Dotazy

Na jakou položku účtovat Integrovaný plán rozvoje města.

Od 1.1.2008 již plány rozvoje nejsou dlouhodobým nehmotným majetkem, IPRM splňuje všechny podmínky pro zařazení na položku 5166 (souvztažný účet 420). A to bez ohledu na výši pořizovací ceny. Podmínky pro zařazení na položku 5166 - nevzniká nehmotný majetek, výdaj není pro obec povinný, výstup slouží pro rozhodování.

V domě s byty jsme z půdních a volných prostor vybudovali nových 6 bytů. Jednalo se o investiční akci, na kterou nám byla poskytnuta dotace. Zaplatili jsme poplatek za zřízení nového odběrného místa ke každému bytu a to podle výkonu jističe - rezervovaný výkon 20 A 10 000,- Kč za každý byt, celkem tedy 60 000,- Kč. Teprve po zaplacení tohoto poplatku mohou nájemníci požádat o instalaci elektroměru k bytu. Patří tento výdaj do pořizovací ceny těchto bytů?

Jedná se o výdaj související s pořízením DM dle vyhlášky č. 505/2002 Sb. §26 písm. h). Zúčtujete MD 042 MD / 231.30 3612 6121 D a 211 MD / 901 D a měsíční regulace 218/211.

Soud určil naší obec opatrovníkem občana s TP v naší obci.Odvolaný opatrovník je povinen nám předat závěrečný účet majetku opatrovance. Při jednání s odvolaným opatrovníkem nám bylo sděleno, že kromě depozitního účtu, kam přichází důchod občana, a za kterého mu platí kapesné, a ze kterého převádí finance na nákup potravin, vody, aj. které zajišťuje Dieceze ,byli nuceni založit vinkulační účet u KB - na základě nařízení soudu - a kromě tohoto má občan ještě účet, který si kdysi založil sám u ČSS, ze kterého se platí SIPO, ČEZ atd. a občas mu na něj přichází úhrada z pachtovného za pozemky. Občan smí disponovat pouze částkou do 2000 Kč měsíčně a uzavírat smlouvy do té samé výše. Prosím Vás o radu, jak máme postupovat. Jsme malá obec s jedním účtem a VHČ má účet 241.

Všechny tyto účty veďte jako účty cizích prostředků, účty nesmíte zrušit. Účtujte o nich jen zápisem 245 MD / 379 D počáteční stav a přírůstky;  výdaje ve prospěch občana zápisem 379 MD / 245 D. U účtu 245 se nepoužívá rozpočtová skladba.  Doklady o výdajích řádně označené přikládejte a veďte na tyto účty zvláštní šanon a u každého účtu občana si udělejte analytiku např. 245.41, 42, 43.

Zařadili jsme majetek - atrakci na koupališti do užívání v měsíci červnu s tím, že všechny výdaje už jsou zaúčtované. Nyní nám došla faktura,která se týká montáže již zařazeného předmětu. Je to v jednom účetním roce. Nám dotaz, zda můžeme ještě zvýšit pořizovací cenu již zařazeného předmětu nebo máme již fakturu zaúčtovat do nákladů , ale nevím jakou položku zda 5171 nebo 5169.

V tomto případě je vhodnější navýšit pořizovací cenu atrakce, s položkou pravděpodobně 6122. (Může mít i charakter stavby). Zaúčtujte 022 MD /232 (231.30) 3412 6122 D a 211 MD /901 D. A upravte cenu na kartě majetku v registru. Jedná se o výdaj vzniklý v době pořizování, jen později fakturovaný, a zároveň o výdaj související s pořízením majetku. Navýšení pořizovací ceny je v souladu s věrným obrazem. Na navýšení ceny nahlížejte jako na prostou účetní opravu.

Budeme zateplovat školu. Pořídili jsme vypracování projektové dokumentace. Na tuto akci jsme vypsali výběrové řízení. Přihlášeným jednotlivým firmám jsme prodali projektovou dokumentaci a další potřebné údaje, které se zmíněné akce týkají. Zaúčtuji tento příjem na položku 3114 a paragraf 3639?

Tento příjem zaúčtujte na položku 2324 s paragrafem školy 3111. Se stejným odpa jako bude evidována investiční akce - zateplení.  Příjem považujeme  za náhradu výdajů  správní režie (kopírování, poštovné, balné, atd).  Správní režie zpravidla pořizovací cenu DM nezvyšuje.

Dobrý den, může starosta sám darovat finanční částku 5000,- Kč na opravu kostela, který není majetkem obce? Dále pak finanční dar mateřské škole sousední obce také 5000,- Kč? O jakých částkách může rozhodnout bez zastupitelstva? Děkuji

Poskytování darů v hodnotě pod 20 tis. Kč je dle zákona č. 128/2000 Sb. vyhrazeno radě obce (zatupitelstvo nad 20 tis. Kč - § 85, písm.b). V obcích , kde není rada, vykonává její pravomoce starosta. Tedy starosta může schválit dar do 20 tis. Kč. Často jsem se setkala s výkladem, že i starosta je povinen udělat zápis o  rozhodnutích, které by jinak byly v kompetenci rady a předložit ZO, ale dle mého názoru tento postup zákon o obcích nevyžaduje (§101).

Mám dotaz na účtování vstupenek (přísně zúčtovatelný tiskopis) v podrozvaze, když vydám vstupenky, mám jejich hodnotu odúčtovat z podrozvahy mínusem a když se mi ke konci sezóny vrátí naúčtovat je zpět s plusem nebo mám účtovat na opačné strany podrozvahy, dočetla jsem se, že vyrovnávací účet k podrozvaze 999xx by měl být vždy na dal??? Děkuji

Účtování v podrozvaze je záležitostí účetní jednotky. Lze zvolit způsob, že účtujete dle povahy zápisu jako o aktivech nebo pasivech a 999 se dává jen na druhou stranu, nebo to, že  informace v podrozvaze se týká majetku nebo zdrojů se uvádí v názvu podrozvahového účtu (název do účetní osnovy). Zvolte jeden způsob a uplatňujte jej i nadále.

Pořídili jsme územní plán. Zaúčtovala jsem náklady na MD 041 Dal 231/30 3635 pol. 6119. Jedná se o toto: V rámci zpracování ÚP bylo fakturováno vyhodnocení vlivu koncepce na životní prostředí, které bylo nutné pro požadavek jiné obce. S ní jsme se dohodli, že částku za toto posouzení uhradí. Vystavila jsem Fa, obec ji zaplatila. Mám o tuto částku (11.900,-) ponížit hodnotu změny ÚP pro zaúčtování do majetku, nebo mám naši vystavenou Fa - příjem zaúčtovat jinam. Po schválení změny ÚP a nabytí jeho moci, do kdy jej mám, zaúčtovat do majetku. Obec se stala opatrovníkem občana obce. Zajistila mu státní dávky, které jsou zasílány na zvláštní účet zřízený obcí. Mám finanční transakce na tomto účtu (účet opatrovníka) sledovat jen dokladě? Nejsou to finanční prostředky obce. Do hospodaření obce by neměly patřit.

Fakturovanou náhradu jiné obci za výdaj související s pořízením ÚP je vhodné zařadit na položku 3122; zaúčtování: 231 20 3635 3122 MD/ D 215. Dokončený ÚP by se měl zařadit do majetku k datu schválení ÚP zastupitelstvem.

Správa prostředků určených pro občana, kde je obec opatrovníkem, se vede na účtu cizích prostředků a účtuje se o ní takto: Příjem sociální dávky pro občana: 245 MD/ 379 D a úhrada obědů, úhrady do obchodů, úhrada nájemného  za občana apod. obráceným zápisem  379 MD/ 245 D. K účtu 245 se nepoužívá rozpočtová skladba.

Kdy může zastupitelstvo obce naposledy schvalovat rozpočtové opatření v daném roce - v prosinci daného roku nebo ještě v lednu následujícího roku? Upravuje to konkrétně nějaký zákon, vyhláška nebo směrnice? Při přezkoumání hospodaření obce za rok 2007 nám bylo kontrolory řečeno, že by rozpočet po změnách měl být stejný jako plnění /výsledek/ rozpočtu od počátku roku a že lze ještě schvalovat rozpočtové opatření počátkem ledna následujícího roku. My jsem schválili rozpočt.opatř.naposledy v prosinci 2007 a plnění rozpočtu v příjmech jsme měli překročeno /105,5%/ a výdaje jsme měly splněny na 88,15%. Myslíme si, že "doupravování" rozpočtu v lednu na skutečné plnění rozpočtu je zbytečné a ani nevíme, zda je vůbec zákonné ještě zasahovat do rozpočtu pro konkrétní rok ještě v roce následujícím . Máme pravdu? Anebo máme postupovat dle informace kontrolorů?

Přikládám odpověď tak, jak je uvedena v knize Rozpočtová skladba 2009 a jak je schválena Ing. Rudolfem Kotrbou:

"Můžeme provést rozpočtové opatření po skončení rozpočtového roku?

Dle ustanovení zákona se rozpočtová změna dělá při změně objemu příjmů a výdajů (např. dotace přijatá ke konci roku), takže je třeba udělat rozpočtovou změnu i zpětně po skončení rozpočtového roku. Vhodné je vyslovit radě obce předběžný souhlas k provedení nezbytných rozpočtových opatření za období od posledního zasedání zastupitelstva do konce roku s tím, že přijatá rozpočtová opatření budou předložena zastupitelstvu při prvním zasedání roku následujícího. S ohledem na běžnou praxi, kdy rozpočtová opatření ze strany státního rozpočtu nebo kraje přicházejí obcím i v posledních dnech rozpočtového roku, nelze jiným způsobem zajistit chod obce a úřadu. Svolání zastupitelstva a příprava zasedání je i časově náročnou záležitostí. Ustanovení zákona se týkají i dobrovolných svazků obcí. I zde je třeba nějakým způsobem ošetřit možnost schválení rozpočtových opatření po skončení běžného roku.

Rozpočtová opatření závazných ukazatelů jsou v kompetenci zastupitelstva. Postup ke konci roku formou předběžného souhlasu se nepovažuje za delegování pravomoci radě provádět změnu závazných ukazatelů."

Souhlasím s Vámi, že "doupravování" rozpočtu v lednu na skutečné plnění je zbytečné. Rozpočtová opatření po skončení roku se musela udělat jen v případě, že se měnil vztah k jinému rozpočtu (k jiné třetí osobě). Přikládám ještě výklad z knihy  RS 2009 ke zjednodušení rozpočtových změn (rovněž odsouhlasený Ing. Rudolfem Kotrbou).

"Schválená rozpočtová změna rozpočtovým opatřením se rovněž pořídí do Výkazu FIN 2-12 (modul rozpočtu v SW). Není však nezbytné, a zákon o rozpočtových pravidlech to ani nevyžaduje, upravovat rozpočet tak, aby se přesně shodoval se skutečností (u každé položky 100%).

Např. zastupitelstvo přijme usnesení při schvalování rozpočtu:

„Zastupitelstvo stanovuje, že ve výdajové stránce rozpočtu nesmí být jednotlivými příkazci operací překročen jim stanovený objem provozních a investičních výdajů dle jednotlivých paragrafů schváleného rozpočtu r. 2009 (v rámci paragrafů se změna v jednotlivých položkách výdajů kromě mzdových povoluje). Zastupitelstvo města dále stanovuje, že při realizaci jmenovitých investičních akcí lze do výše 5 % rozpočtu akce použít investiční prostředky na související neinvestiční výdaje. Za mzdové položky se považují tyto položky: 50XX a 5424. Celkový objem mzdových položek u jednotlivých paragrafů rovněž nesmí být překročen, záměna mezi jednotlivými mzdovými položkami je povolena.“

Komentář ke vzoru usnesení:

Zastupitelstvo zde požaduje dodržení rozpočtu podle účelu, na způsobu (druhu výdaje) čerpání zastupitelstvu nezáleží (např. změna položky materiálu na položku opravy nebo služby, změna položky opravy za položku technického zhodnocení); forma čerpání není z hlediska finančního řízení významná, zastupitelstvo zajímá jen obsah hospodářské operace, ne jeho forma.  V případě, že ÚSC postupuje dle tohoto typu usnesení k rozpočtu, tak vlastně na ekonomickém úseku správy ÚSC není podklad pro provedení rozpočtové změny do Výkazu FIN  2-12, tedy není třeba upravovat rozpočet v rámci jednotlivých paragrafů dle výše jednotlivých položek SW v modulu rozpočtu. Rozpočtová kázeň je dodržena, pokud je dodržen účel (paragraf rozpočtové skladby) celkem. Tím se výrazně ušetří práce ekonomických úseků s rozpočtovými změnami dle jednotlivých položek, úpravy jen na paragrafu a položce, která se do povoleného čerpání v rozpočtu doplní po přijetí rozpočtového opatření, nebudou tak rozsáhlé, než když se přesouvaly hodnoty mezi položkami i v rámci jednoho paragrafu."

Prosím o sdělení správného zaúčtování (konkrétně § a položky) v tom případě, kdy zastupitelstvo obce odsouhlasí peněžitý dar uvolněnému starostovi za práci vykonanou nad rámec stanovených poviností, zda se tento dar daní a zda se z něj odvádí pojištění. Stačí rozhodnutí ZO nebo musí být ještě písemná smlouva o peněžitém daru?

Většina FÚ považuje tento "dar" za příjem související s výkonem funkce a dodaní jej. Usnesení o daru za práci je vždy prověřováno z hlediska daňového režimu. Mimo daňový režim je např. usnesení typu: Rada schvaluje finanční dar jako ocenění  pana XX za činnost s dětmi (seniory, atd.)

V případě, že tento finanční dar bude vyplacen v daňovém režimu, je účtování toto: 440 MD /379 D, výplata daru 379 MD/231. 30 (232) 6112 5492   a bude o odvod z této částky navýšeno SP a ZP (účtováno v rámci mezd).

V případě, že nebudete považovat poskytnutý finanční dar u uvolněného zastupitele za příjem související s výkonem funkce, je účtování toto: 430MD/ 379 D, a úhrada 379 MD / 231.30 (232) 6112 5492 D - místo odpa 6112 lze využít i odpa dle účelu té činnosti, za kterou byl uvolněný zastupitel oceněn.

Připojuji výtah ze  stanoviska MVČR k poskytování darů:

Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná obcí členům zastupitelstva za výkon jejich funkce, přičemž dlouhodobě uvolnění zastupitelé mají na odměnu právní nárok.
O odměnách neuvolněných členů zastupitelstva rozhoduje v samostatné působnosti zastupitelstvo obce. Podle § 71 zákona o obcích se členům zastupitelstva poskytuje měsíční odměna a odměna při skončení funkčního období. Vzhledem k současné právní úpravě je zapotřebí rozlišovat poskytování odměn jako funkčních požitků a poskytování peněžitých darů zastupitelstvem nebo radou obce (obec bude dárce, člen zastupitelstva jako fyzická osoba bude obdarovaný). Podle § 85 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodování
o některých v  tomto ustanovení taxativně vypočtených majetkoprávních úkonech. Podle písm. b) tohoto ustanovení může zastupitelstvo obce rozhodnout o poskytnutí věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce (podle § 102 odst. 3 téhož zákona je do částky 20 000 Kč v této věci příslušná rozhodovat rada obce, pokud si tuto působnost zastupitelstvo nevyhradilo). Mělo by se však jednat o ocenění mimořádné práce ve prospěch obce nad rámec zákonných povinností člena zastupitelstva.

K problematice určení formy zdanění při poskytnutí daru obcemi členům zastupitelstva v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce sdělujeme:

Podle ustanovení § 3 odst. 4 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je příjem získaný nabytím nemovitosti nebo movité věci předmětem daně z příjmů fyzických osob, pokud byl dar přijatý v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 téhož zákona nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností. Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud se bude jednat o dar přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce, bude tento dar posuzován jako příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitek a bude podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 citovaného daňového zákona.  Bezúplatná nabytí majetku, která jsou předmětem daně z příjmů, ve smyslu ustanovení § 6 odst. 3 písm. c) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, nejsou předmětem daně darovací.

Sice jsem si již tento dotaz přečetla ale stejně se musím ještě zeptat co máme dělat, když obce teď dostaly na konci roku z MK dotace na opravy památek a v majetku je nemají. Do výdajů dávají položku 5171 a mě se ptají zda až přijde kontrola z FÚ nebudou muset dotaci vracet. Já nevím co s tím. Od 1.1.2009 je to jednoduché ale co teď na sklonku roku 2008. Děkuji za odpověď

Dle Vyhlášky č. 505/2002 Sb, § 8 odst. 2 písemno f) vedou ÚSC v majetku jen ty nemovité památky, které byly oceněny. Obec může opravovat i nemovité kulturní památky, které nemá v účetní evidenci, ale je například zapsaná s právem hospodaření s kulturní památkou na seznamu kulturních památek, případně  má nemovité kulturní památky na LV v KN. Seznam kulturních památek svých územních obvodů vedou obce s rozšířenou působností. Způsob evidence majetku, pokud je v souladu s předpisy by neměl mít vliv na posuzování oprávněnosti dotace. Jiná ovšem může být situace, kdy obec nemá ke kulturní památce ani právo hospodaření dle seznamu a nemá ji ani v listu vlastnictví. V tomto případě doporučuji znovu projednat podmínky dotačního titulu, myslím, že obec může získat dotaci i na opravu kulturní památky, i když k ní nemá žádné vlastnické právo.

Někteří zaměstnanci chtějí uzavřít pojištění odpovědnosti, tzv. pojistku na blbost. Z této pojistky by byla uhrazena škoda, která by vznikla městu např. rozbití služebního auta zaměstnancem na služební cestě. Může pojištění hradit město? Musí se zaměstnanec podílet na úhradě? Jedná se cca o 700 - 1400 Kč za zaměstnance a za rok.

Město by tento výdaj mělo hradit ze sociálního fondu, po schválení radou tohoto výdaje konkrétním usnesením je možné hradit i z výdajů rozpočtu města.  V obou případech se však jedná u zaměstnance o příjem související s výkonem práce a měl by se zdanit DPFO a provést odvody jako z nepeněžního plnění mzdy. Zaměstnanec se na úhradě podílet nemusí.Při úhradě pojištění doporučuji zvolit položku 5499 (lze ji účtovat i ke mzdám zápisem 440 MD/379 D; úhrada pojišťovně přímo 379 MD/232 (231.30) 6171 5499 D)

Starosta obce se chce vzdát nároku na stravné ve prospěch obce, zakotvila jsem to do směrnice s přílohou podepsaného prohlášení, stačí to nebo se to musí řešit ještě nějak účetně.

Nelze odpovědět dle předpisu, na stravné má nárok, když se stravného dobrovolně vzdá, tak se mu asi nějakým způsobem "vnutit" nedokáže. Jinak než ve vnitřním postupu asi ošetřit postup neumíme. Řešení účetní přes závazek ze stravného a pohledávku ze slíbeného daru se mi jeví jako zbytečné.

Uzavřeli jsme na podzim roku 2007 smlouvu o smlouvě budoucí, že se koupí objekt bývalé prodejny, prodejna potřebovala ještě do konce roku 2007 nějaké investice, které jsme zaúčtovala na 042, v lednu roku 2008 již proběhla samotná koupě objektu a tu jsem také naúčtovala na 042, samozřejmě, že byly po celý rok investice a mělo by to být uzavřené v roce 2009, můj dotaz zní, jestli jsem zaúčtovala samotnou koupi objektu dobře nebo se to mělo zaúčtovat rovnou do majetku? Nyní se prodejna pronajímá Jednotě, ale investice jsou do ní pořád, je projekt na nástavbu, která je již postavená, bude se dělat nová fasáda....nevím jak to má být správně zaúčtované???

Pokud byl projekt provozu schopný již při koupi, tak se měla 042 zařadit k datu podání návrhu na vklad a dále pokračovat formou technického zhodnocení. Do roku 2003 však byly i takové výklady, že i když koupíte objekt a ihned začnete dělat TZ, tak se má vést na nedokončené investici, dokud nezahájíte používání, což ale není úplně Váš případ. Vy jste částečně již používání zahájili, resp. zahájíte pronájmem Jednotě. Doporučuji zavést budovu do majetku k datu podání návrhu na vklad kupní smlouvy, nebo alespoň k datu co nejbližšímu. Zařadit ve výši investice do doby sepsání kupní smlouvy a hodnotu budovy dle kupní smlouvy zápisem 021/042 . A ostatní vést jako TZ nedokončené na 042.

Obec vlastní budovu k.zařízení, pozemky pod ním jsou ve vlastnictví státu. Požádali jsme o převod. Po dohodě s Úřadem pro zastup.státu obec uzavřela smlouvu o nájmu pozemků do doby převodu. Smlouva nabývá účinnosti od 1.11.2008 do 31.12.2009. Máme zaplatit nájemné za bezesmluvní užívání od 1.11.2005 do 30.9.2008 ve výši 53 000,-Kč.(3 roky zpět) Za 11-12/2008 máme uhradit najemné cca 2000,- a za rok 2009 do 1.2.2009 nájemné 16 000,-Kč. Jedná se o položku 5164? Jakým způsobem zaúčtuji předpis nájemného?

UPZVMS oprávněně požaduje nájemné za tři roky zpět. Předpis závazku uděláte k datu, kdy byla smlouva podepsána, resp. nabyla účinnosti zápisem 518 MD / D 321. Tj. k datu, kdy jste se jako účetní jednotka o skutečnosti dověděli. Úhradu již jen 321 MD / 231  "odpa kulturního zařízení"+ pol. opravdu 5164. To je vše. Rozpočtová skladba časově nerozlišuje, obec neúčtuje na účtech časového rozlišení, ale v tomto případě by se postupovalo stejně. (Opravy nákladů minulých období se zachycují na položkách nákladů, kterých se týkají).