Dotazy

Obec, plátce DPH, má dva případy prodeje pozemku: 1.prodej pozemku, který je dle územního plánu stavebním pozemkem, ale žádné stavební povolení ani ohlášení stavby nebylo na tento pozemek doposud vydáno 2.prodej pozemku pod garáží, která již 20 let je cizím majetkem a jedná se pouze o majetkoprávní vyrovnání V obou případech se domníváme, že se jedná o osvobozený plnění bez nároku na odpočet. Je náš názor správný.

Oba prodeje pozemků jsou osvobozeným plněním, Váš názor je správný.

Naše obec rozšiřovat EZS o tísňové hlásiče do vybraných místností budovy MěÚ v hodnotě 69 634 Kč. Můj názor je, že se jedná o samostatnou movitou věc i přesto, že hlásiče budou pevně spojeny s budovou a tudiž budou v evidenci majetku vedeny zvlášť (na účtu 022). Druhý dotaz se týká klimatizačních jednotek. To je podobný případ - tedy jedná se rovněž o sam. mov. věc a není součásti budouvy MěÚ?

V obou případech jsou TZ budovy pouze vnitřní rozvody, pokud dosáhnou hranice pro TZ nad 40 tis. Kč. Klimatizace (nevím co je EZS - nějaké zabezepčení?) a EZS se dle Vašeho popisu jeví jako samostatná movitá věc i když je pevně spojená s budovou, případně soubor sam. mov. věcí se sam. tech.-ek. určením. Postupujte dle pokynu D300 k DPPO, jiný předpis není.  

Mohla byste mi poradit,která z aktivit v PO by měla být ve vedlejší činnosti? Jedná se o PO Rekreační a sportovní areál, která zajišťuje činnost v hale, na hřišti, koupališti, pronajímá ubytovnu, chatky a kemp. Jedná se mi o to, které z těchto příjmů by měly být ve vedlejší činnosti, že bychom ještě upřesnili zřizovací listinu před schválením.

Příspěvková organizace se zřizuje pro realizaci převážně neziskových činností. Obec zřizuje PO z důvodu toho, že tyto činnosti jsou složité a vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Obec de-facto přenáší na zřizovanou organizaci část svého "poslání". Doplňková činnost je taková činnost, která navazuje na hlavní činnost a pomáhá lépe využívat možnosti organizace a odbornost jejich zaměstnanců. Název "Vedlejší činnost" se již nepoužívá. Doplňková činnost nemá být ztrátová, naopak zisk z doplňkové činnosti by měl být použit ve prospěch činnosti hlavní. Takže při rozdělení činností je důležité stanovit účel, pro který je PO zřízena - asi provozování sportovních aktivit. Pronájmy  a ubytovací služby by mohly sloužit jako doplnění hlavní činnosti a posílení jejích zdrojů. Samozřejmě se musí vycházet z konkrétních místních podmínek a potřeb obce. I ubytovací služby mohou být v hlavním poslání PO (obec tím přes PO zajišťuje správu a využívání svého majetku). Striktně není pravidlo rozdělení žádným předpisem stanoveno, volíme i dle daňové problematiky atd.

1. PO nabývá majetek vždy pro zřizovatele pokud tak tento stanoví ve ZL. Kdy nabývá PO majetek do svého vlastnictví? 2. Může PO čerpat prostředky z rezervního fondu i na úhradu zvýšené zálohy na ele. energii (pokud schválí zřizovatel)?

Prosím využijte vzor ZL v dokumetech ke stažení. Do svého vlastnictví může nabýt majetek PO dle §27, odst 5 zákona č. 250/2000 Sb., s určitými omezeními. PO může i bez souhlasu zřizovatele použít svůj RF k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady, což se jeví jako váš příklad. Použití rezervního fondu řeší § 30 zákona č. 250/2000 Sb.   

Prosím o radu jakou čásku zapsat do majetku, když jsme nakoupili podavač ke kopírce za 9044,- a byla nám poskytnuta sleva 5640,-, zaplatili jsme tedy pouze Kč 3404,-. Myslím si, že čásku po slevě, ale nejsem si jistá.

Ano, podavač se oceňuje pořizovací cenou, t.j. částkou, kterou jste skutečně zaplatili - 3 404,- Kč. Sleva je součástí pořizovací ceny.

Prosím o radu, k žádosti o dotace z EU-ROP musíme si nechat zpracovat projekty či studie dokladující účel a cenu díla. Jak tyto výdaje zařadit: jde o nehmotný majetek, ale patří do běžných či kapitálových výdajů? Jde jen o podklady pro žádost o dotaci na realizaci převážně investičních akcí, která ovšem nemusí být přidělena ...

Pokud  studie ještě nemá potenciální souvislost s pořízením dlouhodobého hmotného majetku, uplatňujeme u obcí tento postup - studie slouží k rozhodování, tedy nemá charakter DM dle §7, odst.10 vyhlášky č. 505/2002 Sb., bez ohledu na výši pořizovací ceny. Zaplatíme studii jen s položkou 5169 a zároveň zavedeme do podrozvahy. Odůvodníme principem opatrnosti a věrným obrazem k "nenadhodnocení aktiv".  Když se DM dle této studie bude realizovat, zavedeme studii z podrozvahy na účet 042 zápisem 042/901, odůvodníme věrným obrazem pořizovací ceny majetku.  Pokud budete dlouhodobý majetek realizovat, ať bude dotace nebo ne, zavedeme studii rovnou na účet 042 jako výdaj související s pořízením DM.

Do kdy prosím musí být schválena nová zřizovací listina příspěvkové organizace v návaznosti na změnu zákona 250/2000 Sb.? Dočetla jsem se pouze, že zákona nabyl účinnosti 1.4.2009.

Nová zřizovací listina PO musí být schválena nejpozději do 7 měsíců od nabytí účinnosti zákona, t.j. do 1.11.2009. Viz. čl. II Přechodná ustanovení.

Chtěla bych se zeptat, zda na hlavičkách faktur musí být uvedeno pouze Město ..... , dle zákona o obcích v případě přenesené působnosti by mělo být Městský úřad. Kdo by mohl případně napadnout to, že máme u většiny faktur v adrese příjemce uvedeno "Městský úřad", i když se jedná o samostatnou působnost?

Faktura je účetní doklad v účetnictví pravnické osoby. Osobou s právní subjektivitou je vždy Město.... Proto i na účetním dokladu má být uvedeno vždy jméno pravnícké osoby. Nezáleží na tom, zda se jedná o samostatnou , nebo přenesenou působnost. Pokud na dodavatelské faktuře je označen jako odběratel Městský úřad, mohly by být případné problémy ze strany FÚ s tím, že by se nejednalo o uznatelný výdej. Nevím sice o žádných dopadech v daňové oblasti, problém by mohl nastat při vyúčtování dotačních titulů. Také, pokud by bylo město plátcem DPH, nejednalo by se o platný daňový doklad. Lze však uvést Město.. a dále Městský úřad jako sídlo právnické osoby. Dle mého názoru se však jedná vždy o formální nedostatek, který by neměl mít významný vliv na jakékoliv sankční platby.

Dobrý den, prosím můžete nám sdělit co všechno má být uveřejněno na eletronické úřední desce?

Na elektronické úřední desce musí být zveřejněn návrh rozpočtu a závěrečný účet obce, případně návrhy rozpočtů a závěrečných účtů DSO, kde je obec členem.

Jsme město bez hospodářské činnosti, vlastníme penzion pro seniory a jeden bytový dům, kde bydlí učitelé. Penzion jsme postavili s dotací před cca patnácti lety, potřebuje čím dál větší opravy. Můžeme svést fond oprav na samostatném bankovním účtě pro tyto účely? Příjmem FO by byla část nájmu. Jak potom s účtováním? Jako ostatní fondy (sociální a FRB)? Jedná se mi o účto v letošním roce.

Obec v rámci své působnosti může zřizovat libovolné fondy. Zřízení fondu a pravidla hospodáření s ním (tzv. statut fondu) podléhá schválení zastupitelstva. Ve statutu musí být řešeno, co je příjmem fondu, na co se budou používat výdaje a taky osoby odpovědné za hospodaření.

Účtování fondu je totožné s ostatními (jak uvádíte - sociální fond a FRB): bankovní účet 236, zdroje - 917. V každém případě ale musíte účet analytický oddělit od ostatních fondu. Je to nutné pro sledování okruhu fondu a pro kontrolu, zda je hospodařeno v souladu se schváleným statutem.

Prosím o radu, jak zaúčtovat ruční závoru v celkové výši Kč 15 500,- v délce 7 m, která je pevně spojena se zemí.

Jako drobnou stavbu - je určena k trvalému užívání na jednom místě. Účet 021, položka 6121, za předpokladu, že je alespoň natolik masivní, že má dobu použitelnosti delší než rok.

Paní inženýrko, ve všech dotazech k dotacím-nástrojům, zdrojům a ÚZ uvádíte, že N a Z se přiřazuje i k podílům obce...I já to dle Vás takhle zaúčtovala a náš Kraj (Olomoucký) mi to pěkně "shodil ze stolu" s tím, že kde se neúčtuje ÚZ nelze účtovat nástroj a zdroj (prý jim to nevezme při zpracování PVT). Nechápu to, myslela jsem, že účtování dotací potažmo účetnictví ÚSC je v tomto státě jen jedno?! S dotacemi jako takovými mám jen ty nejhorší zkušenosti - od poskytovatele se člověk ohledně zaúčtování nedoví nic, investice neinvestice je jim úplně jedno, Podmínky či Pravidla mění v průběhu a nějak nechápou, že nemohu zaúčtování měnit zpětně každý druhý měsíc, nedejbože meziročně...Zdravím a přeji hodně sil!

V souladu s vyhláškou č. 16 se atributem Nástroj a Zdroj člení jak příjmy z rozpočtu EU a souvisejicí příjmy, tak výdaje spolufinancované z rozpočtu EU a souvisejicí výdaje. Při poskytování dotace se vychází z tzv. "Způsobilých výdajů". To je část nákladu na konkrétní akci, která je "způsobilá" dle metodických pokynů. Např., pokud máte dotaci na nový kanalizační řad, tak výdaje na upravu vozovky nejsou způsobilé z hlediska dotace. Dotaci obdržíte pouze na vybudování nové kanalizace. U této dotace se ještě dle pravidel EU vyčleňuje podíl EU, podíl státního rozpočtu a vlastní podíl obce. Všechny tyto dotační příjmy a k tomu způsobilé výdaje se musí značit atributy Nástroj a Zdroj. Nástroj - dle názvu dotačního programu, zdroj - dle druhu prostředku: 1 - prostředky CZ, 5 - prostředky EU. K prostředkám CZ patří i prostředky obce (u nich ale nebude UZ, protože se nejedná o dotaci ale o vlastní prostředky). Další část nákladu, které souvisí s touto akcí, ale nejsou způsobilé z hlediska dotace (např., nová vozovka) úzce spojená s předmětem dotace. Často se jedná o jednu investiční akci. Zde ale neuvádíme atributy Nástroj a Zdroj, neboť to nejsou prostředky ke spolufinancování dotačních peněz z EU.

Prosím o pomoc - ve Zřizovací listině PO, kterou právě zpracovávám podle Vašeho návrhu, bude PO užívat nemovitý majetek zapisovaný do katastru nemovitostí na základě smlouvy o výpůjčce, ( i když dle vyjádření KÚ Jmk považují uzavření smlouvy o výpůjčce za nesoulad s předmětným zákonem..). Musí být zveřejněn záměr obce uzavřít Smlouvu o výpůjčce s PO, pokud ano, jak dlouho?

Dle §39, zákona o obcích č. 128/2000 Sb., záměr být vyvěšen nemusí. Z hlediska nesouladu na zákon č. 250/2000 Sb., ( je uvedeno i ve zprávách MF č. 4/09) výpůjčka je povolena - stačí argumentace např. tohoto typu - do budoucna není jisté, že veškeré nebytové prostory budou využívány jen pro PO, může ubývat žáků a některé prostory se uvolní pro jiný účel, tedy zřizovatel považuje formu výpůjčky za nejvhodnější. Argumenty pro výpůjčku jsou ve vzoru ZL uvedeny a jsou  dle mého názoru logické a vedou k efektivnějším postupům než předání  nemovitého majetku k hospodaření. 

Dle rozhodnutí zastupitelstva sousední obce, kde jsme vlastníky jedné budovy, máme uhradit příspěvek na vybudování vodovodní přípojky. Prosím na jakou položku tento výdaj zaúčtovat.

Příspěvek na vybudování vodovodní přípojky zařadíme na pol. 6341 s protiúčtem 218. U obce na území jiného okresu se použije záznamová jednotka 026, u obce na území jiného kraje - 035. V tomto případě se však může jednat i o běžný dodavatelsko odběratelský vztah, je třeba se s přijímací obcí domluvit, kam zařadí Váš příspěvek na investice, zda na 3122, pak byste museli volit položku 5192 (otázkou je také, zda se jedná o veřejnou část přípojek nebo zda  přípojka pak nebude Vaším majetkem, pak by byla vhodná položka 6121), když  přijímací obec zařadí příjem od Vás na 4221, vy budete volit položku 6341.

Nájemník platí měsíčně zálohy za služby v pronajatém bytě na radnici. Vyúčtování služeb(např.plyn) za radnici včetně bytu je ve společné faktuře. Část faktury je zaúčtována do nákladů, část přes zúčtovací vztahy(3xx). Budou zálohy za služby(byt) podléhat DPH ? Vystaví se zálohová faktura bez DPH a po uhrazení zálohové faktury se vystaví zálohová faktura-daňový doklad ?

Předpokládám, že využíváte prostory na radnici pro provoz městského úřadu a zároveň byt pronajímáte za úplatu. U výdajů spojených s provozem městského úřadu zřejmě neuplatňujete nárok na odpočet daně - nejedná se o ekonomickou činnost. U výdajů spojených s nájmem bytu můžete vybrat, zda zde nárok na odpočet daně uplatníte, nebo použijete ustanovení §36 odst. (11).

V prvním případě zdaňujete zálohy na služby od nájemce. Jako nejlepší postup je zpracovat platební kalendář. Platební kalendář je daňovým dokladem, na kterém je uveden rozpis plateb na předem stanovené období. Platební kalendář musí obsahovat stejné náležitosti jako běžný daňový doklad, daň se účtuje a odvádí dle kalendáře. Potom ke každé přijaté platbě už nemusíte vystavovat daňový doklad (fakturu). Postupujte dle materiálu DPH nájem a služby uvedeném v dokumentech ke stažení.

V druhém případě postupujete v režimu tzv. "přeprodeje". Přijaté zálohy nebudou předmětem daně při splnění několíka podmínek: o přijatých zálohách a o zaplacených výdajích na energie účtujete na zúčtovacích vztazích, neuplatníte u energií nárok na odpočet na vstupu a přijaté platby nesmí převýšit uhrazené částky za energií. Pokud postupujete dle §36 odst. (11), nevystavujete daňové doklady a o dani neúčtujete.