vidět, že nekrytá ztráta je těch 23 tis. Kč. ZN

Nejméně 15 dnů před zahájením projednávání na zasedání zastupitelstva města zveřejním "návrh" rozpočtu města na rok 2018 na stacionární úřední desce a na internetových stránkách města v sekci Rozpočty .... Dále na stacionární úřední desce vyvěsím "oznámení", kde je návrh rozpočtu zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Po schválení rozpočtu města na rok 2018 v ZM vyvěsím na stacionární desce "oznámení", kde je rozpočet města na rok 2018 zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Rozpočet na rok 2018 je sestaven v členění: odvětvové třídění a druhové třídění na pol. 5xxx, 6xxx. Po schválení se provede rozpis rozpočtu dle rozpočtové skladby. Ptám se: po schválení rozpočtu zveřejním na internetových stránkách rozpočet v tom členění (jak výše uvedeno), které schválilo zastupitelstvo města nebo zveřejním "rozpis" rozpočtu?

Zveřejní se schválený rozpočet, tj. rozpočet v členění, jak ho schválilo zastupitelstvo. Rozpis rozpočtu není povinnost zveřejňovat.