Dotazy

Dne 29.10.2010 jsme bezplatně převzali od ZŠ sekačku, která byla školou zakoupená v roce 2002 za 19 390,- Kč. Sekačku jsem zaúčtovala 028/088. Je to správně? Dále bych potřebovala poradit jak stanovit hodnotu tohoto převzatého majetku, popřípadě kdo je oprávněn na úřadě určit zařazovací cenu.

Kdyby se jednalo o jinou organizaci než vlastní PO, tak byste měli určit reprodukční pořizovací cenu, stačí odborný odhad - sekačka z roku 2002 - typuji tak za 4-5 tis. Kč. U Vaší PO  je to teď složitější, protože to také může být Váš majetek (myslím obce), který je jen převáděn zpátky, tam je vhodné nabrat v původní ceně. Doporučuji letos neřešit a zavést ve výši 19 390,- na účet 028, zápisem, jak správně uvádíte 028 MD/088 D. Nic jiného neúčtovat.

Starosta obce vyrobil z materiálu placeného obcí nábytek do kuchyňky OÚ (8.564,- Kč) a svoji práci ocenil na 7.436,-Kč(dohoda o provedení práce nebyla uzavřena) s tím, že práci nechce od obce zaplatit (daruje ji). Jak účtovat o tomto DDHM?

Jedná se o majetek vytvořený vlastní činností (§25, odst. 1 zákona o účetnictví) - tedy se oceňuje vlastními náklady. Protože dodavatel nechtěl práci proplatit, tak se jedná o náklad jen ve výši přímého materiálu, tedy nábytek do kuchyňky se musí ocenit ve výši 8.564 Kč, i když na něm byla odvedena práce. Zde je pravidlo oceňování - vlastní náklady - ne reprodukční pořizovací cena. Ohledně darované práce - pokud by dodavatel chtěl uplatnit jako daňově uznatelný dar, tak by měl práci fakturovat a následně darovat peníze. Jinak je oceňování této darované práce z hlediska účetnictví nadbytečné, samozřejmě však může sloužit jako podklad pro pochvalu :o). Účtování jen: nákup materiálu 501/321, 321/231 + RS a 028/088 vše ve výši 8.564 Kč.

obdrželi jsme 5000,- Kč jako dar od fyzické osoby s tím, že dotyčný si přál, abychom tuto částku věnovali do školy - tedy naší PO. Můžete mi poradit jak správně účtovat?

Zde běžně: 231 odpa 3111 pol. 2321 a navýšit PO příspěvek - poslat přes 5331. Lze vymyslet další možnosti, ale protože příjemcem daru jste vy, tak tento způsob je nejvhodnější a také nejsprávnější.

obec obdržela od občana finanční dar na základě darovací smlouvy. Není uveden konkrétní údaj , na co se dar vztahuje. Zaúčtuji předpis 377 MD/649 D a přijetí daru na BU 231 MD/377D?? Prosím jaký použiji paragraf a položku?

Účtování je dobře, vhodný odpa je 3639 (lze i 3900) a položka 2321.

Chtěla jsem se zeptat na správnou sazbu DPH v tomto případě:Zadali jsme si jako obec opravu omítky v Kapli sv.Kříže v Domově pro seniory. Stavební firma nám vystavila konečnou fakturu se základní sazbou za stavební práce. Je sazba správna? Dle nás, by měla být snížená. Děkuji za Vaši odpověď.

Odpověď daňového poradce - Jedná se o integrovanou součást bydlení pro sociální účely, měla být použita při plnění snížená sazba DPH (10%).

Prosím, jak se zaúčtuje peněžní dar (dárcePardubický kraj)za umístění v krajském kole soutěže "Vesnice roku 2010-Bílá stuha za činnost mládeže.

231 odpa např. 3429 pol. 2321, a účet 649 ale jen za podmínky, že kraj zvolil položku 5240  a účet 543 (což je v těchto případech možné)

nebo 4122, pokud kraj zvolil položku 5321 při vydání - což je také možné, záleží však na stanovených pravidlech kraje. Musíte dát pozor, aby se nerozhodila konsolidace. Také do budoucna se bude muset dát pozor i na souvtažné účty 572 a 672 - ty se skonsolidují - a v tomto případě by se i konsolidovat měly.

Od roku 2011 nebo 2012 (dle toho, kdy se podaří změny schválit) bude i v těchto případech povolena jen varianta transferu - tedy 572/pol. 5321 od kraje a pol. 4122 /672 u obce.

Dobrý den, přeposílám dotaz od obce: dle smlouvy Telefónica 02 hradí za pronájem a služby /el.energii/ v lednu předem na celý rok. Výši částky na el. energii známe již v lednu dle podružného elektroměru spočítána průměrná spotřeba za měsíc. Faktura od ČEZu-vyúčtování záloh na el. energii za období od května předcházejícího roku do dubna daného roku přijde až v květnu. Jak zaúčtovat předprodej el. energie a zúčtovat zálohy a vyúčtování od ČEZu? Jsme plátci DPH. Děkuji

V tomto případě je možné účtovat přes dohady. Vy máte zálohy vůči ČEZ na účtu 314. Až přijde vyúčtování, tak nebudete účtovat na náklady, ale na pohledávku za nájemíkem např. na účet 311.x1 MD / 321 D - závazek vůči ČEZ. Zúčtujete pohledávku ze záloh se závazkem vůči ČEZ a zaúčtujete 321/314. Doplatek 321/231, vratka přeplatku 231/314. Toto ale bude až v květnu, vy však chcete vyúčtovat elektriku nájemníkovi již v lednu, před vyúčtováním. Tedy si uděláte dohadu na závazek např. 311.x1 MD / 389 D ve výši naměřené dle elměru. Platbu od Telefonica 02 - od nájemníka zaúčtujete 231 3613 2111 MD / 311.x1 D. Až přijde vyúčtování od ČEZ, tak místo účtu 311.x1 zrušíte dohadu 389 zápisem 389 MD/321 D.  Tím splníte podmínky přeprodeje, tedy bez DPH na vstupu a na výstupu.

Jakým způsobem má zřizovatel provádět inventarizaci majetku předaného příspěvkové organizaci k hospodaření povinně evidovaného na účtu 903 ? V našich podmínkách je veškerý majetek příspěvkovým organizacím svěřen k hospodaření, tedy v případě, že by měl zřizovatel inventarizovat dle ustanovení zákona tento majetek, jednalo by se o neskutečně rozsáhlou inventarizaci a majetek by byl inventarizován 2x - příspěvkovou organizací i zřizovatelem. Děkuji za odpověď.

Doporučuji zajistit vnitřní normou. Jeden majetek se inventovat 2x nemusí, do vnitřní normy napíšeme, že nebude inventováno, ale zajištěno jiným způsobem (účast zástupce zřizovatele na inventurách PO). Je potřeba jen zajistit odsouhlasení 903 na stavy majetku u PO po provedení inventur u PO. Další možností je  např.  požadavkem na kopie inventurních soupisů. Ale to mi připadá zbytečné papírování, stačila by odvolávka na inventurní soupisy PO a případně, kde jsou uloženy, nebo jen odsouhlasovací protokol? Je potřeba vymyslet něco efektivního, co nejméně pracného. Např. jen přiložit inventarizační zápis od PO dle účtů (rekapitulaci) a odškrtat ty účty, které nám mají souhlasit na jednotlivou analytiku u 903. Ještě promyslíme a uvedeme v normě k inventarizační vyhlášce.

Dle inventarizační vyhlášky můžeme postupovat dle těchto ustanovení:

§5 (5)   V případě, že veškeré nebo některé činnosti prováděné při inventarizaci jsou zajišťovány prostřednictvím jiných osob, obsahuje plán inventur i popis zajištění koordinace mezi vybranou účetní jednotkou a jinou osobou při inventarizaci, zejména při jednotlivých inventurách.

§6 (3)  Pokud vybraná účetní jednotka v průběhu inventury nedisponuje s majetkem uvedeným v odstavci 1, zejména pokud je v držení nebo užívání jinou osobou nebo organizační složkou státu, může ověřovat jeho existenci i jiným vhodným způsobem nežli podle odstavce 2, například na základě potvrzení o existenci tohoto majetku osobou, která má tento majetek v držení nebo užívání.Toto ustanovení definuje možnost, že část inventarizačních prací bude provedena třetí osobou – zde potvrzení existence majetku, zbytek inventarizačních prací si již účetní jednotka udělá sama. Toto je trochu jiná úroveň, než když kompletní inventuru provede třetí osoba. - viz předchozí odstavec. Ještě to celé domyslíme a dáme návrh postupu. Zatím takto. Určitě tedy není povinnost plně inventovat 2x.

Právě jsem od pana starosty obdržela "protokol o předání a převzetí výsadby a 1. roku následné péče prvků ÚSES v katastrálním území Litíč". Z protokolu jsem se dočetla, že nám Pozemkový úřad Trutnov předává vysázené stromy a keře v hodnotě Kč 1 196 210,--. K této částce poz. úř. došel tak, že sečetl cenu projektu, výsadby a následné péče a v protokolu o tomto hovoří jako o "investiční hodnotě staveb": lokální biocentrum, lokální biokoridory a regionální biokoridor v k. ú. Litíč. V protokolu je uvedeno, že obec Litíč přejímá "prvky ÚSES" do své účetní a majetkové evidence na základě účetního zápisu, který bude bezodkladně vypracován. Obvykle výsadbu stromů nepovažuji za majetek, jelikož jde o součást pozemku a účtuji to na položku 5171, a to už vůbec nehovořím o roční péči o vysazené dřeviny, což by byl za obvyklých okolností z mého hlediska neinvestiční výdaj. Váhám tedy, jak požadované zaúčtování do účetní a majetkové evidence obce zajistit. Myslíte, že bude správné, když tento "majetek" zaúčtuji do podrozvahy? Uvažovala jsem o účtu 903. Dle protokolu jsme totiž povinni zajistit neměnný účel užívání po dobu 5ti let. Jaký je Váš názor či doporučení?

Uvažovala bych jako vy a doporučuji jen na 903 - z hlediska účetnictví to není majetek. Již by se to mohl také pozemkový úřad naučit, co myslíte. Biokoridory jsou biologická rekultivace, hrazená vždy z provozních výdajů a nesplňuje definici staveb.  Něco jiného je, kdyby předal zároveň s pozemkem. Takto na majetkový rozvahový účet  neumíme zavést. Myslím si, že klidně můžete zavést 903, ale protože se jedná o majetek, který není předmětem účetnictví, tak doporučuji zavést 903 /903.999 aby nevstupoval do výkazů, jen naplnit požadavek předavatele na majetkovou evidenci. To Vám nikdo nemůže vyčíst. Je to způsob: Vlk se najedl a koza zůstala celá.

Pokud máme v majetku pozemky, na nichž je v katastru vyznačeno předkupní právo, je nutno tyto pozemky sledovat samostatně na odlišném analytickém účtu jako pozemky, na kterých je zřízeno věcné břemeno? Nevím zda předkupní právo má stejnou váhu jako věcné břemeno z hlediska účetnictví.

To je zajímavý dotaz. Předkupní právo je také určité omezení při nakládání s majetkem. Na druhou stranu, povinnost oddělené analytiky u věcných břemen vychází z CUS 701, o předkupním právu se CUS 701 nezmiňuje, tedy povinnost oddělené analytiky v tomto případě není. (bod 3.2.)

Dobrý den, je správné, když účtujeme poplatek za vydání přístupových údajů do datové schránky takto: 231 10 par.6171 pol.2111 org.0103/602.10 a tento poplatek dále přeposíláme Ministerstvu financí (zde ten samý zápis, ale s minusem), dále účtujeme příjem za vydání výpisu CP (zde např. výpis z KN, trestní rejstřík, obchodní rejstřík, výpis z registru řidičů) takto: 231 10 par.6171 pol.2111 prg.0103/602.10 není správnější mít zápis tento: 231 10, pol.1361, org. 0103/602.10 ?

Druhá část dotazu:

Při výběru za výpis z Czech pointu se účtuje dle zákona o správních poplatcích na položku 1361. Při úhradě za služby např. KN za stahování se jedná o službu a má se hradit z výdajů s položkou 5169. Takto byl výklad podáván od začátku zavedení Czech pointu a nikdy nebyl změněn, vždy jsem ho i takto prezentovala na přednáškách k RS, jedná se o stanovisko MF.

Ohledně poplatku MF - zde nevím o jaký se jedná poplatek - jestli je však v zákoně o správních poplatcích, tak rovněž 1361, jestli Vám nepatří tak při přeposlání s minusem. Takto postupujeme u převodu poplatků ministerstvu vnitra - vhodné upřesnit dotaz.

V současné době máme podepsané smlouvy na bezúplatné darování pozemku a smlouvy na směnu pozemků. V těchto smlouvách není uvedena cena za m2 darovaného nebo směňovaného pozemku. V jakých cenách zavedeme tyto pozemky do evidence majetku obce? Je nezbytné mít znalecký posudek i v případě, že výměra pozemku je malá a cena za vyhotovení posudku přesáhne cenu vypracovanou v takovém posudku ? Nebo je lepší řešit tuto situaci místní vyhláškou. Tu v současné době nemáme, ale používáme provizorní cenu, která vychází z vyhl.č.412/2008 ve znění pozdějších předpisů a cena takto používaná se pohybuje v rozmezí 7,-až 12,- Kč pro naše katastrální území (rozhodně to neodpovídá skutečným cenám). V evidenci majetku máme původní pozemky v historických cenách - smíme v těchto cenách pokračovat ? a na základě jakého podkladu ?

V obou případech je potřeba pozemky ocenit reprodukční pořizovací cenou. Není nezbytně nutný znalecký posudek, ale mělo by se jednat o odborný odhad ocenění vycházející z posledních oceňovacích předpisů - vyhlášky č. 3/2008 Sb. Není vhodné ocenit v historických cenách. Jak správně uvádíte, není to obhajitelné. Samozřejmě, že lze vycházet z cenové mapy pozemků ( i vyhláška č. 3/2008 se na ni odvolává), ale jestli jsem dobře pochopila dotaz, vy tuto cenovou mapu nemáte. Jen upozorňuji, že pokud jste směňovali pozemek, tak zpravidla druhá strana ZP mít bude kvůli daňovému řízení na daň z převodu z nemovitosti.

Na účtu 069 evidujeme mimo jiné akcie obchodní společnosti, u které jsem průběžnou kontrolou zjistili, že zanikla. Vyžádali jsme si usnesení Krajského soudu, na základě kterého byla společnost po zrušení konkursu vymazána z obchodního rejstříku. Jaký nákladový účet prosím zvolit pro účetní případ zániku společnosti - uvažovali jsem o škodě na účtu 547, nebo raději finanční náklad, např. 569 ?

Doporučuji účet 569.

Samozřejmě pokud je zánik již z let minulých, je tady alternativa dát to jako opravu nesprávností minulých let (opominutý odpis) - MD 408.

Má uvolněný zastupitel nárok na plnění ze zákonného pojištění? Dotazem na Kooperativu poj., a.s. mi bylo sděleno,že je na uvolněné zastupitele pohlíženo stejně jako na zaměstnance,ovšem SW (Gordic) zřejmě dle pokynů MF pro výpočet pojistného vyměřovací základy uvolněných zastupitelů vylučuje.

Několik let hradily obce zákonné pojištění za uvolněné zastupitele, až došlo k případu, kdy byl zastupitel postřelen a pojištovny nechtěly pojištění uhradit, že se na zastupitele nevztahuje, i když jej obce z jejich odměny hradily.

Odpověď na stejný dotaz od SMO - magistra Němcová

Obecně platí podle nového zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), že do doby účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, který účinnosti nabude až 1. ledna 2008 (posun od 1.1.2013) se postupuje podle dosavadní úpravy § 205d zákona č. 65/1965 sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto paragrafu se upravují povinnosti zaměstnavatelů vůči pojišťovně. Problémem samotným zde zůstává, kdo je považován za zaměstnance. Podle § 5 odst. 1 nového zákoníku práce se na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce zákoník práce vztahuje, pokud to výslovně stanoví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis. Dosavadní úprava § 206 starého ZP se překlopila do § 392 nového ZP. Toto ustanovení upravuje odpovědnost za škodu podle pracovněprávních předpisů v některých zvláštních případech, kdy újmu na zdraví utrpěly fyzické osoby, které nejsou zaměstnanci ve smyslu zákona. Podle § 392 ZP odpovídá za škodu vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ní ten, pro koho byl veřejný funkcionář činen, v tomto případě obec. Starosta obce je veřejným funkcionářem, nikoliv zaměstnancem obce a zákoník práce se na něj nevztahuje krom uvedené výjimky § 392 ZP. Proto se na obce v případě starosty či jiných členů zastupitelstva nevztahuje povinnost zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu. Pro tyto případy by obec měla být připojištěna v rámci pojištění odpovědnosti za škody, které uzavřela se svou pojišťovnou.  Pokud obec v uplynulých letech hradila zákonné pojištění i za starostu či jiné členy zastupitelstva, pak má nárok na navrácení těchto úhrad a to tři roky zpětně.

Ráda bych se zeptala na účtování vyřazení majetku, který byl v minulosti zařazen, dnes jsme již nebyli schopni ho blíže identifikovat, (vyřazení nám schválilo zastupitelstvo) jedná se o stavby přípojky atp. , účtujeme vyřazení tohoto majetku přes účet 406 .M.D/ 0 21 ..D , nebo přes nákladový účet 551 ? Platí skutečně (informace ze školení v Lbc), že jsme povinni přecenit reálnou hodnotou pouze majetek, který nebude prodán k 31.12.2010, ačkoliv byl schválen k prodeji zastupitelstvem?

V případě neidentifikovatelného majetku se vlastně jedná o formu manka - majetek v účetnictví mám, ale nemám ho ve skutečnosti, vhodnější zápis je 401 /021. Tedy ani ne 551 ani ne 406. Účet manka a škody (547) zde však není vhodný, nemám prokázáno, že došlo ke škodě. Mohlo se jen jednat o chybné původní účtování a původně chybnou identifikaci majetku. Není vhodné účtovat na náklady i proto, že neumíme správně časově rozlišit, lepší je tedy napravit původní stav zápisem přes 401.

Ohledně informace k reálné hodnotě - povinnost přecenit majetek reálnou hodnotou, který je určen  k  prodeji v roce 2010 a zároveň v roce 2010 je prodán, z předpisu nepřímo výplývá, ale jak jsem vysvětlovala na školení, není dán účetní postup jak toto udělat. Dle stávajících možností zaúčtování, které vyplývají jen z obsahového vymezení položek závěrky, byste museli zvolit účetní postup takový (abyste dodrželi obsahové vymezení), že by se přecenění zobrazilo výsledně jen 407/407, tedy se toto jeví jako neúčelné. Dle důvodové zprávy k zákonu o účetnictví se jeví, že cílem přecenění bylo jen zobrazení do rozvahy, což by znamenalo opravdu přeceňování až k rozvahovému dni, ne v průběhu období. Proto jsem doporučila účtovat až k 31.12.; v průběhu roku neúčelné účtování bez informačního přínosu.