Dotazy

Dobrý den,prosím o radu: 1/v poznámkách ze školení mám asi chybu, příjem dotace z kraje bych měla účtovat 346/675, ale účet 675 jsem v metodice nenašla. 2/jak zaúčtovat dlužnou částku na soc.pojištění za rok 09, uhrazenou letos? 3/vloni jsme udělali předpis fa.na služby z Gordigu 420/321, mezi nemi i program spisová služba, jak nyní proúčtovat a zařadit do majetku?

1) Dotace z kraje se účtují na 672

2) Na dlužnou částku jste měli mít udělaný předpis na 336, úhrada 336 MD / 231 pol. 5031. Pokud jste předpis v roce 2009 neudělali, tak úhradu zaúčtujete proti 406 (pokud není významné, lze i přes 524).

3) Úhradu faktury zaúčtujete 321 / 231 pol. 5169, pol. 5172 dle rozdělení služeb a spisové evidence. Potom program zaúčtujete do majetku např. 018 MD / 078 D

Dobrý den, fyzická osoba prodala našemu městu 2 ks nového zastávkového přístřešku, a to za symbolickou kupní cenu 100,- Kč za oba kusy těchto přístřešků.Tato fyzické osoba nechce městu sdělit, jaká byla skutečná pořizovací cena přístřešků. Dotazem u firmy, která přístřešky vyrábí bylo zjištěno, že pořizavací cena obou těchto přístřešků je 159998,- Kč.Chtěla jsem se zaptat za jakou cenu máme zastávkové přístěšky do majetku zavádět. Pokud bychom je zaváděli na základě ceny zjištěné u výrobce, bylo by to zápisem : 021MD / 081 D ?

Tady je situace taková, že máte pořizovací cenu - sice symbolickou, ale máte. Takže pokud půjdete podle Zákona o účetnictví, máte provést ocenění v pořizovací ceně - tedy 100 Kč.

Již jsem někde zažil situaci (ale v podstatně větších objemech), kdy cena byla natolik rozdílná, že jsme se rozhodli nebrat cenu pořizovací, ale jít na cenu reprodukční (bylo to u výstavby nějakých komunikací v souvislosti s výstavbou hypermarketů - tam ale šlo třeba o majetek v hodnotě 10 mil. Kč prodávaný za 1 Kč) - to bych poté fakticky účtoval

MD 021       reprodukční cena/    Dal 321 - za kolik kupuji

                                                   Dal 401 - zbytek

Nicméně to je z mého pohledu skutečně mimořádná operace, kdy se snažím dosáhnout nějakého věrnějšího zobrazení. Myslím, že ve Vašem případě se nejedná o tak zásadní záležitost, kdy by toto mělo být použito a doporučil bych zůstat na ocenění ve výši 100 Kč. 

V letech 2006-2009 jsme obdrželi 4 dotace z kraje na prodloužení kanalizace, na vodovod v jedné části obce a kanalizaci v druhé části obce + vodovod a kanalizaci v jiné lokalitě v obci. Po dokončení těchto akcí se vodovodní a kanalizační řad předal dle "Protokolů" o vkladu majetku obce do správy a hospodaření Vodohosp.sdružení obcí záp.Čech. Z majetku jsem v předchozích letech vyřadila.Mám na podrozvaze. Ale teď nevím, zda i tyto dotace budou na účtu 403?

V tomto případě by mělo zavést 403 DSO (jen pokud je VHS obcí záp. Čech DSO). Měly by od Vás informaci o dotacích na majetek, který mají v evidenci dostat a zaúčtovat u nich 401/403 - předpokládáme že oni budou tento majetek od roku 2011 odepisovat.  Vy byste měli vést na účtu 403 jen ty dotace, které se vážou k majetku ve Vaší evidenci (včetně finančního majetku - vloženého). Dotace na majetek předaný k hospodaření PO nebo DSO by měly mít na 403 ty organizace, který majetek evidují, účtují o něm a budou jej v souladu se zákonem o účetnictví odepisovat.

Vyplývá z nějakého právního předpisu povinnost přikládat k závěrečnému účtu účetní závěrky zřizovaných příspěvkových organizací? Musí rada schvalovat i účetní závěrky příspěvkových organizací, pokud ano, tak podle jakého zákona? Našli jsme jen, že dle § 30 odst.1 a § 32 odst.2 zákona č.250/2000 Sb. zřizovatel(jehož funkci dle § 102 odst.2 písm b) zákona o obcích vykonává Rada) schvaluje zřízeným PO zlepšený výsledek hospodaření a příděly do fondů.

Rada ve funkci  zřizovatele má pravomoc a povinnost schvalovat výsledek hospodaření a příděly do fondů. Předložení závěrek do závěrečného účtu PO však vychází nepřímo z ustanovení zákona č.250/2000 Sb. §17, ods.t b) - "údaje o hospodaření s majetkem a dalších finančních operací ÚSC zřízených nebo založených právnických osob" - to jsou údaje zobrazené v účetních závěrkách organizací a společností. Vzory závěrečných účtů jsou v knihách o rozpočtové skladbě.  

Jak zaúčtovat vratku DPH od FÚ ?

Příjem platby: 231 pol. 5362 MD / 343 D.  Předpis daně na účtu 343 vznikne jako saldo účtu, kde se na stranu MD účtuje daň na výstupu, a na stranu DAL se účtuje daň na vstupu. Je možné, že používáte u účtu 343 rozličnou analytiku k nákladům a k výnosům. Potom předpis daně zaúčtujete interním dokladem, kde obě analytiky porovnáte.(Pokud nepřevede automaticky SW do počátečních stavů).  V případě, že máte odpočet při změně režimu, tak musíte předpis zaúčtovat 343.46 MD / - tř. 0 D (m.b. zásoby) nabo 649.xx. Dále jestli se jedná o úhradu nadměrného odpočtu z přiznání za rok 2009, tak se zaúčtuje do příjmů na pol. 2222. Podrobněji dokumenty ke stažení 2010 DPH komplexní příklad účtování.

Jsme malá obec, máme příjmy pouze z pronájmu pozemků, cca 20 tis. Kč za rok. Do 31.3 podáváme na FÚ DPPO s výsledkem daně 0 a dále nic neproúčtováváme. Je to tak správně? Nebo by to mělo být v daňovém přiznání vyčísleno 20% z 20 tis., tj. daň 4000 Kč (doplatek) a tento stav proúčtovat?

U daně z příjmů osob, které nebyly založeny za účelem podnikání vycházíme z ustanovení § 18 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Vyplývá z nich, že předmětem daně z příjmů u obcí je taková činnost (mimo veřejnoprávní  a dotací), z které jsou příjmy vyšší než souvisejicí výdaje. Znamená to, že u pronájmů musíte posoudit, zda máte výdaje spojené s touto činností. A pokud ano, tak zda jsou vyšší než příjmy. Pokud výdaje jsou vyšší, tak nájem není předmětem daně z příjmů. Pokud výdaje jsou nižší nebo neexistují, tak nájem je předmětem daně. Musím podotknout, že základem daně je rozdíl mezi příjmy a výdaje vynaložené na jejich dosažení. Máte právo na odpočet až do 300 tis. Kč, ale ten musíte uplatnit. Doporučuji dělat řádné daňové přiznání, např.  zdanitelný VH, odpočet a k odvodu 0.

Údajně od 1.1.2010 lze dělat souhrnné účetní doklady pouze denní. Jedná se mi o "příjmovou pokladnu" - dosud jsme ji účtovali vždy 1x za týden a k poslednímu dni v měsíci - bude to tak možné dělat i nadále ?

Ano je možné tak postupovat i nadále , o denních obratech se mluví v zákoně o účetnictví jen ve struktuře hlavní knihy, nevyplývá z toho povinnost účtovat o denních obratech na všech účtech včetně pokladny, souhrnné účetní záznamy jsou nadále povoleny, o DUUP mluví i Účetní standard 701 - "dle významnosti". Byla by to zbytečná práce s minimálním informačním přínosem. Proúčtováním pokladny 1x týdně se dostane proúčtování do denního obratu hlavní knihy v ten den kdy proúčtujete - je to záležitost SW, aby udělal denní obraty hlavní knihy, není to zákaz pro vybrané účetní jednotky účtovat  o souhrnných účetních záznamech.

V roce 2008 majetkový odbor uzavřel smlouvu -právo postoupení užívání prostoru. Nájemné má být hrazeno vždy do 31.ledna následujícího roku. Na FO jsme se o smlouvě dozvěděli teprve teď, takže jsme nic nefakturovali, ale ani žádnou úplatu nedostali. Od 1.4.2009 jsme plátci DPH. Jak máme správně vyfakturovat za rok 2009 a co DPH, když ve smlouvě není stanoveno DUZP?

Předpokládám, že právo užívání tedy není nájemné a jedná se o zdanitelné plnění. Mělo být předepsané nejpozději ke konci roku (ale to je režim nájemného) právo užívání by mělo být zdaněno vždy ke zdanitelnému období. Měli byste tedy dát dodatečná přznání za každé čtvrtletí odkdy jste plátci a odvés DPH ze základu. Smluvní vztah uzpůsobit režimu DPH.

Nechali jsem v r. 2008 vytisknout publikace o dějinách obce (celkem 1000 ks), které jsme vedli v podrozvaze (1 ks = 1 Kč), k 31.12.2009 zůstávalo 478 ks knih na podrozvahovém účtu 982. Co s těmito knihami podniknou v rámci převodového můstku ? Máme je zařadit na účet 903 - ostatní majetek ? Nebo převést jako zboží na účet 132, pokud ano, tak v jaké hodnotě - v pořizovací ceně ? Navíc jsme si u části knih uplatnili nárok na odpočet, když jsme se stali k 1.9.2009 plátci DPH.

Knihy pro Vás byly výrobkem, nebylo správně je vést na podrozvaze, měli jste je vést v rozvaze v ocenění vlastními náklady a to na účtu 123. Pokud je prodáváte ve vlastních prodejnách, např. v Íčku, je možné je částečně převést i na zboží - účet 132. Evidovat se tedy budou v ceně bez DPH, když jste uplatnili odpočet. Cenu zjistíte součtem nákladů (tisk, autorské honoráře, autorská práva, atd.) a vydělíte nákladem tisku. Doporučuji sjednat nápravu.

Město zakládá s.r.o., kde bude jediným společníkem. Složilo vklad na zvláštní bankovní účet, který je veden na zakládanou společnost - disponovat s prostředky může správce tzn. Město. Zde tyto prostředky budou do doby zapsání společnosti do OR. Měl by se tento účet vést jako základní běžný nebo jako depozitní? Jen pro utvrzení - o vkladu se bude účtovat 043/367, 367/231 a 061/043 k různým datům průběhu vzniku společnosti. Děkuji.

O tomto účtu vkladatel neúčtuje, i když je správce. Účtování máte správně.

Kam zaúčtovat měsíční paušály za provoz modulů vismo v r. 2010 a roční udržovací poplatky za jednotlivé programy od společnosti GORDIC.

Na pol. 5169 - služby, účet 518.

Při přechodu z roku 2009 na rok 2010 mě program převedl zůstatek účtu 901 na účet 403. Myslím si, že měl být převeden na účet 401. Musím tedy provést převod účetním případem na účet 401. Na účtě 403 ponechám jenom hodnotu investičních dotací, které sloužili jako zdroj při pořízení dlouhodobého majetku na účtech 021,022 a 028 ?

Ano, naprosto správně. Opravu mezi 403 a 401 lze provést přímo v počátečních stavech, dotaci k 028 není třeba dávat na 403.

Město podepsalo darovací smlouvu, kde Ředitelství dálnic daruje městu pozemky. Ve smlouvě je uvedena hodnota daru dle majetkové evidence dárce. Pro ocenění má přednost hodnota daru uvedená ve smlouvě nebo reprodukční pořizovací cena, tj. odborný odhad?

Když je cena pozemků uvedena v darovací smlouvě, tak lze ocenit touto cenou a nemusíte dělat  odhad - vycházíme z ocenění daru dárcem. Přednost však má reprodukční pořizovací cena - tj. cena jakou má dar v době, kdy se o něm účtuje - tedy se nejvíce blížíme znaleckému posudku. K daňovému řízení je třeba znalecký posudek v tom smyslu, že jako náklad při případném následném prodeji těchto  pozemků, by Vám FÚ nemusel uznat cenu uvedenou dárcem (je to trochu riziko, ale z důvodu ceny informace - ZP jsou drahé, postupujeme i oceněním dle ceny dárce, zde je rovněž nízká pravděpodobnost následného prodeje pozemků).

Dobrý den, na Vašich stránkách jsem našla několik dotazů týkajících se kolků. Můžete mi prosím poradit jak postupovat v případě, že uzavřeme smlouvu o zřízení věcného břemene nebo darovací smlouvu na pozemek s tím, že nám druhá strana uhradí veškeré náklady s ní spojené, tzn. i kolek. Při podpisu smlouvy nám zaplatí 500 Kč za kolek, my jako obec pak smlouvu předáváme na katastrální úřad a kolek tam koupíme.

Účtujete v souladu s obsahem účetního případu. Platba kolku při podpisu smlouvy: 231 pol. 2324 ( ODPA dle funkce, asi 3639) MD / 602 D, 261 MD / 231 6171 pol. 5182 D. Nákup kolku: 538 MD / 231 pol. 5361 a 261 D / - 231 6171 pol. 5182 D. Lze účtovat také přes závazek, Pířjem kolku je jiný závazek místo 602 např. 378 a pořízení kolku 378 MD.

Dobrý den, jak bych měla zaúčtovat srážku ze mzdy /místní poplatek/ Děkuji

Sražku ze mzdy obecně účtujeme 331 MD / 378 D, úhradu sražky 378 MD / 231 D pol. 5011 D. Jestli dobře rozumím a zaměstnanci se strhává místní poplatek, který má zaplatit obci, tak účtování je možné: předpis poplatku 315 MD / 606 D, nařízení sražky 331 MD / 378 D, zápočet 378 MD / 315 D. Od roku 2010 při zápočtu pohledávky a závazku nepoužíváme rozpočtovou skladbu (V tomto případě se mi však  dodržení ustanovení RS opravdu nelíbí - tam by bylo potřeba položku 5011 a potažmo 134x zobrazit, je vidět, že přípomínkové řízení, kdy 8 krajů bylo proti zákazu zobrazení přes rozpočtovou skladbu zápočtů bylo opravdu oprávněné, rozpočet to může velmi zkreslovat).

Poznámka - pro srážku ze mzdy zaměstnance musí být podklad (dohoda se zaměstnancem, vydáná exekuce na mzdu dle zákona o správě daní a poplatků), účetní nemůže provést srážku bez oprávnění.