Dotazy

Náš obvod zakoupil 10 dřevěných domků. Rada rozhodla o svěření 5 domků jednotkám sboru dobrovolných hasičů našeho městského obvodu. Máme tento majetek odúčtovat z našeho majetku a zaúčtovat na podrozvahu jako v případě svěření PO nebo dále vést na majetkovém účtu s poznámkou, kde se domek nachází? Ještě jsem se s tímto nesetkala.

Pravděpodobně jste jim to svěřili jako své organizační složce, je to pořád váš majetek, jen ho budou užívat oni, takto je to v pořádku, pak jste to svěření mysleli v logice používání, můžete to třeba poznamenat na kartu majetku, ale účetně se tím nic nemění. Svěření majetku do správy, které popisujete (a vede se v podrozvaze na účtu 909) je opravdu jen v případě vámi zřízené příspěvkové organizace, samostatné účetní jednotky, což hasiči jako  JSDH u obce určitě nejsou. Max. mohou být ještě třeba spolek a pak by právně nebylo dobře svěření, ale nájem nebo výpůjčka, ale myslím, že to bude případ, co vám popisuji v úvodu.

Prosím vás, jak správně zaúčtovat přijetí ocenění na účtu ČNB pro naši PO u nás jako zřizovatele. Jedná se o ocenění ZŠ Evropskou jazykovou cenou Label, posláno z MŠMT. A dále, jak účtovat na účtu zřizovatele o převodu na účet PO.

Koukala jsem, o co přesně se jedná:

https://www.dzs.cz/cz/evropska-jazykova-cena-label/

Z hlediska účtování je to pro vás průtok, tedy jen  231/375 a 375/231, výdajová položka bude 5336, ale nejsem si úplně jistá příjmovou, zda zvolit v logice daru pol. 2321 nebo jako dotaci pol. 4116, možná raději zjistit, jakou výdajovou položku použije MŠMT a podle toho zvolit příjmovou. Ono to vypadá podle popisu, co jsem našla, jako ocenění za nějaký projekt, tedy spíše ten dar, ale nevím, jak moc to má vztah k tomu konkrétnímu projektu, jestli na to nenahlížet spíše jako na dotaci na daný projekt, rozhodující by mělo být, jestli je to účelové a budou to muset vyúčtovávat, nebo je to prostě opravdu jen ocenění za nějaký projekt..

Trochu se motám v účtování úvěru, dokud jsem platila faktury přímo z úvěrového účtu, bylo to jednoduché. Jenže teď jsme čerpali úvěr na faktury již zaplacené z běžného účtu. Na úvěrovém účtu jsem zaúčtovala 231 pol. 8123/451 a zažádala o převod na běžný účet, ten proběhl, na BÚ byla částka připsána, ale na úvěrovém žádný pohyb není, je mi jasné, že tam musí zůstat částka úvěru, ale jak teda zaúčtovat ty odeslané peníze, když prakticky neodešly, udělala jsem chybu už v prvotním účtování?

Poskytnutí úvěru se v tomto případě účtuje 262/451, jeho přijetí na ZBÚ 231 pol. 8123/262. Splátka ze ZBÚ 262/231 pol. 8124 a její připsání na úvěrový účet 451/262. Vám to vychází stejně, ale přesněji je takto přes peníze na cestě. Máte pravdu, že na úvěrovém účtu zůstane i po převodu peněz na váš účet částka úvěru, bude se snižovat o splacené částky, takto je to v pořádku. Ony ty peníze nemohly odejít z úvěrového účtu, naopak tím, že vám úvěr schválili, vám prostředky na úvěrovém účtu připsali jako váš závazek, který vy evidujete na účtu 451 (str. D), úvěrový účet se nesníží o to, co oni pošlou vám, o to se úvěrový účet zvýšil, sníží se až o vaše splátky na str. MD účtu 451.

Může obec (ÚSC) místo poskytnutí finančních prostředků (grant), pořídit hmotný movitý majetek a následně jej darovat neziskové organizaci (např. hasičům)?

Určitě můžete, je na vás, jestli poskytnete peněžní dar nebo věcný, můžete v souladu s § 20 odst. 3 písm. h) vyhlášky účtovat zakoupení věcného daru, i když je to majetek, rovnou na účet 543, odpa podle účelu daru pol. 5194.  

Stavíme z dotace od SFŽP Sběrný dvůr. Součástí uznatelných nákladů je stavební část a dále stroje - multifunkční nakladač (s SPZ), štěpkovač (připojuje se k jakémukoliv vozidlu a musí mít SPZ), balíkovací lis, kontejner na nebezpečný odpad a sedm kontejnerů (dle ceny vše DM). Předávací protokol na stroje starosta podepsal dne 24.9.2018, kolaudace stavební části měla proběhnout dnes, ale je odložená na neurčito. Podle starosty je reálná až někdy zkraje příštího roku. A já mám teď nejistotu ohledně zařazení do majetku. Stavební část je mi jasná - až bude zkolaudováno, tak zařadím. Co se týká strojů, opravdu musím zařadit stroje bez SPZ k datu 24.9.2018 a stroje s SPZ až budou zaregistrované na dopravce a budou mít uzavřené pojistky na povinné ručení, i když je nemůžeme a nebudeme do kolaudace sběrného dvora používat?? Předávací protokol na stroje se mi navíc dostal do ruky až dnes...

Pravidla pro zařazení majetku do užívání jsou stanovena v § 14 odst. 12 vyhlášky, kde se uvádí: "Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy23) pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého hmotného majetku."

Na základě tohoto je tedy potřeba majetek zařadit ve chvíli, kdy splňuje podmínky pro užívání podle jiných právních předpisů (stavební zákon, zákon o provozu na pozemních komunikacích apod.). Takže v praxi se postupuje tak, jak uvádíte, stroje bez SPZ jsou způsobilé k užívání při předání, stroje se SPZ až ve chvíli, kdy splňují podmínky pro provoz na komunikacích. Chápu, že máte záměr je používat až na sběrném dvoře, ale to nic nemění na situaci, že vám již byly dodány a můžete je od teď už použít kdykoliv (u těch se SPZ až je zaregistrujete), i když záměr máte jiný, tak do majetku podle předpisů patří opravdu i před kolaudací sběrného dvora. V tomto případě bych to jako takový problém neviděla, nejedná se o zařízení, která jsou provozuschopná jen v rámci sběrného dvora, ale samostatné stroje, které můžete využít i jinak, i když ten záměr nemáte. Pokud budou v souladu s předpisy provozuschopné, pak do majetku patří a nemusíte si s tím dělat starosti. Ale je určitě třeba posoudit takto každou jednotlivou věc, kterou byste chtěli do majetku zařadit. Např. kdyby něco z toho podléhalo kolaudaci se sběrným dvorem, ale myslím, že té podléhá určitě jen, jak uvádíte, stavební část, možná však budou potřeba nějaké revize, např. u toho balíkovacího lisu, v tom případě by se muselo čekat na zařazení do chvíle, kdy bude lis umístěn, kde má být a provedena revize, teprve v této chvíli bude provozuschopný podle předpisů. Stroje přemístitelné a použitelné i mimo dvůr, které všechny podmínky pro provoz splní, však v majetku můžete mít už teď, tak to posuďte, já to vidím tak, že nakladač a štěpkovač není problém mít v majetku před kolaudací dvora, kontejnery také ne, ty třeba můžete do té doby nějak i využít , možná opravdu jen ten balíkovací lis, tam nevím, jak přesně bude využíván.

Závěrem ještě poznámka - jestli něco z toho bude DDHM do 40 tis. Kč, pak je vše výše uvedené řešit  bezpředmětné, protože DDHM se zařazuje bez ohledu na provozuschopnost, viz znění vyhlášky, které vám na začátku cituji.

Náš městys kupuje od Královehradeckého kraje nemovitost na splátky se zřízením zástavního práva. Cena je stanovena na 1 000 000,- Kč ( 2x splátka po 500 000,- Kč) za nemovitost i pozemky. Prosím o radu jak zaúčtovat splátky a hlavně kdy a za jakou cenu vzít do majetku nemovitost a související pozemky, když cena je stanovena včetně pozemků . Posílám na Vaši emailovou adresu kupní smlouvu.

Do smlouvy jsem se dívala, opravdu tam pro všechny nemovitosti máte stanovenou celkovou kupní cenu 1 mil. Kč, takže teď máte několik možností, jak postupovat tak, abyste tuto cenu rozvrhli pro účely zařazení jednotlivých nemovitostí do majetku. Podívejte se do dotazu z 26/10 2016 "! OCENĚNÍ MAJETKU DLE KUPNÍ SMLOUVY, ZP NEOBSAHUJE ROZDĚLENÍ", tam jsou nastíněna v podstatě všechna řešení, nejlépe, kdybyste s nimi sepsali nějaký protokol, s krajem asi budete schopni se dohodnout, jestli by vám tu kupní cenu nerozvrhli, není to bezúplatně, neoceňujete tedy jejich cenami z účetnictví, ale pořizovací kupní cenou, takže součinnost poskytovat nemusí, ale třeba ochotni budou. Pokud byste měli ZP, pak byste mohli zjistit poměr ocenění jednotlivých nemovitostí na celkovém a tímto poměrem kupní cenu rozpočítat. Jinak už moc možností není, max. pak vyjít z oceňovací vyhlášky, ale to  by bylo dost pracné vzhledem k tomu, kolik vám toho převádí a cena majetku už je na to dost významná. Pokud jde o účtování, tak zaplacenou zálohu 500 tis. Kč zaúčtujete jako zálohu zápisem 052/231 RS odpa podle účelu nemovitostí popř. 3639 pol. lze 6121, když pořizujete pozemky se stavbami dohromady, lze v souladu s RS použít tuto položku.
K datu podání návrhu na vklad budete pak účtovat předpis 042/321 ve výši 1 mil. Kč, zúčtujete zálohu (ta podle smlovy má být zaplacena k datu podpisu a teprve následně je vklad, proto takto přes zálohy) 321/052, nemovitosti jednotlivě zařadíte do majetku 021/042 a 031/042. Druhou splátku pak do 30.6.2019 zaplatíte 321/231 RS stejná jako u první splátky. To zástavní právo je zřízeno na zajištění zaplacení druhé splátky, nevím, jestli to bylo právně nutné, když je sjednáno, že pokud kupní cenu nezaplatíte, tak mají právo odstoupit od smlouvy. Každopádně majetek zatížený zástavním právem musíte v účetnictví analyticky oddělit (nezastavujete veškerý kupovaný majetek, jen vybrané nemovitosti) a až zaplatíte druhou splátku, tak vám pošlou podklad, abyste mohli provést výmaz zástavy z katastru.

V roce 2004 jsme s právníkem uzavřeli smlouvu na právní služby na měsíční paušál 10.000,-Kč , která se automaticky prodlužuje. Jelikož některý měsíc jsme právní služby nevyužívali, starosta se v roce 2014 s právníkem dohodl, že si za služby bude fakturovat za skutečně odpracované hodiny.Zmíněný právník je člen zastupitelstva obce a úkoly k prošetření se mu zadají přímo na zasedání zastupitelstva obce.On je vyfakturuje, starosta fakturu zkontroluje, podepíše a já ji uhradím. Měli jsme k tomu mít sepsanou ještě nějakou smlouvu nebo stačí platit takto jen na základě faktury?

Z hlediska účetnictví určitě stačí faktura, když jí máte schválenou, prošla tedy vnitřním kontrolním systémem a jedná se o práce objednané a provedené. Jestli musí být smlouva je dotaz spíš na právníka, když ho máte v ZO, tak to máte jednoduché :) Obecné pravidlo pokud vím je, že smlouva může být uzavřena ústně, pokud zákon nestanoví opak. V občanském zákoníku pro sjednání právních služeb určitě není stanovena povinnost uzavřít smlouvu písemně, takže můžete v podstatě jen ústně a i to se bere za to, že to máte smluvně zajištěné. Rozsáhlejší plnění raději ošetřujeme i smlouvou. 

V příspěvku "4/5 2016 ROZPOČTOVÉ OPATŘENÍ A PRŮTOKOVÁ DOTACE" uvádíte, že je možné odeslat průtokovou dotaci zřízené PO, "protože toto je případ vyjmenovaný v § 16, odst. 4, kde můžete udělat výdaj před schválením opatření dle §28, odst. 12, což jsou právě průtoky pro PO přes zřizovatele". § 28 odst. 12 ale neříká nic o výjimce, ale o "Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace podané do 1 roku od uložení odvodu.". Jak mám tedy prosím chápat souvislost s oprávněností provést rozpočtově nezajištěného výdaje? Kompetenci na zapojení průtoku do rozpočtu má v našich podmínkách RM, ne ekonomický odbor.

Je to vlivem novel zákona č. 250/2000 Sb. Neopravili v §16, odst. 4 odvolávku na správný odstavec po doplnění odstavců v §28. Teď má být správně vazba na odst. 15. Odpověď z roku 2016 je v pořádku. Postup by měl být akceptován i teď, obsahově je tam logická návaznost na jiný odstavec, je to prostě evidentní chyba, kdy nebyl zákon vlivem novel opraven. Vhodné asi dát dotaz na MF, abyste byli kryti. 

Prosím o radu ohledně účtování kontejnerů a nosiče od Ministerstva životního prostředí. Zatím jsem dala – při registraci akce - na podrozvahu - 915 – ost. krátkodobé podm. pohledávky z transferů. Můžu dát dotaci ve výši 247 233,25 Kč již do rozpočtu na příští rok – 2019? A taky nevím, jak účtovat o vlastních zdrojích – pan starosta říkal, že ty vlastní zdroje nám budou jakoby půjčeny na 5 let a my je budeme 5 let umořovat. Dal mi k tomu nějaké účtování - "Účtování o příjmu podpory ze zápůjček poskytovaných na posílení vlastních zdrojů…". To taky nevím, jak a kdy dát do rozpočtu. Jak umořovat a vůbec jak o tomto účtovat. Dále by mě zajímalo na jaký paragraf tyto kontejnery zařadit buď § 3726 – využívání a zneškodňování ostatních odpadů anebo raději § 3727 – prevence vzniku odpadů? Anebo nějaký jiný. Na Váš mail Vám pošlu "Registraci akce", abyste měla lepší informace.

Podle zaslané registrace je to celé investiční akce, takže z kontejnerů a nosiče musíte udělat investiční majetek na účtu 022. O zápůjčce tam nikde zmínka není, tak nevím, jestli jí máte sjednanou, asi nějakým jiným podkladem, každopádně, jak o ní účtovat z hlediska RS máte v druhém dokumentu, co mi zasíláte. Dotace je ex post, takže výdaje budete účtovat 042/321, při úhradě označíte RS s ÚZ 15974, nástrojem 106, zdrojem 5 ve výši dotace (vychází to přesně na 25%), zbytek, tedy 75 % dané faktury j,e váš podíl, který označíte nástrojem 106 a zdrojem 1 (bez ÚZ), tím zajistíte, abyste nakonec měli ve výdajích označeno s NZÚZ výši dotace, vlastní podíl jen nástrojem a zdrojem 1, k tomu doporučuji všechny účty (i 231) značit zvoleným jednotným org, mají to podmínkách, že chtějí oddělené značení. Až akci dokončíte, kontejner a nosič zařadíte do majetku 022/042 a zaúčtujete dohadu dotace 388/403, od následujícího měsíce začnete dotaci spolu s odpisy rozpouštět 403/672. Až pošlete ZVA a oni vám jí potvrdí, dotaci vyúčtujete zápisy 346/388, odúčtujete podrozvahu 999/915 a následně jí přijmete 231 ÚZ 15974 nástroj 106, zdroj 5 org xxx pol. 4216/346.

Ohledně paragrafu, prevence to není, pořizujete za účelem zneškodnění odpadu, asi nejspíš klasického komunálního, pokud sběr a svoz, pak odpa 3722, pokud bude nějak dál využíván, pak lze i odpa 3725.

Jestli vám na vlastní podíl poskytnou zápůjčku, pak jí musíte účtovat  mj. i podle informace z dokumentu, co mi posíláte, zápisem 231 ÚZ 90999 pol. 8123/452. Přijetí mějte narozpočtované na pol. 8123 podle toho, kdy vám jí mají poslat, na druhou stranu mějte v rozpočtu na pol. 8124 splátky podle jejich rozložení v jednotlivých letech. Účtuje se to jako návratná finanční výpomoc (bezúročná půjčka).

V rozpočtu musíte mít i příjem dotace podle toho, kdy očekáváte příjem v souladu s rozhodnutím a výdaje akce včetně značení. Určitě už můžete toto dát do rozpočtu na příští rok, když máte rozhodnutí a z něho vyplývá, že by měli dotaci poskytnout příští rok (samozřejmě ale podle toho, jak budete realizovat, musíte to ale stihnout do konce příštího roku).

Chystáme rozpočet MŠ na rok 2019. Inspirovala jsem se ve Vašich dokumentech. Nevím, jestli si dobře vykládám jednotlivé sloupečky rozpočet a posl. upr. rozpočet je jasné, ale "aktuální předpokládaná skutečnost" - tam patří aktuální plnění rozpočtu v den/měsíc, kdy se návrh rozpočtu zveřejňuje? Tzn. že jestli tomu dobře rozumím, pak se nemusí teď aktuálně v tomto sloupečku náklady rovnat výnosům, protože je školka momentálně v zisku? Nebo ten rozdíl - zisk je tam třeba taky dopsat? A ještě dotaz...na ustavujícím zasedání se schválili odměny zastupitelům, jedna zastupitelka je ještě ale do konce roku na úřadu práce a tudíž pravděpodobně nebude moct odměnu dostat, jinak by přišla o podporu. Máme na dalším veř. zasedání projednat, že nebude zastupitelce odměna vyplácena, stačí takto? Děkuji moc

Aktuální předpokládaná skutečnost by měla být předpokládaná skutečnost podle mých posledních poznatků. Třeba někdo udělal poslední úpravu rozpočtu v létě, nicméně mezitím nastaly další nové skutečnosti, které ještě nejsou promítnuty do úpravy rozpočtu. Tedy není to aktuální stav třeba k 31.10., ale roční předpoklad podle aktuální situace. Pokud se rozpočet relativně "průběžně upravuje", tak je ten sloupeček zbytečný, neboť aktuální předpokládaná skutečnost se bude rovnat poslednímu upravenému rozpočtu. Ten sloupeček asi budou nejčastěji používat ty subjekty, které nedělají vůbec úpravy rozpočtu (někde to tak mají nastaveno).

Odměna: Řeší se to na str. 80 metodiky MV č. 5.4., tak se do ní prosím podívejte. Píše se tam, že pokud ZO schválí odměny, nemůže se jí vzdát, vztahuje se na to úprava zákoníku práce. Je ale možné individuálně této zastupitelce odměnu neschválit, cituji z metodiky:

"Pakliže zastupitelstvo obce stanovuje (stanovilo) odměny všem svým neuvolněným členům a některý z nich chce vykonávat funkci trvale bez nároku na odměnu, měl by toto dotčený člen zastupitelstva obce sám přednést na zasedání zastupitelstva obce nebo podat zastupitelstvu obce tento podnět písemně. Zastupitelstvo obce na základě takto projevené vůle člena zastupitelstva obce pak může svým usnesením určit novou výši odměny, případně stanovit, že odměna bude v jeho případě nulová, nebude mu tedy nadále vyplácena."

Takže to, co popisujete, možné je, nicméně domnívám se, že když ZO už odměnu schválilo, tak na ní má nárok, takže vyplatit jí musíte, vzdát se jí nemůže, ale na další schůzi může ZO rozhodnout , že jí na základě její žádosti individuálně nebude odměna poskytována, ale za poměrnou dobu ode dne, kdy ZO odměny schválilo všem do doby, od kdy rozhodne, že nebude poskytována jí, jí poměrnou část odměny vyplatit musíte.

Možná by předně stálo za to zeptat se na Úřadu práce, zda bude tento souběh vadit či nikoliv, do nějaké výše je výdělek k podpoře tolerován.

Město buduje atletický stadion, jehož součástí jsou kromě běžeckého oválu ještě prostory pro skok o tyči, pro skok vysoký, pro skok daleký, pro hod diskem, překážková dráha atd. a všechna tato stanoviště se skládají z vybavení, která jsou pro daný sport a jeho provozování nezbytná (doskočiště, rošty, plachty, stojany, laťky, měřiče, měřicí pásma, překážky, vozíky, kamery, startovací pistole, oštěpy, kladiva, koule, disky, tabule, kužely, pódia a spousta dalšího drobného vybavení). U každého stanoviště je přesně vyspecifikované, co je součástí jeho vybavení. Můj dotaz zní: povede se atletický stadion jako stavba, jehož součástí je i veškeré vybavení příslušných sportovišť (bude se na to pohlížet, jako např. na dětské hřiště, které se zavádí do staveb včetně herních prvků), protože bez tohoto vybavení by atletický stadion neplnil svoji funkci, nebo se povede každé sportoviště zvlášť a jeho součástí bude vybavení a nebo máme vést stadion jako stavbu a každou jednotlivou část vybavení povedeme samostatně (např. doskočiště samostatně, laťka pro skok vysoký samostatně, stojany samostatně, jednotlivé překážky, každý oštěp samostatně atd. atd.) a tím budeme mít spousta položek majetku? Je mi jasné, že atletický stadion plní svou funkci, pokud na něm lze provozovat jednostlivé atletické sporty, ale zase nevím, zda na to lze z majetkového hlediska pohlížet jako na celek (jako např. na to dětské hřiště)?

Máte pravdu, že předně je při posouzení, zda to brát jako samostatné věci nebo jako součást sportoviště důležité, zda je to nezbytné k tomu, aby budova plnila svůj účel. Všechny věci, co popisujete, jsou pro účel stadionu nezbytné, i když se třeba dají odmontovat, tak už by byl účel narušen. Dále je ale potřeba zkoumat, zda jsou dané věci použitelné i samostatně nebo jsou určeny jen k používání se stavbou. Každopádně můžete zařadit stadion jako jednu stavbu, jeden funkční celek, zahrnout do ní tedy všechny sportoviště s tím, že je jen potřeba do spotřeby (případně na účet 902 či 028) odděleně zaúčtovat jen drobné vybavení - např. startovací pistole a sportovní náčiní - koule, disky apod. Vše, co se ale týká provozu konkrétního sportoviště- různé dráhy, doskočiště, zabudované vybavení apod. už by mělo být součást stavby.

Chceme pořídit 3 zakladače dokumentů (rotomaty) - 1 kus cca 800 000 Kč.Součástí dodávky rotomatů jsou i stavební práce potřebné k vyztužení konstrukce. Zvlášť bude také realizována dodávka projekčních prací a technický dozor. Patří celkové náklady na pořízení rotomatů na položku 6122 nebo na položku 6121?

Koukala jsem na tomto odkazu, o co přesně se jedná:

http://www.kasys.cz/rotomat-office.php

Myslím, že se dá obhájit asi obojí, resp. záleží na konkrétním provedení. Dalo by se na to nahlížet jako na samostatné účelové zařízení ve smyslu, že to má nějaký systém pro obsluhu, plní to funkci a pořizujete to se záměrem využití v podstatě jako u volně stojícího kancelářského nábytku (samozřejmě s mnohem lepšími parametry). Na druhou stranu uvádíte, že budou potřeba nějaké stavební práce, budou tedy asi napevno zabudované, pak by to mělo být TZ budovy (což není špatně ani s ohledem na jejich vztah k účelu budovy). Tak to zvažte podle kontrétního provedení a možnosti přemístění. Související výdaje určitě tak nebo tak zahrňte do jejich ceny - buď je rozpočítáte mezi jednotlivé rotomaty na účtu 022 nebo do ceny TZ, podle toho, jak se rozhodnete - jaký argument převáží. Když je potřeba ale nějak vyztužovat konstrukci, tak je těžko budete moct jen tak přemístit...

Ale asi nejsprávněji by bylo vyztužení nebo stavební práce dát do TZ stavby a rotomaty jako věc, pokud se to podaří takto identifikovat. P.S. Hezky se na to kouká, vypadá to pěkně a prakticky, ale je to tedy drahé, ale opravdu pěkné. 

Obec vlastnila 200ks akcií á Kč 100,- na účtě 069 (nabyto předpokládám kdysi v privatizaci). Dne 3.10.2018 valná hromada ČS rozhodla o vytěsnění minoritních akcionářů, uplynutím jednoho měsíce.... došlo k nucenému přechodu vlastnictví všech akcií na Erste Group. Peněžní plnění je Kč 1328,-/akcii, o výplatu budeme žádat v příštích dnech. Je nutné účtovat v případě nuceného přechodu akcií o reálné hodnotě? (ve směrnici máme, že se týká i majetkových účastí, balíkem 200ks akcií se dostaneme nad hranici významnosti...) Pokud ano, prosím o návrh účtování reálné hodnoty a také o zaúčtování vyřazení akcií z majetku obce + přijetí peněžního plnění za přešlé akcie.

RH použít asi opravdu není přesné - obec zde neuvažovala o prodeji - byla vytěsněna "mimo svoji vůli" - byť by to mělo být za tržní cenu. Tady to není pro obec majetek určený k prodeji. Takže RH nedoporučuji a jinak o tom účtuji jako o klasickém prodeji.

Prodej předpis výnosu dle nabídkové ceny: 377/661

vyřazení v evidované hodnotě 561/069

příjem 231 odpa bych dala 6409 a příjem 3201 MD/ 377 D. 

Můj dotaz se vztahuje k odúčtování podrozvahy v případě přijatých transferů. Dosud z 915 (955) odúčtováváme dle ČÚS 703 Transfery, bod 4.10 k okamžiku účtování o záloze (SÚ 374 / 472) a k okamžiku účtování o skutečnostech, ze kterých vyplývá nezpochybnitelnost důvodu přijetí transferu a je známa jeho výše a okamžiku nebo lhůta jeho poskytnutí; za něj považujeme okamžik, kdy se účtuje dle bodu 4.8 o účtech 346 nebo 348. Na školení k transferům, které vedli metodici z MFČR, odboru 28 – Regulace a metodika účetnictví, jsme se dozvěděli, že z podrozvahy 915 (955) se odúčtovává, cituji: „a) k okamžiku účtování o záloze nebo b) k okamžiku účtování o skutečnostech, ze kterých vyplývá nezpochybnitelnost důvodu přijetí transferu a je známa jeho výše a okamžik nebo lhůta jeho poskytnutí (tzn. účtování prostřednictvím SÚ 388, nebo účtových skupin 67 nebo 40)“. Text v závorce vnáší na odúčtování podrozvahy další pohled, a to moment, kdy není účtováno o záloze a není známa výše transferu, proto se účtuje dohad, a přesto bychom měli 915 (955) odúčtovat. Analogicky pak samozřejmě u poskytovaných transferů, kdy tímto momentem je také účtování na SÚ 389. Jak se k tomuto postavit? Je tento postup opřen o ČÚS 701 bod 5.4 s tím, že se do rozvahy promítá námi dohadovaná část transferu? Protože jinde se o podrozvaze moc nehovoří. V současné době revidujeme vnitřní předpisy v oblasti transferů a rádi bychom si pravidla nastavili správně.

Předně je k tomu třeba říci, že z hlediska účetního principu by bylo správně odúčtovat transfer z podrozvahy ve chvíli, kdy se účtuje dohada, bohužel je to ale v rozporu se zněním ČÚS. Svým způsobem je  dobře, že se MF vyjádřilo takto, i když to na druhou stranu přináší jen zmatek. Trochu komické zde je, že na druhou stranu je špatně zakotveno, že se má odúčtovávat i k datu přijetí zálohy, což je ovšem účetně nesmysl, protože v rozvaze přijímáte závazek a v podrozvaze snižujete pohledávku, ale tím se teď nemá cenu zabývat. Upřímně osobně nevím moc co s tím, protože ČÚS č. 703, jak jste přesně vystihli a jste s tím dobře obeznámeni, je opravdu v současnosti napsán tak, že postupujete správně, byť, jak zmiňuji, správně by to bylo tak, jak jste se dozvěděli na školení, ale musel by se upravit ČÚS, abyste tak mohli "legálně" postupovat. Tak zde jedině asi poslat dotaz na MF. Ze strany kontrolorů by ale změna v tom, jak se doposud účtovalo, podle mě průchodná nebyla.

Když znovu důkladně pročítám znění ČÚS, tak mě k tomu napadá snad jediný "argument" (to berte opravdu s nadhledem), když se podíváte do bodu 4.10., tak se tam píše, že musí být známa výše transferu, v bodě 4.7 se pak píše, že dohadu účtujete, když není známa výše nebo je zpochybnitelná, třeba si to teď vyložili tak, že zpochybnitelná výše je v podstatě známá výše (jen ne úplně přesně) a proto se odúčtovává z podrozvahy, když se účtuje dohada, ale to by byla už opravdu síla :)  ale věřte mi, že když toto psali, tak to jejich záměr nebyl a naopak i přes námitky to mysleli opravdu tak, že odúčtovat při pohledávce a nikoliv při dohadě, i když bylo namítáno, že by mělo být odúčtováno už při dohadě a prosadili i odúčtování při záloze, jak uvádím výše, opět i přes námitky, že to je účetně špatně... Opravdu by mě upřímně zajímalo, co na to MF, kterým argumentem by to, co školí, obhájili, být Vámi, tak jim dotaz pošlu s tím, že v souladu s ČÚS postupujete takto a na školení Vám bylo sděleno toto a budu ráda, když mi pak dáte vědět, co oni na to.

Město obnovilo teplovod, jedná se o stavbu ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) bod 7: rozvody tepelné energie (teplovodní přípojky) a související technologické objekty (domovní předávací stanice), včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. V případě teplovodu se jednoznačně jedná o stavbu a budeme zařazovat na účet 021. Prosíme o informaci, jak je to v případě domovních předávacích stanic. Jedná se o účet 021 stavby nebo účet 022 samostatné movité věci, když se jedná o technologický objekt, který zajišťuje přípravu topné vody pro vytápění objektů (bytových domů) a přípravu teplé užitkové vody? Původně jsme měli vše na pol.6121, ale po konzultaci s naším investičním odborem, jsme akci rozdělili a teplovod máme na pol.6121, účet 021 a domovní předávací stanice na položce 6122 a účtě 022. Protože si však nejsme zcela jisti, zda je tento postup správný, prosíme o Váš názor.

Ing. Nejezchleb komentář 

Je to níže moc dobré, jen pár poznámek - totiž mne hned jako první napadla otázka, zda to není součást domu - ta argumentace energetickým zákonem vypadá solidně a také podotýkám, že jsem našel také článek, kde je to snad potvrzeno (takto s vlastnictvím) - respektive odkaz na šílený materiál, který skoro nechápu. Teď jde tedy o to, zda je to přímá součást stavby nebo již movitá věc. Klárka to argumentuje jako součást sítě - tedy 021. Pro mne je to skoro na hození kostkou, jen si pamatuji jednu věc - v tepelných hospodářstvích dělají z patních měřičů tepla movité věci. Zkoušel jsme hledat obrázky - třeba:

https://www.cez.cz/edee/content/file-other/teplarenska/pro-zkaznky/ledvice/teplofikace-ledvic-info-k-projektu-iii-web.pdf

Třeba tak, jak je to tady, tak bych se z toho asi nebál udělat 022.

Ale opakuji - myslím, že je to hodně diskutabilní.

Asi bych předně ověřila, že to nebude součást bytových domů, nebudete to předávat a zůstane to vaším majetkem. Každopádně se stavební zákon v tomto případě odkazuje na zákon č. 458/2000 Sb., kde se v § 2 odst. 2 písm. c) č. 10. píše: "předávací stanicí zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektů; předávací stanice je samostatnou věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna." Z toho by vyplývalo, že opravdu nebude předáno vlastníkům domu, ale zůstane to vaším majetkem. V bodě 11. se pak píše: "rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami; předávací stanice nebo tepelná přípojka jsou částí rozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energie vlastnické nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného zařízení jsou s ním související řídicí a zabezpečovací systémy a systémy přenosu dat,".

Ono je to svou povahou a funkcí spíše technologické zařízení, na druhou stranu je to nezbytné k funkci teplovodní sítě, kdy jejím účelem je dodávat teplo, já bych to do ceny teplovodní sítě tedy spíš zahrnula, samo o sobě to funkci nemá, nenahlížela bych na to analogicky jako třeba na technologii ČOV, toto je zařízení, které slouží k tomu, abyste mohli teplo, které teplovodem povedete, dodat konečnému spotřebiteli, je to tedy v podstatě rozvodné zařízení, samo o sobě bez teplovodní sítě funkci nemá, proto bych ho spíše chápala jako součást celé stavby teplovodního systému. Nejen, že to transformuje teplo tak, aby mohlo být dodáno konečnému spotřebiteli, ale odečítá to i spotřebované teplo, takže pro mě jsou zde jasné argumenty pro součást stavby.