Dotazy

Město zatím není plátcem DPH. Prosím o informaci, zda se do obratu pro povinné plátcovství DPH započítává také příjem z nájemních smluv uzavřených s telekomunikačními společnostmi za umístění antény na budovách města. Příjem účtuji § 3639 pol. 2132 a výnos 603.

Ano, do obratu se započítává, obsahově spíše než osvobozený pronájem je však toto právo užívání, možná i vhodněji je dávat na účet 602 (ale lze i na 603). Ale jak osvobozený pronájem, tak určitě toto právo užívání se do obratu pro registraci DPH započítává. 

Dotaz: DSO má rozdělenou činnost na hlavní (bankovní účet 231) a hospodářskou (bankovní účet 241 ), každoročně v hlavní činnosti vykazuje ztrátu, hospodářská činnost vykazuje zisk. V červnu je valnou hromadou schválena roční závěrka podle vyhlášky č 220/2013 Sb. Ztrátu hlavní činnosti účtuji 432/431 Zisk hospodářské činnosti účtuji 431/432 Valná hromada dále rozhodne, že zisk hospodářské činnosti bude financovat rozpočet svazku a určí výši financování Účtuji 262/241 převod finančních prostředků z účtu hospodářské činnosti do rozpočtu 231/262 6330/4131 Neměla bych odúčtovat z účtu 432 částku, kterou posílám do rozpočtu? Kumuluje se mi na 432 zisk, který je využit v rozpočtu. Pokud ano, jak mám opravit roky minulé? Přes 408?

Nejprve - Zisk z VHČ nemůže financovat rozpočet, zisk je něco jiného než volné peněžní prostředky, zisk se nedá do rozpočtu zapojit, je zjištěn na bázi akruálu. Je možné zapojit volné peněžní prostředky, to ano. Bylo by dobré takto usnesení naformulovat. Zapojení volných peněz může být někdy i mnohem vyšší než je VH, ale kvůli např. pohledávkám nebo investicím i mnohem nižší. Určitě nesmíte kvůli zapojení do rozpočtu "šáhnout" na účet 432, s hotovostí tento účet souvisí jen hodně vzdáleně. Nechte kumulovat 432 a neřešte ji, tak je to v souladu s předpisy. Nic prosím neopravujte, nebylo by to dobře. 

Vážená paní inženýrko, můj dotaz směřuje ke způsobu zaúčtování odvodu za porušení rozpočtové kázně u poskytnutých dotací. V časopise Účetnictví nevýdělečných organizací a obcí, číslo 1, březen 2017, byl zveřejněn článek JUDr. Ing. Jiřího Lance „Odvody za porušení rozpočtové kázně v účetnictví některých vybraných účetních jednotek“. Zde na straně 21 uvádí, že odvod není sankcí a měl by se účtovat stejně jako u vrácení dotace na základě akceptované výzvy, tedy -349MD/-672D, jestli to dobře chápu. Ve vašich odpovědích uvádíte způsob zaúčtování odvodu přes účet 542. V letošním roce jsme hradili velké odvody za porušení rozpočtové kázně i následné penále. Oboje mám nyní zaúčtováno 542MD/347D. Po přečtení výše uvedeného článku jsem znejistěla, jedná se o významné částky a nerada bych, aby to někdo napadl.

Já se hrozně nerada pouštím do diskusí s jiným odborníkem zde přes stránky, nechci nadělat zmatky, jsem pro sjednocení postupů. Mně prostě připadá, že když dá někdo odvod za porušení ...že to spíše zavání sankcí, tak bych na vašem místě nebyla nervozní, že by účet 542 byl špatně, připadá mi, že má vyšší vypovídací schopnost. Pak je ještě vracení dotací (případně krácení) na základě výzvy k nápravě, které nejsou dle 250/2000 Sb. sankční platbou, tam bych plně souhlasila s vracením dotace přes snížení výnosu v jednom roce, případně přes 549 v dalším roce, to je výslovně napsáno, že sankcí není. Pozor na účty 347  a 349 - liší se v tom, ke komu je závazek, 347 je k ústředí, 349 k území. 

Na jaký správný účet zařadit zhotovení dětského pískoviště v hodnotě cca 200 000,- Kč. Půjde o ostatní stavbu, tedy účet 021, nebo soubor movitých věcí - účet 022?

To mohu těžko určit, když nevím, jak vypadá "pískoviště" . Pokud pevně spojené se zemí, nebude se přemísťovat apod. , tak spíše stavba včetně příslušenství, které je určeno, aby se s pískovištěm používalo. Pokud je to nějaká přemístitelná nádrž a hrací prvky jsou spíše mobilní, tak lze i soubor movitých věcí, lze i kombinovat, např. stavba a soubor věcí nebo stavba a jednotlivé věci (021,022,028) - nejvíce záleží na tom, jak majetek vypadá, jaký má účel. Výsledkem zařazení by měly být jednoznačně identifikovatelné majetky. 

Prosím o radu ohledně poskytování individuální dotace občanům obce. Nějak jsem se do toho zamotala. V obci kde není rada vykonává její funkci starosta, tak je tomu i v našem případě. Pokud občan podá žádost o individuální dotaci (léčebný pobyt) v níž žádá o poskytnutí 50% z celkové ceny pobytu (v tomto případě necelých 7.000,-Kč), žádost včetně veřejnoprávní smlouvy postačí tedy schválit starostou a nemusí se řešit v ZO? V zákoně 128/2000 Sb., jsem si napsala poznámku u § 85 písm. c), že do 50.000,-Kč včetně může starosta - a teď si nejsem jistá jestli jsem si to poznamenala správně.

Ano, je to tak. Jen záleží na starostovi, a případně zastupitelstvu, jestli si schvalování darů a dotací nevyhradí i pro nižší částky, alespoň v případech sporných, kde je nějaká vazba na příbuzenstvo starosty nebo jinak propojené vztahy - ale to jen kvůli bezpečí starosty, jinak opravdu schválení darů jedné fyzické osobě do 20 tis. ročně je v kompetenci  starosty (kde není rada).  U dotací do 50 tis. dle jednoho dotačního titulu. Toto bych spíše vzala v režimu darů - ale dotace včetně VP smlouvy to také může být. 

Prosím o pomoc se zaúčtováním dotace "Česko-bavorská spolupráce mezi městy" z dispozičního fondu Euregia Egrensis. Dotace EU 85% EUR 21.016,18, vlastní prostředky 15% EUR 3.708,74. V rámci projektu budou rozvíjeny a utužovány vztahy mezi městy (žáci ZŠ navštíví SRN, hlavním těžištěm projektu je prezentace metod péče o zeleň veř.prostranství, v rámci kterého dojde k revitalizaci prostor ZŠ. U dotace z Euregia se příjmy ani výdaje neznačí NZ,ÚZ, nebo se použije 415,411 nebo 1101,1105? Také si nevím rady s položkou pro příjem dotace 3113 2329? Postup účtování bude u jakékoliv dotace?

Koukala jsem do stanov na jejich stránkách (http://www.euregio-egrensis.cz/), jsou zájmovým sdružením právnických osob. Dotace se tedy značí bez ÚZ - ÚZ používáme, jen, když je poskytovatel veřejný rozpočet ČR. NZ jí ale značit budete, protože nástroj používáme vždy, když je financování ze zahraničí, i když je zapojen subjekt, který není veřejným rozpočtem. Jelikož je to již z programovacího období 2014-2020, měla byste použít nástroj 110, zdroj 1 u vlastních zdrojů, zdroj 5 u zahraničních. Je k tomu v archivu dokumentů metodika z MF, pod názvem "2012 Přeshraniční spolupráce" - položka příjmu by měla dle MF být 2329.

Ostatní účtování bude jako u každé jiné dotace.

Uvádíte dotaci v eurech, tak vám sem zkopíruji, co jsem našla ke kurzovému přepočtu - na str. 11 směrnice pro žadatele:

"Kurzový přepočet
Kurz pro přepočet rozpočtových nákladů z Kč na € není Programem stanoven. Doporučujeme použít kurz aktuální v době zpracování/podání žádosti o dotaci s určitou rezervou pro případ posílení Kč vůči EUR. Při vyúčtování projektu bude použit aktuální kurz Evropské Centrální banky platný v měsíci, kdy byla předložena soupiska výdajů za projekt (kurz pro daný měsíc je určen jako kurz předposledního pracovního dne Evropské komise v předchozím měsíci). Tento kurz je zveřejňován na adrese:
http://ec.europa.eu/budget/contracts_grants/info_contracts/inforeuro/index_en.cfm"

Můžeme do majetku obce zařadit veřejné osvětlení (dále jen VO) v jedné její lokalitě, když nemáme žádný nabývací titul? V jaké ceně? Zařazované VO se nachází v rekreační oblasti na pozemcích chatařů a tvoří ho 4 sloupy a vedení. Je připojeno k VO v majetku obce. Toto VO postavili na svůj náklad místní rekreanti (chataři) před cca 20 lety. Abychom uvedli stav do souladu s právními požadavky, rozhodlo se vedení obce tuto část VO zkolaudovat. Vytvořilo projektovou dokumentaci a provedlo zaměření (na náklady obce) a chystá uzavřít s chataři smlouvu o věcném břemeni.

Dobrý den, vyjádřili jsme se k tomu oba, tak snad Vám  to napoví, jak postupovat, ono je to spíše právní otázka. 

Opravdu nevím, jak odpovědět. VO by mohlo být jako samostatná nemovitá věc bez vazby na pozemek v režimu sítí - nejsem si však jistá, zda se tak vyhodnocuje. Navíc tedy není na vašem pozemku, nepořídila ho obec, nevidím důvod proč ho dávat do obecního majetku. Ocenění by bylo jen např. 021/401 v ocenění dle vyhlášky č. 441/2013. Nebylo by možné nějak získat nabývací titul od chatařů? 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Celkem souhlasím - bezesporu to není součástí pozemku - je to případně samostatná nemovitá věc, ale nic nenasvědčuje tomu, že by to nutně muselo být obce.  Asi by bylo vhodné nějak deklarovat, že to v minulosti bylo vystavěno z jejich strany... Te´d je otázka, zda neuzavřít skutečně darovací smlouvu (ono by bylo lepší prohnat to i zastupitelstvem ...).

Obec, čtvrtletní plátce DPH, vybudovala kanalizační a vodovodní přípojku v areálu výstaviště, který pronajímáme plátci DPH, nájem zdaňujeme. Dodavatelé, kteří realizují stavbu přípojky a jsou plátci DPH, fakturuji práce v režimu přenesení daňové povinnosti, z těchto faktur si zároveň DPH uplatňujeme. Některé faktury jsou od neplátců daně, ty vstupují do ceny stavby celé. Cena celé stavby, kterou zařazujeme k 31.5. do majetku je 1 738 584,88 Kč a zahrnuje jak faktury vystavené v režimu PDP (bez DPH do ceny stavby), tak i faktury od neplátců a také dohadnou položku na nevyfakturované dodávky. Nyní jsme se dozvěděli, že část kanalizační a vodovodní přípojky bude dána do výpůjčky spolku Junák, který v areálu výstaviště vlastní pozemek s klubovnou. Náklady na vybudování tohoto kousku přípojky činí 69 771,26 Kč bez DPH a jsou fakturovány v poslední faktuře vystavené v režimu PDP s DUZP 31.5. Nyní tápeme, jakým způsobem bychom měli vypočítat poměr nákladů na ekonomickou činnost a nákladů mimo DPH (výpůjčka) a v jakém poměru si tedy nárokovat DPH. Zda poměr spočítat z celé výše nákladů na stavbu nebo pouze z faktury, kde je přípojka pro spolek Junák fakturována + některých dalších faktur za společné vstupy, např. za technický dozor na výstavišti, kde si DPH také uplatňujeme.

Pokud jsem správně pochopil - ty náklady na tu přípojku mimo ekonomickou činnost jsou pouze v poslední faktuře (vlastní stavební práce) - tedy přímo u nich nebudete odpočítávat DPH napřímo. Potom jsou tady společné náklady:

- náklady typu projektová dokumentace... - tam by se správně mělo asi vyjít z podílu hodnoty stavebních prací přípojky/celkové náklady na akci - tedy myslím tím ty stavební.

- technický dozor - tady by se dalo uvažovat o tom, že pokud třeba výstavba probíhala jen v květnu, tak obhájíme poměr podílem hodnoty stavebních prací za květen - tedy hodnota výstavba přípojka (květen)/hodnota výstavba za květen. ZN

V roce 2016 jsme dostali neinvestiční dotaci na opravu střechy OÚ 490.000,- účtovala jsem výdej 511/231, příjem 231/374, 999/915. V únoru 2017 jsme ještě vraceli část dotace 35.412,06Kč, účtovala jsem 374/231. V květnu proběhla kontrola z KÚ a začátkem června přišel protokol o výsledku veřejnosprávní kontroly. Chtěla jsem vypořádat dotaci, ale zjistila jsem, že k 31.12.2016 jsem neudělala dohadu na dotaci. V dotazech je, že oprava přes 408 se musí udělat, když je našich 0,3% aktiv netto vyšší, než kolik bych měla dát na 672. Netto aktiv máme 158 692 473,41Kč. Nevím co s tím a prosím o pomoc.

Protože potřebujete opravit výnosy minulého roku, vycházíme z  § 69 vyhlášky, kde se uvádí, že "opravy nákladů nebo výnosů předcházejících účetních období, které nejsou významné v souladu s § 26 odst. 2 písm. d), se zachycují na položkách nákladů a výnosů, kterých se týkají". Podle tohoto znění jsou tedy dvě možnosti - nevýznamnou částku opravit letos na účet 672, významnou na účet 408.

Pro určení významnosti máme podle tohoto znění vyjít z obsahové náplně účtu 408, která zní "Opravy předcházejících účetních období" obsahuje opravy předcházejících účetních období, které jsou významné a ovlivnily by v předcházejících účetních obdobích výši výsledku hospodaření; za významnou se považuje každá jednotlivá oprava, jejíž výše dosahuje alespoň 0,3 % hodnoty aktiv netto za minulé účetní období nebo částky 260 000 Kč."

Jelikož pro splnění významnosti stačí naplnit jednu z podmínek  - 0,3 % aktiv netto nebo částka 260 tis. Kč, tak váš případ jí splňuje, protože dotace byla nad 260 tis. Kč, nemusíte již testovat aktiva, vyúčtování letos zaúčtujete 348/408, zúčtování zálohy 374/348.

Obec (plátce DPH) vybudovala a zkolaudovala (rok 2013) vodovodní přivaděč (jeho vybudování bylo podmínkou získání dotace na vod.řady, ale na přivaděč se dotace nevztahovala), který nevyužívá a chce jej prodat. Na tuto stavbu uplatňovala nárok na odpočet v celkové výši cca 800 tis.Kč. Dostala jsem návrh smlouvy o prodeji, bohužel ani jedna ze zúčastněných stran neuvádí své DIČ a ve smlouvě je pouze částka, ale o DPH ani slovo. Protože prodej se zřejmě uskuteční dříve než 5 let od kolaudace, domnívám se, že by měl být s DPH . Nevím, jestli by také nemělo také dojít k vrácení poměrné části nárokované DPH při jeho výstavbě.

Pokud správně chápu - využívalo se to obecně k ekonomické činnosti (proto byl odpočet DPH). Nyní je prodej - jednoznačně není splněn časový test pro osvobození od DPH - tedy určitě bych to nyní zdanil. Tím, že se to na výstupu zdaní, tak není potřeba přemýšlet o vyrovnání odpočtu DPH na vstupu (to by bylo k řešení jen v případě, že by převod byl uskutečněn jako osvobozený, ale pro to dle mého názoru nejsou nyní naplněny podmínky ...).ZN

Dotaz: „obec zveřejňuje pronájem obecní louky za údržbu, resp. 2x ročně pokosit (sena, otava)“ Je možno takto schválit, pokud nebudou jiné výhodnější nabídky?

Podle § 39 zákona o obcích musí obec nejméně 15 dnů před schvalováním pronájmu vyvěsit na úřední desku záměr pronájmu pozemku. Pak teprve lze schválit samotný pronájem. Pokud jde o podmínky pronájmu, ty si musíte stanovit v záměru -  např. že nabízíte pronájem bezplatně, jen s podmínkou údržby pozemku. Není to úplatný převod majetku, není tedy potřeba dodržet nějakou obvyklou cenu pronájmu pozemků, můžete ho za těchto podmínek pronajmout, když obhájíte, že je to hospodárné, což obhajitelné asi je - např. obec má velké náklady na údržbu louky, proto se jí vyplatí jí pronajmout, i když bezplatně, protože tyto náklady tím ušetří.

Z dotazu si jen nejsem jistá, zda pronájem řešíte za obec či za svazek. Svazek obcí záměr pronájmu nemusí vyvěšovat.  

V naší obci probíhá investiční akce "průtah obcí", při které dojde k odstranění staré stávající čekárny a instalování čekárny nové, ale na jiném místě. Prosím o radu, jak zaúčtovat odstranění a pak následně i pořízení nové čekárny. Také nevím, jestli mám starou čekárnu vyřadit hned při demolici, nebo až při kolaudaci celé akce ji zároveň vyřadit a novou zařadit. Máme ze stavebního odboru souhlas s odstraněním stavby, takže asi budeme muset také žádat katastr nemovitostí o výmaz staré čekárny a zápis čekárny nové? Moje zkouška zaúčtování: stará čekárna: 551 MD (ve výši zbývajícího odpisu) / 081 D (ve výši zbývajícího odpisu) a 081 MD (ve výši hodnoty majetku) / 021 D (ve výši hodnoty majetku). Nová čekárna: 042 MD / 321 D a 321 MD / 231 D + 021 MD / 042 D

Navržené účtování máte správně, stavba se opravdu při její likvidaci vyřazuje zápisem 551/081 v ZC a 081/021 v PC, nová čekárna je ve vašem případě nová stavba, tam také navrhujete správné účtování. Jediná jiná možnost by byla, kdybyste stavbu průtahu realizovali vy, byl to váš majetek, pak by podle § 55 vyhlášky bylo správně zaúčtovat ZC staré čekárny do ceny průtahu - zápisem 042/081, vyřazení je pak stejné 081/021 v PC, do ceny investice se pak zahrnují i náklady na demolici. Ale hlavní silnice v obcích bývají majetkem kraje, tzn. pravděpodobnější je asi první varianta - vyřazení stávající čekárny v důsledku její demolice a postavení nové na jiném místě.

Pokud jde o datum vyřazení původní čekárny, máte-li souhlas s odstraněním stavby a už to pak nepodléhá žádné další kontrole ze strany stavebního úřadu, měla byste čekárnu vyřadit k datu jejího odstranění. Pokud je zapsaná v k.n., určitě musíte provést výmaz a vklad nové. Novou zařadíte do majetku k datu kolaudace/souhlasu s užíváním.

Město je vlastníkem staré budovy tržnice, které se v současné době začíná demolovat. 1. Z důvodu demolice musíme odkoupit od GasNet, s.r.o. plynovou přípojku, abychom ji mohli odpojit a zrušit (což bude učiněno okamžitě po úhradě faktury). Je město povinno v tomto případě nákup přípojky účtovat na 042, zavést do majetku a následně ji vyřadit z důvodu demolice nebo jakým způsobem o nákupu budeme účtovat? 2. Původní záměr byl, že se budova zdemoluje, aby nespadla a zůstane čistý pozemek, na kterém se případně bude něco budovat - do rozpočtu se dala demolice jako služba. V průběhu demolice se rozhodlo, že budovat se na vzniklém prostoru bude již letos -vnikne tam "volnočasový prostor" (široké schodiště s pergolou ke konání kulturních akcí). Je správné, že demolice je financovaná jako služba a že část ZC budovy tržnice nebude vstupovat do ceny nově vybudované stavby?

1. Přímo vyjmenovaný náklad související s pořízením to ve vyhlášce není, můžeme ale použít pravidlo - vznikl by náklad, kdyby se investice nerealizovala? A protože nevznikl, mělo by se to do ceny nové stavby zahrnout. Jelikož přípojku pořizujete za účelem její demolice, nebudete jí zařazovat do majetku, ale náklady na její pořízení zaúčtujete rovnou jako výdaj související s novou stavbou na účet 042. Její následnou demolici také zaúčtujete jako související výdaj na účet 042.

2. Záměr se změnil a teď to plně odpovídá případu podle vyhlášky - vyřazení stavby v důsledku nové výstavby. Správně byste tedy ZC budovy tržnice i náklady na demolici měli považovat za výdaj související s pořízením nové stavby.

Dotaz: Je nutné, aby se svazek obcí řídil zákonem 106/1999 o svobodném přístupu informací, máme na mysli, zda musíme zřídit na svých www. stejnou rubriku, jako mají obce, „povinně zveřejňované informace dle z. 106/1999 Sb“

Cituji k tomu § 2 zákona č. 106/1999 Sb.:

Povinnost poskytovat informace

(1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.

(2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.

Vzhledem k výše citovanému si moc nejsem jistá výkladem, je to určitě právní otázka, nemůžu vám k tomu bohužel podat závazný výklad, zkuste se obrátit např. na bezplatnou právní poradnu SMO nebo SMS ČR.

jaký správný paragraf použít v účetnictví : dle textu faktury za uspořádání přehlídky trofejí z honiteb (přípravné práce, hodnocení kvality zvěře, práce na katalogu trofejí, instalace trofejí)

Vyhodnotila bych to jako kulturní akci na paragraf 3319.