Dotazy

Při kontrole v naší příspěvkové organizaci - Základní škola byla provedena kontrola smluv uzavřených v roce 2017. Smlouva o dílo, článek V. cena za dílo - 132.717,- Kč, článek VI. Úhrada ceny za dílo - při podpisu záloha 96.270,- - materiál, závěrečná faktura 36.447,- po předání díla. Kontrolou dokladů bylo zjištěno, že byla vyplacena další "záloha" ve výši 30.000,- na kterou nebyla smlouva (práce na opravě parket nejsou do dnešního dne ukončeny). Jak tento výdaj posuzovat - porušení rozpočtové kázně? Pokud ano jaké sankce vyhodnotit? Je to příspěvková organizace, provoz platí zřizovatel.

Ono tady nebude problém v porušení rozpočtové kázně. Kdy se PO dopustí porušení rozpočtové kázně je popsáno v § 28 odst. 10 zákona 250/2000 Sb. Do úvahy by přicházelo snad jen písm. a), podle kterého se PO dopustí porušení rozpočtové kázně, když by použila finanční prostředky z obce v rozporu se stanoveným účelem - a to tady není, i kdyby zastupitelstvo stanovilo přesně tu částku 132 717,- Kč  jako závazný ukazatel vůči PO, tak PO ji, pokud tomu dobře rozumím, nepřekročila. 

Z hlediska předpisu se formálně o porušení rozpočtové kázně jednat tedy zřejmě nebude, mohlo však dojít k porušení podmínek smlouvy v podobě výplaty prostředků nad rámec smluvního ujednání. Tady se musíme omluvit, ale při dalším rozboru bychom se dostávali nad rámec problematiky řešené na stránkách, záležitost je mimo naši kompetenci, proto odpověď necháme v takto obecnější rovině. Jinými slovy - spíše řešit jako vnitřní záležitost vnitřního kontrolního systému PO, neměl být dán pokyn k platbě. 

Vydali jsme rozhodnutí, které podléhá správnímu poplatku. Rozhodnutí bylo vydáno ke zvláštnímu užívání místní komunikace v hodnotě 1.000,- Kč. Prosím jak zaúčtovat, tento účet.

Přijali jste správní poplatek podle položky 36 sazebníku zákona o správních poplatcích, proto ho zatřídíte, jako ostatní správní poplatky vyjmenované v tomto zákoně, na položku 1361, výnosový účet 605.

Naše obec provedla s KB zpětný odkup podílových listů v částce 1,000.000,68 Kč. Nyní je zůstatková hodnota těchto PL 3,501.289,31 Kč. Do rozpočtového opatření jsem použila položku 8127.

Položka 8127 je správně, pokud jste při nákupu podílových listů použili pol. 8128 (tedy předpokládali jste držení podílových listů více než 1 rok). Ale pravdou je, že ji můžete zvolit i v případě, že jste je sice nakoupili jako krátkodobé a drželi je delší dobu. Zároveň je ale třeba částku rozdělit na částku, za kterou jste nakupovali podílové listy a částku odpovídající zhodnocení nebo ztrátě. Na pol. 8127 budete mít částku, za kterou jste nakoupili ty podílové listy, které teď KB odkoupila zpět. Např. jste nakoupili podílové listy za 950 tis. a teď prodali za 1 mil. (na pol. 8127 bude 950 tis. a rozdíl 50 tis. jako zhodnocení bude na pol. 2149, odpa 6310). 

Jak mám zaúčtovat poplatek za zahraniční platbu ve výši 195 Kč - uhradili jsme ze sociálního fondu zaměstnanci zahraniční rekreaci v Eurech a nemáme tuto situaci vůbec zahrnutou ve směrnici. Máme ji nějak upravit? Nevím, zda jej mám zahrnout do celkové platby za rekreaci nebo jak správně postupovat.Děkuji

A máte ve směrnici k sociálnímu fondu uvedeno, že bankovní poplatky jsou oprávněný výdajem fondu? Pokud ano, tak toto se pod bankovní poplatek vejde. Pokud nikoliv, tak musíte na účet SF převést těch 195 Kč ze ZBÚ, aby to nebylo neoprávněné použití fondu. Určitě ale doporučuji si směrnici doplnit a napsat do ní, že úroky jsou příjmem fondu a bankovní poplatky jsou výdajem fondu - ulehčí to práci. Jinak účtovat se bude jako klasický poplatek 518 MD/ 236 D odpa 6310 pol. 5163.  

Mám dotaz ohledně zapůjčení osobního automobilu vlastní PO MŠ. MŠ vaří obědy i pro cizí strávníky včetně důchodců. Město zajišťovalo rozvoz těchto obědů důchodcům vlastním autem, platilo povinné ručení, pohonné hmoty, opravy auta, ND, mzdu pracovníka,… Příjem za rozvážku připadl městu a podléhal DPH 21 %. Nyní se město domluvilo s MŠ, že rozvoz bude zajišťovat sama PO a příjem bude její. Auto žádné nevlastní, proto město navrhlo, že jí auto zapůjčíme pouze za náhradu pohonných hmot, tzn. že jim budeme měsíčně přefakturovávat skutečně odjeté km (auto se bude používat ještě pro účely místního hospodářství). Mám dotaz: 1. Jakou smlouvu má mít město sepsanou s PO – smlouvu o výpůjčce nebo stačí schválit v radě města pouze částku za 1 km včetně amortizace auta, kterou budeme fakturovat spotřebu MŠ? 2. Pohonné hmoty budou MŠ fakturované bez DPH nebo s DPH? Můžeme jim fakturovat pohonné hmoty dle průměrné ceny včetně základní náhrady za používání vozidel dle vyhlášky? Případně by bylo lepší fakturovat jim měsíčně paušál? 3. Jak to bude se silniční daní? Bude ji muset platit město?

Tento případ není až tak jednoznačný - asi bych udělal následující:

a) vzhledem k tomu, že tam bude vlastně režim spoluužívání (pokud správně chápu - částečně auto bude pro rozvozy a částečně pro vaše místní hospodářství), tak bych ani smlouvu o výpůjčce nedělal - pouze bych nastavil sazbu za užívání daného vozidla a tu bych účtoval (tedy jak máte tu variantu v radě ...). Co ale nevím je, jak to bude s odpovědností za provoz - pokud by v době užívání ze strany MŠ řídil jejich zaměstnanec - pokud by to tak bylo, tak byste ještě nějak měli ošetřit z hlediska odpovědnosti za provoz

b) fakturace PHM - jak to budete mít nastaveno - to je na vás - asi bych nedohledával konkrétní lístečky a sazbu neměnil - použil bych třeba výši pro cestovní náhrady (případně nějakou vyšší, pokud by se měly zohlednit i další náklady). Tím bych tedy měl nějakou dohodnutou paušální sazbu za km - třeba 2 Kč za km (pokud by to bylo jen o PHM). K tomu bych dal DPH. Varianta měsíčního pevného paušálu za použití - asi také možná, DPH by dopadlo stejně - 21%.

c) silniční daň - podle mne za podmínek uvedených v bodě b) bude Město muset platit silniční daň. Tady asi nelze zatím říci, že by to bylo k činnosti, která není předmětem daně z příjmů (respektive jsme na pomezí nějakých pronájmů ...)ZN

Dodavatel nám realizoval investiční akci. Ve smlouvě k této akci byla mimo jiné uvedena dohodnutá smluvní cena a dále byla dohodnuta odložená postupná úhrada této ceny, za kterou jsme se zavázali uhradit určený úrok.Vyčíslení úroku včetně splátkového kalendáře bylo součástí smlouvy. Investice byla provedena, dodavatel nám zaslal 2 faktury, jednu za provedení investiční akce a jednu za finanční služby (úrok) podle smlouvy. Obě faktury mají splatnost 30.7.2027 a jejich součástí je splátkový kalendář, ve kterém jsou uvedeny pravidelné stejné půlroční splátky, rozepsané na splátky za investici a splátky úroku. Ve směrnici o evidenci majetku máme uvedeno, že součástí ocenění dlouhodobého majetku jsou i úroky z dlouhodobých úvěrů do doby zařazení majetku do užívání. Z toho vyvozuji, že do ceny investice započítám i uvedenou celou částku úroku, na který je sice splátkový kalendář, ale byl nám vyfakturován současně s cenou investice dle smlouvy. Je to tak? Pokud by uvedené úroky nebyly součástí ocenění DHM, bude předpis účtován MD 383 Výdaje příštích období/459 a každý rok 10 let v předpisu rozpouštět do nákladů předpis 562/383, platba 459/231 pol. 5141?

Ve směrnici to máte napsáno správně. Princip je takový, že do ceny investice může vstoupit jen poměrná část úroků za období do okamžiku zařazení majetku do stavu způsobilého k užívání. Takže rozhodující je znalost dvou termínů - jednak počátek období čerpání úvěru (počátek náběhu úroků) a okamžik zařazení majetku do užívání. Jako součást investice můžete zahrnout jen poměrnou část úroků "naběhlých" do okamžiku zařazení majetku, bez ohledu na to, že na ně máte vystavenou fakturu. Ve vašem případě tedy odhaduji, že počátkem čerpání dlouhodobého úvěru bude okamžik vystavení faktury. Pak je tedy také důležitý okamžik zařazení majetku do užívání. Jestli tedy např. zařazujete do majetku ve stejném okamžiku, jako byly vystavené faktury a zároveň vystavené faktury jsou počátkem vzniku úvěru, pak nemůžete do majetku zařadit žádné úroky a vše půjde postupně do nákladů - bylo by to tak proto, že věřiteli  nevznikl nárok na žádné úroky před okamžikem zařazení majetku do užívání. Pokud ale uplynula nějaká doba mezi okamžikem vzniku (čerpání) úvěru a termínem zařazení majetku do užívání, můžete poměrnou část naběhlých úroků zařadit do investice. 

Pro názornost na příkladu:
Termín čerpání úvěru: 1.7.2017 (např. faktura na 2,4 mil. Kč, půlroční splátky 120 tis.).  
Datum zařazení do majetku: 31.12.2017 

V tomto případě byste mohli jako součást investice zařadit úrok 120 tis. Kč (poměrná část odpovídající 6 měsícům mezi okamžikem vzniku úvěru a okamžikem zařazení majetku), zbytek by musel postupně do nákladů.

Pokud by to však bylo takto: 

Termín čerpání úvěru: 1.7.2017 (např. faktura na 2,4 mil. Kč, půlroční splátky 120 tis.).  
Datum zařazením do majetku: 1.7.2017 

V tomto případě byste nemohli jako součást investice zařadit žádný úrok (žádný do okamžiku zařazení majetku nevznikl). 

Pokud je o účtování - místo 383 je třeba použít náklady příštích období 381, jinak je účtování správně - 381 MD/ 459 D, každý rok v poměrné části do nákladů 562 MD/ 381 D a splátka 459 MD/ 231 D odpa dle účelu, pol. 5141. 

Popis situace: Město má v evidenci budovu – radnici MěÚ, ve které nyní probíhají stavební úpravy na základě doporučení externího statika. Dle některých vyjádření statika bude nutné některé části budovy vystěhovat a vše přemístit do jiných objektů. Tyto objekty jsou některé v majetku města, ale některé budou buď předmětem smlouvy o výpůjčce, nebo bude sjednána smlouva o pronájmu budovy. U všech objektů budou prováděny takové stavební úpravy, aby bylo možné objekty plně využít potřebám radnice MěÚ. Dotazy: 1. Stávající objekt – stavební práce a úpravy včetně pronájmů sloupů v souvislosti s prováděním sond pro statika (podlahy, stropy). Částky prací celkem za jednotlivá patra jsou nad hranicí 40.000,-Kč. Jedná se o opravu (pol. 5171) nebo TZ budovy-rekonstrukce, modernizace atd. (pol. 6121)? 2. Jiné objekty: a) Vlastní – stavební práce a úpravy včetně nákladů na přestěhování a zajištění přístupů k internetovému spojení. Stávající objekty zřejmě změní účel využití a předpokládaná výše nákladů bude opět nad hranicí 40.000,-Kč. Jedná se o opravy (pol. 5171) nebo TZ budov-rekonstrukce, modernizace atd. (6121)? b) Cizí (výpůjčka, pronájem) – stavební práce a úpravy včetně nákladů na přestěhování, a také zajištění přístupů pro telekomunikační a internetové služby. Objekty zřejmě také změní účely využití a předpokládané náklady budou opět nad hranicí 40.000,-Kč. V případné smlouvě by mělo být uvedeno konečné vypořádání nákladů. Bude se jednat o opravy (pol. 5171) nebo TZ-rekonstrukce, modernizace atd. (pol.6121) prováděné vypůjčitelem/nájemcem? 3. Nový objekt – dřívější i nové projektové a stavební práce. Lze práce uvedené v bodě 1.-2. brát jako vyvolané vedlejší pořizovací náklady k investici (pol. 6121)? Nebo tyto práce posuzovat samostatně viz bod 1.-2.?

1. Nevím přesně o jaké práce se bude jednat, tzn. nemůžu stoprocentně odsouhlasit TZ, ale když to vyžadovalo zásah statika, tak úpravy asi budou rozsáhlejší a spíše charakteru TZ. Pokud by se ale podlahy a stropy jen uváděly do původního stavu, pak je to oprava, pokud se budou provádět stavební úpravy (bourání nebo naopak stavění příček aj.), nebo budou mít podlahy či stropy nějaké nové vlastnosti, pak to je TZ. Pronájem sloupů pak s investicí souvisí, měl by do její ceny vstupovat.

2.a To je už trochu hraniční. Přiklonila bych se ale spíše k provozním nákladům, případně k TZ těchto objektů. Náklady na vyklizení a přestěhování můžete zahrnout do ceny TZ stávajícího objektu, rekonstrukci ostatních vašich objektů už bych více vnímala jako náklad na vaši činnost, v podstatě zajištění činnosti po dobu výstavby, ale uznávám, že to je k diskuzi. Protože ale budete své objekty rekonstruovat, uvádíte, že dojde ke změně jejich účelu, vyřešila bych to podle mě nejvhodněji tím, že dané zásahy zaúčtujete jako TZ těchto objektů (zůstanou i po přestěhování zpátky ve stavu po rekonstukci) a nebudete to přičítat do ceny TZ stávajícího objektu, to mi opravdu  v tomto případě vhodné nepřipadá. U internetu záleží, jak bude řešen, pokud nějaké dočasné připojení, pak je to náklad vaší činnosti, pokud trvale, pak lze zahrnout do ceny TZ. Jinak ale pro posouzení, zda budou dané zásahy opravdu TZ nebo oprava mám málo informací, pokud tam bude ta změna účelu, tak TZ ano, pokud ne, tak nemohu posoudit.

2.b  Nájemné za vypůjčené prostory by do ceny investice stávajícího objektu nemělo vstupovat, stejně ani náklady na dočasné připojení internetu, to už je jasné zajištění vaší činnosti. Zde se ale dostáváme do situace, že budete nejspíš zhodnocovat cizí stavby (pro jisté posouzení, zda je to TZ nebo oprava mám opět ale málo informací, když změna účelu, budeme předpokládat, že TZ, v podstatě to ale účel změní, když tam bude nově sídlit úřad), ale toto zhodnocení budete využívat jen dočasně. Pokud bude souhlas vlastníka s evidencí a odpisování TZ cizího objektu, eviduje se na účtu 021 a doba odpisování se volí dle doby, po kterou se očekává pronájem. V případě nesouhlasu vlastníka se nejedná o dlouhodobý majetek a je nutné časově rozlišit. Toto se podle mě musí dohodnout, jak to bude. Pravděpodobně ale TZ provedete, následně vyčíslíte a buď se započte na nájem nebo ho předáte po ukončení v zůstatkové ceně, pokud nějaká bude - záleží na dohodě s vlastníkem. Do ceny rekonstrukce původního objektu bych to nezahrnovala, je to opět pro zajištění vaší činnosti po dobu rekonstrukce původního objektu.

3. Projekt na investici vstupuje do její ceny. Ostatní viz výše - práce uvedené v bodě 2. bych posuzovala samostatně od rekonstukce stávající budovy. Tj. související výdaje by měly vstupovat do ceny DM objektu, který se zhodnocuje. 

Před 5 lety vybudoval zdejší spolek díky dotaci SZIF dětské hřiště s herními prvky (prolezka, houpačky, lavičky). Nyní doběhla udržitelnost a spolek hřiště daruje obci. Měli bychom zařadit do majetku v RPC. Předpokládáme, že životnost je 10 let, 5 let je majetek používaný. Můžeme použít jako RPC polovinu pořizovací ceny, kterou známe? Nebo musíme mít odborný posudek na určení ceny?

Odborné posouzení si stanovení RPC vyžaduje - ocenění může určit např. starosta nebo někdo s odborností ze zastupitelstva nebo správce majetku a může dojít k závěru, který popisujete, ale jde o to, že to musí podepsat. Ocenit dar může i dárce - např. jako přílohu ke smlouvě, pokud pak RPC odpovídá, tak by u tohoto ocenění také asi s kontrolory diskuse nebyla. S popsanou úvahou souhlasím, pokud se pod ní někdo podepíše s tím, že to tak skutečně je, tak vlastně pak je takový postup odborným posouzením. Směřuji k tomu, že podle mého názoru by ocenění majetku RPC neměla dělat účetní (pokud není zrovna zároveň znalcem v oboru), není to její kompetence, je to kompetence osoby odpovědné za účetní případ. Zápis bude např. 021 MD/ 401 D v hodnotě RPC, a to jako dar od jiné osoby, než je VUJ

Dobrý den, svazek obcí pořizuje drobný dlouhodobý majetek (kolostavy, informační tabule apod.) pro členské obce. Majetek je pořizován z dotace kraje a pak převáděn na jednotlivé obce. Obce platí svazku určitou částku jako podíl na dotaci. Teď nastal případ, že na některé věci se dotace nevztahuje (kraj nám krátí dotaci), tudíž obce zaplatí opět určitou částku a zbytek bude hrazen z rozpočtu svazku. Podíl na dotaci jsme účtovali na transfer mezi obcí a svazkem, ale v tomto případě nevíme jak to obcím předat (dar,bezúplatný převod nebo prodej zboží). Prosíme o Váš názor a pomoc se zaúčtováním. Nákup je účtován na položku 5137.

On je to častý případ a je opravdu divný v tom, že si obec jakoby dá dotaci na svůj majetek. Ale když je DSO příjemcem dotace, tak musí majetek pořídit a pak obcím předat. Opravdu postupuje tak, že podíl vlastní k dotaci dají obce svazku přes 572 s dotační položkou a v případě DSO svazek přijme na 672 rovněž s dotační položkou. Následné předání majetku je pak jen rozvahové, v případě DDHM jen 088 MD/ 028 D, neúčtuje se o žádném nákladovém účtu, o výnosech ani nákladech, jen se převede DDHM a obce jej přijmou zápisem 028/088 jako bezúplatně předané. V nákladech obcí pak zůstane jen to, že dali DSO dotaci na 572, DSO má náklad na 558 a dotaci na 672. 

Přecházíme od 1.1.2017 na nový program a s tím souviselo vložení veškerého majetku do PC, při kontrole bylo zjištěno, že některé účty nesedí. Proto jsem účtovala: částka: 48,40 408 0002/ 902 0905 1,- 021 0600/ 28,- 028 0052/ 1,- 031 0300/ 11,- 032 0011/ 15,- 902 0809/ 56,- / 408 0002 účtovala jsem prosím správně, nebo se musí ještě účtovat i na oprávky.

Pokud bych měla zkontrolovat jen účetní stránku, tak vyřazení/zařazení (ne)nalezeného majetku, popřípadě nejakých rozdílů v podrozvaze, neprobíhá přes rozvahový účet 408, ale přes podrozvahový 999, správně tedy 902/999 či 999/902.  U rozvahových majetkových účtů není účet 408 také vhodný (resp. on se nesmí použít ve vašem případě i kvůli nevýznamnosti a vliv na náklady a výnosy minulých let je zde opravdu zanedbatelný), nejsou to významné částky a pokud to nějak lépe nebudete schopni dohledat, tak byste to měla zúčtovat jako inventarizační rozdíl na účet 401, lze i 649 nebo 549 jako rozdíly při zaokrouhlování. I když jste doposud evidovali majetek jen v listinné podobě, tak jste nějak museli dělat inventury, rozdíly nejsou významné, ale jsou.  Doporučuji to tedy nejprve důkladně prověřit, může se stát, že rozdíl vznikne, ale vám vznikl u docela dost účtů a i když to jsou malé částky, tak opravdu nevím, jak vám dříve vycházela jejich inventarizace. Opravdu by to mohly být ty překlepy, moc se mi nezdá, že by vám to nesedělo u tolika účtů.

Pro úplnost ještě doplňuji správné účtování:

999/902  - 48,40

021/401 - 1,-

028/088 - 28,-

031/401 - 1,-

032/401 - 11,-

902/999 - 15,-

Obdrželi jsme poukaz v hodnotě 2000 Kč, který jsme použili při koupi DDHM. Nevíme, jak postupovat při zaúčtování když: Na stvrzence o platbě v hotovosti je uvedena cena v plné výši - tj. 12 990,- Kč, a pak odečtení platby - 2000,- Kč, konečná cena 12 007,- Kč. Pořízené DDHM bych zařadila v plné výši - 12 990,- Kč, pořízení 558/231 xxx 5137, ve stejné výši 12990,- Kč, ale nevím, jak zaúčtovat poukázku, když jsme skutečně uhradili pouze částku 10 990,- Kč? A jakým způsobem jsme měli zaúčtovat příjem poukázky?

Přijatou poukázku "spotřebováváte" (uplatňujete) při nákupu, tzn. stvrzenku zaúčtujte v hodnotě poukázky 2000 Kč 558/649, zbytek klasicky 558/231 a v celé částce 12990 Kč zařadíte do majetku. Je určená na nákup DDHM, je to tedy v podstatě "částečné" darování DDHM, navíc je tu i analogie s darovanými zásobami (112/649). Není to sleva, ta je součást ocenění (majetek se zařazuje v ceně po slevě). Ve vašem případě, kdy jste uhradili část DDHM obdrženou poukázkou, je proto správný postup viz výše.Poukázku jste mohli vést i na cenině. 

Naše město obdrželo neinvestiční (průtokovou) dotaci na činnost odborného lesního hospodáře, vždy jsme jí zasílali Lesům ČR. Nyní ji máme zaslat žadateli to je fyzické podnikající osobě. Zaúčtuji přes položku 5212, ale nejsem si jistá, zda musí být sepsaná smlouva o poskytnutí neinvestičního transferu. Dále jen pro úplnost, opravu plotu u nebytového domu, který slouží k ekonomické činnosti, bude v režimu přenesené daňové povinnosti ?

U průtokových dotací je třeba se řídit čistě pravidly, které stanoví poskytovatel - odhaduji, že postup bude stejný, jako když jste přeposílali Lesům ČR, tedy mimo režim dotací podle z. 250/2000 Sb. Obecně - právní vztah nevzniká mezi prostředníkem a příjemcem, ale mezi poskytovatelem a příjemcem. Obec je tady v pozici prostředníka, má tedy dostat peníze spolu s pokyny a nemá udělat nic jiného než peníze spolu s pokyny odeslat skutečnému příjemci. Pokud tam ale z něčeho vyplývají nějaké nejasnosti, obraťte se z důvodu jistoty raději na poskytovatele. Zpravidla se tato dotace nejprve LH vyplatí, pak se dá seznam na kraj a ten si vypořádává dotaci, ale průtok to je. 

Ing. Nejezchleb k DPH: 

Předpokládám, že plot tvoří funkční celek s tou stavbou - slouží k užívání s danou stavbou ... Potom by se i zde měla aplikovat PDP. Pokud by to byla ekonomická zdaňovaná činnost, měl by zde být nárok na odpočet DPH ...

Dne 21.09.207 byla podepsaná kupní smlouva mezi OÚ a podnikatelem na prodej stavebního pozemku. Na katastr doručeno 29.09.2017. Kupující trvá na vystavení daňového dokladu ke kupní smlouvě. Podle zákona o DPH §21 odst.2 bude datum uskutečněného plnění den doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva. Vyřazení pozemku zaúčt. 554/031 ke dni 29.09.2017. Jak zaúčtovat kupní smlouvu a vystavený daňový doklad?

A spíše ještě doplním - pokud by k předání pozemku došlo dříve než je vyrozumnění, tak by DUZP nastalo již v okamžiku tohoto předání - viz §21 odst. 2 (jinak předpokládám, že není situace taková, že by došlo ještě před tím k zaplacení kupní ceny - to by se DPH mělo odvádět již k zaplacení ...).

Nicméně budu vycházet z toho, že k předání nedošlo dříve a také ne k platbě - tedy, že DPH bude odvedeno až k okamžiku vyrozumění ... Jinak uvedu do příkladu, že základ daně je 1000 kč a DPH 21% (210 Kč) a uvedu jednu z možností, jak to udělat.

- vyřazení pozemku - správně při návrhu na vklad do katastru - MD 554/Dal 031

- ke stejnému datu (29.9.) - předpis prodeje - MD 311/Dal 647 ve výši 1000 Kč

- při doručení vyrozumnění - účtování o DPH (vystavený daňový doklad):

      MD 734/Dal 734 - GORDIC (ve FENIXU třeba 395/395)         1000

      MD 311/Dal 343                                                                          210

- následné inkaso MD 231/Dal 311 ve výši 1210 Kč.

Další variantou by bylo třeba hned 29.9. účtovat MD 311/Dal 647 a Dal závazek - třeba 378

A následně k datu vyrozumění již jen základ viz výše a dále 378/343 těch 210 Kč ...ZN

Chtěli bychom vyměnit povrch mostku - nyní dřevěné trámy za železné rošty.Konstrukce je železná. Bude se jednat o opravu nebo TZ? Cena cca 70 tis. V případě TZ (k čemuž se přikláním) měla by ZC těch trámů (pan starosta říká že žádnou nemají a že se spálí) vstoupit do TZ mostku? Dále jsme vybudovali bezbariérový sjezd k bytovému domu + chodníček. Každé eviduji v majetku zvlášť. Dát na § 2219 nebo 3612?

Nejprve k výměně povrchu mostku. Účetně máme TZ ve vyhlášce vymezeno tak, že je potřeba, aby uvedený zásah způsobil změnu účelu, technických parametrů, rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Podle pokynu GFŘ, který lze podpůrně využít, se za "změnu technických parametrů nepovažuje jen samotná záměna použitého materiálu" (např. u výměny oken). Také bych to u vás jako TZ nevyhodnotila jen z důvodu výměny povchu, ale argumentem pro TZ by mohlo být zvýšení nosnosti mostku. Tak to zvažte, ona se ta nosnost možná zas tolik nezvýší, když konstrukce byla a bude stále železná, zkuste se o tomto poradit s nějakým technikem, jak to ve vašem případě s tou nosností bude (např. budou tam moc jezdit těžší auta?). Jiný argument pro TZ mě ve vašem případě nenapadá, max. ještě nějaké výrazné rozšíření plochy pro přejezd (případně přechod). Pokud ale argument pro TZ nenajdete, tak ta výměna starého nevyhovujícího povrchu za nový (bez nových vlastností, zlepšení...) bude oprava.  ZC starých trámů by ale do ceny TZ nevstupovalo, to jen, když se bourá (byť i částečně) původní stavba z důvodu nové výstavby, vy však jen měníte povrch stávající stavby.

U sjezdu i chodníčku lze odpa 2219.

Prosíme o radu na jakou položku zaúčtovat příjem města, jako zakladatele s.r.o. (město je jediný společník), ze sníženého základního kapitálu této společnosti.

Příjem ze snížení ZK zaúčtujete: předpis 377/061, příjem 231/377, RS odpa společnosti (kmenový) pol. 3202.