Dotazy

Jaká výše odměny bude náležet neuvolněnému místostarostovi obce, když obhájil stejnou funkci, a to dne 31.10.2018 na ustavujícím zasedání obce? Je to tak, že nemá nárok na odměnu při skončení funkčního období a nemá nárok ani na odchodné, protože byl opětovně zvolen do funkce ? Jeho dosavadní schválená odměna je ve výši 19.391,- Kč. Bude neuvolněný místostarosta obce pobírat za říjen 2018 dosavadní odměnu ve výši 19.391,- Kč do 31.10.2018 včetně dne 31. října, kdy se konalo ustavující zasedání obce, pokud ano, jakou odměnu bude pobírat za listopad 2018 od 1.11. do 8.11.2018, když 8. listopadu 2018 se bude na zasedání zastupitelstva obce schvalovat měsíční odměna neuvolněného místostarosty.

Nejprve je potřeba říci, že neuvolněnému místostarostovi náleží odměna i ve volebním mezidobí, podle zákona až do zvolení nového starosty nebo místostarosty. Dále je potřeba se podívat do § 72 odst. 3 zákona o obcích, kde se uvádí: "Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením funkčního období zastupitelstva obce, které odměnu stanovilo." - tím usnesením podle odst. 2 se myslí stanovení výše odměn neuvolněným členům ZO. Takže odměna v dosavadní výši mu náleží až do dne 31.10. (včetně). Jak odměňovat od 1.11. záleží na rozhodnutí nového ZO, zda odměny neuvolněným členům schválí, v jaké výši, od kdy, každopádně nemůže odměny schválit zpětně. Uvádíte, že o odměnách rozhodnou až 8.11., za období od 1.11. do 7.11. mu tedy odměna každopádně náležet nemůže a pak záleží, od kdy mu ZO poskytování odměny schválí, zda ode dne ustavujícího zasedání nebo až od nějakého následujícího. Vše, co vám zde píšu, je popsáno v metodice MV č. 6.2, tak se tam na to můžete podívat.

Na odměnu při skončení funkce určitě nárok nemá, na ní neuvolněný místostarosta neměl nárok nikdy, nově se ale neuvolněnému místostarostovi poskytuje odchodné, nicméně, když pokračuje ve funkci, tak se mu odchodné neposkytuje, viz § 77 odst. 3 zákona o obcích. Tady bych chtěla ale upozornit na to, že když si toto ustanovení přečtete, vyplývalo by z něj, že pokud mu ZO nově odměnu nestanoví a vykonával by funkci místostarosty tedy "zadarmo", pak by podle mě nárok na odchodné měl, ale to už je asi případně na dotaz na MV, pokud by u vás tato situace nastala, v metodice jsem na toto zatím nenarazila, ale ze znění zákona by to tak mělo být.

Obec pronajímá celou nemovitost plátcům DPH ( v přízemí se nachází pohostinství vč. kuchyně, dále nějaké skladové prostory a v I. NP výrobna svítidel). Nájemce, který se zabývá výrobou svítidel podal v březnu žádost o výměnu 2 střešních oken spolu s žádostí, aby se obec částečně na této opravě podílela . ZO schválilo tuto výměnu s tím, že uhradí 50 % nákladů na opravu. Dnes jsem obdržela fakturu od firmy (text : Fakturujeme Vám spoluúčast na opravě budovy - ve výši 50 % nákladů – DUZP 31.10.2018) + jsou přiloženy kopie 2 faktur :1. nákup 2 střešních oken(od plátce DPH) , 2. za montáž oken( od neplátce DPH) . Můj dotaz zní : jestli vystavená faktura od nájemce (plátce DPH) na obec ve výši 50 % nákladů by neměla být v režimu PDP?

Já bych s Vámi souhlasil - podle mne je to v pozici, že podle dohody fakturují stavební práce a byl bych raději, pokud by to bylo v režimu PDP.  ZN

Obec je zřizovatelem MŠ, MŠ musí předložit zřizovateli rozpočet na rok 2019, neporadíte mi prosím termíny a zda to musí viset ? Děkuji moc.

Máme k tomu zveřejněný dokument z 15.9.2017 - "Inspirace - pravidla rozpočtu pro PO 2. úprava", tak se do něj podívejte, je to tam pěkně popsáno. Záleží na vás, jaké termíny si stanovíte, abyste to v praxi nějak mohli použít. Zveřejnění je pak v souladu s § 28a zákona č. 250/2000 Sb. takto:

"3) Příspěvková organizace zveřejní návrh rozpočtu na svých internetových stránkách, na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání zřizovatelem. Zveřejnění musí trvat až do schválení rozpočtu.

(4) Příspěvková organizace zveřejní rozpočet na svých internetových stránkách, na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým do 30 dnů od jeho schválení. Zveřejnění musí trvat až do schválení rozpočtu na následující rozpočtový rok."

Mám dotaz ohledně směny pozemku. Pozemek, který směnujeme 131 m2 cena za m2 1100,- Kč celkem 144 100,- Kč, 15 m2 cena za m2 300,-Kč celkem 4500,- Kč. Celkem tedy 148 600,- Kč. Nabývaný pozemek: 26 m2 za 5980,- Kč, 403 m2 za 92690,- Kč, 283 m2 za 65090,- Kč. Celkem 163 760,- Kč. Doplatek ve výši 15 160,- Kč uhradí obec. Cena v účetnictví 2682,- Kč. Máme směrnici, že přeceňovat na RH je od výši 100 000,- Kč. Mám tedy jednu parcelu ve výši 144 100,- přeúčtovat na 036? Dále je ve smlouvě uvedeno, že náklady spojené s provedením vkladu do KN uhradí strany stejným dílem. Jde o 1000,- Kč správní poplatek. Mám tedy ještě přidat do pořizovaného pozemku ve výši 500,- Kč. Nebo to dát do nákladů? Ve smlouvě je uvedená pouze výše doplatku. Je vypracovaný znalecký posudek. Prosím o kontrolu účtování a dále o radu jak s DPH. Jaká částka vlastně bude uvedena v kontrolním hlášení a z jaké částky budu odvádět DPH? 311/647 148 600,- 042/321 163 760,- + (500,- ?) 321/311 148 600,- 321/231 15 160 3111 3639 15 160,- 554/031 2682,- 031/042 163 760,-

V prvé řadě je potřeba si ujasnit, zda to DPH podléhá, tedy zda vaše pozemky, které směňujete, mají charakter stavebních, případně zda se jedná o pozemky funkčně spojené s novostavbou (do 5 let). Pokud ano, pak máte odvést DPH z hodnoty vašich pozemků, tedy z hodnoty 148600 Kč (když máte ve smlouvě jen doplatek, tak použijete jejich cenu ze ZP). Ohledně RH, splňuje to vaší významnost, u hromadných prodejů to doporučuji posuzovat v součtu, takže ve vašem případě byste měli na RH přecenit, popř. byste si museli dát do přílohy k závěrce odchylku od metody ve smyslu, že v souladu s věrným obrazem a pro větší vypovídací schopnost výkazů nepřeceňujete RH majetek určený ke směně. Související výdaj za vklad bych účtovala do nákladů, protože ceny pozemků nemáte ve smlouvě uvedeny, jen doplatek, někdy záleží, jak je to přesně formulováno, ale brala bych to spíše tak, že pořizovaný pozemek oceňujete RPC, tedy nepřipočítáváte související výdaje. Účtování:

Přecenění na RH:

1. 031/407 ve výši 161078 Kč (163 760 Kč -RH minus 2682 Kč) - vidíte, že je zde rozdíl 161078 Kč, ten splňuje vaší hranici pro přecenění

2. 036/031 163 760 Kč

Směna (tam, kde to máte správně, to kopíruji a píši souhlas):

1. 311 MD 148600/647 D 122810 Kč a 343 D 25790 Kč - - takto, pokud to bude podléhat DPH, pokud ne, pak je Váš zápis správný
 
2. 042/321  163 760,- souhlas

3. 321/311  148 600,- souhlas

4. 321/231    15 160    RS 3639 6130  15 160,- -

5. 554/036  163760 Kč vyřazení vašich přeceněných pozemků

6.031/042 163 760,- souhlas

7. 407/664 161078 Kč zúčtování RH

K Lípě Svobody byla zhotovena a osazena žulová nápisní deska za cenu 5556,- Kč. Nevím, jestli ji mám zaúčtovat na 028 nebo na 032.

Doporučovala bych spíše účet 028, stárnutím se její hodnota asi nebude zvyšovat, což je jedna z charakteristik kulturních předmětů. Samozřejmě by ještě šlo vzít v úvahu její účel, ale různé pamětní desky nejsou typickým kulturním předmětem (nad 40 tis. Kč, když nelze jako DDHM, pak doporučujeme účet 029). Pořízení tedy klasicky přes účet 558, odpa 3326 pol. 5137, zařazení 028/088.

Obec koupila bývalý zemědělský areál, no vlastně ho nakonec vyměnila za ornou půdu. Ještě před realizací jsme si nechali - jako obec - udělat znalecký posudek, abychom vůbec věděli jakou to má hodnotu, jsou tam i budovy, byt atd. Prosím Vás v jaké hodnotě mám zemědělský areál zařadit, zařadila bych ve výši hodnoty té orné půdy. Nebo mohu použít znalecký posudek, kde je tedy hodnota mnohem vyšší?

Jestliže jste areál pořídili směnou, tak je rozhodující, zda jsou ve směnné smlouvě ceny uvedeny či nikoliv. V případě, že je areál ve smlouvě oceněn, pak jej pro účely zařazení do majetku oceňujete touto cenou, jako klasickou pořizovací s tím, že se k ní přičítají případné související výdaje a je třeba cenu rozdělit mezi jednotlivě identifikovaný majetek. Kdybyste ve smlouvě měli jen cenu za areál jako celek, pak byste ZP mohli využít - zjistili byste si, jaký poměr mají jednotlivé majetkové položky na celkovém ocenění v ZP a tímto poměrem byste rozpočetli pořizovací cenu ze smlouvy. Pokud cena areálu není ve smlouvě uvedena, pak musíte ocenit RPC, ve vašem případě byste tedy použili ocenění areálu ze ZP, to je nejpřesnější RPC. Pozor na to, že nemůžete ocenit pořizovaný majetek cenou majetku, za který ho vyměňujete, majetek oceňujeme vždy jeho hodnotou, byť jí v různých případech zjišťujeme třeba rozdílnými způsoby, to, co navrhujete, by bylo v rozporu s principy oceňování dle § 25 zákona o účetnictví, hodnota orné půdy, za kterou areál směňujete, není ani váš výnos ze směny, to je vždy protihodnota, co vám oni dávají za váš majetek. Dejte také pozor, jak areál zařadíte do majetku, abyste neseskupovala stavby s rozdílnou životností, zde využijete ten ZP, poznáte z něj, co vše pořizujete a podle toho se snažte zařadit tak, abyste byli schopni identifikovat jednotlivý majetek. Lze třeba zařadit i jako jeden areál, ale někdy je vhodnější budovy zařadit jednotlivě, záleží i jaký s tím máte záměr.

Zastupitelstvo města schválilo dne 20.06.2018 záměr prodeje 16 pozemků pro výstavbu rodinných domů a zároveň schválilo Program finanční podpory, na jehož základě při splnění podmínek stanovených programem by měla být kupujícím vrácena do 3 let ode dne zápisu do katastru nemovitostí část kupní ceny ve výši 35 % kupní ceny bez DPH. První kupující již uhradil za pozemek celou kupní cenu včetně DPH ve výši 846.455,50 Kč (základ 699.550,- Kč, daň 146.905,50 Kč). Ke dni úhrady za pozemek: 1. vystavím fakturu na celou kupní cenu, kterou zaúčtuji do výnosů a odvedu daň: předpis VF MD 311/D 647 (základ) a 343 (daň) úhrada VF MD 231 pol.3111/D 311 2. 35 % kupní ceny bez DPH tj. 244.842,50 Kč převedu na účet cizích prostředků, kde budou „odloženy“ na dobu 3 let. Převodem na účet cizí prostředků nyní snížím výnosy a zároveň snížím položku 3111? Převod na účet cizích prostředků: MD 231 pol. 3111 -244.842,50/D 647 -244.842,50 3. Předpoklad snížení výnosů v budoucím období zohledníme nyní tvorbou rezervy v předpokládané výši budoucí slevy MD 555/D 441? Dále bych se chtěla zeptat, jak to celé budeme účtovat po třech letech včetně DPH, když stavebník podmínky Programu finanční podpory splní a finanční prostředky mu vrátíme a jak je zaúčtujeme, když podmínky nesplní a peníze se vrátí zpět na příjmy města?

Předně se mi nelíbí nahlížet na možnou budoucí slevu jako na cizí peníze, vám to jako kupní cena náleží celé, určitě bych to nechala na výnosech i příjmové položce a nepřeváděla na účet cizích prostředků. Sami uvádíte, že jim část kupní ceny vrátíte jen tehdy, když splní určité podmínky, takže není to jisté, každopádně v současnosti jsou to vaše peníze, to, že jim možná v budoucnu část z nich vrátíte, z nich ještě nedělá peníze cizí. I když uznávám, že rozhodující zde je, jak je to právně nastaveno, na mě to ale působí jako sleva - dohodnuté možné budoucí snížení kupní ceny za předem stanovených podmínek. Účetně s tím problém není, bod 1 účtujete dobře, bod 2. neúčtujte, bod 3. souhlas, je to klasický případ pro tvorbu rezervy, kdy máte budoucí závazek v nejisté výši. 

Z hlediska DPH souhlasím s tím, že byste měli odvést teď z celé kupní ceny. Za tři roky byste pak měli postupovat v souladu s § 42 zákona o DPH, tedy opravit základ daně a účtovat takto:

378 D ve výši slevy, 647 minus D základ daně, 343 minus D ve výši DPH. Zároveň rozpustíte rezervu 441/555 a vrácení slevy zaúčtujete 378/231 pol. 5909. Jelikož pozemky prodáváte nepodnikajícím fyzickým osobám, tak  nevystavujete opravný daňový doklad (nevystavujete ani teď daňový doklad, proto ani pak opravný) a toto tedy interně zaúčtujete k datu přiznání slevy.

Jen pozor na dodržení lhůty - na vystavení opravného daňového dokladu máte opravdu jen lhůtu tři roky - počítá se od konce zdaňovacího období, ve kterém původní plnění vzniklo.

A závěrem ještě trochu váhám, jak zde pochopit ten program, jestli tu podmíněnou slevu máte zakomponovanou i v kupní smlouvě a nahlížet na to tedy tak, jak popisuju výše nebo máte kupní cenu napevno stanovenou a odděleně od toho jste schválili dotační program, kdy jste si sice určili jako měřítko výše podpory část původně zaplacené kupní ceny, ale je to pak v podstatě z vaší strany poskytnutý transfer, tedy mimo DPH a v tomto případě byste nárok na opravu základu daně neměli ( a prodej byste účtovali klasicky bez tvorby rezervy).

Obdržíme bezúplatným převodem pozemek od Lesů ČR. Nevím zda je státní podnik VÚJ. Zda tedy budu zařazovat v jejich cenách nebo budu oceňovat RPC. Pokud RPC půjde do ceny i kolek za zápis do katastru?

Vybrané účetní jednotky jsou definovány v § 1 odst. 3 zákona o účetnictví a vztahuje se na ně vyhláška č. 410/2009 Sb., kde je také definováno, která účetní jednotka je vybraná. Státní podníky tam uvedené nejsou, nejsou tedy VÚJ. Musíte proto bezúplatně nabytý pozemek ocenit RPC, tedy buď cenou dle ZP nebo výpočet podle oceňovací vyhlášky. RPC je současná hodnota majetku, která se považuje za cenu konečnou ve smyslu, že je v ní vše zahrnuto, nepřipočítávají se k ní tedy běžně vedlejší související výdaje, to jen k ceně pořizovací, tedy kdybyste od nich pozemek např. kupovali. Kolek tedy patří do nákladů (účet 538, pol. 5361).

Sestavujeme rozpočet na rok 2019 a nemáme zkušenosti s tímto plánem, prosím o radu. Peníze nemáme na samostatném účtu. Nově jsme tvořili plán teprve na rok 2018. Čerpání nebylo. Plán na rok 2018 byl 7 000 000,-. Zůstatek 2018 tedy 7 000 000,- plus tvorba na rok 2019 je 1 200 000,- a víme, že budeme v roce 2019 čerpat 1 000 000,- Kč. Tvorba - navedu do rozpočtu na stranu D 231 10 2321 5901 částku 8 200 000,- Kč (1. a 2. sloupec FIN) a jak do výdajů narozpočtovat samotné čerpání rezervy ve výši 1 000 000,-? Skutečné čerpání je jasné - dle faktur budeme účtovat 231 10 2321 5171. Ale nevíme jak rozpočtovat výdaje 1 000 000,- Kč. Nebo je postup úplně jinak? Děkujeme.

Podívejte se k tomu na odpovědi na stránkách, např. dotaz z 2/5 2016 "Tvorba fondu obnov vodovodů". Nemusíte mít každopádně vytvořen fond, ani zvláštní účet, můžete postupovat tak, jak navrhujete, tedy vyčlenit vždy nějakou částku na daný rok, můžete jí i rozpočtovat jako rezervu na pol. 5901 a pak jí zase odminusovat, když se nespotřebuje nebo během roku z pol. rezervy použít - a to pak jednoduše tím, že jí v rámci RO převedete v rozpočtu na pol. 5171 ve chvíli, kdy chcete rezervu čerpat, tedy vynaložit nějaké výdaje na opravu. Pokud ale už při sestavení rozpočtu předpokládáte peníze na opravu vynaložit, pak je určitě rozpočtujte rovnou na pol. 5171, pol. rezervy pak jen ve výši zbytku do plánu na daný rok, tedy tak, aby tyto dvě položky vám po sečtení daly plán na daný rok, pro rok 2019 tedy narozpočtujte na pol. 5171 1 mil. Kč a na pol. 5901 200 tis. Kč. Částky, co vám takto postupně zbydou tím, že jste je pro daný rok plánovali, ale nevynaložili, evidujte jen mimoúčetně, stačí tabulka v excelu - v rámci tabulky si evidovat, kolik plánuji utratit, kolik se utratilo, kolik ne a převedlo, takto to zatím stačí, pořád to není blížeji vyjasněno.

Jinak výdaj se vždy rozpočtuje na stejné položce, kde se vynaloží, když se tedy ptáte, jak rozpočtovat výdaje, které budete účtovat na odpa  2321 a pol. 5171, je odpověď v samotné otázce - na tuto RS, protože jinak by nebyly kryté rozpočtem.

Jak vypočítat odchodné neuvolněné místostarostky. Místostarostka pracovala ve 2 volebních obdobích. V podzimních volbách již nekandidovala. Náleží jí odchodné ve výši 3+1 platu a odměna za poměrnou část října do doby konání nového ustavujícího zastupitelstva?

Domnívám se, že máte pravdu, tedy odchodné a k tomu ještě klasická odměna za daný měsíc, když skončí v průběhu, tak v poměrné výši. Pro jistotu se obraťte ale na MV, toto není řešeno v jejich metodice, ani v zákoně, ale z logiky by to mělo tak být, odchodné nemá co dělat s nárokem na měsíční odměnu. K vyplacení odchodného by měla splnit  i nějaké podmínky - např. by měla podepsat čestné prohlášení o bezúhonnosti, podívejte se ohledně tohoto prosím do metodik MV č. 5.4 a 6.2. a případně se raději obraťte i na MV, máte pak i podklad pro případné kontroly.

Obec uzavřela novou nájemní smlouvu, kde se strany dohodly, že nájemce uhradí pronajímateli, tedy obci 10.000,-Kč za zřízení předkupního práva. Nejsem si jistá, zda to mohu považovat jako součást nájmu, nebo účtovat podobně jako při právu stavby.

Za součást nájmu bych to nepovažovala, když je to jasně sjednané jako úhrada za zřízení předkupního práva, je to tak třeba účtovat. S právem stavby to věcně nemá co dělat, ale souhlasím, že účtování na pol. 2119 a účet 602 , případně i odvod DPH - je to podobné věcnému břemeni  (jiné věcné právo) ve smyslu určitého omezení s nakládáním, Jinak bych to nikde účetně neevidovala, v podrozvaze pro to není žádný moc vhodný účet,- případně na zbytkovém účtu 994 - ale není to až tak pasivum, jen že prodáte určité osobě, asi by nikdo nevyčetl opravdu, kdyby to v podrozvaze nebylo nikde.  A asi to bude zapsané v k.n., to je dostačující.

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o vyjasnění použití položek a hlavně paragrafů v následujících případech: V souvislosti s oslavami a připomenutím 100.výročí Československa naše obec pořádala několik různých akcí v různých termnínech konání pro různé skupiny osob: 1. osázení památníku a kladení věnců, pietní akt k 28.10. (ODPA 3326), 2. velkoformátové panely umístěné po obci, které připomínají 100 let obce (ODPA 3900), 3. výstavu v místní synagoze, která je opět připomínkou 100.výročí Československa, ale jejím motivem je zejména připomenout v obrazech 100 let v naší obci, jak se změnila a vyvíjela-byly pořizovány zejména reprodukce fotografií zapůjčených občany, tedy náklady na tisky+odměny za zajištění výstavy formou dohod o provedení práce a opravy výstavních panelů, jež mohou být použity i v budoucnu, při otevření výstavy pak bylo uspořádáno setkání občanů a zajištění občerstvení pro občany, rozdávání magnetek k výročí (nevím zda ODPA 3319 nebo 3399 nebo 3900) , 4. setkání vybraných zástupců obce z řad současných a minulých zaměstnanců a zastupitelů za zásluhy obci a zajištění občerstvení (ODPA 3399). Nevím zda mám paragrafy sjednotit, nebo použít pro každou akci dle návrhu samostatně tak, aby co nejvíce odpovídalo účelu, asi jsem se do těch paragrafů trochu zamotala, připadají mi k použití podobné a nevím jak moc se musím trápit přesným zařazením výdaje. Předem moc děkuji

Vše, co souvisí s oslavami výročí, bych účtovala jednotně pod paragrafem 3900, účelem výdaje je tato oslava, druh výdaje se pak zobrazí položkou. K jednotlivým bodům:

1. Odpa 3326 se používá pro nakládání s památníkem samotným, to, že jste při příležitosti výročí kladli věnce na památník není podstatné, účel kladení věnců je oslava výročí, nikoliv památník,  jestli mi rozumíte.

2. Souhlas

3. Když je to komplexní, zahrnuje a sleduje to více cílů, pak je právě vhodný ten obecný paragraf 3900, proto bych ho volila, jak zmiňuji v úvodu, pro všechny výdaje související s oslavami výročí, a to nejen republiky, ale můžete v rámci toho připomínat i obec, společný odpa 3900.  Souvisí to jak s činností kulturní, společenskou, tak i vzdělávací, proto je to nejvhodnější řešení než se trápit tím, že budu řešit, jestli je to více vzdělávací nebo kulturní nebo společenské, toto je přesně případ, kdy to lze považovat za akci vícevýznamovou a zvolit tento obecný paragraf. 

4. Toto lze opět vnímat v širším měřítku než jen třeba jako společenskou událost, také bych se zde nebála použít odpa 3900. Vždy zvažte konkrétní účel dané akce, čistě kulturní akce patří na odpa 3319, společenské na odpa 3399, ty s více účely pak na odpa 3900. Obecně třeba oslava výročí obce se dává na odpa 3399, když to máte spojené ale i s oslavami výročí republiky, vidím tam už více účelů (např. i ten vzdělávací apod.), proto bych postupovala takto, ale věřte, že ani odpa 3399 by Vám nikdo nevytknul, jen jsem se Vám snažila nastínit, jak se rozhodovat.

V září jsme uzavřeli kupní smlouvu mezi obcí Lukoveček a ÚZSVM na koupi pozemku st. parcela, jehož součástí je stavba (bývalé skladiště, které později využívali junáci tzv. Junácká chata). Stavbu vybudovali naši předkové (občané Lukovečka počátkem 50tých let) na pozemku státu pro obecní účely. Asi od r. 2002 jsme žádali o bezplatný převod - veškeré prokazování z archivu však nestačilo. Před třemi lety začal nějaký pracovník ÚZSVM pracovat a po zjištění, že někde mají stavbu (kterou nikdy neviděli) na kousku pozemku (okolní pozemek je obecní les), účtují nám nájemné několik let zpět. Nájemné jsme zaplatili ročně 15.000,-. Zastupitelstvo přistoupilo k odkoupení z důvodu dalšího užívání. ÚZSVM si stanovil cenu podle svého znal. posudku 275.700,- Kč, kterou jsme již zaplatili (není stanovena cena zvlášť stavby a pozemku). Obec si nechala zpracovat vlastní ZP 208.370,- (pozemek 4.678,- a stavba 203.689,-). Prosím o radu, jak zařadit stavbu a pozemek a jak pokračovat s odpisováním stavby (pochybuji, že ÚZSVM měl tuto stavbu kdy v majetku.

Předně je třeba si ujasnit, že to není bezúplatný převod mezi VÚJ, ale úplatný, zde se tedy oceňuje majetek klasicky pořizovací cenou, což je cena dle kupní smlouvy a případné související výdaje, nepřebíráte tedy ocenění z jejich účetnictví a pro ocenění není ani relevantní cena z vašeho ZP. Otázkou k řešení zde však je, co vám prodávají, na mě to trochu působí tak, že jen pozemek, ale to by mělo být patrné z kupní smlouvy. Jestli pozemek i se stavbou, pak nevadí, že není jednotlivé ocenění v kupní smlouvě, zde se vám váš ZP bude hodit, že z něj vypočtete poměr a tím pak rozpočtete pořizovací cenu (vychází mi zhruba, že hodnota pozemku by měla tvořit nějakých 2,2 % pořizovací ceny, zbytkem by měla být oceněna stavba). Ono přesnější by bylo, když byste při stanovení kupní ceny vyšli z ocenění dle ZP, kdyby vám sdělili jednotlivé ocenění z jejich ZP a vy byste použili tento poměr, můžete zkusit, jestli s touto prosbou budete úspěšní. Druhá možnost je, že vám převádí jen pozemek bez stavby, což mi nakonec - viz níže - přijde jako mnohem pravděpodobnější varianta. Pak byste pořizovací cenou ocenili jen pozemek a u stavby byste řešili, čí je majetek, jestli jí nevedlo ÚZSVM, tak třeba měla být vaše, pak byste jí zařadili jako vícenález v RPC zápisem 021/401 v ocenění dle vašeho ZP, ale museli byste k tomu mít nějaký podklad, což nevím, jak podle toho, co popisujete, seženete. Musel by třeba nějaký "pamětník" vypovědět, že to stavěli pro obec lidé svépomocí. Tak vyberte, co je váš případ, kdyby vám to prodávali i se stavbou, pak jí ale určitě měli v majetku, předpokládám, že by si nedovolili vám prodat něco, co by majetkově neevidovali, toto si s nimi tedy ujasněte. Ono stavba je totiž sice teď nově součástí pozemku, ale podle přechodné úpravy, když před nabytím účinnosti nového OZ byl vlastník pozemku odlišný od vlastníka stavby, tak to tak zůstalo dál. Když nad tím tak přemýšlím, že zmiňujete to nájemné, tak za co jim ho vlastně platíte? Nejspíš za to, že vaše stavba byla umístěna na jejich pozemku, to by tedy znamenalo, že jste od nich koupili ale jen pozemek, protože jinak by neměli důvod vám to nájemné předepisovat, kdyby měli v majetku oni stavbu i s pozemkem, takže to opravdu důkladně prověřte a jestli stavbu nemáte v majetku, zvažte ten vícenález, to by bylo víc než vhodné, protože jinak platit zpětně za nájemné pozemku, na kterém je umístěna stavba, která není vaše, by byl dost těžko obhajitelný výdaj.

Vzhledem k novele vyhlášky č. 270/2010 Sb., přepracováváme vnitřní směrnici našeho úřadu, týkající se inventarizace. Nechceme udělat chybu, proto Vás žádáme o radu. Dosud jsme inventurní soupisy v rámci dokladové inventury vytvářeli k jednotlivým AU (jeden účet =1 soupis) a inventurní sumáře potom k jednotlivým AU. Není nám jasné, zda v rámci „zjednodušené inventury“ můžeme tento systém zanechat, pouze přejmenujeme soupisy týkající se jiných pasiv na „zjednodušené inventurní soupisy“ nebo musíme v jednom inventurním soupisu shrnout všechny účty podléhající zjednodušené inventuře a jako přílohu dát potom přírůstky a úbytky u jednotlivých účtů. Nepochopili jsme totiž, v čem tkví to „zjednodušení“. Už dosud jsme např. u účtu 419 měli v inventurním soupisu jak PS, výpis jednotlivých obratů za účetní období a KS s uvedením čísel dokladů (tj. identifikátorů). Napadlo nás proto, zda to zjednodušení nevyplývá z toho, že u pasivních účtu 4.. uděláme jeden hromadný inventurní soupis.

Ono smyslem zavedení nebylo ani tak zjednodušení práce, ale narovnání stavu na skutečnost, že u některých účtů jiných pasiv není možné provést inventarizaci, tedy porovnání účetních stavů na skutečnost, např. účty 401 či 406 nemáme s čím porovnat. Proto byla vyhláška v tomto smyslu upravena a byla zavedena zjednodušená inventura, kterou definují takto: "zjednodušenou inventurou činnosti prováděné při inventarizaci jiných pasiv vykazovaných na jednotlivých položkách položek C.I. a C.II. rozvahy s výjimkou položky C.I.3., které jsou nutné pro vyhotovení zjednodušených inventurních soupisů." A zjednodušeným inventurním soupisem je pak podle vyhlášky "průkazný účetní záznam, kterým vybraná účetní jednotka prokazuje alespoň přírůstky a úbytky stavu jiných pasiv za účetní období, které byly zjištěny zjednodušenou inventurou." Takže byl nově stanoven zjednodušený postup inventarizace, kdy postupujete tak, že si vezmete počáteční stav, vyjedete pohyby, zkontrolujete to, že účtování bylo v pořádku a tímto dokumentujete KS (=PS + zkontrolované obraty). Máme k tomu dokumenty ke stažení, kde je i vzor zjednodušeného soupisu a podrobnější vysvětlení, jsou to dokumenty z 10.1.2018 (už se to mohlo použít vloni, letos se musí), je tam zveřejněn i návod na změnu směrnic. Sama uvádíte, že u některých účtů jste to tak už dělali, ale bylo to v rozporu s předpisy, které neumožňovaly takto zjednodušeně inventuru provádět, ale přitom to jinak proveditelné u některých účtů nebylo, to se teď dalo do pořádku, takže teď je váš postup legální a pro odlišení od "normální" inventarizace je tato nazvána zjednodušenou ve smyslu, že je prováděna jiným způsobem. Ostatní ale zůstává, tedy platí nadále i 8 § vyhlášky, ve kterém se uvádí, že inventurní soupis (i dodatečný i zjednodušený) se vyhotovuje v rozsahu:

"a) účtové skupiny,

b) seskupení inventarizačních položek, nebo

c) jednotlivé inventarizační položky."

Takže je na vás, ať děláte inventuru prvotní, dodatečnou či zjednodušenou, jestli budete tvořit jeden inventurní soupis pro každou inventarizační položku nebo si vytvoříte jeden soupis pro seskupení více inventarizačních položek.

Ještě k tomu zjednodušenému - ona se ani žádná sestava vyjíždět nemusí, stačí jen odkaz na zdrojovou dokumentaci, tj. odkaz na hlavní knihu roku 2018. Měla by se zjednodušená použít ale jen např. pro účty: 401,406,408,432. U 403 a 407 doporučuji dohledat řádnou vazbu, u 403 na majetek na tř. 0, u 407 na přeceněná aktiva na účtu 036,035, příp. i 06x nebo 2xx. 

Prosím můžete mi poradit jak kompletně zaúčtovat směnu pozemků. Máme znalecký posudek. Nebudeme přeceňovat na real.hodnotu.Obec pozbývá dle znal.posudku v částce 6.532,40,-( v tom jsou 4 pozemky) a obec nabývá v celkové částce 46579,10,-.(5 pozemků). Já jsem účtovala-nejprve jsem vyřadila naše prodávané pozemky po jednom, tedy každý zvlášť v našich cenách(protože každý je zavedený v jiných částkách-jako orná půda či kom.),tedy 4x 031/554-v celkové částce 1034,9,-,zde nevím jestli nějak proúčtovávám tu částku ze znal.posudku za tyto pozemky těch 6532,40,-? A následně jsem účtovala nabývané pozemky pro obec ( protože je jich 5 tak jsem také účtovala každá zvlášť do zařazení). 042/321-46579,10,-, 031(zde jsem zařadila 5x částku podle toho zda to je orná p.či komunikace,ale v celkové hodnotě 46579,10,-/042 46579,10, 311/647-46579/10,-, 321/311-46579,10 děkuji

Jestli není stanoven nějaký doplatek, tak účtujete správně. Předpokládám, že ceny pozemků jste do smlouvy neuvedli, tak používáte RPC, tedy cenu ze ZP, k ní už se nepřipočítávají související výdaje. Kdybyste ceny do smlouvy uvedli, oceňovali byste nabývaný pozemek pořizovací cenou (ze smlouvy), kdyby byla shodná s cenou dle ZP, tak je jediný rozdíl v tom, že by to bylo ocenění nikoliv RPC, ale PC a v tomto případě byste do pořizovací ceny pozemku měli připočítávat související výdaje (ty společné související se směnou pak ve výši jedné poloviny - část jich se týká pozemku vyřazovaného, část zařazovaného). Ohledně toho, na co se ptáte, cena vašeho pozemku ze ZP vás v podstatě nezajímá, vyřazujete v účetní hodnotě, výnos ze směny je hodnota nabývaného pozemku (případně snížená o doplatek viz níže), o hodnotě dle ZP neúčtujte, všechny zápisy jsou takto v pořádku, jen vyřazení správně 554 MD/031 D, ale to asi víte, jen pro jistotu to zmiňuji, máte to v dotazu uvedeno opačně než klasicky MD/D. Ale opakuji, že pokud byste dopláceli (vychází to, že byste měli doplatit cca 40 tis. Kč), tak to dobře není, v tom případě byste měli účtovat takto: 311/647 6532,50 Kč (hodnota nabývaného pozemku snížená o doplatek) 321/311 v té samé výši a doplatek 321/231 40046,60 Kč, zařazení a vyřazení stejně.