Dotazy

Stáhla jsem si Vás vzor zřizovací listiny PO a děkuji za něj, hlavně za vysvětlivky. Ale nyní mé dotazy: 1. - Čl e), odst. 1. Nemovitý majetek zapisovaný do katastru nemovitostí. Naše škola má budovy a pozemky okolo pronajaty nájemní smlouvou dle zákona č. 116/1990 Sb.. Jsou nadále v majetku obce, škola o nich neúčtuje a nikde je nevede. Obci platí nájemné. Může to tak být i nadále? 2. Čl e), A.Vymezení práv a povinností k svěřenému majetku, písm. j) - uzavírání nájemních smluv. Škola má přímo v nájemní smlouvě, že může pronajímat tělocvičnu pro sportovní účely a jídelnu pro cizí strávníky. Tyto nájmy jsou dlouhodobé, nájemní smlouvy nejsou (např. s místními ženami které chodí jen tak cvičit, a nejsou žádným spolkem), peníze za pronájem se vybírají. V komentáři píšete, že pronájem nebo výpůjčka musí být dle zákona o obcích zveřejněna. Jak to máme ve smlouvě ošetřit?

Školní budova a pozemky mohou být nadále pronajaty od zřizovatele, není třeba nic na nájemní smlouvě měnit. Ohledně dlouhodobých smluv nájemních - u Vás se jedná o opakované krátkodobé využívání tělocvičny a jídelny, myslím že v tomto případě rovněž není potřeba nic měnit. Tato forma nájemného dle §39 zveřejňována být nemusí.  

Může obec poskytnout finanční příspěvek formou darovací smlouvy příspěvkové organizaci, jejímž zřizovatelem je kraj?/ jedná se o domov důchodců/ Jak obec zaúčtuje a jak v daňovém přiznání po skončení roku?

Žádné daňové přiznání není potřeba. Lze dát PO dar, je třeba projednat účtování i u PO. Dar se zařazuje takto: 214 MD/ 231.10 4357 5240 D a regulace 218/211 , pak PO účtuje přes 914. Pokud zvolíte formu veřejné podpory, pak volíte zaúčtování 213 MD / 231.10 4357 5339 a PO účet 691. Zde je pak třeba udělat VSK. Volíme podle toho, zda se jedná o dar jednorázový, který slouží k úhradě mimořádné aktivity a nemá dotační charakter. Pokud chcete podpořit činnost PO, tak volíme formu veřejné podpory.

Poskytuje nemocnici (je to cizí příspěvková organizace) příspěvek ve výši 3 000,- Kč. Jedná se vlastně o náhradu materiálu při akci dětské dne a komunitního plánování na bezplatné vyšetření na cukr. Poskytnutí příspěvku schválila rada jako sponzorský dar. Musí se tedy vystavit darovací smlouva. Jedná se mi o zaúčtování. Paragraf 3522 a položka 5339. V dotazu ze dne 22.6.2009 uvádíte, že by se mohla použít i položka 5240. Jakou položku bych tedy měla použít?

V tomto případě pro vyjádření, že se nejedná o transferový dotační vztah je opravdu možné použít účetní zápis: 214 MD / 231.10 3522 5240 D + 218/211. U PO by pak měli účtovat jako o daru na 914. Zřizovatel  PO však musí dát PO souhlas k přijetí tohoto  finančního účelového daru, bez souhlasu byste museli účtovat jako dotaci, tj. 213 MD s položkou 5339 u výdajů  a PO účtovat  na 691.

Dobrý den, mám 2 dotazy na dary či příspěvky pro příspěvkovou organizaci. 1) Příspěvek např. na uspořádání výstavy přidělený usnesením zastupitelstva či rady jiné obce ne zřizovatelem. Je otázka, zda to chápat jako dar? Jde o finanční příspěvek,darovací smlouva není a nebude podepsána, právním ukotvením je zápis jednání zastupitelstva či rady. 2) Účelově vázaný finanční dar např. na restaurování konkrétního obrazu,od fyzické či právnické osoby (mimo státní správu a samosprávu). Je potřeba žádat zřizovatele o předchozí písemný souhlas?

V bodě jedna se jedná o příjem veřejné podpory, tedy vlastně jakoby o "dotaci", při zaúčtování na 691 není třeba předchozího souhlasu zřizovatele, v bodě 2 je novelou zákona č. 250/2000 Sb. předchozí souhlas vyžadován striktně.

Město poskytlo své PO MŠ příspěvek na uspořádání zahradní slavnosti ke konci školního roku ve výši Kč 1.000,--. Budu tento příspěvek účtovat stejně jako příspěvek na provoz, tedy 3111/5331 nebo lze toto účtovat i přes 6171? PO bude tento příspěvek evidovat mimo příspěvek na provoz (lze ho účtovat jako sponzorský dar)?

V tomto případě doporučujeme účtovat takto: 214 MD / 231.30 3429 5240 - jako finanční dar škole - na tento výdaj se nedělá VSK.  Škola by pak neměla zaúčtovat na 691, ale na 914 a postupovat jako u jiných darů. Rovněž však lze účtovat jako o navýšení příspěvku na provoz. Pokud však chcete oddělit mimořádnost příspěvku , který se netýká běžné činnosti školy a z důvodů srovnání s minulými obdobími, je vhodnější ten první popsaný postup.

Na serveru OBECUCTUJE zmiňujete m. j. i vlastnictví dlouhodobého majetku ze strany PO. Obracím se na Vás se žádostí o osobní názor a stanovisko, jaké výhody či nevýhody má vlastnictví dlouhodobého majetku pro: a) příspěvkové organizace b) zřizovatele

Výhoda vlastnictví DM  PO do roku 2008 spočívala především v daňově uznatelných odpisech, pokud PO pořídila DHM z vlastních zdrojů, i když byly např. vytvořeny na základě odpisů hrazených příspěvkem zřizovatele. Od roku 2009 jsou odpisy uznatelné i u svěřeného majetku, taže tato výhoda odpadá. (viz aktuality). Jinak záleží na zřizovateli v jakém rozsahu si chce nechat pravomoci ohledně vyřazení majetku, prodeje apod. Pokud se bude jednat o majetek svěřený k hospodaření - lze stanovit pravidla k nakládání s tímto majetkem ve zřizovací listině, k vlastnímu majetku dle výkladu MF již pravdila stanovit nelze ( viz poslední zprávy MF). Od roku 2009 se tedy spíš přikláním k tomu, aby si vlastnictví DM ponechal zřizovatel. Administrátivní nářočnost ohledně evidence majetku je u obou vlastníků stejná, vede jen PO, město nemusí vést ani v podrozvaze.

Zda par.39b v novele z.č.250/2000 platí i pro obce nebo se tím paragrafem musí řídit jen svazky obcí. Jelikož je tento paragraf v části páté tohoto zákona - hospodaření svazku obcí, tudíž se domnívám, že obce oznámení o souhlasu s k nabytí majetku vyvěšovat v Ústředním věstníku ČR nemusejí.

Je mi líto, výklad je mylný, §39b se týká "tohoto zákona", tedy se týká obcí, měst i krajů.

Může zřizovatel nařídit odvod ze zlepšeného hospodářského výsledku zpět zřizovateli? Zlepšený hospodářký výsledek nebyl vytvořen hospodářskou činností, ale tím že příspěvek zřizovatele byl zbytečně vysoký a organizace jej nevyužila. Organizace měla příspěvek a z něj limit na platy, který nevyužilla, protože zaměstnala VPP. Podle názoru KÚ nelze odvod nařídit , ale v zákoně jsem to nevyčetla proč.

Odvod lze nařídit v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb. ,§28, 6, písm. a). Jako závazný ukazatel rozpočtu znamená, že buď zřizovatel dle nových skutečností sníží příspěvek v běžném roce, nebo nařídí odvod z VH v roce následujícím při rozdělení VH. Postup účtování, RS modrá - str. 200.

Dobrý den, chtěla jsem poprosit o radu v souvislosti s novelou zákona č. 250/2000 Sb., Jak nyní co nejrychleji řešit pokud PO (např. školskému zařízení) někdo nabídne věcný dar (drobný - cukrovinky, školní potřeby - na soutěže, a případně také dar vyšší hodnoty např. PC), je třeba také v těchto případech předchozího písemného souhlasu zřízovatele a pokud ano, musí být sepsána darovací smlouva včetně doložky?

Darovací smlouva musí být písemná, zákon č. 250/2000 Sb.  vyžaduje předchozí souhlas zřizovatele na nepeněžité dary vždy. Drobné dárky je možné řešit přes SRPŠ, ale SRPŠ by mělo být registrováno jako občanské sdružení a dárky - školní potřeby, cukrovinky, odměny na soutěže -  pak může dětem rovnou poskytovat SRPŠ.

Změna ZL PO bytové hospodářství je po novele zákona a vývoje PO tak rozsáhlá, že je těžké se v ní vyznat. Za jakých podínek je možné zrušit celou ZL a vydat novou? Hledala jsem v zákoně 250/2000 Sb., zda je možné, aby včele PO byl vedoucí a ne ředitel?

Vydáte novou zřizovací listinu, ve které uvedete, že nahrazuje všechny starší zřizovací listiny před datem..... (stejně jako u zákonů - novela zákon neruší, pokud je obsáhlá, tak se vydává v novém úplném znění, přesto se někdy číslo zákona nemění) s tímto si starosti nedělejte.   Název fce statutárního zástupce  PO v zákoně č. 250/2000 Sb. není povinně uveden jako ředitel, klidně to může být pověřený řízením, vedoucí nebo prezident, označení statutárního zástupce - tedy funkce  a jmenování do této funkce však povinné je. 

Musí být skutečně všechny dary v jakékoliv hodnotě účelově určené schváleny zřizovatelem? ( např.MŠ dostává darem hračky) -viz. Váš návrh zřizovací listiny "PO majetek a dary po novele" z 15.3.2009

Ano každý účelově určený dar musí být předem schválen zřizovatelem, dle  §39b novely zákona č. 250/2000 Sb. Školy to často řeší příjmem daru přes SRPŠ (musí být však registrované jako občanské sdružení).

Provádíme změny ve zřizovací listině příspěvkové organizace - bytové hospodářství v návaznosti na změnu zákona č. 250/2000 Sb., ale i změny další navazující na vývoj PO. Zjišťujeme, že změny jsou rozsáhlé. Je možné zrušit celou zřizovací listinu a vydat novou? Druhý dotaz: Je možné, aby v čele PO byl vedoucí a ne ředitel? Jedná se o PO bytové hospodářství.

Je možné uvést změnu zřizovací listiny a v "nové"  zřizovací listině uvést, že se ruší předchozí zřizovací listiny vydané do data. Ohledně ředitele - dle zákona 250/2000 Sb. není povinnost jmenovat ředitele, ale označit statutární orgány a způsob, jakým vystupují jménem organizace, myslím, že ředitel byl uveden v minulých zněních předpisů, nyní jej můžete klidně nazvat vedoucím, prezidentem atd. Musí být však uvedena funkce, která je statutárním orgánem a do ní někoho jmenovat.

Před 8 lety si naše příspěvková organizace pořídila z příspěvků města automobil. Tento majetek mají ve správě. A vedou ho v úč. evidenci. Dneska se toto auto prodává. Kdo má vystavit fakturu za prodej auta? (likvidační komise města schválila jeho vyřazení a následný prodej). Příspěvková organizace říká, že by fakturu mělo vystavit město, jelikož jde o majetek v jeho vlastnictví.

Zde záleží na ustanovení zřizovací listiny. Opravdu se jedná o majetek města a bylo by správné, kdyby fakturu vystavil vlastník. Otázkou je, kdo o prodeji bude účtovat, zda povolíte výnos z prodeje (rozdíl mezi účtem 552 a výnosem z prodeje převést PO do investičního fondu atd.) Doporučuji vystavit fakturu na prodej městem a o účetním případu účtovat na městě, ale ověřit, zda tento postup není v rozporu s ustanoveními ZL.

Dobrý den, chtěli bychom se zeptat na Vás názor, prosím je možné pouze nařídit přísp.organizaci odvod celého výsledku hospodaření zpět zřizovateli, nebo část do fondů a část zpět zřizovateli. Je tu i názor, že celý výsledek do fondů PO a pak třeba ponížit příspěvek PO o tu část výsledku ? Zřizovatel potřebuje finanční prostředky z výsledku hospodaření PO.

Zřizovatel schvaluje VH PO, pokud určí, že VH bylo dosaženo "přeplacením" příspěvku a ne úsporamí nebo zlepšeným hospodařením PO, lze nařídit celý odvod VH zřizovateli. Jak se finančně vypořádat s PO bylo uveřejněno v modré knize RS z roku 2008 od str. 196. Pokud knihu nemáte, napište mail, výňatek Vám elektronicky zašlu. Nařízený odvod zřizovateli je v tomto případě více v soualdu s 250/2000 Sb., než umělé snížení příspěvku na následující rok a zároveň zapojení rezervního fondu, ale účetně to nakonec vyzní skoro stejně. Jinak dle předpisů byste měly nařídit odvod v té výši, která podléhá finančnímu ypořádání, u PO se jedná o fondy hmotné zainteresovanosti, a vlastně mají dle zákona č. 250/2000 Sb. na příděly fondům ze zlepšeného VH  nárok.

Dobrý den, město je 100% vlastníkem společnosti BTS, s.r.o. Naši zastupitelé přišli na "myšlenku", že by si půjčili od této naší společnosti peníze. Nevím, jestli to vůbec lze, jestli nám může tato naše společnost půjčit. V případě, že to nelze, prosím o odkaz na zákon, ve kterém je toto uvedeno. A jakou položku bych použila při splátkách ??

Půjčit si lze od kohokoliv, kdo je ochoten Vám půjčit, půjčka od třetí osoby je vždy ve financování, u příjmu 8113 krátkodobá, 8123 dlouhodobá, u výdajů 8124 splátka dlouhodobé půjčky, 8114 splátka krátkodobé půjčky, účtování o úrocích je standardní (stejné jako u úvěru od banky). Půjčka se vede na účtech 959 dlouhodobá, 289 krátkodobá. Pozor úroková sazba od s.r.o. by se měla pohybovat mezi 7-10% - mezi propojenými osobami musí být sjednaná sazba obvyklá, jinak se výnos v s.r.o. dodaní dle zákon DPPO.