Dotazy

V roce 2007 jsme nakoupili výstražné a rozhlasové zařízení ve výši 45.535,- Kč na osobní automobil, který jsme si pořídili na leasing. Po celou dobu leasingu jsme výstražné a rozhlasové zařízení vedli na účtu 042-Nedokončený DHM. Nyní jsme po třech letech leasing doplatili. Zůstatková cena vozu činí 119,- Kč. Je správný postup, abychom zařadili auto vč. výstražného zařízení v celkové výši 45.654,- Kč /119+45.535/ do DHM na účet 022-Samostatné movité věci?

Ano, přesně tak bych postupovala, když jste to na účtu 042 nechali. Dle předpisu jste mohli zařadit do užívání jako TZ cizího majetku i před ukončením leasingu. Ale můžete takto opravdu nechat, není to chyba.  

Dobrý den, prosím o radu, jak zaúčtovat tento účetní případ: ČIŽP uložila pokutu subjektu, který se nachází na našem k.ú., za porušení zákona o odpadech (§ 66, odst. 4, písm b) ve výši 200.000,-, který byl uhrazen na účet ČIŽP. ČIŽP následně posílá na náš účet 50 %, tj. 100.000,- Zaúčtovala jsem to na pol. 2212, ale nevím, jestli § 3762 nebo 3769. A nebo jinak?

V jednom dotazu MF odpovědělo 3769. Odpa 3762 je určen pro CIZP, neměl by být využit ÚSC.

Provedli jsme v obci opravy komunikací. Na dvou komunikacích byl však proveden kompletně nový povrch obalovanou asfaltovou směsí . První komunikace měla pouze makadamový povrch (kamínky) - nedoděláno předešlým městem před odtržením naší obce. V účetnictví je vedeno na 021, nový povrch 399 tis. bych účtovala jako techn. zhodnocení . Druhá komunikace je jako náves, kde byly kromě nového koberce vybudovány odstavné plochy parkování ze zámkové dlažby. Cena je 1.200.000,- Kč. Tato komunikace však v účetnictví není vedena na účtu 021. Máme pouze v majetku na 031 pozemek - komunikace. Jak postupovat - dát na 511, když nemám stavbu nebo můžu zlegalizovat tuto komunikaci v této výši na 021? Děkuji za odpověď.

Pokud původní komunikace povrch neměla , tak opravdu navýšit pořizovací cenu a zavést jako TZ. Zpevněné plochy na návsi lze zavést do majetku jako stavbu v hodnotě pořízení. Dle  popisu lze vyhodnotit jako plné obnovení majetku a pořízení dalších zpevněných ploch. Snažte se nadefinovat majetek co nejpřesněji a opravdu lze vycházet při oceňovaní  z hodnoty výše popsaných prací. Další možností je udělat odborný odhad zpevněných ploch a dalšího majetku, který vznikl při opravě náměstí, ocenit jako inventurní přebytek (vícenález) a výše uvedené zaúčtovat do oprav.  Tedy máte obě možnosti. V tomto případě se jeví, že obě jsou správné.

Dobrý den, zúčastnila jsem se školení, kde nás přednášející p. Ing. Lorenc informoval o novém formuláři " Přehled o peněžních tocích". Chci se zeptat, kde bych mohla bližší infomace jak tento formulář správně sestavit, komu, kdy a v jaké formě budeme předkládat. Na základě jakého zákona jsem povinni tento výkaz sestavovat? Prosím Vás,pokud to bude možné,o co nejvíce infomrací k tomuto novému formuláři. Myslím si, že nejsem jediná, kdo se velice divil nad dalším velmi složitým formulářem.

Dnes již rozhodnuto - výkaz Přehled o peněžních tocích nebudou dělat obce, které mají menší majetek (suma aktiv) než 40 mil. a zárovneň menší obrat než 80 mil. Kč - (obrat =suma výnosů) - viz aktualita z 5.11. Takže to pusťte z hlavy.

Dobrý den, předem se omlouvám, že Vás trochu zahltím dotazy, ale jelikož účtuji pro více obcí, tak toho mám požehnaně. Pokud bude nutné si za dotazy navíc připlatit, tak se tomu nebráním. 1. Vodovodní přípojky určené k prodeji ZO se usneslo na tom, že bude vyhotovena projektová dokumentace na 66 vodovodních přípojek včetně získání stavebního povolení s tím, že občané si ji od obce mohou zakoupit nebo prostřednictvím obce požádat i o výstavbu přípojky stavební firmou u příležitosti stavby hlavního vodovodního řadu (předpokládá se, že většina si udělá část prací svépomocí). Předpokládá se, že projektovou dokumentaci nebo postavenou přípojku, či PD a stavební práce... budeme občanům fakturovat. Teď mám zrovna na stole fakturu za PD na 66 přípojek a nejsem si jista, jak postupovat. Mám to vše považovat za nákup a následně prodej zboží, nebo účtovat přípojky jako pořízení stavby? Obec zatím není plátcem DPH a neradi bychom se kvůli takovému "jednorázovému" plnění jimi stali. Takže zatím účtuji PD na 042, ale fakticky se mi účet 131 zdá lepší. Nebo existuje ještě nějaká třetí cesta? Stavba bude realizována na přelomu roků 2010 / 2011. 2. Rozpouštění opravných položek k pohledávkám Na Vašich školeních jste se zmiňovali o tom, že opravné položky k pohledávkám je možné tvořit pouze k rozvahovému dni (dala jsem si to do vnitřní směrnice). Ale teď jsem si nemohla nevšimnout, že některé pohledávky, ke kterým jsem vytvořila k 1.1.2010 opravnou položku, už jsou zaplacené. Nejsem si teď jista, zda je správné tyto opravné položky rušit v průběhu roku. Přijde mi totiž logičtější, že i o zrušení opravných položek by se účtovalo jen k rozvahovému dni (něco se sice zaplatí, ale na druhou stranu zase začně dlužit a je to takové "učesanější" pravidlo). K tomuto dilematu mě přivedl fakt, že já sice zruším opravné položky z důvodu zaplacení, ale na druhé straně budu mít hromadu dluhů, na které opravné položky budu tvořit až k 31.12. Je možné si dát do směrnice, že o opravných položkách (tvorbě i rušení) bude účtováno jen k rozvahovému dni? Něco na způsob účtování o zásobách způsobem "B"? 3. Transfery mezi obcemi a DSO v rámci předfinancování akce dotované z EU Toto je asi nejsložitější dotaz, který se však týká velkého množství obcí. A co hůře, každý svazek to řeší různě a já bych Vám byla velice zavázána, kdybyste v tomto směru mohla vydat jednotnou metodiku, kterou bychom se mohli společně řídit. Jde o to, že DSO realizuje projekt na zvelebení svých členských obcí, který bude podpořen ze SZIF. DSO pochopitelně nemá vlastní prostředky, aby tuto akci předfinancovala, a proto byla uzavřena s obcemi smlouva o partnerství, ve které bylo dohodnuto, že členské obce ve stanovené (různé) výši zašlou DSO dotace (investiční nebo neinvestiční). Částečně byly tyto dotace zasílány v roce 2009 a částečně v roce 2010. Nyní, kdy DSO obdrželo dotaci, vrací část (dejme tomu 90 %) těchto dotací zpět obcím. A nyní existuje několik variant, jak to vzájemně účtovat: a) Jistý svazek po mě chtěl, abych toto účtovala jako návratnou finanční výpomoc, což je podle mne zcestná myšlenka, protože se vše vracet nebude. b) Řešení dotace sem - dotace tam? v roce 2009 byly dotace zaplaceny klasicky (pol. 5329 - neinv. nebo 6349 - inv.) vratka této dotace cca 90 % - předpis pohledávky 348/406 - platba 231/348 - co se týče položky, tak bych za obec použila klasickou pol. 4129 (za svazek 5321) u vratky neinvestiční dotace. Jak postupovat když půjde o vrácení investiční dotace? V roce 2010 byly dotace zaplaceny - předpis závazku 572/349 - neinv. (investiční dotaci jsem naštěstí svazku nezasílala, ale v takovém případě by to bylo asi proti 403) - zaplacení 349/231 - co se týče položky, tak jsem použila 5329 (svazek 4129) /investiční 6349-4221/ A teď její vrácení cca 90 % Královéhradecký kraj mi na můj dotaz odpověděl, že vratky dotací ve stejném roce se účtují mínusem tj. kompenzačně. Co se týče použití ostatních účtů kromě 231 se mi informaci získat nepodařilo. Ale když jsem se nad tím zamyslela, tak jsem zjistila, že postupovat lze různě: - předpis pohledávky 348/572; nebo -572/-349; nebo 348/672 ? - platba 231/348 nebo -349/-231? - s ohledem na stanovisko kraje bych použila stejnou položku jako při placení tj. snížení 5329 Jak postupovat v případě vracení investiční dotace z roku 2010 ? Jaký je prosím nejsprávnější postup? Předem Vám děkuji za zodpovězení mých dotazů a doufám, že byly srozumitelné. Bude-li třeba cokoliv doplnit, bez obav volejte 723 367 923 Hana Böhmová

Nejvhodnější je určitě přeprodej - pořizuji za jinou osobu, pak nepůjde do obratu DPH a i odpovídá účetnímu případu. Tedy fakturu za PD přípojky nebo i další faktury za další práce zaúčtujte rovnou na pohledávku: např. 311.1xxx MD / 321 D. Úhradu faktury doporučuji zaúčtovat 321 MD / 231 2310 5192 - ostatní náhrady, ne do investic (ne 6121). Až bude rozpočteno, kdo má kolik zaplatit, tak pohledávku z úhrady POD za přípojky a případně další platby za občany rozúčtujete na pohledávky za jednotlivými dlužníky: zápis 311.11/311.x1 - p. Novák, 311.12/311.1 pan Novotný...(AU jen příklad). Příjem plateb od dlužníků již jen 231 2310 2324 MD / 311.11 (311.12-311.66) D. 

Tímto způsobem nepůjde do nákladů ani do výnosů obce, a tím ani do obratu pro DPH a není to nic proti předpisům, je to jen věrné zobrazení toho, co se skutečně děje.  

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda lze panu starostovi a paní místostarostce (budou dále ve funkcích i po volbách) vyplatit mimořádnou odměnu schválenou ZO za jejich obětavou práci při povodních? Musím s nimi sepsat "Dohodu o provedení práce"? Nebo stačí jen usnesení ZO? Díky za odpověď.

Je mi líto, v souvislosti s výkonem funkce nesmí dostat mimořádnou odměnu, lze opravdu jen za práci mimo  povinnosti funkce, tedy dohoda je vhodná, aby to byla odměna za jinou práci než výkon fce, tedy vlastně ne mimořádná odměna, ale prostě odměna za práci. Takto by se mělo usnést i ZO. Dohody s nimi by měl podepsat někdo ze ZO, není moc vhodné aby si podepsali navzájem.

Obec má podepsanou smlouvu na dotaci z FROM od KÚSK.Termín ukončení akce je až 09/2011.Můžete mi prosím poradit jak udělat rozpočtovou změnu?Faktury budeme proplácet z peněz obce průběžně vždy,když se udělá část stavby a poté požádáme KÚSK o proplacení s tím,že kraj nám proplatí peníze do 60 ti dnů.Můj dotaz zní jestli mám dát do rozpočtové změny letošního roku do příjmů celou částku dotace do příjmů a celou částku do výdajů včetně podílu obce,nebo jestli mám dát do rozpočtové změny pouze výdaje,které proplatíme letos zatím z našich peněz,když od kraje dostaneme peníze teprve až začátkem roku 2011?Děkuji za odpověď

Asi se jedná o dotaci k vypořádání. Udělejte si předpis zápisem 348 MD / 374 D. Do rozpočtu si dejte jen očekávanou výši skutečných výdajů do konce roku a očekávanou výši příjmů, které vám kraj stihne poslat. Jestli nestihne poslat nic, tak do příjmů rozpočtu nedávejte nic, stejně byste na konci roku upravovala. K 31.12. ve výši poměru dotace k celkovým výdajům budete muset zaúčtovat dohadu zápisem 388 MD/403 D. Nic jiného. Toto nemá vliv na rozpočet. Až bude vypořádání, tak zúčtujete zálohu 374 MD / proti dohadě 388 D a 403 D. Pokud bude čerpání menší, zrušíte část předpisu -348/-374. Až přijdou peníze od kraje, tak do doby konečného vypořádání je budete účtovat 231 4222 MD / 348 D. I když se čeká změna v transferech, tak volím postup analogický, jak předpokládám, že bude účtovat kraj.

Prosím o radu ohledně zařazení do majetku - což je uvedením do stavu způsobilého provozu. Kdy toto správné datum nastane, když: majetek byl uveden do zkušebního provozu 25.10. (zkušební provoz potrvá do 31.1.2011 a potom bude vystaveno kolaudační rozhodnutí), 4.11. bude podepsána smlouva o pronájmu této stavby s.r.o. a stavba bude využívána veřejností.

Majetek je možné zařadit do užívání již k datu povolení zkušebního provozu. Jedná se o zahájení užívání, od tohoto data bude možné zahájit i odepisování majetku. Majetek se i zkušebním provozem opotřebovává. Vhodné upravit ve vnitřním předpisu k evidenci majetku.

Prosím jak zaúčtovat dotaci která přišla z kraje na účet obce, ale je určena naší příspěvkové organizaci -ZŠ. Jedná se o neinvestiční dotaci. Dále jsem se chtěla zeptat, kdo bude provádět vyúčtování-zda obec či ZŠ.

Dotace od kraje pro PO na účet obce: 231 4122 UZNZ MD / 374 D. ( Průtokový transfer k vypořádání). UZNZ použiji v případě, že je účast EU a spolupodíl SR.

Přeposlání PO: 374 MD / 231 3113 pol. 5336 UZNZ D. Opravdu se UZNZ dává dle metodického pokynu MF i k této dotaci - k položce 5336 (pokud účast EU). Vypořádání bude dělat obec na základě údajů od PO. Obec vlastně zpracovává jen přehledovou tabulku.

Prosím ještě pozor - pokud se jedná o dotaci např. na knihovny, kde není účast EU, nebo SR jako spolupodílu, nebo EHP (např. Norsko), tak neúčtuji o nástroji a zdroji a položka, kterou posílám PO je 5331!!!.

Příspěvková organizace má od svého vzniku v roce 2001 smluvně vypůjčen od zřizovatele movitý majetek, který je u zřizovatele evidován v účtové třídě 02 - samostatné movité věci. K datu 1.12.2010 hodlá město bezúplatně svěřit PO výše uvedený "investiční" majetek k hospodaření a plnění jejích úkolů (dodatkem ZL s přílohou, která konkrétně specifikuje předávaný movitý majetek). Tímto se Vás ptáme, zda příspěvková organizace může postupovat i v tomto případě dle metodické informace Pardubického kraje, která je zveřejněna na internetu, a to: Bezúplatné převody mezi zřizovatelem a příslušnou PO se účtují na příslušných rozvahových účtech bez dopadu na náklady organizace. Majetek zřizovatele se převádí zpravidla v ocenění reprodukční pořizovací cenou. Dooprávkování se neprovádí. O převzetí majetku zřizovatele se v PO účtuje účetním zápisem MD 02x/D401, případně také 403, pokud byl majetek u zřizovatele pořízen z vlastních zdrojů a dotace.

Musíte rozlišovat pojmy - bezúplatný převod znamená přechod do vlastnictví PO. Předání majetku do správy znamená jen převedení evidenční povinnosti na PO, majetek zůstává ve vašem vlastnictví. Obojí doporučujeme vyřadit stejným zápisem, jak převod, tak předání 401 MD / 021,022,031 D.

Nejhorší je to v roce 2010 s oceněním - při bezúplatném převodu (převod do vlastnictví) byste měli postupovat dle zákona o účetnictví (§25, písm l,) a opravdu by se v PO měl majetek ocenit reprodukční pořizovací cenou. Toto však může způsobit velké potíže, především tam, kde se převádí i dotace k majetku (403). Pokud se dotace k majetku nepřevádí, tak lze ocenit RPC - tedy odborný odhad hodnoty majetku k datu převodu bez potíží. S dotací 403 by se musely udělat poměrové přepočty. 

V případě však, že majetek předáváte k hospodaření  (nepřevádíte vlastnictví, zůstává ve vlastnictví zřizovatele, jen se přenáší evidenční povinnost), tak dle zákona o účetnictví §25, písm a). oceníme pořizovací cenou - tedy cenu jen převedeme. Oprávky pro věrný obraz účetnictví by PO měla dopočítat. (postup jako dosud)

V této oblasti je po rok 2010 velmi nejasno, ale není možné určit, co je správné, protože potřebná ustanovení v předpisech plně vypadla. Uvádím zde postupy, které se co nejvíce blíží ustanovení předpisů.

Prosím o radu, jak zaúčtovat přislíbenou dotaci. V roce 2010 jsme dostali "Rozhodnutí" o dotaci ze SFŽP a FS na rekultivaci skládky ve výši 51,000.000,-Kč. Peníze však dostaneme až v příštím roce. Prosím o radu, jestli o "Rozhodnutí " vůbec účtovat a popřípadě jak.

Prosím pozor na zkratku FS - není to fond soudružnosti, ale peníze ze SR na předfinancování programů (bývá vysvětleno pod tabulku rozhodnutí). Zpravidla jsou tyto peníze z operačních programů ERDF (strukturální), ne z kohenzního fondu (CF). Ještě radši ověřte kvůli nástroji, až začnete účtovat výdaje.

Ohledně zaúčtování - zde jsem v tento moment ve slepé uličce, protože se právě rozhoduje, zda se stihne změna CUS na tranfery nebo ne. Protože však je zřejmé, že SFŽP nebudou účtovat o závazku z předpisu (zatím tak nepostupují), tak doporučuji zaúčtovat dle výše rozhodnutí na podrozvahu, účet 943/999. Ve výši 51 mil. Kč. Nikam jinam neúčtovat. Když se schválí změna na transfery, tak to budete mít dobře, když se neschválí, tak lze před případnou kontrolou obhájit, že za nezpochybnitelnost důvodu nepovažujete rozhodnutí, že je to jen rámcové vymezení, ale až případ, kdy vám již vzniknou způsobilé výdaje a požadujete jejich proplacení. Na tento výklad máte právo, oficiálně kromě publikovaných příkladů,  výklad k pojmu nezpochybnitelnosti důvodu nebyl podán.

Obec má ve statutu soc. fondu stanoveno, že zaměstnanci mohou čerpat příspěvek z tzv. osobního účtu zaměstnance např. na rekreaci, léky, brýle do výše 5.000,- Kč formou nepeněžního plnění, a to tak, že poskytovatel služby vystaví fakturu na obec. (Neodvádí se daň, sociální, zdravotní). Je možné, aby byla zaměstnaci proplacena z fondu tato částka, např. na brýle, v hotovosti na základě předložené účtenky? Jedná se také o nepeněžní plnění, nebo se daní? Pokud ano, jak se to provede? Děkuji.

Je možné proplatit paragon, jedná se rovněž o nepeněžní plnění. Peníze nedáváte zaměstnanci, ale proplácíte na základě dokladu plnění ve prospěch dodavatele (náhrada jeho výdaje). To, že to může být jen na fakturu je pověra. Zde mám však obavu, že od daně ze závislé činnosti je osvobozeno v případě brýlí a léků jen do částky 2 tis. Kč. Nemůžu najít podle čeho by bylo osvobozeno až do 5 tis. Kč. Příspěvek na rekreaci je osvobozen až do výše 20 tis. Kč.  (§6, odst. 7 ZDPO). Pak se částka, která převyšuje osvobození zaúčtuje jako naturální mzda - např.  521 a musí se odvést i SP a ZP.

1) Vklad majetku podle zakládací listiny DSO vkládají sdruž. obce bezúplatně majetek do vlastnictví nebo hospodaření obce. Majetek je pronajímán třetí osobě za úplatu. Mám vložení zaúčtovat ve svazku 021/401 a nájemné 934/999? Mám výši pronajatého majetku účtovat na podrozvaze 903/999? A jak mám zaúčtovat na obci 401/021 a 903/999? 2) Vodovodní přípojky Občan uhradí zálohu na vodoměr 231/324, obec uhradí FA za vodoměr 501/321, 321/231. Provede vyúčtování 315/649 a 231/315, 324/649. Vede se vodoměr v majetku? Jak se postupuje v případě, že je uzavřena mezi obcí a občanem smlouva o sdružení finančních prostředků na montáž přípojného místa? Děkuji

U DSO - 021/401 ano, u Vás 401/021 ano, 903/999 ano. Nájemné (934/999), pokud je významné, tak také můžete, mně osobně to připadá o ničem, a také se dle mého názoru jedná o běžné plnění a ne nic podmíněného,  ale kontrola může vyžadovat, obsahově to lze takto vyložit. Pak pozor - ve výši 3letého nájemného.

2) Zde není uvedeno to podstatné - čí je vodoměr? Občana nebo obce? Zpravidla občan platí jen nájemné za vodoměr.  Vodoměr zpravidla také  nedosahuje hodnoty DDHM a již vůbec ne DM, tedy lze vést jen v operativní evidenci - je to materiál vydaný do spotřeby. Obce si na vodoměry vedou evidenci kvůli plombám, ale někdy si vedou jen číselník plomb, bez vodoměru (zajištění, aby nebylo přetáčeno vodné). Závěr - je to materiál ve spotřebě, nemusí se evidovat nikde. Ohledně účtování - máte dvakrát 649 - správně má být ten poslední zápis takto: předpis vyúčtování - (účet je vhodnější 602 než 649, ale třeba proto máte důvod, rovněž pohledávka -jedná se o soukromoprávní 311, ne veřejnoprávní z hlavní činnosti 315): 311/602, pak zápočet pohledávky se zálohou: 324/311, pokud je vyšší pohledávka - tak doplatek 231/311, pokud je vyšší záloha, tak vratka 324/231.

3) Něco financujete společně - pak jsou to sdružené prostředky - znamená to, že občan bude mít na přípojném místě nějaký majetkový podíl. Pokud Vám jen přispívá, tak je to dar. ( např. 231  pol. 2321/649, také to může být příspěvek na investice 231 3122 MD / 401 D). Pokud bude mít občan nějaký majetkový podíl a dojde k vypořádání majetku po ukončení sdružení, tak se účtuje mimo rozpočet zápisy: 245/352 přijetí sdružených prsotředků, pořízení DM : 042/321;321/245, zařazení do majetku 021/042 a vypořádání:např. ve výši 50% majetku: 352 MD/ 021 D.   

Prosím o radu jak zaúčtovat tento případ: Na základě smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o připojení odběrného zařízení k distribuční soustavbě s ČEZ Distribuce a.s. máme zaplatit podíl na nákladech v souladu s Vyhláškou o připojení částku 12500,-, a to tak že 50% do 15dnů po podpisu smlouvy a 50% po dokončení akce.

Pokud se jedná o výdaj související s pořízením DM - např. musíte zajistit příkon pro Vaši stavbu bytového domu, nebo domova důchodců, tak účtujeme: 042 MD / 321 D. Splátky 321 MD / 231 + RS jako u stavby, tedy s položkou 6121. Pokud se jedná o úhradu např. při výstavbě rodinných domů a vy jen zvyšujete příkon pro část obce nebo pro nové stavební parcely a přitom Vám žádný dlouhodobý majetek nevzniká, tak se jedná o ostatní plnění - např.549 MD / 321 D a 321 MD / 231 3639 5192 D.

Obec podniká v místním pohostinství. Od října jsme plátci DPH.Prodejní ceny zboží si určuje paní hostinská, kterou obec zaměstnává. Není mi jasné, zda při účtování prodaného zboží mám vypočítávat cenu prodaného zboží bez DPH a k tomu dávat DPH.Některé zboží se prodává za cenu určenou např. cigarety, u většiny je přirážka proti nákupní ceně jiná někde např. 5% někde 12% atd. Tak tedy vůbec nevím jak toto zaúčtovat.

Pravděpodobně máte nějakou tržbu z prodeje. Je třeba sledovat tržbu z prodeje s 10% a tržbu z prodeje s 20% - pokud se však jedná o pohostinství, tak je skoro vše s 20% - párky, káva, jídlo.

S 10% mohou být např. nanuky, sušenky, pohledy. Toto sledování je velice složité, dělají se k tomu tzv. zrcadla (kusová evidence prodaného zboží), někdy FÚ uzná i kalkulaci, kolik zhruba má podíl na tržbě zboží s 10%. Příklad - mám tržbu 100 tis. Kč za měsíc. Z toho dle kalkulace (cca 2-3 měsíce sleduji pomocí "zrcadla" kolik zboží prodám s 10% a kolik s 20%, pak již beru jen zjištěné %), vyjde mi , že 45% prodám s 10%. Pak 100 000*0,45 = 45000/110*100 je základ daně a k tomu 10% daň. 55 000/120*100 je základ daně, k tomu 20% daň.

Takto se postupuje u DPH na výstupu při provozu restaurace. Lze také stanovit pevné procento přirážky + DPH a  takto určit prodejní cenu, to jde ale velmi těžko a je to nepružné. Ale je to možné. Uvidíte sami - je v tom velká chybovost a FÚ to moc rád nevidí.

Ohledně zboží a potravin - tam základ daně a DPH poznáme z fakturace.