Dotazy

Naše obec chce poskytnout vlastní příspěvkové organizaci /DPS/ investiční příspěvek na nákup polohovacích postelí. Bude tento příspěvek závazným ukazatelem? A pokud ne může o něm rozhodovat i RM?

Dotace na pořízení dlouhodobého majetku je vztah rozpočtu k jiné osobě  a dle 250/2000 Sb., §12, odst. 2, písm b) se jedná o závazný ukazatel - schválení podléhá určitě zastupitelstvu, nestačí schválení rady. Bylo by to překročení pravomocí.

Dovoluji se na Vás obrátit s dotazem ohledně vedení skladu učebnic v ZŠ. Nákup učebnic v roce 2010 je zaúčtován do spotřeby na MD SU 501. K 31.12.2010 v inventarizaci je však veden sklad učebnic - nevydané nové a nevydané opotřebované. V účetnictví sklad učebnic veden není. Je možné vést sklad učebnic v podrozvaze a v jaké ceně ?

Jestliže vedete učebnice na skladu do doby vydání do spotřeby, jedná se o zásoby, a ty by měly být vedeny v rozvaze - na účtu 112 - buď způsobem A, nebo B - aktivace dle inventury k 31.12. Podrozvahové účty (např. 902) nejsou určeny pro zásoby, jsou pro majetek, který se v rozvahách nevykazuje, protože pro něj např. není obsahové vymezení nebo jej eviduje jiná účetní jednotka (903).

Otázkou je zapůjčka učebnic žákům, které k 31.12. nejsou na skladu, ale žáci je po skončení školního roku budou vracet - nevím, zda jsou k tomu stanovena nějaká pravidla, tam by se však dalo uvažovat o účtu podrozvahy 923 např. ve výši odhadu, kolik bude uhrazeno v Kč - pokud se však jedná o velkou školu a částka by byla významná.

Ing. Nejezchleb doplnil takto:  

Můj názor k tomuto je stejný jako třeba ve fabrice ... Úplně nové dosud neopotřebované učebnice mají být na 112. Pokud již dám do spotřeby - jde to do nákladů a případně pokud chci na podrovahu (je to v zásadě dlouhodobý majetek ... - takže já bych to vedl na 902, když bych to tam chtěl vést ...). Vím, že je to trochu problém - máme s tímto problém třeba i fabrikách, nicméně dopracovali jsme se k tomuto rozdělení ...

Dobrý den, prosím Vás o radu jak zaúčtovat následjící: Pardubický kraj na nás převedl od 1.1.2011 Dům dětí a mládeže, který se stal naší PO, v návaznosti na to poslal na náš účet neinvestiční dotaci(zůstatky fondů:Fond odměn,Rezervní fond,Fond reprodukce majetku). Pardubický kraj účtoval:pol. 5321, 3421 Jak máme zaúčtovat my? pol. 4121, 3421, jaký výnosový účet?

U vás zaúčtujete neinvestiční dotaci  jen 231 4122 MD / 672 D. Dle smlouvy darovací, kterou mám k dispozici,   je zvolen postup, že kraj zrušil PO a vy ji vlastně nově zřizujete. Dle smlouvy (část 3, čl. 1, odst. 6)  je nabyvatel zavázán tyto peníze PO převést. Po konzultaci s Ing. Nejezchlebem jsme se shodli, že by PO mohla  toto mít jako "navýšený" příspěvek na provoz, který by ji vstoupil do kladného VH za rok  2011, ze kterého by pak již v běžném režimu zřizovatel schválil případné příděly fondům. Dle smlouvy toto působí jako účelová dotace (pro zřizovatele)  k převodu na PO. Přesto volím účet 672 a ne 374 jako průtok, protože příjemcem je určený nabyvatel a jeví se mi, že je sice závazné tuto dotaci PO převést, ale není účelová pro PO, a je asi i možnost vlastní příspěvek na  provoz od zřizovatele o toto zkrátit.

Problém trochu vidím u sociálního fondu - lze převzít pohledávky a závazky z pracovně právních vztáhů - tedy pohledávek z půjček SF určitě. Horší je to s účtem 243 a 412 - sociální fond je vlastně naplněn u školských organizací účelově ze státní dotace, ve smlouvě, kterou mám k dispozici k tomu není ani slovo, mám obavy, že tento fond neumíme převzít - to musí vyřešit metodicky převodce, a to včetně dodržení účelovosti.

Obec poskytla v roce 2010 na provoz školy (zřízenou obcí) příspěvek, který byl určen k vyúčtování v roce 2011. K 31.12.2010 má obec v rozvaze poskytnutou zálohu škole na účtu 373. Dle mého názoru by škola měla mít poskytnutou zálohu určenou k vyúčtování v rozvaze na účtu 374 k datu 31.12.2010. Ale v rozvaze školy ke konci roku je záloha již vypořádána. Na účtu 374 je nula. Jelikož ani k 31.3.2011 škola vyúčtování příspěvku obci nedodala a ani neschválila k 31.3.2011 výsledek hospodaření, zůstává poskytnutá záloha v roce 2010 v účetnictví obce na účtu 373. Prosím o Váš názor. Děkuji.

Škola měla příspěvek od zřizovatele (něco jiného by byla dotace dle §28, odst. 2 - ta jde do rezervního fondu - jak se bude postupovat není jasné) zaúčtovat 388/672 a zároveň nechat část příspěvku k vypořádání na 374 - účtovali tedy chybně. Obec zase měla dohadovat náklad: 572/389. Obec má zůstatek na 373 dobře. U PO lze opravit v roce 2011 zápisem 388/374 - pak budou zůstatky souhlasit. Po vypořádání PO zaúčtuje: 348/388 a zúčtuje zálohu 374/348 - doplatek přijme 241/348, případně přeplatek vrátí 374/241. Obec zaúčtuje v roce 2011 vypořádání 389/349 a 349/373 a doplatek 349/241, vratku 231/373.

Dobrý den, provozujeme multifunkční zařízení. Kolegyně mi k podpisu donesla Smlouvu o dílo uzavřenou s fyzickou osobou bez živnostenského oprávnění. Předmětem smlouvy je grafický návrh plakátu, odměna ve výši x,-Kč bude dle smlouvy vyplacena po realizaci na bankovní účet. Můj dotaz zní: můžeme jako ÚSC uzavírat smlouvu o dílo s fyzickou osobou bez živnostenského oprávnění, dále můžeme zaplatit dle smlouvy bez faktury, popř. jak tuto situaci řešit?

Lze uzavřít smlouvu o dílo v případě, kdy se jedná o tzv. nezávislá povolání - spisovatel, malíř, grafik, znalec.... Není v tom žádný problém, zdanění je na FO. Není na všechny činnosti povinnost živnostenského oprávnění. Najdete to v živnostenském zákonu v §3 - co není živnost. Grafický návrh by měl spadat pod autorský zákon.  Faktura je daňový doklad, je nutná ve chvíli, kdy dodavatel má DIČ, v tomto případě CZ + rodné číslo. Dodavatel může být plátcem, i když nemá IČ. Pokud není plátcem, lze hradit jen na základě smlouvy.

Dobrý den,ráda bych znala Váš názor na možnost použití zisku z doplňkové činnosti v průběhu účetního roku.Jedna naše PO vykazuje (rok 2010) v dopl.činnosti zisk,aby tento zisk nebyl příliž vysoký tak v průběhu roku navýšila náklady v dopl.činnosti (tyto náklady s touto činností nesouvisí a koupila za něj lavice žákům do třídy).Odkazuje se na § 28 odst.5.Je to dle Vašeho názoru možné.Děkuji za odpověď

Ne, to není možné, na náklady VHČ lze účtovat jen náklady s VHČ související. Na VHČ má mít ten zisk, které VHČ skutečně tvoří a je pak možné mít v hlavní činnosti ztrátu. Rozdělení VHČ a HČ je právě ve smyslu, aby byl vidět dílčí VH, takto by byl zastřený. §28, odst. 5 k tomuto postupu vůbec neopravňuje. Překvapilo mě, jak jsou lidé vynalezaví u výkladů předpisů, když si potřebují něco odůvodnit, toto je však opravdu chybný výklad.

Příspěvková organizace má dle zřizovací listiny majetek svěřený k hospodaření. V provozním příspěvku je počítáno i na odpisy tohoto majetku a ve výši stavebních odpisů je PO nařízen odvod zřizovateli. V roce 2010 PO neprovedla odvod v nařízené výši. Konečný zůstatek peněz v pokladně a na účtu nedosáhl hodnoty neprovedeného odvodu. Lze toto považovat za porušení rozpočtové kázně? Když v podstatě byly prostředky na odpisy použity jiným způsobem.

Porušení rozpočtové kázně to je, protože nebyl splněn závazný ukazatel rozpočtu - odvod z odpisů. Je však potřeba ještě řešit co je příčinou.

Otázkou totiž je, zda je nutné i vyhodnotit jako porušení rozpočtové kázně dle 250/2000 Sb. § 28, odst. 7 - použití příspěvku v rozporu se stanoveným účelem. Pokud byste takto vyhodnotili, tak to určitě porušení RK je. Toto byste museli prokázat PO, protože také může dojít k situaci, že příspěvek nepoužili na něco jiného, ale měli např. výpadek jiných příjmů - mají pohledávky a proto nemohli provést převod financí, i když měli výnosy, nebo museli uhradit jiné výdaje, na které jste jim naopak příspěvek nedali. Je to záležitost vypořádání VH PO, rozboru toku hotovosti, vliv pohledávek a závazků a další okolnosti. Jedná se o věčný problém mezi akruálním hospodařením PO (příspěvek je stanoven jako rozdíl mezi výnosy a náklady) a mezi tokem hotovosti.

Obec předala PO budovu k hospodaření, PO na vlastní náklady zhodnotila tento majetek o datové rozvody. Ve zřizovací listině je uvedeno, že PO nabývá majetek do vlastnictví zřizovatele (mimo výjimky). Má obec navýšit hodnotu budovy ve své evidenci na podrozvahovém účtu?

Ano, zvýšit i na 903, ale to stačí až při inventurách za rok 2011.

Dobrý den, město zaslalo v roce 2008 a 2009 příspěvkové organizaci příspěvek od zřizovatele na provoz a zároveň i příspěvek na předfinancování projektu školy (takto znělo i usnesení ZM). Úcetní PO vše přiřadil jako příspěvek od zřizovatele, příspěvek na předfinancování projektu nedal na závazky vůči městu, v roce 2010 příspěvková organizace vrátila finance městu z projektu a škole vznikl schodek ve výši 500 000Kč. Co by s tím mělo město dělat? Dle mého je chyba i na straně pana účetního.

Pokud jste neschválili jako návratnou finanční výpomoc, ale jako příspěvek v roce 2009, pak zaúčtováno na příspěvek u PO je správně. Proti příspěvku zřizovatele měla PO náklady na provoz k běžnému příspěvku a náklady ve vztahu k dotaci vůči  příspěvku na předfinancování.

V roce 2010 měla tedy škola dostat dotaci od poskytovatele, která by šla do výnosů, např. na 671. K této dotaci by již neměla náklady, tedy by měla být 500 tis. v plusu. Na to vy, jako  zřizovatel reagujete nařízením odvodu z provozu, což by se ve výsledku projevilo jako snížení  příspěvku na rok 2010 (příspěvek minus odvod).

Nevím, jak mohlo dojít k tomu, že jsou v minusu. Leda, že by se jednalo o předfinancování investiční dotace, účtovanou na 403.

Pak to mělo vypadat takto:

V roce 2009 dotace na DM - u školy 241/916, u vás položka 6351. Použití u PO - 042/321, 321/241  a 916/901 - v roce 2010 převodovým můstkem přešlo na 401. V roce 2010 měla PO tuto dotaci převést na 403 zápisem 401/403 pokud udělala tento převod, tak jej při přijetí dotace od poskytovatele musí zaúčtovat zpět 403/401. Pak bychom totiž měli k majetku dvě dotace, což není pravdou, ta první byla jen na předfinancování.

V roce 2010 tedy PO dostala dotaci od poskytovatele, měla účtovat zápisem 241/403 a tvorbu investičního fondu 401/416. Jako zřizovatel pak  musíme nařídit odvod z investičního fondu  a zaúčtuje se 416/241- odvod dle §28, odst. 6 písm. b - investiční zdroje jsou větší než potřeby. Pokud místo 416/241 byl vrácen příspěvek přes náklady, pak opravdu mohlo dojít ke ztrátě.

Toto by šlo narovnat zápisem 416/432 (za předpokladu, že bylo o dotaci od poskytovatele účtováno správně jako o dotaci investiční) - jedná se o vyrovnání ztráty. Abychom dali zadost předpisům (CUS 704 toto zaúčtování neumožňuje, zákon č. 250/2000 Sb. neumožňuje použít investiční fond na vyrovnání ztráty), tak musíme obejít tímto způsobem - nařídíte odvod z investičního fondu a zvýšíte příspěvek na provoz za rok 2011 (672), čímž se příští rok vyrovná ztráta roku 2010.  

Takže u města: předpis z odvodu  500 tis. 348/649, závazek z příspěvku 572/349 a jen zápočet (nemusíte přes rozpočet)  349/348. Tyto zápisy lze udělat, i když vráceno bylo vloni (2010). Potřebujeme toto k vypořádání investičního fondu a vyrovnání ztráty na příští rok.  

U PO - závazek z odvodu z investičního fondu: 416 MD / 349 D, předpis na příspěvek 348/672 a zase zápočet 349/348. Výnos z 672 zůstane jako zisk za rok 2011 a vy jej určíte na úhradu ztráty minulých let. Zase toto lze udělat, i když bylo odvedeno v roce 2010. Je to jen pro vyrovnání.

Nejlepší by bylo zkusit ještě udělat opravu zaúčtování a následně výkazu PO po domluvě s krajem, ale na to je už asi pozdě.

Upřímně Vás lituji, až budete vysvětlovat ZM nařizovaní odvodu a zvýšení příspěvku, a to odvodu, který již byl vlastně vrácen v roce 2010, jen ze špatného účtu. A příspěvku, který jim vlastně nedáte. A to vše  jen z důvodu, abyste pokryli ztrátu minulých let, která vlastně nevznikla.

Neumím odpovědět, zda je to v kompetenci rady nebo ZM - jedná se o vztahy k druhým osobám (závazné ukazatele rozpočtu - ale navrhuji řešení mimo rozpočet, tak by možná stačilo schválení odvodu a zvýšení příspěvku  radou ve fci zřizovatele při schvalování VH a přídělu fondům za rok 2010 - nejsem si však tímto výkladem pravomocí orgánu obce jistá).

Škoda, že mě neposlechnete, když říkám, že PO máte předfinancovat pomocí NFV a ne příšpěvku, že je pak těžké vratku z PO nějakým zákonným způsobem získat zpět.

Jsme zřizovatelé PO-MŠ-r.2003, nad kterou máme nadstavbu -obecní byty od r. 2009. Majetek mají ve správě, budovu ve výpujčce. Je třeba ve zřizovací listině jmenovitě uvést povinnosti PO /provádění revizí, rozbory pitné vody-studna společná i pro byty/nebo je to přímá povinnost paní ředitelky? Je výpujčka ještě v dnešní době možná? A když ne, co doporučujete?

Pokud mají budovu ve výpůjčce (což je stále možné a dokonce je to někdy lepší řešení především pro malé obce, než předání budovy k hospodaření, obzvlášť, když není plně jen pro školku, ale i pro byty)  tak se povinnosti nakládání s majetkem neřeší ve zřizovací listině, ale ve smlouvě o výpůjčce. Je to opravdu v zájmu vlastníka obce a kdo a co bude platit, je potřeba ve smlouvě upravit. Není to přímá povinnost paní ředitelky PO. Vzor smlouvy o výpůjčce je v dokumentech ke stažení pod názvem : "PO vzor smlouva o výpůjčce".

Dobrý den, máme vedeno na účtu 019 - Studie rozvojové území západ - obce KP od roku 2009. Na tuto studií, jsme dostali investiční dotací od Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad v roce 2010. Podle toho co tady čtu, tak by studie neměli být vedení dále na majetkovém účtu. Ja bych toto nadále nechala na účtu 019, z důvodu kontroly dalších 5 let, kdybych to vyřadila nevim, zda bychom pak neměli problém s kontrolory. Budou chtít vidět tuto studií na majetkovém účtu. Studie stala 1.529,-- tis. Kč. Děkují za odpověd a přejí pěkný den.

Určitě tato studie by měla být ponechána na účtu 019 a i tam patří. Jedná se ve Vašem případě o územně plánovací dokumentaci, a ta splňuje definice dl. nehmotného majetku. Souhlasím a vyřazení nedoporučuji. Nelze vycházet jen ze slova "studie", je potřeba vyhodnotit i obsah a zdroje pořízení. Rozhodně majetek pořízený z investiční dotace by se na účtech DHM měl ponechat. Postupujete správně.

Dobrý den, chtěla bych poprosit o Vaše stanovisko ohledně hospodářské činnosti obce. Úvod k dotazu: Obec provozuje od roku 2008 hospodářskou činnost - hostinnská činnost. Obec má žinostenský list, zvláštní bankovní účet a pokladnu HČ. Tato hospodářská činnost vykazuje každoročně ztrátu cca 400 tis. Od samého začátku tzn. od r.2008 starosta nechává schvalovat v ZO tzv. půjčku do HČ.Tato transakce se uskutečňuje v době když HČ nemá na svém bankoním účtu žádné finanční prostředky, které by pokryly například náklady na mzdy aj. a to několikrát v průběhu roku. Dotazy: 1.Je možné, aby HČ byla takto dlouhodobě ve ztrátě? 2.Jak se na toto pohlíží v současné době, reformy účetnictví? Dle mého názoru to není půjčka, ale pouze převod prostředků z Hl.Č do HČ. 3.Do jaké míry a jestli vůbec podléhá "tento převod" schválení ZO? 4.Je možný takový to převod v době rozpočtového provizoria? Děkuji za vyjádření k danému dotazu.

1. ANO

2. Není to půjčka, jen převod.

3. Nepodléhá, je to záležitost jen rozpočtu na položkách 5341 a vracení na pol. 4131.

4. ANO

5. Není zač. Jste velmi šikovná.

Pro rok 2010 měly příspěvkové organizace radou schálenu možnost vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (§ 9 písm. c) zák. č. 563/1991 Sb.) . Musí o tuto možnost příspěvkové organizace žádat každý rok nebo můžu souhlas rady považovat za generální i pro další roky.

Rozhodně se může jednat o generální rozhodnutí - nikde není uvedeno, že by bylo nutné rozhodnutí pro každý konkrétní rok.

Může obec rozhodnout, zda bude vytvářet rezervní fond (413, 414) u své PO nebo je ze zákona povinný (např. pro příjem peněžních darů)? Může se z RF hradit montáž žaluzií? Nevím co všecho spadá pod "Na další rozvoj činnosti" podle rozpočtových pravidel. PO je škola.

Rezervní fond u PO není závislý na vůli zřizovatele. Je tedy povinný, ale samozřejmě otázkou je naplnění, příděl dle zákona č. 250/2000 Sb. schvaluje zřizovatel-§30. Dle výkladu MF se dá pod další rozvoj činnosti zahrnout skoro veškeré použití fondu, mimo pořízení DM, tedy i žaluzie. Pořídit žaluzie, pokud si dá PO do vnitřního předpisu k evidenci majetku , že postupuje dle pokynu D300 ohledně toho, co je součást a co není součást stavby, lze i z investičního fondu - jako TZ nad 40 tis. kč, do 40 tis. Kč "oprava" majetku - u opravy by se však muselo jednat o vazbu na majetek předaný k hospodaření - tedy ten, který PO eviduje ve svém účetnictví (ale ani v tomto bodě není zákon zcela přesný- §31, odst. 2, písm. d). Zřizovatelé si i toto vykládají, že i velké opravy mohou platit PO i v případě  výpůjčky a nájmu, já to moc z hlediska věcné příslušnosti nákladů nedoporučuji. (Výklad je zestručněn, problematika je složitější jak z pohledu daní, tak z pohledu vztahů - podrobněji kniha Majetek krajů, měst...;publikace k PO). Toto je opravdu krásná ukázka kreativity proplouvání mezi předpisy - jak to tak po sobě čtu - vlastně všechno můžete, když to správně nazvete:o).

Obec jakožto zřizovatel příspěvkové organizace obdržela od Ministerstva financí finanční prostředky z Národního fondu (prostředky Norských fondů). Dle emailové korespondence s Ministerstvem financí již nemusí tyto finanční prostředky zřizovatel dále přeposílat organizaci, jestliže ji poskytl finanční prostředky na předfinancování (cituji z mailové korespondence: Předfinancováním projektu se rozumí zaslání finančních prostředků zřizovatelem konečnému příjemci - příspěvkové organizaci - předem; v tomto případě se již žádné další finanční prostředky, které byly zpětně zaslány na účet zřizovatele konečnému příjemci nezasílají.). Dle zákona 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je však vztah příspěvkové organizace k Národnímu fondu pouze ZPROSTŘEDKOVÁVÁN přes zřizovatele. Může si tedy zřizovatel dovolit tyto prostředky defakto „zadržet“ a považovat již dříve poskytnutou dotaci na předfinancování (ale také na spolufinancování a neuznatelné náklady) za jejich faktické přeposlání organizaci? (nedojde k porušení rozpočtové kázně?) Nebo je nutné prostředky přeposlat organizaci, která je ale zase z titulu smlouvy o poskytnutí dotace na předfinancování obratem vrátí zřizovateli? Děkuji předem za odpověď.

Předávám odpověď z MF:

Rozhodující je, jak je napsáno rozhodnutí o poskytnutí dotace a podmínky pro její čerpání. Jestliže je v těchto dokumentech napsáno, že došlo k předfinancování zřizovatelem a že poskytnutou dotaci si může zřizovatel nechat, potom to tak může být. Jestliže však v rozhodnutí a podmínkách to není výslovně uvedeno, potom musí dostat dotaci ten, kdo je uveden v rozhodnutí. Případné vyrovnání je věcí zřizovatele a jeho příspěvkové organizace. E-mail nebo dopis, který není novým rozhodnutím, není rozhodující.