Dotazy

Od roku 2015 máme akci Regenerace městského parku (kácení a výsadba nové zeleně). Bylo zažádáno o dotaci na MŽP. V roce 2015 dávala paní účetní výdaje na 518, byly to výdaje na projekty. V roce 2016 faktury za projekty jsme také účtovali na 518. Tento rok dochází k samotné realizaci a pokračovali jsme nadále v účtování přes 518. Z MŽP nám zatím žádné rozhodnutí o dotaci nepřišlo, ale došel od nich dokument „kumulativní rozpočet projektu“, kde jsou rozepsané čtyři faktury na způsobilé a nezpůsobilé výdaje. Je zde uvedeno, že celkové výdaje jsou 5869891,- Kč, z toho způsobilé 5803966,-Kč a dotace EU 3482379,-Kč. Dále přišlo prohlášení o investičních a neinvestičních nákladech. Dle těchto dokumentů chápeme, že akce je z větší části investiční. V neinvestičních nákladech je pouze faktura za publicitu, která ještě nebyla vystavena. Měli bychom teď všechny faktury za projekty, tech. dozory a za realizaci přeúčtovat z 518 na 042. Můžeme to udělat za roky 2015 a 2016 jako opravu hromadné chyby 042/408 v celkové částce 641663,-Kč? A rok 2017 (máme zatím výdaje v částce 3152906,50Kč) opravit 042 a -518 a opravit RS 231 3745 5169 na 231 3745 6121? Konec akce je naplánován na červen 2017, pak bychom zařazovali do majetku 029/042. O dotaci jsme zatím vůbec neúčtovali, ani výdaje neznačíme UZ. U projektu také vznikne příjem z pokácení a to musíme poskytovateli dotace doložit a on sníží způsobilé výdaje.

Pokud se opravdu jedná o investiční dotaci, tak s navrženými opravami účtování souhlasím. Výdaje se ÚZ značí po podpisu smlouvy nebo po vydání rozhodnutí, popř. na základě jiného závazného dokumentu, ve kterém by byl ÚZ projektu přidělen. Jelikož je dotace investiční (až na publicitu), dohadujte jí na účet 403 zápisem 388/403 ke dni zařazení majetku, ale pouze za předpokladu, že k datu zařazení bude poskytnutí dotace nezpochybnitelné - budete mít její poskytnutí z MŽP potvrzeno. Následně k datu vyúčtování dotace budete účtovat předpis 346/388 a příjem dotace 231/346.

Pokud jde o zařazení provedených prací do majetku, uvádíte jen kácení a výsadbu nové zeleně, tzn. žádné drobné stavby nebo movitý majetek asi pořizovány nebudou, pak bych to na účet 029 zařadila jako TZ pozemku p.č. xxx.

Pokud jde o příjem z pokácení, nevím, jakého je charakteru, pokud je to příjem z prodeje dřeva z pokácených stromů, účtovala bych to klasicky do výnosů (lze účet 644, pol. 2310). V úvahu by teoreticky připadalo i snížení účtu 042, ale to např. v případě, že by bylo s dodavatelem dohodnuto snížení ceny díla s tím, že dřevo z kácení bude jeho, nicméně v případě kácení a následného prodeje (byť dodavateli) to patří do výnosů, není to totiž ani případ, kdy bychom měli pro snižování vstupní ceny majetku oporu ve vyhlášce.   

Firma X.Y. požádala dobrovolný svazek měst a obcí o dotaci na nákup rolby pro strojovou úpravu běžkařských stop. Svazek požádal své členy, zda přispějí na nákup rolby. Naše obec na rolbu přispěla. Můžete mi prosím poradit se zaúčtováním příspěvku ?

Pokud jste přispěli DSO, pak např. takto: 572 MD/ 231  odpa např. 3419 pol. 5329 D. Případně přes předpis 572 MD/ 349 D a 349 MD/ 231+RS D. I když je to příspěvek na pořízení rolby, tak majetek nebude pořizovat DSO, ale dá ho jako dotaci, tj. také na 572, tak volím provozní příspěvek, protože pro DSO na pořízení DM určen není. Položku investičního příspěvku by měl volit až DSO dle právní formy příjemce. Je to můj názor, upřímně se přiznávám, že může být i názor, že konečným cílem je pořízení DM a že je vhodnější položka 6349, ale pak se v sumarizaci výkazů objeví 2x dotace poskytnutá na pořízení DM (jednou od obcí svazku, jednou od svazku firmě), tak si myslím, že větší vypovídací schopnost má jen "běžná" dotace DSO. 

Naše škola bude dělat retopint atletické dráhy. Měli by dostat dotaci. Opravu ale musí uhradit předem a teprve následně dostanou dotaci. Obec jim poskytne 400 000Kč na předfinancování a po obdržení dotace, by měla škola obci vrátit částku ve výši dotace .Potřebovala bych poradit, zda máme se školou uzavřít nějakou smlouvu, na jejímž základě nám vrátí částku po obdržení dotace nebo stačí usnesení zastupitelstva.

Můžete jim dát půjčku nebo můžete dát jako zálohu na dotaci na účet 373 (471 - dlouhodobý, kdybychom očekávali, že dotaci PO dostane až po 5/2018) a pak až vrátí, tak brát jako vratku zálohy - to se často praktikuje, protože dochází k tomu, že se např. dotace PO od poskytovatele pokrátí a pak se nemusí ze strany obce rušit půjčka a měnit na dotaci. U obojího je vhodná smlouva. Smlouva o půjčce nebo smlouva o poskytnutí dotace a jejím vypořádání. 

Zaúčtování: 373 (471) MD/ 231 + RS (pokud oprava, tak položka 5331) D

Nebudete dělat dohadu 572/349 - protože čekáme dotace "shora" a že nám záloha na dotaci bude vrácena. 

Vypořádání - vratka dotace 231 položka 2229 MD/ 373 (471) D, když bude vráceno v roce 2018, když letos (2017) tak lze i minus 5331 - na to by měla vázat rozpočtová opatření. 

Prosím o radu ohledně založení rezervního fondu. Zastupitelstvo obce schválilo "založení rezervního fondu rozvoje a investic na splaškovou kanalizaci a ČOV" Obec má běžný účet, účet na rezervní fond co se týká vodárny na tento účet přeposílám, co si zastupitelé schválili na obnovu infrastrukturního majetku tj. celkem odebraná voda x cena za m3 v účetnictví účtuji 236 (419/401) a pak účet na kanalizaci, na který chodí poplatky za stočné a veškeré faktury co se týká opravy a služeb na kanalizaci a ČOV. Teď nevím jestli mohu použít ten účet co máme na vodárnu jen pro rezervní fond, nebo musíme založit u banky nový účet na kanalizaci. A nebo si na účtu kanalizačním tvořit rezervu na obnovu infrastrukturního majetku podle kalkulace ceny stočného.

Doporučuji nezakládat nový účet, je to zbytečně drahé, můžete na jednom 236 vést analyticky i další fond a účtovat stejně, jen si analyticky oddělit i 419, k 236 i k 419 pak příjmy a výdaje jednotlivých fondů také analyticky oddělovat. Často se u peněžních fondů obcí takto postupuje (i když já nerada vidím , když jeden účet u banky neodpovídá jedné analytice - musí se pro kontrolu zůstatku analytiky sčítat), je to efektivní.

Valná hromada DSO schválila částečné vyplacení zůstatku na BÚ (naspořeno z předchozích let) jednotlivým členským obcím na financování drobných akcí - dle počtu obyvatel stejně jako se stanoví roční příspěvek. Nejsem si jistá, zda musí být uzavřena veřejnoprávní smlouva s vyúčtováním s jednotlivými obcemi nebo stačí pouze usnesení z valné hromady a informace od členských obcí, na co příspěvek použili? V tuto chvíli není jasné, zda obce použijí na opravy dětských hřišť, nákup mobiliáře nebo nějakou investici (dětské hřiště). Můžu celé rozpočtovat jako neinvestiční příspěvek? Jednotlivé akce si budou řídit již obce samy. 572/349 349/231 pol. 5329 par. 3639 Děkuji za upozornění na možná úskalí této operace.

Mezi DSO a členskou obcí nemusí být VP smlouva, účel si může stanovit orgán svazku přímo do usnesení, může být i účelově volné. Je možné dát celé jako neinvestiční příspěvek, zde se jen odhaduje použití. Pokud však členské obce použijí na pořízení DM, tak by jim dotace od svazku skončila na 403 - ale na položku to nemá vliv a účet u DSO by byl také na 572, takže jen pro obce - lze pak uvést do usnesení orgánu svazku i možnost pro členské obce, že lze využít volně, tj. i na pořízení DM.

Zaúčtování - pozor je to dotace obci, ne svazku, položka by pak měla být 5321. Jinak v pořádku. Členské obce přijmou s položkou 4129, odpa mohou dle účelu a účet 672 nebo 403 (předpis 348/672 nebo 348/403 lze rovnou, když není požadováno vypořádání). Jestli ty částky pro obce nejsou významné, tak jako neúčelovou dotaci lze vše u členských obcí na 672. 

Obec má v majetku budovu základní školy. Nyní si škola (PO-obec zřizovatelem) zažádala o příspěvek 700.000.- na opravy budovy. Obec by chtěla provést tak, že na základě žádosti o příspěvek vyplatí škole 700.000,- a rekonstrukci si zařídí škola již sama. Je to možné? Jak bude vypadat účtování?

Děkujeme za zaslané doplnění - zkusíme zrekapitulovat:

- budova je ve výpůjčce

- v rámci stavebních prací počítáte částečně s opravou (opravy nějakých tříd) a dále investicí (přebudování skladu na třídu ...). 

- financování by mělo být příspěvkem zřizovatele.

Prvotně bych chtěl upozornit na to, že není vyloučen souběh investice a opravy, nicméně je potřeba prokázat vzájemnou nezávislost (technickou, technologickou ...) daných akcí. Tedy nemám nic proti tomu, že v jedné třídě se třeba dělá oprava podlahy a účtuje se na 511 a ve vedlejší přebudovávaní skladu na třídu (tedy již rekonstrukce) se mimo jiné také opravuje podlaha - nicméně tady by to již bylo hodnoceno jako součást rekonstrukce (tedy 042). Toto je řekněme určitým odrazem judikatury NSS.

S ohledem na charakteristiku uvedenou výše by mělo dojít k tomu, že rozpočet akce rozdělíte do dvou částí - oprava (měla by být kryta provozním příspěvkem) a investiční (měla by být kryta investičním příspěvkem). V tomto rozdělení by to měl schválit také zřizovatel (jedná se jak o správnost účtování, tak i přiřazení správných položek rozpočtové skladby).

Zřizovatel by se dále měl rozhodnout, zda to bude příspěvek s vyúčtováním (což by asi bylo logické) či bez vyúčtování (zjednodušeně - pokud by peníze zbyly, že si je ponecháte). V dalším účtování budu předpokládat, že je to s vypořádáním (a budu předpokládat variantu 500 tis. Kč investiční příspěvek s tím, že nakonec to bude stát 490 tis. Kč a 10 tis. kč se vrátí a 200 tis. kč na opravy).

Teď k otázce právní - zda je to možné takto udělat (tedy dělá to PO):

- ano - možné to je (neříkám, že je to šťastné - přišlo by mi logičtější, aby to udělal vlastník - třeba i kvůli evidenci majetku, aby se zbytečně nevedla zvlášť budova a její TZ u jiného subjektu - nicméně třeba vás k tomu vedou nějaké jiné pragmatické důvody). PO musí mít jasně vyjádřený souhlas, že to skutečně udělat může (třeba povinnost provádění oprav se smlouvě o výpůjčce a dále individuální souhlas s prováděním stavebních prací) - u toho TZ by PO jednoznačně měla být v pozici, kdy existuje písemný souhlas s tímto zhodnocením a dále by mělo být výslovně uvedeno, že si TZ povede ve svém majetku a bude jej také odpisovat (zde již cílím na potenciální možnost daňově účinných odpisů na straně PO).

Účetnictví u zřizovatele (budu předpokládat, že se vše uděje ještě ve 2017):

- odeslání provozního příspěvku s vyúčtováním MD 373/Dal 231

- odeslání investičního příspěvku s vyúčtováním (respektive předpis a odelání) - MD 401/Dal 349 a následně MD 349/Dal 231 

- vypořádání provozní složky - MD 572/Dal 349 (již jen 490 tis. Kč) a MD 349/Dal 373  následně vratka nespotřebované částky na účet MD 231/Dal 373 (hodnota 10)

Účetnictví u PO:

- přijetí provozního příspěvku s vypořádáním MD 241/Dal 374

- investiční příspěvek - MD 348/Dal 401, a inkaso MD 241/Dal 348 a MD 401/Dal 416

- faktura - část opravy - MD 511/Dal 321 a následně vyúčtování této složky - MD 348/Dal 672 a 3714/Dal 348

- faktura část investice - MD 042/Dal 321, její platba MD 321/Dal 241 a MD 416/Dal 401 (počítám těch 490 tis. Kč)

- zařazení do majetku  - MD 021/Dal 042 a standardně začlenění do odepisování

- vratka nespotřebovnaé částky - MD 401/Dal 349 a MD 349/Dal 241 a MD 416/Dal 401 

ZN

Prosím o radu ohledně TZ nebo opravu: V majetku MČ máme zařazené jako stavbu multifunkční sportovní hřiště s umělých povrchem (účet 021 0610, výše 1.593 tis.Kč). Na konci loňského roku byl povrch vandalem zničen, letos jsme obdrželi náhradu od pojišťovny ve výši cca 500 tis. Kč. Nyní budeme dávat nový povrch, který bude úplně z jiného materiálu, v lepší kvalitě, odolnější. Můj dotaz zní, zda se bude jednat o technické zhodnocení stavby a nebo o opravu.

Definici TZ nalezeneme v § 55 odst. 4 vyhlášky, kde se uvádí, že aby měly zásahy charakter TZ, musí mít za následek změnu účelu majetku, technických parametrů,  rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, a to nad stanoveným oceněním (40 tis. Kč). Ve vašem případě budete povrch vyměňovat z důvodu poškození vandalem, pouhá výměna (uvedení do původního stavu) je oprava, ale když už budete povrch měnit, bude ten nový, jak uvádíte,  z jiného materiálu (ale jen změna materiálu TZ není - častý příklad okna dřevěná a plastová), ale hlavně odolnější, to už by se jako změna technických parametrů za TZ považovat dalo. Pro stoprocentní jistotu mám málo informací, ale když bude mít nový povrch nové vlastnosti, tak to TZ být může. TZ pak bývá i např. rozšíření plochy, odvodnění aj.  

Pojistné plnění patří na účet 649, odpa hřiště, pol. 2322.

Mám dotaz ohledně zaúčtování a úhrady daně z nemovitých věcí, kterou v těchto dnes rozesílá FÚ. Účtuji na účet 532/231 10 6399 5362 bez předpisu. Nevím, zda je to dostačující nebo se musí udělat předpis - 34x.

Podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb. jsou od daně z nemovitých věcí osvobozeny "pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí". Za pozemky ve svém k.ú. byste tedy daň z nemovitých věcí platit neměli. Pokud máte pozemky na jiném katastru, tak za ty asi ano, s navrženým účtováním souhlasím, paragraf bych použila ale spíše 3639, který se používal i pro daň z nabytí nemovitých věcí (obec je od této daně od 1.11.2016 osvobozena).

Co se týče předpisu 532/342, ten udělat můžete, a to k datu povinnosti uhradit daň. Není to nezbytné. Mohou však někteří kontroloři vyžadovat. 

Naše obec buduje nové chodníky. Prosím Vás o vyjádření, zda součástí investice jsou i právní a poradenské služby a faktury za obstarávání různých stanovisek a dokladů potřebných k výstavbě.

Náklady související s pořízením stavby jsou vyjmenované v § 55 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Podle písm. a) jsou to např. náklady na "přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce". Všechny vámi vyjmenované náklady tedy spíše patří do ceny chodníků, v průběhu výstavby se účtují na účet 042, RS odpa 2219, pol. 6121.

Na budovu OÚ byla zakoupena a nainstalována vitrína v hodnotě 14 000,- Kč. Vitrína byla namontována na zeď budovy a napojena na přívod elektrické energie, aby mohla být osvětlena. Jedná se o TZ budovy nebo zařadit jako DDHM? Mám ještě jeden dotaz, měsíčně vystavuji zálohové faktury na nebytové hospodářství za elektrickou energii (účtuji 311MD/324D) a dvě zálohové faktury nám odběratel neuhradil, ale od E.ONU již přišlo vyúčtování. Odběratel po mně chce vystavit na tyto dvě neuhrazené zálohy, zálohovou fakturu mínusem, nikdy jsem se s tímto nesetkala, mám ji vystavit? (Já jsem k datu vyúčtovací faktury odúčtovala -311MD/-324D ve výši těchto dvou neuhrazených záloh a do vyúčtovací faktury jsem neuhrazené zálohy vůbec nepromítla.) Děkuji

Ta vitrína by mohla být vyhodnocena jako zabudovaná, tj. jako součást budovy, byl by to zásah do majetku pod hranicí TZ, (podlimitní TZ), položka 5137, účet např. 549, hodnota majetku se nezvyšuje, vhodné poznamenat na kartu majetku jako o vybavení budovy, případně do pasportu budovy, pokud jej vedete. 

Ing. Nejezchleb má názor tento: 

Ta vitrína nezajišťuje samostatnou funkčnost budovy. Budova je pouze nositelem, kam se ta vitrína umístila. Funkčnost budovy je ale na vitríně nezávislá. Když bych to otočil a koupil bych si z nějakého důvodu vitrínu jako nábytek dovnitř, ukotvil ji na zeď a dal do ní osvětlení, tak skoro budu uvažovat o DKP na 028. Ale chápu, že je to k diskusi, nicméně tady bych skutečně viděl dost velký postor pro to mít to samostatně. 

Já jsem vycházela spíše z principu "zabudovaného nábytku", který se dává jako součást stavby, ale takto jsou argumenty pro obě varianty, tak byste si mohla vybrat, co je vám účetně i funkčně bližší, argumenty pana Nejezchleba mají také svou váhu. 

U záloh toto popsáno nikde není - ono by to nebyly vlastně dobropisy - jen dokumenty, že byly zálohové faktury jako požadavky na peníze - nebyly daňovým dokladem, nyní již vyúčtováváme a protože nezaplatili, tak svůj nárok dáváme do vyúčtování a již dáváme nějak najevo, že zálohové faktury nemají platit (je to jako bychom napsali k vyúčtovací faktuře, že úhrada zálohových faktur je bezpředmětná, neboť nárok byl zahrnut do vyúčtování) - to asi klidně můžete udělat, ale také - pokud se to neudělá nebo udělá, ničemu to nevadí a o ničem se neúčtuje.

Na účet D403 3xx účtuji příjem investičního transferu na DM a na účtu MD 403 5xx účtuji rozpuštění transferu. Když vyřadím DM s transferem, tak zaúčtuji zůstatek transferu MD403 5xx a D672 3xx. Celá hodnota transferu vyřazeného majetku, ale stále zůstává na účtu D403 3xx. A teď nevím, jestli je to v pořádku, že celá hodnota transferu je pořád na účtu 403 3xx, i když majetek už je vyřazený. Mám to nějak odúčtovat z té 403 3xx nebo to může pořád tam zůstat? 2) Po kolegyni jsem zjistila, nesrovnalosti na 403 v hodnotě 401 Kč můžu to opravit zápisem MD403 3xx a D672 3xx?

1. Je to opravdu tak, že i po dorozpuštění je dotace stále vedena v  původní hodnotě na D účtu 403 (u vás s AÚ 3xx), ale máte jí zároveň v celé výši rozpuštěnou na MD 403 5xx, takže ve stavu účtu 403 již zobrazena není. Děje se to proto, že musíte u účtu 403 dodržovat závazné analytiky dodavatele SW, aby vám vstoupily příslušné údaje do položek C.1 a C.2. Můžete to tak nechat nebo, zvlášť pokud byste měla takovýchto rozpuštěných dotací na účtu již mnoho a bylo by to nepřehledné, je možné  to vyřešit zápisem MD 403 AÚ 3xx / D 403 AÚ 5xx. Záleží i, jestli chcete mít transfer z nějakého důvodu evidovaný. Když je majetek již vyřazen, tak ale moc není důvod. Někteří kontroloři sice požadují mít částky přijatých dotací na účtu 403 nadále evidovány, i když jsou na jiné AÚ dorozpuštěné a zůstatek této dotace je tedy stejně 0, ale podle mě to pro nemají v účetních předpisech oporu, protože když už je i majetek, ke kterému se transfer váže, vyřazen, ztrácí už informace o dotaci na jeho pořízení význam.

Jen pozor i pro ostatní obce - pokud splňujete podmínky pro sestavení výkazu o změnách VK,  tak analytiky  nerušit, protože mají vliv na počáteční stavy výkazů - výkaz se dělá  jen ročně. Možnost vyrušit tedy platí jen pro ty obce, které tento výkaz nesestavují.

2. Nevím o jakou nesrovnalost se konkrétně jedná, nemohu vám tedy s jistotou poradit, ale pokud např. nedorozpustila transfer k nějakému vyřazenému majetku, je tento zápis možný, je to nevýznamná částka, ale vždy je lepší se snažit rozdíl identifikovat.

V roce 2016 začal Pozemkový úřad v našem katastru provádět pozemkové úpravy. Vzhledem k tomu, že se v naší obci občas vyskytne povodeň, jsou součástí pozemkových úprav i protipovodňové valy nebo suché poldry. Obec ani stát nemá v našem katastru tolik pozemků, aby na tato opatření stačila. Bylo tedy dohodnuto na odkupu dostačujících pozemků od různých majitelů. Pozemkový úřad má vyčleněnou určitou částku na m2, za který smí nakupovat, ale majitelé požadují částku vyšší. Zbytek tedy musí zaplatit obec. Peníze od obce musí být pro Pozemkový úřad specifikované jako dar, za které budou tyto úpravy zřízeny jako státní pozemek. Po pěti letech pak tyto protipovodňové úpravy-pozemky přejdou bezplatně na obec. Jak mám správně zaúčtovat tento dar a na jaký paragraf a položku by toto mělo správně patřit?

Státní pozemkový úřad je organizační složka státu (VÚJ), pokud to bude peněžní dar, nikoliv dotace s vypořádáním, tak ho zaúčtujete jen 572/231 odpa 3744, pol. 6331. Pozor jen - hlavně při předání, ale zkusila bych to s nimi konzultovat už i teď - dáváte jim dar na pořízení pozemků, ale jestli jsem to správně pochopila, tak i na pořízení staveb  nebo na pořízených pozemcích každopádně stavby pořídí - nevím jakého charakteru budou protipovodňové valy a poldry, ale nejspíš to stavby budou. Až vám to tedy budou za několik let předávat, tak by se nemělo jednat jen o převod pozemků, ale i staveb (valů a poldrů) a protože stavby se odpisují, tak byste od nich správně měli převzít i hodnotu účtu 403 (na který by oni měli účtovat transfery na valy a poldry a případně tedy i část vašeho daru, pokud bude specifikované, že jim ho v nějaké částce dáváte nejen na pozemky, ale i na protipovodňové stavby). Pro jistotu byste tedy toto měla s nimi vyjasnit, na účtování daru to ale vliv nemá - je každopádně investiční, ať je na pozemky či stavby.

V roce 2016 jsme dostali od Středočeského kraje investiční dotaci na postavení nové autobusové zastávky v hodnotě 180 000 Kč. Podle smlouvy se všechny náklady s touto akcí spojené, měly účtovat na ÚZ 806. Letos v květnu přišla kontrola ze Střed.kraje a chtěli vidět, jak je vše zaúčtované. Kontroloři měli připomínky k tomu, že nemáme oddělené vlastní náklady. Celkové náklady na zastávku byly 208 945,- tudíž 28 945 Kč jsem měla prý zaúčtovat jako vlastní zdroje a nedávat již UZ 806. Vše je již zaúčtováno v roce 2016. Chtějí po nás nápravu, ale já opravdu nevím, jak v roce 2017 mám odúčtovat z ÚZ aby viděli naše vlastní zdroje.

Ono by šlo otevřít účetnictví roku 2016 a UZ u výdajů snížit, stačí však jen napsat na doklady „fixem“ opravy zápisů. ÚZ „krajský“ nevstupuje do žádných výkazů  (FIN 2-12 M“)- ani v příjmu ani ve výdaji. Je to ale velmi formální postup jen pro vyhovění kontrole, když je výdaj evidentně vyšší než dotace. Nasypte si „popel na hlavu“, řekněte, že jste na fa vyznačila všude výši výdaje do výše dotace a vlastní zdroje označila "fixem"  jen do výše dotace, protože jinak opravit nelze.  Otázkou je i znění smlouvy s krajem. Pokud je ve smlouvě, že náklady s akcí spojené se měly značit UZ. Je ve smlouvě přímo uvedené, že vlastní zdroje se značit UZ nemají? Je  vůbec v souladu se smlouvou požadavek kraje na opravu značení výdajů?

Vysvětlení: Jen ÚZ z ústředí (pětimístné, co vystupují do FIN 2-12M) se značí do výše dotace, krajské tříčíselné ÚZ jsou jen věcí odděleného sledování, tj. při nich se nevychází z obecných předpisů, ale jen ze znění smlouvy. Pokud ve smlouvě není nic o značení výdajů krytých vlastními zdroji nad výši dotace k výdajům s akcí spojených, tak by zase mohlo být při jiné příležitosti vytčeno, že vlastní zdroje ÚZ označeny nebyly...

Potřebovala bych radu ohledně směny pozemků s občanem. Obec směnila s občanem pozemek ostatní plocha výměra 173 m2 (hodnota v evidenci pozemků 269,88 Kč) za pozemek občana trvalý travní porost o výměře 121 m2. Protože pozemek obce je větší, občan doplatil obci částku 4.160,-Kč. (cena 80,-Kč/m2 z rozdílu metrů 173 - 121). Jak tuto operaci zaúčtovat a zařadit nově nabytý pozemek TTP o výměře 121m2?

Včera jsem zodpovídala ke směně podobný dotaz, když tak se na něj prosím podívejte, nebo i na obdobné dotazy, stačí, když do vyhledávání v dotazech napíšete "směna" a vyjede vám spoustu příkladů, jak o směně účtovat. Pro správný postup účtování směny je totiž důležité si nejprve ujasnit, jak budeme pozemky oceňovat - zda jsou ceny pozemků ve smlouvě uvedeny či nikoliv. Podle popisu to vypadá, že ceny pozemků ve smlouvě uvedeny nemáte, ale jen např. ZO rozhodlo o doplatku 80 Kč/m2 ? Pak se musí pozemky ocenit RPC, což je buď cena podle ZP nebo odhadem podle oceňovací vyhlášky. Mohla byste asi jako RPC použít i tu cenu 80 Kč za m2, ale ZP nebo odhad dle vyhlášky je správnější. Pokud bychom jako RPC vzali těch 80 Kč za m2, bylo by účtování ke dni podání návrhu na vklad:

1. předpis výnosu ze směny 311/647 13 840 Kč (173 m2 x 80 Kč)

2. předpis závazku ze směny 042/321 9680 Kč (121 m2 x 80 Kč)

3. kompenzace 321/311 ve výši 9680 Kč

4. vyřazení vašeho pozemku z účetnictví 554/031 269,88 Kč

5. zařazení nabytého pozemku 031/042 9680 Kč

6. příjem doplatku 231/311 4160 Kč

Významný rozdíl to není, tak byste nemusela přeceňovat na RH, ale ověřte to ve své směrnici, jestli v ní máte významnost pro přecenění na RH stanovenou.

Směňujete ale různé druhy pozemků, tam by měla být jejich RPC za m2 asi rozdílná, to takto ale nemohu posoudit, opravdu záleží na znění smlouvy.

Dobrý den, ráda bych se poradila, jakou položku rozpočtové skladby zvolit u následujícího případu. Město poskytuje půjčky na bytové potřeby svým zaměstnancům ze sociálního fondu, a to způsobem, kdy zaměstnanec si objedná např. pračku a donese fakturu na město a město fakturu za něj uhradí přímo dodavateli. Je přesně ujednána částka půjčky, např. 10tis. Kč. Někdy se stává, že faktura je na vyšší částku, např. 12tis.Kč. Rozdíl ve výši 2tis. Kč zaměstnanec zaplatí v pokladně města. Úhradu faktury zařadím na odpa 6171 a položku 5660 ve výši 10tis. Kč. Na jakou položku zařadím zbylé 2tis.Kč? Jak tento rozdíl posuzovat, jako přečerpání půjčky nebo nákup DDHM nebo jinak?

Je to jen na vnitřní organizaci - víceméně můžete zvolit jakoukoliv položku - třeba i 2324 příjmovou s minusem u výdaje a zaměstnanec zaplatí, pak s plusem - vždy se vlastně vynuluje. Neřešila bych přes položku půjčky.