Dotazy

Přílohou zasílám dotaz za účelem kontroly zaúčtování a prosím také o radu pro níže uvedené dotazy: Naše obec obdržela v roce 2017 Rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR prostřednictvím Národního programu Životní prostředí, jedná se o podporu formou dotace na akci: Revitalizace a posílení stávajících vodních zdrojů, realizovaná v letech 2018-2020. V rozhodnutí je uvedená podpora formou dotace ve výši 80% z celkových nákladů a 20 % vlastní náklady. Jedná se o investiční akci. Bohužel UZ není uvedené ani upřesnění, jestli se jedná o spolufinancování EU. Domnívám se, že se jedná o národní zdroj (tuzemský zdroj), uvedu UZ , bez nástroje a zdroje. UZ uvádím 90102. Na základě Rozhodnutí byla podepsaná smlouva s uvedením výše podpory a vlastních nákladů pro jednotlivé roky. V roce 2018 bylo následně proúčtováno: projektová dokumentace, zadávací dokumentace, autorský dozor, odborný posudek, stavební práce. Jsme plátci DPH a u výše uvedených dokumentů byl uplatněn odpočet DPH v plné výši, stavební práce v režimu PDP, odpočet v plné výši. Vodovod evidujeme jako vlastnictví obce, spotřeba vody pro veřejnou správu je minimální, koeficient stanovený dle § 75 ZDPH. Přijaté faktury jsou zaúčtované následně: MD 042xx (80%) ORJ +ORG, MD 042xx(20%) ORJ+ORG D 321xx (80%) ORJ +ORG, D 321xx(20%) ORJ+ORG, MD 343xx ORJ+ORG ( značení vl. Zdroje) Stavební práce zaúčtované: MD 042xx (80%) ORJ +ORG, MD 042xx(20%) ORJ+ORG D 321xx (80%) ORJ +ORG, D 321xx(20%) ORJ+ORG, MD 343xx ORJ+ORG ( značení vl. Zdroje) , D343xx ORJ+ORG ( značení vl. zdroje) , Platba faktur: D 231xx Odpa 2310 Pol 6121 UZ 90102 ORJ+ORG 80% D 231xx Odpa 2310 Pol 6121 ORJ+ORG 20% MD 321xx ORJ+ORG 80% MD 321xx ORJ+ORG 20% Zhotovila jsem výkaz DPH a prosím o radu, jak mám provést zaúčtování DPH z PDP na RS , v případě, že uplatňujeme odpočet DPH v plné výši a v kterém období. Rozhodnutí zaúčtované v podrozvaze MD 955 D 999 0955. Na konci roku proúčtuji dohad MD 388xx D 403xx ve výši fakturované částky celkem x procento dotace Prosím o kontrolu správnosti zaúčtování, radu s určením zdroje a UZ, radu s RS DPH z PDP. Také bych poprosila o radu, jak postupovat v případě, že do konce roku nedostaneme dotaci ani vyjádření k odeslanému čerpání dotace. Předem děkuji.

ÚZ by se v číselníku MF měl vybírat podle programu, podle mě je tedy ve vašem případě správný tento:

Jak z názvu programu vyplývá, mělo by se jednat o dotaci z národních peněz, tedy nikoliv z EU a značení správně v tomto případě navrhujete jen ÚZ (ale 90992), nikoliv ale už nástroj a PP, ale to by mělo vyplývat i z rozhodnutí, tam většinou uvádějí, jaký je podíl SR, jaký případně EU.

Informace k programu jsou na tomto odkazu:

https://www.narodniprogramzp.cz/

Ohledně účtování, je možná zbytečně složité rozdělovat jednotlivé syntetické účty procenticky na ty, jejichž výše je kryta dotací a na vlastní zdroje, pro splnění podmínek dotace je většinou postačující oddělený analytický účet, org, popř. orj a pak značení příjmů a výdajů ÚZ a org.  Výdaje značíte dobře, ale opravte ÚZ na ten 90992. Jinak účtujete dobře, nevadí, když od nich do konce roku nebudete mít žádný podklad, od toho je dohada, že odhadujete výši očekávané dotace na základě dostupných podkladů a informací, jinak se nic jiného účtovat nemusí. Letos to dokončené mít pravděpodobně nebudete, takže takto to stačí, nemusíte mít peníze na účtu k tomu, abyste to mohli zobrazit jako zdroj krytí na účtu 403, důležité je mít dotaci přiznanou. Až vám nějakou část nebo celou pošlou, zaúčtujete jí na zálohy (374 nebo 472, pol. 4213 a značení ÚZ a org), ve výši zálohy odúčtujete z podrozvahy. K datu zařazení majetku případně dovytvoříte dohadu do celkové výše dotace a dotaci začnete rozpouštět. K datu ZVA jí vyúčtujete 346/388 a 374(472)/346.

Ohledně účtování DPH v PDP, když je plný nárok na odpočet, doporučuji neúčtovat to přes RS, nechat na pol. 6121 částku základu daně a zaúčtovat  343/343. Nedochází k platbě, není potřeba účtovat přes RS, umožňuje to novela RS od 1.1.2017. Druhá varianta by byla přes pol. 8901, tedy úhradu na pol. 6121 nechat včetně daně, účtovat tedy takto:

321 MD…..základ daně

231 10  8901 MD…..daň

231 10 2321 6121 D ……………… základ daně + DPH 

K datu přiznání zápis: 231 6399 5362 minus D/ 343 D a zároveň 343 MD/ 231 8901 D.

Dovoluji se na Vás obrátit s dotazem ohledně zveřejnění návrhu rozpočtu. Letos budeme rozpočet na rok 2019 schvalovat v prosinci, jde mi o to, co musím mít v návrhu? Musí tam být i schválený rozpočet na rok 2018 a skutečnost roku 2018? Loni jsme schvalovali v lednu a jako přílohu jsem dala FINKU K 31.12. Mohu k tomu vyvěsit listopadovou na elektronickou desku?

To, na co se ptáte, je požadavek zákona č. 23/2017 Sb., který je ale v tomto celkem stručný, a v § 5 odst. 3 uvádí: "S návrhem rozpočtu na rozpočtový rok veřejná instituce zveřejní informace o schváleném rozpočtu na rozpočtový rok předcházející roku, na který je předkládán návrh rozpočtu (dále jen „předcházející rok“), a o očekávaném, nebo skutečném plnění rozpočtu za předcházející rok".

Není nikde upraveno, do jaké míry to máte zveřejnit, ani jakou formou, v zákoně jen je, že máte zveřejnit informaci o... Někdo dává samostatné sloupky do návhu rozpočtu, stačí ale dát do návrhu rozpočtu na 2019 odkaz na zveřejněný rozpočet 2018 na internetu. Ke zveřejnění informace o očekávaném plnění, vy tedy nezveřejňujete skutečné plnění, když návrh sestavujete před koncem roku, tak jej ještě nevíte, ale plnění očekávané, což je upravený rozpočet, neboli ve Fince sloupec rozpočet po změnách. Opět zákon nerozvádí, do jaké míry podrobnosti to máte zveřejnit, můžete upravený rozpočet ve struktuře závazných ukazatelů nebo klidně i ten výkaz FIN 2-12 M.

Když to shrnu, můžete to udělat jako vloni, jen je vhodné do návrhu rozpočtu dát odkaz na letošní rozpočet a Finku zveřejnit sestavenou ke dni zveřejnění návrhu rozpočtu.

Zda je nutné uchovávat e-mailovou korespondenci, když dodavatelská faktura přijde do naší organizace touto cestou. Na školení "Fakturace,pokladna ..." bylo panem školitelem sděleno následující: "Při zaslání daňového dokladu e-mailem je nezbytně nutné zajistit věrohodnost původu a neporušenost obsahu daňového dokladu dostatečně vhodným a průkazným kontrolním mechanismem, pomocí kterého bude vytvořena dostatečně průkazná auditní stopa vytvářející jednoznačnou vazbu mezi daňovým dokladem zaslaným prostřednictvím e-mailu a předmětným plněním. Vytištění, tj. převod elektronického daňového dokladu do listinné podoby, takto obdrženého daňového dokladu by měl být proveden tzv. autorizovanou konverzí (např. Czech Point). Archivováním vytištěných e-mailů, tak plátce shromažďuje podklady, které svědčí o nedodržení popsaného postupu". V naší organizaci je zvykem e-mailovou korespondenci u faktur uchovávat. Poraďte prosím, jak tedy dál s touto e-mailovou korespondencí ... prý ji dokládat nemáme, při kontrole by mohl být právě problém s věrohodností, popsáno, viz výše.

Ohledně uchovávání e-mailů záleží na vás, důležité je uchovat v souladu s § 35 zákona o DPH daňový doklad a můžete jej uchovat buď v listinné podobě nebo v elektronické a to bez ohledu na to, jakou formou vám byl doručen. Když se rozhodnete pro uchování v elektronické podobě, uchování e-mailu (v elektronické podobě) je jedním z možných technických řešení. Ale nikdo vás nemůže obviňovat z nedodržení § 34 kvůli tomu, že si uchováváte vytištěné e-maily bez provedení konverze, neprovedené autorizované konverze určitě není ani porušení věrohodnosti původu daňového dokladu podle § 34, protože to s tím vůbec nesouvisí, věrohodnost e-mailem doručeného DD řeší finanční správa na tomto odkazu:

https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2013_Informace_GFR_k_fakturaci.PDF

Na uvedeném odkazu si můžete vše kolem toho podrobně přečíst, ale když to shrnu, tak pokud zanesete do účetnictví elektronický daňový doklad, tak určitě není potřeba provádět autorizovanou konverzi, jejím smyslem je převod dokumentů z listinné podoby do elektronické či naopak s tím, že výsledný dokument má povahu originálu a lze s ním tak nakládat, ale to nemá co dělat s požadavky podle § 34, ty se zajišťují úplně jinými prostředky. Třeba právě ta věrohodnost původu je tam řešena na str. 8 a jako příklad je tam uvedeno:

"Součástí auditní stopy prokazující věrohodnost původu daňového dokladu může být například zaslání elektronického daňového dokladu e-mailem z předem sjednané e-mailové adresy (např. fakturace@xyz.cz), kdy tento způsob zasílání daňových dokladů je upraven vzájemnou dohodou stran transakce."

Zda provést nebo neprovést autorizovanou konverzi je pak třeba posuzovat v případě, že chcete převést daňový doklad z elektronické podoby do listinné či naopak, nicméně tuto problematiku řeší § 35a odst. 1 zákona o DPH, kde se k tomu jen píše: "Daňový doklad lze převést z listinné podoby do elektronické a naopak". Ze zákona povinnost autorizované konverze tedy určitě nevyplývá, ze stanovisek finanční správy zatím také ne, třeba na tomto odkazu:

https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2013_Fakturace-dotazy_na_web.PDF

jsou k tomu celkem zajímavé dotazy a třeba zrovna v otázce č. 6 se řeší převod pouhým skenováním. Nenašla jsem na finanční správně, že by v tom byla aktuálně nějaká změna.

Dobrý den, k 1.1.2019 se slučují naše 2 organizační složky v jednu. Jedna byla informační a kulturní centrum, kde se mimo jiné i prodává zboží a druhá byla knihovna. Nyní máme ještě nové centrum galerie , které sledujeme zatím na pragrafu 3315 než se uvede plně v provoz. Město chce tedy všechny činnosti sloučit do jedné org. složky. Právník mi napsal ať doplním tyto body: g) okruh příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele souvisejících s její činností, které zřizovatel svěřuje do její působnosti, a způsob jejich použití, a to na rozdíl od zbývajících příjmů a výdajů organizační složky, které zřizovatel o jejím hospodaření sleduje podle rozpočtové skladby a zabezpečuje je ve svém rozpočtu, h) způsob vedení odděleného účetnictví o příjmech a výdajích organizační složky svěřených jí do její působnosti podle písmena g), včetně případného zřízení a využívání samostatného bankovního účtu, a způsob vyúčtování prostředků sledovaných na tomto účtu a popř. také způsob stanovení a vyúčtování zúčtovatelných záloh poskytovaných na její provozní výdaje, Původně jsme sledovaly veškeré příjmy a výdaje na paragrafu 3319 u jedné org.složky a na paragrafu 3314 u druhé. Můj dotaz zní, zda v rozpočtu můžeme nechat tyto dva paragrafy (resp. 3, ještě 3315) a činnosti sledovat odděleně, nebo musíme všechny činnosti sledovat pouze na jednom paragrafu a oddělovat je případně org. znakem.

Organizační složka je součást obce. Kdysi bylo v opatřeních k RS umožněno používat tzv. kmenový odpa - tj. pro organizaci, i když měla více účelů, zvolit jeden převažující, myslím si, že by to ani v současnosti kontrola nevyčetla, ale správně je, že organizační složka má jen svůj org a člení své činnosti dle účelu a druhu v plné rozpočtové skladbě, lze její účetnictví přihrávat dávkově. Mohou mít i vlastní účet - z hlediska účetnictví je to však pro vás jen jako další ZBÚ. Mohou mít i pokladnu - zálohovou nebo přímo oddělenou. Je to stejné jako u každého organizačního členění.

Prosím o radu ohledně Re-Use centra. Re-Use centra fungují tak, že je občané využívají k odložení věcí, které jsou stále v provozuschopném stavu a mohou ještě posloužit někomu dalšímu, nebo naopak k jejich nákupu za symbolický poplatek. Dle fota je to skladový kontejner s elektroinstalací, bočními dveřmi a nájezdovou (prý kovovou rampou), vybaven policemi a skříní. Bylo mi řečeno, že to stavba není (žádné základy, jen postavený kontejner), tak prý mám dát do rozpočtu vybavení na 5137 a kontejner na 6122 ….. a taky nevím klasifikaci. Budeme mít na to dotaci inv. (re-usce centrum) a neinv. kompostéry, štěpkovače a kontejner na oděv, ty police a skříň v re-use centru.

Není to sice typická stavba, ale podle popisu bude její funkci plnit, bude i napojen na rozvod elektřiny, takže já bych to viděla pro účely zařazení do majetku spíše jako stavbu. Definitivně bych se rozhodla podle toho, jestli máte záměr ho někde umístit trvale, pak by se měl zařadit opravdu spíše na stavby nebo bude mobilní a budete ho různě přemisťovat, abyste věci sbírali na různých místech, pak souhlas s vedením na účtu 022. Z hlediska dotace to problém není, na stavby se zařazuje od 0,1 Kč, na 022 od 40 tis. Kč, u obojího to tedy bude investice a splníte tím podmínku dotace. Ty police a skříň dejte na účet 028, musí být ale v ocenění do 40 tis. Kč, max. je zařaďte nějak jednotlivě, abyste splnili podmínku neinvestice.

Blíží se inventury, dá se něco vylepšit, zajímalo by mne, zda jsou stanovena přesná pravidla pro analytiku účtu 403, zda musí být pro každý transf. samostatná analytika, pro rozpouštění stačí-li jen jedna společná?

Závaznou analytiku účtu 403 máte stanovenou dodavatelem vašeho SW, protože u ÚSC vstupuje do části C.1 a C.2 výkazu Příloha (případně i CF, pokud ho máte povinnost sestavit). Takže u zvýšení a snížení transferů je určitě potřeba používat takovou AÚ, aby to do příslušné části výkazu vstoupilo. A to nejen při přijetí transferu nebo jeho pravidelném rozpouštění, ale i např. při prodeji, darování a dalším nakládáním s majetkem, kdy je potřeba zúčtovat i příslušný transfer a příslušný pohyb se má ve výkazu zobrazit. Ohledně stanovení analytického účtu pro rozpouštění, pro přehlednost je možná vhodnější evidovat stejně jako transfery, jednotlivě i jejich rozpouštění, ale pokud budete schopni to rozklíčit, můžete i veškeré rozpouštění účtovat na jeden analytický účet, záleží i na pracnosti, jak velké množství transferů evidujete a hlavně to musí vstupovat do C.2 přílohy, jiná povinnost v tomto není, ostatní už záleží, jak se vám s tím bude lépe pracovat. U těch analytik pro přílohu a výkazy je nepříjemné to, že vlastně zůstatek transferů se musí počítat rozdílem dle analytik, jiná je pro přijaté, jiná pro rozpouštění, ale nejde to zatím jinak vyřešit, některé programy je do počátečních stavů ruší...

Dle revize Katastrálního úřadu se ruší stavební parcely a slučují se do trvalých travních porostů. V našich pravidlech pro oceňování pozemků máme stanovenou cenu za m2 stavební parcely Kč 200,--, za m2 trvalého travního porostu Kč 1,83 (dle indexu FÚ). Na základě § 25 zák. č. 563/1991 Sb. o účetnictví a stanovisek MF se přecenění investičního majetku v zásadě neprovádí. I pro přečtení odpovědí na dotazy k této problematice se přesto ptám, zda-li vzhledem k vysokému rozdílu v cenách za m2, by se dal obhájit postup nového ocenění i třeba z důvodu nějakých nových stanovisek MF ?

Změna v tomto nenastala, pořád se používá ocenění na bázi historických cen a v případě sloučení dvou parcel zůstává toto historické ocenění zachováno. Nemění na tom nic ani fakt, že došlo fakticky k znehodnocení ceny pozemku, určitě to udělali z nějakého důvodu, nejspíš se o stavební parcely ve skutečnosti nejednalo, ale pořád se má nechat historické ocenění, které je v dobré víře považováno za v době zařazení pozemku dobře nastavené. V registru majetku vyřaďte zaniklé stavební pozemky a přiřaďte je evidenčeně s jejich výměrami a oceněním k těm, se kterými se slučují. Stav účtu 031 se tím ale nezmění, jen je vhodné, když došlo ke změně druhu pozemků, je analyticky v rámci účtu 031 přeúčtovat z analytiky stavebních pozemků na analytiku, kde máte druh pozemků trvalé travní porosty. Jen doplním, že v případech, že pozemek jako parcela s číslem zanikne a vzniknou jiné pozemky s jinými parcelními čísly a dokonce s jiným druhem pozemku, tak je i možné nově vzniklé pozemky ocenit RPC. Pokud se jedná o stejné výměry, dáváme přednost historickému ocenění, když se liší, často volíme pro nově vzniklé RPC - což je rovněž v souladu se stanovisy MF k oceňování pozemků. 

Dobrý den, prosím o kontrolu zaúčtování. Od HSZ Střed. kraje jsme dostali automobil CAS s příslušenstvím PC 10 811 323,90 Kč ZC: 2 977 801,90Kč po zářijovém odpisu měsíční odpis 42 795,- Kč účtovat budu: 022/082 7 833 522,- Kč 022/401 2 977 801,90 Kč ZC do majetku zařadím PC 10811 323,90,, odpis od začátku roku 7 833 522,- aby mě vyšla ZC. potom jsme dostali vyprošťovací zařízení v PC 481 949,60 Kč a ZC 136 867,60 Kč po zářijovém odpisu účtování bude stejné 022/082 345 082,- 022/401 136 867,60 ZC a zařadím do majetku PC 481 949,60 a odpis od počátku roku 136 867,60 A k tomu jsme dostali drobný majetek, který je výbavou vozidla je tu jmenovitě vypsaný i s PC to zařadím jednou částkou a v majetku si zařadím po jednotlivém názvu majetku. účetně to bude 028/088 47 244,21 a podrozvaha 902/999 18 766,60 t Podepsaná Smlouva přišla dnes a automobil se předával 20.11. 2018

Zápisy máte správně, jsou VÚJ, takže od nich přebíráte ocenění včetně oprávek a případně, kdyby to měli pořízeno z dotace, tak je potřeba převzít i tu, ale to by vám asi sdělili. Převod drobného majetku je takto v pořádku, z hlediska dodržení ČÚS je ale potřeba, aby oni zaúčtovali odpis ještě za měsíc vyřazení, tedy za listopad a vy máte začít odpisovat od prosince. Takže částky v účtování se ještě trochu změní, v této věci je kontaktujte, protože když automobil předávali v listopadu, tak vy byste ho do majetku měli zařadit 20.11. a podle ČÚS se majetek odpisuje včetně měsíce vyřazení a od měsíce následujícího po zařazení. Trochu se vám tím tedy zvednou přebrané oprávky  navíc o dva měsíce, za říjen a listopad je musí ještě doúčtovat oni, vy začnete odpisovat od prosince (musíte si určit předpokládanou zbytkovou životnost, jejich odpisový plán nepřebíráte).

Vyplývá povinnost předkládání čtvrtletních výkazů ZŠ zřizovateli ze zákona nebo musí obec stanovit?

Ze zákona, nebo přesněji z vyhlášky č. 220/2013 Sb., tato povinnost nevyplývá, zabývá se tím § 26, kde se v odst. 1 píše:

 "Dotčená účetní jednotka zajistí schvalující účetní jednotce v průběhu účetního období přístup k mezitímním účetním závěrkám nebo vyžádaným informacím z těchto mezitímních účetních závěrek, k podkladům určeným vnitřním předpisem a dalším významným nebo vyžádaným informacím." a dále v odst. 2:

"Schvalující účetní jednotka může vůči dotčené účetní jednotce nebo vůči dotčeným osobám dotčené účetní jednotky

b) požadovat předložení účetních záznamů, včetně předložení mezitímních účetních závěrek nebo vyžádaných informací z těchto mezitímních účetních závěrek, podkladů určených schvalující účetní jednotkou a dalších významných informací,"

Takže sami od sebe nemusí, musí zajistit jen přístup, resp. předložit na požádání, takže pokud to bude zřizovatel požadovat, pak musí, ale, jak ze znění vyhlášky vyplývá, aktivita je zde na zřizovateli, zajistit přístup bych nevykládala ve smyslu automatického předložení. Je určitě vhodné si to ošetřit směrnicí, viz vzor, který máme v dokumentech, v archivu, je to dokument z 14.10.2013 s názvem "Směrnice - schvalování účetních závěrek zřízených PO" a tím se váš problém nejlépe vyřeší, když si stanovíte, zda/jak budete požadovat předložení mezitímních závěrek.

Jak zaúčtovat nově pořízený majetek. Jedná se o sloup s barevnými světly, je pevně spojený se zemí, v hodnotě 1 mil. Kč. Dle fakturace od dodavatele se jedná o umělecké dílo. Na toto dílo jsme obdrželi několik darů od fyzických a právnických osob. Nevím, jak toto dílo zaúčtovat, zda jako stavbu na účet 021 nebo na účet 032 Kulturní předměty.

Vznikl stavebně montážní technologií, takže i když splňuje kulturní účel, tak jej doporučuji evidovat jako stavbu. Kontroloři to tak raději vidí, ono z obsahové náplně kulturních předmětů vyplývá, že tam patří umělecká díla, ale v podstatě taková, která nejsou stavbou, protože je tam věta "Neobsahuje majetek uvedený v položkách „A.II.3. Stavby“". Problematické zde taky je, že vyhláška neobsahuje definici kulturního předmětu ani uměleckého díla, takže se nemáme o co opřít. A na stavby navíc patří nemovité kulturní památky, což právě kontrolory vede k tomu, že všechny nemovité věci kulturní povahy, i když nejsou přímo zapsanou kulturní památkou, jsou-li pevně spojené se zemí ( jsou součástí pozemku nebo jen nelze přemístit bez jejich poškození), patří na stavby. Proto bych to zařadila jako stavbu, více to odpovídá její definici, než definici kulturního předmětu v souladu se zněním vyhlášky. Navíc opravdu i u těch staveb více dochází k běžnému opotřebení, není tam ta kolísavost ceny jako u kulturních předmětů, i když s tím produkčním charakterem mám pořád problémy. Ale také se již poslední dobou více přikláním ke stavbám - včetně sousoší, pomníků...

Rada obce schválila prodej služebního telefonu bývalému starostovi. Poř.cena byla 4600,- Kč. Na bazaru máme zjistit, za jakou cenu se stejný typ prodává a za tu cenu prodat. Myslím, že přeceňovat se nemusí, není to významná částka. Vyřadím z majetku i účetnictví v pořizovací ceně, prodej zaúčtuji 231/646? Je tento postup správný.

Ano, vyřadit v PC zápisem 088/028 a výnos buď předepíšete 311/646 nebo rovnou při prodeji 231/646 v kupní ceně, pol. 2310. Ohledně přecenění na RH, i DDHM určený k prodeji se má na RH přecenit, ale samozřejmě je nesmyslné přeceňovat při takto nízkých částkách, jestli ale nemáte ve směrnici stanovenou významnost pro přecenění, tak jakoby musíte přecenit při každém prodeji, proto na to směrnici doporučujeme.

Zastupitelstvo obce (radu nemáme) v roce 2017 schválilo kompetenci starosty obce k provádění rozpočtových opatření (§102 odst.2 písm.a) a §99 odst. 2 zákona 128/2000 Sb.,) v určitém rozsahu. Je nutné opětovně schvalovat v novém zastupitelstvu? Starostu máme stejného a 2/3 zastupitelů také. To samé je schválené usnesení v 03/2018 - vznik případného pracovněprávního vztahu mezi obcí a členem zastupitelstva §84, odst. 2, písm. p) zákona o obcích.

Co je schváleno, platí až do nového usnesení, mohou změnit, nemusí, je to na ZO. Viz další odpovědi ke stejné problematice zde na stránkách. 

Město projednává přestupky řidičů a v některých případech nastane situace, kdy úředník nemá odborné znalosti k posouzení dané věci a nechá se vytvořit znalecký posudek odborníka, na jehož základě se poté rozhodne o vině či nevině řidiče. My jsme vždy náklady na tento posudek zahrnovali do položky nákupu ostatních služeb (5169). Auditor města však s naším zařazením nesouhlasí a tvrdí, že správná položka by měla být konzultační, poradenské a právní služby (5166). Prosíme tedy o radu, která položka je v tomto případě vhodnější.

Když se podíváme do obsahové náplně položky 5166, tak z ní vyplývá, že úhrada za znalecký posudek na ní patří, pokud slouží k rozhodování, což zde ano a výdaj není pro vás povinný, což bych zde chápala ve smyslu, že není, protože pro vás ze zákona nevyplývá povinnost si v takovém případě ZP nechat zpracovat (nebo o tom alespoň nevím), ale je to dobrovolný akt vyplývající ze skutečnosti, že rozhodující osoba nemá dostatečné znalosti k rozhodnutí. 

Jenže - já opravdu chápu položku 5166 v jiném smyslu a to kvůli textu "informování o sobě a své činnosti". Zde ten ZP potřebuji k výkonu činnosti, ne jen k nějaké "informaci" , stejně jako např. ZP při nakládání s majetkem; také není přímo uvedená povinnost, ale nepřímo, ke splnění úkolů obce, je potřeba. Ten vždy doporučuji na 5169. Můj názor je, že je položka 5169 přesnější než jak se chápe 5166 obecně, resp. tradičně. Ale můj ještě větší názor je, že je to celkem jedno a že řešíte hodně marginální problém, nic ve zlém :o).

Zaměstnanci našeho úřadu včetně starostky a místostarosty (uvolnění ) chodí na obědy do jídelny základní školy (ta je naše PO). Obědy pak škola fakturuje OÚ. Cena obědu je 65,--Kč z toho ze soc. fondu je hrazeno 20,--Kč , příspěvek zaměstnavatele je 13,--Kč a zbytek si hradí. zaměstnanec. Může částku 13,--Kč dostat starostka i místostarosta?? Zatím mají jen částku 20,--Kč ze sociálního fondu. Dále se chci ještě zeptat do jaké výše (jestli je to těch 55%) může být příspěvek na stravu a zda je to pak součet sociálního fondu a příspěvku zaměstnavatele? (u nás těch 33,--Kč)

V zákoně o obcích je teď přímo zakotvena možnost poskytnout uvolněným zastupitelům příspěvek na stravování, viz § 80 odst. 1, který zní zní: "Členovi zastupitelstva obce lze z peněžního fondu nebo z rozpočtu obce poskytnout" a v písm. d) se uvádí: "příspěvek na stravování, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obce". Je to ale pravomoc ZO, toto schvalovat, takže to musí schválit ZO. Ale trochu zde váhám, nad tím slovem "nebo" v části citace zákona, kterou jsem vám zvýraznila, ale je tím spíše myšlen fakt, že můžete poskytnout dvojí formou, ale nevylučuje to souběh forem (že poskytnete z rozpočtu i fondu). Protože v odst. 2 § 80 se uvádí, že "plnění podle odstavce 1 lze členovi zastupitelstva obce poskytnout za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům obce". Takže podle mě, pokud to ZO schválí, lze jim poskytnout stejně jako zaměstnancům tedy, přípěvek ze SF i z rozpočtu a je to podle mě i vhodné, aby měli stejné podmínky jako zaměstnanci a splnili jste tedy ustanovení odstavce 2.

Nejste omezeni v tom, jakou část budete přispívat, i kdybyste přispívali 100 %, tak v souladu  s § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů se to zaměstnanci nedaní, je to osvobozené plnění. Kolik přispíváte, se vždy posuzuje v součtu, je jedno, zda z rozpočtu nebo ze SF, obojí je váš příspěvek, když máte kombinaci, tak váš náklad je součet obou.

Ten limit 55 % se týká toho, že je to podle §24 odst. 2 písm j) bod 4 zákona o dani z příjmů limit hodnoty stravenky pro daňově účinný náklad na straně organizace (a ještě je to limitováno 70% stravného).

Dále pokud byste byli PO, tak pro ní platí vyhláška č. 84/2005 Sb., ve které  je limit 55% jako maximum z nákladů  (zbytek z fondu + platba zaměstnance).

Určitě tedy těch 55 % není u vás limit, co můžete přispět.

Dobrý den, prosím o pomoc v tom, že do rozpočtu r. 2019 potřebuji zařadit nákup 3 kontejnerů jako celek na tříděný odpad, které jsou v trojkaslíku v celkové hodnotě 750tis., a ten bude umístěn v zemi aby nebyly vidět, a aby ten kaslík s kontejnery měl na čem stát, tak pod něj vybetonujeme podlahu cca 150tis.. Otázka zní, budu to účtovat jako 021 nebo jako 022 s § 3725. Nejsem si jistá, když je tam ta vybetonovaná podlaha, jestli to může být 022 p.6122 § 3725 v celkové hodnotě 900tis. Kontejnery budou volně vsazeny do kaslíku, a ani ten kaslík nebude pevně připevněn k zemi.A ještě jeden dotaz, v ZŠ na chodbě mají na stěně z barevných sklíček výjev 2x4m Homole, a autor toho výjevu jim to bude restaurovat. Není to žádná kulturní památka, ale spíš místní význam. Mám to účtovat § 3326 a p.5169?

Kontejnerová stání považujeme za drobnou stavbu, to tedy určitě rozpočtujte na pol. 6121, nejsem si ale jistá, jak naložit s kontejnerem, spíše bych ho ale klasicky zaúčtovala jako samostatnou movitou věc na účet 022 a pol. tedy 6122, protože jestli si to dobře představuji, tak budou na tom podloží volně položené a asi vysouvací ze země, ale budete s nimi moct volně nakládat, pak bych postupovala stejně jako u nadzemních kontejnerů, tzn. zařadit jako stavbu "stání pod kontejnery" a samotné kontejnery jako movité věci.

Restaurování malby účtujte na pol. 5171, jako opravu, odpa máte dobře.