Dotazy

Chtěla bych se zeptat na zaúčtování občerstvení a pohoštění dosud jsem účtovala na pol. 5175 proti účtu 513. Při setkání účetních jsme zjistila, že většina z nich používá pol. 5139 proti účtu 501 nebo účtují jako službu na pol. 5169 proti účtu 518 při nákupu pohoštění v restauraci. V metodické příručce pro účtování výdajů za občerstvení na volby je pol. 5175 proti účtu 501. Prosím o ujasnění v jakém případě které účty používat.

Jak je i z názvu položky 5175 patrné, patří na ní pohoštění. Obecně tedy lze říct, že učtujete správně. Položka materiálu určitě vhodná není, v úvahu připadá pol. 5131 s účtem 501, ale to je u obcí výjimečně, někteří tak účtují např. nákup drobností pro děti (lízátka, limonády). Ohledně pol. 5169, na tu se účtují stravenky (popř. lze pro stravenky i pol. 5499). I pohoštění v retauraci je pořád pohoštění, bez ohledu na to, jakou formou ho hradíte, jestli přímým nákupem nebo takto, proto i zde pol. 5175 a účet 513. Položka pohoštění má přednost před ostatními, vyplývá to z její obsahové náplně, kde se píše, že pokud se koupí věci za účelem pohoštění, patří na tuto položku, pokud za jiným účelem, pak se můžete rozhodnout pro jiné z podskupiny 51xx. Domnívám se, že postupujete správně. Samozřejmě vám to takto na dálku nemohu odsouhlasit kategoricky, ale pokud je to pohoštění pro vaše účely, pak účtujete dobře, pokud pro někoho jiného a nejste spolupořadatel akce, pak je někdy jistější transfer, ale záleží na okolnostech. Ohledně účtu 513, ten vám ve spojení s pol. 5175 nikdo nevytkne, nevidím problém ho použít i pro občerstvení na volby.

V roce 2017 jsme proplatily studie proveditelnosti projektu "Rozvoj služeb eGovernmentu", které jsme zaúčtovaly jako investiční výdaje na položku 6122 účet 042 ve výši 157.300 Kč. Na projekt byla podána žádost o dotaci a veškeré výdaje měly být způsobilé. V letošním roce byly proplaceny již výdaje na realizaci ve výši 605 tis. Kč, ale dotace schválená nebyla ani už nebude. Můžeme částku za studie proveditelnosti přeúčtovat z účtu 042 na 518, nebo je vhodnější účtovat zmařené investice? Nebo nenápadně přiřadit k ceně majetku :) ?

Různé studie, analýzy apod. jsou součástí ocenění hmotného majetku, pokud s ním souvisí. Jestli se projekt uskutečnil a pořídili jste nějaký majetek (pravděpodobně na účet 022, když studie na pol. 6122? asi nějaké nové PC? ), tak je určitě nejvhodnější studii do jeho ceny zahrnout. Varianta by ještě byla opravit to do nákladů (případně i přes účet 408, kdyby těch 157 tis. Kč za studii bylo více než 0,3 % vašich aktiv netto), ale to jen tehdy, kdyby byla studie pořízena před rozhodnutím o pořízení majetku, jako podklad pro rozhodování, vy jste to ale zaúčtovali na rozpořizovanou investici, předpokládám, že oprávněně (bylo schváleno pořízení investice), takže teď je nejvhodnější dát to do ceny majetku, což je naprosto v souladu s účetními předpisy, nemusíte nenápadně :) tím, že jste nedostali dotaci to není zmařená investice, jestli jste projekt i tak dokončili a studie s ním souvisí, pak to do ceny tohoto dokončeného majetku patří, bez ohledu na způsob financování, tedy i tehdy, když jste předpokládali dotaci, ale nakonec jste to financovali ze svého.Jestli se akce nedokončila - ano opravit na 518, je to pod hladinu významnosti 260 tis. Kč

Zastupitelé schválili za člena komise i občany naší obce, kteří nejsou v zastupitelstvu. Na jaký paragraf se budou účtovat jejich odměny?

Měly by se účtovat na stejný paragraf, na jaký účtujete odměny ostatních členů komise, kteří jsou zastupiteli, tedy odpa 6112. Účel je stejný - poskytnutí odměny za výkon funkce člena komise ve výši dle nařízení vlády č. 318/2017 Sb.. Odměna za funkci souvisí s činností komise, proto by všechny měly patřit na stejný paragraf, bez ohledu na to, komu je platíte. Samozřejmě za předpokladu, že ZO poskytnutí těchto odměn schválí, právní nárok mají jen uvolnění zastupitelé, ostatním, včetně občanům "nezastupitelům", musí ZO odměnu schválit. Položka je však 5021, ne 5023.

Mám dotaz k funkci příkazce operace. Dosud mělo město uvolněného starostu a neuvolněného místostarostu. Funkci příkazce tedy plnil starosta. Nyní máme uvolněného starostu a uvolněného místostarostu (stal se jím bývalý starosta) Mám dotaz zda může místostarosta být pověřen funkcí příkazce operace, nebo to musí být starosta.

V § 26 odst. 1 zákona č. 320/2001 Sb. se k tomu píše: "vedoucí tohoto orgánu nebo vedoucí zaměstnanci jím pověření k nakládání s veřejnými prostředky orgánu veřejné správy jako příkazci operací". Vedoucím orgánemje potřeba chápat starostu, tedy funkci příkazce operace může v souladu se zákonem vykonávat buď starosta nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec. V tomto smyslu je tedy potřeba "testovat" dané ustanovení ve smyslu, zda místostarosta může být pokládán za vedoucího zaměstnance. Pokud vím, v praxi starostové pověřují výkonem funkce příkazce operace i místostarosty, já bych to nerozporovala v logice, že je zařazen do obecního úřadu spolu se starostou a ostatními zaměstnanci obce, ale uznávám, že to trochu sporné být může, pokud bychom se striktně drželi znění zákona, tak místostarosta zaměstnancem není, myšleno to tak ale zákonodárcem určitě nebylo, že by nemohl tuto funkci vykonávat, spíše je to trochu nešťastně formulováno.

Jiná situace by byla v době, kdyby místostarosta starostu z nějakého důvodu zastupoval a vykonával jeho funkci, pak by mohl být příkazcem "ze zákona", v normálním režimu je ale potřeba to pověření.

Prosím o pomoc při proúčtování smlouvy o zřízení služebnosti .Město uzavřelo smlouvu o zřízení služebnosti , kde jako povinný se zaručujeme strpět užívání prostor sloužících k podnikání . Jedná se o to, že nesmíme vypovědět jedno obchodní družstvo z našich prostor , kde má prodejnu . Služebnost je zřízena za úplatu ve výši 4 210 496,- Kč a tato částka je rozpočítána do doby trvání služebnosti a to od roku 2019 do roku 2043. Ročně tedy cca 165 000,- Kč . Dříve jsme měli uzavřenou klasickou smlouvu o nájmu a také jako nájem jsme účtovali , ale myslím si, že na základě této smlouvy na to již jako na nájem pohlížet nemůžu . Můžu dělat předpis pohledávky každý rok , dle smlouvy i když do katastru bude VB zapsáno již v roce 2018 ? a bude tato úplata podléhat DPH , když se již nejedná o dlouhodobý pronájem , ale o služebnost ? Předem děkuji za pomoc

Když jste to právně vyřešili institutem služebnosti užívacího práva podle § 1283 občanského zákoníku a dali jste této variantě přednost před nájemným, je potřeba to jako služebnost účtovat, tedy vyjít ze skutečného obsahu právního vztahu a posuzovat to tak i ve vztahu k DPH. Ohledně předpisu, vyšla bych ze splatnosti dle smlouvy, tzn. zde analogicky jako u nájemného, předepisovat jednou ročně (např. právě k datu splatnosti dle smlouvy, záleží i  jak to máte upraveno ve směrnici), máte to tak určitě sjednané, že vám jednou ročně zaplatí a ne celé najednou předpokládám. Pokud by to zaplatili jednorázově, museli byste částku za budoucí roky časově rozlišit - účtovat to teď při přijetí na tento rok do výnosů na účet 384 předplacenou část a každý rok pak poměrnou část zúčtovat do výnosů. Z hlediska účetnictví služebnost patří na výnosový účet 602, odpa 3613 pol. 2119. Předpis byste měli udělat k datu návrhu na vklad. Nezapomeňte také nemovitost zatíženou VB analyticky oddělit v účetnictví.

Z hlediska DPH máte pravdu, služebnost má povahu dispozice - služby, DPH to tedy podléhá (21 %), pro vás to otevírá možnost uplatňovat si odpočty daně na vstupu, což jste ale mohli i doposud (jestli to byl pronájem plátci k jeho ekonomické činnosti -  mohli jste si sjednat, že bude s DPH a na druhou stranu uplatňovat odpočty). Jinak zde mám obavu, že cena byla sjednána bez ohledu na DPH, tedy teď to budete muset oddanit směrem dolů, protože cena sjednaná, když nemáte uvedeno, že je cena bez DPH, se bere že je včetně DPH.

Audit nám vytkl, že provádíme RO, která prohlubují schodek (i když dostatek peněz máme na bank.účtech), že je přesně dáno v parg.16 z.250/2000 Sb., kdy změny rozpočtu provádět. Že při sestavení rozpočtu u akcí, kde ještě nevíme přesné finanční ocenění máme vytvořit rezervu, ale na jakou položku a paragraf neví. Můžete mi poradit jaká položka a paragraf by se nejlépe hodil? Mohla by to být položka 5901 a parg.6409 ? Děkuji

To bude snad nějaké nedorozumění. Nejprve k té druhé části. To, že se vytváří rezerva, když není známo přesné ocenění, se týká účetní rezervy podle § 26 odst. 3 zákona o účetnictví ("Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku atd.)".

To ale nemá co dělat s rozpočtem jako plánem příjmů a výdajů a tedy ani s RO. Tzn. víte-li, na co plánujete výdaje vynaložit a potřebujete je do rozpočtu zahrnout, určitě není vhodné formou rezervy, viz zrovna náplň položky 5901, kde se uvádí, že se použije "jen pro rozpočtováni obecných rezerv, které nelze zařadil na specifičtější položku. Ve skutečnosti se výdaj zatřídí v souladu se svojí druhovou povahou." I z tohoto jasně vyplývá, že když vím, jaký výdaj plánuji vynaložit, použiji přesnou rozpočtovou skladbu dle jeho druhu, žádnou obecnou ani rezervu, to by bylo absolutně proti pravidlům a principu RS. Pokud z nějakého důvodu potřebujete provést RO ještě před tím než je vám známa přesná částka (máte třeba jen objednávku), můžete jí pro účely RO odhadnout podle dostupných informací. Ony se i dost často stejně i původně smluvně dohodnuté částky mění, jsou vícepráce, méněpráce apod.

K tomu úvodu - nemohou vám vytknout, že si vytvářite schodek, když je krytý, to se případně braňte. Je vaše právo a plně v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., když máte dostupné finanční prostředky na účtech, je zapojit do rozpočtu prostřednictvím položky 8115. Je to klasické RO v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., zvyšujete tím objem rozpočtu, viz § 16 odst. 3 písm. b): "použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu". Rozpočtový schodek pak máte krytý právě těmi prostředky na účtu, které zapojujete položkou 8115.  Je to tak i logické -  v minulých letech jste měli rozpočty přebytkové, zbyly vám proto peníze na účtu a těmi teď kryjete rozpočet schodkový,  zbylé peníze můžete kdykoliv použít a tedy zapojit do rozpočtu, nemohou vám lidově řečeno zakázat utrácet vlastní peníze s tím, že když pak neprovedete RO, tak vám nakonec vytknou provedení rozpočtově nezajištěného výdaje, vidíte, co by to bylo za nesmysl.  

Co je ale možné, pokud nějaké větší akce nakonec realizovány nebudou, lze je z rozpočtu odstranit, ale není to mj. i souladu se stanovisky MF nutné, je to vaše právo, nikoliv povinnost, my naopak spíše doporučujeme to v rozpočtu nechat, ať je vidět, co se původně plánovalo, ale nerealizovalo a třeba se to případně i posouvá do rozpočtu dalšího roku.

Poskytla jsem vám snad dostatečnou argumentaci, jestli to tedy opravdu mysleli takto. 

zhotovení a osazení státního znaku na budově městského úřadu za cenu 31.050,--Kč. Prosím o radu zda zaúčtovat na účet 028 a nebo na účet 032.

Nevedla bych jej jako samostatnou věc, ale spíše jako součást budovy ve smyslu jejího značení. Zaúčtujte to jako podlimitní TZ na účet 549, položka 5123, majetek tedy o to nezvyšujte, jen poznamenejte na kartu budovy. 

Máme dotaci z úřadu práce na vyhrazené pracovní místo. Zaměstnanec pracuje v naší vedlejší hospodářské činnosti, kde účtuji na samostatném účtu 241, tedy i mzdy. Dotaci přijímáme na účtu hlavní činnosti 231. Nevím , jak správně zaúčtovat převod peněz s nástrojem, zdrojem a UZ. (104/1/13013 a 104/5/13013 ) a zda nějak označovat i tyto mzdy na hospodářské činnosti.

Nejprve se omlouvám za pozdní odpověď,  poptala jsem se i kolegů z obcí a přemýšlela jsem o tom. 

Nejprve - dotace na vyhrazené pracovní místo není totéž, co dotace na VPP, že ano? Tam kdyby byla, tak je to na veřejně prospěšné práce a to by nebylo dobré vést ve VHČ.

Ale výsledek mnou navrhovaný je dost obdobný, kvůli splnění všech podmínek dotace bych byla klidnější být vámi, kdybyste zvolili tento postup: 

Od VHČ si měsíčně nechat předat vyúčtování mzdy pracovníka a poslat jim na účet peníze v členění NZUZ jak mzdy, tak odvody a to po odeslání jejich výplaty a odvodů. Tím se vám do výkazu FIN 2-12M dostane správné členění na NZUZ i se správnými položkami proti NZUZ v příjmech. Toto členění NZUZ včetně položky 5011 a 503x  použijete k přeposlání na účet VHČ 241, souvztažný účet u vás bude jen minus 672 a u VHČ příjem 241/672 ; tak se dostane 672 do sloupce VHČ. Znovu ale jen pro jistotu - ne v případě, že by to bylo na VPP, tam by bylo jistější vést pracovníka v hlavní činnosti kvůli podmínkám dotace. 

Naše PO má zájem vyřadit prodejem za cca 0,1 mil. Kč téměř nepoužívaný traktor, u něhož je pořizovací cena 2,4 mil. Kč a současná zůstatková cena 1,4 mil. Kč. Byl pořízen z dotace (doba udržitelnosti už skončila), ale dotace ještě není zcela odepsána (zbývá 0,5 mil. Kč). Je možné účtovat v měsíci kdy dojde k prodeji: 0,5 mil. Kč MD403/D672, 0,1 mil. Kč MD 311/D646, 1,4 mil. Kč MD553/D082, 2,4 mil. Kč MD 082/D022, 1,4 mil. Kč MD401/D416 a -1,3 mil. Kč MD546/D416 (ĆÚS č. 704 bod 7.3 písm.b), tak aby nebyly abnormálně zatíženy náklady této organizace?

Chtěli bychom k této problematice poznamenat, že se nám takovéto zúčtovávání fondu nelíbí, neboť dochází ke zkreslování ekonomické podstaty transakce - tedy, že prodej byl realizován se ztrátou 0,8 mil. Kč (vám sice z prodeje se zaúčtováním podle ČÚS vyjde "kýžená nula", která je ale "lží"). Nicméně jak je uvedeno v úvodu naší odpovědi, nyní nezbývá nic jiného než respektovat závazný ČÚS. 

 Troufnu si tvrdit, že nejen může, ale dokonce musí účtovat, neboť tyto zápisy se, jak zmiňujete, účtují v souladu s ČÚS a jsou pro nás tedy závazné (za uvedených podmínek, zde ano - prodej DHM účtovaný na účet 646). Jen by bylo účetně přesnější účtovat to v souladu s ČÚS takto: 401 MD 1,4 mil. Kč/ 548 D 1,3 mil. Kč, 416 D 0,1 mil. Kč. Vám to vyjde stejně, jen je přesnější účtovat to na příslušnou stranu účtu 548, tedy nikoliv minusem na MD, ale plusem na D (jen pozn. - nikoliv 546 - v dotazu asi  překlep) a účtem 416 zápis vyrovnat.  

Dovoluji si požádat o radu jak postupovat v případě vyplacení cen a náhrad výloh, spojených s účastí v soutěži.(odměna soutěžícím). MČ vyhlásila otevřenou dvoufázovou projektovou architektonickou anonymní a mezinárodní soutěž o návrh na řešení základní školy. Jedná se o vyplacení odměn cizincům (fyzickým osobám) a jednoho z ČR (vítězné návrhy). Myslela jsem tedy přes položku 5021 - OOV, ale nejsem si jistá, a jak je to se zdaněním takových to příjmů? Nebo položka 5041?

Dobrý den, pamatovala jsem si, že jsem to někde podrobně řešila i s daňovou poradkyní, tak sem ten dotaz kopíruji, prosím podívejte se a kdyžtak doplňte nejasné...

2/12 2013 ARCHITEKTONICKÁ SOUTĚŽ

Město vypsalo architektonickou soutěž na úpravu náměstí. Obdrželo dva kvalitní návrhy, jeden od s.r.o. a druhý od OSVČ. Usnesení rady zní: „Rada města bere na vědomí zprávu soutěžní poroty a souhlasí s postupem obou účastníků do dalšího kola soutěže. Oba účastníci budou oceněni odměnou ve výši 30.000,- Kč.“ Můžeme vyplatit odměnu na základě tohoto usnesení rady nebo je potřeba jiný podklad k proplacení, např. faktura od architektů? Fakturu by museli vystavit jako na službu a přičíst DPH, což je pro náš rozpočet nevýhodné. Dar se nám také nezdá vhodným řešením (došlo k protiplnění). Můžete nám prosím poradit, na základě čeho nejlépe odměny uhradit a jakou použít položku? Vzhledem k tomu, že realizace není jistá, účtovali bychom asi do nákladů, ne na 042. Děkujeme.

Ceny udělené v soutěži fyzickým osobám, přesahující částku 10.000,- Kč, se podle § 36 odst.2 písm. l) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, snižují o

daň z příjmu ve výši 15 % (zvláštní sazba daně), kterou vyhlašovatel  odvádí správci daně. Ceny udělené v soutěži právnickým osobám se vyplácejí v plné výši a zdaňuje je právnická osoba sama v rámci řádného daňového přiznání.

K vyplacení odměny není potřeba nic jiného, než usnesení rady o vítězi a výši odměny, které by však mělo být  souhlasné na podmínky vyhlášení soutěže. 

Poprosila jsem radši o kontrolu daňovou poradkyni, jestli jsem vše zohlednila. A ta doplnila toto: 

Můj osobní názor na to je ten, že pokud jde o právnickou osobu, tak souhlas – zdaní si to sami.

Pokud jde o fyzickou osobu, podnikatele, účastnil se jako podnikatel, měl by zdanit jako příjem v § 7, tudíž žádná srážková daň. Ta dle mého názoru připadá v úvahu jen, když by výhercem byla fyzická osoba, občan.

Plyne to dle mého názoru z § 10 odst. 1 písm. ch): „Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v § 4.“

Podstatné je to, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9.

Pokud jde o občana, zdaňuje se srážkovou daní 15 % - § 36 odst. 2 písm. l), je osvobozeno do 10 tis. Kč – pro oba, tj. podnikatele i občana.

Oblast DPH – opět jsem nikdy neřešila. Je otázkou, zda-li je to pro výherce zdanitelné plnění, tj. poskytnutí služby … ?

Konzultovala jsem v rychlosti s kolegy a shodli jsme se, že pokud to ti soutěžitelé dělali jako „podnikatelé“, tak je to normálně zdanitelné plnění.

Takže dle mého názoru by měli tomu městu vystavit fakturu včetně DPH – tj., pokud je odměna 30 tis. Kč, tak to bude částka včetně DPH.

Dobrý den, zjistili jsme, že v majetku nemáme zaveden altán - betonová podlaha, dřevěné ostění s otvory, rok pořízení cca 1925, cenu odhadujeme na cca 150 tis. Kč. Altán je udržovaný - opravovaný. Mohu stanovit dobu odpisování na cca 100 let. Děkuji.

Je to samozřejmě na vás, jakou si stanovíte životnost v odpisovém plánu, kategorizace je 16.23.19. Můj názor je, že sto let je přehnané, to dáváme zděným stavbám, já bych nedala víc než 30- 50 let,  opravdu životnost dřeva je problém, také u volby životnosti by se mohl brát v potaz zájem na stavbě, zda chceme, aby vydržela co nejdéle a budeme ji chtít stále opravovat a opravovat....ale je to o názoru, obhajitelnosti a také o tom, jak máte nastaven odpisový plán -  to abyste zděné stavby odpisovali aspoň 150 let, nemají stejnou životnost jako dřevěné, v této logice je potřeba mít odpisový plán nastavený. Jinak zařazení vícenálezu je zápisem 021/401.

Naše město získalo na základě darovací smlouvy ze dne 18.10.2018 bezúplatně multimediální informační kiosek 26BOT-Clasik, který je napojen na el. energii a internet. Jedná se o samostatně stojící kiosek na kovových stojkách s patkami zabudovanými do chodníku. Kiosek byl zhotoven na konci r. 2012, v únoru 2013 byla uzavřena smlouva o výpůjčce mezi půjčitelem (Destinační společnost Východní Čechy) a vypůjčitelem (město) na bezúplatné užívání po dobu 5 let. Poté, jak bylo již výše uvedeno, byl městu na základě darovací smlouvy z října 2018 kiosek bezúplatně převeden. Dle sdělení projektového manažera Destinační společnosti Východní Čechy byla původní pořizovací cena 111.400 Kč, odhadovaná stávající hodnota informačního kiosku činí cca 10 000 Kč (předpokládaná minimální doba dalšího provozu je alespoň 5 let), účetní hodnota je nulová, protože zařízení bylo v majetku společnosti již zcela účetně odepsáno. Dovolujeme si Vás požádat o vyjádření, zda tento kiosek zařadit do majetku jako samostatnou movitou věc (jako informační zařízení, přestože jsou kovové patky nosné konstrukce zazděné do chodníku), tedy v našem případě jako drobný dlouhodobý hmotný majetek (účet 028), nebo jako stavbu (na účet 021).

Dívala jsem se, o co přesně se jedná (např. zde https://multimedialni-kiosky.cz/kiosk-hardware/exterierove/) a souhlasím s vámi, že to není stavba, ale spíše samostatné účelové zařízení, bez ohledu na umístění, dá se, i když je zabudovaný v chodníku,  přemisťovat a vzhledem k jeho účelu je to určitě správnější řešení. Zde jen pozor na jeho ocenění, oni jsou zájmové sdružení právnických osob, nejsou VÚJ, v tomto případě nás nezajímá jejich ocenění, ale dar se musí ocenit v RPC (aktuální hodnotě). Jestli předpokládáte, že vám bude ještě 5 let sloužit, tak asi nemá hodnotu 10 tis. Kč, když víte, že jeho PC byla přes 100 tis. Kč. Chápu, že zde se bez ZP bude RPC odhadovat těžko, když vám poskytli info o jeho PC, tak by se dala využít ve smyslu, že byste si řekli, že celkem měl životnost 10 let, oni měli v majetku (fungoval) 5 let, tak ho převzít za cenu poloviny PC. Když je to bezúplatný převod mimo VÚJ, tak se nepřebírá jejich ocenění ani oprávky a nezajímá vás tedy ani fakt, že oni už ho mají dooprávkován do 0, ale máte darovaný majetek ocenit jeho aktuální hodnotou (což je právě ta RPC) a nastavit zbývající dobu životnosti. Kiosek byste v této ceně zařadili jen zápisem 022/401. Kdybyste ho zařazovali na účet 028, pak zápisem 028/088 a zároveň 558/649, když to je dar mimo VÚJ.

Obec je provozovatelem vodovodu. V letošním roce jsme zakoupili 3 nové chlorátory na úpravu vody. Budou rozděleny do dvou vodáren. V jedné budou 2 a ve druhé 1. Celková částka je 105525 Kč bez DPH. Původní chlorátor v ceně 79000 Kč máme vedený na účtu 022 a bude vyřazen. Protože cena jednoho chlorátoru vychází na 35175 Kč, nejsem si jistá, jestli můžu zavést na účet 022. Dají se zařadit jako soubor na 022 pokud nebudou uloženy společně?

Já bych se přiklonila spíš k tomu přiřadit je vzhledem k jejich účelu použití k jednotlivým vodárnám, tedy dva do té jedné, třetí do té druhé. Ono není moc logické dělat soubory z věcí, které spolu funkčně nesouvisí, tady je úplně jasné, že jsou funkční a použitelné ve vztahu k vodárnám, nikoliv mezi sebou navzájem. Jak je zaúčtovat pak záleží na tom, jak vedete vodárnu, asi budovu na stavbách a technologii na účtu 022 jako soubor? Pak by to bylo doplnění souboru o novou věc a tam nehraje roli ocenění, věc zařazovaná do souboru nemusí být nad 40 tis. Kč, celý soubor musí být prvotně při vytvoření v ceně nad 40 tis.v Kč a tím je limit pro něj splněn. Takže podle mě pravděpodobná varianta je toto, že ty dvě přiřadíte do souboru technologie první vodárny na účet 022 a tu jednu do souboru druhé vodárny. Kdybyste technologii vodárny nevedli jako soubor, ale jako jednu majetkovou položku (což moc nedoporučuji), pak byste to museli účtovat jako opravu - výměnu části věci u té vodárny, kde předtím chlorátor byl (uvádíte, že jste měli jen jeden - pro obě vodárny?), případně TZ (třeba i podlimitní), pokud byste u nějaké ho dávali nově, popř. rozšiřovali počet na dva. U vyřazení stávajícího je potřeba vzít v potaz, co vám zde popisuji, tedy jestli ho vyřadíte jako jednu věc souboru (v tomto případě zjistit míru odepsanosti celého souboru, tímto procentem zjistíte oprávky chlorátoru a vyřadíte ho a nahradíte novým, popř. novými) nebo ho nebudete vyřazovat, když to budete účtovat jako opravu nebo jste ho vedli úplně samostatně? Pokusila jsem se vám nastínit všechna řešení, nejsprávnější je ten soubor, tedy vyřazení původního jednoho chlorátoru a zařazení třech nových, ale samozřejmě nevím, jak to majetkově evidujete a jak konkrétně plnil ten původní jeden funkci ve vztahu ke dvěma vodárnám (kdy předpokládám, že ho demontujete a nebudete již využívat, když navrhujete jeho vyřazení).  

Město uzavřelo několik sponzorských smluv s fyzickými i právnickými osobami na finanční dary na pořízení díla. Někteří přispěvatelé si přáli uvést ve smlouvě, že nechtějí být nikde uváděni - tzn. jde o čistě finanční dar se zaúčtováním 231/403. Někteří souhlasí s uvedením jen v radničním zpravodaji, popřípadě na infotabulce v blízkosti díla. Jedná se v tomto případě o reklamu, která by měla být zdaněna DPH? Kromě jiného je město uvedlo i na propagačních letácích k akci.

Ing. Nejezchleb ještě doplnil názor, kdy dar a reklama, jen jako téma k zamyšlení:

Já v tomto ohledu bohužel nejsem schopen poskytnout nějaké solidnější informace. Nevím o žádném sporu na toto téma, které by třeba skončilo před soudem. Pravdou je, že pouhé umístění loga je někde řešeno jako reklama, nejkurióznější jsou situace, kdy třeba v rámci jediné sportovní akce jsou uzavírány jak smlouvy o reklamě, tak smlouvy darovací s naprosto stejným vymezením aktivit (třeba zveřejnění loga ...) - já se třeba snažím odstraňovat alespoň tyto situace. Dle mého názoru prosté poděkování dárci není reklamou (stejně tak uveřejnění na propagačních letácích), ale spíše darem. Opačný přístup by totiž mohl hraničit s tím, že pokud jsme povinni umístiti pamětní desku "s podporou EU ..." , tak tím děláme politickou propagaci EU a je to vlastně odměna za reklamu. V čem bych spatřoval třeba já reklamu, by bylo to, když by se v rámci zveřejnění určitá firma domáhala uveřejnění produktu, který nabízí - třeba:

"Akci podporuje .............., Váš dodavatel střešních systémů ....................."  , případně to bylo doporovozeno kontakty na firmu apod.

Nicméně u prostého zveřejnění dárce se mi to jeví spíše jako dary (jenže upřímně, pokud na tomto budeme takto trvat, tak zase vznikne problém u jiných subjektů, které se dožadují, aby to byla smlouva o reklamě - ze svých daňových účelů, přitom rozsah je opět jen o tom zveřejnění firmy). Fakt nevím, jak z tohoto ven - zatím se v tomto ohledu spíše respektuje to, jak zní smlouva (zda je označena jako darovací nebo smlouva o reklamě).

Záleží, jak to s nimi máte smluvně dohodnuto, většinou se sponzoruje za účelem reklamy, jestli tedy za sponzorský dar požadují protiplnění ve smyslu reklamy jejich firmy, pak  souhlas se zdaněním sazbou 21 %. Někdy bývají ale jen špatně nazvány smlouvy, pokud nic takového sjednané nemáte, ale jen vám dali souhlas s tím (ale nepožadují to), že zveřejníte asi nějaké poděkování nebo informaci o sponzorství, pak to předmětem DPH není, když tam není to protiplnění (resp. přímá vazba na něj), ale je to pak klasický dar bez protiplnění. Možná by zde pomohlo položit si otázku - poskytli by vám dar, i kdybyste je nakonec jako sponzory nezveřejnili? Z toho pak vyvodíte, jestli zdanit nebo ne a máte i argument. 

Naše obec jako dárce a obdarovaný Nemocnice Vyškov, příspěvková organizace. Dárce touto smlouvou bezplatně převádí vlastnické právo k věcem na obdarovaného, tedy daruje peněžní částku 30.000,- Kč, která může být použita na účely zdravotnické. Účtuji správně? Předpis: 572 MD / 349 D Úhrada: 231 3522 5339 D 349 MD

Účtujete dobře, závazkový účet 349 použijte, jestli je nemocnice zřízena krajem, kdyby byla zřízena státem, pak by byl správný účet 347. Když to poskytnete a  schválíte jako dar bez vypořádání, pak nemusí být ani předpis, stačí rovnou 572/231. Kdyby to byla dotace s vypořádáním, účtovalo by se to v režimu záloh na transfery.