Dotazy

Naše městská část plánuje nákup nového hasičského vozu. Chceme se zeptat zda existuje nějaká možnost uplatnit na vstupu odpočet DPH, když budeme vůz používat pouze pro účely spojené s činností hasičského sboru?

Já se obávám, že takto obecně nejsme schopni odpovědět. Odpočet DPH - zde asi případně částečný v poměrné výši (§75) je podmíněn tím, že dojde k realizaci zdaňovaných plnění prostřednictvím daného vozidla. Pokud by se jednalo pouze o činnosti v oblasti požární ochrany (klasické), tak tam s DPH nikde nic účtováno nebude. Nemohu ale vyloučit ani situace, kdy se něco s DPH účtuje - např. zapůjčení vozidla, účast na nějakých speciálních společenských akcích, sportovních akcích dle objednávek např. pojišťovny nebo pořadatelů, dětských dnech... kde je to vlastně atrakce - pokud by toto bylo, tak můžeme začít řešit částečný odpočet (na začátku nějakým odhadem podílu využití pro takové činnosti - zálohově) s tím, že by se po dobu 5-ti let případně provádělo vypořádání podle skutečného využití.

Tedy klíčem k odpovědi je, že někdo jasně deklaruje a je také schopen prokázat, že to vozidlo se ke zdaňovaným akcím bude používat - pokud ano - tak se budeme zabývat stanovením poměru (můžeme si to zkusit následně vykorespondovat e-mailem). Pokud nikoliv - potom nemáme nárok na odpočet DPH.

Oboje je porušení rozpočtové kázně. Vše obec zaplatila. U prvního v roce 2016 za VPP - pozdě posláno, že pracovník skončil. U druhého neuznatelné náklady v dotaci - částečná vratka dotace +penále, obec se odvolala, zatím u soudu v řešení. Obec se dohodla s finančním úřadem, že vše zatím zaplatí. Podle výsledku soudu se pak uvidí. Přílohy jsem zaslala na mail.

Předpis by byl jen 542 MD/ 347 D v obou případech  - tj. u penále, pro vratku dotace volíme spíše účet 549 a úhrada také stejná v obou případech tj. 347 MD/ 231  odpa 6409 a pol. 5363 D. 

Na základě mého dotazu ze dne 11/1/2017, došlo při budování kanalizace v naší obci k dosti značnému zvratu událostí, ve věci týkající se kanalizačních přípojek. Dle původního záměru zastupitelstva obce, měly být kanalizační přípojky po veřejné části v majetku občanů, občani měli za její zbudování obci zaplatit a obec ji poskytla dar na 1 m kanalizační přípojky. Leč nastaly okolnosti, které zastupitelstvo donutilo, vytvořit další variantu, kde kanalizační přípojky po veřejné části zůstane v majetku obce, občané ji zaplatí a obce jim na ten 1m stejně přispěje. Pro zřejmost Vám přikládám, původní smlouvu i novou a nový předávací protokol. Protože jsme původní smlouvy měly od všech podepsané až na dvě rodiny a pak došlo ke zvratu událostí. Pan starosta chtěl být férový vůči všem, tak dal na vybranou. V současné době jsou tedy dvě varianty. Na kanalizační přípojky se dotace od MZe nevztahovala. Prosím o moci při rozuzlení této svízelné situace, která má několik variant.

Já se v těch přílohách do mailu  moc nevyznala, prosím ověřte zda jsem pochopila druhou variantu dobře: 

Obec přípojku vybuduje a v části veřejné, tj. mimo pozemek vlastníka objektu, zůstane v majetku obce a vlastník přesto na ni přidá, protože na ni není dotace. A nepřidá celou částku, ale sníženou (obec sama sobě nic darovat nemůže) - pokud je to tak, tak ten příspěvek je dotace na pořízení dlouhodobého majetku a měla by skončit na 403 proti hodnotě přípojky na 021. Lze přijetí před dokončením stavby dávat na zálohu na transfer zápisem např. 231 odpa 2321 pol. 3121 MD/ 472 nebo 374 D (dlouhodobost, krátkodobost) a pak předpis 344 MD/ 403 D a zúčtování zálohy 374 (472 MD)/ 344 D. Stačí takto? Jeslti ne, tak mi ještě napište na iva@obecuctuje.cz 

Obec obdržela darem sochu zdarma - její hodnotu neznáme. Jak máme postupovat v jejím zavedení do účetnictví a majetku?

Pokud je socha někde pevně a trvale umístěna, je to stavba, její bezúplatné pořízení byste zaúčtovala 021/401, ocenit byste jí měli RPC, popřípadě 1 Kč - to byste mohli využít, pokud by byla kulturní památkou, nebo pokud by se dala považovat za církevní stavbu (např. socha nějakého svatého apod). Jiné ocenění sochy může být dost náročné, možná bude potřeba využít nějakou odbornou pomoc, oceňovací předpisy zrovna u soch vám moc nepomohou. 

Pokud by byla "přenosná", tak by se dala jako předmět kulturní hodnoty zařadit na účet 032, opět zápisem 032/401 - podle zákona č. 71/1994 Sb. jsou sochy kulturní předměty, pokud jsou starší 50 let, jako kulturní předmět byste jí pak ocenili 1 Kč. Předpokládám, že jste jí nedostali od jiné VÚJ (to by pak bylo správně převzít jejich ocenění). Jinak pro jednoznačnou odpověď mám o soše málo informací - její umístění a charakter (historická nebo nějaká  soudobá).

Naše město zřídilo muzeum v budově která je majetkem města. V té samé budově umožnilo zřídit muzeum soukromé osobě. Město nechalo udělat vstupenky ( jedna vstupenka na obě expozice dohromady). Vstupenky bude prodávat zaměstnanec města a také bude udržovat pořádek. Starosta se domluvil s vlastníkem druhé expozice, že po něm nebude chtít nájem, protože jeho muzeum přiláká více návštěvníků a také se domluvili, že dostane nějakou část z prodaných vstupenek, zhruba asi polovinu. Vůbec nevím, jak to vše mám zaúčtovat a jestli něco podléhá DPH, nebo EET. Můžete mi prosím poradit? Děkuji

Prvotně si myslím, že se pouštíte do něčeho, co dle mého názoru způsobí velké komplikace (respektive je prakticky neřešitelné):

a) režim DPH - pokud jsme správně pochopil, budou tady dvě muzea - každé provozováno samostatně, pouze bude společné vstupné do obou. Nicméně v tom je problém, neboť vámi provozované muzeum by mělo povinně požívat osvobození od DPH podle §61e, jeho muzeum (fyzické osoby) by ale mělo být klasicky zdaněno(tady samozřejmě ještě také nevím, zda on je plátce DPH, respektive je nezbytné počítat s příjmy, které by se do DPH dostaly) - u fyzické osoby osvobození není možné. Tedy na jednom plnění by se prolínalo osvobozené a zdaňované a to v režimu, který je z mého pohledu mimo jakoukoliv teorii hlavní a vedlejší plnění - podle mého názoru to fakticky nemá řešení. V zásadě bychom mohli asi uvažovat o režimu "společnosti" - dříve "sdružení bez právní subjektivity" - nicméně já bych do toho nešel - jeví se mi to jako krajně problémové

b) také si myslím, že to EET by byl problém - totiž jeho tržby (fyzické osoby) by asi do EET jít měly (nicméně tady musíme vyčkat, jak to vlastně s EET dopadne po volbách ...) - to je asi zbytečné předjímat

Jestli bych mohl něco doporučit, tak bych navrhoval následující uspořádání:

- muzeum jako celek provozuje Město - ponechává si celé vstupné jako klasickou osvobozenou činnost od DPH (účtuje na 602), nepodléhá to EET

- daná fyzická osoba podle smlouvy "subdodává Městu" služby v oblasti přípravy a "pronájmu" části expozice - zde by se definovaly jeho povinnosti... s tím, že za toto dostává od Města odměnu, kterou bude klasicky fakturovat (zda to bude nějaký fix, nebo zda to bude podle vyinkasovaných tržeb ... - to by již bylo na něm). Toto by u Města byl klasický náklad na 518.

Tímto nastavením byste se vyhnuli velkému množství komplikací (třeba bychom vůbec nemuseli uvažovat o tom nájmu, hrazení energií a diskutovat nad tím, jestli je to právně v pořádku). Pokud je to pro vás z nějakého důvodu nepřijatelné, tak se prosím ozvěte e-mailem a budeme přemýšlet nad jinými alternativami nastavení - rovnou ale upozorňuji, že odhaduji, že jakékoliv jiné nastavení než nabízíme bude plodit dost velké daňové problémy.ZN

Jsme ÚSC. ZM v roce 2017 schválilo převod teplárenského zařízení do vlastního kapitálu městské akciové společnosti formou poskytnutí nepeněžitého dobrovolného příplatku Města jako akcionáře mimo základní kapitál v hodnotě 538 tis. Kč (dle ZP - reálná hodnota) s tím, že před převodem bude vypovězena stávající smlouva o nájmu mezi Městem a firmou ČEZ. V této souvislosti jsem zjistila, že daný majetek nemáme v evidenci. Dohledala jsem, že v roce 1998 byla sepsána smlouva o nájmu teplárenského zařízení s firmou ČEZ, kde pronajímatel (Město) dalo výslovný souhlas nájemci (ČEZ) k provádění odpisů předmětu nájmu. Dne 27. 9. 2017 se ke mě dostal předávací protokol, kde ČEZ předává předmět nájmu a zároveň sděluje, že teplárenské zařízení vedli pod samostatným inventárním číslem v hodnotě 1 000 490 Kč (dohledala jsem, že je to hodnota díla dle Zápisu o odevzdání a převzetí stavby z prosince 2007, přejímající organizace Město) a že majetek je již plně odepsán. Dne 27. 9. 2017 Město předalo teplárenské zařízení městské akciové společnosti. Jak vzhledem k výše uvedenému zaúčtovat převod majetku městské akciové společnosti? Zavést i do majetku - s jakým datem, PC, ...?

Podle těch dat odhadujeme, že v roce 1998 mohla být uzavřena smlouva o takzvaném komplexním pronájmu, na základě které si mohl nájemce dané zařízení navést do majetku a odpisovat (u pronajímatele se mělo vyndat jako pohledávka na úrovni ZC majetku a postupně ve výši odpisů odúčtovávat jako pohledávka a zbytek byl výnos). Nicméně tento komplexní pronájem skončil v roce 2000 - buď muselo dojít k jeho zrušení nebo se v některých případech mohla smlouva změnit na smlouvu o pronájmu podniku (či jeho části) - nicméně bylo potřeba, aby předmět pronájmu splnil charakteristiku podniku - což se obávám, že asi tento případ není. Nicméně podle toho, co uvádíte, pravděpodobně byl daný režim ponechán po celou dobu - ještě mne tady mate ten zápis o předání - zda byl z 2007 nebo z 2017.

Podle mne máte dvě možnosti:

VAR 1 - vyjít z předávacího protokolu - že to by byla správná hodnota majetku, doúčtovat jej MD 021 a nyní jde o to Dal - pokud by bylo předáno již ve 2007 - tedy v době před odpisováním, tak bychom to nabrali asi 022/901 a následně dooprávkovávali v 2011 - otázka je, zda plně nebo do nějaké úrovně - třeba 40% .... - tedy potom by bylo doúčtování MD 021/Dal 401 a Dal 082 příslušné dopočtené oprávky podle našeho režimu odpisování. Následně by se musela provést ještě oprava odpisování za 2012 - 2017. Musím říci, že mi tato varianta přijde nesmírně komplikovaná a problémová k dokazování.

VAR 2 - zachovat se k tomuto majetku jako k majetku nalezenému - zaúčtovat inventurní přebytek k 27.9.2017 - MD 021/Dal 401 v ceně dle znaleckého posudku 538 tis. Kč a následně jen zúčtovat MD 061/Dal 021 při předání jako příplatek. Přijde mi to v tento moment jako mnohem jednodušší a také dokladovatelnější varianta.

Jinak jen na okraj - pořád tady píši jen o stavbě (021)  -on za tím asi může být pozemek, stavba (a potenciálně i technologie) - to samozřejmě nevím, jak přesně to vypadá a co vše to zahrnuje. ZN

Město koupilo licenci k užití, na vzory smluv CODEXIS, monitor Obecní samospráva CODEXIS , každé za 1 210,- Kč a k tomu servisní smlouvu na období 4 let za cenu 76 230,- Kč. Celkem fa za 79 860,- Kč.V ceně je literatura, právní kalkulačka, zákony. Jedná se o službu nebo dlouhodobý majetek? Jak toto účtovat? .

Licence patří do vašich aktiv, i když nejste vlastník daného programu, ale jen uživatel, tak u nehmotného majetku je to takto nastaveno, vlastníte v podstatě právo daný SW využívat. Podle své hodnoty patří licence na účet: do 60 tis. Kč na 018, nad 60 tis. Kč na  013, popřípadě, když nesplňuje dolní hranici pro zařazení do DDNM (018 od 7 tis. Kč popř. nižší hranice podle vaší směrnice), pak je vhodný účet 901. Ve vašem případě to každopádně patří z hlediska RS na pol. 5172 a ohledně jejich majetkové evidence pak záleží na funkci jednotlivých SW, k nimž máte licenci. Koukala jsem, co nabízí jako tu právní kalkulačku a Monitor - obecní samospráva (jsou to další funkční doplňky původního Codexisu), podle toho, co jsem tam tak načetla, jsou spíše asi funkční odděleně a nejsou nijak provázané, asi bych to proto nesčítala a spíše považovala za licence k jednotlivým SW, tzn. tři licence, každá za 1210 Kč. I kdyby se to sečetlo, tak pokud nemáte pro DDNM ve směrnici nižší hranici, tak by se to na účet 018 nedostalo, protože to nedosahuje částky 7000 Kč, evidovala bych to tedy v podrozvaze na účtu 901.

K té servisní smlouvě - servisní náklady byste měla časově rozlišit -  náklady na servis za rok 2017 patří na účet 518 (pol. 5168), ostatní předplacené na další roky na 381 - pokud to tedy splňuje vaší hranici významnosti pro časové rozlišení (pokud byste hranici měli vyšší, účtovala byste rovnou celou částku do nákladů letošního roku).

Když bude v rozpočtu na rok 2018 schválena celková částka pro TJ, hasiče, útulek na poskytnutí finančního daru, musí potom ještě jednotlivým organizacím schvalovat poskytnutí daru rada.

Z hlediska zákona je  jistější, když to pak schválíte jmenovitě, protože podle § 12 odst. 2 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb. jsou závazným ukazatelem jednotlivé finanční vztahy k jednotlivým příjemcům dotací nebo příspěvků z rozpočtu obce. Myslí se tím tedy mj. i případ poskytování darů. Z tohoto ustanovení vyplývá, že závazný ukazatel nemůže být v tomto případě celý paragraf, ale musí jím být i jednotlivá položka (u vás např. 5222 nebo "všeobecná" pro dary 5240). Pro lepší právní jistotu se doporučuje členit i na jednotlivé příjemce. Ve vašem případě dost záleží na znění, jak rozpočet schválíte. Pokud schválíte jen objem prostředků na dary (např. na pol. 5240), tak byste pak měli schválit jejich jmenovité poskytnutí - do 20 tis. Kč jedné FO nebo PO ročně schvaluje rada, kde není rada, tam starosta. Pokud byste to však schválili např. s odvolávkou na rozpis jednotlivých příjemců (v tomto případě doporučujeme využít org viz vysvětlení dále), mohlo by to takto stačit. U vás dary poskytujete na různé účely, tzn. měly by mít různé paragrafy, tam by pak bylo asi nejjednodušší, pokud nebude na jednom paragrafu a položce více příjemců, schválit to spolu s rozpočtem rovnou jmenovitě. Kopírují vám k tomu str. 15 dokumentu ke stažení s názvem

" 2017 RS - zpracování rozpočtu vzory a výklad", kde je to dobře vysvětleno a doporučujeme tam využít "novinku" v RS od roku 2017 -  při členění závazných ukazatelů v takovýchto případěch použít pro jejich oddělení org:

"V případě závazných ukazatelů rozpočtu ve vztahu k jiným osobám (transfery přijaté i po­skytnuté) však nelze schválit závazný ukazatel dle paragrafů celkem. Zákon požaduje, aby závazným ukazatelem byly jednotlivé finanční vztahy k jednotlivým příjemcům nebo po­skytovatelům. Takovými vztahy jsou transfery (dary, dotace, granty, příspěvky) přijaté i po­skytnuté, vratky a doplatky vyplývající z vypořádání transferů, odvody z odpisů a provozu příspěvkových organizací, půjčky na provoz nebo pořízení dlouhodobého majetku …

Závazné ukazatele ve vztahu k jiným osobám by se měly schvalovat i dle jednotlivých polo­žek, protože zákon vyžaduje jako závazný ukazatel uvést finanční vztah, kterým se mají pří­jemci povinně řídit. Což indikuje i členění vztahů na půjčky, investiční dotace, příspěvky…, které se člení právě pomocí položek. Je však možné, že se v tomto bodě mohou výklady zákona lišit. (Od roku 2017 můžeme k vyjádření závazného ukazatele rozpočtu využít i org.). Doporučení členění závazných ukazatelů na položky i na jednotlivé příjemce je kvůli právní jistotě dodržení zákona ze strany obce. Na druhou stranu, v případě, že se schválí např. každému vlastníku rodinného domu na území obce příspěvek na kompostér (na studnu, septik, čipování psa…), by bylo asi neúčelné schvalovat jako závazný ukazatel rozpočtu příspěvek každému jednotlivému vlastníkovi. Tam by bylo možné v rámci rozpoč­tu schválit paragraf a položku celkem (včetně např. příslušného org.) s odvolávkou na rozpis jednotlivých příjemců. Analo­gicky lze postupovat i u příspěvků drobným spolkům, v případě hromadných půjček apod.

Při schvalování rozpočtu však často dojde k situaci, že se navrhne jen částka určená k poz­dějšímu rozdělení mezi příjemce. K datu schvalování rozpočtu nejsou budoucí příjemci transferů nebo půjček (půjčky například z fondu rozvoje bydlení) známi. To je případ zá­vazného ukazatele pro výkonné orgány ÚSC (viz § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb.) a tyto rámcové částky lze schválit jen jako závazný ukazatel za paragraf, případně za paragraf a položku celkem. Po schválení jednot­livých transferů a půjček příjemcům se změní závazný ukazatel pro výkonný orgán na zá­vazné ukazatele pro jiné osoby (viz § 12 odst. 2 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb.)."

Jakou položku použít při úhradě členského příspěvku Sdružení místních samospráv ČR, zda použít položku 5179 nebo 5329.

SMS ČR je zájmové sdružení právnických osob. Náplň položky 5179 byla rozšířena i o členské příspěvky zájmovým sdružením právnických osob, členský příspěvek SMS ČR tam tedy patří. Je trochu k diskuzi ta protihodnota - v náplni položky je definice, že jim členský příspěvek musíte poskytovat jako protihodnotu za členská práva, což podle mě právě v případě SMS lze i jakžtakž obhájit - máte jako člen hlasovací právo, nabízí vám bezplatnou právní poradnu aj. benefity, tzn. protihodnota tam nějaká je (ne však v tom správném smyslu, ale stačí argument), tedy lze volit položku 5179. Položka 5329 se využívá např. pro neinvestiční transfery DSO. Bez ohledu na položku, nákup to není, je to spíše transfer, tj. účet 572.

Krajský HZS nám daroval smlouvou ze srpna 2017 osobní automobil ".PC 492900,86Kč . ZC - 168338,86 Kč po červencovém odpisu." Účtováno mám 022/401 168338,86 022/082 324562,- Při zavedení do majetku v srpnu se ale u nás odpis začíná počítat až od září. Nevadí, že jeden měsíc odpisování bude vlastně na majetku chybět?

Navržené účtování máte správně, je to převod mezi VÚJ, přebíráte tedy jejich ocenění. Podle bodu 4.3 ČÚS č. 708 odpisujete nabývaný majetek správně až od měsíce následujícího po zařazení, vy tedy správně až od září a odpis za srpen by měli zaúčtovat ještě oni, protože naopak při vyřazení se majetek odpisuje i v měsíci vyřazení. Raději to s nimi ověřte, ať vám sdělí ZC k datu převodu (po srpnovém odpisu) - raději písemně, abyste o to upravila i částky v účtování převodu. Odpisování u nich a u vás by mělo takto navazovat. Pokud ten odpis neudělali, neřešte to, není to až tak významné a ani "vaše věc" a zahajte odpisování v souladu s předpisy , tj. až od dalšího měsíce po zařazení. 

ZO schválilo vyhlášení ,,Veřejné sbírky na rekonstrukci staré zbrojnice se změnou účelu užívání na kapličku“. Datum zahájení sbírky od 1.4.2014-31.3.2016. Způsob provedení byl shromažďováním příspěvků na zvláštním bankovním účtu a pokladničkami. V roce 2016 byla sbírka prodloužena do 27.2.2017. Příjem jsem účtovala jako cizí prostředky MD 245/378 D a placení faktur za rekonstrukci MD 378/245D. Stará hasičská zbrojnice byla, je a po rekonstrukci zůstane v majetku obce,ale rekonstrukce není zaúčtována na 042. Jak lze tuto 042 zaúčtovat ? V září 2017 jsme obdrželi od KÚ celkové vyúčtování této veřejné sbírky-schválení a opět jsme požádali o veřejnou sbírku se stejným účelem, na dobu určitou od 1.10.2017-30.9.2019. ZO schválilo v září 2017 smlouvu o zápůjčce od fyzické osoby za účelem výstavby této kapličky ve výši 500 tisíc a obec se zavazuje jistinu zápůjčky vrátit nejpozději do 30.8.2019. Kaplička bude financována jak z účtu veřejné sbírky, tak pomocí zápůjčky. Prosím o radu jak to všechno zaúčtovat. Děkuji.

Níže jsem popsala postup, který by byl správnější. Nyní však uděláme zjednodušený postup na nápravu stavu. Převod se sbírky jako veřejných prostředku musíte rozpočtovat do příjmu, vhodné přes odpa 6330 a položku 4132. Co je však větší chyba je opravdu to placení fa za rekonstrukci, to je potřeba přes tu 042 opravit. Provedla bych jednotným zápisem takto:

To co bylo již zaplaceno spočítejte a zaúčtujte k jednomu dni do příjmu na položku 4132 a zároveň do výdaje na položku 6121. Dále si udělejte soupis fa přijatých na rekonstrukci s daty, kdy přišly a udělejte zápis o účetní opravě a jednou částkou zaúčtujte 042 MD/403 D (od lidí dotace na pořízení DM). Pokud jsou ještě na účtu sbírky nějaké peníze, tak je převeďte do rozpočtu zápisem 378/245 a 231 6330 4132 MD/ 403 D a přijaté fa za rekonstrukci kapličky již klasicky účtujte jako přijaté fa obce. (042/321 a úhradu 321/231 3326 6121.  

Přijetí zápujčky (ve vašem případě dlouhodobá) zaúčtujete 231 MD pol. 8123/459 D , jejich splátky pak 459 MD/231 D pol. 8124. Příjem i splátky musíte mít v rozpočtu podle toho, kdy očekáváte jejich přijetí/splácení.

Pokud máte nějaké námitky, tak se ozvěte. 

Toto nechávám pro info, jak bylo správnější postupovat: 

Pokud byla sbírka určena na váš majetek, tak se to neúčtuje jako cizí peníze, je vhodné pro tyto účely mít schválen v ZO peněžní fond včetně určení účelu jeho použití (zřizujete ho pro evidenci  veřejné sbírky podle §5 zákona č. 250/2000 Sb.). Příjem peněz do fondu (bude to investice - příspěvky do sbírky tedy budou transferem na pořízení majetku) jste měla účtovat 236 MD s RS - odpa 3326 pol. 3121/ 403 D a zároveň tvorbu fondu 401 MD/ 419 D. Použití peněz z fondu (zaplacení faktur) pak máte účtovat: 042/321 a 321/236 odpa 3326 pol. 6121 a zároveň 419 MD/ 401 D. 

Jak zaúčtovat finanční, krátkodobou výpomoc ve výši 100.000,-Kč nájemci místního pohostinství. Jedná se o poskytnutí finančních prostředků se splatností jednoho roku. Výpomoc je nájemci poskytnuta v této částce na pořízení nezbytných zásob.

Předně upozorňuji, že podle § 85 písm. c) zákona o obcích musí poskytnutí NFV a uzavření smlouvy o poskytnutí NFV nad 50 tis. Kč schválit ZO a musíte splnit všechny náležitosti podle § 10 a zákona č. 250/2000 Sb, tzn. žádost, schválená veřejnoprávní smlouva, a protože je to nad 50 tis. Kč, tak musíte VP i zveřejnit. To vše platí, pokud se jedná skutečně o NFV podle zákona o rozpočtových pravidlech, tedy v podstatě o bezúročnou půjčku.

Účtování krátkodobé NFV: Poskytnutí 316 MD/231 D odpa např. 2142 pol. 5612 (předpokládám, že NFV poskytujete nájemci jako podnikající FO). Přijetí splátek 231 MD pol. 2411(odpovídá výdajové položce, tedy za předpokladu, že NFV poskytujete podnikající FO), bez odpa/316 D. Nezapomeňte mít poskytnutí NFV a přijetí splátek i v rozpočtu (u vás nejspíš pol. 2411 a pol. 5612 - upravte si případně podle
"právní formy" příjemce)

Město (ORP) nám fakturuje poplatek za využití hostované spisové služby. Sjednaná cena dle smlouvy je 7.000,- Kč bez DPH. Smlouva dále o DPH nic nehovoří. Město je plátcem DPH i naše obec je plátcem DPH. Město vystavilo fakturu, kde je uvedena cena bez daně 8.470, DPH 0,00 a cena celkem 8.470,- Kč. V popisuje je uvedeno: Fakturujeme ....., fakturovaná částka je 7.000,- Kč + 21% DPH, tj. celkem 8.470,- Kč. Naše obec si nebude uplatňovat vratku DPH, ale přesto. Můžeme takový doklad přijmout a proplatit ve výši 8.470,- Kč? Děkuji

Je to takové zvláštní - prvotně bych chtěl podotknout, že pokud bude existovat smlouva, kde je uvedeno, že cena je "7 tis. Kč bez DPH" - nebude žádná zmínka o tom, že se v tomto případě DPH nějak připočítává, tak si myslím, že byla sjednána celková cena 7 tis. Kč a měli by to oddanit směrem dolů (ta smlouva by třeba měla znít - 7 tis. kč + příslušná DPH ....). Ale budiž - asi akceptujete cenu 8470 a odpovídá to faktické domluvě.

Tak jak je doklad vystaven, to dle mého názoru není dobře - ten doklad je matoucí - na dokladu by jasně mělo být, že je aplikována sazba 21%. Tady je vlastně rozporná informace - u výpočtu sazba 0% a v textu sazba 21%. Jedná se tedy jednoznačně o zmatečný doklad - dodavatel by toto měl správně opravit. Na druhou stranu - tím, že neuplatňujete odpočet DPH - je to jeho problém, nikoliv váš - tedy pokud akceptujete cenu 8470 Kč (že to odpovídá ujednání o celkové ceně - viz úvodní odstavec) - přijmout můžete a proplatit taktéž.ZN

Zastupitelstvo obce schválilo převod finančních prostředků z ČNB na hospodářskou činnost. Pokud zaúčtuji na pol. 5341 jak zaúčtuji HČ, aby byl vidět i příjem? Děkuji

Je to jen převod z jednoho vašeho účtu na druhý, účtuje se přes peníze na cestě , tj. účet 262, ale i při převodu na VHČ, tj. nerozpočtový účet, se musí jen v hlavní činnosti i výdaj rozpočtovat. Takže zápis převodu z VHČ je tento: 262 MD/ 231 6330 5341 D a příjem na VHČ jen 241 MD/ 262 D. 

Od firmy KOFOLA jsme obdrželi finanční dar 50.000,-. Dar je poskytován za účelem pořízení dětského herního prvku na hřiště. Mohla byste mi prosím poradit jak zaúčtovat přijetí daru i jak dále účtovat při pořízení herních prvků?

Záleží, jakého charakteru je herní prvek, na který vám přispívají - nebo to vypadá, že jich i nakonec budete pořizovat víc. Ty herní prvky budou nejspíš (častější varianta) drobné stavby (nepřemístitelné, trvale umístěné) nebo to lze budovat i celé jako jednu stavbu (dětské hřiště). Přijatý dar bude tedy asi spíše investiční,  pak ho zaúčtujete 231 odpa 3421 pol. 3121/403 - investiční dar považujeme za transfer, který přiřadíme k majetku a rozpouštíme ho. Neumím lépe poradit, ani jak účtovat o herních prvcích -  z dotazu nevím, jakého jsou charakteru. K tomu, jak účtovat herní prvky, resp. dětské hřiště bylo napsáno již mnoho, mrkněte např. na dotaz z 9.5.2014 "Dětské hřiště", nebo když do vyhledávače napíšete herní prvky, tak je toho tam k tomu ve starších dotazech dost. Nicméně většinou je to investice (buď jednotlivé stavby nebo celé jedna stavba), DDHM jsou herní prvky jen, když jsou volně přemístitelné např. trampolíny.