Dotazy

Podléhají jednotlivé výdaje sociálního fondu na odměny např. za pracovní a životní výročí schválení rady nebo zastupitelstva města? Schvaluje rada popř. zastupitelstvo města smlouvy o půjčkách ze sociálního fondu (splácení 3 roky). Máme uzavřenou kolektivné smlouvu, kterou podepisuje starostka a dále zásady čerpání sociální fondu schválené zastupitelstvem. Při schvalování rozpočtu města schvaluje zastupitelstvo i rozpočet sociálního fondu.

U sociálního fondu se zastupitelstvem schvaluje jeho statut, tj. pravidla tvorby a čerpání, případně se přenese na kolektivní vyjednávání apod. Např. ve statutu je, že  pravidla čerpání stanoví rada zaměstanců s tajemníkem úřadu apod. Potom se jen dodržují pravidla. Takže odměny k pracovním výročím a jubileům životním se pak určitě nemusí schvalovat jednotlivě. U půjček je jistější schválení zastupitelstvem, ale i zde je možné přenést pravomoc a určit, kdo a do jaké výše smí o půjčkách rozhodnout a třeba dát jen v rozpočtu nebo v přímém usnesení zastupitelstvu na vědomí. Takhle to chodí v praxi a většinou k tomu nejsou připomínky kontrolorů. U půjček píšu odpověď analogicky k půjčkám FRB, když jsou dána pravidla a komise kdo o nich rozhoduje, tak pak zastupitelstvo jen schválí rozhodnutí komise. Zde z hlediska zákona o obcích je požadavek na půjčky dost jasný -v  pravomoci zastupitelstva, tak bych doporučila zastupitelstvo nějak do postupu schvalování zahrnout.

Je nutné aby směrnice obce schvalovalo zastupitelstvo, nestačí schválení starostou obce?? Na základě inventarizace majetku v PO dostala obec-zřizovatel - návrh na vyřazení DDHM - kdo schválí vyřazení, pokud je to nutné ZO nebo pouze starosta? Vyřazovaný majetek má PO v hospodaření na základě zřizovací listiny .

Výkonným orgánem obce je rada města, zastupitelstvo schvaluje např. povinně jen jednací řád. Kde tedy  není rada, tak směrnice schvaluje starosta. Návrh na vyřazení DDHM stačí schválení radou, kde není rada starostou, lze pověřit i např. vedoucího odboru, jen nemovitosti jsou ke schválení zastupitelstvu, vše ostatní rada, a ta může schválením směrnice určit jednotlivé odpovědnosti v rámci činnosti úřadu.

Jsme členem Svazku obcí. Jak je to s vyvěšováním a schvalováním ZÚ a jiných dokumentů (např. rozpočtových opatřeních atd..) v našem zastupitelstvu? Schvalujeme nebo bereme na vědomí.

Návrh rozpočtu a závěrečného účtu se musí vyvěsit ve všech členských obcích, ale zastupitelstva členských obcí je jen berou na vědomí, schvalují jak návrh tak závěrečný účet orgány svazku.

Mám prosbu ohledně hospodářského výsledku příspěvkové organizace. Má zastupiteltvo obce dle zák. 250/2000 § 28 právo převést HV PO za rok 2011 do rozpočtu obce? Část HV ponechá PO k přerozdělení do fondů a větší část chce použít do rozpočtu obce. Paní účetní PO tvrdí, že ZO porušuje zákon.

Zde se opravdu může jednat o porušení předpisu, a to v případě, kdy VH je zřizovatelem PO schválen. Na druhou stranu také může zřizovatel vyhodnotit vyšší VH jako přeplatek  příspěvku a může nařídit odvod z provozu. Přes 431 se však moc nedoporučuje účtovat. Kopíruji vám k dotazu zpracování jiného podobného dotazu:

K tomu odvodu z provozu -  co se týče předpisů je řešen jako vše nedostatečně:
Zákon o rozpočtových pravidlech ÚR ani nemluví o odvodu z provozu, říká:  Zřizovatel může nařídit odvod  do svého rozpočtu, jestliže plánované výnosy organizace překračují její plánované náklady. Mluví o plánovaných nikoliv skutečných číslech -  tento odvod se stanovuje předem podle plánu -  organizacím, kterým není poskytován příspěvek na běžný provoz a pokud je jí příspěvek na provozní účely stanoven, tak je účelový a k vyúčtování - aby případná úspora nákladů nemohla ovlivnit zisk. Nedovedu si představit, že by zřizovatel předem na jedné straně dával organizaci příspěvek, který není k vyúčtování a zároveň ji nařizoval odvod, protože plánované výnosy překračují plánované náklady.  Příspěvkové organizace jsou neziskové a tak jako je plánovaná ztráta kryta příspěvkem, tak na druhé straně asi může být potencionální  nadměrný zisk regulován odvodem - říkejme tomu odvodem z provozu. Tento odvod by měl být proveden v průběhu roku a měl by být nákladem PO (předpis např. 572 MD/349 D a následně odvod  349 MD/241D - přičemž si myslím, že tento odvod není daňově uznatelným nákladem).  Pokud by organizace během roku tento odvod neprovedla, protože by zapomněla nebo by byl během roku spor o to, zda konečná skutečnost bude podle plánu a až závěr roku to potvrdil, tak si dovedu představit, že by odvod v plánované výši mohla mimořádně provést dodatečně z účtu 431 a teprve následně by byly provedeny příděly do fondů - jako oprava chyby. Jde o to, aby například FO až do výše 80 % ZHV nebyl tvořen ze zisku, který tam de facto neměl být. Ale to jde udělat i tak, že do FO nedám nic nebo jen to, co by maximálně odpovídalo správnému zisku, zbytek převedu do rezervního fondu a opravu účtování provedu z nákladů běžného roku se zapojením rezervního fondu na 648. Ani jeden účetní  postup však neodpovídá zákonu o rozpočtových pravidlech, protože ten předpokládá, že odvod z provozu bude proveden během roku. Standardy k výsledku hospodaření nemáme.  Pokud  se skutečnost během roku vyvíjí  jinak, pak má organizace jednat se zřizovatelem o změně závazného ukazatele - snížení výše odvodu, tak jako jedná v opačném případě, že  stanovený příspěvek na provoz se během roku ukáže jako příliš nízký.

O zlepšeném výsledku hospodaření se v § 30 říká:
Zlepšený hospodářský výsledek příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Dále v § 28 odst. 10 se říká, že vztah k rozpočtu zřizovatele lze měnit v neprospěch organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin. V takovém případě se nejedná o odvod z provozu, ale o snížení příspěvku z objektivních důvodů (předpoklad byl chybný).

Dá se to posoudit jen v kontextu skutečností, které se u organizace vyskytují, obecně se odvod ze 431 určitě nedá uplatnit a už vůbec ne tak, že by zřizovatel, když dodatečně zjistí, že PO má zisk (třeba proto, že jí dal vyšší příspěvek) nařídil jeho odvod. Protože ten se ukládá na základě plánu, nikoliv skutečnosti (tou by mohl být nejvýše z objektivních důvodů během roku korigován).

Jinak zřizovatelé nařizují ledacos, někdy se i s organizací domluví a když to nakonec kontroluje zřizovatel - tak zákon jde dost často stranou. Jako u nás obecně téměř ve všem. Jako výklad zákona bych to nepřipustila, jedině jako opravu nesprávnosti minulého roku -  musím to nějak udělat a standard není, tak hledám nějaké náhradní řešení a komentuji v příloze závěrky.

V r. 2008 jsme uzavřeli smlouvu s dodavatelem na dobu výstavby , kde je stanovena pevná částka + 19% DPH. Dodavatel nám vystavuje faktury s platnou sazbou DPH, takže nesouhlasí výše částky na faktuře s výší uvedenou ve smlouvě. Musíme s dodavatelem uzavřít dodatek ke smlouvě z důvodu změny výše DPH (20 % od 1.1.2010)?

K ceně  díla ve smlouvách jsem četla právní výklad, že cena díla je v členění základ daně, DPH, cena celkem.  DPH tedy ve smlouvách má roli součásti ceny díla. Dle tohoto výkladu se vlastně jakoby část ceny díla mění, tedy by byl dodatek formálně správnější, i když je zřejmé, že z hlediska obsahu se jedná jen o formalitu. Pro větší právní jistotu jak vaši tak dodavatele bych dodatek doporučila.

Dobrý den, dle zákona č. 128/2000 Sb. si potřebuji ujistit níže uvedené. 1) Prodej nemovitého majetku schvaluje ZM a záměr musí být vyvěšen na ÚD. 2) Prodej movitého majetku schvaluje RM a záměr nemusí být vyvěšen na ÚD. Existují nějaké hranice pro podej movitého majetku (např. auto v hodnotě 500 000 Kč X mobilní telefon za 500 Kč)?? .

Není stanoveno předpisem, ale v praxi se zajišťuje formou schválení směrnice radou, nebo přenosu pravomocí - to je spíše otázka na výklad na zákon o obcích na ministerstvo vnitra než na účectnictví. Princip je, že rada je výkonný orgán, co není v ZM je v RM, ale nedokážu určit, zda převod pravomocí rady např. na vedoucí odborů  v určitém rozsahu nebo postup dle směrnic schválených radou je v souladu se zákonem o obcích, je mi líto.  Na druhou stranou - ten princip, co není v ZM je v RM, co zde popisuji vychází z ustanovení - ..zajišťuje hospodaření dle rozpočtu... - jeví se mi jen výkladový, ze zákona také není přímý (přímo je však uvedeno - výkonný orgán).

Pro můj výklad hovoří ustanovení

f) stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2),

To, co Vám posílám je jen takové "přemýšlení nahlas", omluva.

Musí být prosím vyvěšeno pozvání na veřejné zasedání ZO s programem, který se bude na zasedání projednávat na úřední i elektronicé úřední desce a kolik dní před konáním veřejného zasedání? A zároveň zda musí být vyvěšeno i usnesení ZO na úřední i elektronické úřední desce?

Zasedání:

Zákon o obcích: § 93

 (1) Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední desce3b) obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým.

500/2004 Sb. § 26

Úřední deska
 
 (1) Každý správní orgán zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Pro orgány územního samosprávného celku se zřizuje jedna úřední deska. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Tedy odpověd je na úřední i na elektronické uřední desce musí být zveřejněno 7 dní před zasedáním.

Usneseni:

§ 95

 (1) O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.
 
 (2) Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva obce proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva obce.

Tedy vypadá to dle zákona, že usnesení nemusí být na úřední desce zveřejněno, ale chci Vás upozornit, že je to oblast účetnictví vzdálená a že je možná někde jinde v předpisu, že i usnesení musí být zveřejněna, ale nenapadá mě kde hledat. Nechám to na stránkách, třeba nám někdo pomůže.

Máme schválenou směrnici o účetnictví, ve které je obecně upraveno i odepisování. Není nám jasné, jak je to s odpisovým plánem - kdo má pravomoc schvalovat odpisový plán (a pak i jeho úpravy), a zda-li ho rozčlenit na jednotlivé roky nebo dle druhu majetku.

Za odpisový plán považujeme dobu použitelnosti v letech k jednotlivým druhům majetku a je vhodné jej mít schválen např. formou přílohy ke směrnici radou, kde není rada starostou. Rada jako výkonný orgán obce je odpovědná za účetnictví obce, tedy spadá do její kompetence.

V roce 2011 byl Římskokatolické farnosti poskytnut městem příspěvek ve výši Kč 150 000,00 na výmalbu kostela. O změnu účelu nebylo v průběhu roku požádáno a příspěvek byl použit v rozporu se schváleným účelem (nové mříže). Jsem si vědoma, že na poskytnuté finanční prostředky se vztahuje ust. § 22 zákona č. 250/2000 Sb. ? vrácení všech prostředků za porušení rozpočtové kázně, ale prakticky je to docela „nešťastné“. Náš kostel se nachází v hrozném stavu a každoročně město přispívá alespoň částkou Kč 150 000,00 na postupné zkultivování tohoto památkového objektu. Také z tohoto důvodu mě RM pověřila, abych zjistila, zda není nějaká regulérní cesta, jak farnosti příspěvek roku 2011 ponechat a nedopustit se střetu se zákonem a jaký postup případně zvolit. ZM, které příspěvky schvaluje, bude zasedat až v březnu 2012 a já si myslím, že zpětně přeschválit účel příspěvku na rok 2011 nelze. Pro příspěvkové organizace je dána možnost prominutí (§ 28 odst 9), ale cizí subjekt? Prosím o radu, jak v celé záležitosti postupovat. Děkuji.

Neměla jsem odvahu toto sama řešit, tak jsme poprosila o názor pracovníka MF - přeposílám odpověď:

Aby to bylo úplně čisté, podle § 22 odst. 7 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb. obecní úřad uloží odvod za porušení rozpočtové kázně. Farnost požádá o prominutí odvodu a podle § 22 odst. 12 orgán, který rozhodl o poskytnutí dotace (rada nebo zastupitelstvo), rozhodne o prominutí. Pro příště bude lepší hlídat si, zda je plněn účel poskytnutí dotace a v případě nutnosti ho včas změnit.

Je povinnost dle zákona projednat inventarizaci na jednání zastupitelstva nebo v radě?

Lze odvodit jen nepřímo, rada dle zákona o obcích má odpovědnost za účetnictví, tedy by spadala inventarizační zpráva včetně rekapitulace pod kompetenci rady. Zpravidla se však inventarizační komise schvalují jako komise rady, tedy lze na ně tuto odpovědnost přesunout při schvalování komisí. Uvádím to jako úvahu, v předpisu odpověď nenajdeme. Dle mého názoru, pokud jsou komise schváleny radou, a je stanoven rozsah jejich odpovědnosti, tak není nezbytné schvalovat inventarizační zprávu radou - většina obcí však, co vím, nechávají inventarizační zprávu radou projednat. (Asi jsem moc neporadila, že, je mi líto).

Dobrý den, Lesy ČR provádějí v naší obci úpravy potoka, který je částečně i na obecních pozemcích. Tyto části budou odkupovat. Poslaly nám Budoucí kupní smlouvu na převod vlastnického práva na Českou republiku, ve které jsou uvedeny parcelní čísla pozemků a výměra, kterou jim budeme prodávat po uskutečnění úprav potoka. Budoucí kupní smlouvu schválilo zastupitelstvo. Před schválením jsme nic nevyvěšovali a teď si nejsem jistá, jestli neměl viset záměr prodeje. Prodávané části pozemků se budou zaměřovat až po dokončení úprav potoka a budou mít nová parcelní čísla. Mohla byste mi prosím odpovědět, jestli jsme měli vyvěšovat záměr prodej už před podpisem Budoucí kupní smlouvy nebo až před podpisem Kupní smlouvy s novými parcelními čísly? A nestačilo by schválit smlouvy radou?

Obávám se, že bez vyvěšení záměru prodeje je i budoucí smlouva kupní také od počátku neplatná. Smlouvy na převody nemovitosti je potřeba schvalovat zastupitelstvem.

Do jaké výše může starosta sám bez souhlasu RO, ZO odepsat pohledávku.

Odpis pohledávky nepodléhá souhlasu rady ani zastupitelstva, ty schvalují jen vzdání se práva. Vyřazením pohledávky z majetku se práva na úhradu nevzdáte, jedná se jen o výkazovou záležitost, abychom dodrželi základní principy účetnictví a nenavyšovali aktiva. Tedy vyřazení pohledávky může starosta schválit do libovolné výše, nárok na úhradu zůstává. Odpustit pohledávku může do 20 tis. rada, nad 20 zastupitelstvo. Pohledávky, kde je třeba malá možnost vymožení se dávají zároveň na podrozvahu zápisem 911/999. Odpis pohledávky je např. 557 MD / 311 D.

Prosím o Vaše stanovisko, do naší obce se přestěhoval podnikatel - OSVČ, který hradí daň z příjmu fyzických osob v celkem vysoké výši správci daně a ten nám následně posílá vypočítanou část podle rozpočtového daní (30 % z vybrané daně...atd.).Protože má obec zájem podporovat podnikatele v obci, může s tímto podnikatelem uzavřít smlouvu, že mu obec poskytne v rámci spolupráce 45 % z částky, kterou odvedl FÚ, jako dotaci na podporu jeho podnikání ? Určitě by tam měl být účel, jak tuto dotaci použít. Já si myslím, že to není problém, buď pol. 6312 nebo 5212, ale pan starosta mne pověřil, abych to zjistila, zda je to možné, aby nám to audit nenapadl.

Musíte dát pozor na narušení hospodářské soutěže, nevím jestli by to někdo nenapadl - to by musel právník. Jinak obecně si obec může dát příspěvek, dar, dotaci, grant - víceméně komukoliv a v libovolné výši, samozřejmě za předpokladu, že dle hranic (50 a 20 tis. Kč) schválí rada nebo zastupitelstvo a za předpokladu, že nebudete v rozporu s jiným předpisem - viz hospodářská soutěž, hranice de minimis, předpisy EU ( je tam však výše myslím asi 2,85 mil. Kč za 3 roky - se nesmí překročit).

Prosím o informaci, zda je možné, aby obec rozhodla o stanovení poplatku za odvoz odpadů pro domácnosti takovým způsobem, že zvýhodní domácnosti, ve kterých žijí osoby trvale hlášené v této obci. Příklad: odvoz popelnice - dům obyvatel trvale hlášených v obci - 1200,- Kč/popelnici, dům obyvatel, kteří nejsou trvale hlášení v obci - 1700,- Kč/popelnici.

Dotaz vracím, je to otázka právní ve vztahu k zákonu o místních poplatcíh, není to účetnictví. Nevím, zda je to možné. Omluva (mám tady moc dotazů k účtu, nemohu se tím v tomto období zabývat).

Rozpočet máme schválený ve výdajích na §, v příjmech třídu 1 a 4 na položky a ostatní příjmy na položky a některé na §.Rada města je pověřena k provádění rozpočtových opatření jen do 100 tis.Kč.Jedná se o to, že u daňových příjmů máme plnění výšší než schválený nebo uprav.rozpočet /UR 4650000,- plnění 4850000/. Musí se ještě dodatečně v lednu schválit rozpočtové opatření -tj.schválení zastupitelstvem?

U překročení příjmů a nedočerpání výdajů není povinné dělat rozpočtové opatření. Je to zbytečné, je to úspora oproti rozpočtu. To nelze považovat za porušení rozpočtové kázně.