Dotazy

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda můžu prosincové mzdy účtovat stejně, jako během roku (dělala jsem to tak i v loni), a nebo je nutné účtovat přes položku 8901.

Není nutné přes položku 8901 ani není nutné přes depozitní účet. Lze udělat k 31.12. předpis mezd jako závazku 440/331,420/336 a úhradu ze ZBÚ zaúčtovat jako případ ledna následujícího roku. Tento postup je rovněž povolen.

Obracím se na Vás s dotazem, jak správně zaúčtovat směnnou smlouvu pozemků, kterou mi místostarosta předal 30.12.2008 i s razítkem katastrálního úřadu, kde 22.12.2008 podal návrh na vklad. Nebyl udělán znalecký posudek a nemáme žádný výdaj (sepsání smlouvy, kolek..) ani žádný doplatek. Ve smlouvě jsou uvedeny dva pozemky, které město směnou předává do vlastnictví manželů a zároveň manželé směnou předávají tři pozemky městu. Naše pozemky máme oceněny v inventuře. Nové pozemky jsem dala stavebnímu odboru a podle bonity půdy mi vyjeli cenu pozemků. Mám směněné pozemky (naše) vyřadit z inventury a zařadit nové pozemky. Děkuji A. K.

Ano, postupujete přesně, vyřadit cenu Vašich pozemků dle účetní evidence a nabyté pozemky ocenit reprodukční pořizovací cenou, pokud není ve smlouvě cena uvedena. ZP však budou muset fyzické osoby zpracovat pro daňové řízení a s ohledem na to, že rozdíl mezi cenou nabytou dle ZP a cenou vedenou ve Vašem účetnictví je předmětem daně z příjmů za obec, doporučila bych vést cenu zjištěnou stavebním odborem zatím jen na účtu 042 do doby, než budete znát cenu dle ZP a pak zavést na účet 031. Tedy účet 042 využít jako účet kalkulační. K  ceně zjištěné dle ZP se již nepřičítají žádné  další výdaje související s pořízením - ty do reprodukční pořizovací ceny nepatří. Podrobněji materiál v dokumentech ke stažení U Směnná smlouva a Metodika Majetek v obcích (cihličky) str. 65.

Ke konci loňského roku nám byly převedeny od Pozemkového fondu bezplatně pozemky. Na soupisu pozemků je uvedeno jejich ocenění Pozemkovým fondem. Je možné, abychom s tímto oceněním zavedli pozemky do majetku obce?

Ano. Je to možné, cena byla vlastně určena převoditelem a lze ji považovat za reprodukční pořizovací cenu.

Platí se z převodu plynovodu, který již byl používán (není novostavbou) daň z převodu nemovitostí?

Dotaz je přehledněji zpracován v dokumentech ke stažení"Plynovod a daň z převodu nemovitostí"

V některých oblastech České republiky vyžadují finanční  úřady zpracovat přiznání k dani z převodu nemovitostí  a uhradit daň obcemi u plynovodů předaných distributorům v případě, že již nejsou novou stavbou. Případně se vyžaduje přiznání u DSO.

Uvádím stanovisko MF k této problematice s komentářem a ustanovení dalších předpisů.

(Pozn. Je možné, že existuje i technické řešení, kdy se jedná o stavbu spojenou se zemí pevným základem, např. zásobníky, nádrže apod. Pak je však třeba předmět daně oddělit od staveb, které předmětem daně nejsou). 

V každém případě je třeba se bránit dani prokázáním skutečného stavu věci. Na pomoc s argumenty, že převod plynovodu není předmětem daně z převodu nemovitostí je zpracován tento materiál.

STANOVISKO MF S KOMENTÁŘEM

Citace stanoviska MF:

“…K Vašemu elektronickému dotazu ze dne 28. 1.  2008 ve věci placení daně z převodu nemovitostí v případě úplatného převodu plynovodu Vám sdělujeme :

Podle § 9 odst. 1 písm.a) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem, a to jak těch, které jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, tak i těch, které v katastru nemovitostí evidovány nejsou (např. liniové stavby).“

Komentář: V zákonu v předmětu daně je uvedena nemovitost. V první řadě je třeba vycházet z toho, zda se jedná o nemovitost nebo o stavbu, která není nemovitou věcí.  Předmětem daně jsou i nemovitosti nezapisované do katastru nemovitosti, ale to ještě neznamená že plynovod -  trubka v zemi - je nemovitostí ve smyslu stavby spojené se zemí pevným základem. Plynovod, vodovod, kanalizace, kabely a další sítě jsou sice stavbou, ale ne nemovitostí, nejsou spojeny se zemí pevným základem. O liniových stavbách se zákon nikde nezmiňuje. Tvrzení se jeví jako účelové.  

Stanovisko - pokračování:

“Podle stavebních předpisů se za stavbu  považují veškeré stavby bez zřetele na jejich stavebně technické provedení nebo i bez zřetele na jejich účel  nebo dobu trvání. Stavba jako věc v právním smyslu může být věcí movitou nebo nemovitou.

Pro stanovení daňových důsledků převodů uvedeného majetku v oblasti daně z převodu nemovitostí je rozhodující posouzení charakteru převáděného majetku, tj. zda předmětem převodu je majetek movitý, či nemovitý. Vymezení pojmů "nemovitost" a "součást a příslušenství věci" náleží do občanského práva a proto při posuzování převodů liniových staveb je nutno vycházet z příslušných ustanovení občanského zákoníku, upravujících tuto problematiku. Dle   ust. § 119 odst. 1 občanského zákoníku, jsou věci  movité a nemovité. Nemovitostmi jsou pak  pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem (odst. 2 § 119 občanského zákoníku). Nemovitostmi jsou pozemky bez dalšího, zatímco u staveb jsou nemovitostmi pouze ty stavby, které jsou spojeny se zemí pevným základem. Podle § 120 odst. 2 občanského zákoníku stavba není součástí pozemku, ovšem stavba, která není samostatnou věcí podle § 119 občanského zákoníku, může být součástí pozemku a tyto stavby mohou tvořit s pozemkem jeden funkční celek. Definici plynovodu vymezuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Plynovodem je dle § 2 odst 2 cit. zákona zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody. Plynovod  je stavbou.“

Komentář: V této části stanoviska je zajímavé propojení slov - plynovod je zařízením tedy stavbou.

Stanovisko - pokračování:

„V případech převodů souborů liniových staveb je třeba posuzovat převáděný majetek jako celek, tzn. soubor tvořený různými relativně samostatnými částmi, vedením a stavbami vzájemně propojenými, z nichž některé jsou spojeny se zemí pevným základem. Primárně  je třeba  vycházet z toho, že jde o komplex staveb, z nichž některé jsou spojeny se zemí pevným základem a k nim náleží další stavby jako jejich součásti či příslušenství, aby mohly sloužit svému účelu. Úplatný převod takovýchto nemovitostí je předmětem daně z převodu nemovitostí, základem daně je hodnota nemovitostí včetně všech
součástí a příslušenství.“

Komentář: Dle ustanovení ostatních předpisů mají  sítě charakter zařízení a technického vybavení, tedy spíš účelového zařízení, kdy můžou být samostatnou stavbou nebo samostatnou movitou věcí i když jsou se stavbou pevně spojeny:

„ 137/98 Sb.

g) sítě technického vybavení jsou nadzemní nebo podzemní vedení včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení, zabezpečující napojení území, obcí, jejich částí a staveb na jednotlivé druhy technického vybavení; podle účelu jsou sítě technického vybavení energetické (elektrická silová vedení, plynovodní a tepelná), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiná vedení (například produktovody)…

Pokyn D 300

1. Výrobními zařízeními, zařízeními a předměty k provozování služeb (výkonů), účelovými zařízeními a předměty, které jsou samostatnými movitými věcmi i přesto, že jsou pevně spojeny s budovou nebo se stavbou, jsou zejména stroje, přístroje, zařízení, konstrukce a příslušné technologické rozvody, např.: - zařízení výtopen - kotelen (středotlakých, vysokotlakých,  parních, horkovodních) a  výměníkových stanic  pro průmyslovou  výrobu tepla a dále výměníkových stanic uvedených v bodě 2, - strojní zařízení čerpacích stanic včetně jejich podzemních  a nadzemních nádrží, stanic ropných produktů,

2. Samostatnými movitými věcmi jsou také výměníkové,  popř. předávací stanice uvedené do užívání po 1. 1. 1995, které jsou součástí rozvodů….“

Z uvedených výtahů z předpisů vyplývá, že sítě technického vybavení jsou samostatným movitým majetkem, dle jejich charakteru jsou považovány za samostatné stavby. Dle pokynu D300 jsou pak i samostatným movitým majetkem čerpací a výměníkové stanice, které jsou součástí rozvodů. Tedy celá stavba rozvodů má spíš charakter movitého majetku než nemovitosti.

Stanovisko - pokračování:

„S ohledem na shora uvedené zdůrazňujeme, že k této problematice nelze dát obecné stanovisko, ale u každého jednotlivého převodu záleží na individuálních okolnostech případu, vždy je třeba vycházet z konkrétních podmínek a daňově jej posoudit na základě dokladů týkajících se takového převodu.

Na školeních si často posluchači stěžovali, že od regionálních rad získaly obce transfery (dotace) chybně majetkové určené. Přednostně by se obce měly snažit podmínky transferu navázat na účetní předpisy ohledně majetku. Tedy vyvolat jednání o změně smlouvy. V odpovědi jsou uvedené „kouzelné věty“ , jak se snažit vyhovět podmínkám dotace a zároveň účetním předpisům v situaci, kdy již nelze sjednat nápravu ohledně smluvních ujednání k dotaci. V jednom případě se jednalo o to, že část dotace na zpracování žádosti o dotaci a na projektovou dokumentaci a energetický audit byla určena jako dotace neinvestiční, přestože tyto výdaje měly charakter výdajů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku.Druhá část dotace na vlastní realizaci projektu byla investiční. V druhém případě byl výdaj na zakoupení motorové kosy zařazen do stavebních prací.

Udělejte zápis - rozhodnutí účetní jednotky dle § 7 zákona o účetnictví ohledně účetního zápisu ve vztahu k projektu....(název projektu)

V souladu s účelovým určením příspěvku (dotace) pořizuje účetní jednotka výdaje zařazené jako neinvestiční  z provozních výdajů s položkou 5169 a s účtem 420 .

Zároveň však pro splnění věrného obrazu účetnictví se jedná o výdej související s pořízením DM, a proto o částky projektové dokumentace, energetický audit a žádosti o dotaci (zajištění zdrojů k profinancování majetku) je navýšena hodnota majetku (TZ budovy) zápisem 021MD /901 D. Účetní jednotka postupuje odchylně od metod stanovených prováděcími předpisy, tak aby byl podán věrný a poctivý obraz obsahu položek účetní závěrky.  

Podpis starosty:

Dne:

(Lze dát i na radu města)

Udělejte zápis - rozhodnutí účetní jednotky dle § 7 zákona o účetnictví ohledně účetního zápisu ve vztahu k projektu....(název projektu)

V souladu s účelovým určením příspěvku (dotace) pořizuje účetní jednotka výdaje zařazené jako stavební práce dle projektu z kapitálových výdajů s položkou 6121a účet 042.  Zároveň však pro splnění věrného obrazu účetnictví se  v jednom případě jedná o výdej na DDHM, a proto je pořizovací cena  motorové kosy zavedena na účet 028 zápisem 028 MD / 042 D. Účetní jednotka postupuje odchylně od metod stanovených prováděcími předpisy, tak aby byl podán věrný a poctivý obraz obsahu položek účetní závěrky a zároveň splněn dotační titul.  

(Dle účetních standardů by měla být kosa pořízena zápisem 410 MD / 231 s položkou 5137D.)

Podpis starosty:

Dne:

(Lze dát i na radu města)

Tyto věty je třeba pak také uvést v příloze účetní závěrky v textové části.

(Pozn. Možná se Vám uvedené věty budou zdát podivné, ale nic lepšího mě prostě nenapadlo; Vaše námitky přivítám - Iva Schn.)

Do rozpočtu se převede zisk z HČ, a to dle rozhodnutí zastupitelstva. Zastupitelstvo může rozhodnout, že část zisku určí na rozšíření HČ 931/903 a tyto prostředky zůstanou v hosp.čin. Jestliže ale zastupitelstvo rozhodne o převedení celého zisku, avšak na účtu HČ nebude tolik fin.prostředků, jak se toto vyřeší? A jak se proúčtuje skutečnost, že do rozpočtu z účtu HČ již byla letos převedena zálohově větší částka, než pak příští rok rozhodne zastupitelstvo?

Schválení výsledku hospodaření (dále VH) hospodářské činnosti (dále HČ) je záležitostí zastupitelstva při schvalování závěrečného účtu.  Zastupitelstvo  může schválit v souladu se standardem č. 507, že část zisku je určena na  rozšíření HČ, ale tato část zisku nemusí být pokryta finančně, jedná se o majetkový fond, ne o fond peněžní.

Když jste zapojili finanční prostředky na účtu HČ do rozpočtu, tak jste postupovali v souladu se schváleným rozpočtem, tedy jste v rozpočtu měli položku 4131.

VH HČ se nemůže rovnat stavu peněz na účtu HČ, to co lze zapojit do rozpočtu je stav účtu, VH je zjištěn akruálním principem. Pokud zastupitelstvo schválilo zapojení finančních prostředků do rozpočtu přes 4131, tak když zastupitelstvo  následně schválí, že část VH HČ je na rozšíření HČ, tak vlastně nevyžaduje vrátit peníze na účet HČ. Pokud budou peníze na účtu HČ chybět na rozšíření činnosti, lze je tam vrátit přes rozpočet s položkou 5341 v dalším rozpočtovém roce, tak aby bylo naplněno usnesení o určení části zisku, ale někdy to není potřeba, např. když VH HČ obsahuje ještě neuhrazené pohledávky atd.

Ohledně zálohového přídělu v průběhu roku:

Správně byste měli účtovat takto:

395.6x MD (Pohledávka HČ vnitřní za hlavním rozpočtovým okruhem - dále HRO- ze zálohového převodu)  / D 241 a příjem do HRO 231.10 4131 MD / 395.10. D (Závazek HRO vůči HČ)

Když se pokusíme navázat převod na schválení o rozdělení VH HČ, tak bychom až po schválení měli schválenou část na zapojení do rozpočtu proúčtovat zápisem 395.10 MD / 217.10 D. U HČ se jedná o zápis : 932 MD / 396.6x D (stav účtu účet 395.10 pak  musíte celý rok  připočítávat do okruhu ZBÚ nebo lze vložit do kontrolního algoritmu dle používaného SW)

Rozdíl, který vznikl tím, že převod peněz do HRO byl vyšší než schválená část k převodu do HRO  z VH HČ, lze poslat zpět zápisem 231.10 5341 / 395.10 a přijmout na VH HČ zápisem 241 MD / 395.6x  D. Převod peněz na účet HČ je potom zase součástí rozpočtu.

Také jsem se této problematice věnovala v knize Rozpočtová skladba 2009.

S jakým datem zaúčtovat závazek, kdy faktura na přijatá plnění došla do úřadu až po účetní závěrce za běžný rok a měla datum uskutečnění zdanitelného plnění (nebo datum uskutečnění účetního případu) k 31.12. běžného roku? Jak máme postupovat?

Jedná se o záležitost vnitřní normy účetní jednotky.

Pokud si do normy-směrnice OUD uvedete, že do běžného roku vstupují pouze faktury došlé do 31.12. běžného roku bez ohledu na datum uskutečnění účetního případu, můžete faktury došlé po 1.1. brát za účetní případ následujícího roku. Ve směrnici je možné upravit i např. , že faktury došlé do 10.1. s datem uskutečnění do 31.12. předchozího roku apod.

Je třeba určit "datovou" hranici přijetí, kdy ještě bude předpis závazku pořízen do starého roku a kdy do nového. Rozhodnutí o datové hranici je třeba uvést do přílohy účetní závěrky.   

S ohledem na termín uzávěrky se žádné obci nepodaří dostat do správného  období všechny faktury, i v únoru a v březnu ještě přicházejí faktury s datem uskutečnění účetního případu nebo DUZP k 31.12. předešlého roku.

Jiná situace však bude, až budete plátci DPH. Tam DUZP budete muset do minulého roku pořídit.

Jinak - do běžného roku patří opravdu případy uskutečněné do 31.12.2008. Ve směrnici jen upravíte, jak vlastně „na jejich zjištění budete dlouho čekat.“ Došlé doklady po Vámi stanoveném termínu jsou pak účetním případem dalšího roku, protože jste o nich nemohli účtovat do správného období z důvodu nedostatku informace (účetní jednotka účtuje o skutečnostech dle období, do kterého patří nebo do období, kdy se o skutečnostech dověděla ČÚS 501, bod. 5.3.)

Podrobněji k problematice účtování do správného období se dozvíte v dokumentu ke stažení na těchto stránkách  PO Směrnice časové rozlišení nebo HČ časové rozlišení.   

Prosím o vysvětlení dopadu DPH Obec versus Mikroregion. 1) Kolují okolo mne zvěsti, že pokud se stane jedna obec Mikroregionu plátcem DPH, musí být plátci i ostatní obce Mikroregionu. 2) Dále pokud je jedna obec Mikroregionu plátcem, potom musí být plátcem i Mikroregion.

To, že se stane Mikroregion nebo jiný DSO plátcem DPH nemá vliv na to, že by měly být plátci i členské obce a obráceně rovněž. Dle zákona o DPH § 94, odst. 2 platí tato povinnost jen při uzavření smlouvy o sdružení (§829 Občanského zákoníku) a to ještě s podmínkou, že se sdruží ke společnému uskutečňování zdanitelných plnění. DSO je samostatná právnická osoba, obce neuzavírají automaticky s DSO smlouvy o sdružení. Takže, když se stane DSO nebo zájmové sdružení plátcem DPH, tak se nemusí stát plátcem členské obce a obráceně, když se stane obec plátcem DPH, nemusí se stát plátcem ani DSO ani ostatní členské obce v DSO. Je třeba dát pozor jen na smlouvy o sdružených prostředcích.

Předpisy:

DPH 235/2004 Sb. (Novela 302/2008 Sb.)

§94 (2) Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která

a) uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně společně s jinými osobami povinnými k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku na základě smlouvy o sdružení[10] nebo jiné obdobné smlouvy, jejíž obrat dosahovaný samostatně mimo sdružení v součtu s obratem dosahovaným společně všemi účastníky sdružení v rámci sdružení překročí obrat stanovený v § 6, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl obrat překročen, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve; nesplní-li registrační povinnost podle § 95 odst. 2, stává se plátcem dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o registraci,

b) uskutečňuje zdanitelná plnění společně s jinými osobami povinnými k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku na základě smlouvy o sdružení[10] nebo jiné obdobné smlouvy, stává se plátcem dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o registraci toho účastníka sdružení, který se stal plátcem jako první, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve,

c) uzavře smlouvu o sdružení[10] nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem ke společnému uskutečňování zdanitelných plnění nebo plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně, stává se plátcem dnem uzavření této smlouvy.“.

Občanský zákoník č. 40/1964 Sb.

829 (1) Několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu.

§829 (2) Sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.

Zákon o obcích č. 128/2000 Sb.

§49(2) Svazek obcí je právnickou osobou.

§48(1) Obce se nemohou sdružovat podle předpisů o sdružování občanů.

Z uvedených citací vyplývá, že ustanovení ze zákona o DPH ohledně sdružení se DSO netýkají.  

Na základě smlouvy o výpůjčce máme zapůjčeno několik ks kontejnerů na odpad. Ve smlouvě o výpůjčce je uveden počet kusů , ale není uvedena cena za kus ani celková cena. Jakým způsobem máme uvedený majetek evidovat v účetnictví?

V podrozvaze - v ceně evidenční 1 Kč = 1 ks. Lze udělat i odborný odhad ceny (dle cen uvedených např. na internetu v nabídkách firem). Způsob určení ceny je třeba uvést v příloze účetní závěrky jako doplňující údaj k tabulce podrozvahové evidence. Vzor podoby přílohy  účetní závěrky bude v lednu ve vzorech ke stažení.

Navazuji ještě na můj předchozí dotaz: můžeme prosím Vás vyřadit z majetku z účtu 019 územní plán, který byl zařazen v roce 2007? Myslím si, že ne, když změna vyhl.505/2002 Sb.(§7,odst.10) je platná od 1.1.2008.

Majetek evidovaný na účtech DM, který byl již zařazen do užívání, lze vyřadit jen když dojde k jeho vyřazení, tedy již nebude používán. ÚP zařazený v roce 2007 by měl na majetkovém účtu (pravděpodobně 019) zůstat. Stáhněte si dokument Majetek Územní plán. Z důvodu změny předpisů se majetek nevyřazuje, stejný postup byl i u DM, když se měnila hranice pro zařazení (z 5 tisíc na 10, pak na 20, pak na 40). Lze při inventarizaci majetek, který je dosud v užívání  vyřadit jen z důvodu věrného obrazu s tím, že jsou neoprávněně nadhodnocena dlouhodobá aktiva.

Udělali jsme v letošním roce dodatek ke směrnici o dlouhodobém majetku na základě §7 odst.10 vyhlášky 505/2002 Sb.v platném znění. Takže nemáme LHP ani ÚP v majetku. V letošním roce byl LHP dokončen a doplacen. Protože byla možnost, tak jsem zažádali o dotaci na LHP a ta nám byla poskytnuta. Jedná se ale o investiční dotaci. Můžeme prosím mít LHP v tomto případě v provozních výdajích, nebo jak postupovat, abychom byly v souladu s naší směrnicí?

Na přednáškách jsem doporučovala tuto větu k doplnění směrnice o evidenci DM:

"Dle § 7  vyhlášky č. 505/2000 Sb.  LHP, povodňové plány, plány povodí a energetické audity považuje účetní jednotka   od 1.1.2008 za provozní výdaj a na  majetkových účtech je  neeviduje, pokud nerozhodne jinak nadřízený orgán nebo poskytovatel dotace (příspěvku) u konkrétních jednotlivých  případů.“  Ve vašem případě rozhodl jinak, tedy vy tento LHP zařadíte do majetku na účet 019 (018) a letošní výdaje opravíte s položkou 6119 (5179). Splnění dotačního titulu je důležité z hlediska rizika vrácení dotace.

Pozemkový fond obci převádí pozemek pro potřeby zastavění veřejně prospěšnou stavbou bezúplatně. Jak se k tomu postavit účetně? Nechat ocenit znalcem, nebo dle prům. ceny pozemku v obci?

Majetek nabytý bezúplatně se oceňuje reprodukční pořizovací cenou, lze udělat znalecký posudek, ale lze i ocenit odborným odhadem. Jako pomůcku si stáhněte v dokumentech ke stažení dokument " Ocenění bezúplatně nabytých pozemků". 

Dobrý den, chtěla bych se jen zeptat na účtování přeplatků energií (např. elektriky), zálohy účtuju na pol. 5154 (+samozřejmě příslušný paragraf) a letos přišel přeplatek, tak jsem ho naúčtovala na pol. 5154 s mínusem a teď v konečném stavu jsem se dostala do mínusu, nevím, jestli je to tak dobře?

Váš postup je v souladu s vyhláškou o rozpočtové skladbě, kde si můžete vybrat i tuto metodu (já osobně ji doporučuji),  ale protože opravdu "nevypadá dobře" ve výkazu o plnění rozpočtu výdajová položka záporná, doporučuji část, o kterou se převýší výdaj položky zaúčtovat do příjmů s položkou 2324.  

Obec vlastní s.r.o., která je plátcem DPH. Pokud s.r.o. nakoupí vůz na leasing, může si odečíst DPH. Je v pořádku, aby si místo vlastního leasingu obec pronajala vůz od své společnosti a tak ušetřila DPH? Nepřijde mi to příliš hospodárné, když obec nebude po zaplacení zůstatkové ceny vlastníkem a platí celou dobu jen pronájem a navíc tak obejde platbu daně.

V případě, že plátce DPH pronajímá majetek, na kterém uplatnil odpočet na vstupu, musí připočítat DPH k nájmu movité věci, takže argument úspory z hlediska DPH u obce nepřichází v úvahu. Jinak lze takto postupovat, v rozporu s žádným předpisem to není,  výhodnost je v časové výhodě z hlediska toku hotovosti (odpočet DPH ihned při pořízení, DPH na výstupu po dobu nájmu), a dále pravděpodobně  pořizovací cena vozu je nižší než by byla v případě pořízení vozu na leasing přímo městem. Pokud je město 100% vlastníkem s.r.o., tak  hledisko vlastnictví není třeba řešit.

1. Jak postupovat v evidenci územních plánů, které jsou již zařazeny v minulých letech do nehmotného majetku obce? Vyřadit, nebo počkat? 2. Faktura na "Podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní území obce s rozšířenou působností" na Kč 393.295,--. Patří do majetku, nebo nutno postupovat obdobně jako u územního plánu?

1. Majetek evidovaný na účtech DM, který byl již zařazen do užívání, lze vyřadit jen když dojde k jeho vyřazení, tedy již nebude používán. ÚP zařazený v roce 2007 nebo dříve by měl na majetkovém účtu (pravděpodobně 019) zůstat. Stáhněte si dokument MF - žádost o stanovisko ÚP. Z důvodu změny předpisů se majetek nevyřazuje, stejný postup byl i u DM, když se měnila hranice pro zařazení (z 5 tisíc na 10, pak na 20, pak na 40). Lze při inventarizaci majetek vyřadit jen z důvodu věrného obrazu s tím, že jsou neoprávněně nadhodnocena dlouhodobá aktiva. Doporučuji zatím nevyřazovat (počkat na vývoj v legislativě).

2. Faktura na "Podklad.... na Kč 393.295,--. Patří na účet 420 MD /232 3635 5166 D. Dle vyhlášky č.505/2002 Sb. již programy rozvoje nejsou dlouhodobým majetkem od 1.1.2008, a to bez ohledu na pořizovací cenu.