Dotazy

Dobrý den, mám dotaz k evidenci majetku. K 1.1.2001 byla zřízena obcí příspěvková ogranizace Základní škola. K tomuto datu jí byl předán majetek k hospodaření. V roce 2009 po změně zákona byla sepsána nová zřizovací listina, ve které se říká, že ZŠ byla zřízena k 1.1.2001 a dále že majetek nabývá pro svého zřizovatele (bez dalších upřesnění nebo vyjímek). Bylo nám sděleno, že majetek, který ZŠ nabyla od 1.1.2001 do r.2009 není majetek předaný, že se jedná o majetek organizace a má se o něm účtovat odděleně (a proto se také neeviduje obcí na 903). Chci se zeptat: 1. zda je tento výklad správný 2. jak je to s majetkem zakoupeným z ONIV nebo z FKSP a pod. Děkuji.

Situace byla sporná - část právníků byla přesvědčena, že pokud nebylo upraveno, tak stejně se nabývalo do vlastnictví obce. Já osobně zastávám názor, že se jednalo skutečně o majetek vlastní - tedy skutečně u vás by nebyl na 903 evidován.

To, že byl daný majetek případně pořizován z FKSP nebo z ONIV by nebylo relevantní ....

Máme PO - mateřskou školu, které zastup. schválilo rozpočet měsíčně Kč 70tis. Ve školce pracuje uklízečka, kterou platí obec. Rada rozhodla že nám PO bude tuto mzdu ve výši jednoho příspěvku vracet. Nevím jak to správně udělat, napadá mě zaslat příspěvek a rada nařídit odvod zpět na účet obce, nebo nějakým jiným způsobem?

Moc nerozumím, pokud jste rozhodli o snižení příspěvku na provoz, tak neposílejte příspěvek za poslední měsíc a udělejte rozpočtové opatření - snížení na položce 5331. Odvod podle odstavce 6, písm a) §28 zákona č. 250/2000 Sb., pokud je nařízen v běžném roce se vlastně účtuje stejně a postup v rozhodování je také stejný. O odvodu účtujeme jinak, jen pokud dojde k rozhodnutí po závěrce PO.

PO ma ve ZL uvedeno,ze majetek porizeny z prispevku zrizovatele ziskava pro sveho zrizovatele. To znamena, ze PO se zvysuje stav majetku ve sprave a obec si zvysuje o cenu takto porizeneho majetku stav uctu 903 v podrozvaze?

Ano, takto byste měli postupovat. Při inventarizaci mít stejnou hodnotu na účtu 903 jako má PO ve své inventuře hodnotu majetku svěřeného zřizovatelem.

Ve zřizovací listině máme nemovitý majetek škole svěřený. Škola vede na učtu 021 a odepisuje a 031 Obec v podrozvaze. V katastru je však na LV obce. Je možné to takto nechat, nebylo by lepší udělat změnu ZL a majetek škole vypůjčit? Jak v tomto případě s odpisy na obci a pokud převedeme ještě letos musíme dooprávkovat? Je nutné i takovém případě( změna ze svěřeného na vypůjčený) zveřejnit záměr výpůjčky ?

Je možné  ponechat v režimu svěřeného majetku, evidování, jak máte zavedeno je správně, ke změně není žádný důvod. Jinak dle §39 zákona o obcích  se záměr výpůjčky a pronájmu zřizovaným organizacím zveřejňovat nemusí. PO jsou zřizované organizace.

Dobrý den, Je potřeba vlastnit živnostenský list na provozování vodovodů, když si budeme sami vybírat vodné? Vše ostatní nám bude na základě smlouvy provádět vodárenská firma(údržba, opravy, čištění zdrojů vody). Dříve se nám o vše starala firma na základě smlouvy (i o výběry poplatků), nyní chceme administrativu (poplatky a výkazy) přenést na sebe.

Systém je takový, že u živností by mělo být testováno, zda soustavně, vlastním jménem, na vlastní účet ... - a s cílem dosažení zisku - tady je to nejproblémovější záležitost, neboť tento účel není zpravidla u obcí dosahován (nicméně nelze jej vyloučit).  Je však možné si ŽL zřídit - u volných živností to není takový problém ...(ZN)

Dobrý den, prosím o radu ohledně příspěvku pro s. r. o. Město má obchodní společnost s.r.o. Zimní stadion, této firmě na základě schváleného rozpočtu zasílá příspěvek ve výši 3 mil. Kč na pořízení kogenerační jednotky. Jde o to: 1) zda příspěvek, který obdrží má účtovat jako výnos a odvést daň? 2) s.r.o. je plátcem DPH, může si při pořízení kogenerační jednotky uplatnit DPH a náklady s tím spojené dát do nákladů a také uplatnit? Děkuji za odpověď

Jedná se o dotaci na pořízení DM, s.r.o. sníží ocenění kogenerační jednotky o dotaci, tedy dotace není výnos a neodvádí z ní DPH (snižuje účet 042).  Ale nárok na odpočet DPH na vstupu s.r.o. má (za předpokladu, že výnosy ze zimního stadionu vede v režimu zdanitelného plnění).

Při tvorbě nových zřizovacích listin jsme předali k hospodaření budovu zimního stadionu naší příspěvkové organizaci technické služby. V roce 2011 město provedlo rozsáhlou rekonstrukci chlazení a ledové plochy za 7 mil. Kč. V rozpracovanosti teď máme 7 mil. Kč. Můj dotaz zní, zda na základě dopisu, kterým naší příspěvkové organizaci oznámíme výši rekonstrukce, můžeme vyvést z rozpracovanosti a účtovat MD 401/ D 042?

Nejdříve vyvést z rozpracovanosti na dokončený majetek: 021/042 a pak převést PO zápisem 401 MD / 021 D. Stačí jen PO oznámení o navýšení vstupní ceny majetku PO, který využívá k hospodaření (svěřeného) - předávací protokol je vhodný (s údaji o rozsahu a hodnotě provedených prací na TZ).

Může obec nařídit své zřizované základní škole odvod (do rozpočtu obce) z FRIMu, který je větší než kolik činí roční odpisy, ale je menší než kolik je v tomto fondu (něco ji tam zůstane)? A musí obec tento odvod proúčtovat až ve 12tém období nebo může v průběhu roku?

Odpověď najdeme v §28 zákona 250/2000 Sb. - odst. 6 - Zřizovatel může nařídit odvod -  b) její investiční zdroje (což je hodnota v investičním fondu) jsou vyšší než jejich potřeba užití. Odvod není vázán na roční odpisy, ale je zřejmé, že nemůže být vyšší, než kolik činí hodnota investičního fondu.

Odvod PO zaúčtuje 416 MD / 349  D k datu určeném zřizovateli, kdy nařídil odvod  a 349 MD / 241 D při platbě, obec zaúčtuje  348 MD / 649  D a 231 3111 pol. 2122 MD / 348 D. Lze provést v průběhu roku.

Obecní zastupitelstvo schválilo naší zřízené PO finanční dar ve výši 3000 Kč na provoz družiny. Je to tak v pořádku? Nemělo by to být zahrnuto v rozpočtu v celkovém objemu příspěvku?

Opravdu to není v pořádku, dar jim může ZO  dát na něco, co není mimo provoz, toto by mělo navýšit příspěvek na provoz - tj. položku 5331, jinak souvztažný účet je stejný jako příspěvek -  572. Nemusíte měnit usnesení, jedná se jen o formální chybu v názvu, myslím, že lze považovat za navýšení příspěvku na provoz na základě usnesení k daru - jen zahrnout správně - správnou položku do rozpočtových opatření.

Dobrý den, jakým způsobem máme svěřit naší příspěvkové organizaci (MŠ) pozemky do správy? Budova MŠ je oplocena, nachází se zde pískoviště a další herní prvky, o které se PO stará. Pozemky vede město na účtu 031 a budovu v podrozvaze. MŠ vede budovu na účtu 021, pozemky nevede. Jde nám o to, aby při případné kontrole finančním úřadem byly již vynaložené náklady na údržbu (oplocení, chodníky)ze strany PO uznatelným nákladem. Děkuji

K tomu jim nemusíte svěrovat pozemky k hospodaření. Jak oplocení, tak chodníky jsou stavba, tak jim předejte k hospodaření jako majetek stavby. Osobně si myslím, že převod pozemků k hospodaření "školským PO" je poměrně zbytečné, i s ohledem na potřebné zápisy na KN. Ale samozřejmě lze předat k hospodaření zřizované PO i pozemky. Předání k hospodaření se provádí přílohou ke zřizovací listině a její text se k tomu upraví - např. viz majetek dle přílohy č. xx. Tedy dodatkem ke ZL.

Ve ZL naší PO základní školy máme stanoveno, že nabývá majetek (nad 3 tis.) pouze do vlastnictví zřizovatele s předchozím souhlasem (nabytí majetku darem,děděním, bezúpl.převodem a jinou formou neuvedenou). Pokud škola obdrží dotaci a pořídí si např. tabuli, potřebuje k tomu také souhlas zřizovatele?

Záleží na tom, jak máte vymezeno ve ZL a na jaký majetek se souhlas vyžaduje.  Myslím si, že je zbytečné mít vymezenou i povinnost pro přijetí dotace, aby byl vyžadován souhlas zřizovatele s tím, že PO přijme dotaci od jiného poskytovatele, ale možné to je. Pak nedáváte souhlas k nabytí tabule, ale souhlas k nabytí peněz - příjmu dotace. Pak PO musí dodržet účel dotace a k nabytí tabule již souhlas zřizovatele nepotřebuje.  Nevím, jestli to vysvětluji dobře - ale jde o to, že když dáte souhlas s dotací, tak zároveň souhlasíte i s její účelovostí.

Dobrý den, Příspěvková organizace obdržela v minulých letech účelovou investiční dotaci na pořízení dlouhodobého majetku, tato dotace byla částečně poskytnuta přímo z rozpočtu zřizovatele a částečně z ROP-u (Evropské unie). V minulém roce se tato investiční dotace promítla do stavu na účtu 403, který tak ale k 31.12. 2010 zahrnoval nejen dotaci z EU - ale i prostředky z rozpočtu zřizovatele. Současně byly proúčtovány v roce 2010 i odpisy majetku (401/416) s tím, že v poměrné výši (podle podílu investiční dotace na celkové vstupní ceně majetku – investiční dotace v našem případě představovala prakticky 100 % podíl) byl následně snižován stav na účtu 403 (403/401). Vzhledem k tomu, že se od 1.1.2011 již v případě investiční dotace přímo z rozpočtu zřizovatele (tzn. na rozdíl od přijetí investiční dotace od jiného poskytovatele) nepoužívá účet 403 – chceme s ohledem na skutečnost, že se v roce 2010 ještě postupovalo rozdílně, nyní doporučit příspěvkové organizaci odúčtování částky z účtu 403 rovnající se poskytnuté investiční dotaci z rozpočtu zřizovatele a to po zohlednění již proúčtovaných odpisů – a to účetním zápisem 403/401. Může příspěvková organizace postupovat tímto způsobem ? Dále na uvedenou problematiku úzce navazuje řešení odpisů výše uvedeného majetku v roce 2011 a to dle ČÚS 703. ČÚS sice nabývá účinnosti 31.12. 2011 - s odkladem pro příspěvkové organizace v souvislosti pouze se změnou metody k 1.1.2013 a ne s odkladem postupu účtování – kdy postup proúčtování odpisů se u p.o. musí uvést do souladu s ČÚS již 31.12.2011 – tj. k rozvahovému dni. V tomto případě nám vzniká určitý problém a to zejména s ohledem na bod 8. ČÚS, kdy odpisy by měly být ze strany p.o. účtovány 551/08., 401/416, 403/672 – tzn. na rozdíl od postupu v minulém roce přímo do výnosů p.o. – s tím jsou však pro zřizovatele a příspěvkovou organizaci spojené určité komplikace : 1)situaci s takovými odpisy u p.o. jsme na základě zkušeností a doporučení auditora z minulých let zatím jako zřizovatel řešili již v rámci rozpočtu tím způsobem, že příspěvkové organizaci byl ve vztahu k výše uvedenému případu poskytnut příspěvek na odpisy ve výši 100% a následně nařízen odvod z investičního fondu do rozpočtu zřizovatele ve výši částky účelově poskytnutých odpisů – tento postup tak měl neutrální dopad do výsledku hospodaření p.o. (náklad kompenzován výnosem) a současně neutrální dopad na rozpočet města (poskytnutí příspěvku na odpisy - u nás ve výši cca 900 tis.Kč- bez následného odvodu by totiž znamenalo zásadní zatížení rozpočtu města, zdroje na jednotlivé budoucí opravy tohoto majetku ( tj. vlastně pro opětovné zvýšení příspěvku na provoz p.o.) se tak budou muset hledat až v rozpočtech příštích let – doufejme, že s úspěchem – jedná se totiž o majetek se vstupní cenou cca 20 000 tis.Kč) . Na základě ČÚS se nám jako zřizovateli situace mění –vzhledem k postupu účtování (403/672) jsou již vlastně z hlediska VH p.o. odpisy(náklady) kompenzovány výnosy z tohoto proúčtování s neutrálním dopadem do VH p.o. a náš původní výše uvedený postup tak asi ztrácí smysl - tzn. v logice výše uvedených rozpočtových důvodů zřizovatele již bychom vlastně neposkytovali příspěvek na odpisy ke kompenzaci odpisů a ani nenařizovali jako zřizovatel odvod z odpisů. Můžeme se tak nyní jako zřizovatel teoreticky rozhodnout a postupovat ? 2)U příspěvkové organizace současně s novým postupem asi může vzniknout problém při propočtu krytí investičního fondu k 31.12. – kdy může být sice kladný VH (i díky účtování 403/672), ale investiční fond, který bude teď vlastně obsahovat i odpisy dotovaného majetku nemusí být případně krytý a následně dojde při závěrkovém zúčtování jeho nekrytí k dalšímu zvýšení výsledku hospodaření, který pak bude následně předmětem rozdělení do fondu a ukazatelem pro hodnocení hospodaření p.o. Ztrácí tak skutečně VH příspěvkové organizace v tomto případě svou vypovídající schopnost a jak potom vlastně hodnotit hospodaření p.o. ? Nebyl u odpisů vhodnější postup z roku 2010 (403/401) bez vlivu na výnos ? Pokud by to tak totiž mělo být - mám už obavy z vyčísleného výsledku hospodaření této organizace za rok 2011 a toho - jak se to všechno „jednoduše“ vysvětlí a interpretuje při rozborech hospodaření za rok 2011 resp. při projednávání závěrečného účtu 2011. Omlouvám se za poněkud nesourodou konstrukci dotazu, ale je to asi tak trochu dáno situací v oblasti reformy účetnictví. Děkuji za vyjádření.

1. V roce 2010 se neměl snižovat poměrně stav 403/401, to se udělá jednorázově dle CUS 708 až k 31.11.2011 - toto se týká i PO, je to bod 8.4.

O problému s proúčtováním 403/672 u PO víme, na MF jsme k tomu dávali příklady i postup. Byl navržen text úpravy k vyhlášce č. 410/2009 Sb. ohledně výsledkového proúčtování nekrytoého investičního fondu, kdy se proúčtuje výsledkově nenaplněný investiční fond jen ve výši rozdílu : nepokryté odpisy příspěvkem minus 67x ze zaúčtování 403/672. Zatím však není ošetřeno. Z hlediska odvodů z odpisů je to stejné - stačí nařídit odvod ve výši příspěvku  a příspěvek na odpisy přiznat snížený o rozpuštění  403/672 - to již bude ve výnosech z časového rozlišení. Při rozhodování jak postupovat u zřizovatele můžete do doby vyřešení předpisy postupovat tak, aby cíl byl stejný jako dosud - odpisy a výnosy ve vtahu k odpisům celkově vliv na VH celkově neutrální.

Jinak Vaše obavy jsou zcela oprávněné, na problematiku MF upozorňujeme, je tam problém i z hlediska přechodných ustanovení vyhlášky, které nebyly dotaženy do CUS. Bohužel, na těchto stránkách nejsou odpovědné osoby za odpovědi zároveň zákonodárci a s ohledem na stav předpisů Vám zatím nemůžeme poradit - není prostě zatím řešení.

Prosím o vysvětlení rozdílu mezi PO a s.r.o.. I když je mi rozdíl asi jasný.Ale u nás se jedná o to, zda je lepší nebo výhodnější založit z pracovníků veřejně prospěšných služeb budˇ příspěvkovou organizaci nebo společnost s r. o. Co je pro město výhodnější, jaké pro město z toho plynou závazky?

Z mého pohledu je hlavním finančním aspektem DPH. Tady jde totiž o to, že pokud s. r. o. bude provádět své služby pro Město, bude toto fakturovat s DPH - zde předpokládám, že většinou v základní sazbě DPH (zeleň, komunikace ...). To samozřejmě vede k prodražení dané služby (takové typické technické služby mají orientačně  40 - 60 % nákladů, které nemají souvislost s DPH - mzdy, pojistné aut ... - nicméně fakturací je toto nutno vykrýt ....). Pokud se nejedná o nějaký úplný atyp, je nutno počítat, že díky tomuto aspektu vyjdou TS jako příspěvková organizace o tak 8 - 12 % levnější než s. r. o.¨

Samozřejmě ve vztahu k PO se také dá operativněji nastavit finanční toky ... - to ale již asi víte.

Na druhou stranu, co je příjemné u s. r. o. - jednodušší režim účetnictví, jednodušší režim zdaňování, možnost větší volnosti u sjednávání mzdy (nemáme plat ....).

V drtivé většině i ve vazbě na předpokládaný vývoj sazeb doporučuji všem - pokud to jde, pro tyto činnosti zatím volit PO než s. r. o. Toto skutečně tak v rychlosti - samozřejmě je to dotaz spíše na diplomovou práci.

Dle ZL jsme majetek školy ve vlastnicví zřizovatele předali do hospodaření PO - "svěřený majetek"/vč.budovy, o kterou jde/. PO o ní účtuje, odepisuje, obec jí na účtu 021 nemá.Nedošlo k převodu na KN.V letošním roce jsme chtěli vyměnit okna na budově školy a využít k tomu dotaci /neinvestice/,jejíž příjemcem je obec. Můžeme to udělat? Jestliže nikoliv, jde nějak upravit ZL, aby to šlo?Děkujeme za odpověď.

Je několik možností - budova je ve vašem vlastnictví - můžete zaúčtovat opravu u sebe a mít proti tomu na 672 dotaci. Protože však budovu eviduje a odpisuje PO, tak se mi toto jeví trochu jako obcházení nákladů ve věcné souvislosti - oprava by měla být nákladem školy.

Dále by šlo bez změny ZL účtovat jako o nákladu PO, náklad jim přefakturovat a proti 672 dát příspěvek na opravu 572. Je to sice takové peníze sem a tam, možná i zbytečné.

Dále je možné dát ZŠ budovu do vypůjčky, pak by oprava byla vaším nákladem, to však chce změnu ZL.

Doplnění Ing. Nejezchleb:

Pokud se týká mne - vymezení práv a povinností ve vztahu k majetku svěřenému je otázka zřizovací listiny (§27 odst. 2 Zákona 250/2000 Sb.). Domnívám se, že je možno v ní vymezit, že určité opravy hradí vlastník. V zásadě se tedy bavíme o variantě, že toto bude vyplývat ze ZL, pokud ne, mělo by dojít k úpravě ZL, aby se vymezilo, že určité opravy (či investice ) hradí vlastník. Jinak s dalšími variantami souhlas. 

Příspěvková organizace vytvořila zisk, který nebyl vytvořen v rámci hospodářské činnosti, ale vznikl úsporou nákladů na energie, oproti rozpočtu. Tuto úsporu nestihla organizace využít jinak. Zřizovatel uložil dle zákona 250/2000 sb. § 28 odst. 6a) odvod do svého rozpočtu. Je tento postup správný? Slyšela jsem názor, že tento paragraf je možné použít pouze v případě, že již plánované výnosy překračují plánované náklady – tedy pokud je již při tvorbě rozpočtu předpoklad, že organizace vytvoří zisk (např. z nějaké doplňkové činnosti).

Postup je dle mého názoru správný a možný. Vychází z rozdělení VH. Správně však měla PO toto zaúčtovat k 31.12. přímo na závazky (akruálně upravit své výnosy k nákladům, udělat správné časové rozlišení - lze i přes 384 - jako výnos příštího období - kdyby zřizovatel povolil převod příspěvku na další rok). Pokud ještě nemá  PO rozdělený 431, tak by mělo být možné provést odvod z VH zápisem 341 MD / 241 D.

Nebo

Teď v roce 2011 by také PO mohla  uhradit zřizovateli  jako transfer 572/349, čímž se jí sníží VH za rok 2011, VH za rok 2010 povolit do RF a v roce 2012 RF použít na ztrátu 2011. (Takové krkolomné, že?)

 Nebo nejjistější dle výkladů k zákonů, ale zbytečné se stejným výsledkem:

Povolit příděl do RF, z RF povolit do investičního fondu a nařídit z investičního fondu odvod zřizovateli - 3 rozhodnutí, stejný efekt jako 431/241. Přikládám výklad z MF - ale je trochu účelový - odvod z provozu nikde nemá definici. To zaúčtování dle výkladu je takto: 431/413, 413/416, 416/241 - ve výsledku 431/241.

Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací

ing. R. Kotrba

Podle ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, příspěvková organizace hospodaří především s finančními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, neboť zřizovatel poskytuje své příspěvkové organizaci příspěvek na provoz (§ 28 odst. 2) a investiční dotaci do jejího investičního fondu (§ 31 odst. 1 písm. b) citovaného zákona).

Podle ustanovení § 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. může zřizovatel uložit příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu, a to

• odvod provozních prostředků,
• odvod investičních prostředků,
• odvod za porušení rozpočtové kázně.

Nařídit odvod může zřizovatel v průběhu kalendářního roku ze závažných, objektivně působících příčin (§ 28 odst. 5).

Odvod investičních prostředků z investičního fondu příspěvkové organizace do rozpočtu zřizovatele je možno nařídit kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod za porušení rozpočtové kázně uskutečňuje příspěvková organizace zásadně vždy ze svého rezervního fondu, a to kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod provozních prostředků je možno uložit před ukončením kalendářního roku a uzavřením účetních knih. Po skončení roku vykáže příspěvková organizace hospodářský výsledek, V případě, že docílí zlepšeného hospodářského výsledku, provede odvod do fondu odměn a potom do rezervního fondu (§ 30 odst. 2). Z uvedeného vyplývá, že nelze „odvést zisk od organizace s kladným hospodářským výsledkem“.

Po uskutečnění přídělu do rezervního fondu a fondu odměn lze tyto fondy používat podle ustanovení § 30 a § 32 zákona č. 250/2000 Sb. Použití rezervního fondu je taxativně stanoveno v § 30 odst. 3 a 4; z toho plyne, že není možné nařídit odvod prostředků rezervního fondu do rozpočtu zřizovatele. Zřizovatel může dát souhlas své příspěvkové organizaci, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu. Čerpání prostředků investičního fondu se uskutečňuje podle ustanovení § 31 odst. 2 a 3, mj. i k odvodu do rozpočtu zřizovatele, jestliže to nařídil.