Dotazy

Očekáváme, že daňové příjmy budou vyšší než jsme rozpočtovali. K překročení by mělo dojít v průběhu října. Je možné už v tuto chvíli provést rozpočtové opatření (navýšení daňových příjmů a zároveň kapitálových výdajů), anebo je nutné čekat, až budou skutečně překročeny?

Určtě ano, je možné provést rozpočtové opatření už teď, není třeba čekat až na překročení daňových příjmů. Vychází to z toho, že rozpočet je plán, upravený rozpočet vyjadřuje aktuální plánované (očekávané) příjmy a výdaje do konce roku.

Rozpočet by měl být rovněž reálný, pokud by se zase naopak začalo ukazovat, že se příjmy neplní tak, jak bylo očekáváno, je také nutné provést rozpočtové opatření a příjmy snížit. 

Jsme plátci DPH (kanalizace). Nyní stavíme vodovod, kde si také uplatňujeme odpočet DPH. Můžeme si uplatnit odpočet u faktury na služby spojené s podáním žádosti o dotaci na jednu z etap výstavby vodovodu, přestože jsme následně od dalšího procesu administrace žádosti o dotaci odstoupili a dotaci nepřijmeme, protože jsme zjistili, že bychom nebyli v budoucnu schopni dodržet podmínky nastavené v rozhodnutí o poskytnutí dotace (neúměrná výše vodného atd.)? Nerada bych, aby nám FÚ při případné kontrole vytkl, že jsme si uplatnili odpočet neoprávněně, když jsme dotaci nevyužili.

Nárok byste mít měli - záměr byl prokazatelně v souvislosti se zdaňovanou činností, jen se to nepodařilo. To by odpočet DPH blokovat rozhodně nemělo. ZN

Dobrý den, ve vzoru Směrnice o aplikaci reálné hodnoty je stanovena hranice významnosti 1% aktiv netto účetní jednotky za minulé účetní období. Dále je zde věta, „významnost posuzujeme pro jednotlivé případy s výjimkou hromadných prodejů… Chceme směrnici aktualizovat a tak nás zajímá, zda je někde stanovena povinnost řešit tzv. „hromadné prodeje“ nebo zda je možné si pouze určit hranici významnosti pro jednotlivé případy. Pokud je opravdu povinnost brát v potaz „hromadný prodej“, zajímá mě, zda je hromadným prodejem i záměr prodat několik parcel, když nejsme schopni určit, v jakém časovém horizontu by byl prodej realizován. Zastupitelstvo by schvalovalo prodej nejspíš jednorázově, ale nepředpokládáme tak velký zájem, tudíž by se mohly prodeje rozprostřít i do několika let.

Ta povinnost řešit hromadné prodeje je jen naše invence do směrnice, právě pro tu významnost. Není to dané žádným předpisem a nemusí se do směrnice dávat. U zvolené hladiny významnosti má právě význam četnost případů, v logice, čím je vyšší četnost případů, tím nižší je hladina významnosti, tj. s cílem, aby nedošlo k významnému zkreslení výkazů vlivem vyšší četnosti. U RH jde však o vykazování natolik samo o sobě zkreslující, že odstranění té věty o hromadných prodejích u směrnice nevadí (alespoň ne mě osobně i s přihlédnutím, že bych měla za účetnictví odpovědnost :o). 

Obdrželi jsme fakturu od firmy Booking se sídlem v Nizozemí s DIČ NL.... a bank.účtem v Deutsche Bank vedeným v Kč. Fakturovaná částka je uvedena v EUR i v Kč. My platíme v Kč. Účetní byl zvolen následující postup: částku v EUR přepočítá kurzem k 2.1. ČNB střed (máme ve směrnici) = do nákladů. Z částky v Kč vyčíslí DPH (odvede a uplatní). Rozdíl mezi fakturovanou částkou v Kč a spočítanou do nákladů vyčíslí jako kurzový rozdíl. Nemáme všichni zde stejný názor. Děkuji za odpověď. Ještě jen snad pro potvrzení naší úvahy: město má uzavřenu smlouvu na spolupořadatelství s firmou. Sml.obsahuje poskytnutí prostor, propag.mater., reklam.plochy, uvaděček..... Firma na fakturu uvedla jen "spolupořadatelství". Podle nás nelze zaúčtovat na dotační položku, ale jako službu, neb dotace schválena nebyla.

Abychom účtovali o cizí měně a kurzových rozdílech, musíme řešit, zda jste nebo nejste v kursovém riziku. Pokud je vztah nastaven tak, že faktura byla vystavena v Kč i EUR a dodavatel vám možná umožnil vybrat si, v jaké měně zaplatíte a vy jste se rozhodli v Kč (je to trochu zvláštní, ale u jedné společnosti to mají také takto nastaveno s významným odběratelem), tak jste dle mého názoru nebyli v kursovém riziku - tedy choval bych se k tomu jako k faktuře v Kč a kurzový rozdíl bych neúčtoval. Z hlediska DPH - opět by byla základem částka v Kč. ZN

U toho spolupořadatelství - ano, přesně tak, vy jako spolupořadatel již máte vlastní přímé náklady, to již není transfer. Tento "pojem" se u menších obcí hodně používá, řeší tím zmenšení byrokracie u dotací - nazvou se u akcí spolupořadateli, domluví se, kdo co zaplatí a obec pak má jako "také pořadatel" již vlastní náklady. IS

Náš DSO vlastní mobilní pódium, které zapůjčuje zadarmo členským obcím svazku. V současné době svazek uvažuje o půjčování tohoto pódia za úplatu ( kromě členských obcí) veřejnosti - právnickým i fyzickým osobám. Svazek není plátce DPH a nemá zřízenu hospodářskou činnost. Půjčování by bylo na základě krátkodobého pronájmu vykazovaného v rozpočtu OdPa 3639 s položkou 2133. Prosíme o konzultaci, zda postupujeme správně.

Nevidím v tom žádný problém, můžete ho pronajímat v hlavní činnosti (není to jednoznačná podnikatelská činnost za účelem dosažení zisku). RS máte správně, příjmy půjdou na účet 603, budou předmětem DPPO. Jste sice neplátci DPH, ale do obratu k registraci se příjmy z pronájmu započítávají, nicméně se nebude asi jednat o tak významné částky, aby vám obrat překročil 1 mil. Kč a stali jste se plátci DPH.

Obec pořídila knihovní systém Koha a nevím, jak přesně jej zaúčtovat. Jedná se o otevřený software, do kterého máme pouze přístup. Není to zakoupení software. Cena je nad 60.000,- Kč. Bude se případně i odpisovat?

Nejedná se sice o pořízení SW, ale pořizujete právo užití SW - licenci. Jelikož u DNM není podmínkou pro zachycení v aktivech jeho právní vlastnictví, účtuje se i licence jako pořízení SW, pokud ji máte sjednanou na dobu delší než jeden rok. Jelikož je to nad 60 tis. Kč, patří na účet 013 (odpa 3314, pol. 6111) a budete jí odpisovat (551/073). Pokud by byla licence zřízena na dobu kratší než jeden rok, účtovali byste jí na účet 518, pol. lze 5168 (případně 5042)

Obec má prodejnu, kde je nainstalovaný terminál Sazky. Po vytištění dokladu máme v odměnách i částky s 0% DPH. Budeme v přiznání k DPH uvádět tyto částky jako osvobozené bez nároku na odpočet? A dále prodej dálničních známek je také osvobozený bez nároku na odpočet nebo není vůbec předmětem DPH?

Já bohužel nemám s tímto případem osobní zkušenosti a nevím, jak to přesně smluvně máte.

U těch sázek (SAZKA) by tam předpokládám mohlo být osvobození podle §60 zákona o DPH (provozování hazardních her) - nicméně tady mi není úplně jasné, jak je to smluvně nastaveno - je to tržba SAZKY, kterou jen vybíráte jejím jménem?

U prodeje dálničních známek - zde by to mělo být mimo DPH - tady dle mého názoru se nejedná o dodání zboží ve smyslu DPH, nicméně je to platba za "státní poplatek". Ale zase by mne zajímalo, jak to v tomto případě vlastně máte - není to v režimu, že to vybíráte fakticky pro stát s tím, že vy máte provizi z prodeje jako odměnu za službu? Ta by již s DPH měla asi být.

Moc se omlouvám - skutečně nevím, jak je to v těchto případech smluvně nastaveno. Pokud byste potřebovala dané téma ještě diskutovat, ozvěte se prosím na e-mail s vysvětlením, jak jsou konkrétně dané vztahy nastaveny. (zdenek@obecuctuje.cz)

Jsme DSO a jako hospodářskou činnost máme provozování vodovodu. Vodovod je majetkem obcí sdružených v DSO a my s nimi máme uzavřené smlouvy o provozování vodovodu, kde se zavazujeme hradit vlastníkovi (obcím) pachtovné ve výši 5,- Kč za 1m3 vyfakturovaný odběratelům v jednotlivých obcích. Prosím o radu, zda fakturovat pachtovné s DPH (jako službu) nebo bez DPH? Jedna obec je plátcem DPH ostatní jsou neplátci DPH.

Pacht je ve stejné pozici jako nájem - tedy platí pravidla §56a. Vlastníkem jsou obce - tedy nájemné účtují ony. Logicky neplátce DPH musí nájem účtovat bez daně (z pozice, že jsou neplátci).

Plátce se může rozhodnout, zda v případě pronájmu plátci věci k ekonomické činnosti (předpokládám, že DSO je plátcem a podle popisu to má k hospodářské činnosti) bude či nebude daň uplatňovat - tedy je to na rozhodnutí obce - plátce DPH. Přitom nájem s DPH otevírá možnosti uplatnit dané obci odpočet DPH z investic do vodovodu, případně oprav ...

Jako obec jsme se dali do oprav salonku v obecní budově, který je i pronajímán veřejnosti k soukromým oslavám. Práce a materiály nám dodávají různé firmy - jedna žaluzie, další vyměnili a zapojili nové radiátory, pak zapojení nového odsávání, oprava stávajících rozvodů elektřiny a vody s vyvedením nových vypínačů, vodovodních baterií, udělala se nová podlaha (lino), nový podhled, vybudovaly se nové dveře a jedny - stávající - vylepšily a koupily se zcela nové spotřebiče a kuchyňská linka. Samostatně jsou nám pak fakturovány pomocné práce. Nevím, zda je lepší tuto akci účtovat jednotlivě podle jednotlivých dodavatelů a prací, tedy něco jako opravu (elektřina, voda), něco jako TZ (žaluzie, odsávání, lino, radiátory...) nebo vše pojmout jako celek a veškeré práce na salonku zařadit jen jako TZ. Účel se nezměnil, náklady se na různé práce pohybují i do 40. tis., i nad 40 tis. Dále by mne zajímalo, jak to bude s DPH, když několikrát za rok salonek pronajímáme veřejnosti a účtujeme jim cenu s 21% DPH. Musíme u jednotlivých prací DPH účtovat a odvádět? Lze uplatnit krácený odpočet?

Ing. Nejezchleb doplnil odpověď takto: 

Já prvotně k té odpovědi k vyhodnocení oprava x TZ - moc se mi nelíbí, jak je to pojato, podle judikatury bych totiž při souběhu oprav a TZ musel doložit vzájemnou technickou a technologickou nezávislost aktivit - to ale nedovodím. Třeba pokud osazuji jinde vypínače, tak logicky sahám do elektriky jako celek a je to celé TZ - vůbec bych nediskutoval o jiné variantě. Pokud v místnosti vybuduji nový podhled - je to TZ, zcela nové spotřebiče a kuchyňská linka (nevím zda je nová a zda spořebiče jsou zapojené do ní) - předpokládám, že zase rozšiřují vybavenost - k tomu je judikát, že případně TZ - s tím se asi muselo zasáhnout i do podlahy - i kvůli těm dveřím. Chci tím jen říci, že dovozovat tedy neprovázanost bych si nedovolil - podle mne celé TZ.

DPH - tady je stav takový, že nárok na odpočet máte podle způsobu využití - tedy pokud by to bylo výhradně pouze k pronájmům pro cizí - potom by byl plný odpočet DPH na vstupu. Nicméně předpokládám, že je to spíše v režimu, že se to používá pro vlastní potřeby (nespojeno s nějakou úplatou... ) -třeba pro nějaká jednání a dále k pronájmům. Potom by to bylo v režimu souběhu použití mimo ekonomickou činnost a k ekonomické činnosti a bylo by to spíše v režimu "poměrného odpočtu" podle §75 (tedy ne koeficient podle §76). Zároveň tím, jak to popisujete, by to odpovídalo charakteristice investice vlastní činností - tedy byl by režim, že prvotně by se přiznávala DPH (faktury asi budou v PDP) a odčítala plně, po dokončení by se udělala fikce dodání - tedy celkový odvod a zase odpočet DPH (ale již jen v poměrné výši).

Samozřejmě opakuji - pokud by to bylo jen ke krátkodobým pronájmům - potom asi DF v režimu PDP a hned plný odpočet.

Původní názor před doplněním Ing. Nejezchleba - jen jako podnět k zamyšlení, ale dejte prosím přednost té TZ: 

Zda budou provedené práce TZ nebo oprava záleží vždy na záměru (může to mj. i podpořit argument pro TZ) a charakteru provedených prací. Nevadí, že se nezměnil účel místnosti, změnily se ale technické parametry a rozšířila se i vybavenost a použitelnost místnosti. U každého zásahu je vhodné posoudit, zda splňuje podmínky pro TZ. Po posouzení každý výdaj účtujeme buď jako opravu nebo TZ nebo součást ceny TZ jako opravu vyvolanou. Protože se to týká jedné místnosti, pojala bych to celé jako její rekonstrukci s tím, že bych zásahy splňující definici považovala za TZ, u oprav bych pak posoudila, zda jsou vyvolané TZ a budou se účtovat do jeho ceny (zde je vždy dobré poradit se i s nějakým technikem) či nikoliv a teprve zbývající práce nesouvisející s TZ bych účtovala jako opravu.  Vezmeme-li to jednotlivě:

- žaluzie - podle pokynu GFŘ, který můžeme rámcově využít,  jsou součástí budovy, pokud tam nebyly, je to TZ

- vyměnili a zapojili nové radiátory - výměna radiátorů, pokud se nějak zásadně nezměnily jejich parametry, je oprava, pokud jste však topení rozšiřovali a pořizovali nové, lze to celé brát jako TZ (zakoupení nových je TZ, při tom jste vyměnili staré, to lze posoudit jako opravu vyvolanou TZ)

- zapojení nového odsávání - viz žaluzie, pokud nově, tak je to TZ

- oprava stávajících rozvodů elektřiny a vody s vyvedením nových vypínačů, vodovodních baterií - viz radiátory, rozhoduje tu především záměr a to, jak byste pro TZ argumentovali - pouhá výměna by byla oprava, dalo by se argumentovat tím, že rozvody rozšiřujete a zároveň opravujete, pak by to mohlo být celé i TZ

 - nová podlaha (lino) -opět platí, že výměna povrchu je oprava, pokud nenajdeme argument pro to, že je to oprava vyvolaná TZ (např. vyměňujete nejen proto, že je opotřebená, ale musíte jí vyměnit např. proto, že v ní povedou nějaké rozvody) nebo rovnou jako TZ - pokud by se změnily tech.parametry - např. byste jí zateplili nebo izolovali od vlhkosti, jinak oprava (to je asi pravděpodobnější varianta)

-  nový podhled - platí to samé, co pro podlahu

-  vybudovaly se nové dveře - vybourání nového stavebního otvoru pro nové dveře je stavební úprava, tzn. nové dveře jsou určitě TZ

 - jedny  stávající dveře se vylepšily - nevím, co myslíte tím "vylepšily", může to být TZ, pokud byste je např. zateplili, jinak mě moc argumentů pro TZ nenapadá

-  koupily se zcela nové spotřebiče a kuchyňská linka - pokud tam linka se spotřebiči byla a nevedli jste jí jako samostatný majetek, ale jako součást budovy je výměna opravou, ale o tom, zda je linka brána jako součást budovy (resp. u vás místnosti) či jako samostatná věc, rozhoduje účel budovy popřípadě místnosti, u salonku v obecní budově bych to spíš viděla jako samostatnou věc, ale nevím, na co všechno ho používáte, mohli byste třeba najít i argument pro to, že je linka se spotřebiči nezbytná pro splnění jeho účelu, ale myslím si, že spíš ne a měla by být samostatným majetkem (podle ceny buď účet 028 nebo 022)

- samostatně jsou nám pak fakturovány pomocné práce - záleží, čeho se týkají, když vyhodnotíte, jak zaúčtujete zásahy, tak je zaúčtujete podle toho, kterého zásahu se týkají stejně jako ten zásah (do ceny TZ nebo jako opravu)

Město postavilo lázně (bazén, wellness, fitcentrum) za cca 100 mil. bez DPH a při stavbě uplatnilo odpočet DPH. V průběhu stavby město založilo společnost XX s.r.o., která na základě vyhlášené dispozice s majetkem města získala bazén do pachtu. Pachtovné činí cca 2mil. Kč. Město jako jediný společník XX s.r.o., každoročně hradí ztrátu (cca 5 mil. Kč), která společnosti vznikne provozem bazénové části lázní. Město již v průběhu roku hradí zálohy na ztrátu, které jsou následně vyúčtovány. Máme informaci, že se tento postup chystá napadnout jeden zastupitel a chce argumentovat tím, že společnost s.r.o., jakožto obchodní společnost založená za účelem zisku, nemůže být dlouhodobě ztrátová. Vidíte na našem dosavadním postupu nějaký legislativní problém? Jak nejlépe můžeme proti zastupiteli argumentovat?

Já si myslím, že se zde objevuje více aspektů:

a) jak vyplývá i ze zákona o obchodních korporacích, je možné mít neziskové s. r. o. (povinnost účelu podnikání nebo správy vlastního majetku se týká pouze osobních společností - tedy v.o.s. ...- viz § 2 odst. 1 zákona o obchodních korporacích) - nicméně je pravdou, že by takový účel měl být deklarován ve společenské smlouvě - nejsem právník ...

b) co by bylo překážkou aktivit společnosti není ani tak ztrátovost jako situace, kdy by tato ztrátovost vedla k předlužení společnosti... - k tomu ale díky dorovnávání ztrát společníkem nedochází ...

c) nicméně stejně se domnívám, že ve vašem nastavení se objevují určité problémy - zejména pokud jsem správně pochopil, tak ztrátovost je fakticky trvalá a rozhodování o krytí ztráty má dokonce režim, že se s tím již počítá a poskytují se jakési zálohy. Z mého pohledu se dostáváme do situace, kdy dané platby mají spíše dotační charakter a já osobně se musím přiznat, že kvůli pravidlům veřejné podpory bych rozhodně doporučoval, abyste začali uvažovat o tom, že se nebude jednat o vyrovnávání ztráty společníkem (tedy fakticky kapitálovou operaci), ale že Město bude poskytovat své společnosti vyrovnávací platbu za závazek veřejné služby (zde provozování bazénu ...) - tedy pro společnost klasicky výnos, pro Město náklad. Nic nezakazuje společnostem,  aby dotace v daných oblastech byly poskytovány (ostatně takto fungují celé sektory ...) - fakticky by se prostřednictvím dotace hospodaření vyrovnávalo někam k nule a dle mého názoru by zde byly následující výhody:

- více by se to přiblížilo reálnému stavu - o co tady vlastně jde, nebyl by problém také s průběžným (zálohovým) financováním

- nutně by došlo k jasné identifikaci, co je službou veřejného zájmu, která bude vyrovnávána (může to být pouze část činnosti společnosti - nevím - neznám obsahovou náplň) - budu tím jako poskytovatel zároveň moci definovat podmínky pro danou činnost, provádět kontrolu, požadovat vyúčtování. To vše jsou povinné atributy pro vyrovnávací platbu z hlediska veřejné podpory. Pokud je to řešeno tak, že společník následně dokryje pouze ztrátu celé společnosti, může to být i na aktivity mimo závazek veřejné služby ....

Tedy já osobně bych hodně doporučoval, abyste zvážili tu variantu "dotační" v podobě vyrovnávací platby a pokud tam nenajdete nějaké jiné problémy, které si zde neuvědomuji, tak ji i případně zavedli. Možná byste tím dosáhli i nějakého konsensu s tím opozičním zastupitelem - aby se to dostalo do režimu fungování, kterému skutečně není moc co vytknout.

Prosím o radu ohledně postupu účtování zateplení školy při dotaci z MŽP. Předávací protokol byl vystavený 25.8 (podklady mi byly předloženy teprve dnes), takže bych ještě k srpnu udělala zařazení a předávací protokol pro školu (majetek svěřený škole si sama odepisuje). Fakturace proběhne během září. Počítám, že vyúčtování dotace proběhne v říjnu a příjem ke konci roku (možná začátek příštího?) účtování: dotaci eviduji na 915/ 999 majetek 042/ pol. 6121 do srpna zaúčtuji: 042/ 389 dohad fakturace dle smluv 403 0300/ 042 výše dotace 401/ 042 vlastní výdaje 909/ 999 předávací protokol majetku škole (technické zhodnocení) 388/ 403 0300 předávací protokol majetku škole (dotace) (škola zaúčtuje dotaci a TZ a od září na základě předávacího protokolu začne odepisovat majetek i transfer) fakturace září: 389/ pol 6121 příjem dotace pol. 4216/ 374 a 999/ 915 po předání protokolu o uzavření (kontrole) z MŽP 374/ 346 a 346/ 388

Předejte jim TZ tak jak navrhujete - podle předávacího protokolu ještě v srpnu, pak ho vy už ani nebudete odpisovat a od září ho rovnou začne odpisovat PO. V podstatě máte účetní postup správně - když je majetek dokončen, ale není vše ještě vyfakturováno, účtuje se dohada fakturace 042/389, ale právě proto, že jej předáváte k hospodaření a je to dokončený majetek, neměli byste ho převádět přes účet 042, ale správně byste měla TZ zařaďit u vás do užívání  021/042 a pak teprve předat škole. Dotace ještě není vyúčtovaná, ale určitě jí už máte závazně přiznanou, proto k datu zařazení majetku zaúčtujte dohadu dotace 388/403. Předání pak bude 403 MD ve výši dotace, 401 MD zbytek/021 D. Předávací protokol 909/999. Škola majetek převezme opačnými zápisy a začne odpisovat a rozpouštět .

Až vám to v září vyfakturují, tak fakturu zaúčtujete 389/321, případný rozdíl zúčtujete podle ČÚS přes účet 551.

Co se týče dotace, v úvodu dotazu uvádíte, že nejprve bude vyúčtovaná a pak pošlou peníze. V tom případě (dotace ex post) byste o zálohách neúčtovala a k datu vyúčtování byste účtovala předpis dotace 346/388 a zároveň odúčtování z podrozvahy 999/915, následný příjem 231/346. Pošlou-li však dotaci před konečným vyúčtováním, účtujte o dotaci jako o záloze - pak máte účtování o dotaci správně.  

Obec vlastní traktor v hodnotě 450.000,- Ten se rozhodla prodat za 190 000,- a od te same firmy koupit novejsi za 590 000,- To znamená, že mám na základě smlouvy zaúčtovat zápočet. Starý traktor jsem spolu s opravkami vyřadila, ale dělá mi problém spravně zaúčtovat započet.

Musíte předepsat kupní cenu za starý traktor 311/646 190 tis. Kč. Fakturu za nový traktor zaúčtujete 042/321 590 tis. Kč a můžete udělat zápočet faktury s kupní cenou za starý traktor 321/311 190 tis. Kč. Doplatíte rozdíl 321/231 400 tis. Kč a nový traktor zařadíte 022/042 v kupní ceně + související náklady, pokud nějaké budou.

ZO prodalo místnímu podnikateli pozemky z obce za KC 161.610,-Kč+21%DPH=195.548,-Kč. Bylo schváleno a zapracováno do kupní smlouvy, že kupující podnikatel tuto KC uhradí formou splátek a to následovně: 30.000Kč zaplatí po podpisu smlouvy v hotovosti na úřadě a poté měsíčně minim.4000Kč splátky. Dotaz prosím zní: Jak o prodeji správně účtovat a jaké vystavovat daňové doklady? Na první splátku těch 30tis.Kč vystavíme daňový doklad po přijetí platby a pak každý měsíc na splátku co kupující pošle taktéž?

Děkujeme za upřesnění dotazu - tedy zrekapituluji - z pohledu DPH nastane zdanitelné plnění již předáním - tedy 11.9. 2017. Tím vznikne DUZP - viz ustanovení §21 odst. 2 zákona o DPH. Zároveň tím, že to děláte ve vztahu k podnikateli, tak potřebujete vystavit daňový doklad - aby druhá strana mohla případně odpočítat DPH - tedy na celou částku.

Zároveň ještě k 11.9. nedojde k dodání - tedy nebude podán návrh na vklad do katastru nemovitostí - okamžik, ke kterému má být účtováno a prodeji v účetnictví.

Tedy striktně vzato:

- při předání (daňový doklad)

                      např. MD 395/Dal 395 (příp 734/734 v GORDICu) - základ daně 161 610

                              MD 377/Dal 343 - odvod DPH 

- zároveň pokud jsem správně pochopil, tak okamžitě zaplatí zálohu (opět 11.9.) ve výši 30 tis. Kč - abychom byli přesní tak MD 231/Dal 324

- následně 15.9. by mohlo dojít k vkladu do katastru nemovitostí - účtování by bylo:

MD 469 (pokud bude platit po 4 tis. Kč měsíčně, bude to dlouhodobé) - částka 195 548

          Dal 647 ve výši 161 610 Kč

          Dal 377 ve výši odpovídající DPH

A zápočet dříve inkasované zálohy - MD 324/Dal 469 ve výši 30 tis. Kč

Zároveň vyřazení pozemku ...

Následně splátky by již byly 231/Dal 469.

Zde již by nedocházelo k vystavování žádných daňových dokladů - doklad byl vystaven již při předání pozemku.

Teď ještě upřímně - výše uvedené účtování jsem schválně rozepsal, jak by mělo komplet být a je to dost složité jen kvůli tomu, že 11.9. je předání a 15.9. je návrh na vklad - jedná se o 4 dny v jediném měsíci. Myslím si, že by nebyl až takový prohřešek udělat to tak, že s DUZP 11.9. vystavíte fakturu a zaúčtujete hned 469/647 a 343 a dál přijmete peníze MD 231/Dal 469 ... - dobře to úplně není, ale na druhou stranu je to v jednom měsíci ...- tedy nikoho nakonec nepoškodíte.ZN

Jsme nově plátci DPH. Pronajímáme obchod plátci DPH. Prováděli jsme výměnu průtokového ohřívače vody - nákup od neplátce. Nyní chceme přefakturovat. Musím odvést DPH nebo se jedná pouze o přefakturaci (bez DPH).

Pokud správně chápu - fakticky za svého nájemce jste zajistili určitou opravu (službu) - on ji správně měl podle smlouvy hradit, nicméně prošlo to přes vás. Já se v tomto případě domnívám, že to uhájíte i mimo DPH (když se podíváte do informace k aplikaci §36 odst. 11, tak je to aplikovatelné dle mého názoru i na nákup od neplátce) - raději bych o tom neúčtoval jako o výnosu a nákladu, ale jen na trojkách.

Zvažte ale, že tím, že příjemce je plátcem DPH, který si odpočet plně uplatňuje, zda by pro vás nebylo lepší a jednodušší dát to s DPH - o nic by se nepřišlo a nemusím moc přemýšlet nad tím, zda se vejdu do ustanovení §36 odst. 11 (ono to jednání jménem a na účet jiné osoby může být záležitostí dosti spornou a nejednoznačnou - tak já zastávám názor, že když se tomu mohu bezbolestně vyhnout, tak bych to udělal).ZN

Město obdrželo rozhodnutí o poskytnutí dotace, poskytovatel MŽP, program 11531 - Operační program životní prostředí 2014-2020, 85% prostředky EU, 15 % vlastní zdroje. Název akce: Analýza rizik ohrožení rybníka galvanickými kaly. Prosím o radu, jakou máme použít rozpočtovou skladbu k této akci, je to dotace neinvestiční. ÚZ jsem si našla že by měl být 15011, prostředky EU bych tedy účtovala s ÚZ a nástroj 106, zdroj 5 a vlastní zdroje nástroj 106, zdroj 5.

Účtování příjmu dotace z OPŽP najdete zde:

http://www.opzp.cz/dokumenty/download/343-1-Rozpo%C4%8Dtov%C3%A1%20skladba.pdf

NZÚZ máte správně, jen u vlastních zdrojů nepoužívejte zdroj 5, ale 1. Položka příjmu dotace bude 4116. Výdaje, protože je to neinvestice, musíte účtovat do nákladů, ve vašem případě je vhodný účet 518, RS odpa 2341, pol. 5169. Jinak RS (odpa) včetně NZÚZ byste měla najít v rozhodnutí.