Dotazy

Rada obce schválila příspěvek do sbírky na svozový autobus Základní a praktické škole Svítání,o.p.s. Je správné zaúčtovat 3114 6313; účet 572?

Jestli jsou o.p.s., pak je správně položka 6321, asi z toho budou pořizovat autobus, nikoliv financovat přepravu, když volíte transfer investiční. Účet 572 je dobře.

Prosím o správné určení paragrafu a položky na živelní pohromy a krize - nově na rok 2019 do rozpočtu na školení /v pátek 9.11./ jsem si napsala jen položku 5213

V návrhu rozpočtu je povinná položka 5903 a nový odpa 5213. Může být problém s programem, že jsou obě nové, tak možná půjdou obsadit až po 1.1.2019. 

Dobrý den, prosím o radu jak postupovat, když jsem v měsíci listopadu obdržela fakturu k proplaceni v režimu PDP, DUZP 23. 7. 2018. V měsíci 7. 2018 neproběhla kontrolním hlášením ani následně čtvrtletním přiznáním k DPH. Dodavatel ji uvedla správně 7. 2018. Děkuji za odpověď.

Toto je bohužel na dodatečné daňové přiznání za 3Q/2018 a následné kontrolní hlášení za 7/2018. Tím, že je to v PDP, tak bych to být Vámi asi udělal.

Můj dotaz se týká tzv, nezpůsobilých výdajů stanovených zadavatelem. Dle mne se tyto výdaje účtují bez NZÚZ, pouze s org. Dotace je určena pouze na způsobilé výdaje - dle rozhodnutí činí dotace 40% způsobilých výdajů - účtováno NZÚZ a org., 60% vlastní zdroje - účtováno NZ a org. Je to správná úvaha?

Vaše úvaha je naprosto správná, výdaje se značí jen ve výši dotace, když je to ze zahraničí, tak váš podíl na způsobilých nákladech se značí nástrojem a zdrojem (ideálně navíc ještě ten org), nezpůsobilé opravdu jen org. Máte dobře nastaven systém značení, je vhodné si navíc zvolit i ten jednotný org.

Platíme zálohy na el.energii ve výši 2.720,- Kč -zaúčtování je 314/231 0100 2142 5154 a 502 0300/389. teď nám přišla mimořádná faktura-, na které máme uvedeno spotřeba el.energie 18.352,- Kč, přijaté platby 19.040,- Kč a přeplatek -688,- Kč. fakturu jsem dala do knihy došlých faktur na 321 - 688,- Kč.Přeplatek nám nebude vrácen na účet ( ani o něj není ponížena další záloha ) , ale bude vyúčtován až v příštím vyúčtování. Moc nerozumím proč bude další vyúčtování , ale hlavně nevím jak zaúčtovat došlou fakturu .

Předně záleží, jestli se jedná o vyúčtování meziroční nebo jen za letošní rok, kvůli dohadám, které účtujete s každou zálohou. No každopádně na dohadách a v nákladech máte již nějaké zálohy, takže vyúčtování teď zaúčtujte takto: (dohadnou položku máte předpokládám vytvořenou ve výši záloh 19040 Kč)

389 MD 19040 Kč, 502 minus MD 688 Kč/ 321 D 18352 Kč

321 MD/314 D zúčtování záloh ve výši spotřeby 18352 Kč

Na účtu 314 vám tak zůstane přeplatek, který tam necháte až do dalšího vyúčtování (převedli vám jej jako na zálohu na další období). Dohadnou položku výše uvedeným zápisem zrušíte a letos zbývá tedy dohadovat náklady za zbytek období, co vám nefakturovali v mimořádném vyúčtování.

Není moc účetně správné účtovat takto vyúčtování přes dohady, jestli se to týká jen tohoto roku, proto doporučujeme účtovat dohady až k 31.12., ale zase toto není běžná situace, většinou vyúčtovávají meziročně, asi měníte dodavatele nebo je to automaticky, nedávno jsem se s tím na obci setkala, že ČEZ dělá mimořádné vyúčtování, nevím už proč, je to nějaká administratnivní změna u nich myslím..

Je správné účtovat dopravu do pořizovací ceny drobného majetku, který účtuje PO přímo do spotřeby na 501 - účtovat jako o vedlejším pořizovacím nákladu dlouhodobého majetku...některé PO účtují dopravu i do 511, pokud dorazí faktura za opravy-údržbu a v dodacím listu je proveden rozpis fakturovaných položek.

Správně je opravdu doprava součástí pořizovacích nákladů jak materiálu, tak i např. DDHM, případně může být i součástí služby opravy, je to tak dobře. U ÚSC by také bylo správně, jen u položek u obce bychom dopravu k opravě dali na 5169, ale na účet 511 také. 

Dnes nám přišla Registrace akce a Rozhodnutí o poskytnutí dotace z OPŽP (vlastní zdroje 117, dotace 664). Realizace je ale celá až v roce 2019. Budu o tom letos nějak účtovat? Popřípadě jak?

Letos jen do podrozvahy, pokud dokončení déle než za 12 měsíců, tak 955/999, pokud kratší, tak 915/999. Nic jiného by se letos účtovat nemělo. A dát do rozpočtu 2019 dotaci i výdaje včetně vlastních zdrojů. 

Chtěli bychom se zeptat na správný postup při vyřazování majetku a pohledávek a schvalování těchto úkonů orgány města, tedy radou a zastupitelstvem. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v § 85 hovoří o tom, že zastupitelstvu je vyhrazeno rozhodování o: a) nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí, f) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 20 tis. Kč. Jde o tyto případy pohledávek v samostatné působnosti obce: 1. pohledávka vůči s. r. o., přihlášená do insolvenčního řízení, kdy bylo rozhodnuto o zrušení konkurzu na majetek dlužníka z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek zcela nepostačující, soud rozhodl o úpadku a v důsledku toho dochází ze zákona ke zrušení dlužníka, 2. pohledávka vůči spolku, který zanikl bez likvidace, 3. pohledávka vůči fyzické osobě, která zemřela a nemá dědice, U majetku jde o vyřazení nemovitosti v důsledku její likvidace (zbourání). Má město povinnost ve výše uvedených případech předložit návrh na vyřazení pohledávek a nemovitostí ke schválení zastupitelstvu nebo radě?

Nemovitost dle kompetence patří do zastupitelstva, ale je to pozbytí, o kterém nikdo nemůže rozhodovat, už se to prostě stalo, tak jen oznámit zastupitelstvu důvod vyřazení. Asi se nějak původně o zbourání již rozhodovalo?  Jestli spadlo samo, může se řešit ve škodní komisi, kdo se nestaral...ale je to jen uvedeno pro ukázání směru, jak přemýšlet, toto se asi nikdy neřeší. 

Ohledně pohledávek - vyřadit je musíte, takže jen dát na vědomí. Uvedené případy pohledávek by asi neměly patřit ani do podrozvahy - jen ten dědic, spíše neměl dědice a ani majetek, tak je to myšleno?

Zaplatili jsme blokovou pokutu HZS za způsobení požáru nedbalostí dle § 5 pís.c zák. 133/1985 Sb., hledala jsem v dotazech, ale nic jsem nenašla.

HZS jsou vybranou účetní jednotkou zřizovanou MV, takže pokuta by byla takto: 

542 MD/ 347 D a položka pří úhradě 5363. Odpa dle účelu - volila bych podle toho, na čem vznikl požár (např. na obecním úřadu 6171, v lesích 103x apod. )

Při slavnostním zahájení výsadby vinice si mohli zúčastnění poslanci vysadit stromek vinné révy za poplatek 1.000,- za kus. Jak tuto platbu zaúčtujeme?

Doporučila bych 231 odpa asi nějaké zemědělství?, pol. 2111 MD/ 649, příp. 602 D, DPH zde danit není potřeba. Přes pokladnu 261/602,649... Jestli to byla jen společenská událost , lze i odpa 3900, jestli je to vinice obce, pak máte asi nějaký kmenový odpa pro vaše zemědělské aktivity, např. 1019? 1014?

Obec na základě darovací smlouvy bezúplatně převádí kraj pozemek v účetní hodnotě 40 000,- Kč a na něm je budova v zůstatkové hodnotě k datu zápisu na KN 105 491,80 Kč. Prosím o radu jak účtovat převod na KÚ a vyřazení na obci.

Je to bezúplatný převod mezi VÚJ, k datu návrhu na vklad pozemek vyřadíte zápisem 401 MD/031 D v jeho účetní ceně 40 tis. Kč, budovu analogicky 401 MD v ZC, 081 MD ve výši oprávek/021 D v jeho PC. Kraj nabere opačnými zápisy, musíte jim sdělit vaše účetní ceny, oni to zrcadlově přeberou. Předpokládám, že jim pozemek převádíte včetně stavby.

Obec uzavřela "Smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a smlouvu o právu provést stavbu" s firmou ČEZ. Jedná se stavbu 3 kabelových pilířů a uložení kabelů NN. Ve smlouvě máme uvedeno, že po dokončení stavby vyhotoví ČEZ geom. plán pro vyznačení rozsahu věcného břemene a vyhotoví Vlastní smlouvu, poté provedou vklad na katastr. Lhůta pro toto všechno je 5 let od uzavření dnešní Smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene. Úplata za toto věcné břemeno bude 5 000,- Kč. Prosím, zda mám něco účtovat nyní.

Ne, není potřeba o ničem účtovat v tuto chvíli. Až VB vznikne, tak již ano. Není potřeba ani na podrozvaze, není v tom nic podmíněného. 

Na účet naší obce bylo zasláno cca 3/4 mil. Kč. Odesílatel platby je celní úřad a předčíslí je 676. Jelikož jde o opravdu hodně velkou částku, chci se ujistit, že výnosový účet můžu mít 609? Nebo má být 688? položka je 1334. Jinam se už neúčtuje...?

Nic jiného se opravdu neúčtuje, jen příjem a výnos. Ohledně účtu - ony jsou oba možné, ale jeví se mi dle diskuse jiných obcí, že i kontroly častěji radši vidí účet 609. Ale sdílená daň - poplatek to svým způsobem je také, jestli nemá váš příslušný kraj přímý požadavek, tak si zvolte účet, který se vám více líbí. V dokumentech ke stažení jsme dali obsahové vymezení výnosů, mrkněte na to, jsou tam uvedeny argumenty, kdy volit 609 a 688 - ale víceméně je to tak, jak píši výše. 

Záměr prodeje pozemku byl sejmut z úřední desky v srpnu 2018 poté, co visel 15 dní na úřední desce. Jelikož se čekalo na znalecký posudek bude prodej schvalován až v prosinci 2018. Vadí tříměsíční prodleva od sejmutí a schválení.

MV to řeší v metodice č. 7.2 k nakládání s majetkem, od str. 52.  Podívejte se tam, cituji vám z toho, ale myslím, že ve vašem případě by to problém být nemusel, ale podívejte se k tomu do té metodiky:

"Odlišnou otázkou však je, jak dlouhá doba může maximálně uplynout mezi sejmutím záměru z úřední desky a navazujícím rozhodováním obecního orgánu o uzavření smlouvy. Zákon výslovně neukládá, aby byl záměr zveřejněn až do rozhodnutí o zamýšlené dispozici, a nelze tedy vyloučit jeho dřívější sejmutí. Doba mezi sejmutím a rozhodováním by však neměla být s ohledem na konkrétní povahu zamýšlené dispozice nepřiměřeně dlouhá. Současně je třeba, aby po celou tuto dobu byla dovoditelná trvající vůle obce uskutečnit příslušnou majetkovou dispozici. Akceptovatelná doba mezi zveřejněním záměru a rozhodnutím proto musí být posuzována především z hlediska předmětu konkrétní zamýšlené dispozice (charakter nemovitosti, právní složitost, význam dispozice pro obec, optimalizace „výnosu“ pro obec, jednání se zájemci, kteří podali nabídku apod.). Přitom nelze zapomínat ani na obecnou zákonnou tříměsíční frekvenci zasedání zastupitelstva obce (§ 92 odst. 1 zákona o obcích). Protože zpravidla ani nebude možné rozhodnout na zasedání, které bezprostředně časově navazuje na sejmutí záměru, obecně lze považovat za bez dalšího přijatelnou dobu mezi sejmutím záměru (o dispozici v pravomoci zastupitelstva obce) z úřední desky a rozhodnutím o právním jednání šest měsíců. Nad tuto hranici bude obec muset prokazovat, že její úmysl k uskutečnění majetkové dispozice trval (např. ponecháním záměru alespoň na elektronické úřední desce). Popsaná východiska ostatně zastává ve své rozhodovací činnosti i Nejvyšší soud (rozsudek ze dne 13. 12. 2012, sp. zn. 26 Cdo 4198/2011)19."

Realizovali jsme osvětlení 2 kapliček. Každá je v jiné místní části. Ke každé kapličce bylo potřeba přivést kabel. Mám fa zvlášť na kabel, na zemní práce, na materiál. Jedna je osvětlena bodovkou zvenku a uvnitř "lustrem" . Šlo o zásah i do stavby , je na ní jistič a uvnitř tedy to světlo. Druhá kaplička je osvětlena jen zvenku pochozím světlem zabudovaným do chodníku /jen světlo cca 10000,-/ . Nejsem si jistá § zda 3631/ to mi pasuje k osvětlení zvenku a na práce s kabely/ nebo § 3326 /u toho vnitřního rozvodu/ a dále zda lze účtovat jako podlimitní TZ pokud se součet částek vejde do 40000,- nebo i jen jednotl .fa jsou pod 40000,-

Ivo, to světlo v zemi - mě nic lepšího nenapadlo, na samostatnou technologii mi to přijde nesmysl, když k tomu mají i kabel v zemi, tak jsem nakonec vyhodnotila takto:

Elektropřípojky k jednotlivým kapličkám můžete zařadit jako stavby na účet 021, případně pokud by nešlo z faktury rozdělit, nebude ani chybou zahrnout to do ceny TZ, přípojky lze zahrnout do ceny stavby, ale raději, když to jde, je vyhodnocujeme jako samostatné stavby, např. kvůli odpisování, můžete je do budoucna využít i jinak než jen k osvětlení. Světla na té první kapli, která jsou umístěna na ní a vevnitř, včetně souvisejících prací účtujte jako TZ kaple, případně podle ceny bude podlimitní. Na druhé kapli podle popisu nebyly provedeny žádné práce, pouze venku na chodníku jste umístili světlo. Tady mi trochu koliduje záměr pořízení a způsob provedení (umístění) k tomu, aby bylo jednoznačné, jak to pojmout. Účelem pořízení je osvětlení kaple, nikoliv chodníku, takže i když je to v něm zabudované, tak bych to viděla spíše jako samostatnou stavbu, i když je částečně v chodníku (kabely jsou v zemi), tak s ním nesouvisí, jako TZ kaple to vzhledem ke způsobu umístění také nevidím.

Venkovní osvětlení budov se zpravidla eviduje jako samostatná stavba. 

Ohledně paragrafu, můžete zvolit ten převažující - buď paragraf 3326 nebo 3631, u první kaple je účel její TZ, tedy odpa 3326, u druhé je účel osvětlení, zde tedy spíše odpa 3631, když je fakturováno dohromady, lze zvolit ten převažující.