Dotazy

V rozpočtu mám investiční výdaje na stavební práce. Nyní jsme účtovali o čerpání těchto prostředků a doplňovali jsme nástroj a zdroj a vše vstupovalo do výkazu Fin 2-12. Je nutné na tyto doplněné údaje dělat rozpočtové opatření?

Určitě ano, ale předpokládám, že nemáte jako závazný ukazatel v rozpočtu položku i se značením, ale buď jen paragraf nebo položku a značení máte rozepsáno až v rozpisu rozpočtu, případně jste ho ani v rozpisu neměli, ale každopádně, když to není změna závazného ukazatele,  pak není potřeba provádět RO, ale jen změnu rozpisu rozpočtu a je vhodné si to ošetřit směrnicí a přenést pravomoci na toto přímo na účetní, protože je to jen "technická" záležitost. Ale opravdu je požadováno, aby při čerpání byl NZ i případně UZ jak v rozpočtu, tak ve skutečnosti a vykázán tak do FIN 2-12M (jen s tím, že UZ u výdajů se ve výkazu neobjevuje, ale NZ ano).

Obec buduje v turistickém areálu, která je v jejím majetku, víceúčelové hřiště. Tento areál pronajímá zapsanému spolku. Celá akce je vedena pod hlavičkou obce, stejně tak dotace, kterou na to dostaneme půjde na obec, faktury bude rovněž hradit obec a hřiště bude v majetku obce. Dotace ve výši 85%, zbylých 15% zaplatí ten spolek formou příspěvku obci. Hledám teď způsob, jakým ten příspěvek na obec dostat. Potřebujeme, aby bylo patrné, že je to účelové, na výstavbu toho hřiště, takže darovací smlouva podle NOZ odpadá. Spolku nebudeme nic vyúčtovávat. Veřejnoprávní smlouva podle zák. 250 o poskytnutí dotace taky odpadá, spolek není veřejným rozpočtem. Postačí nějaká smlouva o poskytnutí investičního příspěvku (daru) bez toho, aniž bychom museli citovat nějaký zákon? Bude uzavření smlouvy podléhat schválení v zastupitelstvu? Položku na ten příspěvek bych volila 3121 nebo 3122. Která je vhodnější?

Máte pravdu, že když peníze dává soukromý subjekt, nemůže vám poskytnout dotaci podle zákona č. 250/2000 Sb. Je mezi vámi v tomto ohledu vztah soukromoprávní, takže není problém postupovat podle § 2055 a dále Občanského zákoníku a nahlížet na to jako na finanční dar od soukromého subjektu. Tady se ta účelovost řešit nemusí, když to není z vašeho rozpočtu, oni poskytují peníze vám a vy je zaúčtujete podle toho, na co je  použijete, zde na investici, takže peníze zaúčtujete 231 odpa hřiště pol. 3121/403 a budete to stejně jako dotaci z veřejného rozpočtu evidovat jako transfer na pořízení DM, rozpouštět s odpisy, nakládá se s tím jinak úplně stejně. Položku 3121 volím, protože položka 3122 se používá, když je tam z vaší strany něco na oplátku, moc často jí nevolíme, ve vašem případě bych jí určitě nevolila. Jinak darovací smlouva nemusí být písemná, to jen u věcí zapisovaných do veřejného seznamu (k.n.), takže sepisovat nemusíte nic, když to oni nebudou požadovat a určitě ani schvalovat není co, poskytnutí daru někomu se schválit musí, přijetí daru nikoliv. Pokud byste hřiště neměli ještě rozpořizované na účtu 042, je účetně přesnější, i když nepožadují vyúčtování, evidovat investiční dar jako zálohu na transfer (374 nebo 472 dle doby vypořádání - u vás dokončení), aby nebyl na účtu 403 jako zdroj krytí něčeho, co ještě nemáte zachyceno v účetnictví. Předpokládám, že kvůli dotaci zůstane hřiště, jako i zbytek areálu, ve vašem majetku, dejte jen pozor, když jim to budete chtít také pronajmout, abyste neporušili podmínky dotace, někdy zakazují i nájem, někdy chtějí o tom informovat, často je nějaké omezení v nakládání, nejen, že nesmíte pod dobu udržitelnosti to vydat z majetku, ale často s tím můžete i nakládat jen za určitých pravidel, ne vždy je to ale problém, tak toto si kdyžtak u poskytovatele ověřte.

Chtěla bych se zeptat zda můžeme jako Obec-právnická osoba založit a vést účet na veřejnou sbírku na varhany do kostela, který není ve vlastnictví obce.

Máte pro to zmocnění přímo v § 3 odst. 1 zákona č. 117/2001 Sb., kde je uvedeno: "Sbírku může konat obec nebo kraj, v hlavním městě Praze rovněž městská část nebo jiná právnická osoba (dále jen „právnická osoba)." Určitě můžete veřejnou sbírku vyhlásit, jen musíte postupovat v souladu s tímto zákonem, tedy např. oznámit to krajskému úřadu. Je úplně jedno, na jaký účel sbírku vyhlásíte, zda na váš majetek či na cizí, pro nějakého občana v nouzi apod. Z hlediska účetnictví ale, když není sbírka určena pro vás, ale pro někoho jiného, se to účtuje jako cizí peníze, bez RS, příjem na sbírkový účet tedy zápisem 245/378, výdaj osobě, pro niž je výtěžek určen, zápisem 378/245.

Potřebovala bych poradit se zatříděním majetku. Zakoupili jsme 2 budovy - průmyslové objekty, část pozemku a příslušenství - přípojky sítí, kanalizace u skladu, nádrž usazovací a přístřešek. Toto příslušenství je na pozemku ve vlastnictví Pozemkového úřadu. Celý majetek jsem zařadila na účty 021 a 031. Jednotlivé ceny jsem rozpočítala pomocí koeficientu dle znaleckého posudku. Položky příslušenství jsou řádově v tisících Kč /pořízeny u původního majitele, který nám prodával, v 70. letech/. Nevím, jak tyto položky příslušenství zařadit a odepisovat.

Jde vám tedy o to, jak zařadit  přípojky sítí, kanalizace u skladu, nádrž usazovací a přístřešek? Z dotazu jsem pochopila, že je teď pořizujete, stejně jako to ostatní, koupí a byly vybudovány v 70. letech. Každopádně tady postupujte stejně jako u ostatního, je to pořízeno koupí, tedy ocenit rozvrhem kupní ceny. Ohledně majetkové klasifikace, přípojky sítí a kanalizace jsou samostatné stavby, nejsou součástí pozemku,zařaďte je tedy odděleně na účet 021 a zde nevadí, že pozemek, na němž jsou umístěny, má odlišný vlastník, to je právně u sítí možné, tím, že nejsou brány dle OZ jako součást pozemku. Nádrž a přístřešek, to také patří na stavby a zde už problém s tím, že nejsou na vašem pozemku je, toto tedy musíte už právně s PÚ řešit, jestli vám pozemky převedou, prodají, pronajmou...U té nádrže nevím, jestli by se dalo použít, že se jedná o podzemní stavbu se samostatným účelovým určením, to je pak podle OZ taky samostatná nemovitá věc a nikoliv součástí pozemku, ale myslím, že ne, že se tak posuzují třeba podzemní garáže.

Mám problém s návrhem rozpočtu. Nezachytila jsem včas, že od 1.1.2019 bude nový povinný paragraf 5213, a návrh rozpočtu již visí, jednání ZO je již také dojednáno (s ohledem na dovolené). Pro mne by nebyl problém paragraf doplnit a vyvěsit nový návrh, ale byl by to problém pro ZO. Je možné schválit návrh tak jak je, tedy bez paragr. 5213 a rovnou pověřit starostu provedením rozpočtového opatření v souvislosti s novelou vyhlášky o RS?

Určitě je to možné a vhodné řešení. Novela vyhlášky o rozpočtové skladbě ještě nevyšla, takže když jste to nestihli začlenit do návrhu rozpočtu, nic se neděje, je možné to řešit formou předběžného rozpočtového opatření. Spolu s rozpočtem doporučuji schválit předběžné rozpočtové opatření č. 1 ve znění: "Zastupitelstvo schvaluje předběžné rozpočtové opatření č. 1  k rozpočtu na rok 2019 bez určení konkrétní výše pro změny v členění dle vyhlášky o rozpočtové skladbě ve znění změn účinných pro rok 2019.  Provedené rozpočtové změny v uvedených případech budou předloženy v konkrétních částkách k informování zastupitelstva na prvním zasedání roku 2019." Další možné případy, které lze řešit předběžným opatřením, jsou popsány v dokumentu ke stažení z 14.3.2017 s názvem "2017 RS - zpracování rozpočtu vzory a výklad".

Mám návrh rozpočtového provizoria v tomto znění: Do schválení rozpočtu pro rok 2019 se hospodaření obce řídí posledním upraveným rozpočtem předchozího roku, navíc lze v rámci rozpočtového provizoria financovat akce schválené kompetentními orgány, hradit závazky z uzavřených smluv a příspěvky na provoz zřízeným příspěvkovým organizacím. Vynechala jsem 1/12, ale mám námitky ze strany zastupitelů, není-li to v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech par.13 čl.4 - Při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nesmí měsíční výdaje územního samosprávného celku stanovené v pravidlech rozpočtového provizoria překročit jednu dvanáctinu výdajů rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok....

Znění máte dobře, podle našeho vzoru, určitě tam nedoplňujte tu 1/12, to byste nemuseli dodržet a pak by byl problém. Rozpor s § 13 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. to určitě není, protože když se do něj podíváme, píše se tam: " Při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nesmí měsíční výdaje územního samosprávného celku stanovené v pravidlech rozpočtového provizoria překročit jednu dvanáctinu výdajů rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok..". Takže je tam jasná podmínka, že to platí jen po dobu, kdy jsou splněny podmínky pro uplatnění opatření podle zákona č. 23/2017 Sb. o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ( je to popsáno v §14), což zatím nenastalo. (možná hned tak nenastane :o)

Ještě pro vysvětlení: 

Ta 1/12 by se v případě provizoria uplatňovala jen, pokud by dluh sektoru veřejných institucí přesáhl 55 % HDP, aktuálně je to skutečně pod 40 %, já myslím, že je to někde kolem 36 %. Takže toto pravidlo pro obec není aktuální, určitě neplatilo v roce 2018, určitě nebude platit ani pro rok 2019, aby začalo platit někdy potom, musel by přijít asi nějaký hodně silný pokles ekonomiky. Takže pro obce není žádná 1/12 v provizoriu povinná. Jiná věc je, pokud si to obec takhle schválí dobrovolně, ale to moc nedoporučujeme, je to nepraktické - může se stát, že se doplatí v lednu významná faktura u nějaké investice a hned může být obec u 1/12. Pokud si obec toto pravidlo neschválila sama a dobrovolně, tak přezkum nemá právo to požadovat, není na základě čeho. 

Jak zaúčtovat vyřazení herních prvku na hřišti. V majetku máme dětské hřiště s hracími prvky. Zadáno do majetku v r. 2010 v celkové hodnotě160 867,-Kč. Letos se dva prvky vyřazují z majetku v hodnotě 32 724,-Kč.dle revize- opotřebení. Triáda od které máme program nám poradila, že máme celou kartu původní vyřadit a zařadit novou kartu poníženou o prvky, které vyřazujeme ( jinak se to prý udělat nedá)- udělat kartu s pomlčkou a zařadit je jako jednotlivé prvky ( př. 5123-1, atd.) Původní karta: účetní cena původního hřiště 160 867,-Kč oprávky k 12/2017 18 773,-Kč oprávky za 01-11/2018 3 102,-Kč budou vytvořeny ke konci roku 2018 odepisujeme jednou ročně zůstatková cena na kartě původní 138 992,-Kč VYŘAZENÁ HODNOTA PRVKŮ 32 724,-Kč Zařazená nová karta: Je rozdělena na jednotlivé prvky 5123-1 v hodnotě 14 310,-Kč, 5123-2 6 210,-Kč 5123-3 11 286,-Kč 5123-4 18 738,-Kč 5123-5 11 610,-Kč 5123-6 5 886,-Kč 5123-7 7 938,-Kč 5123-8 16 410,-Kč 5123-9 35 755,-Kč -------------------------------------------- celkem hřiště 128 143,-Kč Nějak jsem se do toho zamotala a nevím co s tím. Děkuji za radu.

S programem vám neporadím, to musí dodavatel, ale jestli jste to měla jako jednu stavbu a potřebujete vyřadit z toho dva prvky, které jste předpokládám z hřiště odstranili, tak z účetního hlediska je to vyřazení části stavby. Celá stavba je odepsána z cca 13,6 %, tzn. oprávky vztahující se k vyřazovaným stavbám jsou 13,6 % z jejich PC 32724 Kč, tedy cca 4450 Kč, účetně tedy vyřazení bude takto: 551 MD/081 D (volím účet 551, předpokládám likvidaci prvků) v ZC prvků 28274 Kč (32724 Kč minus 4450 Kč), vyřazení 081 MD/021 D v PC 32724 Kč. Ohledně toho, jak to nastavit v majetku, program by měl umět ponížit cenu o částečné vyřazení stavby. Pokud by to neuměl, tak nezbývá asi než to celé vyřadit a zařadit nově v ponížené výši, ale správně, tedy i se zbytekem oprávek. Rozdělovat to na jednotlivé prvky mi však přijde zbytečně pracné, musela byste rozpočítat mezi ně oprávky a nastavit správně odpisování, když jste to původně zařadili jako celek, nechala bych to tak a zařadila to znovu jako celek dětské hřiště. Ono je s tím sice třeba do budoucna méně práce, když jsou herní prvky vedeny jednotlivě jako samostatné stavby, ale já bych zde respektovala původní zařazení, teď vám to práci ušetří a v budoucnu to tak pracné není s tím nakládat.

DSO dostalo dotaci na pořízení měřičů rychlosti pro obce mikroregionu. Od DSO jsme obdrželi 2 faktury - 1.faktura za spoluúčast-měřiče rychlosti pro obce Mikroregionu (částka 22138,00 Kč), 2. faktura za vícepráce spojené s instalací měřičů rychlosti (částka 5646,68 Kč). Nic jiného zatím nemáme. Předpokládám, že DSO by měla měřiče převést na obec, abychom si mohli zadat do majetku? V jaké ceně? Máme zavést v ceně, kterou jsme do měřičů vložili (tzn. za tyto 2 faktury?) nebo zjistit, kolik měřiče stojí a v té ceně zavést do majetku? Pokud by to bylo jen za cenu, co jsme zaplatili, tak zadám do drobného majetku. Můžete mi prosím poradit, jak správně zaúčtovat faktury a jak dále postupovat?

Předně byste toto měli mít s DSO právně vyřešeno. Předpokládám, že když dotaci dostalo DSO, tak kvůli splnění podmínek dotace (udržitelnosti) je budou muset mít nějakou dobu v majetku oni (většinou bývá doba 5 let). Majetkově rychlostní radary vyhodnocujeme jako technologické zařízení, samostatnou věc, podle ocenění je budou evidovat buď na účtu 028 nebo 022, nevím, jestli na to mají neinvestiční nebo investiční dotaci, takže je potřeba s nimi i vyjasnit, jestli jim dáváte příspěvek investiční nebo neinvestiční. Účtování pak 572/231 odpa akce a pol. 5329 pro neinvestiční příspěvek, 6349 pro investiční. Je  ale potřeba mít to u vás řádně schváleno, třeba máte, jen se to k Vám nedostalo. Je na to každopádně potřeba ale nahlížet takto, protože vy jim s největší pravděpodobností přispíváte na jejich majetek. Jsou VÚJ, takže až vám to za těch pět let budou předávat, nejspíš bezúplatně, tak je do svého majetku zaúčtujete buď jen 028/088 nebo 022 MD v PC/082 D ve výši jejich oprávek, zbytek 401 D, případně i včetně nerozpuštěné dotace 403 (což může činit část dotace od vás, tu také naberete na 403 a část dotace - asi ta větší, když platíte jen spoluúčast, co na měřiče dostal spolek a pak až případný rozdíl - on totiž možná žádný nebude - by šel na 401).

Obec nechala zrekonstruovat vstupní halu kulturního domu na základě smlouvy o dílo. Jednalo se o elektroinstalace, vodoinstalace, stavební práce, výměnu stávajícího pevného barového pultu a linky za barem, výměnu osvětlení, výměnu pevného šatnového pultu. Na faktuře je uvedeno pouze "rekonstrukce vestibulu" a zní na částku cca 410 tis s přenesenou daňovou povinností. Ale protože vím, že součástí celé akce bylo i vybavení dvěma chladničkami (jedna za cca 20 tis. - což vyplývá pouze z cenové nabídky), nevím, zda celou fakturu zaúčtovat jako technické zhodnocení nebo chladničky zaúčtovat zvlášť jako DHM. Podotýkám, že chladničky nejsou vestavné.

Nemohu vám TZ jednoznačně odsouhlasit, podle popisu není jasné, jestli to nebyla třeba jen oprava - výměna stávajících rozvodů za nové by oprava být mohla, stavební práce, tam nevím o co konkrétně se jedná, jestli třeba nové omítky, které by také měly být spíše opravou. Souhlasím ale s tím, že byste měli zjistit, z čeho konkrétně se částka skládá, z jakých zásahů, jestli to sedí na cenovou nabídku, tak můžete zjistit z ní. Lednice by opravdu měly být samostatná věc, vzhledem k ceně je lze zařadit odděleně jako DDHM na účet 028. I vestavný barový pult lze vyhodnotit jako samostatnou věc, zde ale lze i jako součást stavby, ani jedno špatně není, jestli jste ho ale jen vyměňovali při zachování ostatních parametrů a neevidovali jste ho jako samostatnou věc, ale jako součást stavby, pak by i to měla být oprava. Výměna osvětlení bez nějakého rozšíření je také oprava, stejně u šatnového pultu. Omlouvám se, nechci vás k opravě "navádět", ale na mě to tak z dotazu působí, snažím se vám napsat, co mě k tomu vede, třeba to nakonec TZ je, záleží i na záměru, jestli jste to jen chtěli uvést do původního stavu nebo nějak vylepšit, co jsou ty stavební práce, v jakém rozsahu byly práce na vodoinstalaci a elektroinstalaci...změna účelu využití?...

Občan žádá o směnu pozemku a v žádosti uvedl, že obci uhradí náklady spojené s touto směnou. Obec nechala zpracovat orientační propočet směny pozemků, zaměření a vyhotovení geometrického plánu a znalecký posudek o ceně nemovitostí. Jednotlivé faktury byly vystaveny na obec a řádně uhrazeny. Dodavatelé jsou neplátci DPH. Nyní mám občanovi vystavit fakturu za vynaložené náklady. Jsme povinni z této úhrady nákladů odvést DPH, když jsme plátci? V případě, že ano, můžu vynaložené náklady povýšit o DPH, což by uhradil občan? Uhradil by tedy částku vynaložených nákladů zvýšenou o DPH.

Omluva, opravila jsem tučně stranu účtu, promiňte 

Já bych zde použila přefakturaci, je dohodnuto, že vám vše občan nahradí, vy to za něj jen vyřizujete, tzn. faktury rovnou účtovat jako pohledávku za občanem na účet 377, popř. jestli už je máte v nákladech, tak teď předpis vystavené faktury účtovat 377 MD/518 minus MD a účtovat to mimo režim DPH. V tomto případě to není problém fakturovat občanovi bez DPH a DPH z toho neodvádět.

Město uzavřelo se Společností Vodovody a kanalizace smlouvu o spolufinancování a o zápůjčce při realizaci stavby "Kanalizace". Investorem i stavebníkem akce je společnost VaK. Město poskytne společnosti pouze zápůjčku 10 mil. Kč, která bude použita ke krytí vlastních zdrojů a nezpůsobilých výdajů na dostavbu kanalizace na území obce. Na tuto zápůjčku si město bere úvěr. Zápůjčka nebude městu vrácena převodem na její účet, ale bude započtena v souvislosti s navyšováním základního kapitálu v akciové společnosti peněžitým vkladem - upsání akcií. Účtovala bych zápůjčku na stavbu kanalizace (VaK obci upíše akcie) 316/451 § 2321 pol. 6313, splátka úvěru 451/231 pol. 8124, úroky z úvěru 562/231 § 2321, pol. 5141, smlouva o upsání akcií 043/368, vzájemný zápočet zápůjčky a upsání akcií 368/316, předání akcií městu 069/043. Zastupitelstvo rozhodlo o vybírání příspěvku od občanů, který zůstane městu, ve výši 23 tis.Kč na kanalizační přípojky. Nevím jak přijaté peníze zaúčtovat, zda jako dar? Investiční? V účetnictví se mi žádná investiční stavba neobjeví.

Účtujete naprosto správně. U těch peněz od občanů, když si je necháte a kanalizace nebude vaše, tak nezbývá než je účtovat jako neúčelový neinvestiční peněžní dar zápisem 572/231 odpa 2321 pol. 2321 (to vypadá zajímavě, není to překlep, to tak samo vychází, že odpa je stejné číslo jako položka :)

Jen - nepřipadá mi moc správné vybírat od lidí peníze na přípojky a nedat jim je pak  do vlastnictví. Je to dost složité, hodně obce řeší tak, že od hranice pozemku jsou přípojky občanů, veřejné části obce, i když právníci mají výhrady ke spoluvlastnění přípojek. Moc v tom neumím pomoci, ale určitě by bylo vhodné ověřit, zda občané vědí, že vám dávají peníze a nebudou za to nic mít. Zvažte a případně se o právní a majetkové otázce ještě poraďte, aby z toho nebyla nějaká aféra.

Podléhá protiplnění z vytěsněných akcií ČS dani z příjmu právnických osob? Děkuji.

Domnívám se, že ano. Účetně na to hledíme jako na úplatný převod, účtujeme o tom jako o výnosu a nevím o tom, že by se někde uvádělo, že by to byl příjem, který je třeba od daně osvobozen.

Jak budu účtovat poskytnutý dar DSO (do výše 20.000,--Kč) podle darovací smlouvy?

Stejně jako transfer, tj. rovnou na 572 s položkou 5329 a oni s položkou 4121, pokud je to na provoz. Na pořízení DM by to bylo 6349 a DSO 4221. 

Pokud je schválený rozpočet pouze v členění na paragrafy, do programu v počítači se musí uvést v tomto členění, nebo se tam píše Rozpis rozpočtu, jako jsem to udělala já. Jestli jsem to udělala špatně, mohu to opravit a jak? Pak by se musel upravit i účetní program, snad by to mělo jít udělat.

Udělala jste to dobře, do programu se opravdu pořizuje rozpis rozpočtu, protože do výkazu FIN se musí rozpočet dostat i včetně položek a značení, tak, jak budete účtovat. Ono tedy ne všechno značení je nakonec ve výkazu vidět, ÚZ jen když je tam zároveň NZ, jinak pokud je jen ÚZ, tak ten ve výkazu vidět není u výdajů, u příjmů ano, ale na kontrolu čerpání ÚZ jdou vyjet sestavy. Když máte závazné ukazatele paragrafy,  tak pak ale nemusíte ve Fince kontrolovat plnění u jednotlivých položek, ale stačí jen u závazných ukazatelů - tedy vesměs u paragrafů, u vztahů k jiným rozpočtům (např. dotace apod.) jsou však závazné ukazatele položky. Podrobně vysvětleno v dokumentech ke stažení k rozpočtovému procesu. 

1.Město kupuje dřevěný prodejní stánek v hodnotě cca 400 tis. Kč. Jde o dřevěnou stavbu s železnou konstrukcí, která není rozložitelná a přemisťuje se za pomocí techniky. Bude se umisťovat na náměstí a různá další místa dle příležitostí (hody, Vánoce apod.). Nejsem si jistá, jak nákup zaúčtovat a zařadit majetek. Stavba – účet 021, pol. 6121, nebo samostatná movitá věc – účet 022, pol. 6122? Dle kolegů ze staveb. odb. je stánek stavbou. Je možné při čerpání rozpočtu použít položku 6121 a zařadit jako samostatnou movitou věc na 022? 2. z roku 2017 máme na účtu 314 naúčtovány zálohy ve výši 600 tis. Kč, které jsme uhradili dodavateli energie, jenž je nyní v insolvenci. Ke konci minulého roku jsem dle dostupné výše spotřeby naúčtovala dohadu na 389 ve výši 550 tis. Kč. V insolvenčním řízení, které proběhlo letos, byla naše pohledávka insolvenčním správcem popřena. Nyní je jisté, že nedostaneme vyúčtovací faktury, záležitost se dále řešit nebude a já chci zálohy odúčtovat. Budu účtovat MD 389 550 tis/ D 314 600 tis. a těch 50 tis. rozdíl od dohady 502 nebo 547? Prosím vás, k tomuto odúčtování mi stačí vyrozumění insolvenčního správce nebo také musí schválit rada?

1. Ona to podle stavebního zákona asi i stavba je, splňuje definici v něm uvedenou - "stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání." Ale tím, že nebude umístěna na jednom místě trvale, tak i když vždy na daném místě bude funkci stavby plnit, tak bych jí vyhodnotila spíše jako samostatnou movitou věc. Když bychom si zde pomohli občanským zákoníkem, tak to podle něj je movitá věc. Když je stavba mobilní, ale umístěna trvale, třeba i napojena na rozvody, tam je to jasná stavba, tady bych to ale spíše viděla na účet 022.

2. Když je již jasné, že vám to nevyúčtují, tak opravdu účetně nezbývá než si to vyúčtovat sami, takže nějakým kvalifikovaným odhadem (nejlépe odečtem) určit spotřebu. Vyšel vám přeplatek 50 tis. Kč, který vám ale již nikdo nezaplatí, měli jste ho přeúčovat na pohledávku zápisem 311/314 a tvořit i OP, ale nevadí, teď bych zálohy vyúčtovala, jak navrhujete,  zápisem 389/314 ve výši 550 tis. Kč, zbývající přeplatek 50 tis. Kč bych teď převedla zápisem 311/314 a jako zaniklou pohledávku jí vyřadila zápisem 557/311. Když vám jí nepřihlásili do insolvenčního řízení, tak pohledávka zaniká, její vyřazení nemusí nikdo schvalovat, ale je vhodné to dát ZO nebo radě na vědomí.