Dotazy

Účtování o pozastávce (zádržném). Byla nám poskytnuta dotace z MMR na Dopravně bezpečnostní úpravy v obci (chodník). Financování 85% EU, 5% stát, 10% obec. Došla nám první dílčí faktura 549 683,37 - 45428,38 (pozastávka 10 % ze smluvní ceny), k úhradě 504 254,99. Výplata pozastávky (i všech ostatních) se dle smlouvy uskuteční ještě do konce roku 2017, nechám ji tedy na účtu 321. Fa budu účtovat: 549 683,37 na 042/321, 504 254,99 rozúčtuji 85% EU, 5% stát 10% obec. Částku pozastávky 45 428,99, až dojde k její úhradě, předpokládám rozúčtuji stejně 85 % EU, 5% stát, 10% obec. Stejně budu účtovat všechny další faktury. K datu nabytí právní moci kolaudace zařadím do majetku.

Zaúčtujete to přesně tak, jak navrhujete. Pozastávka znamená v podstatě jen pozastavení platby, tzn. závazek máte předepsat 042/321 v celé výši, splatnost je do jednoho roku, takže správně volíte krátkodobý účet 321. Výdaje se rozúčtovávají na NZÚZ postupně podle toho, jak vznikají, uvažujete tedy naprosto správně. Do majetku opravdu zařaďte až bude dokončeno a zároveň bude chodník způsobilý k užívání, ve vašem případě tedy k datu kolauce. Jelikož k tomuto datu nebude dotace předpokládám ještě vyúčtovaná, tak nezapomeňte udělat i dohadu dotace zápisem 388/403 (dotaci máte určitě investiční, když budujete chodník). Jen jsem z dotazu úplně nepochopila, jak počítáte tu pozastávku - uvádíte 10 % ze smluvní ceny, u pozastávky 45428,38 Kč vychází smluvní cena 454283,80 Kč a už první dílčí faktura jí překračuje, ale to je jen taková poznámka.Vliv DPH?

Mám dotaz ohledně výměny soustrojí dmychadla ČOV u bytového domu. Nevím jak zaúčtovat fakturu s předmětem plnění "Soustrojí dmychadla", jednalo se o výměnu stávajícího za nové. Předchozí účetní ale zavedla původní dmychadlo do majetku na samostatnou kartu jako "součást bytového domu", v účetnictví na 021. Mám nyní toto dmychadlo vyřadit a zařadit do majetku novou kartu pro nové dmychadlo? Nebo účtovat fakturu jako opravu a nechat původní kartu jak je?

Ve vašem případě je důležité, jak evidujete zbytek ČOV. Většinou se vyhodnocuje částečně jako stavba (plášt, nádrže) a technologická část jako samostatná movitá věc (většinou jeden soubor na účtu 022). Teď máte v podstatě dvě možnosti, jak se starým, chybně zařazeným dmychadlem naložit. Teoreticky byste mohla provést opravu zařazení z účtu 021 na účet 022 (022 MD /021 minus MD, 082 D/081 minus D). To by ale připadalo v úvahu jen v případě, že byste měli vedenou ještě další technologickou část ČOV na účtu 022 jako jeden celek, ale nikoliv soubor (což je také v podstatě nesprávné vyhodnocení, u ČOV je nejvhodnější udělat z té technologické části soubor). Pak by to totiž mohla být oprava zařazení ve smyslu, že to mělo být součástí toho celku a nové dmychadlo byste pak jako výměnu části jedné věci účtovala jako opravu. Ale tuto variantu nedoporučuji, ve vašem případě mi správnější určitě připadá to, co navrhujete, tzn. staré dmychadlo vyřadit a nové zařadit. To zařazení pak opět v závislosti na tom, jak evidujete zbytek ČOV. Pokud jako soubor na účtu 022, pak bez ohledu na výši ocenění to do souboru přiřadit . Pokud nemáte vůbec technologii ČOV jinde než na účtu 021 evidovanou (to je také možné, že pod tím soustrojím dmychadla vedete v podstatě celou technologickou část ČOV), tak prostě jednoduše staré z účtu 021 vyřadíte a zavedete nové nejspíš jako soubor na účet 022 (popř. podle ceny na 028).

1.V obci byla v roce 2016 ukončena komplexní pozemková úprava. Na základě vlastníka pozemků o zpřístupnění svých pozemků dle schváleného návrhu pozemkové úpravy dal Pozemkový úřad vyhotovit PD na sjezd. V rámci stavebního řízení odmítl jeden z dotčených vlastníků udělit souhlas se stavbou sjezdu a od stavby se upustilo. Pozemkový úřad nás nyní žádá o převzetí účetní hodnoty za PD ve výši 58.685,- a postupném odpisování. Jak bychom měli postupovat a správně zaúčtovat? 2. V uličce mezi budovami máme umístěna vrata a nyní bylo rozhodnuto, že se vrata odmontují a posunout se o pár metrů dál, aby zde vzniklo větší místo. Nejsem si jistá, zda mohu náklady za práci zaúčtovat jako opravu na účet 511 pol.5171. 3. Koupili jsme budovu a po předání byly vyměněny klíče, zaúčtuji služby zámečníka na pol. 5171 nebo 5169.

1. Oni vás o převzetí té PD žádají, mají proto také nějaký právní podklad, kterým by obhajovali eventuálně vaši povinnost PD převzít? Pokud se na to podíváme čistě ekonomicky (ne právně), tak pro obec nemá smysl projektovou dokumentaci přebírat - pro pozemkový úřad by mělo jít o zmařenou investici a měli by si ji odúčtovat 547/042. Kdyby obec PD přebrala, tak by ji přebírala pravděpodobně na účtu 042 s tím, že by se stejně hned odepsala do nákladů, nemělo by to žádný přínos.

2. O opravu se tady jednat nebude, nejedná se o odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození. Z popisu nelze poznat, k jakému majetku se vrata vlastně vztahují, jsou součástí jakoby komunikace nebo nějakého nádvoří? Jestli posunutím vrat vzniká větší prostor a v důsledku toho se zvyšuje jakoby použitelnost toho prostoru, tak by se dalo uvažovat o zásahu typu technického zhodnocení - jestli je pod 40 tis. Kč, tak bychom asi doporučili účet 549 a pol. 5137. Vyhodnoťte podle obsahu, co vlastně novým prostorem vzniká, zda se zvyšuje použitelnost majetku oproti stávajímu stavu a také podle toho, jak jsou vrata vlastně zařazena v majetku, k čemu se vztahují. 

3. Tady bychom s argumentací, že zámečnické služby byly nezbytné k uvedení do provozuschopného stavu, zaúčtovali jako opravu - účet 511, pol. 5171. Hranice mezi tím je ale tenká. Pokud by někdo řekl, že nevznikla žádná nová věc ani nejde o opravu či zásah do majetku, tak může vyhodnotit jako službu, účet 518, pol. 5169 a také to nebude nesprávně. Upřímně se ale nebude jednat o významný výdaj, my bychom obě řešení považovali za správné. Pokud jste ještě nezařadili budovu do užívání, můžete dát také jako náklad související s pořízením na 042, pol. 6121, byť se bude jednat o menší částku. 

Je možné dle potřeby přesouvat pokladní hotovost z pokl. Hč do pokl. hlavní,(261/262) kde máme stále větší výdaje než příjmy? Nemusíme dělat RO, když přes BÚ znovu vrátíme finance v daném měsíci hospodářské činnosti? Jedná se nám o to, že v Hč. vybíráme za vodné v hotovosti a pak vkládáme na BÚHč. a naopak v pokladně hlavní vyplácíme mzdy a jsou mnohem větší běžné výdaje a tam bychom musely zase vybírat za dost velké poplatky.

Převést hotovost z pokladny hospodářské činnosti do pokladny hlavní činnosti lze, v tom problém není, ale rozpočtové opatření tady bude nutné - pol. 4131 není konsolidační, rozpočtuje se. 

Převod mezi pokladnami by nebyl možný, jen kdybyste rozpočtovou skladbu k pokladně v hlavní činnosti účtovali až při odvodu pokladní hotovosti na účet - ale to se týká jen tohoto způsobu účtování a jen proto, aby došlo k zobrazení rozpočtové skladby. Pokud rozpočtovou skladbu účtujete přímo v pokladně nebo pokud máte režim oddělené pokladny, převádět mezi pokladnami lze bez obav.  

Účtování převodu z pokladny hosp. činnosti do pokladny hlavní činnosti:

Výdaj pokladny hosp. činnosti: 262 MD/ 261 D

Příjem pokladny hlavní činnosti: 261 MD/ 262; RS: 231 6330 4131 MD/ 231 6171 5182 D. 

Příjem pokladny hlavní činnosti v režimu oddělených pokladen: 261 6330 4131 MD/ 262 D. 

Pol. 4131 se rozpočtuje.  

Kam patří dodávka a montáž zrcadla, které je umístěno na cizím pozemku. Dle naší auditorky do staveb a odpisovat, tak nevím, jak se mám zachovat.

Já se domnívám a několik let to tak již prezentujeme, že dopravní značení je nedílná součást komunikace a tedy nepatří do majetku. Oporu pro to můžeme najít i v zákoně č. 13/1997 Sb., který dopravní značení za součást komunikace považuje. Dopravní zrcadlo by se mělo analogicky kategorizovat stejně, je stejného charakteru, určitě bych ho tedy také považovala za dopravní značení. Pořízení značení na komunikacích ve vašem vlastnictví včetně montáže doporučuji proto účtovat jako opravu (popřípadě oddělený nákup značek se účtuje jako pořízení materiálu). Z účetního hlediska v tom vidím určitě větší smysl než že by to mělo podobu a hodnotu majetku, argumentujeme i tím, že komunikace vždy nějaké značení má, proto oprava. Ve vašem případě je ale umístěno na cizím pozemku (cizí komunikaci?), v tomto případě doporučujeme účet 549, pol. 5192. Podívejte se na dotaz ze 14.12.2016 "Dopravní značení/poutač" nebo i na dotaz z 11.6.2015 "Bezpečnost dětí ZŠ  - značky na silnici kraje", tam je to pěkně vysvětleno. U dopravního zrcadla můžete argumentovat, že bylo nezbytné ho tam umístit kvůli zvýšení přehlednosti, tedy bezpečnosti provozu.

Obec vlastní kotelnu, kterou vytápí BD a obecní dům. Nájemníkům prodáváme teplo s DPH (dle skutečných nákladů) a obecní dům není předmětem DPH. Mám vytápěnou plochu v m2 dle energetických štítků jak BD tak i obecního domu a zde jsem zvolila procentní podíl odpočtu DPH. Postupuji správně? Děkuji.

Nikde není napsáno, jak by se měl přesně poměr stanovit - dle mého názoru to, co uvádíte, je logická varianta.

Vůbec neznám technické podrobnosti, ale když jsem si to přečetl, tak mne jako první napadl poměr GJ tepla dodaných do bytového domu (to bych měl znát - tady vyúčtovávám ...) x celkový počet GJ ... (ale nevím, jak je to s měřením ...). Bylo by to možné dělat zálohově z minulého roku ...

Třeba tímto poměrem bych mohl lépe zohlednit to, že se v bytových domech bydlí kontinuelně, zatímco je třeba možné, že ten obecní dům je v nějakém období pouze temperován ... (ale to si vymýšlím - neznám podrobnosti).

Tak to prosím berte jako alternativu, která mne napadla - musíte sami vyhodnotit, co je vhodnější (také s ohledem na technické podmínky a způsob využití obecního domu).ZN

Dobrý den, obdrželi jsme na účet částku Kč: 121,01. Zjistila jsem, že se jedná o vratku přeplatku jednoho našeho zaměstnance, který měl na sebe vyhlášen konkurz a platil měsíční splátky. Insolvence byla splacena a zrušením účtu vznikl přeplatek, který mám já dotyčnému pracovníkovi vyplatit. Účet nemá, musím vyplatit hotově z pokladny. Prosím o radu ohledně účtování. Jak rozpočtově, tak i účetně.

Takže jste mzdu místo zaměstnaci vypláceli insolvenčnímu správci standardně s pol. 5011? Vrácený přeplatek se zaúčtuje kompenzačně 231 odpa dle účelu pol. 5011 MD/ 331 (333, 378) D a výplata zaměstnanci 331 (333, 378) MD/ 261 D, RS odpa dle účelu, pol. 5011. 

Připravujeme se již na inventury a já jsem zjistila, že bychom měli mít územní plán zařazen v majetku, který byl schválen již v listopadu 2016 (bohužel mi to při loňských inventurách nikdo ze zastupitelstva nesdělil, myslela jsem, že ještě nenabyl právní moci, žádný podklad jsem nenašla, jen zápis ze zasedání ZO). Na 041 mám tedy zůstatek ve výši 317560 Kč, zařadím do majetku bohužel až nyní (019/041), ale vůbec nevím, jak a v jaké výši dopočítat odpisy? Starosta též trvá na zařazení pasportu komunikací k územnímu plánu (za 46000 Kč)?

Územní plán zařaďte do majetku nyní, dopočítejte chybějící oprávky - oprávky se dopočítají zpětně od měsíce následujícího po měsíci, kdy mělo být zařazeno - pokud mělo být zařazeno v listopadu 2016, odpisováno mělo být tedy od prosince 2016, tak dopočítáte odpis za prosinec 2016 a pak chybějící odpisy v roce 2017 a souhrnně zaúčtujete 551 MD/ 079 D. Ten jeden měsíční odpis za prosinec 2016 bude nevýznamná částka, neřešíme tedy opravu přes 408. Odpisová doba by měla být upravena v odpisovém plánu, záleží, kolik let tam máte, ČÚS 708 dříve doporučoval 8 let, ale to se objektivně zdá málo - zvažte 15, klidně 20 let (ale musí to vyjít z odpisového plánu). Až budete zavádět územní plán do majetku, musíte tedy v programu "natvrdo" společně s pořizovací cenou zadat i dopočítané oprávky a pak si příští měsíc zkontrolovat, že program tvoří odpisy ve správné výši už automaticky. 

Pokud se jedná o vyhodnocení pasportu komunikací - zde je to hodně nejasné, přikláněli bychom se spíše k nákladu, ale lze rovněž vyhodnotit jako majetek - pokud pasport vyhodnotíte jako majetek, tak vzhledem k pořizovací ceně je třeba ho zařadit jako DDNM na účet 018. Pro inspiraci kopíruji odpovědi na dotazy z 3.4. a 10.1.2017: 

3/4 2017 SLUŽBY

Dobrý den, prosím o radu: „Vektorizace silničních tras pasportu komunikací“ patří na službu nebo do majetku ? Názory kolegyň se liší. Děkuji.

Situace v tom, co klasifikovat na nehmotný majetek, je velice nejasná a vůbec se nedivíme, že se názory liší. Asi bychom doporučovali variantu "služba", odpověď ale není jednoznačná. Bližší vysvětlení viz níže.

Nejprve k posouzení samotného pasportu jako náklad/dlouhodobý majetek. Kopíruji Vám sem odpověď na obdobný dotaz:

"10/1 2017 PASPORTY

Prosím o radu jak zaúčtovat zpracování pasportu místních komunikací v naší obci. Jedná se o částku 9.541,- Kč. Zda zaúčtovat 018/321, úhrada §2212 pol. 5179??

Posuďte, zda budete považovat za službu (518, pol. 5169) nebo jako databázi zařadíte na účet 018. Pokud pouze popisuje stav, tak moc nemá přínos evidovat ho na DNM. Záleží také na záměru pořízení. I pokud bude v digitální podobě např. na CD, tak bych to viděla spíše na službu, pokud bude ale např. interaktivní a má podle vás i jiný přínos (nějaké jiné funkce) než jen evidenční, pak jej lze evidovat na účtu 018. Posílám vám k tomu kapitolu z nové knihy Majetek, kde se také pokoušíme řešit. k tomu výňatek z naší nové knihy"

Pokud jde výňatek z nové knihy majetek, který s pasporty souvisí, také kopíruji:

"Databázím jsou velice blízké pasporty a seznamy, u kterých se pohybujeme s jejich kategorizací na hraně nákladu a majetku (jedná se například o pasport komunikací, pasport vybavení domů, bytů, evidence vodohospodářského majetku, evidence veřejných ploch a veřejné zeleně apod.). Jako rozhodovací kritérium, zda tyto seznamy zařadit do dlouhodobého (častěji do drobného dlouhodobého majetku), bychom doporučovali volit zákonnou, či spíše vyhláškovou povinnost zpracování evidence. Vycházíme z logiky, že zajištěním předpisy daných povinností zvyšuje organizace svou pozici ve správní funkci (analogie k budoucímu ekonomickému prospěchu u neziskové činnosti). V ostatní případech bychom využili princip opatrnosti a řadili spíše do nákladů, u významnějších položek k tomu vhodných s časovým rozlišením.

Pro typické přehledy majetků nebo jiných položek označované jako pasporty bychom volili jako základní možnost náklad bez jeho časového rozlišení, dlouhodobý nehmotný majetek pak jako druhou alternativu."

V prvé řadě je tedy rozhodující, zda pasport komunikací, ke kterému byla provedena vektorizace, máte evidován v majetku nebo jste jeho pořízení účtovali do nákladů. Pokud jste pasport při jeho pořízení účtovali do nákladů, tak i jeho následné úpravy patří do nákladů - účet 518, pol. 5168. Vektorizace silničních tras pasportu komunikací totiž určitě není samostatným majetkem, je to "úprava" pasportu komunikací.

Pokud pasport komunikací máte v majetku evidován (např. na účtu 018), tak by v úvahu připadala možnost TZ, ale to jen tehdy, pokud bychom to jako TZ ve smyslu rozšíření vybavenosti či použitelnosti pasportu považovali a muselo by to splňovat částku nad 60 tis. Kč. Já bych to ale na TZ neviděla. Nevím, kolik za vektorizaci zaplatíte, ale předpokládám, že do 60 tis. Kč se vejdete, pak nemusíte TZ řešit a tak nebo tak by to patřilo nákladů - účet 518, pol. 5172 pokud byste to nakonec přece jen vyhodnotili jako podlimitní TZ, jinak účet 518 s pol. 5168.

10/1 2017 PASPORTY

Prosím o radu jak zaúčtovat zpracování pasportu místních komunikací v naší obci. Jedná se o částku 9.541,- Kč. Zda zaúčtovat 018/321, úhrada §2212 pol. 5179??

Posuďte, zda budete považovat za službu (518, pol. 5169) nebo jako databázi zařadíte na účet 018. Pokud pouze popisuje stav, tak moc nemá přínos evidovat ho na DNM. Záleží také na záměru pořízení. I pokud bude v digitální podobě např. na CD, tak bych to viděla spíše na službu, pokud bude ale např. interaktivní a má podle vás i jiný přínos (nějaké jiné funkce) než jen evidenční, pak jej lze evidovat na účtu 018. Posílám vám k tomu kapitolu z nové knihy Majetek, kde se také pokoušíme řešit. 

Obec prodala pozemek a současně je v Kupní smlouvě i zřízení služebnosti k tomuto pozemku. Citace odstavce ze smlouvy o zřízení služebnosti: "Kupující (občan) zřizuje ve prospěch prodávajícího (obec) v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu specifikovaném v čl. V odst. 2) této smlouvy služebnost chůze a jízdy...". Mám v jedné smlouvě jak prodej pozemku tak i zřízení služebnosti. Služebnost se sjednává bezúplatně a na dobu neurčitou. Nejsem si teď jistá jak dále postupovat. Jestli obec bude muset služebnost ocenit a vést v majetku nebo se to obce v takovém případě netýká?

Věcné břemeno, kdy je obec oprávněná, patří podle své hodnoty buď na účet 028  nebo 029 (ve vašem případě jej nelze zahrnout do ceny stavby, když žádnou nepořizujete). Jelikož ho máte bezúplatně, musíte ho ocenit RPC - odhadnout, nejlépe a nejjednodušeji podle toho, kolik za podobné VB platíte nebo někdo platil vám.  Předpokládám, že vám vyjde ocenění do 40 tis. Kč, pak patří na účet 028, tedy pořízení přes účet 558, RS odpa 3639 pol. 5122 a jelikož  vám služebnost bezúplatně zřizuje občan  (ne VÚJ), pak se v souladu s ČÚS č. 710 účtuje ještě zápis 558/649, protože je to  bezúplatný převod DDHM od jiné než VÚJ.

Pozn. Nejčastěji se VB oceňuje 10 tis. Kč, kde není známa cena. 

Dne 25.7. 2016 jsme obdrželi z MMR rozhodnutí o poskytnutí dotace na dopravní automobil pro JSDHO: dotace 2.170.069,20 Kč, vlastní zdroje 241.118,80 Kč = celkové náklady 2.411.188,- Kč. Z toho: neinvestiční - 151.250,- Kč = 10 % obec + 85 % EU + 5 % nár. zdroje Investiční - 2.259.938,- Kč = 10 % obec + 85 % EU + 5 % nár.zdroje V roce 2016 nám firma G-projekt zaslala fakturu na: -zpracování žádosti 6.050,- Kč (nezpůsobilé náklady) - kompletace příloh 6.050,- Kč (nezpůsobilé náklady) - zpracování studie proveditelnosti 78.650,- Kč ( rozúčtováno: 66.852,50 Kč EU (85 %) N 107, zdroj 5, ÚZ 17016,5512-5169 3.932,50 Kč nár. (5 %) N 107, zdroj 1, ÚZ 17015, 5512-5169 7.865,- Kč obec (10 %) N 107, zdroj 1, 5512-5169 Po různých jednáních s firmou G-projekt došlo k přehodnocení a 4. 7. 2017 nám přišlo nové rozhodnutí dotace (změna) celkové výdaje ve výši 2.411.188,- Kč(stejné) a jsou rozděleny na investiční ve výši 2.170.069,20 Kč (90 =) a podíl obce 241.118,80 Kč (10%). Protože mám v roce 2016 účtovány výdaje jako neinvestiční, nevím co mám udělat s účtováním v letošním roce, když přišla změna, že veškeré výdaje jsou investiční. Stačilo by zaúčtovat na 518(MD) -78650,- Kč a 042 MD 78650, pak ještě zrušit doh.položku 672 DAL -70785,- Kč a 403 Dal 70785,- Kč. Nejsme jedinou obcí, která řeší tento problém s dopravním automobilem.

Opravu budete provádet v částce, která není vyšší než 260 tis. Kč, pokud nesplňuje druhou podmínku pro významnost, tzn. není vyšší než 0,3 % vašich aktiv netto, pak můžete podle § 69 vyhlášky použít pro opravu nákladový/výnosový účet, kterého se oprava týká, pak tedy opravíte tak, jak navrhujete. Pokud by částka dosáhla hranici významnosti, pak by se opravovalo přes účet 408. RS už zpětně opravit nelze, podíl dotace ale zůstal stejný (85+5), tzn. NZÚZ máte značeno ve správné výši. Doporučujeme používat i org (ke všem SÚ). Předpokládám, že máte ve směrnici uvedeno, že náklady na administraci dotací neúčtujete jako související s pořízením majetku, ty jste v tom případě správně účtovala jako neinvestiční a není u nich co opravovat, opravíte tedy jen zaúčtování faktury za studii.

Ohledně rozpočtu PO nemáme shodné názory, a to týkající se přímých nákladů na vzdělávání (přijaté dotace od kraje na mzdy učitelů). Mají být tyto fin. prostředky zahrnuty do rozpočtů "školských" PO ? Jasné je, že v návrhu na rok 2018,který bude schvalován do 31.12.2017 nebudou, protože PO neznají jejich výši, jak ale postupovat v průběhu roku 2018, kdy budou ve výkazech PO i tyto přijaté fin.prostředky od krajů?

Názory jsou na to různé. Zákon říká, že rozpočet PO je plán výnosů a nákladů. My bychom se přiklonili k variantě, kdy rozpočet PO bude sestaven a schválen v rozsahu úplných plánovaných nákladů a výnosů, tedy vč. dotací, jejichž výše není do 31.12.2017 známa (výše dotace se odhadne). V průběhu roku pak bude docházet ke změnách rozpočtu PO, kterými se dotace upraví. Nezbytné bude schválit v radě směrnici k rozpočtovému procesu pro PO, v rámci které se upraví pravidla pro naplňování povinností podle § 28 a 28a zákona č. 250/2000 Sb. - pravidla by obsahovala i provádění změn rozpočtu PO v průběhu roku - např. jaké změny rozpočtu schvaluje zřizovatel, jaké změny může schválit sama PO (do kdy o těchto změnách zřizovatele informuje, apod.). Detailněji je problematika rozpočtu PO popsaná v dokumentu ke stažení, str. 9 - 14 (obsahuje rovněž vyjádření MF): 

Prosíme o odpověď na následující dotaz k účtování pohledávek z neuhrazeného místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, které jsou vymáhány v insolvenčním řízení. Jedná se o pohledávky, u nichž je ztížena vymahatelnost, ale je předpoklad, že dlužník svoji povinnost částečně splní. V případě, že soud usnesením schválí oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, jsou tyto pohledávky uhrazeny ve výši max. 30 % z dlužné částky v průběhu následujících 5 – 7 let. Po splnění podmínek insolvenčního řízení soud usnesením osvobodí dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny. Dotaz se týká účtování pohledávek za období od jejich zahrnutí do insolvenčního řízení do doby vydání usnesení soudu o osvobození od placení pohledávek, zda by měly být evidovány na účtě 315 nebo na podrozvahovém účtu. Osvobození od placení pohledávek se vztahuje také na pohledávky, které nebyly do insolvenčního řízení přihlášeny, i když věřitelem přihlášeny být měly. U těchto pohledávek je předpoklad, že nebudou dlužníkem uhrazeny. Mají být tyto pohledávky evidovány v průběhu insolvenčního řízení do doby vydání usnesení soudu o osvobození od placení pohledávek na účtu 315 nebo na podrozvahovém účtu?

Nejprve k pohledávkám, které byly přihlášeny do insolvenčního řízení - moc se omlouváme za nejednoznačnou odpověď, ale vidíme tady v zásadě obě možnosti jako smysluplné - podle našeho názoru je možné nechat pohledávky v rozvaze a vytvořit k nim 100 % opravnou položku. Opravná položka by byla v té logice, že se očekává plnění pohledávky ve výši 0 - 30 %, opravná položka v max. výši by se vytvořila s odkazem na princip opatrnosti (nenadhodnocování aktiv). V okamžiku usnesení soudu o osvobození pohledávka (její zbývající neuhrazená část) zaniká,vyřadí se z rozvahy a neeviduje se ani na podrozvaze.

Pro přeřazení těchto pohledávek na podrozvahu ale vidíme také smysluplnou argumentaci - město přihlášením do insolvenčního řízení udělalo maximum, v podstatě nemá nárok podnikat další kroky k vymožení pohledávky, je tedy odkázáno, jak se bude vyvíjet insolvenční řízení. Právo na úhradu pohledávky sice není promlčené, pohledávky je ale oprávněné považovat z větší části za nedobytné. 

Spíše bychom se po úvaze přiklonili k tomu přeúčtovat na podrozvahu, necháme ale uvedené obě možnosti. Určitě bychom doporučili zvolený postup doplnit do vnitřní směrnice k pohledávkám (opravným položkám). 

Pohledávky, které nebyly přihlášeny do insolvenčního řízení, bychom doporučili z rozvahy vyřadit a přeúčtovat do podrozvahy s tím, že by bylo opět ve vnitřní směrnici popsáno, že se tyto pohledávky považují za nedobytné. Z podrozvahy by se pohledávky vyřadily opět okamžikem usnesení soudu o osvobození dlužníka. 

Může prosím rada města odsouhlasit úhradu faktury ve výši 13 tis. Kč související s koncertem, který pořádá místní kulturní spolek na záchranu varhan? Varhany jsou majetkem církve. Město chce formou úhrady faktury podpořit tuto akci organizovanou na záchranu varhan, ale nechce se stát spolupořadatelem této akce, protože nedostane ani korunu výtěžku ze vstupného. Vstupné bude použito na obnovu varhan. Město má své důvody, proč nechce poskytnout dotaci ani dar, preferuje přímou úhradu faktury. Je nějaká cesta, jak přímo zaplatit fakturu související s tímto koncertem z rozpočtu města? Je problém, kdyby bylo město spolupořadatel a nemělo podíl na výtěžku akce?

Tak v zásadě jsou tři možnosti a všechny vyjmenované - dotace, dar nebo "spolupořadatelství". Pokud dotace ani dar nepřipadá v úvahu a přesto se chcete podílet, tak vám nezbyde nic jiného než schválit v radě, že jste spolupořadatelem a že se budete podílet úhradou koncertu (schválit před začátkem akce, po akci a vystavení faktury mi to už přijde bohužel pozdě). On pojem "spolupořadatel" není nikde definován, není popsáno, že se jako spolupořadatel musíte podílet na výnosech akce - podle mého lze být spolupořadatelem a zároveň se nepodílet na výnosech akce. Zároveň, pokud budete spolupořadatelem, by faktura měla být vystavena na město, už to bude váš náklad jako spolupořadatele v souladu s tím, jak schválila rada. 

Poplacením faktury vystavené na někoho jiného byste v podstatě říkali, že dáváte dotaci (dotaci lze také poskytnout proplacením faktury). Dotací se rozumí peníze z rozpočtu vyplacené na stanovený účel (s požadavkem vypořádání) - a vemte si, že na té faktuře máte příjemce a zároveň popsaný účel - v podstatě takto lze vyplatit dotaci. 

Podle mého názoru - spolupořadatelství ano, ale mělo by být schváleno v radě před akcí, faktura by pak měla být vystavena přímo na město v souladu s tím, jak schválila rada.  

V ostatních případech bychom se z hlediska právní jistoty přikláněli mezi volbou dotace (postup dle zákona 250/2000 Sb., peníze na stanovený účel, vypořádání) nebo daru (bez stanovení účelu, bez vypořádání). Tedy s tím, že bude proplacena fa na příjemce např. daru a město ji přímo proplatí dodavateli. 

Ve smlouvě máme: Obec převádí fyzické osobě pozemek(nádvoří) v dohodnuté ceně 400,- Kč. Naproti tomu fyzická osoba převádí obci pozemek (cestu-místní komunikace) v ceně 925,- Kč. Sjednaná cena směňovaných pozemků není stejná, proto obec musí zaplatit při podpisu smlouvy částku ve výši 525,- Kč. Obec je plátce DPH. Prosím o radu, jak nebo zda vůbec je tento náš případ zatížen DPH.

Děkujeme za upřesnění a popis (tedy vy převádíte pozemek u staršího RD, historicky připlocený k RD a užívaný s tímto RD). Dle mého názoru by vámi převáděný pozemek splňoval charakteristiku pozemku ve funkčním celku se stavbou (starší 5 let) - tedy osvobozeno od DPH. Tedy dań bych v případě této směny určitě neodváděl.

Město, plátce DPH, provádí rekonstrukci pavilonu a bývalého letního kina v našem areálu na výstavišti. Pavilon je v současné době pronajímán vč. přilehlého parku spol. s r.o., která zde cca 4x do roka pořádá výstavy, při nichž je pavilon přístupný veřejnosti (park je přístupný celoročně). Nájem je zdaňován, odvádíme DPH. Pavilon se začíná rekonstruovat, odpočet DPH jsem uplatnila v plné výši u dosud došlých faktur za projektovou dokumentaci. Dále byla uzavřena v 10/2017 smlouva o dílo v režimu přenesení daňové povinnosti, faktury jsme ještě neobdrželi. Od ledna 2018 pavilon i bývalé letní kino pravděpodobně přejde pod nového nájemce, naší příspěvkovou organizaci Městská knihovna, která je taktéž plátcem DPH. Uvažuje se o tom, že zde PO bude provozovat kavárnu, pořádat výstavy, festivaly, společenské a sportovní akce. Můj dotaz zní - máme nárok na odpočet DPH na vstupu z investiční akce, když pavilon pronajmeme naší PO a stanovíme jí nájem v obvyklé výši a zdaníme? Mění se něco tím, že dosud je pavilon pronajat podnikatelskému subjektu a od roku 2018 by byl v nájmu u právnické osoby, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, i když zde bude uskutečňovat ekonomickou činnost, byť částečně osvobozenou od DPH na výstupu?

Nemělo by se měnit naprosto nic - vy budete danou nemovitost stále používat ke zdaňované ekonomické činnosti. To, jestli je to cizí právnická osoba nebo vaše příspěvková organizace, je v tento moment jedno, stejně tak, zda je to zisková nebo nezisková organizace (jediný probém by byl, pokud by se mělo jednat o nějaké zneužívání práva, nicméně jak to popisujete, tak si nemyslím, že by zde nějaký problém vůbec byl). ZN