Dotazy

Máme rozhodnutí o poskytnutí dotace z MMR na chodníky ve výši cca 13 mil. Kč. Realizace akce je do 30.09.2017, firmě provádějící tuto investiční akci zaplatíme do 30.03.2018, závěrečné vyhodnocení akce je do 30.09.2018. Po výběrovém řízení již víme, že vysoutěžená cena je okolo 10 mil. Kč. S naší bankou máme domluven úvěrový rámec na cca 25 mil. Kč, který ještě pokryje další akci " Obnova návrší u kostela". Z tohoto úvěru bychom průběžně hradili dodavatelské faktury na tuto investiční akci. Po vyhodnocení akce bychom úvěr zaplatili obdrženou dotací plus naší spoluúčastí. Prosím o kontrolu účtování: 1/ rozhodnutí o poskytnutí dotace 955 MD x 999 D ve výši cca 13 mil. Kč 2/ v rámci rozpočtové změny financování na pol. 8123 x 231 040 D 2219 6121 ve výši poskytnutého úvěru v r. 2017 3/ před obdržením dotace opět rozpočtová změna 231 040 MD 4216 x 231 040 pol. 8124 D Děkuji za případné komentáře.

K jednotlivým bodům:

1. účtování máte dobře, dotaci byste ale měla do podrozvahy zavést jako podmíněnou pohledávku v hodnotě předpokládané pohledávky, tzn. máte přiznanou dotaci 13 mil. Kč, vysoutěžili jste ale cenu 10 mil. Kč, tak konečná přiznaná dotace bude pravděpodobně o dost nižší než původně přiznaná, v tomto případě bych tedy doporučovala spočítat v souladu s podmínkami dotace pravděpodobný nárok vzhledem k vysoutěženým nákladům a v této částce zaúčtovat dotaci na podrozvahu

2.Souhlas -  pokud jde o rozpočtování úvěru, tam byste po podpisu úvěrové smlouvy (kterému předchází schválení přijetí úvěru zastupitelstvem) opravdu měla provést rozpočtovou změnu na pol. 8123 ve výši čerpání úvěru v letošním roce a zároveň do rozpočtu v rámci změny zapojit předpokládané výdaje na akci, které, vzhledem k tomu, že budou hrazeny z úvěru, budou logicky tedy ve stejné výši jako jeho čerpání. Vypadá to, že se bude jednat o úvěr přímo čerpaný z úvěrového účtu, pak tedy budete při placení faktury účtovat RS přímo k účtu 451 a program by vám měl generovat z obratu 451 položku 8123 (ale položku 8123 musíte mít narozpočtovanou).

3. Z dotazu si úpně nejsem jistá průběhem realizace akce - máte asi překlep v prvním datu, tzn. realizace akce a vyúčtování musí proběhnout do 30.9.2018 a dodavateli budete platit postupně až cca do 31.3.2018. Pak tedy opět do rozpočtu na letošní rok zapojit položku 8124 ve výši předpokládaných splátek pro letošní rok, pokud ovšem nějaké plánujete - uvádíte, že úvěr zaplatíte po vyhodnocení akce obdrženou dotací a zbytek z vlastních zdrojů. Nevím, jak máte dotaci nastavenou, zda vám letos nějakou částečnou platbu pošlou a vy jí pak použijete na splátku úvěru. To samé platí pro rozpočtování očekávané výše dotace do příjmů - dotace se do příjmů rozpočtuje po uzavření smlouvy nebo ke dni rozhodnutí a u víceletých projektů se rozpočtuje  podle očekávané výše přijetí v jednotlivých letech realizace.

Obec prodává pozemek o výměře cca 3500 m2 za účelem vybudování přístupové komunikace pro návštěvníky státního zámku (NPÚ). Pozemek je přilehlý k budově státního zámku.V katastru nemovitostí je pozemek veden jako ostatní plocha, v územním plánu je veden v plochách veřejného prostranství - zeleň. Podléhá tento prodej DPH? Byla ukončena předprojektová příprava a nyní se pracuje na projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení.

Hodnotíme tedy pozemek, který nyní netvoří funkční celek se stavbou (asi nemůžeme říkat, že tvoří nyní funkční celek se zámkem - samozřejmě neznám podrobnosti situování pozemku - spíše se jen dohaduji. Pokud by náhodou funkční celek se zámkem tvořil, potom by tam beze sporu bylo osvobození.... - připomínám, že funkční celek by se podle GFŘ měl vyznačovat charakteristikou že před převodem byl užíván se stavbou a po převodu taktéž se stavbou).

Pokud tedy netvoří funkční celek, řešíme, zda je stavebním pozemkem či není. Pokud by tam nebyl jakýkoliv správní úkon, potom by to bylo osvobozeno od DPH. Nicméně kromě územního plánu musíte  hodnotit i to, zda nebylo uskutečněno nějaké podání směřující k umístění dané komunikace - vycházím zejména z toho, že již hovoříte o projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení  (třeba mohlo být územní rozhodnutí týkající se umístění komunikace ... ). Musíte si prověřit, zda tam nebyly nějaké další správní úkony, které by umožňovaly umístění příslušné komunikace (tedy přestože uvádíte, že v územním plánu to řešeno jako komunikace vůbec není) - já neznám postup stavebního řízení v těchto věcech - obávám se, že je to hodně pravděpodobné, že tam nějaký správní úkon byl ...(územní rozhodnutí? územní souhlas?) ZN

Máme nebytový dům, kde jsou tři provozovny. Pronajímali jsme je plátcům DPH. Z nájmu jsme odváděli DPH a zároveň si uplatňovali DPH z oprav apod.Teď jeden nájemce ukončil a místo něho jsme jednu provozovnu pronajali neplátci DPH. Takže tam máme dva plátce a jednoho neplátce DPH. Jak to, prosím, nyní bude s odpočtem DPH ? Musíme používat koeficient ?

Musíte postupovat tak, že budete přiřazovat vstupy ke konkrétním částem nemovitostí - tedy:

- pokud se bude dělat něco výhradně v provozovně pronajaté neplátci DPH - potom bude v režimu bez nároku na odpočet

- pokud se to bude dělat v provozovně pronajaté plátci DPH - potom v režimu plného nároku na odpočet DPH.

- pokud to bude na společných částech domu (na plášti, společný vchod ...) - potom by byl odpočet DPH koeficientem podle §76.

Obec eviduje dva přeplatky dle vyúčt.faktur za dodávku plynu a el.energie ve výši 8611,- spl.10.3.16 a 22 321,- spl.05.05.16,zaúčtované mínusem na 321, dle požadavku kraje přeúčtuji na 377/321 s datem 04/17. Dále vytvořím opr.pol. 556/199 za kaž.90dní po splat., tady nevím, jak s datumy, můžu zahrnout OP roku 2016 teď do 04/17 a OP 2017 k 31.12.17 při inventuře? Jde o to, že obec nikdy toto neřešila a nemá vytvořenou směrnici ohledně opr.pol.k pohledávkám. Můžu vytvořit směrnici např.k1.1.16, nebo musí schvalovat zastupitelstvo?

Přeplatky z vyúčtování energií lze evidovat i na účtu 311, každopádně je přeúčtujte z účtu 321 na pohledávky a když jsou po splatnosti, tak se k nim musí tvořit OP, a to ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti. K první pohledávce jste tedy měla vzhledem k její splatnosti již v roce 2016 (podle ČÚS č. 706 nejpozději k rozvahovému dni 31.12.) zaúčtovat třikrát OP, ke druhé 2x. Nejsou to ale významné částky, proto je můžete doúčtovat letos tak, jak navrhujete. Pro výpočet výše OP můžete využít kalkulačku MF, na odkazu:

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/ucetnictvi-a-ucetnictvi-statu/ucetni-reforma-verejnych-financi-ucetnic/metodicke-pomucky/2013/metodicka-pomucka-k-vypoctu-vyse-opravne-24619

Když jsem to počítala, vyšlo mi, že k první pohledávce jste měla nejpozději k 31.12.2016 vytvořit OP ve výši 2583,30 Kč, ke druhé ve výši 4464,20 Kč. Ty teď tedy doúčtujte (556/199). OP za letošní rok opět tvořte ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti, k jakému datu je zaúčtujete si upravte ve směrnici.  

Naše obec směnila pozemek o výměře 433m2 za pozemek o výměře 392m2 - stanovená prodejní i nákupní cena schválena ZO 30,- Kč/m2. Cena obecního pozemku v majetku 6.495,-Kč. Účtuji správně? 031D 6.495,-/ 554MD 6.495,- 031MD 11.760,-/401D 11.760,- 311MD 1.230,-/ 647D 1.230,- Zařazení do majetku: 031MD 11.760,-/042 D 11.760,- 042MD 11.760,-/401D 11.760,- Úhrada 1.230, Kč ještě neproběhla. Děkuji za odpověď.

Nejprve je potřeba si ujasnit, zda jsou ceny pozemků uvedeny ve smlouvě. Podle popisu to vypadá, že ano - cenu 30 Kč / m2 schválilo ZO a předpokládám, že jste jí i uvedli do smlouvy. Když jsou ceny pozemků ve smlouvě uvedeny, oceňujeme je pořizovací cenou, ke které se v případě směnou nabytého pozemku přičítají i případné související výdaje (zpravidla ve výši 1/2, pokud se týkají obou pozemků, např. pokud budete hradit poplatek za návrh na vklad, patří ve výši 1/2 na účet 042 jako výdaj související s pořizovaným pozemkem, zbývajících 500 Kč pak účtujeme jako náklad na účet 538 jako výdaj související s prodejem našeho pozemku).

Pozemek nabytý směnou se neúčtuje přes účet 401, na účet 401 účtujeme jen bezúplatně převzatý majetek, směna není bezúplatný převod, i když případně nedochází k žádnému doplatku, tak za nabytý pozemek poskytujete protihodnotou svůj pozemek, bezúplatný převod by to byl, pokud by vám pozemek poskytli bezúplatně, bez jakékoliv protihodnoty (darem).

Správné účtování směny je tedy ve vašem případě (ke dni podání návrhu na vklad):

1. předpis výnosu ze směny 311/647 ve výši nabývaného pozemku a doplatku 12 990 Kč (433 m2 x 30 Kč)

2. předpis závazku ze směny 042/321ve výši hodnoty nabývaného pozemku 11760 Kč (392 m2 x 30 Kč)

3. kompenzace 321/311 ve výši 11760 Kč

4. vyřazení vašeho pozemku z účetnictví 554/031 6495 Kč

5. zařazení nabytého pozemku 031/042 11760 Kč + případné související náklady

6. příjem doplatku 231/311 1230 Kč

Založili jsme jako obec účet na finanční pomoc pro naše občany,kterým vyhořel dům.Vybrané peníze jsme převedli na jejich účet. Sice to s obcí nesouvisí, ale musí tyto peníze pán zdanit?? Ráda bych mu poradila jaké případně podat přiznání a kdy.Vybralo se okolo 180 tisíc.

Ing. Nejezchleb doplnil: 

 ono je to dosti záludné - §4 odst. 1 písm. u) uvádí:

u) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

Tedy odstranění následků živelní pohromy je osvobozeno -  jako dotace od obce - nicméně oni to tady asi shromažďovali jako cizí peníze - tedy nemá to asi charakter dotace.

Potom je tam ještě osvobození podle §4a k) - tedy pokud by to bylo z veřejné sbírky - což by asi mělo správně být, pokud veřejně vyhlásili účet, kam se může přispívat - nicméně nejsem si jist, zda to tak skutečně v tomto konkrétním případě bylo.

Další případné osvobození mě již nenapadá - potom by již skutečně šlo o tu částku - pokud bych řekl, že obec byla jen zprostředkovatel, tak potom souhlas s tím, že by se mělo hodnotit, kolik je to od jednotlivých lidí - tedy udělat mu nějaký přehled dárců? - ale mohou tam být  i anonymní dary ...- tedy asi 

Každopádně to případně podléhá dani z příjmů,darovací daň již byla zrušena a byla právě "přesunuta" pod daň z příjmu. Domnívám se, že je to pro něj bezúplatný příjem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb. a ten je podle § 10 odst. 3 písm. c) položka 4 osvobozen jen, "pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15000 Kč". U bezúplatných příjmů nad 15 tis. Kč (v odst. 3 písm. c) jsou i další osvobození, např. od příbuzného, ale to se pána týkat nebude, když je to od ostatních, pro něj "cizích" občanů -  je tedy povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů FO a příjem zdanit. Ale v osvobození se uvádí "úhrn od téhož poplatníka", tzn. nevím, jak na to pohlížet, když např. občané poskytli jednotlivě dary do 15 tis. Kč a vy mu to jako cizí peníze shromažďovali a pak jednorázově poslali. Konzultujte to prosím raději na příslušeném pracovišti finančního úřadu, tam vám poradí nejlépe, jak má pán postupovat.

Jsme obec, měsíční plátci DPH. Uspořádali jsme zájezd do muzea v Tittlingu v SRN. Zájezd nebyl přes cestovní agenturu. Dopravce nám zaslal fakturu za dopravu osob. Máme povinnost zaplatit DPH za dopravu osob do místa, kde se přeprava uskutečnila, tedy do Německa? Jak v takové případě postupovat?

Já si myslím, že je to potřeba rozdělit na český a německý úsek dopravy (neboť místo plnění se určuje podle toho, kde je doprava uskutečněna). U českého úseku je místo plnění v ČR - tedy řídíme se naším zákonem o DPH a podle §70 by se u mezinárodní přepravy osob (což v tomto případě je) mělo aplikovat osvobození od DPH.

Potom je tady německý úsek přepravy - místo plnění je v SRN - tedy řídíme se německými předpisy týkajícími se DPH. Tady byl v minulosti problém, že otázka vyrovnání se s daňovými povinnostmi v Německu tady mohla dopadat na zákazníka - nicméně jak jsem dohledal, ten režim se změnil - viz například následující výňatek.

Placení DPH u autobusové dopravy v Německu

V případě, kdy český autobusový dopravce poskytne zákazníkovi (firmě nebo jiné organizaci) dopravní službu, která je poskytnuta částečně i na území Německa, podléhá část cesty uskutečněná v Německu německé sazbě DPH. K 1.10.2013 však došlo ke změně předpisů týkajících se odvodu DPH za tyto cesty.

Pro cesty uskutečněné do 30.9.2013 platí, že povinnost přiznat a odvést daň přechází na zákazníka. Český dopravce tedy vystaví fakturu, ve které za německý úsek cesty vyfakturuje nulovou DPH. Zároveň musí přímo na faktuře uvést upozornění, že daň je povinen přiznat a zaplatit v Německu zákazník, a uvést údaje sloužící k vyměření daně, jako jsou počet ujetých kilometrů celkem a v Německu a také odpovídající rozdělení celkové ceny na jednotlivé úseky cesty v jednotlivých státech. Zákazník je pak povinen se v Německu k DPH zaregistrovat, daň přiznat a zaplatit.

Pro cesty uskutečněné od 1.10.2013 platí, že povinnost přiznat a odvést daň má český autobusový dopravce. Český autobusový dopravce se tedy musí v Německu zaregistrovat k DPH a získat německé DIČ- DPH v evropském formátu. Na fakturách následně musí uvést počty ujetých kilometrů v Německu a v jiných státech, vypočítat část celkové ceny připadající na německý úsek cesty a z této ceny následně vypočítat a odvést německou DPH. Jako plátce DPH je český autobusový dopravce povinen podávat německému finančnímu úřadu pravidelná hlášení k DPH (měsíční nebo čtvrtletní v závislosti na výši daňové povinnosti) a následně roční zúčtování DPH.

Jiný odkaz najdete zde:

http://www.busportal.cz/modules.php?name=print&sid=11187&secid=0

Nicméně upozorňuji - nevyznám se v německém daňovém právu ...

Tedy pokud shrnu, jeví se mi to tak, že tuzemský úsek osvobozen od DPH a zahraniční - tam je povinností dopravce to vyřešit ...ZN

Budeme opravovat komunikaci a most, ZM rozhodlo o opravě, já bych to však hodnotila jako TZ. Navíc pozemek komunikace měl jenom balenou drť a nebyl v majetku, tak jsem ho zařadila na základě ZP do majetku 021MD/401D(?) jako nalezený majetek a most máme v majetku. Oprava(TZ) komunikace byla dohodnuta na cenu 1.503.000,- Kč(bude položena dlažba) a cena na opravu(TZ) mostu v částce 2.700.000,- Kč(nový povrch,zábradlí a zpevnění konstrukce). Od firmy (s.r.o.), která za mostem má sídlo(a nejvíce komunikaci i most používá pro těžší vozidla) dostaneme finance na základě darovací smlouvy-finanční dar účelový na investici. Na komunikaci přispějí částkou 1.300.000,- Kč a na most částku 1.700.000,- Kč. Velmi Vás tímto žádám o radu jak to zaúčtovat oprava nebo TZ a jak fin.dar od firmy ( § 2212 pol.? a použít účet 403?). Jak to podat ZM, aby to bylo uvedeno jako TZ(pokud mám pravdu) a jak postupovat(musím to dát do rozp.opatření).

Určitě bych souhlasila s TZ dle popisu v dotazu - dlažba na drť, to je určitě TZ a zpevnění konstrukce na mostu také. Zavedení do majetku jako vícenález máte dobře. Příspěvek na pořízení DM bude opravdu na účtu 403 a rozpouštět se proti odpisům a položka 3121. Do rozpočtového opatření dát na 2212 s pol. 6121 a na 2212 s pol. 3121 ten dar od firmy.

Prosím o názor k problematice poplatek/služba u svozu komunálního odpadu. Do loňského roku jsme zajišťovali svoz komunálního odpadu pro naše občany + chalupáře v režimu prodeje služby. Smluvní partner na obec předal určitý počet svozových známek v různých hodnotách podle četnosti svozů v roce a občan si vybral, jaká frekvence vývozů mu vyhovuje, známku zakoupil a my jsme k určitému datu odeslali informaci dodavateli, který příslušný počet známek vyfakturoval. V příjmech jsme měli stejnou částku jako ve výdajích. Od letošního roku se situace změnila. Dodavatel pojal vyvážení komunálního odpadu od občanů jako jednu z dodávaných služeb a spolu s cenou za odvoz tříděného odpadu nám toto celé vyfakturoval na začátku roku. Nabídl několik variant frekvence odvozů a k nim doporučené ceny za jednotlivé svozové známky s tím, že si máme cenu určit sami a započítat občanům do ceny i část za tříděný odpad. Zastupitelstvo ponechalo 3 varianty frekvence vývozů, ze kterých si občan může zvolit a stanovilo cenu za svozovou známku v přibližné hodnotě, jako byla v loňském roce. V některých frekvencích tak hodnota známky překračuje doporučenou a v některých případech je nižší než doporučená. S tím, že již cenu stanoví zastupitelstvo, přikláněla bych se k účtování jako poplatek, ale protože máme víc variant, nevím, kterou si občan zvolí, tudíž nemohu správně předepsat výši poplatku a ten pak event.vymáhat. Zatím mám zaúčtováno v příjmech jako 3722/2111 a 602. Fakturu za služby od dodavatele 518 a 3722/5169. Vlastně bych potřebovala vědět, zda je tento způsob účtování možný nebo jestli při zevrubném průzkumu zápisů ze zastupitelstva, kde ZO stanovuje cenu za svoz odpadu, může auditor napadnout způsob zaúčtování.

Jako o poplatku byste mohla účtovat až ve chvíli, kdybyste měli vydánu závaznou vyhlášku, toto by spíše odpovídalo poplatku dle §17a, pol. 1337. Zatím je váš způsob účtování jediný možný (a dobře). Doporučila bych vašemu ZO zvážit vydání vyhlášky, jeví se mi to jednodušší než fakturace a hlavně bude asi i spravedlivější, protože dle dotazu budou někteří na ty, kteří si zvolí častější svoz, doplácet (pokud jsem dobře pochopila). 

Občan dluží dlouhodobě za stočné, konkrétně od rok u 2011. Dlužné částky byly opakovaně upomínány, několikrát občan podepsal splátkový kalendář, ale nikdy splácet ani nezačal. Konzultovali jsme s právničkou, která ověřila, že se jedná o dlužníka, na kterého je podáno několik trestních oznámení v řádu milionů korun a že nemá smysl podávat další trestní oznámení, protože soud by byly jen další náklady. Snažili jsme se tedy o vyřešení mimosoudně, bohužel bez úspěchu. Nyní došlo k tomu, že občanovi byl dům prodán v exekuci, občan se odstěhoval a je tedy jasné, že naše pohledávky nebudou splaceny. Za celou dobu jsem netvořila opravné položky. Poslední pohledávka je z poloviny roku 2016. Jedná se celkem řádově o desetitisíce korun. Jak bychom měli postupovat, aby se celá věc uzavřela a byla v souladu se zákony? Je možné nyní navrhnout zastupitelstvu odepsání dluhu? Prosím případně i o návrh účtování.

OP se tvořit měly, pravděpodobně se však o částku vyšší než 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv nejedná (to by se musely dotvořit přes 408), takže zde bychom nemuseli nic opravovat (tvořit a rozpouštět OP v jednom roce nemá smysl) a rovnou bychom vyřadili pohledávku zápisem 557 MD/ 311 (nebo z účtu, kde ji vedete) D. Tuto operaci nemusí schvalovat nikdo, lze dát jen na vědomí. Pokud si myslíte, že pohledávka není jen dočasně nedobytná, ale i již velmi pravděpodobně nevymahatelná, nebylo by možná špatné projednat v zastupitelstvu, že s ohledem na nízkou pravděpodobnost vymožení by se jednalo o velké náklady na vymáhání (zbytečné) a že se ustupuje od vymáhání. Pak bychom nemuseli vést tuto pohledávku ani v podrozvaze na účtu 905. Nedoporučuji pohledávku zastupitelstvem promíjet, spíše jen schválit, že se upouští do vymáhání, to prominutí je sice jasným podnětem pro zánik pohledávky, ale je demotivující k úhradám pro další dlužníky. Promíjet se má např. ze sociálních důvodů apod.  

Novela zák. 250/2000 uložila zřizovateli vést evidenci všech příspěvkových organizací (§27 odst. 3). Prosím o odpověď jak naplnit tuto povinnost. Stačí takovýto seznam formou tabulky? Nerozumím, k čemu má sloužit, obec má obvykle své PO nějakým způsobem evidovány. Nebo se takový seznam bude někde zveřejňovat? Bohužel jsem k tomuto zatím nic bližšího nenašla.

1.1.2017 opravdu nabyla účinnost novela zákona č. 250/2000 Sb., kde se nově v § 27 odst. 3 stanovuje povinnost zřizovatele vést vyjmenované údaje o zřízené PO. Zároveň je ale dále v odst. 4 napsáno, že "Zřizovatel může vést evidenci podle odstavce 3 v integrovaném agendovém informačním systému registru osob". A protože zákon č. 192/2016 Sb. ze dne 25.5.2016, který novelizoval od 1.1.2017 v tomto ohledu zákon č. 250/2000 Sb., novelizoval zároveň i zákon o základních registrech, jste od 1.1.2017 zároveň editory údajů o svých PO v registru osob (ROS), tak bych interně nic netvořila, zavedla PO do ROS a tím budete mít zároveň splněnou povinnost evidence údajů o PO i podle zákona č. 250/2000 Sb.

K evidenci zřízených PO v ROS najdete informace na odkazu https://www.czso.cz/csu/czso/aktuality_ros

Jsou to konkrétně pododkazy: 13. 04. 2015 Informace ohledně zápisu příspěvkových organizací - zde ČÚS v roce 2015 informovala o připravované novele a zároveň se tam uvádí, že PO zřízené po 1.1.2001 byly do ROS zapsané OR, a vy byste od 1.1.2017 byly nově tedy jen editorem údajů, takže byste zapisovali jen změny a nemuseli byste podle mého nic jiného dělat - pokud je PO v ROS, máte splněnou i povinnost vést údaje podle zákona o rozpočtových pravidlech, max. se dá ověřit, že jsou tam vedeny všechny údaje, které tam být vedeny mají.

Pokud se ale jedná o PO, která byla zřízena do 31.12.2000, tak jí musíte do ROS zapsat vy a týkají se vás tedy i další pododkazy: 06. 10. 2016 Primární plnění příspěvkových organizací do základního registru osob od 1. 1. 2017, kde ČÚS informuje o novelizaci a o zahájení primárního plnění PO v lednu 2017 a dále je tam k tomu pododkaz 04. 04. 2017 Primární plnění příspěvkových organizací do registru osob, ve kterém uvádějí mj. lhůtu pro zápis PO do ROS do 31.12.2017.

Nějakou konkrétnější metodiku, jak PO do ROS zapsat jsem nenašla, berte odpověď spíše jako zdroj informací a obraťe se raději na ČSÚ, který by vám měl sdělit závazné informace týkající se této problematiky, případně by vám měli poradit  i na správě základních registrů (www.szrcr.cz)

Při dlouhodobé nemoci kolegy z provozního oddělení tuto práci dělá starosta. Jakým způsobem je možné mu vyplatit odměnu? Je možné s ním uzavřít dohodu o provedení práce nebo mu vyplatit odměnu k jeho platu? Musí se tím zabývat Rada města a kdo může případnou dohodu podepsat.

Úvodem upozorňuji, že nejsme kompetentní podobné dotazy zodpovídat a nemáme to ani uvedeno v obchodních podmínkách, ale snažíme se, pokud k tomu máme nějaké informace, alespoň někam nasměrovat. K tomuto tématu si projděte metodiku 5.3 MV k odměňování členů ZO na odkazu:

http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx 

Je to řešeno na str. 54-57.

Dále je na odkazu:

http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/stanoviska-odk-2016.aspx

stanovisko ODK 2/2016, kde je také výklad dané problematiky. Co jsem na to tak koukala, tak uzavřít se starostou pracovní poměr či DPP, popř. DPČ lze, ale je potřeba si dát pozor na to, co může být předmětem těchto pracovních smluv. Nesmí to souviset s výkonem funkce člena ZO, jako příklady, kdy není problém pracovněprávní vztah s členem ZO uzavřít , uvádějí dvě situace - nějaké manuální práce a speciální odborné práce, pro které má zastupitel potřebné vzdělání (např. zpracování projektu aj.). Ve vašem případě bych se obávala, že to tak jednoduché nebude, protože ve stanovisku ODK se mj. uvádí, že předmětem takové pracovní smlouvy nemůže být "zabezpečení plnění úkolů obecního úřadu v samostatné a přenesené působnosti".

Na str. 56 metodiky se k tomu pak uvádí:

"musí se jednat o zcela specifické, kvalifikované, odborné, manuální či technické činnosti, jež nelze žádným způsobem spojovat s výkonem funkce a současně nejde o „výkon státní správy“ na základě zvláštního právního předpisu. Zároveň je dle našeho názoru vyloučeno, aby starosta na dohodu o provedení práce duplicitně vykonával činnosti, jež na základě pracovní smlouvy zajišťuje jiný zaměstnanec obce (obecního úřadu), byť mu starosta k výkonu takové činnosti dává pokyny, kontroluje ji, tedy řídí ji. Starosta je z titulu své funkce v čele obecního úřadu, takže i činnosti z toho vyplývající jsou součástí výkonu jeho funkce. V této souvislosti si pro doplnění dovolujeme poukázat na ustanovení § 74 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru (s možností sjednání kratšího úvazku, pokud práce není na plnou pracovní dobu, pracovního poměru na dobu určitou na sezónní práce apod.)."

V uvedených dokumentech se také řeší, kdo je oprávněn smlouvu se členem ZO uzavírat - v souladu s judikáty nedoporučují, aby jí starosta uzavřel "sám se sebou", uvádějí tam jako možnost místostarostu, popř. u samostatné působnosti tajemníka. V každém případě doporučují mít předem souhlas ZO k uzavření jakéhokoliv pracovního poměru se starostou, mj. i z morálního hlediska.

Ve stanovisku také OKD MV informuje, že není kompetentní kontrolovat obsah pracovních smluv či dohod konaných mimo pracovní poměr uzavřených se členy ZO, odkazují se v tomto na přezkum hospodaření, tzn. kompetentní poradit vám by měl být odbor přezkoumání hospodaření vašeho KÚ, případně soukromý auditor, pokud si necháváte dělat přezkum u něj. Vyšší instancí je pak MF.  

Kam zaúčtovat aktualizaci digitálního povodňového plánu? Má se zaúčtovat na pol.5168 oproti účtu 518 nebo se jedná o jiné účtování? A prosím ještě o jednu radu. Když má naše obec sociální fond, ale nemá k němu zvláštní účet. Může hned ÚJ účtovat na účet 236 nebo musí napřed 231 D, 231 -D a následně zaúčtovat na 236.

Aktualizaci povodňového plánu dejte jen na účet 518 s položkou 5169, odpa jak používáte, např. 3744, někdo dává i na 2399. Na pol. 5168 aktualizace nehmotného majetku nepatří. Je možné si dát na kartu majetku k pov. plánu info o jeho aktualizaci. 

Ohledně SF - já jsem proti zobrazování SF, který je jen "pseudofondem" na jiných analytikách účtu 231 nebo dokonce na 236. ZBÚ je jen jeden účet u banky a měl by mít jen jednu analytiku. Doporučuji zobrazení jen zdrojově, tj. 401/419 při tvorbě a 419/401 při použití, nepoužívat ani konsolidační položky, jen výdajové dle druhu výdaje SF. Ta 419 vám vlastně jen dá info, kolik ze ZBÚ můžete použít v režimu sociálního fondu. 

Může být účetní závěrka schválena ještě před tím, než proběhne audit.

Zpráva o přezkoumání hospodaření je podle § 5 písm. b) vyhlášky č. 220/2013 Sb. podkladem pro schválení účetní závěrky, tzn. účetní závěrku určitě doporučuji schválit až po přezkumu. Účetní závěrka za předcházející období musí být schválena do 30.6. následujícího roku, proto někdy, když vám dají pozdější termín přezkoumání, může vznikat časový "pres" a mohl by být se schvalováním závěrky problém, zvláště pokud by i např. zastupitelé požadovali nějaké informace, které by na ZO nebyly k dispozici a závěrku byste kvůli tomu nestihli schválit do 30.6. nebo byste museli zbytečně znovu svolávat ZO. Toto ale není problém mít ošetřeno ve vnitřní směrnici tak, že dáte ZO závěrku do nějakého data (např. 30.4., 31.5) předběžně projednat a až když máte k dispozici zprávu o přezkoumání, dáme jim jí ke schválení (tak, aby se stihla schválit do 30.6.). Máme v archivu v dokumetech ke stažení vzor směrnice, pod názvem "2013 Směrnice - schvalování závěrky vzor".

Kopíruji vám část ze str. 3:

V případě, že k datu 30.4 nebude k dispozici zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření, bude účetní závěrka jen předběžně projednána pro zajištění času na odstranění nedostatků a doplnění podkladů a ke schválení bude předložena až včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření obce. (Pokus nějak reagovat na problém – „jsou-li k dispozici“ , protože zprávy o výsledku přezkoumání musí být vždy, kdybychom naschvál schvalovali závěrku před jejím vydáním, tak by nás někdo mohl napadnout z obcházení účelu předpisu. Ve vyhlášce je uveden §7, odst. 2 : „ Schvalující orgán neschválí…, když mu nebyly předloženy významné podklady podle §5. Kdybychom dali schválit závěrku před zpracováním zprávy o přezkumu, tak by mohla být neschválena dle §7, tak proto bych volila předběžné posouzení):

Město poskytlo smlouvou o zápůjčce občanovi peněžitou pomoc se stanovením splátek, pokuty a penále. Občan samozřejmě nesplácí a jelikož je nemajetný, víme jak to dopadne. Pohledávku evidujeme na účtu 462. Lze k takovéto pohledávce tvořit opravnou položku? Máme dopočítat i stanovenou pokutu a penále (případně k jakému datu)? ZaM zatím nerozhodovalo o postupu, jak s pohledávkou naložit.

OP k účtu 462 se tvoří zápisem 556/142 ve stejném režimu (10% za 90 dní po splatnosti...). Ohledně pokuty a penále - doporučujeme si stanovit ve vnitřní směrnici jak a kdy budete předpisovat - většinou dáváme jako doporučení, že k okamžiku, kdy je udělán nějaký stop stav a o výši příslušenství k pohledávce je dlužník informován. Tím je stanovena splatnost a dají se následně pak také dělat OP i k příslušenství. Já někdy na přednáškách doporučuji účtovat o výnosech z příslušenství až při úhradě, tam kde již tušíme nedobytnost, mi připadá zbytečné účtovat o výnosech jen proto, abychom 3 roky dělali OP - na druhou stranu mi to kolegové vyčítají, mimo jiné i kvůli obsahu případu, nárokově k pohledávce opravdu dochází...takže musím nechat rozhodnutí na vás (je v "nepředpisu" určité riziko).