Dotazy

V kulturním domě máme několik místností vedených jako nebytové prostory. Zastupitelstvo obce se rozhodlo tyto prostory zrekonstruovat na byt. Pokud budeme tyto opravy a úpravy dělat, budu účtovat na paragrafu 3612 nebo budu stále účtovat na paragraf 3392, jako doposud? A pak bude to technické zhodnocení KD?

Paragraf volíme podle účelu výdaje, zde je účel předělání na byt, tedy výdaje s tím spojené účtujte určitě s odpa 3612. Když budou nějaké společné práce nebo výdaje, týkající se celé budovy, pak se volí převažující paragraf, tedy podle toho, který účel budovy převažuje, zde asi tedy ten 3392. Když se ale výdaj bude týkat konkrétní části budovy např. opravy v bytě, výběr nájmu, opět s odpa 3612, pořádání kulturních akcí odpa 3392 apod.  TZ to určitě bude, protože částečně měníte účel.

Požádali jsme o dotaci MŠMT ČR na projekt Místní akční plány rozvoje vzdělávání II - jedná se o dotaci, která je financována z unie a z národních zdrojů. V současné době máme k dispozici pouze Zápis z jednání Výběrové komise Řídicího orgánu OP VVV, která naši žádost doporučila. Rozhodnutí a poskytnutí dotace bude vydáno nejdříve v březnu 2019. Prosím o radu, zda máme účtovat nástroj, zdroj a UZ k uskutečněným výdajům letos nebo až v roce 2019 po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Správně je zatím neznačit ani neúčtovat na podrozvahu, dotaci ještě nemáte závazně přiznanou, zpravidla se čeká na rozhodnutí nebo smlouvu. Je pravda, že zde neznám konkrétní okolnosti, jestli se třeba doporučením musí řídít, stejně ale nemáte ještě přidělenou přesnou částku dotace, takže byste výši značených výdajů jen odhadovali. Takže bych určitě počkala až na rozhodnutí, nikdo vám neznačení vytknout nemůže, když nemáte ještě rozhodnutí. Možná spíše naopak, mohlo by vám být vytknuto, protože za tu "nezpochybnitelnost" se opravdu již tradičně považuje rozhodnutí nebo jiný právní akt podepsaný oběma stranami. 

poprosila bych o malou konzultaci – kontrolu, zda mám dobře nastaveno čerpání úvěru a jeho splátky v rozpočtu na příští rok. Ještě jsem úvěr nikdy neúčtovala a tak prosím jen o kontrolu, zda dobře chápu vazby na rozpočet. Rozpočet na rok 2019: Příjmy: 10 006 100,- Běžné výdaje : 9 228 100,- ( v tom jsou zahrnuty pouze úroky z úvěru par. 6310/5141) + 20 mil. Kč na investici, na kterou si bereme úvěr ( rozpočtováno ve výdajích na pol. 6xxx) Splátka jistiny úvěru : 1 322 000,- Kč V rozpočtu mi to vyšlo takto : Příjmy celkem 10 006 100,- Kč Výdaje celkem: 29 228 100,- kč Financování: Pol. 8115 : 544 000,- Kč MD ( bereme si z uspořených financí z minulých let) Pol. 8123: 20 mil MD Pol. 8124 : 1,322 mil D Rozpočet bude schvalován jako schodkový.

Máte to vše správně. Jestli úvěr budete čerpat příští rok a máte již podepsanou (a v ZO schválenou) úvěrovou smlouvu, je možné jeho čerpání rozpočtovat na pol. 8123, na pol. 8124 pak výši smluvených splátek na příští rok.

Náš nově zvolený starosta je také starostou TJ Sokol Bxxx. Tato organizace si žádá každoročně o příspěvek na činnost, kterou schvaluje zastupitelstvo obce. Je možné aby starosta sokola byl podepsaný podepsaný na smlouvě a zároveň jako starosta obce také podepsaný na téže smlouvě? Jedná se o jednu osobu. Smlouvu pro výši příspěvku schvaluje zastupitelstvo.

Co jsem tak koukala do zákona, tak střet zájmů podle zákona č. 159/2006 Sb. by to pro něj být neměl, ale podle mě z definice střetu zájmu uvedené v tomto zákoně vyplývá, že je určitě vhodnější to nechat schvalovat někoho jiného, tedy podle výše buď radu nebo ZO, mohlo by být napadnuto, že rozhoduje o daru nebo dotaci spolku, jehož je starostou, když to ale schvaluje ZO, tak to není potřeba řešit. Podpisy na smlouvách podle mě nevadí, ale to je právní otázka, nicméně z právního hlediska on opravdu zastupuje oba subjekty, pokud vím, tak v praxi to někdy řešili tak, že za spolek podepsal nějaký jiný člen zmocněný k uzavírání smluv, popř. za obec místostarosta, což by mohlo být řešení, abyste nemuseli hledat kompetentní právní odpověď na váš dotaz. Přesto může být pro vás právní názor větší právní jistotou než náš výklad "účetních" :o)

Obec z vlastních prostředků(úvěr) zhotovila cca 169 vodovodních přípojek pro občany. S občany byla uzavřena smlouva o dílo na zhotovení přípojky, kdy zaplatili poměrnou část 6000 trvale bydlící a chalupáři 10.000 Kč (schváleno v ZO),toto účtuji 2310/3113 x 324 800. Celou akci vedu zatím na 042. Dle zákona o vodovodech je prý vodovodní přípojky ve vlastnictví občana. Jak nejlépe majetkově převést tyto přípojky na občany, obci zůstane v majetku jen 11 přípojek, které by měly být převedeny na 021 a jak vyúčtovat zálohu od občanů a přípojky občanů z 042.

Vlastnictví přípojky je v zákoně o vodovodech a kanalizacích řešeno v § 3, kde se v odst. 3 píše: "Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak."

Dále je tam ale v odst. 6 uvedeno:

"Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila"

Takže nejprve je potřeba si ujasnit, zda budou přípojky vaše nebo jejich. Rozhodující by zde mělo být, na čí pozemku jsou, pokud na veřejném, je vhodnější, aby byly vaše, pokud na soukromých (od hranice pozemku k domu), pak občanů. V praxi pak může nastat i spoluvlastnictví přípojek, které sice podle právníků není možné, ale v praxi se to děje - tedy že by si občané zaplatili za tu část přípojky od hranic jejich  pozemku a vaše by byla část přípojek ve veřejných částech. Mě se moc nelíbí varianta, že byste měli v majetku přípojky na pozemcích občanů, pak by se to muselo řešit VB apod., raději bych se opírala o citovaný odst. 3 zákona a posuzovala to ve vztahu k vlastnictví pozemku, na kterém přípojka je. Rozhodnutí je ale na vás a podle toho budete účtovat. Jestli chcete převádět přípojky, na které přispívají, do jejich majetku, pak peníze od nich neúčtujete správně, nedávají vám transfer na váš majetek, ale hradí částečně náklady na svoji přípojku a to, co za ně doplácíte, je naopak váš transfer jim, resp. když je za ně budujete a pak jim je budete předávat, můžete je po dokončení rovnou darovat zápisem 543/042. Platby od občanů ale účtujte kompenzačně, ve vašem případě účet 042 minus MD a i RS kompenzačně, tedy minus pol. 6121, aby vám na účtu 042, který pak převedete na 543, zůstala jen částka, kterou jste za přípojky dali z vlastních peněz. Jestli máte už nějaké příspěvky na účtu 324, tak je zúčtujte 324 MD/042 minus MD, předpokládám, že náklady, ke kterým se příspěvky občanů vážou, už máte na účtu 042, aspoň to tak uvádíte, tak to nemusíte nechávat na zálohách. Přípojky, které zůstanou vaše, zařadíte jen 021/042, na ně vám podle popisu nepřispívají.

Základní škola jako příspěvková organizace v roce 2018 podala žádost o dotaci na MMR ČR z IROP na projekt "Infrastruktura pro předškolní a základní vzdělávání". Celkové náklady projektu (investiční a neinvestiční) činí 2.313.898,48 Kč. Způsobilé výdaje projektu (investiční) jsou 1.418.485,44 Kč a neinvestiční jsou 561.703,79 Kč, to je celkem 1.980.189,23 Kč. Nezpůsobilé výdaje (zahrnují výdaje zejména na vybavení drobným dlouhodobým hmotným majetkem a služby (činí celkem 338.709,25 Kč (z toho 326.609,25 Kč DDHM + 12100,-Kč služby). Ze způsobilých výdajů ZŠ obdrží po realizaci projektu v roce 2020 celkovou částku přiznané dotace ve výši 1.881.179,76 Kč. ( této částce dotace jsou pokryty částečně jak investiční tak neinvestiční výdaje). Shrnutí: Obec musí zabezpečit předfinancování z tohoto projektu IROP v celkové výši 2.313.898,48 Kč s tím, že poskytne základní škole(co ?....) protože základní škola po získání dotace v roce 2020 vrátí obci část finančních prostředků, která odpovídá výši dotace to je 1.881.179,76 Kč a zbytek ve výši 432.718,72 Kč si ponechá v roce 2019. Tento zbytek ve výši 432.718,72 Kč zobrazuje celkový podíl obce (školy) na tomto projektu, ze kterého budou kryty neuznatelné výdaje jak investiční tak neinvestiční. Dotaz-jak máme postupovat-rozpočtovat a účtovat?

V případě předfinancování škole se jako nejvhodnější systém jeví záloha na transfer, tj. poskytnout částku vlastního podílu i částku na předfinancování zápisem 373 (471) MD/231 D, odpa školy (3113) položka 5331, schválit to jako příspěvek na předfinancování i na vlastní podíl. Dohadu však dělat jen ve výši vlastního podílu, co škole přidáte (432 tis. dle dotazu) , zápisem 572 MD/ 389 D ve výši neinvestiční části a 401 MD/ 389 D ve výši investiční části vlastního podílu. Předfinancování celé včetně vlastního podílu zůstane na 373 (dlouhodobé spíše na 471); tj. na zálohách na dotaci. Až škola dotaci vypořádá, tak vy si předepíšete vypořádání dle školy zápisem 389/349  a případně +/- 401 nebo +/-572, zúčtujete zálohu 349/373 nebo 471 a až škola vrátí dotaci, tak zaúčtujete 231  3113 2229 MD/ 471 nebo 373 D. 

Tento způsob se v praxi osvědčil dobře, lépe než půjčky na předfinancování, je s tím lepší práce, když se část dotace neuzná, nemusí se půjčka měnit na dotaci a navíc není problém s tím vracením vždy do 31.3. každého roku - i když v tomto ustanovení zákona č. 250/2000 Sb. jsou již možné výjimky...

1.Obec nakoupila přes dotaci ZK zásahové obleky pro hasiče, v celkové hodnotě 37.450,- 5 ks (poř. cena je 7.490,- kč/ks) zásahová obuv 18.745,- 5 ks (poř. cena je 3.749,- kč/ks) a rukavice 8.950,- (poř. cena 1.790,- kč/ks), mám zaúčtováno na MD 501 a úhradu na pol. 5137 . Mám raději přeúčtovat na 028 (na 028 mám hranici, že evidujeme od 3000 Kč, nemůže mi být vytknuto, že to tady není?? a rukavice do podrozvahy a oper. evidence) 2.Obci byla poskytnuta investiční dotace na hřiště, které bylo dokončeno v 6/2018 (protokol o předání), do majetku zaúčtováno 7/2018 k tomuto datu i dohada na transfer. Odpisujeme až na konci roku - můžu do odpisů dát datum v 6/2018 na základě předávacího protokolu ( na to máme jiný program) nebo se mi datum musí shodovat s účetnictvím tzn. 7/2018. Jak dopočítat transfer za uplynulý měsíc??

1. Záleží, jak si to upravíte ve směrnici, můžete si určit, že textilie, prac. pomůcky jako např. zásahové obleky apod. považujete za věc s životností kratší než rok a účtovat je rovnou jako materiál na účet 501, pol. 5139. Pokud je za majetek budete považovat, pak musíte respektovat vaši spodní hranici a obleky a obuv zařadit na účet 028, protože i jednotkově ji splňují, pak účtování na 558, pol. 5137, popř. zde je asi vhodnější u všeho pol. 5132 a rukavice na 902, jak správně uvádíte, ty tedy nechat na účtu 501. Předpokládám, že dotaci máte neinvestiční. Nezapomeňte je jako OOP řádně předat a vést o nich evidenci.

2. Měli byste kopírovat účetnictví, podle účetních předpisů se odpisuje od měsíce následujícího po zařazení, které u vás proběhlo až v červenci. Správně byste tedy měli odpisovat od srpna, otázkou je, jestli jste hřiště chybně zařadili, nečekali jste např. na kolaudaci, pak by bylo správně odpis a rozpouštění dotace účtovat už od července, od června ale každopádně ne, v červnu mělo být správně zařazeno do majetku a kdyžtak si poznamenejte, proč účtujete odpisy a rozpouštění dotace už v měsíci zařazení - že jste zařadili o měsíc později než bylo dokončení.

Naše městská část měla uzavřenou nájemní smlouvu s nájemcem nově zrekonstruované budovy. Nájem byl sjednán včetně DPH. V počáteční době byla sjednána sleva na nájemném. Bohužel došlo ze strany nájemce k porušení smlouvy, a proto byla smlouva ze strany městské části vypovězena k 31.1.2018 a po tomto datu mu byl dofakturován rozdíl na nájemném, který neuhradil. Nájemce budovu neopustil, a proto je mu každý měsíc fakturováno tzv. bezdůvodné obohacení a to bez DPH. Nájemce trvá na tom, že nájem nezanikl a každý měsíc posílá částku včetně DPH. Mám tedy dva dotazy: 1) Měl být rozdíl na nájemném vyfakturován s DPH? My jej máme jako osvobozené zdanitelné plnění, protože už byla smlouva ukončena. Máme tedy dodanit a navýšit pohledávku? 2) Máme tzv. bezdůvodné obohacení fakturováno chybně bez DPH a máme dodanit? Děkuji za odpověď

Prvotně upozorňuji, že otázky, které kladete, nebudou mít úplně jednoznačnou odpověď (respektive zejména ta druhá):,

- k první otázce - pokud jsem správně pochopil - nájemné bylo sjednáno v režimu s DPH (tedy bez aplikace osvobození od daně). Došlo k nějakým porušením smlouvy a nájemné bylo navýšeno. Nevím, jak je to sjednáno - ale jsou dva teoretické pohledy - buď se jedná o sankci - tedy úplně mimo DPH (tedy ne osvobozené od daně, ale úplně mimo) nebo o zvýšení základu daně podle §42 (a musím říci, že mi toto přijde jako varianta, která je pravděpodobnější). Tedy pokud by se jednalo o zvýšení základu daně původně zdaňovaného plnění, tak i toto zvýšení bych musel dát s DPH 21%. Ale opakuji - nevím, jaká byla konkrétně smluvní ujednání ...

- druhá otázka - to je velice nejasné. Bezdůvodné obohacení samo o sobě není úplatou za poskytnutí služby - tedy teoreticky v režimu mimo DPH (jako náhrada škody). Problém ale je v tom, jak nahlížet na situace, kdy faktické užívání dále trvá, nevím, jaké vyvíjíte kroky k tomu, aby nemovitost opustil (pokud jsem správně pochopil - neutěšený stav trvá již cca 10 měsíců) - pokud jste zaujali spíše pasivnější postoj, tak je to problém. Já tím chci jen říci, že velice jednoduše můžeme sklouznout do hodnocení, že fakticky věcně pokračujete v nájemním vztahu (navíc v této situaci podpořeno tím, že pokud správně chápu, tak nájemce považuje nájemní vztah za dále trvající). Jestli je tam tento problém (tedy jakýsi "tichý souhlas s  pokračováním v užívání", projevující se třeba tím, že nejsou činěny aktivní kroky k ukončení užívání), tak bych asi pokračoval ve fakturaci s DPH podle původní smlouvy. Ale opakuji - tady jsme na velice tenkém ledě. ZN

Započítává se do zákonné lhůty 15 dní před projednávání návrhu rozpočtu i den skutečného fyzického vyvěšení? Konkrétně ZM je 12.12., vyvěšeno dnes tj. 27.11. Je to v pořádku?

Já bych zde využila analogii, kdy problematikou doby vyvěšení se zabývá metodika MV č. 7.2 a na str. 52 a je tam řešen obdobný problém ve vztahu k záměru. Neúčinnost vyvěšení podle toho nezpůsobuje ani započtení dne vyvěšení, vy to máte naprosto dobře, protože i když den vyvěšení nezapočteme, tak bude rozpočet viset 15 dnů, den sejmutí se započítává určitě bez problémů, jak z níže uvedeného vyplývá - citace z metodiky :

"V praxi je především sporné, zda do doby zveřejnění záměru lze zahrnout i den vyvěšení a sejmutí z úřední desky (pak by záměr byl reálně zveřejněn jen celých 13 kalendářních dní) nebo nikoli a zákonnou podmínkou je naplnění celých 15 kalendářních dní (pak by záměr byl na úřední desce reálně 17 dní včetně data zveřejnění a sejmutí z úřední desky). Tuto otázku již vyřešila judikatura Nejvyššího soudu, konkrétně rozsudek ze dne 23. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2146/2010 (zaujatý právní názor byl „potvrzen“ rozhodnutím ze dne 25. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 4084/2014). Soud při posuzování účinků zveřejnění záměru především připustil, že do záměru bude započítáván i den sejmutí z úřední desky, nikoli den vyvěšení. Současně však dovodil, že i v případě zveřejnění na dobu pouze 14 dní (jinak řečeno v případě, že by zákonná doba 15 dní byla splněna jen při započtení též dne vyvěšení na úřední dece), nepovažuje takové pochybení za pochybení, které by znamenalo neúčinnost zveřejnění (přestože obsahově jde o porušení § 39 odst. 1 zákona o obcích co do zákonem předepsané doby zveřejnění). Lze tedy konstatovat, že k účinnému zveřejnění záměru dojde i tehdy, jestliže byl na úřední desce (včetně elektronické úřední desky) zpřístupněn po dobu patnácti dnů, včetně dne vyvěšení a sejmutí z úřední desky. Dobu zveřejnění ovšem nelze sčítat, takže při předčasném sejmutí záměru z úřední desky nezbývá než jej zveřejnit znovu na celých 15 dní. V této souvislosti je třeba připomenout, že podle § 65 odst. 3 zákona o archivnictví (499/2004 Sb.) je povinnou součástí každého dokumentu zveřejněného na úřední desce uvedení údaje o dni vyvěšení a sejmutí z úřední desky".

Prosím o radu s celkovým zaúčtováním dotace od Ministerstva pro místní rozvoj (program Podpora rozvoje regionů, podprogram Podpora obnovy a rozvoje venkova), typ financování Ex ante, název akce "Rekonstrukce místní komunikace......". Rozhodnutí jsem zaúčtovala na 915/999 ve výši dotace 1 000 000,- Kč s ozn.org. Na jaké účty mám postupně dále účtovat předpis fa, úhrada fa, příjem dotace, vyúčtování dotace.....,(paragraf, položka, ÚZ.....). Pro lepší orientaci si dovoluji zaslat na Váš mail Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Na tuto akci byly ještě další náklady placené obcí, kam zaúčtovat tyto?

Podle rozhodnutí vám byla přiznána neinvestiční dotace ve výši 1 mil. Kč, přidělený ÚZ je 17027. Příjem dotace účtujte jako zálohu zápisem 231 ÚZ 17027, org, pol. 4116/374 a odúčtujte podrozvahu 999/915. Fakturu za (předpokládám) opravu komunikace účtujte 511/321, úhradu 321/231 ÚZ 17027, org, odpa 2212 pol. 5171 ve výši dotace 1 mil. Kč, zbytek jako vlastní podíl RS stejně, ale značení jen org. Vyúčtování dotace bude zápisy 346/672 a 374/346, pokud by nebyla dotace vyúčtovaná do konce roku, ale máte vynaložené náklady, musíte dotaci dohadovat do výnosů 388/672, vyúčtování příští rok pak 346/388 a 374/346.

V roce 2016 jsme započali s opravou bytového domu v majetku města, v roce 2017 byla oprava přehodnocena na rekonstrukci, přeúčtovala jsme projektovou dokumentaci 518/042 a označovala ORG. V květnu 2018 zkolaudováno a provedeno TZ budovy 021/042, od června odpisujeme, máme měsíční odpisy. Poté jsem se dozvěděla, že budeme žádat o dotaci, transfer jsem neřešila, neměli jsme žádný dokument (smlouvu, rozhodnutí). Nyní před koncem roku přišlo že projekt Sociální byty v ulici K... byl schválen Řídicím orgánem IROP k financování. Celková výše celkových způsobilých výdajů je 3.898 999,00 Kč. Investice, 95 % EU, 5 % vlastní podíl. Žádost o platbu bude začátkem roku 2019. Na základě rozhodnutí zaúčtuji na podrozvahu 915/999. Všechny faktury zpětně ručně označím a letošní rok proúčtuji s nástroj, zdroj, UZ. 1. Transfer zařadím na kartu kdy?, zároveň s žádostí o platbu 346/403 či dříve? 2. Na základě tohoto rozhodnutí nám firma, která za nás žádala o podporu vystavila fakturu ve výši 229 900 Kč, kterou jsme 23.11.2018 uhradili. TZ již zařazeno tak jsem účtovala jako službu 518/321. Po pročtení dotačního titulu jsem zjistila, že i tato faktura je částečně způsobilým výdajem. Jak nyní zaúčtovat, dotace je investiční, mám o tuto částku navýšit TZ nebo raději žádat o změnu na neinvestiční výdaj, dle tel. Inf. je možné. Děkuji

K té opravě PD souhlas, pokud to nebyla významná částka. Pokud by cena PD byla vyšší než 260 tis. Kč nebo 0,3 % vašich aktiv netto, pak jste měla opravit zápisem 042 MD/408 D a popsat do přílohy, jinak správně účetně je zápis MD/D, tedy 042/518, to jen úvodní poznámky. K dotaci:

1. Jelikož je to dotace přiznaná až po dokončení majetku, tak nemáme upraveno, jak v takovém případě postupovat. Určitě ale výdaje nedooznačujte, v době jejich vzniku jste o dotaci neměli info, nejedná se o opravu chyby, ale o novou skutečnost, takže neznačení vám ani nemůže být vytknuto. Ohledně účtování, zaúčtovala bych až k datu jejího přijetí rovnou 231/403 a teprve v tuto chvíli bych jí zadala na kartu majetku, ale můžete i přes předpis 346/403, to je na vás a opravdu vcelku jedno, když to není předpisy upraveno, já bych ale klidně čekala až na přijetí, a tím, že je majetek již zařazen, nemusíte s tím spěchat. Druhá možnost by byla zúčtovat jí do výnosů, ale MF se vyjářilo, že u dotací přiznaných po datu zařazení majetku do užívání by měla být při rozhodování, jak je účtovat, brána v úvahu významnost, u vás to významná částka je, takže bych jí na účet 403 a k majetku přiřadila, ale je vhodné mít tyto případy dotací ošetřeny ve směrnici, stanovit si i třeba tu významnost.

2. Výdaj vznikl až po zařazení majetku do užívání, nejedná se-  a to bez ohledu na významnost-  o opravu vstupního ocenění, takže účetně správně by bylo zaúčtovat to spíš do nákladů na účet 518. Takže pokud to bude možné, změnit na to dotaci na neinvestiční by bylo úplně nejsprávnější a asi i nejjednodušší řešení než vymýšlet, co s tím, když by na to byla dotace investiční.

Dle § 13, odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb. se zveřejňují schválená pravidla rozpočtového provizoria, nikde není uvedeno, že má být předem zveřejněn návrh pravidel rozpočtového provizoria, ale v § 22a, bod 2, písm. d) je uvedeno, že přestupek je právě nezveřejnění návrhu pravidel rozpočtového provizoria dle § 11. odst. 3. Domnívala jsem se, že návrh pravidel provizoria se před schvalováním v zastupitelstvu nezveřejňuje, že se zveřejní po schválení, mohu poprosit o výklad?

Je to chyba legislativního procesu, bohužel zatím neodstraněna, ale v zákoně opravdu, jak jste sami zjistili, není stanovena povinnost návrh pravidel rozpočtového provizoria zveřejnit, tak ani nemůže být uplatněna sankce, je to technická chyba předpisu, cituji Vám k tomu i vyjádření MF ze zpráv č. 2/2017:

"V průběhu legislativního procesu byla z původního návrhu zákona vypuštěna povinnost zveřejňovat návrhy rozpočtových opatření a návrhy pravidel rozpočtového provizoria.Tato skutečnost však nebyla reflektována v novém znění § 22a, konkrétně v odstavci 2 písm. d), odstavci 3 písm. d) a odstavci 4 písm. d). Do přijetí legislativně technické novely je proto na tato ustanovení nutné nahlížet jako na ustanovení neaplikovatelná, a to pokud jde o nezveřejnění návrhu rozpočtového opatření a návrhu pravidel rozpočtového provizoria. Vzhledem k neexistující zákonné povinnosti nemůže být nezveřejnění návrhu rozpočtového opatření a návrhu pravidel rozpočtového provizoria správním deliktem a ÚSC, regionální radu nebo DSO tak za nezveřejnění těchto návrhů nelze sankcionovat."

V naší obci se bude budovat nové veřejné osvětlení a staré se bude vyřazovat z majetku. V letošním roce jsme dostali dotaci na lampy a 24.11.2018 byly vystaveny faktury na materiál uznatelných a neuznatelných nákladů ( což jsou jen lampy a sloupy). Výkopové práce budou prováděny až v roce 2019 a to bude i faktura na práce. VO staré bude ještě do roku 2019 fungovat Chtěla jsem se zeptat jestli jsem faktury zaúčtovala správně: Předpis 042/389 jako nedokončená majetek, který se bude dokončovat až v roce 2019 a platbu 231/321 s pol.3631 a par.6121. Jak budu postupovat v roce 2019 až bude VO namontováno a dostaneme kolaudační rozhodnutí a jestli výkopové práce a zapojení světel bude také účtováno jako majetek.

Faktury zaúčtujte klasicky 042/321, úhradu 321/231, fakt, že se jedná o majetek rozpořizovaný, je vidět použitím účtu 042, není zde důvod tvořit dohadu, zápis 042/389 se účtuje ve chvíli, kdy potřebujete dohadovat částku do ceny majetku (nevyfakturované dodávky) ke dni jeho zařazení, vy ale částku faktury víte, není zde co dohadovat, takže účet 389 určitě ne, ale klasický předpis přes 321. Platbu musíte označit i přiděleným značením (ÚZ, popř. i nástrojem i zdrojem, jestli je dotace ze zahraničí), aby bylo vidět, že je kryto dotací. Dotaci veďte jako zálohu na účtu 374, popř. 472, pokud její vyúčtování proběhne za déle než rok od přijetí. Předpokládám, že vám dali dotaci na dokončené nové VO, vy ho ještě dokončené nemáte, takže dotaci zúčtujete až příští rok, k 31.12. byste měli i zaúčtovat dohadu dotace 388/403 ve výši procento dotace x letos vynaložené uznatelné náklady, nevím, jestli i příští rok budou nějaké náklady uznatelné, asi ne, když píšete, že ji máte na lampy a ty máte hotové, tak možná budete dohadovat celou dotaci.

Ohledně účtování VO, jestli staré bude kompletně demontováno, tak byste jej příští rok, až k tomu dojde, měli vyřadit likvidací, protože je ale vyřazováno v důsledku výstavby nového, měla by jeho ZC vstoupit jako související náklad do ceny nového VO zápisem 042/081 (v té jeho zůstatkové ceně), v jeho PC ho vyřadíte 081/021. Nové VO zařaďte příští rok po dokončení do majetku v celé jeho ceně, tedy nejen materiál, ale i práce a všechny související výdaje v souladu s § 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb. (správní poplatky, PD apod.).

V roce 2017 jsme obdrželi registraci akce a rozhodnutí o poskytnutí dotace z programu 11531 - operační program životního prostředí 2014-2020 na ,,revitalizaci větrolamu ". Dotace je vypsána jako investiční, celá akce spočívá ve výsadbě 192 ks stromů ( tedy zeleň ). Dle smlouvy o dílo byla akce dokončena ke dni 20.12.2017. Dodatkem ke smlouvě byla uzavřena s dodavatelem následná péče o větrolam od 1.12.2017-30.11.2020. Při předauditu v tomto měsíci nás auditor upozornil, že nemáme zařazeno do majetku ( zřejmě dle předchozích dotazů na Vašich stránkách účet 029 ). Nevíme jak se postavit k účtování následné péče, jestli zvolit položku 5169, nebo pokračovat v nedokončené investici, tedy položkou 6xxx. Kolegyně telefonovala finanční manažerce a zjišťovala zda následná péče má být součástí investice či nikoliv. Ta ji oznámila, že jí to nezajímá, slušně řečeno ji odbyla. Zbývá tedy otázka zda zařadit do majetku bez následné péče a pak při kontrole dojít k závěru, že případně účetní jednotka nepostupovala správně. Z podmínek smlouvy o dotaci toto nelze vyčíst. Samozřejmě auditoři chtějí, abychom si zjistili, ale kde ?

Ve vašem případě je určitě nejvhodnější řešení, z důvodu dodržení podmínek dotace, účtovat to jako TZ pozemku na účet 029. Měli byste to tedy z nákladů přeúčtovat na majetek zápisem 029 MD/408 D, účet 408 volím, protože částka za výsadbu bude asi významná, kdyby nebyla, pak můžete opravit přes náklady. Je potřeba také dopočítat odpisy od ledna do teď, jestli účtujete odpisy ročně, pak stačí k 31.12. RS už zpětně samozřejmě neopravíte. Ohledně toho, na co se ptáte, podle účetních předpisů patří náklady vzniklé po zařazení majetku do nákladů, nikoliv do jeho ceny a to váš případ podle mě je, zařadit jste měli TZ v prosinci, odpisovat od ledna a následná péče o nově vzniklý majetek je i ze své povahy neinvestiční, určitě by neměla patřit do ceny majetku, ale klasicky do nákladů (účet 518, pol. 5169). Neumím vám ale poradit v tom, jestli to je či není způsobilý výdaj k dotaci, měli byste k ní mít podklady a z těch by mělo být čitelné, na co všechno vám dotaci dali, jinak byste přece ani nebyli schopni o ní účtovat, v rozhodnutí najdete výši způsobilých investičních výdajů a vy jste ti, kdo by jejich částku měli umět rozklíčovat (samozřejmě nemyslím přímo Vás, ale odpovědné osoby), o co jste žádali, z čeho se ta částka skládala. Jestli jste žádali přes nějakou firmu, tak ale stejně jste museli pracovat s nějakým rozpočtem od dodavatele apod. Podle toho, jak to popisujete, se to ale nejspíš do dotace nedostalo, když jste to řešili až pak dodatkem, tak jste to asi objednávali v době, kdy dotace už byla vyřízena, zkuste to vyřešit s někým od vás, kdo měl tuto dotaci na starosti (i když žádala za vás firma, musel to s ní někdo řešit), ale účetně je to správně neinvestice, takže v přezkumu hospodaření byste s tím určitě problém neměli, kdybyste to účtovali do nákladů, otázkou je ale, jak by dopadla kontrola dotace, ale pokud by to způsobilý investiční výdaj byl, tak by se zase muselo řešit, že je to v rozporu s účetnicvím. A zase se klidně zeptejte , až budete něco potřebovat :o) (myslím to ironicky, jen jsem se musela usmát nad naší "šalamounskou odpovědí", ale víc nás už k tomu asi nenapadne ...

Prosím o radu ohledně vodoměrů. Město vlastní vodovodní řady, které má v pronájmu společnost, jež je obhospodařuje. Tato společnost osazuje nové vodoměry v případě vzniku nových vodovodních přípojek. Vodovodní přípojka není ve vlastnictví města, ale patří např. občanovi, který se chce připojit k hlavnímu vodovodnímu řadu. Nové vodoměry pak společnost vyfakturuje městu. Vodoměry jsme dosud účtovali (dle jejich ocenění) buď na 028 nebo na 501 spolu s účtováním na podrozvahovém účtu 902. Nyní jsem zjistila, že by to dle nařízení GFŘ mělo být jako součást stavby? Případně jako 501 či 511? Jak pak město může evidovat vodoměry, když jim nepřidělí inventární čísla? A dále prosím poradit, v případě, že máme účtováno chybně, co máme udělat se stávajícím zařazením na 028 a 902. Mají se vyřadit? Předem moc děkuji za odpověď.

Zdenku - my jsme to spolu řešily, ale samozřejmě si nepamatuji jak, toto mi nevadí, ale nechci nabourat systém, je to OK?

Ivo moc prosím - nezeptala by ses na nějakém VaKu - jak to má být? Totiž zkoušel jsem hledat a podle §16 odst. 2 je vlastníkem vlastník vodovodu. A teď nevím, jestli přípojka (definice v §3) je také částí vodovodu - skoro to na mne působí, že ne. To by ale znamenalo, že by byl vodovodní řád, potom přípojka ve vlastnictví občana a následoval by vodoměr - ten ale ve vlastnictví zase třeba té obce ... - tak mám zmatek, protože vím, že někde vodoměry prodávali ... - nemáš nějakého vodáka, který by věděl, jak to právně je? Já se mohu případně zkusit zeptat pana Peroutky - ale asi až zítra nebo spíše pozítří.  

Máte pravdu, že vodoměry mají být součástí přípojky, jestli jsou přípojky občanů, tak i vodoměry by měly být jejich, tzn. určitě ne ve vašem majetku. V takovém případě jejich pořízení můžete účtovat rovnou do spotřeby na účet 501, pol. 5139 a bylo by vhodné je občanům nějak předat do užívání (třeba výpůjčkou, tu evidovat jen mimoúčetně). Ty dříve pořízené, pokud byly pořizovány na přípojky občanů, vyřaďte 088/028 a 999/902,  do nákladů jste je účtovali, jen ne přes účet 501, ale 558 (ty na účtu 028), takže nic jiného není potřeba opravovat. Kdybyste pořizovali vodoměry na vaše přípojky, bylo by to TZ, případně podlimitní.

Ohledně součásti stavby - dostali jsme od jednoho odborníka k tomu doškolení: 

Současný stav je skutečně takový, že vodoměr na nové odběrné místo pořizuje vlastník řadu (nikoliv provozovatel, nikoliv vlastník přípojky). Pokud se prý třeba řad pronajímá nějakému VaKu, má se za to, že se pronajímá i s vodoměrem. Praxe je ale prý taková, že vodoměry nejsou účtovány jako součást stavby řadu, ale samostatné movité věci – tedy podle ceny na 501.

 Jedinou výjimkou by byly nějaké podružné vodoměry …. (to je ale asi jiný případ)

 Co je ale na tom ještě zajímavé – pokud se pořídí vodoměr a je následně vyměněn (je tam lhůta 6 let na nutnost případného ocejchování – což ale znamená stejně výměnu za jiný …) – tak toto již zajišťuje provozovatel, nikoliv vlastník – tedy vlastně vám tu věc „seberou“ (tady ten systém asi není právně úplně domyšlen …).

 Ještě podotýkám – vlastník vodovodu (řadu) má prý nést cenu vodoměru, ale jeho montáž již ponese vlastník přípojky … - tedy příslušné nemovitosti.