Dotazy

Město provádí rekonstrukci hasičské zbrojnice a v této souvislosti musí najít prostory pro parkování hasičských vozidel. Je možné, aby město tyto prostory najmulo od fyzické osoby bez IČ, tato osoba je navíc ještě v insolvenci. Nájemní smlouva dle § 2201 a násl. občanského zákoníku, smluvní cena 6 000,- Kč měsíčně, na dobu určitou.

Já v tom nějaký problém nevidím, s čím máte v tomto starost? To, že je v insolvenci, vás moc zajímat nemusí, nebude platit on vám, ale vy jemu. Do ceny rekonstrukce by to vstupovat nemělo, protože je to nájem, který budete platit kvůli zajištění provozu v  době rekonstrukce. Jinak je jedno, od koho si pozemek pronajmete, můžete klidně i od FO, když to takto potřebujete, v tomto ničím omezeni nejste, když se to řádně schválí.

Jaký je účetní postup v případě, že obec musela zajistit slušný způsob pohřebení zesnulého občana dle vyhlášky č. 277/2017 Sb. (pohřeb bez obřadu). Celkové náklady byly obci vyfakturovány pohřební službou.

Postupujte podle informací na tomto odkazu:

https://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Pohrebnictvi

Když nebude dědic, tak to nárokujte podle postupu na uvedeném odkazu na MMR, každopádně náklady předepište jako pohledávku, tzn. fakturu předepište zápisem  377 (popř. 346, když budete nárokovat na MMR)/321, úhradu 321/231 odpa 3632 pol. 5192, až od nich peníze dostanete, tak budete účtovat 231 odpa 3632 pol. 2324/377 (346).

Na účtu 069 jsme měli 70 ks akcii ČS v hodnotě 100 Kč tj. celkem 70 000 Kč. Jeden den jsem zjistila, že je máme prodané a na majetkovém účtu ČS se objevilo 929 600. Můžete mi poradit, jak tuto /pro nás velmi nečekanou/ transakci zaúčtovat?

Jedná se o vytěsnění minoritních akcionářů, které ČS schválila, viz odpověď na dotaz ze 7.11.2018 "Nucený přechod akcií České spořitelny". Odpovídá tomu i zaslaná částka, schválili cenu 1328 Kč za akcii, vy máte 700 ks akcií (v dotazu asi překlep) x 1326 Kč, celkem vám tedy za ně dali 929600 Kč. Účtujte to viz odpověď na zmiňovaný dotaz, tedy jako prodej akcií, ve vašem případě takto:

Předpis prodeje: 377/661 929 600 Kč

vyřazení v evidované hodnotě 561/069 70 000 Kč

příjem 231 odpa  6409 a pol. 3201 MD/ 377 D - nezapomeňte požádat o výplatu, je divné, že vám o tom nedali vědět, možná se informace o tom u vás "zatoulala"...

Na RH se nepřeceňuje, do obratu k registraci 661 v tomto případě nevstupuje, DPH se z toho neodvádí, do daní z příjmů právnických osob rozdíl mezi 661 a 561 patří. 

V obci jsme vybudovali kanalizaci a zároveň zřídili tzv. fond obnovy. Tento fond obnovy máme vedený na podúčtu našeho hlavního bankovního účtu, rozdělený jen analytikou.Nemáme k němu schválené ZO žádné stanovy. Fond tvoříme pomocí Cenového předpisu na odvádění a čištění odpadních vod, který je schválený ZO. Pomocí excelové tabulky si vypočítám, kolik která domáctnost má odvést do fondu obnovy, vše sečtu a tuto částku převedu z hlavního účtu na poúčet . Při dřívějším auditu, nám bylo p. auditorkou řečeno, že fond obnovy se jen jmenuje fond, ale není to fond v pravém slova smyslu a tak to máme dobře. Vyměnili se auditoři a nový pan auditor požaduje, abychom si zjistili, zda bychom neměli účtovat tento fond přes úč. 419. A že si myslí, že naše účtování je napadnutelné. Prosíme o Váš názor. Nedal by se tento problém řešit přejmenování fondu obnovy např. na účet pro obnovu kanalizace?

V § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích (č. 274/2001 Sb.) se uvádí: "Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely." Tvorbu plánu na obnovu řeší prováděcí vyhláška č. 429/2001 Sb., kde se v  § 13 odst. 4 uvádí: "Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací musí být zpracován tak, aby sloužil k vytváření rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací." Je tedy možná méně matoucí nenazývat to fondem, když  nemáte zřízen peněžní fond podle zákona č. 250/2000 Sb., ale nemění to nic na tom, že stále není stanovena povinnost mít peněžní fond pro tyto účely zřízen, tzn. můžete postupovat tak, jak postupujete a pokud k tomu ZO neschválilo peněžní fond, tak to jako peněžní fond nebudete účtovat bez ohledu na to, jak to nazvete. Obecně to, co děláte, splňuje význam slova fond ve smyslu odděleného uchovávání prostředků pro nějaké konkétní účely, jen to není fond v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., což ale vůbec není problém.

1. Obec má v majetku stavbu, kterou hodlá opravit. Jedná se o starou stodolu, spíše zříceninu. Nevím, zda opravu účtovat na § 3639 nebo 6171.

Nejprve raději k té opravě - u opravy nezáleží, v jak velké částce bude ve vztahu k hodnotě majetku, je celkem běžné, že se dělají opravy v mnohonásobně vyšší hodnotě než je původní hodnota majetku. Je především důležité posoudit, jestli se o opravu jedná. Jestli je to, jak uvádíte, "zřícenina", pak by možná plánované stavební práce byly spíše TZ nebo třeba i nová výstavba, kdybyste stodolu z větší části demolovali nebo už je opravdu na spadnutí a stavěli tam něco nově, to bez konkrétnějších informací posoudit nemůžu. Jestli jí budete jen uvádět do původního stavu, odstraňovat opotřebení, pak by to měla být oprava a jestli bude nějak rozsáhlá, pak je vhodné zrevidovat odpisový plán, dát info o opravě na kartu majetku a případně prodloužit životnost. Jestli se budou měnit nějaké parametry - budete přistavovat apod., pak je to spíše TZ. TZ je to i při změně účelu, pokud tedy ze stodoly chcete mít nějakou jinou stavbu nebo budovu, tak to oprava není. Při rozhodování pomůže vědět, s jakým záměrem budete na stodole provádět stavební práce. Ohledně paragrafu, ten pak zvolte podle účelu stavby, pokud to bude nadále stodola a opravdu jí budete jen opravovat (popř. na ní dělat TZ, ale zůstane stodolou), pak lze odpa 3639, pokud byste jí přestavovali na obecní úřad, pak odpa 6171, pokud třeba na kulturní dům, pak odpa kultury, ...v této logice.

Máme v tomto roce zhotovený nový víceúčelový sportovní areál s dotací. Na tento areál nám místní firma darovala vyrobené dřevěné mantinely (slouží v případě změny hřiště na ledovou plochu) v hodnotě cca 30tis. kč. Bylo to ošetřeno darovací smlouvou, kde byla hodnota vyčíslena a já je v té hodnotě zadala na účet 028 (myslela jsem, že budou mobilní). Nevěděla jsem však, že tyto mantinely budou na hřiště trvale umístěné (přišroubované), což nám zhotovila jiná firma a to za 22 tis.Kč. Nyní jsem na vážkách co s tím ? Zdá se to být TZ hřiště, ale my platili jen těch 22 tis. Kč. Mám to odúčtovat z 028 a v plné hodnotě zaúčtovat jako Tz areálu v hodnotě 52tis?? Přiznávám, že se mi do toho moc nechce z toho důvodu, že nový areál, který ještě nebyl poskytovatelem dotace zkontrolován technicky zhodnocujeme, aby to nebylo nějak vytknuto.

Já bych se zde spíše přiklonila k účtování jako TZ, protože jestli jsou umístěny pevně a trvale, tak i když jdou demontovat, měly by být spíše součástí stavby než samostatná věc, mj. i s ohledem na účel stavby.  Ale uznávám, že je zde i možnost, že umístění bude sice pevné, ale ne trvalé, třeba se namontovaly teď, protože se blíží zima a na jaře se zase demontují, aby mohlo být hřiště používáno jinak, pak bych souhlasila s jejich evidencí na DDHM. Toto zjistěte a podle toho to buď nechte, jak to máte nebo to opravte na TZ, pak ale musíte opravit i bezúplatný převod, ten jste asi účtovala 028/088 a 558/649 (tento zápis protože se jedná o bezúplatný převod mimo VÚJ), tyto zápisy by se musely zrušit a správně zaúčtovat 042/401, fakturu za umístění a připevnění také na účet 042 a po dokončení jako TZ zařadit 021/042. S dotací by v tomto být problém neměl, na dokončeném majetku můžete TZ provádět, poskytovateli dotace případně budete schopni prokázat, co již nebylo z dotace, ale následné TZ. Přemýšlím ještě nad tím přišroubováním, jak to účtovat, když to necháte jako DDHM, to byste každý rok pak museli platit za montáž a demontáž, tak bych to asi neřešila jako výdaj související s pořízením DDHM, ale jako běžný náklad (službu - účet 518, pol. 5169), který bude vznikat i do budoucna v souvislosti s provozem mantinelů.

Obec na vlastní náklady prováděla rekonstrukci školní kuchyně. Rušila se vzduchotechnika, rozvod elektřiny, rozvod vody, topení, odpady, podlahy, obklady a veškeré vybavení kuchyně. Vše se dělalo nové, jinak by nám hygiena kuchyň s jídelnou zavřela. Účtovala jsem na 042 a 231 3113 6122. ?? Jestli je to správně. Jako oprava by to asi nebylo správné - VH. A na kartu do majetku to dát jako TZ školy a do poznámek rozepsat dle položkového rozpočtu? Je to asi 50 položek vybavení kuchyně + ostatní technologie.

K jednotlivým zásahům - zařízení kuchyní a vývařoven se mj. i v souladu s pokynem GFŘ, který je vhodné podpůrně využívat, považuje za samostatnou movitou věc ve smyslu účelového zařízení, to byste tedy podle ceny měli zařadit na účet 028, popř. 022. V dotazu nezmiňujete, jak evidujete původní zařízení, to byste měli vyřadit, případně i řešit předání škole (svěření, výpůjčka..), když to využívají oni. Je možné, že vedete zařízení kuchyně i jako soubor, pak byste jej měli upravit - staré věci vyřadit, nové zařadit, popř. jestli jste vyměňovali vše komplet, tak starý soubor vyřadit a nové zařízení zařadit - lze i jednotlivě. Ohledně stavebních prací, ty by  mohly být TZ, záleží na povaze zásahů, z dotazu to jednoznačně určit nemohu, jestli se jen odstraňuje opotřebení, tzn. nová podlaha bez změny parametrů je oprava, stejně tak obklady, u rozvodů záleží, jestli jste je jen vyměňovali nebo nějak rozšiřovali, tak to posuďte, když se třeba podlaha zatepluje, už je zde argument pro TZ. Záměr zde byl splnění hygienických norem, tak pak záleží, jestli bylo nutné to jen uvést do původního provozuschopného stavu nebo to i nějak vylepšit - zateplit, rozšířit, třeba i zvýšit kapacitu, takto to hromadně posuďte. U té vzduchotechniky - uvádíte, že se rušila, tam opět nevím, jestli jste jí vedli jako samostatnou věc nebo jako součást stavby, vzduchotechnika se mj. vzhledem k účelu stavby dá vyhodnotit jako její součást, tak postupujte podle toho, buď starou jako věc vyřaďte, když byla součást stavby, může to být její oprava...

Dnes v noci občanovi vyhořel rodinný dům. Starostka mu sehnala na noc náhradní ubytování a dnes přišla faktura. Prosím jak mám účtovat? Nemáme žádný sociální odbor. Jaký mám zvolit paragraf a položku?

Můžete to účtovat např. jako peněžní dar zápisem 572/231 odpa lze 3900 pol. 5492. Když nemáte radu, stačí schválení starostkou (do 20 tis. Kč).

Od ledna uvažujeme zaměstnancům poskytovat stravenky. Z dotazů jsem se dočetla, že zastupitelstvo nemusí poskytování stravenek schvalovat je to v kompetenci starosty. Nyní od voleb máme schválenu radu obce, musí tedy poskytování stravenek zaměstnancům schválit rada nebo stačí stále starosta? Uvažujeme o poskytnutí stravenek bez příspěvků zaměstnanců, z dotazů jsem se dočetla, že je to možné. Může být výše stravenky jen Kč 65,-- nebo musí být nejméně Kč 78,-- což je podle vyhlášky č 463/2017 dolní hranice stravného?.

Rada je výkonným orgánem obce, schválení radou je vhodné, je to však i záležitost kolektivního vyjednávání - kterým se často pověřuje tajemník. Je ale vhodné mít podmínky poskytování ošetřeny směrnicí - pravidly fondu sociálního, kolektivní smlouvu apod.  U obce můžete poskytnout v plné výši bez příspěvku zaměstnance, daňově je tento případ řešen v dotazu z 22.1.2018 "Hodnota stravenky". U PO by to byl problém, u obce to problém není. Při stanovení výše určitě nemusíte vycházet z vyhlášky, kterou zmiňujete, ta slouží pro stanovení stravného při pracovní cestě, tedy v rámci cestovní náhrady, na toto se nevztahuje, rozhodnutí o výši je v tomto případě na vás.

Dobrý den, máme zřízené 4 činnosti v hospodářské činnosti. Dvě hospodářské činnosti jsou již druhým rokem v mínusu celkem -350 000,-Kč. Dvě činnosti jsou v plusu a kryjí schodek těch dvou. V lednu zastupitelé schvalovali hospodářské výsledky ke každé hospodářské činnosti a schválili dva v mínusu, v lednu 2019 budou opět schvalovat zase dvě hospodářské činnosti v mínusu. Źádám vás o vaše vyjádření zda je to správné a zda se porušuje nějaký zákon.

Obce dle zákona č. 250/2000 Sb. vedou mimo rozpočet podnikatelskou činnost, měla by být za účelem zisku, ale nevadí, když je ztrátová, ani není potřeba schvalovat VH jednotlivých činností, stačí za VHČ celkem. Není žádný problém. Obce často vedou ve VHČ nájmy - jako činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů vždy. Při správném rozdělení odpisů se často mohou dostat pak ve VHČ do ztráty a opravdu to nijak nevadí. Buďte klidná. Není v rámci VHČ ani potřeba posuzovat činnosti jednotlivě, do daní z příjmů však pozor, ztrátové činnosti by neměly kompenzovat zisky z výdělečných, tj. nelze vždy ztrátu započíst, to jde jen u činností, které jsou předmětem DPPO vždy - viz naše dokumenty ke stažení např. k přiznání DPPO za jednotlivé roky. 

Pod jakou rozpočtovou položku (5169, 5194) máme zařadit tyto výdaje: Nechali jsme si zhotovit nástěnné kalendáře na rok 2019 s fotografiemi města. Kalendáře byly darovány zaměstnancům, občanům seniorům apod. Faktury týkající se zhotovení kalendářů: 1. faktura - návrh a grafické zpracování kalendáře 2. faktura - nákup nástěnných kalendářů (objednávka je na tisk kalendáře, grafika byla dodavateli dodána) 3. faktura - nákup dárkových tašek na kalendáře

Faktury účtujte např. takto:

1. účet 518, pol. 5169
2. účet 543, pol. 5194, popř. zde by šlo i jako propagační předmět rovnou na účet 501, pol. 5139 a nemusí se to pak schvalovat  jako dar
3. účet 501, pol. 5139

Uvádíte, že jste je rozdali, tedy odpovídám v logice, že všechny jste dali zdarma a žádné nezbyly, není tedy třeba řešit aktivaci na sklad nějakých zbylých.

Obec v roce 2016 dostala od FK Agro (fotbalistů) fotbalové hřiště na základě darovací smlouvy (jednalo se o darování budovy fotbalových šaten, tribuna a travnatá plocha hřiště). V roce 2017 došlo k rozsáhlému technickému zhodnocení. V roce 2018 jsme nakoupili nové záchytné sítě, zábradlí a fotbalové střídačky a byly usazeny na fotbalové hřiště. Navedeno do majetku jako samostatné stavby na účtu 021. Teď mi přišla faktura na usazení a skládání fotbalových branek. Jedná se o branky, které již dříve byly na hřišti, ale nemám je vedeny v majetku. Jedná se mi o to, jak účtovat fakturu na usazení a skládání branek a zda můžu fotbalové branky nějakým způsobem zaúčtovat do majetku.

U fotbalových branek bych je považovala za součást stavby fotbalového hřiště, jsou dost nezbytné pro jeho funkci, ale jen pokud jde opravdu o pevné umístění. Pokud jsou nějak snadno odmotovatelné, přemístitelné, dejte do stavby jen základ v zemi a ukotvení ( resp. do opravy stavby 5171) a branky dle výše na 028 nebo 022. V případě, že jsou pevnou součástí, tak udělejte jen jako opravu, zde se dá opravdu předpokládat, že při daru fotbalového hřiště na něm asi branky určitě byly. (A nyní se navíc cítím jako odborník přes fotbal, což je s ohledem na mé znalosti o fotbalu opravdu pro mě zcela neznámý pocit, tak děkuji za dotaz :o)). 

Na účtu 029 vedeme technické zhodnocení kamerového systému. Jeho původní výše byla 49 tis. Kč, v roce 2014 bylo přikoupeno několik kamer s příslušenstvím, tak se TZ navýšilo o dalších 145 tis. Kč. (je to soubor kamer, záznamového zařízení a různé příslušenství) Nyní se zakoupilo záznamové zařízení pro tento kamerový systém za 5 500,- Kč. Původní záznamové zařízení, které bylo zařazeno v rámci TZ v roce 2014 je nefunkční. Nové záznamové zařízení za 5 500 Kč má lepší parametry – lze je použít pro více kamer než zařízení původní. Bude se jednat o TZ podlimitní? Potom bychom účtovali přes položku 5137 a účet 549 a udělat jen poznámku na kartu majetku. Ale co s původním záznamovým zařízením, které je již nefunkční, bude dál v souboru? Nebo máme postupovat tak, že původní zařízení vyjmeme ze souboru (spočítáme jeho ZC) a nové zařadíme do souboru. Jak by to bylo s účtováním v tomto případě?

Zde by bylo celkem zajímavé posoudit, jak vedete na účtu 028 kamerový systém původně, jestli jako soubor nebo jako jednu majetkovou položku, vede mě k tomu fakt, že spojujete pojem TZ DDHM se souborem. Vy vedete na účtu 029 TZ DDHM, to je v souladu s předpisy, nicméně tady je právě v souvislosti s tím celkem zajímavé,  že kdybyste ten původní systém nevedli na účtu 028, ale na účtu 022 jako soubor, tak rozšíření kamerového systému by se bez ohledu na ocenění přičetlo k tomuto souboru a došlo by tím k jeho rozšíření o nové kamery. Kdybyste to na účtu 022 vedli jako jednu majetkovou položku, pak by rozšíření bylo TZ (v ceně nad 40 tis. Kč). Vyhláška ale neřeší situaci, kdy máte veden majetek na účtu 028  jako soubor, nesmíte překročit 40 tis. Kč v součtu a přitom stanoví, že ocenění souboru se má zvýšit o nově pořízené věci...

Vy jste to ale tehdy vyhodnotili jako TZ DDHM, tak to na účtu 028 máte asi vedeno jako jednu majetkovou položku a TZ jste tedy zařadili v souladu s vyhláškou na účet 029. V tomto případě se tedy bavíme o dispozici s daným TZ, kdy došlo k vyřazení původního záznamového zařízení a zařazení nového s lepšími parametry. Já bych zde tedy každopádně nepostupovala jako při nakládání se souborem, TZ se bere jako nedílná součást původního majetku, byť v tomto případě na dvou odlišných majetkových účtech, nakládala bych s tím tedy jako s TZ, resp. jako s původním majetkem, který jako soubor asi nevedete (pokud ano, tak by to ještě stálo za zamyšlení).  Vyměnili jste tedy část celého systému, volila bych opravu. Vzhledem k tomu, že je pro více kamer, dalo by se uvažovat i o technickém zhodnocení, ve vašem případě podlimitním, ale nevidím to jako úplně nutné, ono v nákladech to bude tak nebo tak, ať na účtu 511 nebo 549, zde bych se spíše řídila důvodem výměny, asi z důvodu zastarání nebo jestli kvůli tomu, že už nestačilo na počet kamer, u obojího je ale obhajitelná ta oprava (několik let vám sloužil i se zvýšeným počtem kamer, tak zde je to spíše výměna z důvodu opotřebení než nějak zvýšit parametry celého systému - sama uvádíte, že je nefunkční). Určitě bych tedy s TZ nenakládala jako se souborem ve smyslu vyřazení věci a zařazení nové, ale jinak není třeba problém, když to bude v budoucnu někdy nutné, provést vyřazení jedné části nefunkční věci, jen to není část souboru, ale část věci. Jinak bych s tím ale nakládala tak, že vždy posoudit, zda zásah do kamerového systému je oprava nebo TZ, popř. když se bude nějak z větší části úplně likvidovat, tak ho částečně vyřadit. Když to nebude napojeno na stávající kamerový systém, tak zařadit jako samostatnou majetkovou položku na účet 028 nebo 022.

dobrý den, prosím jen o odsouhlasení účtování. Obec dostala rozhodnutí o poskytnutí dotace Ex post 11531 operační program životního prostředí 2014-2020 na vodovod a kanalizaci. Zaúčtuji podrozvahu 955/999. Faktura přijatá s PDP uplatňuji nárok na odpočet daně: 042/321 343 0043/343 0010. Úhrada 2321 6121 UZ 15974 nástr.106 Zdr.5 / 321 z dotace a u spoluúčasti si nejsem jistá, zda dávám Nástroj a zdroj. Někde jsem se dočetla, že pokud mám dotaci pouze z EU, dávám u spoluúčasti nástroj 106 a zdroj 1? Přijetí dotace na účet 4216/472 (ukončení akce 2020), odúčtuji z podrozvahy 999/955, konec roku 388/403. Vyúčtování akce 346/388, 472/346. Nejsem si jistá jestli jsem dobře našla UZ nástroj a zdroj. Moc děkuji a přeji hezký den

ÚZ můžete ověřit na stránkách MF v číselníku ÚZ nebo na tomto odkazu:

http://www.opzp.cz/dokumenty/download/343-1-Uctovani%20o%20prijmu%20podpory_OPZP.pdf

Pro investici je správně 15974, i nástroj máte dobře 106. Máte pravdu, že když je to dotace ze zahraničí, tak vlastní podíl značíte také nástrojem a zdrojem 1. Příjem dotace označte také NZÚZ. Konec roku je správně dohada ve výši vynaložených výdajů x procento dotace. Účtujete dobře. 

člen výboru, který není zastupitel musí mít odměnu za výkon funkce každý měsíc jako zastupitel a přihlášen na VZP? U nás to bylo dosud tak, že s nimi byla uzavřena DPP např 600,-/rok, protože provedou pouze kontrolu 3x za rok. Může to tak být i nadále nebo ne.

Omlouváme se, omylem jsme v původní odpovědi dali odkaz na starou metodiku

Nově je to takto: 

Chtěla bych pouze upozornit na výklad MVČR uvedený v  metodickém doporučení č. 5.4 k 1.1.2018, kde je na straně 89 uvedeno mimo jiné:

 "Pokud jsou předsedové a členové výborů zastupitelstva obce (bez ohledu na to, zda jde o výbory zřízené povinně nebo fakultativně) a stejně tak předsedové a členové komisí rady členy zastupitelstva obce, vždy pro ně platí zásady pro odměňování členů zastupitelstva obce v souladu se zákonem o obcích a dle nařízení vlády.

Pakliže nejsou členové výboru členy zastupitelstva obce, je třeba vycházet z § 84 odst. 2 písm. v) zákona o obcích, dle něhož je zastupitelstvu obce vyhrazena pravomoc rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů obce. Jakou formou se tato peněžitá plnění mohou poskytovat, zákon o obcích nespecifikuje.

V této souvislosti upozorňujeme na nemožnost odměňování členů výborů a komisí, jež nejsou členy zastupitelstva obce, prostřednictvím některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (např. dohody o provedení práce), jelikož člen výboru či komise vykonává veřejnou funkci založenou volbou (příslušným orgánem obce), event. jmenováním za člena zvláštního orgánu obce.

MV se k tomu vyjadřuje dále na té str. 89 metodiky č. 5.4 tak, jak cituji níže, pokud vím, tak ono tím, že je to pravomoc ZO schvalovat nečlenům ZO, kteří jsou ale členy výborů (komisí atd.) odměny, tak když jim za toto odměnu poskytnout chtějí, tak musí - viz níže - každopádně schválit ZO jakoukoliv formou, ale formou se zde nemyslí třeba DPP apod., ale spíše četnost, výše odměny, způsob jejího stanovení, právně tady forma není nutná žádná, postupuje se analogicky jako u zastupitelů, tzn. při výpočtu se sice nevychází z nařízení vlády o odměňování členů ZO, ale jen z usnesení ZO, ale není potřeba (a podle MV ani není správně) na to uzavírat nějakou formu pracovněprávního vztahu, protože jsou volení a vykonávají funkci, byť jako nečlenové ZO. Jakou formou jim to vyplatit je pak otázka druhá, pokud to bude ve spojitosti s výkonem jejich funkce, pak nezbývá, než postupovat podle citované metodiky, tady bych ale obávala, že by mohli spadnout i do placení sociálního pojištění, což by bylo dost nespravedlivé, když z odměny členů ZO vykonávající stejnou funkci se sociální neplatí, to by se ale museli poptat na ČSSZ, jak MV uvádí, záleží to na tom, jakým způsobem to budou vyplácet. Ohledně toho, co se v praxi děje - ostatním členům výboru bez odměny a např. DPP nebo příležitostná opravdu jen za výkon nějaké činnosti , je to sice vše obcházení zákona, na druhou stranu je určitě možné jim peníze vyplatit nějak jinak,  ale jakoby se nesmí rozhodně přiznat, že jim něco platí v souvislosti s výkonem jejich funkce třeba právě ve výboru, museli by jedině s nimi uzavírat  dohody na výkon nějaké práce nebo jim něco "přihodit" do nějaké DPP, kterou s nimi mají uzavřenou, příležitostná činnost - opět ale nějaká a ne že jim touto formou vyplácí odměnu za členství ve výboru. Což ale samozřejmě může být i pravda, ten člen výboru nemusí dělat konkrétně nějaký sjednaný rozsah prací, to výkon fce není...no snad mi rozumíte. 

"V souladu s výše uvedeným lze proto doporučit postupovat v praxi při stanovení způsobu odměňování za funkce členů výborů zastupitelstva obce, komisí rady obce a zvláštních orgánů obce, kteří nejsou členy zastupitelstva obce, následovně:

1) zastupitelstvo obce předem rozhodne o peněžitých plněních, resp. odměnách (dále jen „odměna“) fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon jimi zastávaných funkcí, a to:

a) formou samostatného usnesení, kterým stanoví částky měsíčně poskytovaných odměn fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkcí ve výborech zastupitelstva obce, v komisích rady obce či zvláštních orgánech obce,

b) formou samostatného usnesení, kterým stanoví částky pravidelně poskytovaných odměn za výkon funkce, byť s jinou periodicitou, např. stanoví pro ně částky čtvrtletních odměn,

c) stanovením jiných pravidel odměňování fyzických osob, které nejsou členy zastupitelstva obce, např. sazbou za jedno zasedání výboru zastupitelstva či komise rady, kterého se zúčastní apod.,

d) předchozím stanovením, že o odměnách těmto osobám bude zastupitelstvo obce rozhodovat ad hoc, např. pololetně či ročně.

2) zastupitelstvo obce o způsobu (systému) odměňování fyzických osob, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkcí ve výborech zastupitelstva obce, v komisích rady obce předem nerozhodne a přesto bude poskytovat fyzickým osobám a občanům, které nejsou členy zastupitelstva obce, jednorázové odměny, např. pololetně či ročně na základě jednorázově přijatých usnesení zastupitelstva obce (např. všem stejnou částku nebo částku v diferencované výši podle aktivity jednotlivých členů apod.).

Podotýkáme, že zákonné odvody ze stanovené, resp. poskytnuté odměny (zejména pojistné na sociální zabezpečení) se pak, dle našeho názoru, budou odvíjet nejen od konkrétní výše odměny, ale taktéž od způsobu jejího stanovení, avšak jde o speciální úpravu v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.