Dotazy

Obec má schválený dlouhodobý úvěr ve výši 8 mil., příkazy budu posílat do ČS a ta bude jednotlivé faktury proplácet. Předpis faktury účtuji 042/321 a úhrada 321/451 2212 6121. Nevím, jak mám zaúčtovat předpis úvěru (pol. 8124)?

Čerpání úvěru máte zaúčtováno dobře. Předpis úvěru se nedělá, závazek vzniká jeho čerpáním a až ho začnete splácet, budete splátky účtovat 451/231 pol. 8124. Je ale potřeba mít položku 8124 (i 8123) v rozpočtu v předpokládané výši na daný rok. Pokud jde o položku 8123, ta by se měla sama generovat programem, a to z obratu účtu 451.

Dnes bude zastupitelstvo schvalovat závěrečný účet a účetní závěrku. Musí být jasně napsáno, že vydává souhlas s celoročním hospodařením obce s výhradou a zvlášť, že schvaluje účetní závěrku? Kontrolu hospodaření již neschvaluje když je součástí závěrečného účtu?

Schválení závěrečného účtu (zákon č. 250/2000 Sb.) je jiný proces než schválení účetní závěrky (vyhláška č. 220/2013 Sb.). Každé schválení by mělo mít své usnesení. 

Závěrečný účet ZO schvaluje formou usnesení, ve kterém musí být podle § 17 jasně formulováno, že vyjádřuje souhlas s celoročním hospodařením, a to bez výhrad nebo souhlas s výhradami. Nevím, proč budete mít schválení ZÚ s výhradami - i když jsou např. nedostatky ve zprávě o přezkoumání hospodaření, tak pokud schválíte opatření k provedení nápravy a opravíte to, tak ZO nemusí schválit závěrečný účet s výhradami, může bez výhrad s tím, že se popíše zjištěná chyba a jak se opravila. Pokud ale ZO schválí ZÚ s výhradou, pak musíte podle zákona přijmout opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků. K výhradám ZO musíte tedy popsat že již byla dříve přijatá opatření k nápravě nedostatků a tudíž nejsou další opatření potřeba nebo musíte nedostatky opravit a pak uvést, že došlo k nápravě.

Co se týče závěrky, tam je potřeba přijmout usnesení: Zastupitelstvo obce xxx schvaluje/ neschvaluje účetní závěrku obce xxx sestavenou k 31.12.2016. Pokud jí ZO schválí, můžete zaúčtovat 431/432.

Zprávu o výsledku kontroly hospodaření ZO zvlášť neschvaluje, jak uvádíte, je součástí ZÚ.

V rámci Podpory obnovy rozvoje venkova jsme od poskytovatele dotace Ministerstva pro místní rozvoj obdrželi Registraci akce. Typ financování je Ex ante. Jedná se o neinvestiční akci. Prosím o radu a) zda již nyní provést změnu rozpočtu - navýšení a přijetí dotace. Výši znám, ale bude zasílána až po schválení faktury poskytovatelem. Rozhodnutí jsme zatím neobdrželi. b) Celá akce cca 600 tisíc Kč., dotace 400 tisíc Kč. Prosím, jaké je správné účtování?

Koukala jsem do letošních podmínek a máte teď po doručení registrace akce povinnost doložit jim ještě nějaké doklady (smlouvu o dílo, jejich vyplněný formulář aj.), pak teprve vydají rozhodnutí o poskytnutí dotace. Rozpočtovou změnu bych provedla až po přijetí rozhodnutí. Ve výdajích už byste ale teď měli mít narozpočtovanou svojí spoluúčast 200 tis. Kč. U dotací ex ante u MMR to bývá tak, že jim zašlete k odsouhlasení fakturu, oni vám pak pošlou dotaci a vy pak teprve můžete fakturu uhradit, tzn. na RO budete mít času dost.

Pokud jde o účtování, nevím, čeho se neinvestiční dotace týká, ale až přijde rozhodnutí, zaúčtujte přiznanou dotaci do podrozvahy zápisem 915(955)/999. Přijetí dotace účtujte jako zálohu 231 pol. 4116 + ÚZ a org/374 (472) a ve výši přijaté zálohy odúčtovat z podrozvahy 999/915 (955). Jednotlivé faktury budete účtovat např. 511/321,  jejich úhradu 321/231 - u úhrad u RS použít ÚZ a org ve výši dotace, vlastní podíl jen org. Pokud bude dotace vyúčtovaná letos, tak vyúčtování zaúčtujete 346/672 a zúčtujete zálohy 374/346. Pokud do konce roku nebude vyúčtovaná, pak k 31.12.2016 uděláte na dotaci dohadnou položku v její předpokládané výši 388/672 a příští rok dotaci vyúčtujete 346/388 a 374/346.

Obec rozšířila VO o jeden sloup v hodnotě 34 000,-Kč(není TZ), nyní uzavírá smlouvu na věcné břemeno bezúplatné - ocením 10 000,-Kč. Náklady na geom.plán 3 500,-Kč a návrh na vklad 1 000,-Kč dám také na pol.5122? Prosím o postup celého účtování, raději Vám nepíšu svůj postup, úplně se v tom motám.

Bezúplatně převzatou služebnost (obec oprávněná) je nejprve potřeba ocenit RPC. Nedoporučujeme "automaticky" používat 10 tis. Kč z oceňovacího zákona, to není RPC, je vždy lepší se snažit RPC "odhadnout" -  ocenit např. podle toho, kolik platíte nebo někdo platil vám za obdobnou služebnost.

Z hlediska účetnictví patří věcné břemeno v ocenění do 40 tis. Kč, které nelze (jako ve vašem případě) zahrnout do ceny stavby, na účet 028 - pořízení přes účet 558, RS odpa 3631 pol. 5122. Pokud vám služebnost bezúplatně zřizuje nějaký občan, tedy ne VÚJ, pak se podle bodu 6.3 ČÚS č. 710 účtuje ještě zápis 558/649, protože je to  bezúplatný převod DDHM (od jiné než VÚJ). Kdyby vám jí bezúplatně zřizoval např. kraj (VÚJ), pak se zápism 558/649 neúčtuje.

Jelikož se bezúplatně převzatý majetek oceňuje RPC, vedlejší pořizovací náklady se do jeho ceny nezahrnují a účtují se do nákladů - GP na účet 518, pol. 5169, návrh na vklad na účet 538, pol. 5362.

Chtěla bych Vás poprosit o radu ohledně pokladních dokladů. Dobrovolní hasiči nakupovali na jednu akci materiál, který jsme jim následně měli proplatit a doklady zařadit jako, že to nakoupila obec. Ale jako vždy pokladní doklady za květen přinesli až teď v červnu, když už mám uzávěrku hotovou. Chci se zeptat, jak zaúčtovat tyto pokladní doklady například nákup barvy v jiném měsíci než bylo nakoupeno anebo nemají nárok na proplacení? Řeší se to tu pořád, tak už jsem se rozhodla zeptat, abych to udělala správně a audit mi to nedal jako chybu.

Nejprve vám k tomu zkopíruji vysvětlení výdajových pokladních dokladů od Ing. Přibylové:

"K té pokladně. Že dokládají výdaje z pokladny organizace  výdajovým dokladem s uvedením příjemce na paragomu  je časté. Problematické je to v tom, že tento výdaj se většinou uskutečňuje v jiném dni než je uvedeno na paragonu.  Výdaj z pokladny je účetní případ, jehož datum uskutečnění je  dáno dnem výdaje z pokladny  a strany uskutečnění  k tomu datu a k tomuto účetnímu případu  je pokladní a fyzická osoba, většinou zaměstnanec nebo jiná osoba, která  peníze z pokladny  přebírá, nikoliv příjemce na paragonu.  Náležitosti k účetnímu dokladu musí být v souladu s konkrétním  účetním případem -  datum uskutečnění - den výdaje z pokladny - podpis pokladníka a přebírající osoby a pak někoho, kdo za tento výdaj zodpovídá.  Pokud bychom chtěli i zde zajistit účtování s datem  zdanitelného plnění, pak by bylo možné údělat nejprve  předpis s datem na paragonu  - například  501 MD/321 D a zároveň zaúčtovat platbu dodavateli : 321 MD/ 333 D (závazek vůči zaměstnanci), následně s datem výdaje z pokladny:  333 MD/261 D a vše doložit paragonem a výdajovým pokladním dokladem.  Většinou však stačí  účtovat 501 MD/261 D (doložit paragonem náklad a výdajovým dokladem výdaj z pokladny). Někdy jdou organizace tak daleko, že pokladnu účtují podle dat na paragonech, ale pak nemohou vůbec udělat kontrolu pokladny v určený den, protože výdaje z pokladny se od dat  nákladů dle paragonů liší.  Výdaje v hotovosti mají mít výše uvedené náležitosti a je dobré je i z hlediska kontroly dodržovat.Problém je, když je pokladní a přebírající osoba tentýž člověk, ale i zde by měla být osoba odpovědná za účetní případ někdo, kdo ten výdaj schválí."

Pokud to shrnu, nejdůležitější je, aby byl výdajový pokladní doklad vystaven tomu,  komu se peníze fyzicky předávají. Nevadí, že jim v červnu proplatíte doklad za květen, účetní období je celý rok, problém by to tedy byl jen na přelomu roku. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby doklady nosili včas, abyste je v daném měsíci zaúčtovali do nákladů, ale netrápila bych se tím, není to zas tak dlouhá doba, aby to bylo potřeba řešit. Pokud by to však byla významná částka, tak se musí řešit časové rozlišení ke konci roku kvůli dodržení správného účetního období. 

Zakoupili jsme traktor na údržbu zeleně,mám dotaz ohledně zařazení do majetku,účetní odpisy.Program nabízí pouze kategorizace č.4 a odpisy na 240 měsíců a ZO požaduje odpisy na 10 let.

Nevím, co máte za program, ale rozhodnutí o době odpisování je a vždy podle ČÚS č. 708 bylo, na účetní jednotce. V současné době již navíc ani neplatí tabulka doporučené doby odpisování pro jednotlivé ÚOS, ta byla v ČÚS již zrušena, tzn. program vám určitě nesmí na základě zvolené kategorizace určovat dobu odpisování, to když tak technicky vyřešte s dodavatelem programu. Pro ÚOS IV byla dříve doporučena (ale opravdu jen doporučena, nemuseli jste jí respektovat) doba 20 let, traktory lze v této ÚOS zařadit podle výkonu do kategorizace 28.30.21, 28.30.22 nebo 28.30.23. Jinak traktor na sekání trávy lze zařadit i jako sekačku do ÚOS II  - 28.30.40. Pro ÚOS II byla v tabulce dříve doporučená doba 8 let. Domluvte si především s dodavatelem programu, abyste si sami mohli nastavit dobu odpisování.

Pokud jde o určení doby životnosti vašeho traktoru, tu poradit neumím, mám o traktoru málo informací. Ale u "malých" traktůrků na sekání, což jsou v podstatě jen větší (a komfortnější :-) ) sekačky, se zpravidla používá 10-15 let, na 20 let je to už docela dlouho (záleží ale opravdu o jaký traktor se jedná), to chápu, že ZO spíše požaduje 10 let. Na druhou stranu ZO o tomto nemusí rozhodovat, dobu odpisování správně určuje kompetentní oprávněná osoba, kterou tím máte pověřenou, kdo má majetek na starost, ale častěji vycházíme ze schváleného odpisového plánu, který byste měli mít ve směrnici. Je dost složité určovat dobu odpisování individuálně u každého majetku, i když u věcí koupených ne jako u nových se tomu asi nevyhnete. 

Obec nemá vyhlášku na poplatek ze psů, majitel psů (který nemá v obci TP), byl policií zatčen a 2 jeho psi zůstali v nemovitosti opuštění (nemovitost na území obce), soused slíbil, že se o ně postará, ale obec mu musí koupit pro psi žrádlo, útulky jsou plné a obec nemá žádný kotec, kde by mohli zatím přebývat, proto starosta to uznal jako nejjednodušší cestu, koupili se jim obyčejné granule, nevím jak často se ještě budou kupovat, než se věc prošetří a majitel se vrátí...jak účtovat nákup granulí, myslela jsem si na nějaké ostatní nákupy 549/231 pol. 5179 § 3639 (nebo 6171)?

 Právně to řeší OZ, podle § 1048 se "Domácí zvíře považuje za opuštěné, pokud je z okolností zřejmý vlastníkův úmysl zbavit se zvířete nebo je vyhnat. To platí i o zvířeti v zájmovém chovu.". Ve vašem případě se tedy psi podle mě nepovažují za opuštěné a není to ani nález. Ale moc bych se tím právně nezabývala a nákup granulí pro psy bych účtovala klidně na účet 311, pol. 5139 s tím, že jste se psů dočasně ujali, ale protože nemáte vhodné prostory, pobývají u hodného souseda a vy je krmíte.  Výdaj byste však měli vést jako pohledávku za majitelem pejsků, ne na náklad. A o pohledávce se pokusit nějak majitele informovat (to nevím jak , promiňte), aby se k ní mohly začít dělat opravné položky. Pokud někdo, kdo to čte, ví lépe, jak postupovat, budeme za pomoc vděčni. 

1. dotaz ohledně RH. V obci máme pozemky určené k zástavbě. Cena pozemku v účetnictví je cca 10tis. Kč. Cena prodejní je 300tis.Kč (již rozpočítané náklady na zasíťování pozemku apod.). Ve směrnici k aplikaci RH máme: od ocenění reálnou hodnotou se upustí v případě, že účetní cena majetku je nižší než 50tis. Kč. Pro účely zákona o účetnictví se jako RH použije tržní hodnota atd, přičemž se přiměřeně bere v úvahu princip opatrnosti dle par.25 odst.3 zákona č. 563/1991 Sb. Já jsem přecenění pozemku dělala a účtovala: MD: 031 (600) – 300tis. (AU pro RH), D: 031 (AU) – 10tis. – (vyřazení pozemku) a 407 (rozdíl: tj. 290tis.); dále MD 554 – 300tis a D 031 (600) – 300tis.; a nakonec MD 407 – 290tis a D 664 – 290tis.. Předtím ještě jsem účtovala příjem peněz MD: 231 (020) 3611/6130 – 300tis. a D: 647 – 300tis. Při kontrole z KÚ jsme tento případ probírali a nevíme, zdali se vůbec musí účtovat o RH (viz směrnice) a zdali je zaúčtováno správně. 2.Dále bych měla dotaz – plánujeme pořídit aparaturu na ozvučení v celkové ceně 20tis. pro propagaci obce – ozvučení veřejných akcí pořádaných obcí nebo SDH apod. Jaké by bylo účtování?

Podle vaší směrnice byste o RH v tomto případě účtovat neměli, protože účetní cena pozemku je 10 tis. Kč, tedy nižší než 50 tis. Kč. Doporučuji si ale směrnici opravit, protože v ní nemáte významnost pro účtování o RH ošetřenou dobře. Při rozhodování, zda přecenit či nepřecenit majetek určený k prodeji na RH, by měla hrát roli ve směrnici stanovená významnost, ale nikoliv ve vztahu k účetní ceně majetku, ale významnost rozdílu mezi reálnou hodnotou a netto hodnotou majetku. Můžete využít údaje z naší vzorové směrnice, najdete jí v archivu dokumentů pod názvem "2013 Směrnice - RH majetek k prodeji" z 3.5.2013.

Ve Vašem případě je rozdíl 290 tis. Kč, tedy celkem významný (i když např. větší města si stanovují významnost ve vyšších hladinách), na RH bych tedy přecenila (obecně doporučujeme stanovit si významnost např. 1% aktiv, 0,5% aktiv netto, nebo 260 tis.).

K účtování o RH: pozor na to, že majetek přeceněný na RH patří správně na účet 036, tzn. pozemek jste měla přecenit zápisem 031/407 ve výši 290 tis. Kč, a to na jeho původní AÚ a pak ho převést zápisem 036/031 ve výši 300 tis. Kč. V závěru jste došla ke stejným výsledkům, ale správné účetní zápisy jsou tyto. Jinak máte účtováno správně, jen by se měl dělat předpis i na kupní cenu - k datu návrhu na vklad 311/647, následná úhrada pak 231 3611 pol. 3111/311. Pokud vám jí hradí před návrhem na vklad, účtuje se jako záloha 231 3611 pol. 3111/324 a ke dni návrhu na vklad se zúčtovává 324/311.

Pozor u příjmu peněz jste uvedla výdajovou položku 6130, správná položka pro příjem za pozemky je 3111.

Zvuková aparatura je movitá věc, vzhledem k její ceně patří na účet 028. Pořízení budete účtovat 558/321, úhradu 321/231 odpa např. 3399 pol. 5137 a 028/088.

Pronajímáme rybník Rybářskému svazu - nájemné zdaňujeme. Nyní se chystá jeho revitalizace a mám dotaz: 1) zda si můžeme uplatnit odpočet DPH z této akce. 2) pokud ano, tak jestli z celé akce, i když se revitalizace týká nejen samotného rybníka a parcel, které pronajímáme, ale i jeho okolí, které již není předmětem nájmu, ale jeho úprava je zahrnuta do akce "Revitalizace rybníka a jeho okolí.

Pokud je to klasický nájem s DPH, tak revitalizace by měla být s odpočtem DPH. Odpočet by se ale měl týkat jen té části sloužící ke zdaňované ekonomické činnosti. Pokud jsou předmětem revitalizace i další plochy, tak by to mělo být provedeno odpočtem DPH v poměrné výši. ZN

a) Chtěli bychom se zeptat jak je to s povinností zveřejňování účetních závěrek PO v návaznosti na zákon 304/2013 o veřejných rejstřících §66 c) a § 21a) ZoÚ. Máme příspěvkové organizace zřízené ÚSC , které nejsou zapsány do obchodního rejstříku a také PO zapsané do OR. Za jaké roky se musí v případě povinnosti zveřejnit závěrky PO a do jakého termínu. b) Město je plátcem DPH a chce směnit pozemek s fotbalovým klubem, který není plátce DPH. Pozemky mají stejnou výměru a jedná se o travní plochy. Bude fotbalový klub městu doplácet DPH, když dojde ke směně? Děkujeme

U PO zapsaných v obchodním rejstříku je povinnost zveřejnit účetní závěrku v obchodním rejstříku. Ta povinnost je tam nastavena dlouhodobě (není to až se zákonem o veřejných rejstřících) - fakticky to bylo od okamžiku zápisu PO do OR. Z hlediska termínu v zásadě by bylo dobré držet režim "bez zbytečného odkladu", nejpozději ale do 12-ti měsíců od rozvahového dne - viz §21a odst. 4 a ve vazbě na to odst. 2.

Pokud nejsou z minulosti všechny závěrky zveřejněny, jak by měly být, zase se nic zas tak zásadního neděje (nejste úplně sami) - určitě by bylo dobré několik let zpět dozveřejňovat.

U těch pozemků - pokud ten pozemek, který budete na fotbalový klub převádět, splňuje podmínky pro stavební pozemek .., potom bude skutečně z hodnoty směňovaného pozemku nezbytné odvést DPH.   ZN

Je nutné, aby rozpočet obsahoval členění na běžné a kapitálové výdaje celkem? Pokud ano, stávají se automaticky závaznými ukazateli? Pro následující rozpočtový rok totiž plánujeme stanovit jako závazný ukazatel ve výdajích jednotlivé paragrafy celkem. Nejsme si však jistí, zda přesuny mezi běžnými a kapitálovými výdaji v rámci jednoho paragrafu jsou rozpočtovým opatřením podléhajícím schválení ZMě resp. RMě.

Rozpočet by měl obsahovat alespoň běžné a kapitálové výdaje celkem (ve vazbě na § 11 odst. 3 zákona 250/2000 Sb.), není nutné ale členit běžné a kapitálové výdaje v rámci každého paragrafu. Každé číslo, které je součástí schváleného rozpočtu, je závazným ukazatelem rozpočtu a jeho změna se provádí rozpočtovým opatřením. 

Př.: rozpočet je ve výdajích schválen na paragrafy, běžné a kapitálové výdaje jsou schválené jako celkové (nikoliv za každý paragraf). Ve schváleném rozpočtu jsou schválené výdaje na knihovnu na odpa 3314 ve výši 1 mil. Kč, tř. 5 celkem (běžné výdaje za celý rozpočet) je schválená ve výši 30 mil. Kč. Chystá se rozpočtové opatření, kterým se do rozpočtu zapojí prostředky na plánovanou opravu budovy knihovny ve výši 200 tis. Kč (financováno např. z dotace). Toto rozpočtové opatření se na výdajové straně dotkne dvou závazných ukazatelů - jednak se zvýší rozpočet knihovny na odpa 3314 na 1,2 mil. Kč a jednak se zvýší běžné výdaje celkem na 30,2 mil. Kč. Celkové výdaje se samozřejmě zvyšují jen o 200 tis. Kč, jde o dvojí pohled na jednu operaci. 

V čem bude situace jiná, pokud bude mít obec jednotlivé paragrafy rozdělené na běžné a kapitálové výdaje - příklad pozměníme v tom, že v rámci odpa 3314, který je schválen ve výši 1 mil. Kč, obec zároveň schválila v rámci tohoto odpa i běžné výdaje ve výši 900 tis. a kapitálové výdaje ve výši 100 tis. Kč. Obec chystá stejné rozpočtové opatření.  Dojde k tomu, že běžné výdaje (tř. 5) v rámci odpa 3314 se zvýší na 1,1 mil. Kč, odpa 3314 celkem bude také 1,2 mil. Kč. 

Na příkladu je vidět, že ať máme rozdělení na běžné a kapitálové výdaje v rámci paragrafu nebo schválené za celý rozpočet, tak při rozpočtových opatřeních musíme upravovat jak odpa, tak i hodnotu běžných / kapitálových výdajů (pokud v obou případech jde o závazné ukazatele rozpočtu - viz. poznámka na závěr dotazu). Určitě lze doporučit při převodu kompetence k provádění rozpočtových opatření ze zastupitelstva na radu (starostu kde se rada nevolí) vymezit kompetenci typu: 

Zastupitelstvo schvaluje převod kompetence .... na výdajové straně rozpočtu:

b) přesuny v rámci jednoho paragrafu (pododdílu) mezi třídou 5 (běžné výdaje) a třídou 6 (kapitálové výdaje) u akcí, které byly schváleny, ale u kterých je nutné pro uskutečnění plnění výdajů provést správné zatřídění v souladu s rozpočtovou skladbou,

Ještě je možné v rámci rozpočtu při schválování schválit běžné a kapitálové výdaje jak tzv. "rámcový ukazatel", s tím,že odpa je závazný ukazatel. 

Od roku 2016 vymáháme soudně pohledávku - neuhrazenou VF. Rozhodčí soud jsme vyhráli, dlužník má uhradit dluh, náklady na správní poplatek, náhradu právnímu zástupci. Od roku 2016 eviduji pohledávku včetně dohadu na ostatní náklady na podrozvaze 947. Dlužník na základě rozhodnutí soudu uhradil pouze dlužnou částku z VF, neuhradil další náklady. Dotaz zní: kdy si mám předepsat pohledávku za dlužný úrok z prodlení (penále) 311x641? Úrok se mění každým dnem, podle rozhodnutí soudu měl být již zaplacen, ale nyní nevíme, kdy jej z dlužníka vymůžeme. Předepíšu si k datu, které mělo být dnem uhrazení dle rozhodnutí soudu, abych aspoň nějaký předpis měla a upravím podle skutečnosti, až uhradí? děkuji.

Opravdu to děláme tak u narůstajících úroků z prodlení, že zvolíme okamžik k předpisu pohledávek (měli bychom upravit ve směrnici) např. tak, že stopneme stav, vypočteme úrok k určitému dni a pošleme dlužníkovi oznámení o výši pohledávky. Pokud je vyčíslen úrok soudním rozhodnutím, tak dle nabytí právní moci rozhodnutí. Pak k této pohledávce začneme tvořit OP. 

Prosím o radu na jaký ODPA správně zaúčtovat stání pod kontejnery 2212, 2219 nebo 3639.

Paragraf volíme dle účelu, u vás se stání buduje pod kontejnery, tzn. zvolte odpa kontejnerů - 3725 pokud jsou na tříděný odpad, 3722 pokud na komunál, 3721 pokud na nebezpečný...

Město kupuje z Německa hasičské auto. Dne 29.5.2017 jsme nakupovali v České spořitelně 800 EUR (kurzem 27,160) a vydávali je zaměstnanci jako zálohu na poplatky spojené s nákupem vozidla. Tato pracovní cesta byla započata 29.5.2017 a ukončena 31.5.2017. Nejsme si jisti, jaké kurzy použít v každé následující účetní operaci, vedeme eurovou pokladnu a používáme denní kurzy. 1. Příjem 800 EUR dne 29.5.2017 do eur. pokladny jakým kurzem, ČS nebo ČNB? 2. Výdej zálohy 800 EUR 29.5.2017 z eur. pokladny jakým kurzem? 3. Vratka zálohy do eur. pokladny 5.6.2017 v hodnotě 432,90 EUR, jaké kurzy použít zde? (pokladní doklady, které jsme z Německa za poplatky obdrželi jsou ze dne 29.5.2017 a 30.5.2017, celkem v hodnotě 367,10 EUR) - používat kurzy ČNB ke dni vyplacení zálohy nebo dle data z pokladních dokladů? Pokud se stane (což není tento případ), že ČNB kurz k danému dni nevyhlašuje, máme používat nejbližší kurz předešlého dne nebo následujícího? S případem této zahraniční cesty souvisí i cestovní náhrady. Zaměstnanci byla poskytnuta dne 29.5.2017 také záloha na stravné ve výši 40 EUR, doplatek budeme zaměstnanci vyplácet v české měně. Pro přepočet na české koruny použiji kurz ČNB ze dne poskytnutí zálohy?

- pokud se kurs v daný den nevyhlašuje, tak se používá v tu dobu platný kurs - tedy z posledního předchozího vyhlášení

- u první operace si můžete vybrat, zda použijete kurs spořitelny (tedy nebudete účtovat o kursovém rozdílu při konverzi měny) nebo kurs ČNB - obojí je u těchto hotovostních směn možné.

- výdej z pokladny - záloha zaměstnanci - tady již musíte striktně kursem ČNB - tedy 29.5.

- pokladní doklady - tady je to trochu na tom, co vyhlásíte - striktně vzato by to mělo být kursem 29.5. a 30.5.

U toho posledního - ano - tady jsme již v režimu zákoníku práce - skutečně se bude přepočítávat jeho nárok na CZK kursem k datu poskytnutí zálohy.

Jak zaúčtovat úrok z úvěru po zařazení dokončené stavby do majetku? V době stavby kanalizace jsme účtovali úrok z úvěru následovně: 042 org MD/451 org 2321 6121 D. Nyní, po zařazení do kanalizace do majetku, účtuji: 562 MD/451 org 2321/5141 D. Je to tak správně?

Předpokládám, že máte ve směrnici stanoveno, že úroky považujete za náklad související s pořízením majetku (vyžaduje to ČÚS 710 - že musíte ve vnitřní normě takto určit!). Pak máte účtování dobře, úroky se účtují jako náklad související s pořízením DM jen do doby zařazení majetku do užívání, pak už na účet 562, pol. 5141.