Dotazy

PO získala v minulém roce peněžní dar právního subjektu (ne zřizovatele) na investiční účel – výstavbu zahradního altánu, tím posílila fond reprodukce (241/416). Tento dar pokryl 90% investice, na zbývajících 10% vydal zřizovatel souhlas s čerpáním fondu reprodukce tvořeného z odpisů. Letos po kolaudaci altánu PO účtuje: Zařazení majetku do užívání: 021/042 (100% investice) Převod zdrojů k profinancování: 416xx/401 (v odpovídající výši dle analytiky f. repr.). Následně pak běžné roční odpisy: 551/082 společně s tvorbou zdrojů: 401/416 ve výši daného odpisu. Je toto účtování správné?

Ano, ale chybí ještě vykázání dotace na pořízení DM, tj. zápis 401/403 a pak proti odpisům rozpouštění do výnosů 403/672 (transferový podíl 0,9). 

Obracejí se na nás jako na zřizovatele zřízené příspěvkové organizace, jak mají řešit letošní situaci nekrytí fondu reprodukce majetku (účet 416) z důvodu aplikace ČÚS 708, bod 8.3. - časové rozpouštění transferů na účet 672. Rozpočty všech PO schválila rada tak, že příspěvek na odpisy rozpočtován ve výši ponížené o částky zúčtované na účty 672 (tak, aby rozpočet zůstal vyrovnán, tedy náklady=výnosy). Ustanovení §66 odst. 8 Vyhlášky jim také nepomůže. Nejhorší je jak vysvětlit zastupitelům (radě), že PO sice vykazuje FRM ve výši např. 500 tis. Kč ale finanční prostředky na nákupy jsou pouze např. 370 tis. Kč. Na jednom školení bylo naznačeno zúčtovat rozdíl z titulu nekrytí 416/401, čímž by se vše srovnalo (když bylo v roce 2012 ještě povoleno rozpouštět transfery 403/401 - tak tento problém nevznikal). Asi ale pro tento zápis nenajdem v předpisech oporu. Máme alespoň do rady předkládat nějakou inventuru účtu 416, kde bude rekapitulace - výše krytá finančními prostředky, výše nekrytá finančními prostředky (bude se kumulovat o každoročně zúčtovanou výši rozpuštěných transferů za daný rok - což může růst do závratných částek). Děkujeme za každou odpověď

Plně rozumíme tomu, co zde uvádíte. Samozřejmě problematika, zda fond jsou peníze nebo zdroj tady "latentně" figurovala již od samého vzniku fondů a problém nebyl fakticky nikdy vyřešen, nicméně nejednalo se o tak zásadní položky. Celý problém eskaloval nyní od 1.1.2013, kdy MF chybně nereagovalo na nutnost úpravy metody tvorby fondů ve vazbě na rozpouštění 403 do výnosů, které ale muselo být spuštěno ve vazbě na postupy u ÚSC (nelze u jedněch rozpouštět do výnosů a u druhých nikoliv - přece jen potřebujeme nějakou kompatibilitu dat ...). MF jak určitě víte k tomu zkusilo něco vytvořit návrhem novelizace zákona 250/2000 Sb. (stejně by byl účinný až od 2014) - nicméně vůbec to dopředu nevykomunikovali a bylo to tak nedodělané, že po související kritice namísto precizace to úplně stáhli a postavili se fakticky do role, že přes nejrůznější urgence to neřeší. Tedy vyhlášené závazné postupy nás staví do role, že pokud dojde k jejich respektování, nejsme schopni zajistit finanční krytí fondů (respektive můžeme se případně rozhodnout tyto metody úplně ignorovat a krytí zajistit jako druhou alternativu).

Za těchto okolností jsme zatím doporučovali účetní metody respektovat a zkusit všem vysvětlit, že finanční krytí fondů při současných metodách nelze zajistit - tedy, že k němu nebude docházet.

K vysvětlení jsme připravili v dubnu několik příkladů - umístěno v dokumentech na stránky, které by to snad nezávislému pozorovateli měly vysvětlit - z dokumentu vyjímám:

Nechci se nějak teoreticky více rozepisovat o rozdílech ekonomických kategorií jako je zisk, příjem, výdaj, výnos, náklad. Chtěl bych jen ukázat několik příkladů (prosím ten výčet není vyčerpávající), které právě vedou k tomu, proč mám problém v případě fondů hovořit o „hromádkách peněz“. Přitom jsem se je pokusil seřadit podle významnosti tak, jak ji vnímám:

1.1.      Problematika investičního fondu ve vazbě na zúčtování 403 do výnosů:

Příklad:

Příspěvková organizace má odpisy za rok 500 tis. Kč (neprováděla žádné investice), hospodářský výsledek 100 tis. Kč v tom výnosy zúčtované z účtu 403 (předaná od zřizovatele) ve výši 250 tis. Kč. Pokud odhlédneme od případných změn stavu zásob, pohledávek a závazků – jednoduchý dotaz – kolik za těchto okolností bylo vygenerováno peněžních prostředků?

VARIANTY:

·         600 tis. Kč

·         500 tis. Kč

 ·         350 tis. Kč

Asi si dokážete spočítat, že správná varianta je „350 tis. Kč“ – což by ale znamenalo, že investiční fond mám vytvářet na rozdíl 551 a zúčtované 672. Této problematice jsem se detailně věnoval v dokumentu – „dopady rozpouštění 403 u PO“. Bohužel na to předpisy nejsou nastaveny – přitom pokud se podívám do svých podkladů, tak poprvé jsem na to pracovníky MFČR upozorňoval v prosinci 2009, dále pak v červnu 2010 v rámci rozepsaných tezí k vlastním zdrojům, osobně projednával se zástupci MFČR v srpnu 2010 ….

 Jak z toho ven:

Do předpisů se dostane, že investiční fond vytváříme pouze na rozdíl 551 a zúčtované 672

 1.2.      Rezervní fond je vytvářen ze zisku – nikoliv z „peněžní veličiny“

Příklad:

 Příspěvková organizace pro jednoduchost má v příjmech pouze dotaci od zřizovatele. Na konci roku nemá pohledávky, ani závazky a skončila výsledkem hospodaření + 20 tis. Kč. Musela ale zaplatit předplatné na roční  údržbu programu (bude se opakovat každý rok) – zaúčtováno na 381 ve výši 15 tis. Kč.

Dotaz – kolik bylo „vygenerováno“ peněz:

Odpověď asi zná každý – na účtu by mělo zbýt +5 tis. Kč (třebaže hospodářský výsledek je 20 tis. Kč)

 Jak z toho ven:

Hospodářský výsledek nebude přímo rozdělován do fondu rezervního a fondu odměn, ale bude prvotně směřován na nerozdělený zisk a do fondů bude převáděna pouze část odpovídající skutečně vygenerovaným peněžním prostředkům.

Toto je naprosto zásadní myšlenkový posun – tedy rezervní fond (a fond odměn) by byl naplňován pouze prokazatelně „volnými peněžními prostředky“. Samozřejmě by bylo velice diskutabilní najít algoritmus, jak tyto „volné peněžní prostředky“ vypočítat, nicméně při zachování stávajícího stavu asi cesta jinudy nevede.

Jen na okraj podotýkám, že samozřejmě by také potom nebylo logické použití rezervního fondu ke krytí ztráty …

 1.3.      Použití účtu 408 a jeho nezohlednění při rozdělování hospodářského výsledku

Příklad:

 Příspěvková organizace pro jednoduchost má v příjmech pouze dotaci od zřizovatele. Na konci roku nemá pohledávky, ani závazky a skončila výsledkem hospodaření + 200 tis. Kč. Zároveň ale v minulém roce zapomněla do nákladů zaúčtovat jednu fakturu – za 150 tis. Kč – s ohledem na finanční objem toto zaúčtovala na účet 408. Do fondů je ale rozdělováno 200 tis. Kč.

Dotaz – kolik bylo „vygenerováno“ peněz:

Asi každý mi odpoví – 50 tis. Kč.

 Jak z toho ven:

Při schvalování hospodářského výsledku bude prvotně vždy vypořádána hodnota 408. Teprve poté budou následovat kroky uvedené v bodě b).

 1.4.       Problematika účtování „nespotřebované dotace z prostředků EU – viz výše“

Příklad:

Příspěvková organizace (základní škola) přijala v říjnu 2012 z programu OPVK dotaci (zálohu) ve výši 200 tis. Kč. Do konce roku vynaložila náklady, které považuje za uznatelné, ve výši 160 tis. Kč (na tuto výši byla také na konci roku zaúčtována dohadná položka aktivní zápisem 388 MD/D 672). Ke konci roku ale byly z daných 160 tis. Kč neuhrazené závazky ve výši 50 tis. Kč (profinancováno bylo v roce 2012 pouze 110 tis. Kč). Otázkou je, zda za „nespotřebované prostředky“ má být považováno 90 tis. Kč (tedy podle peněžního toku) nebo jen 40 tis. Kč (porovnávání s náklady)

 No a odpověď by byla – pokud je to kupička peněz, tak samozřejmě se musí jednat o 90 tis. Kč. Proč je ale rezervní fond v ČÚS 704 v tomto případě aplikován jako „časové rozlišení výnosů“ – tedy 40 tis. Kč?

 Jak z toho ven:

Tady jednoduše – celé toto nesmyslné účtování zrušit, dotace z EU podřadit pod standardní režim dotací, a pokud si někde mám zvlášť odkládat nespotřebovanou kupičku peněz, nechť si ji dokládám na straně aktiv. Dělat ale z částky, která nebyla spotřebována a je potenciálně k vrácení, vlastní zdroj (fond) je opět účetní zločin.

 Tím fakticky říkáme, že při sledování reálného stavu a vývoje "investičních peněz" nemůžeme vyjít ze 416. Jako možná alternativa se nám nyní jeví zřízení analytiky na 241 (aniž by byl zřízen zvláštní bankovní účet), kde budeme bez ohledu na pravidla v účetnictví směřovat příjmy a výdaje, které budeme považovat za relevantní pro pohyby investičních prostředků (tedy například odpisy jen snížené o rozpuštěnou 403 apod.). Nebudeme tomu říkat fond (to na to ve smyslu zákona 250/2000 Sb. nepasuje), ale bude nás to informovat o hospodaření s investičními prostředky. Zastupitelům apod, pak budeme podávat informace zejména o vývoji na této analytice ....

Vím, že je to hrozné toto nyní  říkat, ale více asi neumíme.

Námi zřízená PO MŠ provozuje hospodářskou činnost, a to vaření pro občany. Toto vařéní bylo schváleno ZO v rámci sociálního programu pro místní občany a ZO také odpustilo režijní náklady, takže do nákladů šla pouze cena potravin a mzda kuchařky. Vzhledem k tomu, že od srpna přestalo 90% občanů odebírat tyto obědy, stala se tato činnost ztrátová. ZO uvažuje o tom, že by přesto rádo zachovalo toto vaření, alespoň pro zbytek občanů a mzdu kuchařky by platilo z rozpočtu obce. Chci se zeptat, jak toto správně účetně nastolit. Zda může MŠ vykazovat výnosy a náklady z této činnosti v hlavní a ne hospodářské činnosti a zda obec může mít náklady na mzdu kuchařky, ale výnosy by zůstaly MŠ?

Vymezení hlavní a hospodářské činnosti je na zřizovateli - ostatně třeba toto jsme analyzovali ve vztahu právě ke školským zařízením i ve vazbě na postoj MŠMT k této problematice (byť víme, že se někde tradičně prosazuje názor, že hlavní činností je pouze to, co je podle školského zákona, což ale nekoresponduje se současným právním stavem).

Takže nevidím žádný problém v tom, aby daná činnost byla definována jako hlavní, pokud tak zřizovatel rozhodne samozřejmě s nutností sledování souvisejících nákladů a výnosů v samostatném okruhu. Také je potom přirozené, že na tuto činnost přispívá zřizovatel prostřednictvím příspěvku. nicméně považuji za nelogické, aby kuchařka byla zaměstnancem obce.. - to je nelogické ve vztahu k tomu, jak je řízena, jak bude případně zaskakovat za nemoci ... - rozhodně doporučuji, aby dále byla zaměstnankyní MŠ s tím, že bude případně docházet k dokrývání mzdových nákladů prostřednictvím příspěvku zřizovatele (účelová dotace z rozpočtu obce). ZN

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli existuje nějaký zákon nebo vyhláška, v které by bylo řečeno,že si zaměstnanci MŠ musí platit obědy. Naše zřízená MŠ je s výdejnou (jídla dovážíme z jiné jídelny) a zaměstnanci si obědy neplatí.

Tady platí vyhláška č. 84/2005 Sb. - §3 odst. 3 - podle toho musí dojít k tomu, že si zaměstnanci musí zaplatit hodnotu potravin sníženou o příspěvek FKSP. Takže teoreticky - pokud by byl příspěvek z FKSP na úrovni 100% hodnoty potravin, tak by platit nemuseli - nicméně tomu nevěřím - na tom jim ve FKSP nemohou zbývat peníze.

Prosíme Vás o radu ohledně účtování vratky u naší příspěvkové organizace. Námi zřízená PO (základní škola) nedodržela podmínky dotačního titulu a byl jí nařízen odvod investičních prostředků, které obdržela v roce 2010. Domníváme se, že by se mělo účtovat jako o odvodu za porušení rozpočtové kázně – tedy u PO z rezervního fondu. Aby bylo dodrženo, že se má uvedená částka vracet ze zvláštního účtu, tak by se z rezervního fondu převedla na zvláštní účet, poté na účet zřizovatele a následně zřizovatel částku odvedl na účet KÚ. Pro příjem i výdej prostředků bychom použili položku 2229. Je nutné v tomto případě žádat o rozpočtové opatření a dělat změnu rozpočtu (na příjmové i výdajové straně) a musí PO žádat zřizovatele o použití rezervního fondu? Předem děkujeme za odpověď. Na Váš e-mail Vám zasíláme dopisy, které PO obdržela od KÚ.

U příspěvkové organizace se to nebude zaúčtovávat jako čerpání rezervního fondu "napřímo", ale dojde k zaúčtování MD 542/Dal 34x a je možno provést čerpání z rezervního fondu na pokrytí sankce - MD 414 (případně podle mne i 413 - byť ČÚS 704 - 6.3.2. c) o tom mlčí). /Dal 648.

Souhlas zřizovatele k čerpání rezervního fondu není nutný.

Pokud se týká toho "zvláštního účtu" - tam to nejsem schopen posoudit - vidím tam požadavek, aby to bylo zasláno z projektového účtu, který měla příspěvková organizace - pokud neexistuje, tak ten požadavek asi není relevantní... - to by již bylo na domluvě.

Ráda bych se zeptala na několik otázek: 1. musí zřizovatel plně pokrýt odpisy příspěvkové organizaci, nebo je možné odpisy pokrýt pouze částečně, např. bez odpisů budov a toto uvést do zřizovatelem schváleného odpisového plánu, popř. jak toto jinak ošetřit? Nebo byste měla jiné řešení? Pro zřizovatele by plné pokrytí odpisů bylo velmi finančně náročné. 2. jak účtovat o této skutečnosti? 3. může zřizovatel majetek příspěvkové organizaci dlouhodobě pouze vypůjčit? Dle MF toto odporuje zákonu č. 250/2000 Sb. Prosím o Váš názor.

Zkusím se postupně vyjádřit k jednotlivým tématům - ale vezmeme to odzadu:

- otázka vypůjček - je to dlouholetý spor vedený fakticky tím, zda příspěvková organizace je oprávněna vstupovat do jiných majetkoprávních vztahů než je správa se svým zřizovatelem. Je velice zajímavé, co k tomu MF říkalo - nejprve ne, potom najednou to začalo připouštět - ale jako něco okrajového... - paradoxní k tomu je, že nikdy toto nedoprovázel pořádný právní rozbor.

Asi nejvíce daná problematika byla ze strany MF řešena následovně:

Zprávy MFČR 4/2009

6. Výpůjčka nemovitého majetku příspěvkové organizaci

čj.: 12/60 716/2009 -- 124 -- ref. Mgr. H. Peterová

Jedinou právní úpravu svěření majetku obce jí zřízené příspěvkové organizaci obsahuje ustanovení § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se zřizovací listinou vymezuje majetek ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen "svěřený majetek"). Tento majetek podléhá účetním odpisům podle zákona o účetnictví.

Pokud tedy obec příspěvkové organizací svěřila svůj majetek, tato příspěvková organizace jej vede na majetkových účtech a účetně jej odepisuje podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu. Účetní odpisy jsou zdrojem investičního fondu této organizace. Pokud příspěvková organizace nemá dostatek finančních prostředků na krytí účetních odpisů, je povinností zřizovatele, aby ve svém příspěvku příspěvkové organizaci zohlednil i finanční krytí těchto účetních odpisů.

Zřizovatel může příspěvkové organizaci uložit odvod do svého rozpočtu jestliže jsou její investiční zdroje větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele (§ 28 odst. 6 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb.).

Nelze však vyloučit ani jiný právní důvod užívání majetku územního samosprávného celku jím zřízenou příspěvkovou organizací, např. na základě nájemní smlouvy nebo smlouvy o výpůjčce. Je však třeba si ujasnit co to znamená.

Pokud by územní samosprávný celek uzavřel se svou příspěvkovou organizací nájemní smlouvu, znamenalo by to, že by touto nájemní smlouvou jako pronajímatel přenechával za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky (§ 663 občanského zákoníku). Formu pronájmu majetku, kdy pronajímatelem je územní samosprávný celek a nájemcem jím zřízená příspěvková organizace, však považujeme za nevhodnou. Zejména je naprosto nelogické, aby zřizovatel své příspěvkové organizaci ve svém příspěvku na provoz této své organizaci zohledňoval finanční prostředky, jimiž by mu jím zřízená příspěvková organizace hradila nájemné.

V případě, že by územní samosprávný celek uzavřel se svou příspěvkovou organizací smlouvu o výpůjčce, znamenalo by to, podle ustanovení § 659 občanského zákoníku, že by jeho příspěvkové organizaci, jako vypůjčiteli, vzniklo právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat. I když možnost výpůjčky určitého majetku zřizovatele příspěvkovou organizací nelze vyloučit, tento institut by neměl nahrazovat postup podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb. Mohl by řešit dočasnou potřebu příspěvkové organizace využít určitý majetek zřizovatele nad rozsah svěřeného majetku. Nahrazení postupu zřizovatele podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb. při vzniku příspěvkové organizace uzavřením smlouvy o výpůjčce považujeme za nesoulad s předmětným zákonem.

V případě nájmu a výpůjčky (pokud se nejedná o případ smlouvy o výpůjčce po dobu zajištění závazků převodem práva -- § 28 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) příspěvková organizace o majetku neúčtuje a účetně jej neodepisuje. Vypůjčený majetek se neuvádí ve zřizovací listině příspěvkové organizace, ale příspěvková organizace jej užívá na základě smlouvy o výpůjčce nebo smlouvy o nájmu uzavřené podle občanského zákoníku. O majetku daného do výpůjčky nebo do nájmu účtuje obec.

Z výše uvedeného vidíte, že MF nerozporuje výpůjčku jako možný právní institut. Jakkoliv se na ni netváří dobře - není schopno říci, že se to nesmí....

Můj názor na to je - výpůjčka je přípustným právním institutem, nicméně je potřeba dát pozor na jiné aspekty - zejména jde o to, aby nedocházelo k porušení pravidel pro nepovolenou veřejnou podporu. Například poskytnutí školní jídelny zdarma formou výpůjčky umožní dané organizaci neúčtovat o odpisech jako nákladech a dochází tak ke zvýhodnění na trhu v rámci provádění doplňkových činností - přitom toto zvýhodnění může být v rozporu s pravidly EU (samozřejmě záleží na objemu ....). Nicméně úplně stejná situace by nastala tehdy, pokud by byl objekt svěřen do správy a příspěvkem by byly vykrývány veškeré odpisy. Takže třeba z hlediska tohoto aspektu nemám problém s vypůjčením školských budov, pokud fakticky nevstupují na trh, vypůjčení školní jídelny s rozsáhlou hospodářskou činností ale již jako problém vnímám....

Nyní se můžeme vrátit k první otázce - nikde není napsáno, že je zřizovatel povinen odpisy pokrýt a dokonce jak vyplývá z výše uvedeného, ani by správně k pokrývání celých odpisů nemělo docházet, pokud je odpisovaný majetek také používán v souvislosti s doplňkovými činnostmi. Odpisový plán případné krytí odpisů neřeší.. - to není jeho předmětem. V praxi se fakticky postupuje tak, že se na jednu stranu poskytuje zvýšený příspěvek a na druhou stranu se provádí odvody z odpisů... - je mi to úplně proti srsti, protože to je fakticky formální vyřešení, fakticky z hlediska účetního a ekonomického je to "účetní podvod" (ve smyslu použití metody, která obchází smysl ustanovení - tj. generování prostředků na reprodukci majetku ....).

Druhá varianta je, že pokud krytí není a oni nemají peníze - tak nekrytý fond zúčtují do výnosů (fakticky si tu chybějící dotaci nahradí daným účtováním) - metoda je sice požadovaná v předpisech, nicméně zase je to "účetní podvod" - pardon (to nemyslím v pejorativním slova smyslu - je to pouze o označení metody vedoucí ke zkreslení skutečnosti).

Město sepsalo Smlouvu o poskytnutí účelové dotace ze svého rozpočtu nejen s místními organizacemi, ale taky se svými příspěvkovými organizacemi.Jednotlivé dotace byly schváleny v Radě města, u příspěvkových organizací se jedná např. o granty na sportovní soustředění základní školy nebo školní slavnost k výročí školy.Prosím, bude účtování OdPa a položky stejné jako účtování příspěvku na provoz -např. 3113, 5331? Granty všech organizací máme v rozpočtu na 3419, 5222 (pokud se jedná o sport).A musíme dát schválit a upravit rozpočet příspěvkových organizací a písemně je o této úpravě informovat?

Můj názor je, že je vhodné tyto mimořádné granty od běžného provozního příspěvku oddělit, i např. z důvodu srovnatelnosti mezi obdobími. Spíše bych však doporučila obecnou položku 5240, položka 5222 v případě příjemce PO správně není (to je jen pro příjemce občanské sdružení). Odpa může být dle účelu 3419 i pro PO, pokud se pro oddělené sledování od příspěvku na provoz rozhodnete.

Ohledně "celkové" výše příspěvku. Zde se výklady u dotací liší - dost často se aplikuje výklad, že zastupitelstvo schvaluje dotace až nad 50 tis. Kč, ale v jednotlivých případech, takže rada může odsouhlasit jedné právnické osobě dotace do 50 tis. Kč i víckrát v jednom roce (dary ne, ty jsou jedné osobě za rok celkem 20 tis., dotace však mají text v zákoně o obcích jinak). Mně osobně to připadá nelogické a trochu jak obcházení zákona, ale moc s tím dle znění zákona o obcích v §85 neudělám. Takže když se budu držet textu předpisu - tak nemusí schválit zast. změnu celkového příspěvku. Ohledně oznámení PO - píšete, že na jednotlivé účelové granty byla smlouva, tak asi o grantu vědí.

Pak by se však  měl takový grant oddělený od příspěvku na provoz u obce i PO také účtovat dle smlouvy - pokud požadujete vypořádání tak např. přes zálohu 373 apod. Účet pro grant na sport pro vaše PO i pro příspěvek na provoz je stejný - 572.

Nejsme si jisti zda je povinností zveřejňovat na úřední desce u závěrečných účtů Svazku a Mikroregionu i všechny výkazy + zprávu auditora? Vyvěsili jsme jen závěrečné účty, kde jsou poznámky, že veškeré přílohy jsou k nahlédnutí na obecním úřadě. Jak je to prosím správně.

Závěrečný účet a celá zpráva o výsledku přezkumu musí být zveřejněna na úřední desce - dálkový přístup, na úřední desce jen v zúženém rozsahu s odkazy. Výkazy zveřejněné být nemusí, i když můj názor je, že je to dost zásadní dokument, jehož zveřejnění je vhodné. Výkazy jsou pro všechny ke stažení na stránkách MF (ÚFIS). Návrh závěrečného účtu musí být zveřejněn na úředních deskách všech členských obcí. §39, odst. 6 zákon 250/2000 Sb.

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak schválit účetní závěrku DSO v měsíci červnu. Účetní závěrka bude schvalována současně se závěrečným účtem. Musí ji schválit zastupitelstvo každé členské obce nebo stačí členská schůze sdružení?

Účetní závěrku DSO by měl schvalovat výkonný orgán DSO, zde bych vyšla z návrhu vyhlášky:

"(1)   V případě, že složení schvalujícího orgánu není určeno zvláštním právním předpisem, určí schvalovaná účetní jednotka jeho složení nejpozději do jednoho měsíce po začátku účetního období, za které má být účetní závěrka schvalována.

(2)   V případě, že není zvláštním právním předpisem vymezen orgán schvalující účetní jednotky ke schválení účetní závěrky schvalované účetní jednotky, zajišťuje schvalující účetní jednotka schvalovací činnosti zpravidla prostřednictvím nejméně tříčlenného orgánu."

Podívejte se na §50 zákona 128/2000 Sb. odst. 2, písm c - po novele s tímto ustanovením vyhlášky je ve shodě. Měly by se upravit stanovy DSO.

Dobrý den, prosím o odpověď na dotaz: Město má zřízenou PO. PO se ozvala jakási společnost, že by od ní odkoupila nepotřebný majetek (staré žíněnky, kladina,...). Musí se rozlišit, zda jde o majetek svěřený do správy při vzniku PO a majetek nabytý do vlastnictví za dobu trvání PO? Postupuje se pouze podle z.č. 250/2000, § 27, odst. 6), kdy PO nabídne zřizovateli nepotřebný majetek, ten ho nebude chtít a dá usnesením rady souhlas s prodejem? Čí bude příjem peněz, PO nebo zřizovatele?

Nemusíte rozlišovat způsob nabytý, správně uvádíte, že se postupuje dle §27, odst. 6. Nabídnout městu, to odmítne, povolí PO prodej, výnos z prodeje je výnosem PO. Pokud by se jednalo o DM, tak by se prováděl i příděl do investičního fondu.

Dobrý den, jak prosím postupovat v případě převodu kladného výsledku hospodaření u vlastní s.r.o. do rozpočtu města. Kdo rozhoduje? Jak má vypadat usnesení? Jak se má zaúčtovat? Na co si dát pozor :)

Valná hromada, tj. rada města - plní funkci zakladatele... by měla schválit VH společnosti  a jeho rozdělení. Ze zisku převáděného společníkovi - městu zaplatí s.r.o. srážkovou daň 15%. Účtování je jen ze strany města pohledávka a výnos 665 a příjmová položka 2142, u PAP se člení výnos 665 u pohledávka 377 dle IČ partnera aktiva - vkladu i transakce, tj. IČ společnosti.

V případě schválení účetní závěrky společnosti , jejího VH a rozdělení, by se měl udělat zápis z valné hromady, ne ve formě usnesení rady města. Pozor na zveřejňování.

Základní škola zřízená obcí skončila za rok 2011 se ztrátou cca 40 tis. Kč. Obec nyní schválila rozpočet na rok 2012 pro příspěvkovou organizaci (PO) tím, že by příspěvek na rok 2012 měl současně pokrýt také ztrátu z přechozího období za účasti aktivních úsporných opatření v jejím hospodaření. Existuje možnost jak s oporou ve stávajících předpisech účetně provést zúčtování ztráty v roce 2012 přímo z příspěvku zřizovatele? Pokud PO nevyjde s přidělenými prostředky tak hrozí, že za rok 2012 nedosáhne zlepšeného HV v takové výši aby byl v roce 2014 převoditelný do rezervního fondu odkud by se ztráta dala pokrýt . Pokud to možné je, prosím, o přímý odkaz na úpravu v legislativě.

Já jen nejprve k rokům - předpokládám, že skončila se ztrátou za rok 2012 a nyní se schválil rozpočet pro rok 2013. Nyní asi řešíte, zda je možno ztrátu pokrýt přímo z dotace roku 2013 (tedy u PO přímo proti vlastním zdrojům - nikoliv na 672 ...). My jsme o tom několikrát diskutovali a domnívám se, že by to tak být nemělo (a ani nejsme schopni tuto variantu nikde najít v legislativě) - takže by to mělo jít u PO na 672 a stanovit ukazatele na zisk ve výši ..............(asi 40 tis. Kč).  Ono jen na okraj - pokud by tento výsledek nebyl dosažen, tak výsledek je prakticky stejný jako v případě, kdy by byla sice ztráta 2012 pokryta, ale o to větší ztráta by vznikla ve 2013. Samozřejmě to je již o úhlu pohledu ....

Dobrý den, Dovoluji si navázat na dotaz z 15.4.2013 „rekultivační rezerva“ a napsat celý příběh ohledně DSO EKOSO-EKOSO s.r.o., a požádat ještě o Váš názor a radu v další věci, pokud nebudou mé předplacené dotazy dostačující obratem uhradím. Předem děkuji za Váš čas a laskavost. DSO EKOSO ( 47 obcí) založil v 1993 skládku komunálního odpadu. Na základě zákona o odpadech tvořil rekultivační rezervu- finanční prostředky ukládány na zvláštní bankovní účet. V roce 2004 založil DSO , společnost s.r.o., kam převedl provoz skládky, a tím pádem i rekultivační rezervu. Tzn. že od roku 2004 se změnila hospodářská činnost svazku z provozování skládky na pronájem skládky. První etapa rekultivace proběhla v roce 2005 již ve společnosti s.r.o.-standartním způsobem. V současnosti , jak jsem již zmínila v minulém dotazu, řešíme zneškodňování skládkového plynu, který je dle názoru KÚ součástí rekultivace (za což jsme rádi, vázané finanční prostředky jsou uvolněny) – rekultivační rezerva , která přešla dle zákona na provozovatele skládky –společnost s.r.o., - díky této rezervě a povinnosti rekultivovat , kam je zahrnuta i povinnost likvidovat skládkový plyn-vznikl majetek-kogenerační jednotka - v této chvíli je KJ majetkem společnosti s.r.o., ale – skládkový plyn vzniká v tělese skládky- na majetku DSO (který sice DSO pronajímá společnosti s.r.o., ale v tomto okamžiku je těleso skládky nejen uložištěm odpadu, ale i zdrojem el.energie. • – první krok ze strany DSO je navýšení nájemného , ? - Lze navýšit nájemné nikoliv o konkrétní částku, ale rádi bychom dodatkem navýšili, např. Pevná část nájemného 4 mil.Kč Pohyblivá část nájemného - ve výši hodnoty prodané el.energie. • Dále - názor představenstva-prvotní myšlenka proč bylo založeno s.r.o., - S.R.O.- bude provozovat skládku, DSO bude vlastnit majetek, (je vhodné, trvat na této myšlence a usilovat-najít způsob- jak převést majetek „kogenerační jednotku“ na DSO, DSO je jediným společníkem společnosti s.r.o., ) • dovoluji se, ještě vrátit popsat postupujeme tvorbu a čerpání rekultivační rezervy EKOSO s.r.o. vystavení faktury za uložení odpadu 311/602-100 uložení odpadu 602-200 poplatek obci Z .185/2001§46 602-400 rekultivační rezerva Tvorba rekultivační rezervy 552/451 – ve výši účtu 602-400 odvod fin.prostř. na bú rekultivace 221-200/221-100 (přes peníze na cestě) Čerpání rekultivační rezervy , na likvidaci skládkového plynu-výstavba kogenerační jednotky : dodavatelská faktura 021,022/321 100 úhrada 321/221-200 BÚ rekultivace (povoleno KÚ) odpisy v daném roce 551/08. 20 čerpání rezervy ve výši odpisů 451/552 20 Není to standartní čerpání rezervy, proto dovolte popsat tok mým myšlenek: Čerpání na kogenerační jednotku je povoleno KÚ, finanční prostředky fyzicky uhradily dodavatelské faktury 321/221-200 BÚ rekultivace (povoleno KÚ) že vznikl majetek KÚ nezjištuje-kontrola, že skládkový plyn neuniká do ovzduší-jest o.k. Vznikl majetek 021,022/042 9 mil. čerpání rezervy ve výši ročních daňových odpisů nám připadá, že to je více vypovídající, než, zaúčtovat 451/522 v plné výši (což je 9 mil./----šok) lze ? Např. odpis 1. Rok 551/08. 20,- čerpání rezervy 451/552 20,- 451/384 80,- další roky 384/522 80,- Děkuji za odpověď.

Já jen prvotně musím plně souhlasit - to co popisujete je nestandard a skutečně zatím mimo jakékoliv moje zkušenosti v oblasti skládek. Okamžitě po Vašem dotazu jsem si od jednoho jednatele firmy provozující skládku nechával potvrdit, zda skutečně je takové využití rezervy možné, což mi potvrdil, že ano v případě ukončení skládkování - takže problém skutečně objektivně existuje a není to jen určitý exces vašeho konkrétního povolení čerpání rezervy.

Systém účtování samozřejmě znám - tedy výnos včetně rekultivační rezervy a proti tomu tvorba rezervy do nákladů.

Stejně tak, jak popisujete průběh převodu rekultivační rezervy - tady OK - to je také v zásadě standardem. Nyní vznikl jediný problém - vznikla investice, která má budoucí ekonomickou využitelnost, což je v porovnání se standardními rekultivacemi onen nestandard, který fakt nevím jak v praxi řešit.

Totiž:

- je mi naprosto jasné, že pokud by se těsně před zahájením této etapy rekultivace změnil provozovatel (zase na svazek), nic by nebránilo, aby investici zafinancoval svazek. Samozřejmě to je teorie - nestalo se tak (a ani asi provozně stát nemohlo - tedy zatím bohužel musím asi akceptovat, že to postavil ddo svého vlastnictví).

Nyní již k dotazům:

a) ano - ta variabilita nájemného je dle mého názoru možná (jinak jen na okraj - pracuji se dvěmi firmami, které mají najatou skládku - v obou případech jsme stanovili nájemné i variabilně ve vazbě na uložené tuny za jednotlivé typy odpadu). Takže tady si myslím, že cesta je

b) vážně se obávám, že jedinou cestou, jak dostat tu kogenerační jednotku do vlastnictví svazku je její prodej na svazek (třeba se zápočtem na předplatbu nájemného). Nějaké bezúplatné převody nevidím jako schůdné .... (a to i ve vztahu k daňovým podmínkám u daného s. r. o. - i ve vztahu k DPH)

c) no a ta rezerva - já Vaši logiku plně chápu - teď rezerva proti odpisům, nicméně projděte si pozorně, co říká zákon o rezervách - tedy že daňově účinné rezervy nemohu vytvářet na pořízení majetku - §4 odst. 2 zákona o rezervách. Já tady bohužel neříkám, že tu rezervu (daňově účinnou rozpouštím kvůli tomu, že ji čerpám, ale kvůli tomu, že nesplňuji tuto výchozí podmínku pro daňovou účinnost). Tady by totiž ještě teoreticky někdo mohl říkat, že je to na podání dodatečných daňových přiznání - já to ale vnímám, že toto jsem skutečně nemohl vědět, a proto bych to rozpustil v okamžiku takového použití. To je samozřejmě daňový průšvih - ale fakt nevím co s ním a nevím, jak dosáhnout nějaké výjimky ze zákona. Upřímně řečeno - to je problém hodný koordinačního výboru KDP a GFŘ. Tady skutečně nejde o kontrolu KU - tam je to v pořádku, já také neříkám, že ta rezerva je z hlediska zákona o odpadech použita protiprávně - problém je dle mého názoru v její daňové účinnosti.

Takže bohužel nemohu říci, že by vaše řešení bylo v souladu se zákonem o rezervách, jak daná ustanovení čtu horem dolem. Je mi jasné, že je to neúměrně tvrdé, ale nevím jak to pořešit v souladu se zákonem.

Probíral jsem to s kolegyní – daňovou poradkyní. Slíbila mi, že to příští týden zkusí s ing. Nesrovnalem (jde na něho na nějaká školení). Také mne upozornila, že při školeních k rezervám se na Komoře objevovaly následující osoby:

Ing. Součková (dělala myslím buď na FŘ v Praze nebo na MF ??)

Ing. Nedorostková – byla šéfová právnických osob na FŘ Brno, ale teď je myslím šéfovou generálního odvolacího ředitelství v Brně

Kontakty ale nemám – to byste musela zkusit najít na internetu. Jde o to, pokud se na problematiku specializují, zda nevědí o nějaké kličce, jak z toho ven.

Jako zřizovatel máme PO Základní a Mateřskou školu, která dostává příspěvek na provoz. Budovy má PO svěřené. Obec má zájem přejít k jinému dodavateli energií a aby to bylo výhodné, chce do toho zapojit i PO. To znamená, že by obec o energiích PO účtovala. Je to možné a pokud ano, tak za jakých podmínek? Děkuji

Musíte respektovat náklady ve věcné souvislosti, musela by se spotřeba PO přefakturovávat. To prosím bez diskuse, není možné mít náklady na energie jiné účetní jednotky ve svých nákladech.

Možné však soutěžit i na spotřebu PO  však je, udělalo to tak více měst i obcí. Hlavně prosím si při soutěži zajistěte, že vám budou posílat rozúčtování spotřeby. Máme špatné zkušenosti, že si toto města při soutěži neurčila,  a nakonec platí pracovníka, který dělá odečty, aby byli schopni rozúčtovat spotřebu např. i dle odpa RS nebo pro přefakturaci PO.

PO nám v hlavní činnosti provádí údržbu zeleně a místních komunikací, je nutné abychom jim dali do správy veškeré pozemky takto udržované?

Určitě se nedávají do správy majetky, které PO obhospodařuje, to je opravdu zbytečné i nesprávné. To je majetek obslužný. Nemá žádný smysl svěřovat PO např. komunikace, protože je čistí, nebo veřejné osvětlení, protože je opravuje a již vůbec ne pozemky, protože je seká. Hlavním posláním vaší PO má být právě činnost - tj. práce na údržbě majetku zřizovatele. Do hospodaření (svěření) se předává majetek, který PO pro svou činnost - práci potřebuje, např. stroje, zařízení, správní budova...

Je zajímavé, že toto se řešilo tak kolem roku 1995 a celkem jasně se určilo, co je majetek obslužný. Kvůli DPH to dost řešily i FÚ, protože se manipulovalo se sníženou sazbou u energií za VO... myslím, že teď už to nikdo akceptovat nebude, u pozemků jsem se s tím nesetkala.