Dotazy

Prosím o radu - je někde stanoveno, do kdy musí být schálen hospodářský výsledek zřizovaných PO (základní škola a mateřská škola) a jeho rozdělení.

V zákoně 250/2000 Sb. je uvedeno jen u §30 "po skončení roku". Termín 31.3. je vlastně "vynucen" nastavenými kontrolními chody výkazů PO při odesílání do CSÚIS, kdy se požaduje již účet 431 VH ve schvalovacím řízení mít vypořádaný - tedy rozdělení do fondů, nebo stanoven odvod, nebo převod na VH minulých let, účet 432. Pokud vím, tak termín povinnosti vypořádat VH stanoven není (rámcově se také vychází ze zákona o účetnictví §17, ost. 4 - nejpozději do konce následujícího účetního období, ale je to odvozený výklad).

Dobrý den, obec je vlatníkem budovy - nemovitosti, na kterou chce umístir reklamní tabuli podnikatelského subjentu. S nájemcem bude uzavřena smlouva o pronájmu plochy (o výměře xy) na stěně budovy. Má obec v tomto případě povinnost postupovat podle § 39 zákona 128/2000 Sb. a zveřejnit záměr pronájmu plochy na nemovitosti? Děkuji

Ne, není povinnost zveřejnění záměru dle §39, nejedná se o pronájem z hlediska právního pojmu, ale o právo užití, z hlediska DPH je to zdanitelné plnění.

Prosím o odpověď na dotaz, jaký orgán obce a kdy bude schvalovat hospodářský výsledek z hlavní činnosti. Účtování 431/432. Máme hospodářskou činnost a výsledek jsme nechávali schvalovat v radě města vždy v únoru. Jak to bude s hospodářským výsledkem z hlavní činnosti?

Není předpisem stanoveno pro obce, kdo je příslušným orgánem ke schválení účetní závěrky ani kdo schválí VH a jeho rozdělení. Rozdělení VH zatím ani nepřichází v úvahu, lze zaúčtovat jen 431/432, jak správně uvádíte. Tedy si toto zatím můžete určit sami. Dokonce by se ani nic nestalo, kdyby nikdo VH neschválil. MF o problému ví, ale není v jejich kompetenci. Vhodné by bylo zaslat tento dotaz na MV např. přes kraj.

Dobrý den, měla bych dotaz týkající se odměny neuvolněných členům ZO od 1.1.2011 : na ustavujícím zasedání ZO byla dne 12.11.2010 schválena odměna neuvolněným členům ZO v pevné částce 300 Kč. Nyní dle nové Přílohy č.1 NV však při počtu obyvatel do 1000 je za výkon funkce neuvolněného člena max. částka 266 Kč. Jelikož v usnesení se nezmiňuje o příplatku dle počtu obyvatel, nevím nyní jak toto řešit ... Zda mám k pevné odměně 266 kč dle Přílohy já ze své pozice účetní připočítat poměrnou část za obyvatele což činí 34 Kč, čímž bych se dostala na schválenou odměnu 300 Kč nebo zda tuto variantu nechat schválit ZO nebo zda vůbec nepřihlížet v tomto případě k nově vydané příloze. Ke mzdovým listům jsem doposud vždy přikládala jen kopii Usnesení o schválených odměnách a proto nevím, jak postupovat od 1.1.2011.

Dle novely č.375/2010 má každý člen možnost dostat nejvyšší odměnu 266+171 v obci do 1000 obyvatel. Pokud máte schválenu odměnu ve výši 300 Kč nemusíte nic měnit. Posuzuje se částka celkem, není třeba rozdělit na základ a příplatek.

Dobrý den, nevíme si rady s následující problematikou, proto se obracíme s prosbou o pomoc na Vás : Může mít uvolněný starosta a místostarosta uzavřenou dohodu o provedení práce (pracovní činnosti) za zastupování obce, ke kterému je zmocnilo zastupitelstvo, např. v dozorčí radě VaK, v obecně prospěšné společnosti, ve sdružení obcí nebo v NYKOSu? Musí být tato dohoda včetně výše odměny projednána v RM nebo ZM? Kdo ji za obec podepisuje?

Starosta a místostarosta může mít i dohodu o provedení práce - např. na práci v kultuře, na administraci projektu, na údržbě veřejné zeleně atd. Podepsat ji může někdo, kdo bude zastupitelstvem k tomu určený nebo starosta s místostarostou navzájem.

Ale pozor, všechny případy, které jste uvedli vůbec nesouvisí s činností obce, ale s činností jiných organizací. Odměnu za tuto činnost by měl dostat od těch organizací pro kterou činnost provádí, nelze jakoby vyplácet plat z jedné organizace za práci v jiné organizaci - to je porušení věcné souvislosti nákladů - např.  odměnu členu dozorčí rady vyplatí ta organizace  nebo společnost, pro kterou tuto činnost dělá. Je možné, že např. o.p.s. nemá na tyto odměny peníze, pak je možné ji schválit transfer v režimu §85 zákona o obcích. Příklad: Rada je zárovně správní radou o.p.s., protože obec je jediným zakladatelem - schválí odměnu dozorčí radě - tím se myslí, že tuto odměnu vyplatí o.p.s. - obec ji na tuto odměnu dá "dotaci", o.p.s. (nebo sdružení nebo DSO) pak bude mít výnos z dotace a mzdový náklad.  

Jelikož zastupitelstvo schválilo v prosinci odměnu za funkci neuvolněnému místostarostovi, tak nyní s novým nařízením od 1.1.2011 si nejsem jista jaká mu náleží měsíční odměna. Dle tabulek, by podle mne, měl dostávat měsíčně 7.509 .- (hrubého), ovšem nejsem si zcela jista, zda-li se ona odměna ponižuje či náhodou nenavyšuje od 1.1.2011 ? Mohla byste mi prosím poradit jaká mu tedy náleží aktuální výše odměny?

Neuvolněný místostarosta - od 1.1.2011: 7.134,- +266+171/100 obyv. + 1239/100 obyv. - to je maximální. Myslím si, že s novým nařízením by mělo dojít k aktualizaci schválení. Jen upozorňuji - není toto zrovna můj obor, na www.mvcr.cz k tomu mají rozsáhlé metodiky.

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat na časové rozlišení nákladů na energie a vodu. Obce do teď dávaly do nákladů při vyúčtování i zálohy za předešlá období, takže v nákladech mají při rovnoměrných zálohách správné hodnoty. Můžeme dát tento princip do směrnice tak, že časově rozlišujeme pouze významné zvýšení nebo snížení záloh?

V dikci ustanovení § 69 odst. 3 Vyhlášky 410/2009 Sb. Vám postup, který uvádíte nemohu úplně vyvrátit, nicméně já bych ho nedoporučoval. Časové rozlišení má dva aspekty:

- aby se náklady (výnosy) dostaly do období, kam patří - tady píšete, že můžete předpokládat, že nejsou až takové změny - tedy že by se tam dostávala zhruba stejná částka ... - to lze jako určitý argument chápat a bylo by možno uvažovat o postupu, který uvádíte

- jedná se ale i o vykázání závazkové strany - tak jak to popisujete, tak byste vykazoval jen 314 jako pohledávku, nikde v závazcích ale nebude vykázána žádná hodnota, která by odpovídala potenciálnímu závazku z již spotřebované energie. Fakticky tak dochází k podhodnocení pasiv, což by se dělat nemělo.

Samozřejmě pokud se jedná o nevýznamné částky, je to možno akceptovat, nicméně u významných položek by měly být brány v úvahu oba dva aspekty .... Takže ve Vámi popisovaném případě já osobně bych to nedělal, samozřejmě pokud si nadefinujete, že to splňuje charakteristiky § 69 odst. 3, je to Vaše rozhodnutí - já tím soudcem tady bohužel nebudu.

Prosím Vás o radu, zda usnesení o rozpočtovém provizoriu má nějaké specifikum nebo co má vše správně obsahovat. Je možné najít někde vzor?

Citace z knihy RS rok 2010 - str. 185

Pravidla pro rozpočtové provizorium mohou být velmi jednoduchá, lze např. určit, že rozpočtový výhled na určitý rok je zároveň rozpočtovým provizoriem nebo jako provizorium schválit rozpočet předchozího roku v provozních výdajích a ve vyjmenovaných kapitálových výdajích a dále kapitálové výdaje do výše přijatých účelových dotací. Čerpání fondů není třeba řešit rozpočtovým provizoriem. Rozpočtové provizorium musí být schváleno vždy, když se rozpočet schvaluje až po 1. 1. běžného roku. Rozpočtové provizorium se rovněž schvaluje na celý rok, ne jen na část období do schválení rozpočtu.

Když zastupitelstvo odsouhlasí zvýšení nájmu z hrobového místa, musí stávající nájemci doplácet do zvýšené ceny, i když mají již zaplacen nájem dle nájemní smlouvy dopředu? Např. od 1.1.2011 se zvýší nájem z hrobu z Kč 80,-/za 10 let na Kč 200,-/za 10 let. Nájemce má smlouvu uzavřenou od r.2008 do r.2018 a zaplaceno Kč 80,- na celou dobu trvání smlouvy. Musí tento nájemce doplatit zvýšení za období 2011-2018 nebo bude platit zvýšenou částku až při dalším uzavření smlouvy v r. 2018?

Pozor, abyste byli v souladu s Cenovým výměrem 1/2010 (5,- nebo 7 Kč za metr čtv. a rok - max. ceny jsou určeny dle počtu obyvatel). Ohledně již uzavřených smluv - zde záleží jen na ustanovení ve smlouvě, podmínky výpovědi atd. Samozřejmě, že k uzavřeným smlouvám by musel být sepsán dodatek, nebo dána výpověď ze smlouvy, pokud ji smlouva umožňuje a sepsat smlouvu novou. Předpisem povinnost sepsání smluv na 10 let není. Jen upozorňuji, že cena za související služby s nájmem hrobového místa regulována není (vodné, úklid cestiček, správce hřbitova...).   

Výše neinvestičních nákladů za žáky-děti z jiných obcí, kteří navštěvují naši ZŠ, se vždy schvalovala zastupitelstvem obce. Radu nemáme. Nebo může výši neinv. nákladů určit starosta.

Jedná se o uzavření smlouvy, částku asi spočítáte Vy jako účetní na základě nákladů za určené období, starosta částku asi jen odsouhlasuje. V kompetenci zastupitelstva to není, pokud nemáte radu, stačí určitě odsouhlasení starosty, ale myslím, že v případě smluvního vztahu je to záležitost jednání s oběma stranami - základem pro určení částky  jsou však  doložené náklady např. minulého období. 

Na zasedání nového zastupitelstva města jsem připravila návrh usnesení k určení pravomocí k rozpočtovým opatřením a použila jsem vzoru z knížky Rozpočtová skladba v roce 2010 str. 207. Při schvalování se zastupitelům nelíbil bod b)jsou-li vyvolaná organizačními změnami, pokud tyto změny nevyvolají další nároky na finanční prostředky.... Je tím myšleno např. propouštění nebo přijímání nových pracovníků? Je možné tento bod nahradit: b)přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů (jedná se např. o přesuny z položky na položku, z paragrafu na paragraf). Děkuji

Ty organizační změny nejsou myšleny ve vztahu k zaměstnancům, ty se řeší ne přes rozpočet, ale přes pracovně právní vztahy a jsou v kompetenci rady.

V organizačních změnách však nemusí být jen navýšení příjmů a zároveň výdajů, ale může se jednat o přesuny položek - oprava x technické zhodnocení, o přesuny v paragrafech po upřesnění účelu atd. Tedy když nahradíte text navrženým zněním, tak si zúžíte pravomoci.  

OZ odsouhlasilo měsíční splátky odměny při skončení funkčního období uvolněného starosty. Je toto možné a o jaký zákon by se obec měla opřít v případě soudního sporu, že měsíční splátky se nestanovují a odměna se vyplácí najednou? Dále se řeší spor, že o vyplacení měsíční odměny rozhoduje pouze starosta a ne obecní zastupitelstvo.

Dokument ke stažení s názvem Metodika MV - volby 2010 odměny a vzory, str. 16 a 17 - vše je tam odpovězeno:

o   Je možno odměnu vyplatit jednorázově nebo ve splátkách?

Podle § 75 odst. 7 zákona o obcích může být odměna při skončení funkčního období vyplacena v měsíčních splátkách nebo jednorázově. Zákon o obcích nestanoví minimální výši měsíční splátky, lze jen doporučit, aby splátky byly vypláceny např. ve výši alespoň jedné měsíční odměny. Podotýkáme, že v praxi se již (byť ojediněle) vyskytly případy vyplácení měsíčních splátek v řádech stokorun, což nebylo jistě úmyslem zákonodárce, neboť takový postup vykazuje znaky šikany a nesplňuje smysl poskytování odměny při skončení výkonu funkce. 

o   Kdo rozhoduje o tom, zda se odměna vyplatí jednorázově či ve splátkách?

Zákon o obcích v žádném ze svých ustanovení nepodmiňuje vyplácení odměny při skončení výkonu funkce ať už jednorázově, nebo ve splátkách, rozhodnutím čí schválením některého orgánu obce. Nelze však vyloučit, aby o způsobu výplaty, aniž by byl zpochybněn nárok na odměnu, rozhodla rada obce, neboť tento orgán podle § 102 odst. 3 zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo.

Uvolněný místostarosta byl ve své funkci 14. 11. 2002 – 20. 10. 2006 a 6. 11. 2006 – 11. 11. 2010. 11. 11. 2010 byl zvolen do rady města, je tedy neuvolněný člen zastupitelstva. Podle § 75 odst. 2 se výše odměny stanoví jako výše měsíční odměny, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však pěti ukončených let výkonu funkce. Domnívám se, že postup výpočtu odměny bude následující: poměrná část měsíční odměny za 1. 11. 2010 – 11. 11. 2010 + 1 celá měsíční odměna + 5 x celá měsíční odměna Z odměny po skončení funkčního období se sráží pouze daň ze mzdy, ne sociální a zdravotní pojištění. Je to tak správně?

Postup výpočtu máte správně.

K odvodům ZP cituji zveřejněnou odpověď Jiřího Roda - mluvčího VZP, zveřejněno i v otázkách a odpovědích na stránkách VZP v roce 2010.

Odměna při skončení funkčního období se nezahrnuje do vyměřovacího základu a nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Může být vyplacena v měsíčních splátkách nebo jednorázově. Pokud by byla tato odměna poskytována v měsíčních splátkách např. do prosince 2010 a bývalý zastupitel by nevykonával výdělečnou činnost a neplatil by za něj pojistné na zdravotní pojištění stát, stane se osobou bez zdanitelných příjmů s povinností hradit si pojistné sám.

V roce 2006 však byly odpovědi tyto:

„Ještě naposledy k odvodu zdravotního pojištění z odměny poskytnuté uvolněným členům zastupitelstva v souvislosti s ukončením funkce.

Mám před sebou vyjádření Ministerstva zdravotnictví, podepsané MUDr. Vlastislavem Kaplanem, ředitelem odboru úhrad zdravotní péče, ze kterého cituji:

 "Podle citovaného zákona č. 592/1992 Sb. se odvod zdravotního pojištění z odměny poskytované uvolněným členům zastupitelstva obce v souvislosti s ukončením funkce odvádí. Tyto odměny nespadají do položek, které jsou dle výše uvedeného zákona od odvodu zdravotního pojištění osvobozeny."   

(Bílková Dagmar,KÚ LK, ekonomický odbor,vedoucí sumarizace, r. 2006)

 „K Vámi uváděné problematice mám kopii stanoviska MZČR, které si vyžádalo MVČR ze dne 16. 10. 2006 – Zdravotní pojištění se z odměny poskytované uvolněným zastupitelům v souvislosti s ukončením funkce odvádí- není uvedeno v položkách osvobozených od odvodu.

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku se neodvádí - §5 zákona 589/1992Sb., ale pouze do konce roku 2006. Pokud tedy některé obce budou vyplácet po 1. 1.2007  - kvůli nedostatku prostředků – budou platit soc. i zdrav. pojištění.“

(Hermanová. KÚ ZK, r. 2006)

 „Já mám informace od PhDr. Urbánkové z MV ČR, že z odměny při skončení funkčního obdob členů zastupitelstva obcí se odvádí daň z příjmu a zdravotní pojištění.“

(Ivana Plachá,OPVV KŘ, Krajský úřad Olomouckého kraje, r. 2006)

 Dle výkladu předpisů z MPSVCR jsem v roce 2006 dala obcím přes kraje  informaci, že se odvody SP a ZP z této odměny  neodvádějí, následně na různé dotazy přišly různé odpovědi - výsledek byl ten, že někdo odvedl ZP a někdo ne. Toto je jeden z důvodů, proč nechci řešit mzdy a odvody na těchto stránkách. SP tedy asi určitě ne, dle zveřejněné odpovědi na stránkách VZP asi odvod ZP také ne, ale nemohu zaručit, že někdo jiný nedá jiný výklad předpisu, viz rok 2006.

Má uvolněný zastupitel nárok na plnění ze zákonného pojištění? Dotazem na Kooperativu poj., a.s. mi bylo sděleno,že je na uvolněné zastupitele pohlíženo stejně jako na zaměstnance,ovšem SW (Gordic) zřejmě dle pokynů MF pro výpočet pojistného vyměřovací základy uvolněných zastupitelů vylučuje.

Několik let hradily obce zákonné pojištění za uvolněné zastupitele, až došlo k případu, kdy byl zastupitel postřelen a pojištovny nechtěly pojištění uhradit, že se na zastupitele nevztahuje, i když jej obce z jejich odměny hradily.

Odpověď na stejný dotaz od SMO - magistra Němcová

Obecně platí podle nového zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), že do doby účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, který účinnosti nabude až 1. ledna 2008 (posun od 1.1.2013) se postupuje podle dosavadní úpravy § 205d zákona č. 65/1965 sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto paragrafu se upravují povinnosti zaměstnavatelů vůči pojišťovně. Problémem samotným zde zůstává, kdo je považován za zaměstnance. Podle § 5 odst. 1 nového zákoníku práce se na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce zákoník práce vztahuje, pokud to výslovně stanoví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis. Dosavadní úprava § 206 starého ZP se překlopila do § 392 nového ZP. Toto ustanovení upravuje odpovědnost za škodu podle pracovněprávních předpisů v některých zvláštních případech, kdy újmu na zdraví utrpěly fyzické osoby, které nejsou zaměstnanci ve smyslu zákona. Podle § 392 ZP odpovídá za škodu vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ní ten, pro koho byl veřejný funkcionář činen, v tomto případě obec. Starosta obce je veřejným funkcionářem, nikoliv zaměstnancem obce a zákoník práce se na něj nevztahuje krom uvedené výjimky § 392 ZP. Proto se na obce v případě starosty či jiných členů zastupitelstva nevztahuje povinnost zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu. Pro tyto případy by obec měla být připojištěna v rámci pojištění odpovědnosti za škody, které uzavřela se svou pojišťovnou.  Pokud obec v uplynulých letech hradila zákonné pojištění i za starostu či jiné členy zastupitelstva, pak má nárok na navrácení těchto úhrad a to tři roky zpětně.

Dobrý den, má starosta povinnost vést knihu jízd u obecního vozidla?

Předpis to nenařizuje, jedná se však o průkaznou evidenci spotřeby PHM , považuji to za nezbytnou evidenci k prokázání nákladů a k prokázání, že nedošlo k využívání auta pro osobní účely. Evidenci knihy jízd doporučuji. Účetní předpisy ji nevyžadují, ale mohl by Vám být vyčten nedostatečný vnitřní kontrolní systém. Knihu jízd vyžadují nepřímo jen předpisy k DPPO.