Dotazy

Prosím o informaci ohledně metody paušální sazby (flat rate)? V rozhodnutí a v podmínkách dotace jsem se nikde nedočetla ohledně rozdělení dotace %. Nevím tedy jestli v našem případě není dotace na celkovou částku. Zřejmě tedy nemusím jednotlivé faktury rozdělovat procenty? Vůbec jsem totiž nikde % nenašla. V rozhodnutí se uvádí pouze výše dotace cca 500.000,-- Kč. Nevím jestli mohu tuto částku označit UZ 15974 Z 5 NA 106 na jedné faktuře.

Ke způsobu financování a metodě flat rate se ve výzvě vyjadřují následovně:

"Max. 85 % z celkových způsobilých výdajů po odečtení příjmů projektů. Příjmy projektu budou odečteny metodou flat rate paušální sazbou ve výši 25 % (dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1303/2013). Výše podpory může být snížena v souvislosti s délkou stávající provozní smlouvy dle podmínek přílohy č. 6 OPŽP. "

Pokud jde o stanovení procenta konečné přiznané dotace, to sice v rozhodnutí nemáte, je možné, že konkrétní % vám neuvádějí nikde, ale vyplývá z porovnání celkových způsobilých výdajů a výše dotace. U jednoduchého příkladu - vaše celkové způsobilé výdaje by byly 1 mil. Kč, přiznaná dotace 0,5 mil. Kč, přiznali vám tedy dotaci ve výši 50 % způsobilých výdajů a v tomto procentu máte výdaje postupně rozdělovat, tzn. když přijde dílčí faktura na 40 tis. Kč, máte z toho pak 20 tis. Kč označit ÚZ a NZ 1065 a org, váš podíl na způsobilých výdajích pak jen NZ 1061 a org. Dotace se vždy váže k celkovým způsobilým výdajům, u metody flat rate (pokud by se vás týkala - vznikaly by vám z projektu příjmy) je pak % dotace nižší, protože ho stanovili ze způsobilých výdajů minus příjmy (stanovené paušálně viz výše), to ale na výše uvedeném nic nemění. Proto pro určení výše dotace porovnejte způsobilé výdaje projektu a přiznanou dotaci (pravděpodobně vám vyjde buď 60 % nebo 85 %, nebo třeba i něco mezi) a vypočteným procentem rozdělujte jednotlivé výdaje na ty kryté dotací (NZÚZ a org) a na vlastní zdroje (bez ÚZ, jen NZ a org). Je to tak z hlediska vykazování NZÚZ především u víceletých projektů správnější - abyste u výdajů jejich krytí dotací značila pomocí NZÚZ postupně procenticky než jednorázově.

Obec má podepsanou smlouvu o poskytnutí dotace na investiční akci ve výši 246 tis. Kč. Dotace bude poskytnuta převodem na účet obce do 21 dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy. Smlouva je již účinná. Obec je povinna dotaci použít nejpozději do 30. 9. 2018. Dle informací pana starosty skutečně dojde k čerpání dotace až příští rok. Nyní mám otázku - musím zapojit dotaci do rozpočtu příjmové části již letos? Když ano, tak příjem bych účtovala 231 pol. 4222 / účet 374 s příslušným účelovým znakem. Ale kam zapojím výdaje, když letos nebudu čerpat. Ještě prosím, bude se provádět nějaká účetní operace koncem roku v souvislosti s dotací?

Rozpočet je plán příjmů a výdajů daného roku a v průběhu se "aktualizuje" rozpočtovými opatřeními podle toho, jak se očekávání o plnění příjmů či výdajů mění. Ne vždy je RO povinné, ale v případě přijetí dotace, která je vztahem k jinému rozpočtu, povinné je, musíte tedy letos určitě přijetí dotace v rozpočtu zobrazit, je to tak správně. Pokud letos žádné výdaje nevynaložíte a plánujete je všechny vynaložit příští rok, je pak naprosto v pořádku je dát do rozpočtu na příští rok, protože rozpočet souvisí s příjmy a výdaji, které se v daném roce přijaly/vynaložily. Zjednodušeně, když letos do příjmů přijmete dotaci, musíte jí mít i v rozpočtu, rozpočet nezobrazuje nějaké minulé nebo budoucí příjmy či výdaje, ale má vazbu na ty současné, daného kalendářního roku. Ono vás v tomto třeba mate ten termín "zapojení" do rozpočtu, ale to neznamená nic jiného než právě zobrazení provedených příjmů a výdajů v rozpočtu, tedy jejich narozpočtování - buď v rámci schváleného rozpočtu nebo pak v průběhu roku pomocí RO. Když vám přijde dotace v daném roce - patří do rozpočtu daného roku. Když plánujete výdaje realizovat až příští rok, tak pokud byste je rozpočtovala už letos, tak by na konci roku nebylo u nich žádné plnění, protože byste o nich neúčtovala, proto je dejte do rozpočtu až na rok 2018, kdy je skutečně vynaložíte. Tím čerpáním dotace se myslí vynaložení výdajů, které jsou dotací kryté.  Výdaje k této dotaci patří ale určitě do stř. rozpočtového výhledu

Pokud se jedná o investiční dotaci od kraje, tak je správně položka 4222 s příslušným ÚZ. Přijetí dotace, jelikož je to ex ante a poskytují vám tedy peníze předem, správně účtujete na zálohy. Jen možná zvažte, jestli nepoužijete účet dlouhodobý 472 - realizaci máte sice do 30.9. příštího roku, ale rozhodnutí, jaký typ účtu použít závisí na tom, za jak dlouho od přijetí zálohy očekáváte její vypořádání (do jednoho roku/nad jeden rok).

Vzhledem k výše uvedenému nemusíte už letos k dotaci nic jiného účtovat. V úvahu by připadala jen dohadná položka (u vás 388/403) k 31.12., ale to jen kdybyste letos nějaké výdaje nakonec vynaložili, pokud ne, tak letos nic, jen udělejte RO k příjmu dotace (včetně ÚZ) a do rozpočtu na příští rok dejte výdaje na příští rok včetně ÚZ a org.

Chtěli bychom se zeptat na záležitost demoličních prací a režimu přenesené daňové povinnosti. Vykoupili jsme starou budovu, kterou necháme zbourat a na jejím místě je záměr postavit bytový dům výhledově do dvou, tří let. Řešíme, zda máme od stavební firmy na demoliční práce vyžadovat fakturu včetně DPH nebo v režimu přenesené daňové povinnosti. Pokud režim PDP zda máme dodanit 21 % nebo 15 % (byty budou splňovat parametry sociálního bydlení).

Domnívám se, že přenesená daňová povinnost by zde byla na místě. Pokud se týká sazby DPH- tady jsem celkem přesvědčen, že pokud to nyní není bytový dům, že je nezbytné aplikovat sazbu DPH ve výši 21%.Zatím totiž podle Vašeho popisu asi nebudeme ve fázi výstavby stavby pro sociální bydlení (o ní se teprve uvažuje ...).ZN

Prosím o upřesnění, jak je to s majetkem pořizovaným vlastní činností. 1.Připravujeme stání pro karavany v autokempu (pro ekonomickou činnost), práci provádějí naši pracovníci hospodářské činnosti. Jedná se o náklady na materiál, mzdy pracovníků, práce strojem. U faktur za materiál a služby si uplatním DPH v plné výši. Po dokončení zařadím do majetku v pořizovací ceně bez DPH + mzdy. 2. Není mi jasné, jak je to, když budeme vlastní činností pořizovat majetek, kde nemám nárok na plný odpočet, ale jen třeba 40%? U faktur za materiál, služby si budu uplatňovat DPH v plné výši. Po dokončení a zařazení do majetku (materiál, služby bez DPH + mzdy, práce strojem) odvedu DPH a z jaké částky?

Ano - u toho prvního případu máte plný nárok na odpočet DPH - tedy následně by mělo dojít k ocenění v částce bez DPH (přímé náklady), mzdové náklady, pojistné a správně část i "výrobní režie"....

U investic vlastních činností - tedy těch, které jsou prováděny vlastní činností a není plný odpočet, je skutečně nyní v zákoně definován režim, že prvotně dojde k uplatnění 100% odpočtu, následně při dokončení by se "fikcí dodání" odvádělo DPH jako zdaňované plnění a ve stejném okamžiku by se uplatnil odpočet DPH. Zákon o DPH zde má řekněme ne moc šťastné nastavení pro ocenění - nicméně dojdeme k tomu, že by základem pro odvod DPH při dokončení měla být nákladová cena - tedy včetně nákladového ocenění práce, nákladového ocenění práce mechanismů a případné režijní přirážky (tedy dojde k prodražení, neboť daní zatížím i vlastní práci ...) a následně odečtu jen částečně. ZN

Prosím o pomoc při účtování dotace program 11531 OPŽP . Je rozdělena na neinvestiční a investiční výdaje, 85% prostř. EU, 15% my. Neinvestiční je na projektovou dokumentaci ,ve financování je až v roce 2018.. Způs.výdaje celkem 123.710,40Kč, dotace 85% 105.153,84. . Investiční v roce 2017: kontejner. stání 13 ks á 90.750,-- celkem 1.179.750,- Kč. Způsobilé výdaje jsou 515.460,--Kč , 39 plast. kontejnerů á 9.680,-- Kč tj. 377.520,--, 10 ks plechový kontejner á 65.430,-- tj. 653.400,--Kč. Kč. Způsobilé výdaje sběr. nádoby celkem 1.030.920,-- Kč. Dotace 85% Celkem dotace neinv.a inv., tj. 85% způs. výdajů je 1.419.576,84 Kč. Účtování: Všude účtována organizace 230 1.rozhodnutí o poskytnutí dotace: 955/999 1.419.576,84 Kč podr. , rozhodnutí 20.9.2017, ukončení akce 1.1.2019 (dlouhodobá ?)financování ex post 2. platby faktur: neinv. 321/231/15011//1065/3725/5169 85%, 321/231/3725/5169 15%. Má být i u 15% (my) nástroj a prost. jednotka 1065? invest.: kontejnery.321/231/15974/1065/ 3725/6122 85%, 15% 321/231/3725/6122 plast.kontejnery 39 x 9.680,-- Kč=377.520,-- mohu zařadit jako jeden soubor ? Stání budou v 8 vesnicích, ale pokud bych to vzala podle vesnic, nedostala bych se v každé vesnici nad 40 tis. Kč. platba faktur za postavení sběr. místa (stání s dlažnou a přístřešek) 321/231/15974/3725/6121 85%, 321/231/3725/6121 15% 3. příjem zál.dotace neinv. 231/15011/4116/1065 // 374 + odúčt. podrozvahy. Mělo by být r. 2018. 4. příjem zál. dotace inv. 231/15974/4216/1065 //374 + odúčt. podrozvahy 5. dohada r. 2017 388/672(403) – u zaplacených nákladů, bez dot. zálohy , další fakturace , zařaz. majetku 6. vypořádání dotace 374/346, 346/388 Neinvestiční výdaje by měly být v pořizovací ceně majetku rozpočítány, budou účtovány do nákladů, podle dotace, je to OK? Máme rozděleno financování akce 2017 investiční, 2018 neinvestiční. Je jedno, pokud budeme čerpat část neiv.nákladů již 2017 a investiční náklady až vroce 2018?

Jedná se o komunikace a chodníky. V evidenci majetku máme pouze „část“. Nyní máme zpracovaný passport a chtěli bychom v evidenci udělat pořádek. Máme tedy v plánu: 1. přiřadit komunikace a chodníky z evidence k passportu 2. vyřadit ty, které nebudeme mít k čemu přiřadit ? (081/021 a 401/081) 3. zařadit naopak ty, které nám chybí (021/401). Ale nejsem si jistá, jak máme správně ocenit ? Je možné ocenit komunikace i chodníky dle přílohy č. 15 –část pozemní komunikace(vyhláška 441/2013 - cenový věstník 1/2014)? Chodníky i komunikace odpisujeme 50 let. My ale chybějící komunikace a chodníky zařadíme v ocenění dle vyhlášky a nastavíme odpisování např. na 30 let, tj. odhadnutá doba životnosti ? 4. Celé po zpracování, ale před samotným zařazením, necháme projednat v radě obce a následně schválit v zastupitelstvu. Bojíme se do toho pustit, bude jednat o velké částky, a tak bych radši postup měla od Vás zkontrolovaný, abychom na něco nezapomněli.

1. Určitě je vhodné zhotovený pasport porovnat s majetkovou evidencí, ale také se skutečným stavem, protože - viz níže:

2. U těch vyřazení opatrně, raději si nejprve ověřte, zda opravdu nemají být v majetku, neexistují nebo nejsou vaším vlastnictvím? Proč jste je ale v majetku měli a "procházeli" jejich inventury? Na to pozor -  nemáte průkazné účetnictví, když neumíte identifikovat váš majetek. Pokud se vám některé chodníky či komunikace opravdu nepodaří jako váš majetek identifikovat, tak je jako manko vyřadíte zápisem 547/081 a 081/021. Ale na toto opravdu pozor, abyste byli v souladu se skutečností, nedělejte vyřazení jen proto, že v pasportu uvedeny nejsou, může jít o chybu, důležité je, jak jejich evidenci v majetku (vlastnictví) umíte prokázat a obhájit a zda opravdu existují (jsou identifikovatelné). Je také možné, že v majetku o nich máte nedostatečné info a některé mohou být právě ty, které byste pak na základě pasportu "znovu" zařazovali jako vícenález.

3. Pokud máte v pasportu uvedeny komunikace či chodníky, které nemáte v majetku, ale opět platí, že jste schopni je identifikovat (nejčastěji a nejsprávněji podle p.č.), reálně tedy existují a domníváte se (resp. dohledáte nějaký nabývací titul), že jsou vaším majetkem (na vašich pozemcích, je k tomu vhodné alespoň nějaké prohlášení někoho, bývá to např. u starších komunikací, kde nějaký pamětník potvrdí, "že to tenkrát budovalo MNV"), tak pak je vhodné zařadit je do majetku jako vícenález zápisem 021/401, správně v RPC, výpočet podle oceňovací vyhlášky bude naprosto dostačující, dá se to zvládnout a ušetříte za ZP :) Z hlediska odpisování pak, tak jak navrhujete, podle jejich stavu odhadnete zbývající životnost.

4. V případě vícenálezu není nutné schvalovat to ZO, ani projednávat radou, v podstatě ani starosta toto nemusí schválit, ale samozřejmě to udělat můžete. Dát ale do souladu účetnictví se skutečností musíte tak nebo tak, i kdyby vám to např. ZO neschválilo.

Sociálně slabí nájemníci bydleli v nájemních bytech, které stavebně nevyhovovaly. Tito lidé budou přestěhováni do nově opravené budovy - zkolaudováno jako ubytovací zařízení (7 ubytovacích jednotek) pro sociálně slabé. Toto ubytovací zařízení bude určeno k dlouhodobému ubytování. Musí se z ceny ubytování za tyto prostory odvádět DPH? U bytů to bylo osvobozeno.

Ptáte se na oblast, která je skutečně hraniční. Jak jste asi našli v materiálech na stránkách, ESD se tímto zabýval v případu "paní Blasi" - zde se nějak snaží odlišit službu ubytování (15% - jako ubytování hotelového typu) od nájmu (osvobozeno od DPH).

Logickými kritérii v této oblasti jsou zejména (a v rámci judikátu je to zmiňováno):

- zda existuje nějaká recepce, která zajišťuje nějaký servis pro uživatele prostor

- zda existuje třeba služba úklidu v daných prostorech, případně i praní prádla (ložního ...).

 V rámci výše uvedeného judikátu je dále řešeno, že pokud je vztah na období delší 6-ti měsíců, je to spíše pronájem - říkají výslovně, že to není jediná indicie, nicméně významná.

Pokud bych tedy měl ubytovací zařízení, kde jsou smlouvy dlouhodobé (nad 6 měsíců), uživatelé zde z hlediska služeb jsou ve stejné pozici jako běžní nájemníci..., tak bych spíše volil variantu, že se jedná o nájmy osvobozené od DPH. ZN

Obec obdržela dotaci z MMR na pořízení dopravního automobilu pro hasiče. Součástí dotace je i nákup přívěsu za auto, pro převoz hasičského vybavení apod. Je možné auto i přívěs zaúčtovat na položku 6123 a pak zařadit do majetku jako soubor na 022?

Soubor na účtu 022 je z toho možné udělat, pokud je přívěs využitelný jen s daným automobilem, pak to můžete celé zaúčtovat na pol. 6123. Podle popisu to ale vypadá, že jste hasičům koupili osobní vůz pro jejich dopravu, ten asi bude splňovat podmínku pro zařazení na účet 022, ten přívěsný vozík pak bude ale asi klasický, zapojitelný k jakémukoliv automobilu, pak by bylo správnější ho evidovat jako samostatný DHM, opět podle jeho ocenění buď na účtu 028 nebo 022. Nevím ale, jakou na to máte dotaci, pokud jen investiční a vozík je pod 40 tis. Kč, tak by vytvoření souboru byla jediná možnost, jak podmínky dotace dodržet a argument by pak  mohl být, že i když vozík můžete odpojit a použít k jinému autu, tak záměr pořízení byl používat ho jen s tímto vozem (např. ani jiný nemáte a jak píšete, bude převážet hasičské vybavení).

V související s blížícími se volbami bych se chtěla zeptat : objednali jsme si 20 ks voličských průkazů - doprovázela je pouze skladová výdejka, a tak předpokládám účetní hodnotu nulovou. Jak o nich mám, prosím, účtovat? Mám je naúčtovat na ceniny nebo do spotřeby - s nulovou hodnotou?

Voličské průkazy určitě nejsou ceniny, ceninou jsou např. stravenky, různé poukázky a podobné platební prostředky nahrazující peníze a většinou určené na stanovený účel.  VP je přísně zúčtovatelným tiskopisem, ve smyslu jeho důkladné (avšak mimoúčetní) evidence o převzetí s následným postupným vydáváním. Jelikož, jak sama uvádíte, mají "nulovou hodnotu", resp. žádnou hodnotu nevyjadřují, není o čem v jejich případě účtovat (někde je účetně evidovat) a ani za ně neplatíte, jsou tištěny tiskárnou MV a obcím zdarma distribuovány (na základě objednávky) v rámci volebních materiálů, nelze je tedy zaúčtovat ani do spotřeby (nejde zaúčtovat 0 Kč). Je to sice tiskopis tištěný na ceninovém papíru s ochranými prvky, ale pořád jen tiskopis, to zajištění je kvůli ochraně před zneužitím. MV má k VP informace na tomto odkazu:

http://www.mvcr.cz/clanek/volby-volicske-prukazy.aspx

Najdete tam i metodiku k nakládání s VP, cituji z ní:

"Evidenci o tiskopisech voličského průkazu si proto povede Tiskárna Ministerstva vnitra, obecní úřad a zastupitelský úřad. Z evidence tiskopisů voličského průkazu musí být zřejmé, které tiskopisy byly vyrobeny (jejich unikátní čísla) a které, kdy a komu byly distribuovány, což bude podložené protokolem o převzetí nebo doručenkou (pokud se zasílá poštou). Každý obecní úřad si pak vede evidenci o tiskopisech voličského průkazu, které obdržel v rámci distribuce a dále pak na základě vlastní objednávky, a které vydal voličům.

Vydání voličského průkazu voliči se tak promítne nejen do poznámky ve stálém seznamu voličů, ale i do evidence tiskopisů voličského průkazu. Konkrétní voličský průkaz musí být vždy dohledatelný podle svého unikátního čísla.

Evidence může být vedena v listinné podobě, např. formou knihy nebo i prostředky výpočetní techniky."

Z výše uvedeného vyplývá, že je potřeba vést důkladně jejich evideci, ale opravdu mimoúčetně.

Obec realizuje investici, která se sestává z vybudování kopané studny, výtlačného vodovodního potrubí, které je zaústěno do akumulačních nádrží pro zavlažování hřiště. Nevím si s tím rady, zda zařadit jako celek nebo části např. studna, výtlačné potrubí s nádržemi.

Můžete to celé zařadit jako jednu stavbu - zavlažovací systém hřiště. Myslím, že to je nejvhodnější varianta, protože celé to budujete jako jeden funkční celek a životnost jednotlivých staveb není výrazně odlišná.

Dobrý den, 1. Máme Rozhodnutí o poskytnutí fin.prostředků ze SFŽP ČR prostřednictvím Národního programu Životního prostředí, na vrtanou studnu - 80 % a 20 % hradí obec. Ke způsobilým dotačním nákladům 80% jsem přiřadila UZ 90992 a ORG 2310 a 20 % jsou způsobilé náklady obce, přiřazeno jen ORG 2310. V investici mám naúčtovány další faktury, které jsou nezpůsobilé a ty jsem také označovala ORG 2310. Nejsem si jistá, zda jsem u těchto nákladů neměla zvolit jiný ORG, aby byly odlišeny naše způsobilé náklady 20% a ostatní nezpůsobilé. Pokud vyjedu hlavní knihu dle ORG 2310, spojí se mi způsobilé a nezpůsobilé výdaje obce a přesáhneme 20%. Nevím, zda by toto poskytovatel považoval za chybu. Kontakt na projektového manažera je sice v Rozhodnutí uveden, ale nereaguje. 2. Pokud dostaneme Rozhodnutí o poskytnutí fin. prostředků, kde jsou uvedená % a výše podpory v Kč, mohu již značit výdaje UZ,ORG nebo lze značit až předložíme předepsané doklady a bude uzavřena Smlouva.

1. Když je to jen z národních peněz a nefinancuje to EU, tak se podle metodiky MF nepoužívá NZ, vlastní podíl na způsobilých výdajích tedy správně značíte jen org. Nezpůsobilé výdaje pak nemusíte značit vůbec, poskytovatelům dotace jsou většinou dost jedno, ale je určitě možné je v účetnictví nějak oddělit, např. tím jiným org (u vás třeba 2311, abyste měli trochu vztah k tomu původnímu org a lépe se to dohledávalo). Je to určitě jistější a přehlednější, pokud vlastní podíl na způsobilých výdajích odlišíte od těch nezpůsobilých. Nezpůsobilé výdaje je dobré evidovat spíš pro vás, abyste měli přehled o celkových nákladech projektu, tak je oddělte buď tím jiným např. podobným org nebo mějte aspoň k dispozici nějaký jejich soupis.

2. Když máte rozhodnutí, tak ÚZ a org už používejte (samozřejmě v souladu s podmínkami - tzn. při značení způsobilých výdajů a ÚZ jen do výše dotace), to vám nikdo nevytkne, spíš by mohli vytknout neznačení. Rozhodnutí už je dost závazný dokument a když je pak smlouva uzavřena později v průběhu roku, tak se ani nemusíte bát, že to máte "špatně", vždycky to pak můžete opravit. Jediné, kdy bych to třeba zvažovala, by bylo, kdyby byl konec roku, vy neměli smlouvu uzavřenou a měli byste nějaké info o tom, že nesplníte podmínky pro její uzavření (např. nejste schopni doložit všechny dokumenty nebo zjistíte, že nesplňujete podmínky dotace, prostě celkem nepravděpodobné situace). Ale je vždy jistější raději značit chybně více než méně. Jinak org, jelikož je to vaše vnitřní záležitost, není problém začít používat kdykoliv, když se domníváte, že je potřeba cokoliv v účetnictví oddělit (např. když jste podali žádost o dotaci, tak pro jistotu začnete výdaje značit org, abyste je oddělili).

Je omezena výše schodkového rozpočtu.Vím, že musí být schodkový rozpočet kryt přijetím úvěru nebo přebytky minulých let. Ale zajímalo by mě, jestli existuje někde stanovená hranice výše schodku.

Výše možného schodku není omezena nějakou absolutní nebo relativní hodnotou stanovenou předpisy. Výše schodku, jak píšete, je omezena zdroji jeho krytí - schodek musí být financován vlastními penězi nebo návratnými zdroji, případně jejich kombinací. Pokud je schodek kryt návratnými zdroji, je třeba pamatovat na zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který bude vyžadovat postupné splácení dluhu, pokud dluh k 31.12. překročí 60 % průměru příjmů po konsolidaci za poslední 4 roky. Nějaká pevná hranice omezující výši schodku ale stanovena není.  

Prosím o radu jak rozpočtově zaúčtovat nákup SOS tlačítek pro občany nad 80let. Cena tlačítka je 4.500, pořídili jsme 028 a 5137. Rada se následně rozhodla, že část ceny tlačítka městská část poskytne darem a zbytek občan doplatí, je to cca 50/50 ceny. Jak zaúčtovat příjem peněz od občanů za tlačítka a jak proúčtovat poskytnutí daru občanovi. SOS tlačítka navíc byly hrazeny z dotace magistrátu. Předpokládám, jestliže DPH nebylo účtováno na vstupu nebude účtováno ani při výstupu (prodeji).

Doporučení Ing. Nejezchleba: 

On to není dar - prostě prodávají za nižší cenu než nakupují. Jinak oni by to neměli ani dávat na 5137 - je to pro ně zboží. Hovořit tady o přeúčtování podle mne nejde - je to prostě nákup a prodej zboží se slevou. Dle mého názoru (když vidím judikaturu ESD), tak je to skoro v režimu plný odpočet a následně odvod z nižší ceny. Jen upřímně - je to na hraně k napadení za zneužití práva. Na druhou stranu zákonný důvod pro dodanění do ceny obvyklé (což by zde přineslo daňovou neutralitu) v tomto případě neexistuje.

Mám dotaz týkající se sestavení rozpočtu na rok 2018. Na začátku letošního roku (2017) nám na školení, které prováděl Ol.kraj říkali, že až budeme sestavovat rozpočet na rok 2018, tak dochází k veliké změně. Změna spočívá v tom, že tento sestavovaný rozpočet na rok 2018 už bude muset obsahovat sloupek schváleného rozpočtu 2017 a vedle k tomu sloupek s návrhem rozpočtu na rok 2018. A teď se ptám, je to tak? Opravdu budu mít vedle sebe sloupek se schváleným rozpočtem 2017 a sloupek návrh rozpočtu na 2018?

Můžete ho tam mít a nemusíte. To, co vám kraj říkal, plyne z § 5 odst. 3 zákona 23/2017 Sb. o pravidlech rozpočtové odpovědnosti:

 (3) S návrhem rozpočtu na rozpočtový rok veřejná instituce zveřejní informace o schváleném rozpočtu na rozpočtový rok předcházející roku, na který je předkládán návrh rozpočtu (dále jen "předcházející rok"), a o očekávaném, nebo skutečném plnění rozpočtu za předcházející rok.

Jinými slovy - s návrhem rozpočtu na rok 2018 mají obce zveřejnit informaci o schváleném rozpočtu 2017, podrobnost této informace je na obci. Pokud tedy kraj navrhoval samostatný sloupek v návrhu rozpočtu, je to možné řešení. Jde to ale udělat i tak, že do návrhu rozpočtu 2018 uvedete odkaz na zveřejněný rozpočet 2017 na internetu a obejdete se tedy bez toho sloupku. 

Zároveň je třeba do návrhu rozpočtu 2018 uvést informaci o očekávaném plnění rozpočtu 2017 v okamžiku, kdy budete návrh rozpočtu 2018 zveřejňovat. Očekávané plnění rozpočtu = upravený rozpočet 2017. Zase je na obci, v jaké podrobnosti tuto informaci zveřejní - je možno upravený rozpočet ve struktuře závazných ukazatelů nebo výkaz FIN 2-12 M nebo nějakou souhrnější informaci např. po třídách celkem, to nikde není stanoveno. Pokud byste zveřejňovali návrh rozpočtu 2018 až v roce 2018 a už znali skutečně plnění rozpočtu 2017, tak jen namísto upraveného rozpočtu by bylo třeba zveřejnit informaci o skutečném plnění rozpočtu roku 2017. 

Na základě smlouvy o bezúplatném převodu vlastnictví obci byla od ČR - MO převedena komunikace a pozemek. Komunikace a pozemek je ve smlouvě vyčíslen "účetní cenou" ....Kč a připojen geometrický plán, více materiálu už nedostaneme. Budeme zavádět do majetku ve stejné ceně 031/401, 021/401 jako je ve smlouvě? Jak s odpisy komunikace?

MO je vybraná účetní jednotka, podle § 25 odst. 6 zákona o účetnictví v takovém případě "účetní jednotka při ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala.". Správně tedy zařadíte pozemek a komunikaci do majetku v ocenění, ve kterém je vedli v účetnictví oni, tedy v účetní ceně uvedené ve smlouvě. Podle ČÚS č. 708 pak máte u odpisovaného majetku navázat i na výši oprávek. Pozemek tedy zavedete zápisem 031/401, komunikace je ale majetek odpisovaný, k ní by vám tedy měli sdělit nejen její pořizovací cenu, ale také její zůstatkovou cenu k datu převodu (nebo výši provedených oprávek, stačí samozřejmě jedno z toho, to druhé si už pak dovodíte, možná to mají ve smlouvě uvedeno), tak abyste jí pak správně mohla do majetku pořídit zápisem 021 MD v PC/081 D ve výši oprávek a 401 D ve výši ZC. Oni by měli provést odpis ještě v měsíci vyřazení (předání), vy každopádně začněte komunikaci odepisovat od měsíce následujícího od data předání. Doba odpisování se u nově pořízeného použitého majetku určuje odhadem zbývající doby životnosti. Požádejte písemně o potřebnou informaci, jsou povinni ji dát.