Dotazy

V minulých letech naše obec podala žalobu na firmu, která špatně udělala kanalizaci v naší obci. Byla zaplacena jistina, ale zřejmě zaúčtována jako správní poplatek na účet 538. Nyní nám soud vrací složenou jistinu. Prosím jak zaúčtovat příjem jistiny? A pokud soud rozhodne o odstranění vad a zaplacení škody jak budu účtovat tyto přijaté peníze?

Máte asi na mysli vrácení soudní jistiny (jistoty) podle § 75b) očanského soudního řádu. Ta měla být zaúčtována jako poskytnutá záloha na účet 314, popř. spíše asi jako dlouhodobá na účet 465. Jestli jste jí účtovali do nákladů, musíte teď provést opravu nesprávnosti z minulých let, je to částka nevýznamná (50 tis. Kč?), proto teď její vrácení zaúčtujete 538 minus MD / 231 MD odpa 2321 pol. 2324. Pokud by to byla náhrada nákladů soudního řízení, patřila by na výnosový účet 649.

Příjem za způsobenou škodu zaúčtujete 231 odpa 2321 pol. 2324/649.

Již je na mě vyvíjen nátlak, že musím položku 5343, kterou doposud používám přeúčtovat, jelikož je špatně. Bohužel mi ale neporadili jakou jinou položku mám použít a mám se dotazovat přímo Vás. Depozitní účet máme pouze pro účely nesvéprávných lidí, o které se stará sociální pracovnice. Depozitní účet máme u české spořitelny. Máme i depozitní pokladnu. Peníze do depozitní pokladny vybíráme přímo z Postkonta - tedy na poště, tento účet máme zřízený vyloženě pro výběry peněz a následně přesouváme peníze z depozitního účtu na účet Postkonta. Pak tedy účtujeme výběr z Postkonta: 6330/5343. Výdej z depozitního účtu je bez ODPA a POL. Příjem na Postkonto je 6330/4132. Můj dotaz je - jakou jinou položku pro výběr peněz z Postkonta do depozitní pokladny mám použít než 5343? Děkuji předem moc za radu.

Bohužel MF pol. 5343 pro tyto převody zrušilo bez náhrady, pevně doufáme, že od příštího roku to nějakým způsobem vyřeší. Opravdu pokud v souladu s náplní nebudeme chtít použít pol. 5343, nezbývá asi nic jiného, než použít pol. 5909 jako jinam nezařaditelný výdaj. Ono jinou pol. z podsesk. 534x nelze použít, protože kromě 5341 (převody do hospodářské činnosti) jsou všechny ostatní položky konsolidační, my pro převody mezi ZBÚ a depozitním účtem potřebujeme nekonsolidační položku. Pak tedy nezbývá nic jiného, než 5909. Vezměme si, že ani jedna z nabízených možností není ale v podstatě správná - pol. 5343 je dnes v rozporu s náplní, navíc její název "převody na účet závodního stravování" by byl hodně zavádějící. Pol. 5909 je zase nesystémová, mimo systém položek pro převody mezi účty. Náš názor je takový, že bychom akceptovali použití obou těchto položek, ani jedna není správně a když jinou nemáme, tak co máme dělat - rozumný kontrolor by tohle měl pochopit a akceptovat obě varianty, chyba je na straně předkladatele předpisu. MF slibuje doplnění obsahové náplně. 

Jsme Městys a plátci DPH, založili jsme DSO z důvodu zhotovení ĆOV a dobrovolně DSO přihlásili k DPH. U Městyse máme uhrazené fa. na projekt ĆOV, je možné tyto fa. přefakturovat DSO s vyčíslením DPH a u DSO následně DPH uplatnit. Když je ĆOV pro DSO ekonomickou činností je také ekonomickou činností pro Městys?

Ekonomickou činností pro Vás ČOV nebude (to bude ekonomickou činností u DSO, který je samostatným daňovým subjektem) - nicméně rozhodně pro Vás může být ekonomickou zdaňovanou činností to, že určitá plnění na ně přeúčtujete. Tedy pokud jste si uplatnili odpočet z projektové dokumentace a zase to přeúčtujete  s DPH - které si oni zase uplatní - nevidím v tom problém. Pokud jste si ho původně neuplatnili a nyní byste to přeúčtovali s DPH - podle mne je to také možné a šlo by se potom na možné douplatnění odpočtu DPH 3 roky zpět..ZN

Dobrý den, při přezkoumání hospodaření za rok 2016 nám bylo vytknuto, že návrh rozpočtu ÚSC, neobsahoval alespoň údaje v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozp.skladby. Následně jsem četla Váš materiál 2017RS-zpracování rozpočtu vzory a tam je věta v §11, odst.3: Na úřední desce může být (moje pozn. -rozumím nemusí) návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozp.skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Výrazem „úplné znění“ myslíte paragrafy a položky? My jsme měli pouze paragrafy (schválený závazný ukazatel). Zamotala jsem se ve slovíčkách – může být, a alespoň. Já usoudila, že paragraf je podrobnější než třídy. Jasně, že nejjednodušší je uvést výdaje v třídění podle nejvyšších jednotek, ale zajímá mě, kdybychom v návrhu rozpočtu měli paragrafy i položky, bylo by to dobře?

Úplným zněním se rozumí návrh rozpočtu v té podobě, v které byl zpracován a ve které ho bude projednávat (schvalovat) zastupitelstvo. Nelze obecně říct, jestli to budou paragrafy a položky, to budou mít obce různě, záleží na míře podrobnosti vašeho zpracovaného rozpočtu.

Tady se bavíme o zveřejňovací povinnosti návrhu rozpočtu. Obec zpracuje návrh rozpočtu, který může vypadat různě - někdo zpracuje návrh rozpočtu na paragrafy a třídy položek, někdo na oddíly nebo skupiny, někdo používá org. či orj, je to opravdu různé. Samozřejmě lze zpracovat rozpočet i podrobně v rozsahu paragrafů a položek, ale to nedoporučujeme. Návrh rozpočtu je pak nutno ze zákona zveřejnit a zveřejňuje se dvojím způsobem. Za prvé na internetu - tam se návrh rozpočtu zveřejní v úplném rozsahu - to znamená nic se nezkracuje, musí být zveřejněno vše, co obec považuje za návrh rozpočtu. Za druhé je pak nutné rozpočet zveřejnit i na fyzické úřední desce. Na fyzické úřední desce je možné (nikoliv nutné) zveřejnit rozpočet v užším rozsahu. Tato možnost je zavedena z toho důvodu, že úřední desky mají omezenou kapacitu a kdyby návrhu rozpočtu měl více stran, tak by se na úřední desku nemusel vejít. Takže pokud bude mít návrh rozpočtu např. 2 strany, tak je zbytečné ho na úřední desce zveřejňovat v uzším rozsahu, ty dvě strany se tam pravděpodobně budou vejít. Pokud bude mít návrh rozpočtu např. 15 stran, tak už může být problém, aby se všechny strany na úřední desku vešly, a proto je tady možnost zveřejnění v užším rozsahu. Zákon říká, že užší rozsah musí obsahovat alespoň údaje o příjmech a výdajích v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění (tzn. třídy celkem). Může toho obsahovat více, ale alespoň tedy třídy celkem. Jde tedy o to, že z toho nepřímo vyplývá, že i návrh rozpočtu v úplném znění by měl obsahovat z druhového třídění alespoň třídy celkem - kdyby tomu tak nebylo, těžko bychom je enventuálně zpracovávali do užšího rozsahu. 

Pokud vám přezkum vytkl, že návrh rozpočtu neobsahoval alespoň údaje o třídách celkem, tak vycházeli z toho, co jsme popsali výše. V podstatě ze zákona nepřímo plyne, že údaje o třídách celkem by měly být součástí návrhu rozpočtu. Pokud tedy např. ve výdajích máte jen paragrafy, tak pravděpodobně bylo kontrolory vyžadováno, aby v rozpočtu byl alespoň údaj o třídě 5 běžné výdaje celkem a třídě 6 kapitálové výdaje celkem. 

Předem Vás zdravím a prosím o posouzení, zda je či není rozpočtové opatření starosty v souladu s jeho nadefinovanou kompetencí: var. 1: zvýšení 1122 a zároveň 6399 5365 o Kč 150tis. var. 2: snížení tj. -150tis tamtéž 1122 a 6399 5365 (daň z příjmů pr.osob za obec). "Zastupitelstvo obce schvaluje kompetenci starosty obce k provádění rozpočtových opatření v rozsahu do výše 100.000Kč na jednotlivých závazných ukazatelích, tj. změnu do 100.000Kč za kalendářní měsíc na každém konkrétním závazném ukazateli jednotlivě, jsou-li tato opatření vyvolána organizačními změnami, a pokud zároveň tyto změny nevyvolávají další nároky na finanční prostředky obce (přesun mezi závaznými ukazateli/paragrafy rozpočtu do 100.000Kč/měsíc/paragraf, přičemž se nezvyšuje celkový rozpočet výdajů). Rozpočtová opatření v částkách vyšších může starosta obce samostatně provádět jen v případech: - rozpočtového zapojení prostředků z jiných veřejných rozpočtů - kdy zapojení výdaje vyžaduje nutný výdaj na zajištění chodu obce, v případě havárií nebo stavu nouze, výdaj k odvrácení možných škod, dále když včasné provedení úhrady je vázáno penalizací a dopady penalizací mohou výrazně překročit případná rizika z neoprávněné úhrady - úhrady pokut, penál z rozhodnutí nadřízených orgánů a dohledů a další nutné výdaje, kdy schválení rozpočtového opatření je nezbytné a má jen formální charakter, protože výdaj musí být realizován. Zastupitelstvo si vyhrazuje právo na informaci o každém rozpočtovém opatření provedeném v kompetenci starosty na nejbližším zasedání zastupitelstva po schválení rozpočtového opatření starostou a v případě potřeby jejího stručného odůvodnění (odůvodnění lze podat na zasedání ústně)." Předem mockrát děkuji! Nemohu v dokumentech najít vzor "střednědobý výhled rozpočtu", potřebovala bych minimální povinný rozsah...

Podle mého názoru to rozpočtové opatření není bohužel v souladu s kompetencí - nevidím tam nikde popsaný tento případ. Určitě by bylo vhodné do kompetence zahrnout, k této problematice můžu doporučit dokument ke stažení 2017 RS - zpracování rozpočtu vzory a výklad - rozpočtová opatření jsou popsána od str. 25. 

Pokud jde o střednědobý výhled rozpočtu, tak jsme se nesoustředili na minimální povinný rozsah, ale možnou formu zpracování SVR naleznete v dokumentu ke stažení 2016 Materiál ke knize RS 2016 komplet aktuální (str. 24, 25, je to starší vzor, název by bylo třeba aktualizovat) nebo v dokumentu 2017 Rozpočtová odpovědnost - mat. na školení 2017 (str. 9, tam je ukázáno spojení SVR s návrhem rozpočtu). 

Dobrý den, bohužel až nyní jsem se dozvěděla, že faktura z roku 2016 měla být účtována na 042 a spadat tak do celkových nákladů, které byly uplatněny v rámci dotace (dotace získána v r.2017). Lze přeúčtovat z 511 na 042 opravným dokladem v tomto roce? jak účtovat? popř.jak nejlépe tuto chybu opravit?

Ano, účetnictví jde vždycky opravit. Pod významnost (260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto - rozhoduje nižší hranice) se opraví jen 042 MD/ 511 D, u významnosti přes 408 a pak popsat do přílohy, účet 408 nahrazuje náklady, tj. bude na místě účtu 511. Kontroly na dotace nemají s těmito opravami žádný problém, napište si k tomu, že jste na to přišla díky kvalitnímu vnitřnímu kontrolnímu systému :o). RS opravit meziročně nejde a nikomu to nevadí, to je v pořádku, řešit to nemusíte.

ZO schválilo vyhlášení "veřejné sbírky na obnovu zvonice ". Cílem je pořízení nového zvonu , případně oprava starého zvonu nebo uchycení zvonu. Kostel , kde jsou zvony umístěny je církve. Dle kronik je prý zvon majetkem obce, ale v majetku ho zavedený nemáme.Vše záleží na tom kolik se vybere peněz. Nový zvon má stát 250000,- Je třeba, aby ZO zřídilo fond pokud pořídíme zvon nový a budeme ho vést jako náš majetek? Pokud se ale vybere menší částka zřejmě se bude opravovat jen zvon stávající, který ale v majetku nemáme byť náš prý je. Sbírku jsme oznámili na KÚ a zřídili zvláštní bank.účet. Jak mám účtovat až přijdou první příspěvky?

Vypadá to tak, že ať se rozhodnete nakonec se zvonem naložit jakkoliv, tak ten, co tam teď je, je váš, jedná se tedy o veřejnou sbírku na váš majetek, nikoliv na cizí. Kdyby byla sbírka na cizí majetek, vedli byste jí jako cizí peníze (přes 245 a závazky 378). Když je ale váš, tak je to veřejná sbírka na obnovu vašeho majetku, tam doporučuji mít zřízen (a schválen ZO) účelový fond  dle §5 zákona č. 250/2000 Sb. O fondu pak účtujete - příjem na 236 a RS zvolíte podle druhu přijatých peněz - neinvestiční dar od FO pol. 2321, investiční dar od FO pol. 3121 a souvstažný účet pak také podle toho buď 672 nebo 403. Jelikož je to fond, tak při příjmu peněz se zároveň účtuje jeho zvýšení 401/419. Je trochu problém teď určit, zda to bude investice nebo neinvestice, když rozhodne výše peněz, která se vybere, ale jestli to bude v rámci jednoho toku, tak to účtujte podle toho, co je pravděpodobnější a vždycky to pak můžete opravit. Z dotazu jsem pochopila, že v kostele je více zvonů a vy teď sbírkou řešíte jen jeden z nich? Každopádně je podle vás v úvahu oprava, uchycení zvonu by byla také oprava. Jen pokud byste vybrali tolik peněz, že by se pořídil zvon nový, který by ten původní nahradil (ten byste odstranili), tak byste ho zařadili do majetku jako nově pořízenou věc - jelikož tato situace může nastat, doporučuji původní zvon zařadit jako vícenález až podle toho, jak to dopadne, protože když ho nebudete opravovat, tak je zbytečné ho zařazovat a hned pak vyřazovat a rovnou byste zařadili ten nový (ale když ho zařadíte, tak to bude právně jistější kvůli té sbírce - že vybíráte peníze na něco, co máte v majetku a tolik práce vám to nepřidělá - to radši zvažte). Pokud byste se ale nakonec rozhodli pro opravu, tak je potřeba mít určitě starý zvon v majetku -  podklad pro to máte, pokud to církev jako vlastník kostela akceptuje a potvrdí vám, že ho nemají v majetku oni, tak by neměl být problém, zvon nemusí být součástí kostela, může mít jako samostaná věc odlišného vlastníka. Jako vícenález byste ho zařadili zápisem 022/401, myslím že by šlo jako kulturní předmět v ocenění 1 Kč - využila bych  ustanovení § 25 odst. 1 písm. k) a podpůrně i zákon  č. 71/1994 Sb., kde je za předmět kulturní povahy považovaná zvonička starší 50 let, tak proč ne zvon.

Máme objednanou exteriérovou mapu v dřevěném stojanu se stříškou a patkami - Žďársko za přibližně 16 tis. Kč. Bude to drobný majetek nebo stavba? Dala bych do drobného majetku, ale nejsem si jistá.

Zda jí zaúčtujete jako stavbu nebo jako DDHM záleží na charakteru a způsobu jejího umístění. Pokud bude umístěna trvale na nějakém určeném místě a pevně zakotvena v zemi (nemáte záměr jí přemisťovat), pak je to spíše drobná stavba. Pokud máte záměr jí přemisťovat a bude přenosná, tak pak DDHM. U vás to vidím spíše na tu drobnou stavbu - ukotvíte jí patkami a asi bude umístěna trvale?

Obec buduje základní technickou vybavenost (ZTV) k pozemkům určeným k budoucímu prodeji na výstavbu RD. Nejsem si jista účtováním: EON připojení k distribuční soustavě – nákl. 549 3633/6121 37 500,- Kč fa již uhazena bude EON kabel NN a plyn 549 3633/6121 Přeložka dešťové kanalizace 549 2321/6121 Přeložka obecního vodovodu 549 2310/6121 Projekt dok. Pro ZTV pro vydání staveb. povol. a provádění stavby 71 390,- Kč 042 3633/6121 Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavy 40 051,- Kč 042 3633/6121 Obslužná komunikace - 042 2212/6121 Správní popl.Mě ú živ prostř. 3 000,- Kč 042 3633/6121 Správní popl Mě ú odbor dopr. 10 000,- Kč 042 2212/6121 Veřejné osv. 042 3631/6121 Po kolaudaci přeřadím jednotlivě ( silnici a veř. osv.)z 042 na 021 0400 a poměrem k celkové ceně dopočítám náklady na správní popl. a vydání rozh. o umístění stavby(z 042 3633) k obslužné komunikaci a veřejnému osvětlení. Nebo mohu pro související náklady zvolit převažující § 2212?

Nejprve k RS - v případě, že budujete více inženýrských sítí najednou - máte na to jednu PD a budujete je současně - můžete pro celou akci zvolit buď všeobecný odpa 3633 (u sítí) a dávat na něj veškeré výdaje a nebo zvolit převažující paragraf podle té sítě, která má největší hodnotu z celku (pokud budujete jen VO a komunikaci, tak buď vše na odpa 2212 nebo na odpa 3631). Ať zvolíte jakýkoliv jednotný paragraf, tak na něj pak účtujete nejen samotnou realizaci (u vás VO a komunikace), ale i související náklady a celá akce je tím pádem pod jedním paragrafem. Samostatné paragrafy pro jednotlivé sítě a jejich související náklady volíme tehdy, když jednotlivé stavby budujete odděleně, pak to není problém, ale když to děláte takto najednou, tak by bylo zbytečně pracné  používat různé paragrafy.

Připojení k distribuční soustavě účtujete správně do nákladů na účet 549, nebudujete žádnou stavbu, jejíž by to bylo součástí, nepořizujete přípojku elektřiny do svého majetku, proto se to účtuje jako náhrada nákladů, pol. ale tudíž ne 6121, ale 5909.

U přeložek nemohu posoudit, zda účtovat do nákladů nebo jako související výdaj. Pokud se přeložky dělají kvůli el. přípojce, tak patří do nákladů (pak ale opět pol. 5909 a účet 549), pokud by souvisely s nějakou z budovaných sítí (kvůli komunikaci nebo VO), pak by byly podle vyhlášky náklad související s jejich pořízením a účtovala byste je na účet 042 s pol. 6121. 

Zařazení do majetku pak navrhujete správně - jednotlivě a poměrem k nim rozpočítat související náklady.

Jak účtovat zrušení FRR o kterém rozhodlo ZM. Peníze byly na zvláštním bankovním účtu, který rušíme a prostředky budou převedeny na BÚ a zapojeny do letošního rozpočtu, který jimi bude posílen. Neumíme si poradit s tím, kam v účtování mezi účet 236 6330/5345 a účet 231 6330/4133 nacpat účty 419, 401,262 a pol. 8115.

Peníze převedete z fondu na ZBÚ jen přes konsolidační položky, které uvádíte správně, tj. 262 MD/ 236 6330 5345 a příjem na ZBÚ 231 6330 4133 MD/ 262 D a zároveň ještě proúčtujete 419 MD/ 401 D (při zdrojovém účtování fondu přes účet 401).

Položku 8115 nikam aktivně neúčtujete, ta automaticky kopíruje pohyby peněz na účtech - neprve zaúčtujete výdaj fondu (snížení stavu peněz, položka 8115 se automaticky vygeneruje se znaménkem plus, protože peníze ubyly), pak účtujete příjem na ZBÚ (zvýšení stavu peněz, položka 8115 se automaticky vygeneruje se znaménkem mínus, protože peníze přibyly) - ve výsledku se tedy po konsolidačním převodu položka 8115 nezmění, protože se ani nezměnil stav peněz (peníze se jen převedly z účtu na účet) - co je ale důležité, tak po zrušení fondu můžete tedy nově použít tyto peníze na jakýkoliv účel, můžete tedy navýšit výdaje na jakýkoliv účel a tyto výdaje krýt penězi, které jste si převedli z fondu na ZBÚ. 

Položka 8115 se aktivně použítá jen při rozpočtování (sestavování rozpočtu, příprava rozpočtových opatření), při účtování skutečnosti se ale vždy generuje sama a kopíruje pohyby peněz na účtech, u kterých se používá rozpočtová skladba. 

Mám dotaz ohledně velmi diskutované RH. Měli jsme kontrolu z krajského úřadu, kdy nám bylo řečeno, že bychom měli (ne, že musíme-pouze doporučují) přeceňovat veškerý prodávaný majetek (tzn. třeba i pozemek, který má účetní hodnotu 4 tis. Kč a je prodáván za 10 tis. Kč, anebo naopak). Ve směrnici máme uvedeno, že za významný rozdíl mezi reálnou hodnotou a hodnotou majetku je považována částka ve výši 1% aktiv netto (naše aktiva netto jsou cca 257 mil. Kč). Mám dát na kontrolu nebo mám upravit směrnici na nižší rozdíl anebo mám pokračovat tak, jak máme schváleno ve směrnici? V textu Vašeho stanoviska ohledně významnosti k určení RH, kde je i stanovisko MF se totiž naše obec nemůže opírat o § 27 odst 7) zák. 563/199 Sb.,, kde se mluví o mikro účetní jednotce, protože my jsme malá účetní jednotka. Děkuji za odpověď.

Máte jistě na mysli toto stanovisko:

"Dobrý den,

k Vašemu dotazu z hlediska působnosti odboru Účetnictví a audit lze konstatovat, že při oceňování  reálnou hodnotou za předpokladu že se jedná o nevýznamné částky lze použít ustanovení § 27 odst. 7) zákona 563/1991 Sb., a považovat za reálnou hodnotu ocenění dle § 25.

Rovněž je také možné upravit ocenění reálnou hodnotou vnitřní směrnicí, kde si stanovíte kdy a za jakých podmínek nebude účetní jednotka při prodeji přeceňovat reálnou hodnotou, protože by náklady na toto řízení převýšily výnosy*."

Toto stanovisko je možné rozdělit na dvě části. V první části se uvádí, že u nevýznamných částek lze za RH považovat ocenění dle § 25, což je původní cena v účetnictví (PC, RPC). K tomu jen malá poznámka - ve stanovisku se zmiňuje odst. 7, podle současné právní úpravy je to již  odst. 6 (§ 27).

Pro odpověď na Vaši otázku je však důležitá druhá část stanoviska, v níž se uvádí, že si můžete upravit významnost pro oceňování RH ve směrnici a o velikosti účetní jednotky zde není řeč, tzn. můžete toto stanovisko využít a nechat směrnici tak, jak máte a postupovat dále podle ní.

Pokud jde o Vaši poznámku: "naše obec se nemůže opírat o § 27 odst 7) zák. 563/199 Sb.", tak toto ustanovení se vás netýká, protože jednak je každá obec jako VÚJ podle §1 b) odst. 5  velkou účetní jednotkou a co je důležité,  v § 27 odst. 7 se píše "Oceňování podle odstavců 1 až 6 se nepoužije na mikro účetní jednotky" - to jste špatně pochopila, vyplývá z něj v podstatě, že na RH nepřeceňují mikro účetní jednotky (což vy nejste), tzn. když jste jakákoliv jiná než mikro účetní jednotka, tak se na vás § 27 vztahuje.

Pro posílení Vašich argumentů se prosím podívejte na tento dotaz a odpověď a je k tomu i dokument ke stažení s vysvětlením, moc děkuji .

4/10 2016 REÁLNÁ HODNOTA - HRANICE VÝZNAMNOSTI

K tomuto tématu je již několik odpovědí, přesto mi není úplně jasné účtování. Obec vydala u příležitosti výročí knihu. Náklady jsem postupně účtovala na nákladové účty (501,518,521). Celkové náklady byly 210.133 Kč, výtisků bylo pořízeno 700 ks. Část knih bude darována a část se bude prodávat za cenu 100 Kč/ks. Zaúčtuji převod na 504/501,518,521 ve výši celkových pořizovacích nákladů? A v jaké výši potom budu účtovat k 31.12. převod do zásob (způsobem B)132/504, když knihy budeme prodávat za nižší cenu, než je pořizovací? Darované knihy budu účtovat 543/508 v ceně pořizovací, nebo prodejní ? Příjem z prodeje knih účtuji 231/604 a odvádím 10 % DPH.

Já bych ten dotaz raději rozdělil do několika bodů:

a) předpokládáte, že byste to aktivovala jako zboží - fakticky 132. Já bych si v tomto případě myslel, že není problém, že by se z toho fakticky staly výrobky (tedy 123). Fakticky by to znamenalo, že například v roce 2017 byly náklady 210133 Kč (na 501 ...) - ty tam již zůstanou. Průběžně budu prodávat na 601 s tím, že až na konci roku mi třeba 200 ks zbude a já je v pořizovací hodnotě (tedy 210133 Kč/700 ks) navedu a sklad MD 123/Dal 508. Další rok bych zase prodával klasicky na 601 a pokud by mi jich zbylo 70, tak 130 ks odúčtuji zase MD 508/Dal 123 (tedy ty prodané - k problematice darovaných se ještě vrátím).

b) kvůli tomu, že část knih budete darovat, tak se přiznám, že bych mnohem raději účtoval systémem A - a i když ne s ním, tak bych nejraději stejně prvotní pořízení zaúčtoval 123/508 a potom dělal změnu stavu. Jde mi totiž o to, že při darování to potřebuji v té pořizovací hodnotě dostat na 543 i v prvním roce (v rozsahu v prvním roce darovaných knih). To by bylo nejjednodušší, potom změnu stavu v průběhu roku zaúčtovat MD 543/Dal 123 z důvodu darování a zbytek proti prodeji výrobků MD 508/Dal 123 (maximálně ještě nějaké manko ...).

Berte to prosím jako návrh - viděl bych to jako mnohem jednodušší řešení.

c) teď ještě musíme ošetřit DPH - správně uvádíte, že z prodeje knih odvádíte 10% DPH. Nyní ale také jde o to, jak jste postupovali na vstupu. Pokud jste si třeba plně uplatnili odpočet DPH (z nějakého tisku ...), musíte zase odvést DPH při dodání - přitom základem by měla být cena obvyklá (tedy budeme brát tu cenu, za kterou běžně prodáváte). Tedy sice zaúčtujete hodnotu daru v pořizovací ceně, ale k tomu musíte ještě chytit základ daně a daň (podle systému který máte - třeba GORDIC 734/734 základ daně a k tomu ještě 543/343 daň) - fakticky ve stejných hodnotách, jako byste knihu prodávali.

Pokud jste DPH uplatňovali poměrem - tak jsme samozřejmě v jiné situaci (případně pokud jste DPH neuplatńovali vůbec a nechcete to řešit, tak toto samozřejmě také není problémem)

d) poslední poznámka se týká vykázání v rozvaze na konci roku - i když je prodejní cena nižší, tak vykazujeme v pořizovací hodnotě - s tím nic nenaděláte. Pokud ale víte, že realizovatelná hodnota je jasně nižší, potom by správně měla nastoupit diskuse nad opravnými položkami k zásobám (skoro by to tady mohlo být na místě).

Protože je to takové složitější, tak se v případě nejistoty ještě můžeme domluvit e-mailem (ale je potřeba k tomu již dořešit i tu věc s DPH ...)ZN (zdenek@obecuctuje.cz)

1. Obec v roce 2016 provedla opravu fotbalového hřiště v hodnotě 1 128 000,-- Kč v rozpočtu na 3419 5171. Auditor neměl námitky. Dnes přemýšlím o tom, že hodnota hříště v majetku je pouze 12 000,-- Kč, jestli místo opravy nemělo být TZ (rozměry i povrch je stejný, ale přibyla zavlažovací soustava). Mám ponechat tak jak to je, nebo dnes opravit jako chybu a přes jaký účet? 2. V letošním roce obec objednala a bude hradit vybavení tohoto hřiště 2 branky, 2 střídačka a 2 ochranné sítě, které jsou namontovány na betonový podklad. Budu účtovat jako stavbu nebo DDHM. ODPA 3419 nebo 6171?

1. Uvedení povrchu do původního stavu bez změny parametrů je oprava - účetně je správně to tak účtovat, i když jsou náklady vyšší než ZC majetku v účetnictví, to se běžně stává. Musela by to být kompletní obnova, aby to byla nová stavba, to ale nevypadá (lépe se to určuje např. u budov, když se zboří na základy a postaví nová, pak vyřadíme původní, ZC připočteme k nové a zařadíme po dokončení novou). Je pravda, že ve vašem případě je rozdíl tedy docela dost velký, ale nevím, jak velkou část z toho stál ten zavlažovací systém. Pokud jste ho tam před tím neměli (píšete "přibyl"), tak ten opravou pak určitě není, je to spíš na samostatnou stavbu než TZ hřiště, ale to bez konkrétních informací o  systému zavlažování stoprocentně posoudit neumím.  Vyčíslila bych tedy náklady na zavlažovací systém a dozařadila bych ho do majetku. Pokud bude částka za něj významná (více než 260 tis. Kč nebo 0,3 % aktiv netto), pak zápisem 021/408 (nevýznamná přes účet 511, ale ten účet 408 bude pravděpodobnější, posoudila bych to i s odpisy jako hromadnou chybu, tak to asi významnost překročí) - musíte také dopočítat a doúčtovat odpisy zápisem 408/081.

2. Pokud to bude zabudované v zemi, tak ne DDHM, rozšíří to účel a použití hřiště a bude to jeho součást, účtovala bych to tedy jako TZ hřiště (do 40 tis. Kč podlimitní na účet 549). Pokud by např. branky byly přemístitelné, pak je to DDHM. Vhodný ODPA pro hřiště je  3412.

Obec chce přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění, nemáme sociální fond a ani ho nebudeme zakládat, bude poskytováno z rozpočtu obce. Pravidla pro přispívání zapracujeme do mzdového předpisu, který v naší organizaci máme a schválila jej RO. Můžete mě prosím poradit kdo má rozhodnutí o přispívání schválit, bude stačit RO nebo musí ZO a lze to takto udělat?

Určitě to takto lze udělat, příspěvek na penzijní připojištění není vázaný na sociální fond, lze ho poskytovat i z rozpočtu. Postačuje schválení rady obce. Do nákladů na účet 528, položku lze 5499. 

Byla podepsána úvěr.smlouva ve výši 1.000.000,- Kč, měs.anuitní splátka 83.771,83 Kč, splatnost do 1 roku za účelem nákupu nemovitosti, 1.splátka bude uhrazena 23.9.2017, do konce roku úhrada čtyř splátek. Jak zapojím tento úvěr do rozpočtu roku 2017? POL 8113 ve výši 333.333,- Kč (4 splátky bez úroků)? Jak rozpočtuji úroky? PAR 6310 POL 5141? Nemovitost účtuji 042/321, úhrada 321/281 PAR 3639 POL 6121?

A úvěr jste už předpokládám čerpali? V rozpočtu letošního roku tedy musíte mít přijatý úvěr na pol. 8113 v celé výši úvěru, tj. 1 mil. Kč (jestli nebyl ve schváleném rozpočtu, tak bylo nutné zapojit rozpočtovým opatřením). Proti úvěru rozpočtujete výdaje, tj. odpa 3639 pol. 6121. Splátky úvěru, které uhradíte do konce roku 2017, budete rozpočtovat na pol. 8114, na této položce bude jen úhrada jistiny úvěru. Do rozpočtu 2018 musíte pak rozpočtovat na pol. 8114 zbývající splátky jistiny úvěru. Úroky z úvěru v rozpočtu dáte na odpa, který odpovídá účelu výdaje, na který se čerpá úvěr, tj. pokud je výdaj na odpa 3639, budou úroky rovněž na odpa 3639.  

Pokud jde o položku úroků, tak jsou dvě možnosti - buď položka 5141 nebo 6121 a to podle toho, jestli zahrnujete úroky z úvěru do ocenění té investice nebo nikoliv. Pokud se úroky nezahrnují do ocenění majetku, tak se účtují jako náklad na účet 562 a položku 5141. Pokud vstupují do majetku jako součást ocenění, tak se účtují na účet 042 a položku 6121. Tady je na každé účetní jednotce, aby si postup vybrala, říká to takto ČÚS 710, bod 7.1. písm. b) Pokud bychom se rozhodli zahrnovat úroky do ocenění té investice, tak je takto zahrnujeme jen do doby zařazení majetku do užívání, po zařazení do užívání se účtují zase jako náklad.