Dotazy

V případě, že státní rozpočet nebude schválen do konce roku 2009, jaký to bude mít dopad na rozpočet obce? Vyplývá z toho přijetí rozpočtového provizoria, či nikoliv.

Schválení nebo neschválení státního rozpočtu nemá na rozpočet ÚSC žádný vliv.

Mám dotaz zda jednostranné zvýšení nájemného v obecních bytech schvaluje rada či zastupitelstvo obce?

Rada obce. Má v kompetenci schvalování nájemních smluv, změna ceny - změna smlouvy.

Obracím se na vás s dotazem jaká rizika podstupuje město v případě schválení rozpočtového provizoria a ne rozpočtu. Dův. : r. 2009 nejistota daň . příjmů základ pro r. 2010

Dle mého názoru může město  dostat pokutu do výše 1 mil. Kč, protože dle §22a se jedná o správní delikt.

Ve své publikaci „Rozpočtová skladba“ doporučujete, že je praktické do usnesení k rozpočtu uvést, že „ZM schvaluje dle svých kompetencí poskytnutí dotací, peněžitých a věcných darů dle návrhu rozpočtu na rok 20xx v té výši a těm fyzickým a právnickým osobám, jaké jsou uvedeny v tabulkové části“, protože kdyby nebylo toto usnesení, tak se musí dát příspěvky, dary a dotace ke schválení zastupitelstvu znovu, protože schválení výše transferů jen v rozpočtu neopravňuje dle zákona o obcích k jejich vyplacení. 1) Vztahuje se výše uvedené i na všechny dotace a příspěvky, i když se jedná o příspěvkové organizace města? Neexistují nějaké výjimky? 2) Je rozdíl mezi příspěvkem a dotací, když v zákoně o obcích se píše jen o dotacích? 3) Konkrétně prosím o posouzení případu, kdy město má v rozpočtu jednou částkou uveden součet všech příspěvků na provoz a obdobně jednou částkou součet všech „příspěvků na odpisy“ všem základním školám, které jsou příspěvkovými organizacemi města, zda je nutné, aby o konkrétních částkách, které se z takto schválených celkových částek vyplácejí jednotlivým školám, znovu samostatně rozhodovalo v zastupitelstvu?

Dle mého názoru ano, jak na problém nahlížím jsem popsala v materiálu publikovaném v knize Rozpočtová skladba 2007,2008,2009. Obsahově má příspěvek zřizované PO charakter dotace na provoz, i když se v zákoně 250/2000 Sb. nazývá příspěvkem. Příkládám jiný  výklad předpisu, než můj názor. Přesto i dle tohoto výkladu nemohu najít zdůvodnění,  že příspěvek PO nemá charakter dotace dle obecné definice, a proto jsem pro  větší právní jistotu obce  doporučila výše zmíněný postup. Na dotaz č. 3 je pro naplnění zákona o obcích v § 85 písm.c třeba schvalovat dotace jednotlivým subjektům. Uznávám, že se postup jeví jako formální, ale pro Vaši větší právní jistotu, že Váš postup není v rozporu s předpisy, doporučuji si zajistit právní výklad, který Váš postup shledá správným.

Příloha: 1.    Příspěvky a dotace poskytované příspěvkovým organizacím  Ing. Ivana Netoušková

V praxi se dost často zaměňují pojmy „dotace“ a „příspěvky“, nebo se nesprávně používají. Proto se v dnešním příspěvku budeme touto problematikou zabývat.

Pojem „dotace“ je mimo jiné definován ve vyhlášce č. 505/2002 Sb. /§ 26 odst. 4/, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státním fondy a organizačními složkami státu:

„Za dotaci se považují bezúplatná plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytnutá podle zvláštních právních předpisů, ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtu územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění poskytnutá účetním jednotkám na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství, nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle zvláštního předpisu. Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci.“

 Společné znaky

• dotace i příspěvek jsou účelově určeny,
• dotace i příspěvky jsou nenávratné financování, pokud je splněn předem stanovený účel,
• nedodržení stanoveného účelu dotace nebo příspěvku se kvalifikuje jako porušení rozpočtové kázně a je uložen odvod, případně penále,
• o nároku se může účtovat současně v úhradou, ke dni účetní závěrky se o předpisu účtuje vždy, je-li nárok právně doložen.

Rozdíly mezi dotací a příspěvkem

Poskytnutí dotace příspěvkové organizaci

• dotace není nároková, na poskytnutí dotace se podává poskytovateli dotace žádost, které může být vyhověno, ale také může být žádost odmítnuta,
• nevyužitá částka dotace se vrací zpět poskytovateli při vyúčtování dotace,
• dotace se nemusí poskytovat jen na období kalendářního-rozpočtového roku, může to být i delší období, případně i kratší, záleží na rozsahu účelu, na který má být dotace použita,
• může se požadovat finanční spoluúčast příjemce dotace,
• dotace ze státního rozpočtu může být poskytnuta otevřením limitu na čerpání výdajů u ČNB.
• finanční prostředky mohou být poskytovány:

-         předem v přiznané výši,

-         zálohově ve výši menší než 100 %,

-         až po splnění účelu a předložení dokladů o nákladech – výdajích na daný účel

Poskytnutí příspěvku příspěvkové organizaci

• na příspěvek z rozpočtu zřizovatele má příspěvková organizace nárok, když ji k úhradě nákladů nestačí vlastní výnosy,
• zřizovatel může požadovat vrácení nevyužitého a nedočerpaného příspěvku, který byl v daném roce poskytnut jenom v případech, kdy to povoluje zákon,
• příspěvek na provoz se poskytuje na kalendářní rok, který je současně rozpočtovým rokem a také účetním obdobím příspěvkové organizace,
• příspěvek se poskytuje převodem na běžný účet příspěvkové organizace podle schváleného rozpočtu předem, buď na jednotlivé měsíce, nejdéle na čtvrtletí. Ke dni účetní závěrky se předem přijaté prostředky časové rozlišují. 

Příspěvkové organizace zřízené ÚSC se řídí rozpočtovými pravidly územních samosprávných celků podle zákona č. 250/2000 Sb., který v § 28 upravuje financování příspěvkových organizací. Výše příspěvku na provoz se zpravidla stanoví v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejich potřeb. Vztahy ke zřizovateli jsou zachyceny na účtech 348 – Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem územních samosprávných celků a závazky vůči zřizovateli pak na účtu 349 – Vypořádání přeplatků a ostatních závazků s rozpočtem územních samosprávných celků. Zřizovatel poskytuje příspěvky i dotace ze svého rozpočtu převodem peněžních prostředků na běžný účet PO.

Kraje zprostředkují vztah mezi státním rozpočtem a rozpočtem obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací. Mohou nastat dva případy tohoto vztahu. Buď se jedná o „tzv. průtokové dotace,“ to jsou státní dotace, k nimž nemá kraj žádnou rozhodovací pravomoc a pouze ji v nezměněné výši a za podmínek stanovených zvláštním předpisem přijme na své účty a v nezměněné výši ji poukáže konečnému příjemci.

Kraje jsou také příjemci dotací ze státního rozpočtu, které přerozdělují v rámci svých pravomocí podle schválených kritérií a poukazují je obcím a příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi a také příspěvkovým organizacím, jejichž jsou zřizovateli. Tyto dotace jsou pak účelovými dotacemi kraje, který určuje způsob jejich vypořádání, tak aby kraj mohl provést vypořádání se státním rozpočtem.

Kraje poskytují příspěvky na provoz ze svého rozpočtu příspěvkovým organizacím, jejichž jsou zřizovateli. Účelové dotace mohou poskytovat i příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi.

Zastupitelstvo zřídilo fond rozvoje bydlení a zároveň schválilo pravidla jeho tvorby a užívání. Musí změnu pravidel schvalovat zastupitesltvo nebo stačí rada?

Dle mého názoru lze pravidla fondu změnit jen na základě usnesení zastupitelstva §84, písm. c, pokud přímo v pravidlech (pravidla ve smyslu statutu fondu) není uvedeno, kdo stanoví pravidla tvorby a čerpání, např. rada obce nebo rada zaměstnanců nebo starosta. Jestliže se změní pravidla pro tvorbu a čerpání peněžního  fondu, jedná se vlastně o jiný fond, jehož "schválení" je v kompetenci zastupitelstva. 

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda-li obec může spolu s jinou právnickou osobou (s.r.o.) založit akciovou společnost, popř. vložit do ní hmotný majetek za účelem podnikání.

Ano, zákon. č 250/2000 Sb. §23, odst 2.

§ 17 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., stanoví způsob a rozsah vyvěšení závěrečného účtu. Prosím o stanovisko, co se má být vše vyvěšeno a jestli stačí vyvěsit na úřední desku a webové stránky nejdůležitější tabulky s odkazem, že celý materiál je k nahlédnutí na odboru financí a rozpočtu na úřadě.

Tento postup volí většina obcí, dle mého názoru je v souladu se zněním předpisu - vyvěšení vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu. V případě elektronického vyvěšení bych se však přikláněla ke zveřejnění v plném rozsahu, pokud je materiál k dispozici v elektronické podobě.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, kdo schvaluje zrušení Fondu rozvoje bydlení - zda zastupitelstvo obce nebo stačí-li Rada obce.

Dobrý den, zrušení Fondu rozvoje bydlení schvaluje zastupitelstvo obce (zákon o obcích č. 128/2000 Sb, § 84 c), kdo zřizuje, ten "zrušuje".

Ve vzoru závěrečného účtu máte v tabulce údaje o plnění příjmů a výdajů za rok 2008 položku prostředky minulých let. Myslíte tím zůstatky účtů na konci roku 2007 ? Ještě jsem se chtěla zeptat kterou část závěru zprávy auditu mám napsat do závěrečného účtu, když závěr je napsán na dvě strany. V závěrečném účtu za rok 2007 jsem opsala špatnou část a mám za tuto chybu porušení rozpočtové kázně.

Prostředky minulých let je položka 8115. Součástí závěrečného účtu je celá zpráva o výsledku hospodaření. To co uvedete v  textu dokumentu je celkem Vaše volba, v každém případě je ze zákona povinnost uvádět zprávu jako nedílnou součást závěrečného účtu celou.

v prosinci 2007 zastupitelstvo obce schválilo rozpočtový výhled na období 2008-2009.Mělo v roce 2008 schvalovat na další období 2010-2012 nebo stačí schválení rozpočtového výhledu v letošním roce na další období ?

V této době již opravdu stačí výhled na období 2010 až 2012. Rozpočtový výhled se musí zpracovat po celou dobu trvání závazku min. na dva roky. Dle znění zákona č. 250/2000 Sb. jste tedy měli zpracovat  rozpočtový výhled v roce 2008 na rok 20009-2010 a nebo na delší období, pokud máte závazek splatný po delší budoucí období (§3) . Rozpočtový výhled nemusí dle zákona schvalovat zastupitelstvo, ale je to vhodné, protože z RV musí vycházet rozpočet, který již zastupitelstvo schvaluje.

Zaujala mne ve Vašich odpovědích poznámka, že zastupitelstvo musí schvalovat nejen částku jako příspěvek/dotaci/ na činnosti spolků, ale také smlouvy o jejich poskytování. Týká se to také těch smluv, které jsou nastaveny jako darovací smlouva pro spolky nebo občany/např. jako sociální výpomoc/ a jsou nižší než 20.000 Kč?

K tomuto problému existují dva výklady MF a MV ( posílám mailem - jsou uvedeny v knize RS modrá - str. 168). Zde totiž může vzniknout neřešitelná situace, kdy rada schválí dar nebo dotaci a zastupitelstvo neschválí smlouvu. Obce často řeší schválením pravidel grantových nebo jiných, která obsahují i ustanovení smlouvy, kde se pak schvaluje jen výše příspěvku a příjemce. Usnesení k pravidlům pak zní např. takto: Zastupitelstvo schvaluje smlouvy zpracované v souladu s pravidly "grantu", a to ve výši těch částek a těm osobám dle budoucích usnesení v kompetenci  rady dle  §85 zákon č. 128/2000 Sb., písm b) a c). 

V rozpočtu obce je vyčleněna částka na opravu požární zbrojnice ve výši 100 000 Kč. Tato zbrojnice je opravována svépomocí členy SDH. Až dosud obec náklady na opravu hradila z rozpočtu tím způsobem, že byly obci předloženy doklady a ta je uhradila, buď v hotovosti nebo příkazem k úhradě. Protože členové SDH pracují v různých podnicích např. kde vyrábějí tvárnice a na tyto tvárnice by jim při koupi byla poskytnuta sleva /sleva pouze na zaměstnance/ rádi by využili i tuto slevu na akci oprava požární zbrojnice. Problém je však v tom, že obec podle mého nemůže hradit fakturu vystavenou na jinou osobu a ne na obec. Může tedy rada nebo zastupitelstvo schválit, že SDH bude poskytnut příspěvek ve výši 100 000 Kč na opravu a tento příspěvek bude vyúčtován SDH tím způsobem, že SDH si povede sama evidenci, přiloží doklady o zaplacení a obec toto vyúčtování přiloží k poskytnutému příspěvku. /pokud to jde - jak účtovat příspěvek ? Nebo poraďte, zda je možné vůbec toto praktikovat

Dle zákona o obcích může zastupitelstvo obce schválit poskytnutí příspěvku  (dotace) mj. i občanským sdružením. Ve smlouvě můžete stanovit podmínky použití a vyúčtování finančních prostředků. Nezapomeňte, že zastupitelstvo musí schválit i  smlouvu o poskytnutí dotace §85 písm. j) , ne jenom akt  poskytnutí dotace dle §85 písm. c).

Dotaci zaúčtujete: MD 214 / 231.30 5512 5229 D a regulace (měsíční)  218/211.

ZO vloni odsouhlasilo vyřazení sekačky z majetku obce. Zapomněli jsme ji k loňským inventurám vyřadit. Můžeme ji vyřadit letos na základě loňského usnesení ZO nebo to musí ZO odsouhalsit letos znovu?

Usnesení zastupitelstva nemají omezenou platnost pokud nejsou revokovaná. Vyřazení nefunkčního majetku je v souladu s věrným obrazem a na základě platného usnesení. Sekačku můžete vyřadit bez dalších pokynů.

Město má zřízen sociální fond, ze kterého na základě Statutu fondu a pravidel pro používání fondu poskytuje půjčky zaměstnancům, musí být tyto půjčky schvalovány v zastupitelstvu ? Auditor požaduje schvalovat půjčky ze sociálního fondu v zastupitelstvu města, protože dle zákona o obcích je zastupitelstvu vyhrazeno schvalovat poskytnutí půjček z rozpočtu. Zastupitelstvo města schválilo zřízení fondu a jeho statut. Součástí rozpočtu města, je i rozpočet sociálního fondu, ve kterém je ve výdajích uvedena suma určená na výplatu půjček z fondu. O poskytnutí půjčky konkrétnímu pracovníkovi rozhoduje odborová organizace a správce fondu na základě schválených pravidel.

Za schválení půjček ze sociálního fondu lze považovat schválený statut, který obsahuje tvorbu a čerpání fondu. Schvalování půjček ze sociálního fondu zastupitelstvem považuji za zbytečné a duplicitní. Při přezkumu to po obcích nevyžaduji a nesetkala jsem se s jiným případem, že by kontroloři vyžadovali specifické schvalování půjček ze sociálního fondu. Z hlediska neplatnosti právního úkonu zde není ani významné riziko (lze vymáhat srážkou ze mzdy).

Audit nám vytýkal, že máme vysoká rozpoč.opatření a máme je provádět častěji. Dosud rozp.opatření chvalovalo Zastupitelsvto obce. Proto Zastupitelstvo na letošní rok odsouhlasilo pravomoc Radě k provádění rozp.opatření v určité výši. Není mi ale úplně jasné, zda toto opatření Rada schválí a můžu uzavřít a zapojit do účetnictví nebo musí toto roz.opatření ještě chválit Zastupitelstvo a teprve pak můžu toto opatření uzavřít? Nebo Zastupitelstvo pouze bere na vědomí?

Pokud schválíte kompetenci radě tak jak je ve vzoru v dokumentech ke stažení "R usnesení pravomoci k rozpočtu",  tak je rozpočtové opatření v kompetenci rady a není již třeba schvalovat zastupitelstvem. Zastupitelstvo se o schváleném rozpočtovém opatření radou dozví ze zápisu rady.