Dotazy

Zaměstnanec v měsíci říjnu pracoval na dohodu o pracovní činnosti - uklízečka, dohoda o provedení práce a jako předseda OVK. Ve výplatním lístku je takto rozděleno: 1) DPČ: hrubá mzda 1800 Kč, SP 117 Kč, daň zálohová 750 Kč. 2) Předseda OVK - hrubá 2200 Kč, SP 143 Kč. 3) DPP: hrubá 600 Kč, srážková daň 90 Kč. Jedná se mi o to, že nevím kolik peněz mám tedy uplatnit na volby. Vím, že sociální pojištění uplatnit nelze. Prosím vás o radu, kolik peněz mám tedy zaúčtovat na volby, co se týče čisté mzdy a daně? Děkuji

Měli byste uplatnit ty mzdové náklady, které se týkají voleb, tzn. určitě odměnu za předsedu komise, nevím, jestli i DPP se týká voleb. U odměny předsedy možná uznají i tu hrubou mzdu 2200 Kč, je ale pravda, že MF ve zprávách upozorňovalo, že protože není sociální pojištění v současnosti uznatelným nákladem uvedeným ve směrnici k financování voleb, tak doporučují odměnu za členství ve volební komisi rozúčtovat do více měsíců tak, aby se SP neodvádělo (aby vyměřovací základ za zaměstnání MR nebyl více než 2500 Kč), když má ale i DPČ, tak to u vás nejde, takže SP odvést musíte, zkuste si tedy toto vyjasnit raději přímo s krajským úřadem, uvidíte, co vám uznají, max. jen čistou odměnu za předsedu bez odvodů. Daň z odměny předsedy neodvádíte? Uvádíte jen SP, ale u ostatních poměrů daň ano, takže slevu neuplatňuje, i z odměny byste tedy měli platit daň, pozor na to, že když je souběh více pracovních poměrů, tak se odvody mají posuzovat souhrnně (např. právě ta daň), ale to už je mzdová problematika.

Máme v majetku sportovní areál, fotbalovou plochu, tribunu, šatny ….. . Žádali jsme neúspěšně o dotaci na MŠMT. Nám městu ji nedali, ale dostal ji sportovní klub - 60% nákladů, který má vše ve výpůjčce. Přibližně 40% nákladů dofinancovává město na základě veřejnoprávní smlouvy. Můj dotaz se týká problému, jak dále bude vedeno majetkově. Jedna stavba – tribuna byla zbourána, dodavatel mi dal doklad o demolici a já jsem vyřadila z majetku. Ostatní nové stavby – závlahy trávníku, tribuna, běžecká dráha, nová plocha s umělým trávníkem, předpokládám, že budou vedeny v účetnictví sportovního klubu a bude to na účtech tř. 02. Je pro vedení majetku na účtech 02 pro spolek rozhodující zda jsou pořizovány z dotace či z vlastních zdrojů. Paní účetní spolku se domnívá, že pokud jsou pořízeny z dotace, nepřevádí se na účty 02. Ještě se chci zeptat, zda zapsaný spolek majetek účetně odepisuje a též rozpouští transfery. Majetek je vybudovaný spolkem na pozemcích města. Smlouvy o právu stavby se neuzavřely. S katastrem snad problém nebude, jsou to stavby, které se nezapisují. Paní inženýrko, město se bude o nově pořízený majetek dále starat a udržovat ho. Není v možnostech spolku zajistit provoz a údržbu. Kdy bude možné stavby převést do majetku města po uplynutí lhůty udržitelnosti projektu? Město ještě realizuje další stavby samo – vrt s nádržemi na vodu a osvětlení, ale bez dotace a účetně po dokončení 02x a předpokládám, že na to již žádná výpůjčka nebude.

Předně je potřeba dodržet podmínky dotace - zjistit, jestli musí mít spolek majetek pořízený z dotace v majetku, ale když se pořizuje nový, tak asi ano, kdyby to byla oprava stávajícího, pak někdy dotační tituly dovolují mít opravovaný majetek jen ve výpůjčce, tady to ale vypadá, že opravdu nově pořizované stavby musí mít kvůli dotaci v majetku spolek. Dále se musí posoudit, jaké zásahy budou provedeny - zbourání tribuny a postavení nové, tady souhlasím s tím, že starou vyřadíte a novou by teoreticky mohli v majetku mít oni, kvůli dotaci, je ale potřeba to právně ošetřit ve vztahu k vašemu pozemku - právem stavby, nájmem pozemku, to je právní otázka. V případě zásahů, které byste vyhodnotili jako TZ, tam by pak problém s tímto nebyl, protože to mohou s vaším souhlasem vést v majetku oni jako TZ cizího majetku a vy byste vedli stále původní areál, ke kterému se TZ váže a dohodli byste se na nějakém budoucím vypořádání - to by se dalo využít u závlahového systému viz níže. K jednotlivým zásahům:

Závlahy trávníku bych ve vztahu ke hřišti řešila spíše jako TZ současného hříště, mj. je to tak i v souladu s judikátem ke golfovému hřišti, kde závěrem bylo, že zavlažování golfového hřiště je součást stavby, nikoliv samostatný majetek typu technologie. Otázkou ale je, jestli se týká současného areálu - pak takto, pokud ale bude vybudován jako součást nějaké nové stavby, pak vstoupí do její ceny a povede to v majetku spolek. Jestli vznikly nějaké nové stavby, které tam dříve nebyly, tak tam pak souhlas s jejich evidencí na stavbách, pokud ale povede v majetku spolek, pak opět platí nutnost ošetřit právně, že staví na vašem pozemku. Nezmiňujete se, jak bude naloženo se zbytkem areálu, ten zůstane zachován v původní podobě? Podle dotazu to pak, když to shrnu, vypadá na celkem tři majetkové dispozice se současným hřištěm (které je ovšem potřeba právně ošetřit) - původní ponecháte v majetku, jen vyřadíte tribunu, nová tribuna a nové stavby budou majetkem spolku a udělají závlahový systém, který povedou jako TZ vašeho majetku (popř. jako součást svého, podle jeho umístění). Konečný stav bude tedy takový, že část areálu bude vaším majetkem a nová část jejich. Tolik k majetkové podstatě. 
Ohledně peněz, co jste jim poskytli, předpokládám, že dotaci, když jste uzavřeli VPS nebo nějakou smlouvu o spolupráci? Nevím o jakou formu se přesně jedná, ale logicky není možné poskytnout dotaci na vlastní majetek, takže bych to asi moc nevztahovala k tomu závlahovému systému, pokud bude TZ vašeho majetku, můžete jim ale poskytnout dotaci na majetek, který pořizují nově z dotace MŠMT, nevím ale, jestli je to úplně vhodné, předně dejte pozor, aby nebyl problém se souběhem dvou dotací z veřejných rozpočtů - nutno ověřit na podmínky dotace a není to moc ekonomické, když plánujete dostat to do svého majetku (což je vhodné), tak by bylo vhodnější než jako dotaci jim to rovnou poskytnout jako pohledávku - zálohu budoucí kupní ceny za odkup TZ a nových staveb, protože jinak byste za to "platili" 2x . Popř. se už teď dohodnout, že jim poskytnete dotaci a na druhou stranu uzavřít budoucí smlouvu na bezúplatné předání (to by snad nemuselo ve vztahu k dotaci vadit, ale každý právní krok je potřeba vždy nejprve zkoumat z hlediska dotace, když už je s tím taková práce, tak ať o ní nepřijdou). 
Ohledně údržby areálu, tam nevím, jak to řešíte v současnosti, když mají i ten původní areál ve výpůjčce, novou část areálu by si ale měli udržovat oni na své náklady, pokud na to prostředky nemají, pak by asi bylo jistější řešit to formou transferů, protože platit za údržbu cizího majetku, ke kterému nebudete mít ani nějaký titul k užívání a fakticky ho užívají oni, moc dobré není.
Zpět do vašeho majetku určitě nejdříve po uplynutí doby udržitelnosti, dotace je jediný důvod, proč toto vše řešíte.
Nové stavby - vrt a osvětlení budou vaším majetkem, ale opět bohužel i zde by bylo vhodné to do výpůjčky dát, protože fakticky to budou užívat oni, za osvětlení budou vznikat nějaké náklady, nevím ale, jaké části areálu se toto bude týkat, jestli vaší nebo jejich, jelikož ale mají ve výpůjčce, tedy užívají i tu vaší část, tak by měli mít ve výpůjčce i tyto stavby, které se budou asi ve vztahu k tomu užívat a opět je zde potřeba řešit ty náklady spojené s užíváním - u osvětlení, kdo za něj platí, jakou formou jim případně přispět na jejich náklady...
Ohledně účování spolků - toto my neřešíme, asi splňují podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví, ale to není okruh naší činnosti, každopádně nejsou VÚJ, takže kdyby vám to v budoucnu dali bezplatně, tak dotaci od nich nepřebíráte, oceňujete v tomto případě RPC. Jinak nevýdělečné organizace mají dost podobný systém jako my, tj. oceňují v pořizovací ceně, dotaci mají ve zdrojích a rozpouštějí proti odpisům, pokud dělají účetnictví. 

Obec v budově OÚ vybudovala dvě nové kanceláře z nepoužívaných místností. Snížili se stropy, natáhli koberce a linoleum, vyměnili radiátory a přidělali nové, nové osvětlení, elektrické rozvody, připojení na wi-fi, rozvody teplé a studené vody. Lze to celé považovat za TZ? V nové kanceláři byl instalován nový zabezpečovací systém, který byl propojen se stávajícím. U stávajícího zabezpečení byly vyměněny čidla a celý zabezpečovací systém byl sloučen, takže se dá zabezpečovací systém ovládat z obou kanceláří. A druhá věc, nechali jsme instalovat nový kamerový systém, který rozšířil starý kamerový systém a jsou tak střeženy různé obecní budovy. A za třetí obec koupila vlastnictví k bytovým jednotkám (bytům), které jsou v bytových domech (ty jsou majetkem OSBD). Spolu s jednotkami převedl prodávající do vlastnictví obce podíly na společných částech budovy čp. a na pozemcích (zastavěná plocha, ostatní plocha a travní porost) patřících k domům. Jak zjistíme ocenění? Znalecký posudek nemáme. Můžeme tyto podíly zavést do majetku za kupní cenu podle velikosti podílů a co pozemky?

K jednotlivým dotazům:

1. TZ to bezesporu je, můžete vše uvedené zahrnout do jeho ceny, jsou to všechno výdaje patřící do ceny stavby, takže zde souhlas.

2. Neuvádíte, jak současný zabezpečovací systém evidujete v majetku, pravdepodobně jako samostatný majetek na účtu 022. Jeho rozšíření je tedy v ceně nad 40 tis. Kč TZ stávajícího, pod 40 tis. Kč podlimitní TZ, výměna čidel je pak oprava. Pokud ho vedete jako součást budovy, pak by to bylo TZ budovy, podle ceny třeba také i podlimitní.

3. Zde se mi opět hůře odpovídá, když nevím, jak kamerový systém evidujete v majetku, pravděpodobně na účtu 022, ale záleží, jestli jako jednu majetkovou položku nebo soubor. Kdybyste to vedli jako jednu majetkovou položku a rozšiřovali (staré tedy nelikvidujete, zůstává v použití, pouze ho rozšiřujete?), pak se musí řešit hranice pro TZ, tedy jestli je to do/nad 40 tis. Kč, kdyby to byl soubor, tak ten se o nově pořízené věci rozšiřuje bez ohledu na jejich ocenění, tam tedy nové kamery určitě přiřadit. Podle popisu je napojen na stávající, proto to neřeším formou zařazení jako samostatného majetku/souboru, ale rozšíření stávajícího (záleží, jak je to technicky řešeno).

4.V souladu s § 1159 občanského zákoníku se bytová jednotka eviduje jako stavba a to společně s podílem na společných částech domu. Jestli jste však pořídili zároveň i podíl na pozemcích, tak opravdu musíte kupní cenu rozvrhnout na stavbu - bytová jednotka a pozemek. S tím, jak kupní cenu rozvhnout mezi účty 021 a 031 moc poradit neumím, resp. už jsem v této oblasti vyčerpala nápady, když napíšete do vyhledávače v dotazech "rozvrh", tak vám vyjedou odpovědi, vždy je nejlepší uvést jednotlivé ocenění do smlouvy, popř. s prodávajícím zkuste dohodnout sepsání nějakého protokolu o jednotlivém ocenění, jednodušší možnost u vás není, když nemáte ZP, pak byste museli jedině zkusit ocenit oceňovací vyhláškou a použít rozvrh z toho, ale to by bylo neúměrně pracné. Na majetkovou kartu bytové jednotky poznamenejte majetkový podíl na budově, analogicky u pozemku. 

Započteno na 2 dotazy 

1 / Ruší se usnesení ZO schválené společně s rozpočtem na rok 2018 v prosinci loňského roku, které dává radě obce pravomoc schvalovat rozpočtová opatření do 500000 na paragraf s novým zastupitelstvem nebo platí i pro nově zvolenou radu? 2/ Může kulturní komise uspořádat akci , vystoupení pěveckého souboru za obecní peníze a výtěžek ze vstupného dát škole - příspěvkové organizaci, aniž by o tom informovala zastupitelstvo? Na koncertě vystoupily i děti ze ZŚ, ale domluveno předem nebylo , že by vstupné mělo přijít škole. 3/ Musí být v návrhu rozpočtu i součet za jednotlivé třídy nebo stačí paragrafové třídění?

1. Já se domnívám, že obecně se neruší, je to převod pravomocí v souladu s § 102 zákona o obcích a pro téměř všechna usnesení platí, že s novým ZO nepozbývají platnosti, muselo by samo ZO změnu požadovat, jinak to ale zůstává zachováno, samozřejmě za předpodkladu, že si třeba původní ZO samo převod pravomocí nějak časově neomezilo, což nepředpokládám.

2. Otázkou tady je, proč jim chcete výtěžek ze vstupného poskytnout. Mohlo by se na to nahlížet jako na spolupořadatelství s tím, že jim připadne výtěžek ze vstupného, ale v tomto případě bych stejně pro jistotu toto měla schválené analogicky jako dar - do 20 tis. Kč rada, popř. starosta. Případně jim to poskytnout jako dar, protože tady se dá asi obhájit, že to je za něco mimo jejich provoz, třeba v logice toho, že vystupovali jejich žáci, tak by se na to nemuselo nahlížet jako na příspěvek na provoz, z hlediska schválení ale platí to samé. Ale ono to stejně patří na položku 5331, pokud to třeba nedáte SRPŠ (ale to by mělo být alespoň registrované). Bez souhlasu to  však opravdu nejde. 

3. Návrh rozpočtu a potažmo ani rozpočet, který ZO schválí, nemá stanovenou míru podrobnosti pro použití rozpočtové skladby. Zákon č. 250/2000 Sb. uvádí pouze, že se zpracovává v třídění dle RS. Takže určitě záleží na vás, v jaké podrobnosti si ho sestavíte s tím, aby pak byl pro vás "použitelný". Zákon jen stanoví nějaké nutné náležitosti, které by měl schválený rozpočet obsahovat (např. vztahy k jiným osobám apod.). Po schválení je ale nutné provést rozpis rozpočtu podle podrobné rozpočtové skladby. Ohledně toho, na co se ptáte, to je spíše technická záležitost, na obsah rozpočtu to vliv nemá, takže je vcelku jedno, jestli tam součet za třídy uvedete nebo ne, někdy je to přehlednější, ale být to nemusí, je důležité sestavit rozpočet tak, aby z něj byly patrné závazné ukazatele a pokud máte jako závazné ukazatele paragrafy, pak tam součet za třídy být nemusí, ono mít třídy jako závazný ukazatel dost dobře ani nejde, resp. to nedoporučujeme, jestli tam uvedete i součet za třídy je tedy čistě na vás. Nahlédněte do dokumentu z 13.3.2017 "2017 RS - zpracování rozpočtu vzory a výklad ", tam je to podrobně vysvětleno.

Jen - ten součet za třídy - totiž někteří kontroloři ho chtějí, protože se o něm zmiňuje zákon 250/2000 Sb. v části zveřejňování, nemusí to být závazný ukazatel, ale pro klid s kontrolou obce dělají tabulku i s přehledem po třídách. 

V rámci vánočních trhů na náměstí pronajímáme stánky (vč. služeb - elektřina, následný úklid) prodejcům tradičních výrobků a občerstvení. V letošním roce budou stánky pronajaty i slovenským prodejcům - jak osobám s IČ, IČ k DPH nebo DIČ. Pravděpodobně budu s DPH postupovat u všech stejně - osvobodím tady a oni dodaní na Slovensku ( par. 9/1 ZDPH - poskytnutí služby osobě povinné k dani). Pouze v případě, že by by bylo pronajato fyzické osobě, která nám neposkytla IČ bychom fakturovali v běžném režimu. Prosím o Váš názor. Děkuji

Připouštím, že ta otázka je dosti záludná. My se totiž v tomto případě musíme bavit, jak ten stánek vypadá.

Pokud by to bylo vyhodnotitelné jako nemovitost (a upřímně řečeno, já bych k tomuto z hlediska účelu asi směřoval), tak by podle §10 bylo místo plnění v ČR a fakturovali byste to striktně s českou DPH.

Problém je v tom, jak chápat nemovitost - zkusím jednu citaci:

Pro účely směrnice 2006/112/ES se za nemovitost považuje každá určitá část země na povrchu nebo pod ním, k nimž lze založit vlastnické právo a držbu; každá budova nebo stavba spojená se zemí nebo v zemi nad úrovní moře nebo pod ní, kterou nelze snadno rozebrat nebo přemístit; každý prvek, který byl naistalován a tvoří nedílnou součást budovy nebo stavby, bez něhož by budova nebo stavba nebyla úplná, jako například dveře, okna, střechy, schodiště a výtahy; každý prvek, zařízení nebo stroj trvale instalovaný v budově nebo stavbě, které nelze přemístit bez zničení nebo změny budovy nebo stavby.

Když vyhodnotíte, že u vás ty stánky nejsou nemovitostí (skutečně nevím, jak vypadají), tak jsme v základním režimu - tedy místo plnění přechylující se na Slovensko s tou výjimkou, jak ji popisujete.

Já bych mě ještě jednu poznámku - zda v tomto případě fakticky nepronajímáme ještě konkrétní místo, kde se prodává (ve smyslu povrchu země ...) - to by mne zase směřovalo k tomu, že by to bylo v §10.

ZN

Naše rada města schválila následující finanční dary: 1. za pomoc při vyhledávání nového praktického lékaře (současný praktický lékař končí a nového nemůžeme sehnat) MUDr. X.Novákovi 20 000,- Kč a našemu zaměstnanci 5 000,- Kč 2. zaměstnanci panu X. za dozor při rekonstrukci velké kotelny 20 000,- Kč (na tuto práci má ještě DPP od 1.10. do 31.12.2018 - 10tis/měs) 3. neuvolněnému zastupiteli 5 000,- Kč za účast na literárních programech pro ZŠ (představuje např. T.G.Masaryka, Hofmeistera,..) Je možné vyplatit takovéto finanční dary zaměstnancům, případně zastupitelům? Myslím, že měly být sepsány dohody nebo zaměstnancům přiznány mimořádné odměny.

Obecně záleží, jakou formou jim to chcete poskytnout a jak to obhájíte. Pokud jako nějaké ocenění jejich dobrovolné činnosti, pak souhlas s darem, nesmí to být ale za výkon nějaké práce pro vás, to byste pak museli zdanit. Když to rada schválila v logice daru, pak jim to takto můžete poskytnout, ale k jednotlivým případům:

1. Finanční dar MUDr. Novákovi -  tam problém nevidím, vy jste ho "nenajali", aby vám hledal nového lékaře, toto je opravdu v logice odměny občanovi za nějakou mimořádnou činnost. U zaměstnance už by to vytknuto být mohlo, ale zase toto asi nesouvisí s jeho výkonem práce, udělal to dobrovolně, takže za toto mu můžete poskytnout finanční dar, ale jako občanovi, kdybyste mu dar poskytli jako zaměstnanci, pak je to opravdu spíše na to dát mu odměnu k výplatě a tu samozřejmě zdanit. Nevidím ale problém v tom, že byste nemohli dávat dar i zaměstnancům, když to nebude v souvislosti s výkonem jejich práce, ta odměna k platu připadá v úvahu, když udělá něco nad rámec své činnosti nebo ho chcete odměnit za to, že vykonává práci mimořádně dobře, pořád to ale musí být v souvislosti s vykonávanou prací, toto dělal určitě soukromě a mimo výkon své práce dle pracovní smlouvy, jako každý jiný občan, proto zde problém v poskytnutí daru nevidím.

2. Jeho pracovní náplň není předpokládám běžně dělat stavební dozor, proto jste s ním i nad rámec pracovní smlouvy uzavřeli DPP nebo jste ho na DPP na toto prostě najali, tady už je velká vazba na to, že dělal pro vás závislou činnost, takže tady už si moc neumím představit, jak obhájit poskytnutí daru, který nemá být účelový a už vůbec ne  v souvislosti s výkonem nějaké práce pro vás, toto už je podle mě opravdu spíše odměna do mezd, jinak by mohlo být vytknuto obcházení zákona, je to trochu nešťastně v usnesení formulováno - jako finanční dar za odvedenou práci...

3. U zastupitelů pozor, že to nesmí být v souvislosti s výkonem jeho funkce- viz § 71 odst. 4 zákona o obcích, podle vyjádření MV mu můžete dát dar jako občanovi, jen tam nesmí být ten vztah k výkonu jeho funkce. Váš případ je podle mě v pořádku, svojí funkci účastí na představeních nevykonával, tady se to dá obhájit.

Obec kupuje od občana ze SK pozemek ve svém k.ú. za dohodnutou kupní cenu 4980,-Kč platba je převodem.Nejsme plátci DPH. Stáváme se tím osobou identifikovanou k dani ?

Určitě nikoliv - toto není problém. Ty problémy s identifikací v drtivé většině nastávají v případě pořizování služeb ze zahraničí (reklamy, poradenství, IT služby) - tam není jakýkoliv finanční limit.  V případě, který popisujete, můžete být naprosto klidní.

Na účet obce došla platba poplatku za svoz odpadu ze zahraničí. Výše poplatku je stanovena na 500,- Kč ale na účet došlo 579,23 Kč. Za příchozí platbu ze zahraničí byl z účtu obce stržen poplatek ve výši 100,- Kč. Jak vyřešit a zaúčtovat tento případ, je možné částkou 79,23 Kč kompenzovat poplatek 100,- Kč?

Ano, kompenzovala bych, vznikl vám náklad navíc, je přeplatek, kompenzace je určitě možná. Náklad - poplatky banka dejte na 518  a 377 MD ve výši zápočtu a 231 D položku při úhradě 5163, přeplatek zaúčtujte 231 položku 2329 /378 tj. jako závazek a pak 378/377. 

Dle metodiky MV o odměňování ZO č. 5.4 může ZO odsouhlasit vyplacení mimořádné odměny starostovi a místostarostce za splnění mimořádných úkolů. V letošním roce proběhly v obci víkendové oslavy a to 700 let od vzniku obce a další akce byl sraz obcí se stejným názvem. Přípravy a organizace obou oslav probíhaly již od ledna 2018. Samotné oslavy se uskutečnily v letních měsících. Lze toto posuzovat za činnost nad rámec své funkce? V případě že ano, v jaké max. výši a bude výplata odměny přes mzdy (máme uvolněného starostu a neuvolněnou místostarostku)

Já vás v tomto odkážu na zákon o obcích, konkrétně § 76, níže vám ho cituji, je tam uvedeno, jakou částku to nesmí překročit, máte tedy maximální limit, jinak je rozhodnutí o konkrétní částce k vyplacení na ZO,  je to jeho pravomoc podle § 84 odst. 2 písm. o). Myslím, že ve vašem případě to asi lze posoudit jako mimořádný a i významný úkol, když to takto budete formulovat. Jakým způsobem vyplatit - určitě přes mzdy, třeba z odchodného se neplatí sociální pojištění, mimořádná odměna bude podle mě podléhat všem odvodům jako klasická, to si ale pro jistotu ověřte u příslušných úřadů - ZP, ČSSZ...

§ 76

(1) Členovi zastupitelstva obce může obec poskytnout mimořádnou odměnu za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů obce.

(2) Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce uvolněnému členovi zastupitelstva obce nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší odměny, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku náležela za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.

(3) Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce neuvolněnému členovi zastupitelstva obce nesmí být vyšší než dvojnásobek maximální výše odměny, kterou za výkon jím zastávané funkce nebo v souhrnu za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc stanoví zákon a prováděcí právní předpis.

(4) Návrh na poskytnutí mimořádné odměny členovi zastupitelstva obce musí být uveden jako samostatný bod navrženého programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce.

(5) Návrh na poskytnutí mimořádné odměny členovi zastupitelstva obce musí být odůvodněn a projednán jako samostatný bod programu jednání zastupitelstva obce. Důvod poskytnutí mimořádné odměny musí být uveden v usnesení zastupitelstva obce, kterým byla mimořádná odměna poskytnuta.

Obec vlastní dům s 7 byty a 1 nebytovým prostorem, který pronajímá. Pořizovací cena celé budovy byla 3 223 539,- Kč, oprávky k 30. 9. 2018 - 1 553 854,- Kč, transfer 2 200 000,- Kč, zůstatek transferu 1 137 317,48 Kč. 3. 10. 2018 zastupitelstvo schválilo na základě záměru prodej 7 bytů za cenu 3 000,- Kč za 1 m2. Dle katastru nemovitostí je celá nemovitost rozdělena na 8 jednotek, každá jednotka má určitý podíl. Jak mám přecenit na reálnou hodnotu, když neprodáváme celý dům? Napadlo mě, že propočítám dle výměr bytů pořizovací cenu, oprávky, transfer i zůstatek transferu ke každému bytu i k nebytovému prostoru. Reálnou hodnotu vypočítám jako pořizovací cenu nebytového prostoru + prodejní ceny bytů. Můžete, prosím, poradit?

Když prodáváte část budovy, tak musíte pro účely účtování o prodeji nejprve kartu budovy rozdělit, ve vašem případě, když prodáváte všechny byty, by stačilo rozdělit to na dvě karty (ale opravdu správně je rozdělení takto "jedna bytová jednotka = jedna nemovitost") - jedna pro všech sedm bytů a druhá pro nebytový prostor, který zůstane vaším majetkem. Nebude zde problém s případným přeceněním na RH, jestli to splní vaší významnost pro přecenění, tak to budete posuzovat v součtu za všechny bytové jednotky jako hromadný prodej, tzn. posoudíte i významnost v součtu - jestli rozdíl mezi účetní cenou všech bytů v porovnání s prodejní cenou splňuje vaší hranici pro přecenění na RH. Za RH se zpravidla považuje cena tržní, je-li zjistitelná, ve vašem případě lze použít prodejní cenu 3000 Kč za m2. Vynásobíte tedy cenu 3000 Kč počtem metrů bytů a od toho odečtete jejich účetní cenu, pokud bude rozdíl kladný a pro vás v souladu s vaší směrnicí k RH významný, zúčtujete ho zápisem 021/407, záporný pak 407/021 , zrušíte oprávky 081/407 (tak aby na 021 zůstala jen prodejní cena a 81 byly nulové ) a byty převedete 036/021. Při prodeji pak RH zúčtujete 407/664, případně 564/407. Samotný prodej - vyřazení je 553/036 a 554/031 (pozemky vyřaďte v účetní ceně, stačí na RH přecenit byty).  U dotace možná jen zvážit, jestli se týkala celého objektu (asi ano), pak souhlas s jejím poměrným rozpočtením a nerozpuštěnou část týkající se bytů při prodeji rozpustit 403/672, poměr dotace k nebytovému prostoru zůstane na účtu 403 a budete ho dále rozpouštět proti jeho odpisům. Takto to být musí bez ohledu na to, které části domu se dotace týkala, už se musí řešit stále jen v transferovém podílu. 

Prosím o radu se zaúčtováním faktury za opravu plotu občanovi (na který vlivem větru spadl strom z obecního pozemku)? Vlivem silného větru spadl strom z obecního pozemku na plot u rodinného domu a poničil ho - pojišťovna neuznala náhradu škody a tak nechala obec na vlastní náklady plot opravit cca ve výši 20 tis. Kč. Jak takovou fakturu za opravu plotu zaúčtovat a jaký použít paragraf a položku?

Fakturu zaúčtujte jako náhradu škody občanovi zápisem 549/321, RS odpa lze 3745  pol. 5909, odpa volím dle toho, co škodu způsobilo - strom, možná by bylo správněji podle účelu škody, ale plot nebyl váš, tak bych dala na veřejnou zeleň.  

Spolku sousedů jsme poskytli dar na vydání společné publikace, účtovala jsem 572/231, za poskytnutí daru nám byly bezplatně darovány publikace, které budeme prodávat občanům. Tyto publikace potřebuji zaúčtovat jako zásoby na sklad - účet 112 ale nevím jaký bude protiúčet.

Darované knihy účtujte zápisem 504/649, k 31.12. pak případný zůstatek aktivujte na sklad zápisem 132/504 - takto jestli účtujete zásoby způsobem B. U způsobu A byste je navedli na sklad zápisem 132/649 a při prodeji účtovali 504/132. Účet zboží je u knih přesnější než materiál. Můžete je ocenit prodejní cenou sníženou o náklady s prodejem (cca 10-20% z prodejní ceny). 

Dobrý den, v jaké výši má být rezerva na živelní pohromy a krize v rozpočtu obce? Děkuji.

Bude to povinná položka nová 5903 Rezerva na krizová opatření a odpa 5213, také nový s názvem Krizová opatření. Ohledně výše - není ještě stanoveno, mám info z ústředí, že ještě nevědí, jakým zákonem určí a zvažuje se nějaké % daňových příjmů a dělají se propočty a řeší to prý i MF i MV, takže zatím dejte tak 0,2 až 0,5 procentních daňových příjmů nebo celkového rozpočtu a pak se upraví, jde jen o to, abychom, když to bude povinné od 1.1.2019, nemuseli hned začátkem ledna rychle řešit rozpočtová opatření, kvůli povinnosti dané jiným předpisem...

Finanční úřad nám tento měsíc vystavil platební výměr na úroky z prodlení z pozdně odvedené daně z faktury reverse charge. Účtovali jsme 542/342 a rozpočtově § 6399, POL 5363. Nyní vystavujeme fakturu za náhradu těchto úroků společnosti, která nám reverse pozdně vystavila. Máme účtovat 542 mínusově či jako náhradu 649? A rozpočet máme mínusovat původní nebo předepsat do příjmových položek?

Účtujete dobře, jen předpis by byl přesnější přes účet 343. V případě PDP jste povinni odvést daň vy, takže i případné sankce z toho vyplývající by měly zůstat ve vašich nákladech, i když za chybu mohl dodavatel, náhradu od něj byste měli účtovat v režimu náhrad, tedy na účet 649 a pol. 2324.

Obec má u ČS akcie a došlo k vytěsnění akcionářů, kdy se má částka zaúčtovat do výnosů na účet 661 (o peníze se bude žádat v prosinci)?? a jeste otázka, zda tato částka vstupuje do obratu k DPH, děkuji

K zaúčtování - souhlasím s tím, že by se o tom účtovalo jako o prodeji CP.

Do obratu toto  u vaší obce určitě nevstupuje.

Zkusím popsat dva důvody - mohl by to být potenciálně příjem podle §54 - tedy když se podíváte do §4a na definici obratu, tak tam výnosy podle §54 nevstupují, pokud je to v rámci "doplňkové činnosti, která je příležitostná". Tím doplňkové se nerozumí "hospodářská činnost", ale něco okrajového. V rámci činnosti u vás bezesporu je naplněna tato příležitostnost. Ten druhý důvod je vůbec zamyšlení, zda toto je ekonomická činnost - totiž při tom vytěsnění se chováte čistě pasivně - neobchodujete aktivně, jste vytěsnění a dostáváte za to náhradu. Tedy mám velké pochybnosti, zda se vůbec můžeme bavit o plnění z pohledu DPH.

Takže mne to vede jednoznačně k závěru, že ten příjem z vytěsnění do obratu vaší obce nemůže vstupovat.