Dotazy

Naše PO vykázala za minulý rok zisk, který byl převeden do RF. Z rezervního fondu chce PO v letošním roce pořídit nová lehátka pro děti, ale taky dokrýt část mzdy školnice. Je možné použít RF na dokrytí mezd školnice? Dále, je lepší učtovat tak, že PO skončí v letošním roce ztrátou a ztrátu uhradit z RF, nebo použít RF v průběhu roku, abychom prokázali použití kladného VH ve prospěch hlavní činnosti a nemuseli danit?

Zkusím to nějak "zrekapitulovat":

a) dokrytí mzdových nákladů z rezervního fondu možné je

b) jak účtovat - účtování rezervního fondu do výnosů v průběhu roku je státem "požehnané" a v současnosti i často požadované řešení, které z hlediska vypovídací schopnosti výkazů je naprosto chybným konceptem (je to jen o zastírání skutečného stavu hospodaření) - zdůrazňuji, že je to postup ale naprosto legální. Pokud bych něco měl doporučit z hlediska vypovídací schopnosti výkazů, určitě bych obecně spíše doporučil postupovat tak, aby se skončilo ztrátou a rezervní fond by následně rozvahově tuto ztrátu pokryl. Samozřejmě vím, že je to těžké vysvětlit třeba zastupitelům, neboť všichni jsou již zvyklí na to, že "správnou cestou" je rozpustit fond do výnosů běžného období a fakticky tak zastřít, jak na tom organizace ve skutečnosti je.

c) jinak pozor z hlediska té logiky, že je nutno rozpustit rezervní fond, aby se dalo prokázat, že byla využita odčitatelná položka. Sice se toto říká, nicméně logické to není (rozebíráme to v nějakých dokumentech ke zdanění PO) - naprosto na roveň této varianty je to, že v určité hlavní činnosti dojde k vykázání "daňové ztráty" a deklaruji, že na její krytí bylo využito právě snížení daně (uvědomme si, že se bavíme o daňových kategoriích a ne účetních, s kterými vůbec nemusí souviset to, zda došlo k účetnímu rozpouštění rezervního fondu či nikoliv). Pokud ještě následně deklarujete to, že účetní ztrátu dané činnosti pokryjete z rezervního fondu při rozdělování výsledku, jste v naprosto stejném režimu, jako by došlo k rozpuštění rezervního fondu. Takže jsem přesvědčen - tyto dvě varianty by měly být u PO z hlediska prokazování uplatnění slevy na dani naprosto rovnocené. 

Dobrý den, jsme zřizovatelem ZŠ jako příspěvkové organizace. Škola dostává v provozním příspěvku finance na všechny energie. Pokud vznikne při vyúčtování s dodavatelem doplatek, který škola není schopna ufinancovat, požádá si o navýšení provozního příspěvku. Vznikne-li naopak přeplatek, zůstává škole. Chtěli bychom od ledna převést placení všech energií na město. Budeme mít větší odběr, proto dostaneme lepší cenu od dodavatelů energií. Škola by v provozním příspěvku na energie finance nedostala, vůbec by o energiích neúčtovala. Je možné to takto udělat? Škole vyjímáme nemovitosti ze zřizovací listiny, bude je mít ve výpůjčce. Nebo je nutné, aby škola dostala do provozního příspěvku na energie a aby město provádělo škole přefakturaci?

Není možné , aby ZŠ neměla náklady na spotřebu energií ve svém účetnictví a nevykazovala je (jednalo by se o porušení vykazování nákladů ve věcné souvislosti, zkreslení výsledků atd.). Muselo by v případě Vámi popsaného postupu  docházet k přefakturaci.

Dobrý den,město má zřízenou PO Základní školu a Rada města ji usnesením na základě její žádosti schválila nakoupení : žákovských lavic,židlí, katedry. Město vystavilo objednávku,fakturu uhradilo. Majetek bude PO svěřen. U nás bude veden SU903 Ostatní majetek svěřený a ZŠ si zavede majetek podle směrnice o zařazení majetku (dle pořizovací ceny). Co je potřeba k tomuto za úkony. Musíme provést dodatek ke zřizovací listině nebo stačí podpis Dodacího listu na fa. s poznámou,že majetek byl svěřen a bude podepsán ředitelem ZŠ? Druhý dotaz: Jak se postupuje ve vztahu PO a MĚSTO s veškerým majetkem. Musí souhlasit stavy účtů majetku u obou organizací.Např. mají ve škole počítače, kalkulačky,tabule,skříňky atd. a na městě nejsou vedeny. Děkuji za odpověď.

U PO nemusíte vše nakupovat přes zřizovatele, dle 250/2000 Sb. pořizují majetek pro "svého zřizovatele".

Když jim majetek nakoupíte jako zřizovatel, tak pak musíte předat PO k hospodaření, a to zpravidla vyžaduje přílohu zřizovací listiny, tj. změnu ZL, která podléhá schválení zastupitelstva.  Nestačí jen předání dodacího listu. Proto je vhodné např. PO  jen nákup schválit, ať si majetek pořídí sami  - majetková práva zřizovatele zůstávají i v tomto případě plně zachována. 

Majetek  se PO předává  k hospodaření k zahájení činnosti, a pak když je potřeba předat majetek další -  zde však je potřeba postupovat v návaznosti na text ZL. Např. když je v ZL text, že se předává majetek dle přílohy č. 1, tak se musí k ZL dát dodatek, že se svěřuje i dle přílohy č. 2 atp.  Je potřeba navázat majetek i hospodaření PO s majetkem na znění ZL - jinak se v tom vy jako zřizovatelé i PO "ztratíte".

Texty v ZL však mohou být různě, např. že bude předáván svěřený majetek předávacími protokoly atp. Pak by snad nemusel být dodatek k ZL schvalován zastupitelstvem , měnit v OR apod. Je to potřeba promyslet, abyste neměli velkou administrativní zátěž a zároveň neopomenutím schválení v zastupitelstvu, např. dodatku k ZL, nedostali PO do právní nejistoty.

Můj názor je, že je zbytečné vše zřizovatelem vlastnit, že drobný DM, oběžná aktiva (zásoby, peníze, majetek na 902) se může nechat PO ve vlastnictví, obec jako právní nástupce (univerzální) o tento majetek také nepřijde. Různá majetková řešení jsou např. v materiálech od Ing. Přibylové, jsou i ve vzoru ZL ke stažení na stránkách obec účtuje, příp. po účtuje. 

Druhý dotaz - když PO svěříte i drobný majetek a zásoby a materiál , tak pak musí stav na účtu u obce 903 souhlasit na stavy účtů u PO na účtech tř. 0 případně i 902 - zatím se všeobecně volí soulad dle pořizovací ceny. Když však zvolíte cenu netto, tak např. DDHM nebude na 903 "vidět", protože je hodnota nulová (proto většinou volíme tu cenu pořizovací) .

Mohou zřízené příspěvkové organizace pokračovat od 1. 1. 2013 v rovnoměrném odpisování dlouhodobého majetku? Je nutno u nich něco měnit? Co by jim měl v tomto směru schvalovat a nařizovat zřizovatel kromě toho, že jim schválí jejich odpisové plány na následující účetní období?

K jednotlivým dotazům:

a) ano mohou - respektive musí (s jedinou výjimkou - pokud by měly majetek, který je povinně odpisován výkonovým způsobem - u něj musí přejít na výkonový způsob - mohlo by se týkat skládek).

b) potenciální změny - neměly by se vyskytovat - pouze striktně odepisovat se začíná od měsíce následujícího po zařazení (to by mohla být novinka). Dále případně mohou zvážit aplikaci zbytkové hodnoty. Samozřejmě budou muset případné transfery svázané s majetkem zachycené na účtu 403 začít zúčtovávat do výnosů na účet 672 .... Jinak skutečně se pravidla nemění z hlediska výpočtu odpisů a účtování...

c) zřizovatel nenařizuje ani neschvaluje nic, než "schvalování odpisového plánu" - nicméně tady bychom chtěli zdůraznit, že jsme stále přesvědčeni, že by odpisový plán neměl být vyjádřením konkrétní výše odpisů po jednotlivých inventárních číslech na další rok, ale měly by to být principy pro odepisování (tedy základní logika nastavení, nastavení dob odpisování i třeba s možností využití intervalů, v rámci kterých si organizace může volit ....). Takto jsme ve vzorech také koncipovali návrhy na "odpisový plán". Kromě toho na základě aplikace odpisového plánu a konkrétní struktury majetku samozřejmě organizace může zpracovat plán objemu odpisů na následující rok ....

Jen bychom ještě chtěli upozornit, že je (ale můžeme i říct že "bylo", neboť obecný princip se nezměnil) potřeba nějak vyvážit odpovědnost příspěvkové organizace za to, že bude odpisováno adekvátně ve vazbě na předpokládanou životnost majetku (s možnými následnými úpravami podle vývoje opotřebení) a na druhé straně "schvalování odpisového plánu zřizovatelem" - což dává prostor ovlivnit odpisový plán zřizovatelem. Výsledkem tohoto vztahu by měla být možnost nastavení odpisů tak, aby odpovídaly reálnému opotřebení majetku (tedy spíše posouváme schvalování ze strany zřizovatele do nějaké kontrolní úlohy adekvátnosti odpisování).

Jinak k problematice odpisování u PO a přechodu na ČÚS 708 věnujeme několik dokumentů na stránkách, věnujeme se tomu i v nové knize ...(ZN)

Mám dotaz ohledně rozvahy příspěvkové organizace (PO) zřízené obcí a konkrétně k položce C.III. Výsledek hospodaření. PO skončila za rok 2011 ziskem ve výši 1075,- Kč. V rozvaze k 31.12.2011 je tento stav uveden ve sloupci 1 na účtu 493. Jak má vypadat rozvaha PO k 30.6.2012, když již došlo ke schválení HV zřizovatelem s rozhodnutím o převodu do rezervního fondu? Mají být na účtech 493, 431 a 432 ve sloupci minulé období nějaké hodnoty, nebo tím, že přes uzavření a otevření úč.knih došlo k převodu HV k 1.1.2012 z účtu 493 na 431 a převodem do rezervního fondu z účtu 431 na 413, neměl by sloupec minulé období obsahovat k 30.6. 2012 žádné hodnoty? Děkuji.

VH ze stavu k 31.12. z účtu 493 se dostane do PS na účet 431, po rozdělení VH se již na účtu 431 neobjevuje ani v běžném, ani v minulém období.  V rozvaze se objevuje v minulém období hodnota k 493.

Jsme zřizovatelem PO - ZŠ. Budovy mají ve výpůjčce. Tvoří si investiční fond z odpisů (pouze z vybavení jídelny-myčka, vzduchotechnika atd.). Nyní chtějí využít investiční fond na opravu - malování, tapetování. Rád bych se zeptal, zda-li můžeme takto postupovat (zákon 250/200 SB, par.31, odst.2, písm.d) a zda-li musí čerpání z investičního fondu schválit rada města. Jedná se o opravu za 300 tis.Kč.

Použití fondu je povoleno dle §31 na údržby a opravy majetku, které organizace používá pro svou činnost. Povolení použití zřizovatelem zde není vyžadováno, ale z hlediska plánu nákladů a výnosu pro stanovení příspěvku by mělo být řešeno alespoň jako změna plánu  - podkladu pro příspěvek, předpis to však nevyžaduje. Ještě můžete mít problém s pojmem "majetek používá pro svou činnost". Zákon 250/2000 Sb. zná pojem majetek svěřený, ale ten zde nepoužil, tedy není přímo omezeno, na základě čeho majetek PO pro svou činnost používá, výpůjčka jakoby vyjmuta není.

Lze namítat, že se použijí zdroje z odpisů na něco, na co nebyly vytvořeny. Na druhou stranu vy máte možnost nařídit odvod z odpisů, pokud zdroje nepotřebují. Ve výsledku by bylo vše stejné - obec nařídí odvod z odpisu a zaplatí ze svého údržbu. Nebo PO použije investiční fond na údržbu - rozdíl je jen v tom, že takto PO bude mít náklady (511)  a výnosy (648) ve svém účetnictví , zatímco obec by mohla zaúčtovat odvod z odpisů na 401 (nebo 649 - může jak chce, protože zatím není stanoveno, jak se odvod z odpisů má účtovat) a náklady by měla obec.

Můj názor je, že lze použít zdroje investičního fondu i na opravy majetku, ze kterého odpisy jako zdroj IF nevznikají.

Obec poskytla v roce 2011 příspěvek na provoz jako závazný ukazatel rozpočtu (výše příspěvku dle požadavků školy). V červnu 2012 škola předložila vyúčtování příspěvku za rok 2011. Jelikož škola hospodařila v roce 2011 se ztrátou a překročila plánovaný a schválený rozpočet nákladů, požaduje na obci, aby ji rozdíl v roce 2012 doplatila.Jelikož Obec s těmito výdaji ve svém rozpočtu nepočítala, nemá ani finanční možnosti rozdíl škole doplatit. Prosím o radu, zda musí obec ztrátu za rok 2011 škole pokrýt i přes úmyslné překročení rozpočtu školy.

Jedna věc je vyhodnocení hospodaření školy, proč překročila plán, proč nedodržela rozpočet, zda se jednalo o porušení RK, proč nezažádala včas a přijmout k tomu opatření ve vztahu k vedení školy.

Druhá věc je otázka krytí ztráty - mohu Vám odpovědět, že není povinnost, když překročili, tak ať ztrátu nesou - vykáži ji na 432 a může tam zůstat, pokud ji nemohou pokrýt rezervním fondem. Problém však nastává ve chvíli, kdy PO začne mít problém s tokem hotovosti, pokud ji zřizovatel nechce zrušit, tak bude muset příspěvek na rok 2012 navýšit i o ztrátu 2011, aby mohla škola fungovat. Jinak u PO zřizovaných ÚSC dle 250/2000 Sb. není povinnost zřizovatele krýt ztrátu hospodaření.

Dobrý den, prosím o radu, jak postupovat v případě, kdy škola pořídí z investičního fondu lanovou dráhu a houpačku,pevně spojené se zemí, tedy stavby. Ve zřizovací listině je uvedeno, že PO nevlastní žádný nemovitý majetek, ale pokud jej pořídí, je investice majetkem PO nebo obce? Investice v této výši nepodléhá podle zřizovací listiny schválení zřizovatele. Za provoz herních prvků zodpovídá PO nebo obec? (revize ap.)

Pokud tyto stavby pořídili přes svůj IF, tak by bylo správné, aby byly v evidenci PO. Ohledně vlastnictví - PO pořizuje majetek pro svého zřizovatele (stává se po pořízení majetkem předaným do hospodaření PO), tedy podmínka, že PO nevlastní nemovitý majetek je splněna. Nevlastní, jen jej eviduje. Jedná se tedy o "investici" PO do vlastnictví obce. Za jejich provoz zodpovídá ten, kdo má majetek předaný k hospodaření, zde tedy PO. (P.S: Ta odpověď trochu vyznívá, jako když odpovídá někdo mírně řečeno nepříčetný, ale takto je to v zákoně 250/2000 Sb. nastaveno, a neumím odpovědět jinak).

Dobrý den. Můj dotaz je směřován na, převod třech informačních míst (IC) z městské organizace „Průvodcovská služba s.r.o.“ na Město (rozhodnutí vedení...). Dle Vaší rady jsme daly do usnesení Rady - zařazení činnosti informačního centra do výkonu veřejné správy, jako neziskového výkonu služby pro veřejnost (dotaz "informační centrum - hospodářská činnost" ze dne 23.05.2011) - ovšem nebude problém když jde o činnost ekonomickou? Na těchto místech (IC) se nakupuje občerstvení, upomínkové předměty, vstupenky, jízdenky…atd. – pak se k některému zboží přičte 40% navíc a dále se prodává turistům – služby osvobozené jako Czech Point tam poskytovat nebudeme. Takže bychom tohle všechno vedli jako ekonomickou činnost…(s DPH) všechny ty místa (budovy), kde sídlí IC, jsou v našem majetku (budovy jsou stojící samostatně) – pak energie a všechny služby bychom si DPH uplatnili… s tím, že pokud si vyfasují pracovníci tužku tak to bychom neuplatňovali – nechceme jít do koeficientů. Ale nemůžeme se dostat do problému s tím, že v tomto případě půjde o hospodářskou činnost?? Chtěli bychom vše vést v hlavní činnosti s RS? Živnostenský list na tuto činnost Město má. V konečném propočtu zisku nedosáhneme – když do nákladů počítáme i platy zaměstnanců… ale nedostaneme se do rozporu se zákonem o DPH?

Ona vazba na podnikatelskou činnost obcí dle 250/2000 Sb. není v souvislosti s ekonomickou činností. Jinými slovy neplatí rovnost : zdanitelné plnění = vedlejší hospodářská činnost. Tuto rovnost žádný předpis nevyžaduje.

V případě, zda se jedná o podnikatelskou činnost nebo hlavní rozhodují jen atributy podnikatelské činnosti, vy splňujete dle popisu v dotazu všechny, až na hlavní cíl - dosažení zisku. Můj názor je, že cílem provozování infocenter dosahování zisku není, když je ještě doloženo, že se jej nedosahuje, tak určitě nebudete mít problém se zahrnutím do hlavní činnosti.

Rada města schvaluje v rámci rozpočtu své příspěvkové organizaci závazné ukazatele - cituji: Příspěvek na provoz celkem např. 12mil. z toho: limit mzdových prostředků např. 5mil. Dotaz: v případě, že PO nevyčerpá limit mzdových prostředků a použije ušetřené (např. 1mil.) na provoz, dochází tímto k porušení rozpočtové kázně dle §28 odst.7.a) zákona 250/2000 Sb. nebo ne? Máme trochu problém se slůvkem limit, zda ho vnímat jako stanovení maximální hranice nebo jako závazný ukazatel.

Zde bych chápala slůvko limit opravdu jako stanovení max. hranice, která se nemá překročit. Závazný ukazatel je vždy ve vztahu k rozpočtu ve smyslu k toku hotovosti. Snížení mezd a využití na provoz bych nevyhodnocovala jako porušení RK, jen kdyby limit překročili. Porušení by bylo, kdyby to byl tzv. vázaný výdaj - že se smí použít jen za určitým účelem, ale tento obsah slovo limit nemá. Můj názor, zde nám legislativa nepomůže - zde platí pravidlo: pravdu má vždy zřizovatel.

Budeme pořizovat dvě dětská hřiště a akce bude částečně hrazena z dotace Ministerstva pro místní rozvoj. Jedno dětské hřiště bude umístněno na pozemku obce, který je spojen s budovou obecního úřadu, kde část prostor užívá na základě smlouvy o výpůjčce zřízená PO Mateřská škola. Dětské hřiště bude zařazeno jako stavba na účet 021. Jelikož naše mateřská školka má pouze svěřený majetek na účtu 028, může obec na dětské hřiště opět uzavřít smlouvu o bezplatné výpůjčce k užívání tohoto hřiště s tím, že zůstane v majetku obce, která bude provádět i odpisy. Údržbu a revize musí provádět obec nebo je nutné tuto povinnost převést na zřízenou PO, která bude toto hřiště užívat. Děkuji za odpověď.

Pokud je obec příjemce dotace, není problém po dokončení dát smlouvu o výpůjčce i na hřiště, veškeré náklady na údržbu a opravy je pak i vhodnější, když vede obec jako vlastník, daňově jsou s náklady souvisejícími s výpůjčkou větší problémy, než třeba u pronájmu, tedy není povinností převést na PO správu hřiště (údržba, opravy).

Naše PO (MŠ) tvoří rez.fond (zisk z min.let) zaúčtováno MD 431/dal 413. Použití na pořízení drobného majetku (stolky, židličky, šatní skříňka). Jak o čerpání účtovat ? Můžu MD 413/ dal 648 ? Děkuji.

Ano - popsaný způsob účtování plně odpovídá systému uvedenému v ČUS 704 (jakkoliv se mi nemusí líbit) - takže správně MD 413/648. Bude asi deklarováno jako čerpání na další rozvoj činnosti. (ZN)

Členové SDH se dohodli se starostou obce na částečném financování nákladů při konání hasičských soutěží. SDH bylo proplaceno - nákup pohárů, pronájem skákacího hradu a občerstvení. Účtovala jsem na par. 5512 a položky 5139, 5169 a 5175. Může být? Nyní mě napadá, zda neměl být SDH poskytnut finanční příspěvek a doklady k nákupu uvedeného nemá mít v účetnictví SDH?

Možné je obojí - vy se jako obec můžete této akce v rámci SDH jako organizační složky obce také účastnit, nebo mohl být i příspěvek SDH jako občanskému sdružení - účet 572 a položka 5222. Já si myslím, že můžete ponechat a považovat, že obec měla na akci spoluúčast. Rozhodněte se, jak řešilo zastupitelstvo tuto akci v rámci rozpočtu.

SDH v naší obci obdržel finanční dar ve výši 50 tis. Kč na činnost dětského hasičského kroužku na základě sepsané darovací smlouvy mezi SDH a poskytovatelem daru. Dar byl poskytnut přímo SDH na jeho účet. Je tento postup správný? SDH má svoje IČO. Jaké povinnosti má obec - musí přijetí daru zastupitelstvo schválit či se jinak vyjadřovat?

Pokud dar přijali SDH jako občanské sdružení na svoje IČ, tak je to jen věc jejich organizace a obce se nijak netýká. Dar SDH by se obce týkal jen v případě, kdyby byl poskytnut dar na činnost SDH jako organizační složky obce, což se dle účelu daru nejeví na účet obce a darovací smlouva by byla s obcí. Takže nevšímat si, ať si zaúčtují do občanského sdružení. Zastupitelstvo se k tomu nemusí nijak vyjadřovat, schvalovat, prostě nic.

Hospodářský výsledek naší PO ZŠ ( 23 500,- kč) byl zastupitelstvem schválen s tím, že bude celý převeden do rezervního fondu školy a 23000 z něho bude použito do rozpočtu Zš pro letošní rok ( škola zaúčtovala 431 x 413 a zároveň 413x648 ) Částku 500,- kč ponechaly v rezervním fondu . Současně byl schválen rozpočet školy ve výši 403000 kč ( jednotlivé nákladové položky ) s dodatkem , že 23000 bude zapojeno z hospodářského výsledku-rezervního fondu . K zaslání ZŠ tedy zbylo 380 000 . Tuto částku jsme si daly do rozpočtu. Je to tak správně ? Chtěli jsme se vyhnout přeposílání peněz ze školy na obec a zpět a takto nám to bylo poraděno , až později jsem zde na stránkách našla odpověď , že to lze udělat přes účty 349 a 348, ale už to máme my na obci i škola zaúčtováno dle výše popsaného postupu a doufáme , že to není v nějakém rozporu :-) .

Vypadá to správně, jen rekapitulace - schválili jste rozpočet PO v nákladech 403 tis. Kč a provozní příspěvek 380 tis. kč a ve výši 380 tis. Kč je také v rozpočtu na 5331. Dalším výnosem školy je zřizovatelem schválený převod z RF ve výši 23 tis. Kč,  účtování 431/413 a 413/648 je dobře.

Jen v tomto případě se nedělá přeposílání peněz, to je jen v případě, když nařídíte odvod z investičního fondu. Případ zapojení RF do výnosů je opravdu tak, jak popisujete, ten se nedělá formou odvodu zřizovateli.