Dotazy

Ráda bych se s Vámi poradila o zaúčtování pamětní desky, kterou jsme nechali zhotovit v ceně 74 454,90 Kč. Deska je volně položená vedle kaple na obecním pozemku, tedy není to stavba. Prozatím mám zaúčtováno pořízení 042/321, při platbě ODPA-POL 6171/6129 - položkou si nejsem jistá, dala bych i 6127. Zařazeno mám 029/042, ale nevím, zda se to dle položky dá považovat za kulturní předmět a bylo by 032. Pamětní desku jsem dala do odpisů. Je to tak dobře?

Když je pamětní deska přemístitelná, tak by mohla být  i  kulturním předmětem, ale někdy je těžké zařazení na účet 032 obhájit. U vás navíc má asi vztah ke kapli? Pak i když není pevně zabudovaná, tak je asi záměrem její trvalé umístění, tak bych to jako kulturní předmět neviděla, ale asi opravdu ani jako stavbu, zařazení na účet 029 bude ve vašem případě asi nejvhodnější, položka RS pak 6129. Odpa je pro pamětní desky přesnější 3326. Já se přikláním k tomu, že by se odpisovat měla, stárnutím by se její hodnota zvyšovat nebo měnit, což je typické pro "kulturní předměty", až tak neměla. 

Potřebovala bych poradit : zaměstnanci chtějí chodit na obědy do jiné, cizí PO, která je plátcem DHP. My nejsme, ale máme vysoký příjem z nájmů. Budeme muset být taky plátci DPH, když budeme vlastně přeprodávat obědy? Část bude hrazena obcí, část ze soc. fondu a část bude vybírána od zaměstnanců.

Nemusíte být kvůli obědům pro zaměstnance plátci DPH, nejste plátci, není důvod dávat do obratu nákup obědů pro zaměstnance. Vy budete mít cenu za obědy včetně DPH v nákladech, část uhradí zaměstnanci. Nevidím v tom z hlediska DPH žádnou starost. 

Kolegyně vyhrála v rámci akce Čistíme Česko tiskárnu. Soutěžní snímek pořídila v pracovní době na pracovním fotoaparátu. Tiskárnu by chtěla používat k pracovním účelům. Jak správně postupovat při zaevidování do majetku? Prosíme o radu, jak postupovat. Hodnotu tiskárny nevíme, nemáme k dispozici žádný doklad. Může pracovnice tiskárnu předat darovací smlouvou do majetku ÚMČ?

Neumím posoudit právní hledisko - jestli je tiskárna opravdu její nebo jí vyhrála jako váš zaměstnanec a vyhráli jste jí tedy vy. Z účetního hlediska je to ale v podstatě jedno, tak nebo tak jí obdržíte darem, tedy bezúplatně. Darovací smlouva nemusí být písemná (podle OZ je darovací smlouva povinná jen u nemovitostí - věcí zapisovaných do veřejného rejstříku - kn). Jelikož vám to nepředává VÚJ (museli byste to vyhrát vy od nějaké VÚJ, což je nepravděpodobné, i kdybyste jí vyhráli vy, tak tu akci pořádá nějaký spolek, co jsem tak našla), tak jí musíte ocenit RPC. Není to významný majetek, stačí tedy odhad ceny daného typu tiskárny z internetu a do majetku jí pak zavedete podle výše ocenění buď jako DDHM zápisem 028/088 a zároveň 558/649 (tento zápis se účtuje právě když to je bezúplatný převod od jiné než VÚJ - viz ČÚS č. 710), pokud by byla pod hranicí DDHM, tak jen 902/999.

Mohla bych Vás poprosit o rozepsání účtování (vč. RS) právě poskytnuté dotace na Zlepšení nakládání s bioodpady – v příloze? Chceme pořídit pro lidi kompostéry. Již zaúčtované náklady k této dotaci, jako administrativní práce na zpracování žádosti o dotaci jsem označila u 042 jen analytikou. Je potřeba i org, stejně tak to budu rozlišovat i u účtu 321?

Dobrý den, nejprve k účtování příjmu -  na www.opzp.cz  je dokument, viz odkaz: 

http://www.opzp.cz/dokumenty/download/343-1-Rozpo%C4%8Dtov%C3%A1%20skladba.pdf 

V něm je uvedeno, že investiční dotaci budete účtovat na pol. 4216  a budete používat ÚZ 15974 zdroj 5.

Jelikož je to podle rozhodnutí celé investiční akce, všechny uznatelné náklady (775403 Kč)  účtujte na účet 042, odpa 3725 pol. 6122, je potřeba to rozdělit a rozúčtovat na NZÚZ, z rozhodnutí vyplývá, že vám poskytují dotaci 85 % v této výši tedy budete značit výdaje ÚZ 15974, NZ 1065 a zvolený org, vaše vlastní zdroje jsou 15 % v této výši budete značit bez ÚZ jen NZ 1061 a zvolený org. Abyste splnili podmínku investice, musíte pořídit kompostéry jako soubor na účet 022.

Ke značení org - je to přehlednější než samostatná AÚ, protože si zvolíte jednotný org a ten používáte u SÚ 231 i ostatních. Jednotná AÚ jde většinou zvolit těžko, protože na SÚ máte už AÚ vytvořeny a musíte někde dodržovat závazné analytiky, aby to správně vstupovalo do výkazů a nekoresponduje vám to pak ani s org u 231. Proto je nejjednodušší a nejpřehlednější používat ke všem SÚ projektu jednotný org.

Pokud jde o náklady administrace dotace, které jste již vynaložili, podle rozhodnutí by měly být asi uznatelné, je tam uvedena částka 24 200 Kč na náklady řízení a přípravy realizace, ale to bez rozpočtu, který jste jim předložili a máte k dispozici, nemohu stoprocentně potvrdit, ale vypadá to tak. Musíte je tedy také zahrnout do ceny kompostérů na účet 022, ale pozor, podle ČÚS si musíte ve vnitřní směrnici určit, zda je budete do ceny majetku zahrnovat (náklady na administraci dotace), tak ať to máte dobře vnitřně upraveno. Jinak ještě k těm kompostérům, podle podmínek musí být 5 let ve vašem majetku a až je budete zařazovat jako soubor, tak mezi jednotlivé kusy rozpočítejte související náklady, ať máte informaci o jejich jednotlivém správném ocenění při budoucím nakládání s nimi.

Účtování dotace: K datu rozhodnutí zaúčtujte dotaci 659 092, 55 Kč do podrozvahy 955/999 (podle rozhodnutí bude vypořádání za déle než jeden rok). Z dotazu nevím, kdy bude realizace, každopádně k letos vynaloženým nákladům nezapomeňte dohadovat dotaci 388/403. Nejpozději k datu zařazení majetku musíte mít na účtu 403 celou dotaci, abyste jí mohli začít rozpouštět, ty dohady se ale kvůli akruálu, když je to přes rok, dělají i k 31.12. a zbytek pak k datu zařazení.  Je to ex post, ale podle podmínek to vypadá, že jim pošlete nejdřív žádost o proplacení a pak teprve bude ZVA, na základě kterého může být dotace ještě upravena, uvidíte, jak to bude v reálu - jestli ke dni přijetí dotace jí budete považovat za vyúčtovanou či ne. Asi spíše ne, tak byste i když je ex post účtovala přijetí dotace 231 ÚZ 15974 NZ 1065 + org pol. 4216/374 (předpokládám, že záloha bude vyúčtovaná do jednoho roku) a zároveň odúčtování z podrozvahy 999/955. A k datu vyúčtování (ZVA) byste účtovala 346/388 (bývá to tak, že majetek je zařazen dříve, než je vyúčtovaná dotace) a zúčtování záloh 374/346. Pokud byste k datu přijetí dotace jí považovali za vyúčtovanou, tak byste neúčtovala na zálohy, ale rovnou předpis 346/388 a přijetí 231/346 a odúčtování 999/955.

Obec prodává pozemek ostatní plocha vedený ostatní komunikace. Vedle tohoto pozemku kupující bude stavět výrobní haly. Tuto komunikaci chce využívat nadále jako komunikaci, aby nemusel stavět novou. Opodál pozemku stojí stavba NUPFARO PARK a.s. Po konzultaci se stavebním úřadem je možno po odstranění asfaltu na tomto pozemku stavět. Bude se odvádět DPH?

Děkuji moc za zaslání dodatečných podkladů - díval jsem se na katastr nemovitostí, ortofomapu ... - je naprosto zřejmé, že tak na 80 - 90% daného pozemku je regulerní silnice. 

Otázka tedy obecně zní - zda tuto silnici považovat či nepovažovat za "drobnou stavbu" - tedy zda je určující pro daňový režim převodu pozemku. Když SMO podával dotazy na podzim 2016, dotazovali jsme se na zpevněnou plochu - tu GFŘ nakonec podřadilo "spíše" pod drobnou stavbu - tedy neurčující. Nicméně já bych se to neodvážil aplikovat na klasickou komunikaci - podle mého názoru je pro danou transakci určující. Ostatně to by bylo potvrzeno i tím, že kupující má záměr toto jako komunikaci dále využívat ...

Já bych tedy osobně doporučoval testovat tento případ na §56 odst. 3 - pokud ta komunikace je starší 5-ti let, potom převod osvobodit (respektive díky přechodným ustanovení novely č. 502a/2012 starší než 31.12.2012), pokud mladší, tak zdanit v sazbě 21% (jak je to staré z těch map samozřejmě nevidím).

Berte to prosím jako názor - holt když stát nevymezí jasné mantinely, tak je to tak trochu loterie - zkusil jsem to odpovědět s nejlepším vědomím a svědomím.ZN

Prosím o vysvětlení, proč patří členský příspěvek mikroregionu na položku 5179.

Mikroregiony bývají svazky obcí (DSO podle zákona o obcích), pak členský příspěvek (a jakýkoliv transfer, který jim poskytnete) patří na "dotační" pol. 5329. Na položku 5179 (jako nákup) obsahově podle její náplně ve vyhlášce patří členské příspěvky, které hradíte spolkům a zájmovým sdružením právnických osob (pokud je tam protihodnota za členská práva - takto je to tam přesně napsáno). U členského příspěvku je tedy rozhodující právní forma příjemce, podle toho se rozhodujete z hlediska transferu nebo to, že je to opětovaná platba - tj. jakoby "za něco" a pak volíme 5179. U vás je to však DSO (pokud je mikroregion DSO)  - tam musí být transfer 5329, jinak by nevyšla konsolidace a považujeme tedy za neopětovaný. 

Prosím o doplnění zaúčtování na obci odvodu z rezervního fondu MŠ. 348/672 a příjem 231 3111 xxxx/348.

No, ono správně k odvodu z rezervního fondu docházet nemá, níže vám k tomu kopíruji např. jednu odpověď od Ing. Nejezchleba, ale pokud se ptáte jen na položku, tak lze zvolit 2122, pokud by to bylo správně přes investiční fond, jinak 2123. 

23/5 2017 ODVOD ZŘIZOVATELI

Dotaz : Naše PO skončila za r. 2016 v zisku s výsledkem hospodaření ve výši Kč 221 409,36. Je možné v rámci schválení výsledku hospodaření PO za r. 2016 schválit : Usnesení : ZO schvaluje výsledek hospodaření Základní školy a Mateřské školy,……………. příspěvková organizace za rok 2016 ve výši 221 409,36 Kč . ZO schvaluje převod částky Kč 111 409,36 Kč do rezervního fondu školy a převod částky Kč 110 000,- Kč zpět do rozpočtu obce. Jak bychom tento převod zpět do rozpočtu obce zaúčtovali ??

VH PO mají být v režimu hmotné zainteresovanosti, pokud nemáte nějaká pravidla na příspěvek, tak by se správně neměl dávat odvod z VH zřizovateli. Vhodnější je dát celé do rezervního fondu, projednat, že částečně musí zapojit RF do hospodaření letošního roku a snížit příspěvek na letošní rok, protože zdroje jsou vyšší než potřeba. Tento postup by nikdo nemohl vyčíst.  

Ing. Nejezchleb doplnil -  já to již několikrát popisoval - zákon 250/2000 Sb. toto nezná a MFČR k tomu ve Zprávách MF uvedlo následující (klíčové jsem poznačil tučně - nebo-li oni říkají - případně posílit fond investic a potom odvod z fondu investic):

Zprávy MFČR 3/2004

2. Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací

ing. R. Kotrba

Podle ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, příspěvková organizace hospodaří především s finančními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, neboť zřizovatel poskytuje své příspěvkové organizaci příspěvek na provoz (§ 28 odst. 2) a investiční dotaci do jejího investičního fondu (§ 31 odst. 1 písm. b) citovaného zákona).

Podle ustanovení § 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. může zřizovatel uložit příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu, a to

• odvod provozních prostředků,
• odvod investičních prostředků,
• odvod za porušení rozpočtové kázně.

Nařídit odvod může zřizovatel v průběhu kalendářního roku ze závažných, objektivně působících příčin (§ 28 odst. 5).

Odvod investičních prostředků z investičního fondu příspěvkové organizace do rozpočtu zřizovatele je možno nařídit kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod za porušení rozpočtové kázně uskutečňuje příspěvková organizace zásadně vždy ze svého rezervního fondu, a to kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod provozních prostředků je možno uložit před ukončením kalendářního roku a uzavřením účetních knih. Po skončení roku vykáže příspěvková organizace hospodářský výsledek, V případě, že docílí zlepšeného hospodářského výsledku, provede odvod do fondu odměn a potom do rezervního fondu (§ 30 odst. 2). Z uvedeného vyplývá, že nelze „odvést zisk od organizace s kladným hospodářským výsledkem“.

Po uskutečnění přídělu do rezervního fondu a fondu odměn lze tyto fondy používat podle ustanovení § 30 a § 32 zákona č. 250/2000 Sb. Použití rezervního fondu je taxativně stanoveno v § 30 odst. 3 a 4; z toho plyne, že není možné nařídit odvod prostředků rezervního fondu do rozpočtu zřizovatele. Zřizovatel může dát souhlas své příspěvkové organizaci, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu. Čerpání prostředků investičního fondu se uskutečňuje podle ustanovení § 31 odst. 2 a 3, mj. i k odvodu do rozpočtu zřizovatele, jestliže to nařídil.

Dali jsme do výpůjčky příspěvkové organizaci budovu ZŠ a MŠ, my vedeme v majetku a odpisujeme, PO má v podrozvaze. Auditor nyní přišel s tím, že máme přeúčtovat na odlišnou analytiku. Máme ve výpůjčce ještě další nemovitosti, např. kuželnu, hřiště s umělým povrchem, sportovní halu a vše máme na stejné analytice.

Vy vedete vypůjčený majetek správně v rozvaze a odpisujete jej, PO by ho ale neměla mít v podrozvaze, obsahově pro to neexistuje vhodný podrozvahový účet - podrobné vysvětlení najdete v dotazu z 16.1.2017 "Majetek ve výpůjčce". Co se týče oddělené analytické evidence takového majetku u vás v účetnictví, nevidím pro to v účetních předpisech právní oporu. Podle účetní vyhlášky si vedete analytickou evidenci pro svou potřebu, v ČÚS č. 701 to také není vyjmenované jako hledisko, které by se mělo při členění na AÚ zohlednit, pro potřeby výkaznictví to také není. Je to tedy to na vás, jestli uznáte za vhodné, že je to pro vás potřeba analyticky oddělit. Jediný argument by mohl být přehlednost účetnictví, ale to neznamená nutně jen oddělení analytickými účty, stačil by i org, ale je to na vás, i mimoúčetní evidence takového majetku by měla být dostačující (soupis vypůjčeného majetku, který byste přikládali k inventuře a měli k dispozici pro případné kontroly).

Nemám moc zkušeností s dotacemi EU. Stavíme mateřské centrum - v letošním roce jsme obdrželi rozhodnutí o přidělení dotace na neinvestiční a investiční potřeby projektu. V rozhodnutí jsou uvedeny UZ a zdroje. Pro rok 2017 je uvolněno 1,62 Kč (nevím, zda i tuto směšnou sumu v letošním roce obdržíme) a pro rok 2018 - 4 825 tis. Kč. Faktury za výstavbu se již nyní proplácejí z úvěrového účtu. Při úhradě částku rozděluji dle ÚZ a zdroje podle stanoveného poměru (85% EU+5%SR+10%VL). Zároveň hlídám investiční (042) a neinvestiční výdaje (5xx - náklady). Je to takto v pořádku? Stavební dozor máme přes DPP. V projektu je ve výši 20 tis. Mám na 042 zaúčtovat hrubou mzdu (rozdělit % na EU,SR a VL), patří na 042 i odvody SP a ZP (to budou jen vl. náklady).

Té částky 1,62 Kč si moc všímat nemusíte, asi máte dotaci ex post, když už hradíte faktury a o přijaté dotaci se nezmiňujete, peníze vám tedy pošlou, až jim doložíte příslušné podklady, nemusíte se bát, že by vám letos poslali 1,62 Kč :) Proplácení z úvěrového účtu je v pořádku (předpis faktury 042/321, úhrada 321/451 s RS). Nezapomeňte při rozdělování na procenta správně používat NZÚZ - u podílu EU používejte ÚZ i NZ (zdroj 5) a zvolený org, u podílu SR také (ale zdroj 1) a org, u vlastního podílu jen NZ bez ÚZ (zdroj 1) a org, nezpůsobilé náklady projektu jen org (ten doporučujeme používat u všech SÚ k projektu, nejen u 231, resp. u vás 451). Rozdělení na investici a neinvestici hlídáte, to je naprosto správně. I dotaci pak musíte rozdělit na investiční, která bude patřit na účet 403 a budete jí rozpouštět spolu s majetkem a neinvestiční, která patří na účet 672. Jelikož máte náklady už letos, dokončení a dotace však budou až příští rok, tak také nezapomeňte udělat k 31.12.2017 dohadu dotace ve výši vynaložených nákladů x procento dotace, opět to musíte rozdělit na investiční a neinvestiční a zaúčtovat jí 388/403 a 388/672. K dotaci jinak nic letos nemusíte mít, měli byste jí dát do rozpočtu na příští rok (včetně NZÚZ a org) a jelikož máte letos rozhodnutí, tak byste jí měli mít vedenou na podrozvaze (účet 915 pokud vypořádání do jednoho roku od data rozhodnutí, 955 když za déle než jeden rok). U úvěru předpokládám, že ho máte ze strany ZO schválen a také řádně rozpočtován (čerpání, splátky).

Ten stavební dozor zaúčtujte klasicky na účet 521, RS mezd (5021,5031,5032) a pak ho do ceny majetku aktivujte zápisem 042/506. NZÚZ použijte u těch mzdových položek, nepřeúčtovávejte na pol. 6121. Do ceny majetku zahrňte určitě celou jeho odměnu, tzn. včetně odvodů, jestli jsou ale odvody z hlediska dotace (značení NZÚZ) uznatelný náklad nevím, ale předpokládám, že ano (nesetkala jsem se s tím, že by nebyly, max. bývá nějaký limit pro objem mzdových prostředků).Odvody z DPP jsou jen, když je měsíčně nad 10 tis. Kč. 

Nic jiného mě k tomu nenapadá.

Dobrý den, v naší obci je zvykem schvalovat rozpočet obce po třídách. Zastupitelé dostávají jako podklad položkový, zcela podrobný, rozpočet. Dle MF ČR (Zprávy 3/2017) je na zastupitelstvu, v jakém členění si rozpočet schválí. V souvislosti s novelou rozpočtových pravidel se vyrojilo mnoho nových názorů. Četla jsem názor, že schválení po třídách není naplněním zákona, za nejvyšší možné jsou považovány např. paragrafy. Je fakt, že 250/2000 Sb. jasně hovoří o tom, že z rozpočtu musí vyplývat závazné ukazatele pro např. PO, výkonné orgány ÚSC (lze přenést i na obecní úřad, který je dle zákona orgánem obce??? - pak by to byl paragraf 6171). Při schválení rozpočtu po třídách se PO nedozví, jaký mají příspěvek (u nás jeho výši schvalujeme samostatně před schválením samotného rozpočtu). Protože v tom není jednotná metodika a celý proces se pomalu na rok 2018 rozbíhá, ráda bych požádala o Váš názor. Děkuji

Příspěvek na provoz příspěvkové organizaci je povinnost v rozpočtu vyjádřit jako závazný ukazatel, v rámci rozpisu rozpočtu se pak příspěvkové organizaci tento závazný ukazatel sdělí. Vezmeme to postupně. Zásadní požadavek na formální správnost rozpočtu je povinnost sestavit rozpočet v třídění podle rozpočtové skladby. To je nepřekročitelná podmínka. Dále ze zákona č. 250/2000 Sb. vyplývají některé náležitosti, které by měl rozpočet obsahovat. Jsou to: 
- Závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit výkonné orgány obce. Výkonným orgánem není obecní úřad, ale podle zákona o obcích rada obce a na obcích, kde se rada nevolí, tak starosta. Vychází to z logiky, že zastupitelstvo schvaluje rozpočet a rada zabezpečuje hospodaření podle tohoto rozpočtu. Ale ve své podstatě se závaznými ukazateli rozpočtu musejí řidit všichni, včetně samotného zastupitelstva. 

- Závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit zřízené nebo založené právnické osoby. Typicky jde o příspěvky příspěkovým organizacím. Rozpočet tedy musí povinně obsahovat příspěvky příspěvkovým organizacím a jak jsme uvedli, musíme tyto příspěvky v rozpočtu vyjádřit prostřednictvím rozpočtové skladby. 

- Závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit tzv. další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků.

- Účelově určené prostředky na příslušný rok na spolufinancování programu / projektu EU. 

- Nejvyšší jednotky druhového třídění rozpočtové skladby - tj. třídy celkem.

- Finanční vztahy k jiným rozpočtům (tj. dotace, NFV). 

Nikde není napsáno, že rozpočet nemůže být schválen po třídách druhového třídění. Samozřejmě obcím doporučujeme postavit systém rozpočtu na odvětovovém třídění (paragrafy, pododdíly, oddíly nebo skupiny) a to hlavně z důvodu, že je to pro zastupitele srozumitelnější. Určitě je možné ale schválit rozpočet i po třídách druhového třídění, tomu nic nebrání. Je ale pravda, jak jsme napsali výše, že rozpočet musí obsahovat i příspěvky PO jako závazné ukazatele rozpočtu i další náležitosti. Příspěvek na provoz PO je možné ve vaší struktuře rozpočtu vyjádřit např. takto: 

Schválíte tedy závazný ukazatel třídu 5 běžné výdaje celkem. V rozpočtu ale musíte vyjádřit závazné ukazatele v podobě příspěvků na provoz PO a musíte je vyjádřit v třídění podle rozpočtové skladby. To je na příkladu splněno. Tímto postupem tedy můžete strukturu rozpočtu postavit na třídách druhového třídění a jen pokud potřebujete vyjádřit nějaký jiný závazný ukazatel, tak si pomůžete i jinými hledisky třídění rozpočtové skladby - např. paragrafy nebo ORG či ORJ, to je rovněž od roku 2017 třídění rozpočtové skladby, jedná se o tzv. další třídění rozpočtové skladby, viz § 3a vyhlášky o rozpočtové skladbě. Více k tomu třídění najdete v dokumentech ve stažení v materiálu:

Obracím se na Vás s dotazem ohledně smlouvy o výpůjčce, jelikož došlo od 1.1.2017 ke sloučení 2 našich příspěvkových organizací, nemáme schválenou novou smlouvu o výpůjčce, je potřeba schvalovat novou smlouvu na radě nebo přechází automaticky na základě usnesení (na kterou s účinností od 01. 01. 2017 přecházejí veškerá práva, závazky a majetek Školní jídelny Soběchleby, příspěvkové organizace, se sídlem Soběchleby 164) viz usnesení níže: Zastupitelstvo obce Soběchleby: 1. s c h v a l u j e záměr sloučení příspěvkové organizace Školní jídelna Soběchleby, okres Přerov, příspěvková organizace, IČ: 71001255, se sídlem 753 54 Soběchleby 164 s příspěvkovou organizací Základní škola a Mateřská škola Soběchleby, příspěvková organizace IČ: 71001204 se sídlem 753 54 Soběchleby 198, s účinností od 01. 01. 2017, 2. s c h v a l u j e , že nástupnickou organizací příspěvkové organizace Školní jídelna Soběchleby, okres Přerov, příspěvková organizace, IČ: 71001255, se sídlem 753 54 Soběchleby 164 je příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Soběchleby, příspěvková organizace, IČ: 71001204 se sídlem 753 54 Soběchleby 198, na kterou s účinností od 01. 01. 2017 přecházejí veškerá práva, závazky a majetek Školní jídelny Soběchleby, příspěvkové organizace, se sídlem Soběchleby 164, 3. s c h v a l u j e Dodatek č. 1 ke zřizovací listině příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Soběchleby, příspěvková organizace, IČ: 71001204 se sídlem 753 54 Soběchleby 198, dle zápisu 4. s c h v a l u j e Dodatek č. 2 zřizovací listiny Základní školy a Mateřské školy Soběchleby, příspěvkové organizace, IČ: 71001204, se sídlem 753 54 Soběchleby 198, dle zápisu

V případě sloučení příspěvkových organizací jednoznačně přechází práva a povinnosti na novou organizaci - tedy pokud byl uzavřen smluvní vztah s původní zanikající, dochází k přechodu na novou. To by se jedině v rámci souvisejících schvalování muselo výslovně vyloučit - třeba dodatkem zřizovací listiny, že by najednou nemovitosti byly svěřeny, či něčím takovým.

Pokud se ale o tom nikde nehovoří, tak smlouva o výpůjčce přešla.ZN

Mám dotaz ohledně zařazení majetku "parcelace pro výstavbu 7 RD". Od roku 2014 účtuji vše (geodet.práce, projekt, poplatky za stav.povolení, tech.dozor, archeolog.výzkum a stavební práce) na MD 042 / DAL §3699 pol.6121 s tím, že po kolaudaci přeřadím na 021 jednotlivě na čtyři maj.karty: komunikaci, veř.osvětlení, inž.sítě a kanalizaci s vodovodem. K ceně stavebních prací jsem poměrově rozpočítala související náklady. Závěrečná prohlídka provedena v 09/2017, ale (aby to nebylo tak jednoduché) vydaný kolaudační souhlas máme v 09/2017 pouze na část stavby (komunikace+VO+inž.sítě) a na druhou část stavby kolaudační souhlas (kanal.vodovod) teprve bude (po předložení chyb.dokumentu). Můžu nyní z 042 ve výši 5,8mil převézt část majetku ve výši 3,5mil na 021 ke dni kolaudace (vzniknou pouze 3 maj.karty, začít s odpisováním) a dále na NDHM 042 evidovat majetek ve výši 2,3mil do doby kolaudace? Nebo mám čekat na druhou kolaudaci a teprve k jejímu datu zařadit celou 042 na 4 maj.karty?

Správně je určitě zařadit do majetku dokončené a zkolaudované stavby, je to tak i v souladu s vyhláškou, podle které se "dlouhodobým hmotným majetkem stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu)". Samozřejmě se musí posuzovat, co je jednotlivým pořizovaným majetkem. Ve vašem případě jste to ale měli nadefinováno od začátku, že byť společně, tak budujete několik samostatných staveb - komunikace, VO, kanalizace... Patří na účet 021 jednotlivě, jsou to jednotlivé stavby a to, že je budujete současně, na jejich zařazení do majetku nemá vliv,  mají se zařazovat jednotlivě chronologicky podle toho, kdy jsou dokončeny. Nejen tedy, že to není problém, ale naopak je to tak naprosto v pořádku a účetně správně zařadit ty dokončené "části" celé akce teď a zbytek (kanalizace a vodovod), až budou zkolaudovány (způsobilé k užívání). Společné související náklady se v takovém případě rozpočítávají poměrem podle jejich cen z rozpočtu, pokud informaci o jejich konečném jednotlivém ocenění teď ještě nemáte.

Obdržela jsem fakturu ve výši 850 eur od neplátce DPH ze Slovenska za hudební program uskutečněný v naší obci. Hudební skupina ze Slovenska na faktuře uvedla své IČO i DIČ. Naše obec je plátcem DPH. Je můj následující postup správný ? K ceně (přepočet dle kurzu ČNB) jsem připočetla povinnost zaplatit za zahraničního dodavatele ze Slovenska daň z příjmu 15 % (srážková daň) a následně ze základu daně 850 eur + 15 % daně přiznám DPH 21 % podle § 108 zákona o DPH a odvod daně se mi objeví na ř. 12 daňového přiznání. Předem děkuji za odpověď.

Děkuji za zaslání dodatečných informací - tedy zrekapituluji - dodavatelem je slovenský podnikající umělec.

Smlouva o zamezení dvojího zdanění se Slovenskem skutečně neobsahuje jakoukoliv výjimku pro služby tohoto typu - tedy souhlasím s tím, že je nezbytné srazit 15%. Nicméně zdůrazňuji, že správný postup by měl být takový, že pokud je smluvena částka 850 EUR za vystoupení, poté je celková odměna 850 EUR a z ní směrem dolů srazíme 15% - tedy mělo by to být 127,50 EUR. Pro přepočet na CZK se používá kurs v účetnictví (§38 odst. 3 - tedy nějaký kurz ČNB, jak uvádíte). Umělci byste měli zaplatit rozdíl mezi 850 EUR a 127,50 EUR - s tím, že on bude mít od vás následně potvrzení o sražené dani a s tím si bude "něco dělat" na Slovensku.

Z hlediska DPH by také správně mělo dojít ke zdanění pouze ze sjednané odměny - tedy z 850 EUR. Sazba by dle mého názoru měla být v tomto případě 15% - jedná se dle mého názoru o "službu výkonného umělce" - v přiznání by to tedy šlo na ř. 13.

Pokud by došlo k tomu, že jste již těch 850 EUR zaplatili a není šance to již napravit, tak tady skutečně z hlediska daně z příjmů nastupuje lidově nazvané "dobrutování" (či jak to mám nazvat) - tedy napočítat to směrem nahoru, tak jak uvádíte v příkladu. Nicméně opakuji - je to vlastně postup vyvolaný chybou, kdy umělci bylo zaplaceno to, na co již nárok nemá (on sám má také vědět, že pokud vystupuje v ČR, tak se musí řešit srážková daň v ČR). Problém vzniká z hlediska DPH - konzervativně navrhujete, aby potom byl základ ve výši (850 EUR * 1,15). Já bych asi tady argumentoval tím, že byla cena sjednána na úrovni 850 EUR a tedy ta bude základem pro odvod daně - bral bych to třeba jako analogii k tomu, že již v minulosti bylo dohodnuto, že pokud zahraniční plátce DPH vyfakturuje něco s jeho daní (třeba slovenskou), byť by to měl osvobodit, neboť místo plnění je v ČR, potom já v ČR prodaňuji pouze ze základu daně - nikoliv z částky včetně slovenské daně. Ale souhlasím s tím, že to úplně jasné není.ZN

Město tvoří sociální fond. Zřízení fondu, principy jeho tvorby a čerpání schválilo zastupitelstvo města v roce 2002 Směrnicí o zřízení, tvorbě a čerpání sociálního fondu města. Od roku 2002 jsou vydávána aktualizovaná znění směrnice, která však schvaluje rada města. Ve směrnici je zakotveno, že ze sociálního fondu může být poskytnuta půjčka finančních prostředků zaměstnanci města zařazenému do městského úřadu. Nyní si zaměstnanec požádal o finanční půjčku ze sociálního fondu. Dle ustanovení § 85 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, schvaluje zápůjčky zastupitelstvo obce. Nyní si nejsme jisti, zda je nutné předložit smlouvu o zápůjčce ze sociálního fondu ke schválení zastupitelstvu města. Dále máme obavy, zda není porušován zákon o obcích tím, že aktualizace Směrnice o zřízení, tvorbě a čerpání sociálního fondu města schvaluje rada města (ZM schvaluje pouze příděl do sociálního fondu v rámci rozpočtu příjmů a výdajů města na příslušný kalendářní rok). Prosíme o zaslání odpovědi na otázku, kdo by měl schválit smlouvu o zápůjčce ze sociálního fondu a zda je možné, aby aktualizaci Směrnice o zřízení, tvorbě a čerpání sociálního fondu města schvalovala rada města. Děkuji.

Nejprve ke schválení smlouvy o zápůjčce ze sociálního fondu – já se z důvodu opatrnosti přikláním k tomu názoru, že smlouvu (popř. její podstatné náležitosti) musí schválit zastupitelstvo. Vycházím přitom z právního výkladu, že vymezené kompetence podle zákona o obcích nelze převést na jiný orgán obce (pokud zákon přímo nestanoví jinak). Ust. § 85 písm. j) zákona o obcích obsahuje formulaci, že (zkráceno) zastupitelstvu je vyhrazeno rozhodování o právním jednání uzavření smlouvy o poskytnutí zápůjčky. Tuto kompetenci tedy nelze převést na radu, je vyhrazena přímo zastupitelstvu. Směrnice k fondu může sice stanovit okruh osob, kterým může být zápůjčka poskytnuta, maximální výši, příp. za jakých okolností může být poskytnuta. To právní jednání uzavření smlouvy ale znamená, že přímo zastupitelstvo schválí text smlouvy nebo alespoň podstatné náležitosti smlouvy – a podstatnou náležitostí smlouvy je mj. bezesporu konkrétní vydlužitel (dlužník). I když tedy ve směrnici je definováno, že zápůjčka může být poskytnuta zaměstnanci zařazenému do městského úřadu, nejedná se podle mého názoru o podstatnou náležitost smlouvy, ale pouze o obecně vymezený okruh potenciálních žadatelů o zápůjčku. Podlé mého názoru je tedy schválení smlouvy o zápůjčce ze SF v kompetenci zastupitelstva.

Pokud jde o aktualizaci směrnice k fondu – základní pravidlo, které platí obecně, je, že kdo schvaluje, ten také upravuje nebo ruší. Právně jistý přístup je tedy takový, že zastupitelstvo schvaluje pravidla k fondu a také provádí jejich aktualizaci. Pokud tedy zastupitelstvo zřídí fond a schválí pravidla k fondu v rámci směrnice, rada není kompetentní k tomu tuto směrnici měnit, ty změny směrnice tedy vypadají jako neoprávněné. Nabídnu ale také jiný úhel pohledu, ke kterému se nepřikláním, ale uvádím ho proto, kdyby se vám hodil k argumentaci. Nejprve co říká zákon o obcích v § 84 odst. 2 písm. c) (zkráceně) – zastupitelstvu je vyhrazeno zřizovat peněžní fondy obce. Pro srovnání – v písm. d) téhož ustanovení je stanoveno, že (zkráceně) zastupitelstvu je vyhrazeno zřizovat PO a schvalovat jejich zřizovací listiny. U příspěvkových organizací je tedy výslovně uvedeno, že zastupitelstvo schvaluje zřizovací listiny. U fondů obdobná formulace, že statuty (pravidla, směrnice) fondů schvaluje výhradně zastupitelstvo, chybí, tam je uvedeno pouze, že zastupitelstvo fondy zřizuje. Takže teoreticky by se mohl objevit výklad, že by zastupitelstvo mohlo zřídit fond prostým usnesením, že zřizuje fond a dále by stanovilo, že pravidla k fondu stanoví rada. Teoreticky by to bylo možné, ale zcela proti logice – ono nejde o to jen formálně zřídit fond, podstatou fondu není jeho název, ale právě pravidla, z čeho se fond naplňuje a na co se peníze fondu používají. Mířím k tomu, že pokud by ty změny směrnice, které u vás schvaluje rada, neměnily parametry schválené zastupitelstvem, mohli byste zkusit argumentovat oprávněností schvalování radou. Ale nedovedu si to moc představit, je to spíše jen taková teorie, jednoznačně bychom doporučili schvalovat úpravy té směrnice zastupitelstvem, schvalování radou může být skutečně vyhodnoceno jako postup v rozporu se zákonem o obcích. Obě odpovědi berte prosím jako názor neprávníka.  

Prosím o kontrolu, zda můj úsudek je správný: - Obec prodává pozemek FO, která není plátcem DPH. Jedná se pozemek, vedený na katastru jako zahrada, je to spíše cesta k pozemku kupce (zde není žádná stavba, je využíván jako zahrada). V územním plánu obce je však pozemek majitele veden jako zastavitelná plocha. V okolí předmětného pozemku nevedou žádné inženýrské sítě ani nebylo není vydáno žádné stavební povolení. Vzhledem k územnímu plánu musíme odvést DPH? - Další případ: Obec prodává pozemek o 12 m2, neboť zjistila, že je v užívání majitele přilehlé nemovitosti (je součástí dvora). Jedná se o FO, která není plátcem DPH. Pokud by nebylo možné odpustit ohledně stáří stavby -nemohu dohled datum kolaudace - i v tomto případě musíme odvést DPH? Děkuji za odpověď.

Hodnotí se mi to těžko - popisuji to v dokumentech na stránkách.

Pokud vyjdete z toho, co říká GFŘ:

- ano - první případ by podle GFŘ byl stavební pozemek a odvádělo by se DPH ve výši 21%. Osobně se domnívám, že v tomto případě, který popisujete, by ale logicky mělo dojít k osvobození od DPH (pozemek není způsobilý k zastavění, nebyl zde dle mého názou správní úkon ohledně "této" stavby). Musíte se ale nějak rozhodnout - buď pojedete podle GFŘ a budete zdaňovat nebo se budete hájit (třeba i soudně), že názor GFŘ není v pořádku

- v druhém případě se domnívám, že podle popisu to vypadá, že pozemek je ve funkčním celku se stavbou (oni to v současnosti užívají, navíc to přiléhá ke stavbě a slouží to asi užívání s touto stavbou). Pokud víte, že je tam starší stavba - tedy je starší 5-ti let, tak bych si nechal do smlouvy dát jejich prohlášení, že stavba, se kterou nemovitost tvoří funkční celek, je starší 5-ti let a nesplňuje charakteristiku novostavby podle §56 zákona o DPH - tedy osvobodil bych to. ZN