Dotazy

Jsme DSO v oboru vodohospodářské infrastruktury. V loňském roce jsme s dotací od krajského úřadu postavili novou kanalizaci v jedné členské obci. Až na konci roku, když už byla investice hotová, podepsala tato členská obec se svazkem obcí veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí příspěvku (dotace) na tuto kanalizaci. Vzhledem k tomu, že splatnost příspěvku dle smlouvy je až 31.3.2017, rozhodli jsme se, že se zařazením do majetku raději počkáme až na skutečné přijetí příspěvku, tj. do konečného vyjasnění zdrojů. Teď jsme ale obdrželi od obce žádost o odložení splatnosti o půl roku. Podmiňují to vlastně uskutečněním prodeje nějakého svého majetku, ke kterému prý nedošlo z důvodu legislativních průtahů. Co teď? Se zařazením bychom už asi čekat neměli. Rádi bychom ale zařadili investici do majetku už tak, jako bychom příspěvek přijali, abychom už nemuseli na kartách majetku nic měnit. Ihned po zařazení totiž majetek přidáváme dle smlouvy s provozovatelem VH-infrastruktury do pachtu závodu a změny ohledně odpisování jsou pak komplikované. Přemýšlím o možnosti účtovat před zařazením do majetku o neobdrženém příspěvku na 388/403. Přímo na pohledávku za obcí se účtovat neodvažuji, možná jen na podrozvahu.

V souladu s § 11 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb. jste měli kanalizaci zařadit do majetku datem dokončení a splněním potřebných povinností podle jiných právních předpisů - u kanalizace byla určitě kolaudace nebo nějaký souhlas s užíváním ze strany stavebního úřadu, k tomu datu tedy patřila správně do majetku. Teď tedy proveďte opravu chyby - dozařazení do majetku, připište na kartu majetku dotaci z KÚ, dopočítejte odpisy za chybějící měsíce 551/081 (částka asi nebude významná, když měla být kanalizace zařazena vloni, dopočítání odpisů ve významné částce se účtuje 408/081) a dopočítejte a doúčtujte i rozpouštění dotace z KÚ zápisem 403/672 (opět bude určitě nevýznamné, proto nevolím zápis 403/408).

Není možné "odkládat" zařazení dokončeného majetku s argumentem nevyjasnění případných možných následných dotací na něj. Dokonce na to nemá vliv ani fakt, že chcete kanalizaci propachtovat formou pachtu závodu, to je stejné jako nájem, jen má pachtýř právo věc nejen užívat, ale i požívat, tzn. může čerpat z daného majetku užitek (výnosy). 

Ing. Nejezchleb doplnil: Pozor -  u "pachtu závodu"se zpravidla sjedná, že odepisuje on (podnikatelský ČÚS 011 bod 4.2.) - a tady jen poznamenávám - tady je problém, že nájemce jako podnikatelský subjekt je podle svých postupů nastaven tak, že upravuje vstupní cenu podle skutečné dotace .. - takže za mne bych se v tomto případě tam snažil tu 403 dodat správně - byť dotace byla až následně a jakkoliv vím, že to v našich předpisech není ...(takže s tou dohadnou ...). 

 Pokud jde o dotaci od členské obce, uvádíte, že k podpisu smlouvy došlo až po dokončení majetku, tzn. kanalizaci jste měla mít v majetku a teprve následně jste se dozvěděla o tom, že na ní bude poskytnuta dotace, je to tedy jasný příklad dotace přiznané po zařazení majetku do užívání. Tento případ není předpisy upraven, proto doporučujeme i v souladu se stanoviskem z MF posoudit v tomto případě vždy významnost částky dotace a mít to ošetřeno ve směrnici. Pokud uznáte, že dotace je ve významné částce, tak jí k datu přijetí připíšete nově na kartu majetku a začnete jí rozpouštět, zpětně TP (transferový podíl) nepřepočítáváte - je to nová skutečnost. Pokud jí budete považovat za nevýznamnou (mj. právě s odkazem na směrnici, kde byste toto opravdu měli mít upraveno), tak jí jednorázově zaúčtujete do výnosů.

Z účetního hlediska tedy teď posuďte významnost dotace od členské obce a podle toho zvažte, zda jí budete účtovat na účet 403 (předpisem 348/403), nebo jí zúčtujete do výnosů (navíc zápis 403/672). Já bych se ve vašem případě v tuto chvíli přikláněla bez ohledu na významnost k zaúčtování na účet 403, připsání na kartu majetku a začít jí nově rozpouštět, protože zařazení provádíme jako opravu chyby a k datu, kdy chybně nezařazený majetek dozařazujeme už info o dotaci máme (je podepsaná smlouva). Nevím ale, jaké je přesné znění veřejnoprávní smlouvy a jaké jsou v ní uvedeny podmínky poskytnutí dotace od členské obce a hlavně, zda je dotace podle smlouvy vypořádaná - podle zákona č. 250/2000 Sb. je povinnou náležitostí VPS o poskytnutí dotace termín pro předložení vyúčtování, pak by se správně měl předpis 348/403 účtovat až k datu vypořádání podle smlouvy, bez ohledu na termín přijetí peněz. Zvažte tedy, k jakému datu předpis podle smlouvy zaúčtujete. Pokud byste ho zaúčtovala teď se zařazením kanalizace, přiřadila bych, jak výše navrhuju, dotaci na kartu a začala jí rozpouštět. Pokud uznáte, že dotace ještě není vypořádána (vypořádání dotace přiznané po dokončení majetku je problematické, podmínky máte sice asi splněny, ale ve VPS smlouvě by i tak nějaké vypořádání mělo být - např. jim předložit nějakou tabulku vynaložených nákladů,), tak pak proveďte předpis až k datu vyúčtování a jelikož mezi zařazením majetku a vypořádáním dotace vznikne časová prodleva, můžete pak s dotací naložit jako s dotací přiznanou po zařazení do majetku a posoudit tedy její významnost - viz popis výše.

Předpokládám ale, že podmínky jsou splněny, tzn. už v prosinci k datu podpisu smlouvy jste mohla účtovat předpis 348/403 a začít jí rozpouštět. Smlouva o poskytnutí dotace by měla být za stanovených podmínek, pokud je máte splněny, závazná, takže bych tam podklad pro zaúčtování předpisu zcela jasně viděla, zápis 348/403 bych jako opravu chyby tedy také teď zaúčtovala (musíte to ale raději zvážit podle smlouvy) a pak se tedy rozhodněte, zda  dotaci necháte na účtu 403, připíšete jí na kartu zařazované kanalizace a začnete nově rozpouštět (správně měla být rozpouštěna už od prosince nebo od ledna, ale to už bych neřešila, částky rozpouštění nebudou tak významné a je to "dotace po zařazení", takže tam stejně není "jisté", jak postupovat) - tento postup spíše doporučuju, nebo jestli s předpisem zároveň dotaci zúčtujete 403/672 - toto bych ve vašem případě však nezvolila.

Ještě uvažuji i nad vypořádáním dotace - jak to máte ošetřeno ve smlouvě, když je majetek už dokončen. Protože samotná smlouvy o poskytnutí dotace by neměla být 348/403 předepisována, když není dotace vypořádána. Součástí VPS o poskytnutí odtace totiž musí být termín pro předložení vyúčtování, pak by se správně, když vám nedali žádnou zálohu mělo až k datu vypořádání podle smlouvy účtovat 348/403 a začít dotaci rozpouštět.

V bytovém domě nám zateplovali podlahu, Na faktuře je uvedeno: vyřezání betonu, demontáž záklopu a montáž tepelné a zvukové izolace Climatizer Plus . Cena zakázky větší než 40tis.Kč. Nevím jestli se jedná o opravu nebo technické zhodnocení.

Zateplení podlahy bych jako změnu technických parametrů považovala  za TZ, je to nad 40 tis. Kč, proto na účet 042, pol. 6121, po dokončení zvýšit cenu domu na účtu 021.

Naše obec má v majetku projektor v pořizovací ceně 25.150,- Kč pořízený v roce 2010 a chce ho darovat Základní škole (naše příspěvková organizace). Musíme tento projektor přecenit na reprodukční cenu, která je dnes asi 8.000,- a kdo schvaluje poskytnutí tohoto daru. Rada města v ceně reprodukční (do 20.000,-) nebo zastupitelstvo v ceně pořizovací 25.150,- Kč.

Dar PO - PO je jiná vybraná účetní jednotka, pokud se jedná jen o DDHM, tak se daruje zápisem 088/028 a PO nabere 028/088 a to ve vstupní hodnotě (původní, tj. 25.150), ve výsledku je to však v netto hodnotě nula. Je to jen rozvahové předání, když se DDHM daruje jiné než VUJ, tak ta ještě účtuje 558/649, ale to se vlastní PO netýká. Z hlediska schválení spíše rada schválí dar, protože rozvahově (účetně) má dar hodnotu nula. 

Prosím o zaúčtování pořízení turistického mobiliáře - infotabule. Majetek je pořízen s příspěvkem dotace z POV. Příspěvek obce 10 tis.(uhradili jsme my SPOM).Dotace 20 tis. Zatím budu účtovat výdaj 10 tis. a M na podrozvahu. Moc děkuji a hezký den.

Nejprve je potřeba si ujasnit charakter infotabule, může to být DDHM (v ceně o 40 tis. Kč, což u vás asi je - podle dotazu bude stát 30 tis. Kč, pokud není pevně zabudovaná v zemi, je např. záměr jí přemišťovat), ale spíše to bude jako drobná stavba na účet 021  - pořizujete jí určitě spíše se záměrem trvalého umístění a bude nějak zabudovaná v zemi. Také záleží na charakteru dotace. Pokud máte přiznanou investiční dotaci, tak pro splnění podmínek je potřeba účtovat to jako dlouhodobý majetek, ve vašem případě tedy na účet 021. Pokud byste měli dotaci neinvestiční, tak byste to museli vést jako DDHM na účtu 028. Od toho se pak odvíjí i další účtování. Pokud vám zatím přišla dílčí faktura 10 tis. Kč, tak jí v případě investice zaúčtujete na účet 042, odpa podle umístění tabule lze 3742 (na naučné stezce), 3745 (v parku, aleji nebo na jiném méstě veřejné zeleně), popř. obecný 3639, pol. 6121. Pokud by dotace byla neinvestiční (vždy je potřeba se snažit určit už při podávání žádosti o dotaci, zda je akce investiční nebo neinvestiční) , pak byste dílčí (předpokládám zálohovou) fakturu účtovala 314/231 zvolený odpa, pol. 5137 a až při konečné faktuře 558/321, 321/314 a zařazení 028/088. Poud máte k dotaci rozhodnutí nebo smlouvu, tak jí zaúčtujte, jak navrhujete, do podrozvahy zápisem 915 (u POV bývá vyúčtování do jednoho roku) + zvolený org/999+ org. Pokud je dotace již přiznaná (rozhodnutí nebo podepsaná smlouva), tak byste měla zároveň každý dílčí výdaj v poměrné výši podle % dotace označit přiděleným ÚZ (kraj ho mívá uveden ve smlouvě) a zbytek org, tzn. už i částečnou platbu byste měla ve výdajích zčásti označit ÚZ a org (ve výši podílu dotace na částce výdaje, např. dotace je 75%, pak tedy 75% z 10000 Kč) a zčásti jen org (ve výši zbytku - vlastního podílu).

Snad jsem odpověděla na to, co jste chtěla vědět, pokud ne, tak se když tak ještě ozvěte, v dotazu je málo informací na to, abych si byla úplně jistá.

Obec uhradila fakturu za rizikové kácení lip a bříz (518/321; 3745 5169). Část toho kácení bylo ale pro soukromou osobu, která nám svůj podíl uhradila na bankovní účet. A já nevím, jak tuto platbu správně zaúčtovat. Podle mě by nejsprávnější bylo zaúčtovat to s mínusem, ale to předpokládám minimálně u rozpočtových položek a paragrafů neprojde.

Takto dle popisu to opravdu vypadá na částečnou přefakturaci, měla byste mít v nákladech nižší částku, takže lze např. předpis -518 MD/ 311 MD. A úhrada lze s minusem, lze i na stejný odpa s položkou 2324 - záleží jak rozpočtujete, ale na druhou stranu s minusem je zde možné - to je správně kompenzace i dle rozpočtových pravidel (náhrada výdaje). 

Rada města schválila Nařízení města o placeném stání silničních motorových vozidel na místních komunikacích ve vymezených oblastech města, kterým nově stanovila cenu za parkování max .do 24 hodin na základě vydání stíracího parkovacího lístku. Parkovací lístek se bude prodávat na pokladně, účtován bude přímo do výnosů vč. DPH. Schválená cena vč. DPH je stanovena pro 2 oblasti a 2 časy (na dobu 2 hodin a 24 hodin). Na lístku si uživatel vyznačí datum a hodinu použití a umístí jej za předním sklem ve vozidle. Prosíme o rozpočtové zařazení tohoto příjmu města, případně vyjádření k DPH.

Ohledně rozpočtového příjmu - je to položka 2111, víceméně RS jinou nemá k dispozici, výnosový účet 602 a případné DPH 343 D. (261, odpa  např. 2219 pol. 2111/602,343)

Ing. Nejezchleb doplnil:

Já z hlediska DPH jen mohu konstatovat - pokud bych jednal v režimu zákona o pozemních komunikacích - zde krátkodobé parkování do 24 hodin ve vymezených zónách - potom dle mého názoru výkon veřejné správy a není předmětem DPH.

Obec zakoupila dárkové předměty /vlaječky,hrnky,zvonky,kniha Jinačovice atd./ k výročí obce 650 let v roce 2008, které se postupně prodávaly. Nyní se tyto dárkové předměty rozdávají a to novým lidem, kteří se např.přistěhují - především kniha Jinačovic. Poradíte mi prosím, jak se zaúčtováním a jak z pohledu DPH, v době kdy obec pořizovala tyto předměty v roce 2008 ještě nebyla plátce.

Prvotně z hlediska DPH - zde je režim takový, že v případě darování věcí provádíme odvod DPH v případě, že byl původně uplatněn odpočet DPH. V tomto případě ale odpočet daně uplatněn nebyl - tedy při následném darování již DPH neřešíte.

Z hlediska zaúčtování je to jen zúčtovávat MD 543/Dal 132 (pokud to vedete jako zboží).

Jak máme zaúčtovat a rozpočtovat přijetí věcného daru ve výši 2 997,- Kč od podnikající fyzické osoby (malý obchod s výtvarnými potřebami - např. věcný dar papírová skládanka 5 ks za 121,- Kč.......), který je věnován jako ceny do tomboly na akci "Veřejné fórum". Byla předložena darovací smlouva, kde obdarovaný je Městská část. V rozpočtové skladbě jsem našla pouze přijetí peněžitého daru.

Přijmutí věcného daru se neúčtuje přes RS, nedochází k toku peněz. Pokud byste vy někomu poskytli věcný dar, tak ho nejprve pořizujete, máte na něj tedy výdaje, které se RS značí. Pokud ale někdo poskytl věcný dar vám, tak není co rozpočtovat a účtovat přes RS, protože to není příjem peněz. Účetně lze přijetí věcných darů do tomboly zobrazit zápisem 501/649 (pokud účtujete zásoby způsobem B). Šel by i zápis 112/649 přijetí daru a 501/112 spotřeba v tombole, kdyžtak si ošetřete ve směrnici, jak budete o věcných darech do tomboly účtovat, ale doporučuji jako o zásobách způsobem B, pak by šel zkrácený zápis 501/649 a teprve, pokud nebude vše během roku v tombole rozdáno, aktivuje se zůstatek k 31.12. na sklad.  

Jsme malá obec, nejsme plátci DPH a nemáme žádnou hospodářskou činnost. Zastupitelstvo se nyní rozhodlo a schválilo zřídit malý obchod. Musím tento obchod vést zvlášť jako hospodářskou činnost, nebo stačí oddělit si ho paragrafem 2141 Vnitřní obchod a účtovat ho v hlavní činnosti? Pokud je možné obojí, co je lepší?

Možné je obojí, jednodušší pro účtování je VHČ, budete nakupovat hodně zboží, bude hodně fa, takže se šetří práce jak s rozpočtem, tak s účtováním přes RS. Vedení obchůdku pod obcí má dost rizik, posílám vám k tomu pár poznámek mailem. 

Jedná se mi o výplatu náhrady mzdy za pracovní neschopnost uvolněné paní starostky v roce 2014. Mám program Gordic a zde se mi náhrada spočítala za 11 dní. Myslím, že u zastupitelů se počítá kalendářské dny (3 první dny nic a od 4 do 14 kalendářního dne tj, celkem 11 kalendářních dní) Byly jsme na kontrole na OSSZ, kde nám vyměřili chybu ve výplatě. Je jejich postup správný? Jestliže ano, pak program od Gordigu byl nastaven špatně.

Odpověď naleznete v § 73 odst. 3 a 4 zákona o obcích a je k tomu i výklad v metodice MV č. 5.3, kterou nalezenete na odkazu:

http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx 

Je to tam řešeno na str. 32-33, cituji z ní ze str. 33:

"Na základě stávající právní úpravy platí, že uvolněnému členovi zastupitelstva obce

a) za první 3 dny nemoci (včetně soboty a neděle) měsíční odměna ani žádná její náhrada nenáleží,

b) odměna s výpočtem dle § 73 odst. 4 zákona o obcích náleží za dobu od 4. do 14. kalendářního dne nemoci (a od 1. do 14. dne karantény), a to za každý kalendářní den, tj. včetně sobot a nedělí,

c) pokud doba nemoci (karantény) přesahuje 14 dní, od 15. dne nemoci (karantény) nastupuje režim dávek nemocenského pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, prostřednictvím příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Pro úplnost uvádíme, že výpočet denní částky odměny, která náleží za jeden den nemoci v období od 4. do 14. dne nemoci je komplikovaný, protože se zde analogicky aplikuje již složitý výpočet dávek nemocenského pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, který platí i pro jiné skupiny plátců nemocenského pojištění. Obecně tedy platí následující:" a dále je uveden v metodice způsob výpočtu náhrady.

Závěrem této problematiky (poslední věta na str. 33) se v metodice uvádí:

"V souvislosti s výše uvedeným upozorňujeme, že právní úprava je předmětem častých legislativních změn, tudíž je potřeba ji soustavně sledovat nebo předmětnou

problematiku pro jistotu konzultovat s příslušnými orgány nemocenského pojištění."

Podle zákona o obcích a metodiky MV by tedy za první tři kalendářní dny nemoci neměli dostat uvolnění zastupitelé žádnou odměnu, od 4. do 14. dne pak odměnu ve zkrácené výši podle výpočtu. V metodice MV odkazuje na orgán nemocenského pojištění (ČSSZ), který by měl vždy posoudit stav podle aktuální legislativy, tzn. ČSSZ by mělo být v tomto kompetentní. Nicméně nevím, co konkrétně vám vlastně napadli - jestli opravdu to, že jste odměnu krátili za kalendářní dny nebo spíše výpočet krácení odměny, který se pravděpodobně u uvolněných zastupitelů liší od výpočtu náhrady mzdy za dobu nemoci u ostatních zaměstnanců (u uvolněných zastupitelů je výpočet uveden právě v § 73 odst. ZoO), proto vám to program asi "špatně" spočítal, počítal to jako náhradu mzdy běžného zaměstnance. Můžete to s nimi ještě prodiskutovat, co vám vlastně napadli a oni by podle MV měli být metodickým orgánem v této problematice, tzn. měli by vám to nejen uvést jako chybu, ale i poradit, jak to mělo být správně.

Jak poznám, kam mám zaúčtovat platbu od SFÚ - konkrétně kterou na položky 1381 a kterou na 1383 ? Můžete mi, prosím, napsat předčíslí účtu a kontaci?

Poznáte to stejně jako u sdílených daní, které vám přeposílá FÚ, tedy podle předčíslí účtu, ze kterého byla daň poslána. Jednotlivá předčíslí účtů a jejich vazby na položky   RS jsou vždy uvedeny ve zprávách MF (bývá to hned v těch prvních daného roku), tzn. pro letošek to najdete v tabulce na str. 7 ve zprávách MF pro obce a kraje č. 1/2017. Od 1.1.2017 platí nový zákon o dani z hazardních her. V této souvislosti byla novelizována i vyhláška o rozpočtové skladbě. Z tabulky ze zpráv MF a z novely RS vyplývá, že příjmy, které vám přijdou z účtu s předčíslím 9814 nebo 9822, se účtují na pol. 1381. Položky 1351 a 1355, na které se účtoval příjem odvodu z loterií a z VHP do 31.12.2016 byly od 1.1.2017 zrušeny a byly nahrazeny položkou 1382 (použijete, když předčíslí účtu bude 3690), která je určena pro dobíhající odvody z loterií podle původně platného zákona a položkou 1383 (pokud máte na území obce VHP, předčíslí účtu je 3682), která je určena pro dobíhající odvody z VHP z loňského roku, kdy platil ještě zákon o loteriích (byl od 1.1.2017 nahrazen zákonem o hazardních hrách). Všechny zmiňované daňové příjmy patří na výnosový účet 688.

Mám dotaz ohledně rozpočtového výhledu,který jsme schválili v prosinci 2017 na roky 2018-2019. Ve schváleném výhledu došlo v současné době ke změně dlouhodobého závazku. Potřebuji provést aktualizaci. Mám při aktualizaci již používat označení Střednědobý výhled rozpočtu?

Novela zákona nabyla účinnosti 21.2.2017, teď už tedy při aktualizaci (a je to tak i v souladu se stanoviskem MF) ho musíte opravdu nazývat střednědobý výhled rozpočtu a splnit všechny povinné náležitosti s ním nově související (viz § 3 zákona č. 250/2000 Sb.). Pozor už na samotný odstavec 1, ve kterém se uvádí, cituji: "Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet". Když jste v roce 2017 schvalovali rozpočet na rok 2018, měli jste tedy zároveň schválit i SVR (výhled) min. do roku 2019, toto ustanovení se neměnilo, bylo to takto definováno i před novelou. Alespoň teď při aktualizaci tedy prodlužte SVR min. do roku 2020 a max. na konci roku opět dát schválit SVR min. do roku 2021 (r. 2019+2 roky, to je minimum). Jinak po novele platí zveřejnit návrh SVR min. 15 dní před projednáním, zveřejnění musí trvat až do schválení, po schválení zveřejnit do 30 dnů, musí být zveřejněn až do doby schválení nového SVR -  způsob zveřejnění je popsán v § 3 zákona.

Obec, plátce DPH, zadala firmě-plátci, - službu kácení stromu na veřejném prostranství. Firma fakturuje předmět v přenesené daňové povinnosti. Myslím, že se PDP neaplikuje. Jak mám postupovat?

Jeví se mi to úplně mimo - kácení stromu není samo o sobě stavební prací v CZ CPA 41-43. Podle popisu si myslím, že by to snad mělo být spíše v CZ-CPA 81.30.10. - to by se ale režimu PDP skutečně nemělo týkat. Tedy doporučuji reklamovat u dodavatele - ať vysvětlí, proč klasifikuje do PDP. Když si nebude chtít dát říci, tak je to takové "složité" - on to totiž do PDP dá a FU se bude prvotně dožadovat, abyste to do PDP dali také a daň přiznali. Samozřejmě, že se můžete obhajovat, že je to nesmysl, že daň měl odvést dodavatel, protože to do PDP nepatří .. - ale upřímně - budete to dokazovat, vysvětlovat, možná přijde výzva na kontrolní hlášení ... - takže dokáži si představit, že když nebude s dodavatelem řeč, že někdo to raději do PDP jako příjemce dá také, aby to s FU následně nemusel řešit - ale dobře to není. ZN

Naše obec v tomto roce plánuje akci "Snížení energetické náročnosti" u budovy, která je v majetku obce a kterou obec využívá k podnikatelské činnosti, která je v režimu DPH. Můžeme si zde uplatnit odečet DPH? Běžně u budov, které jsme např. poskytli k pronájmu nebo je využíváme k nepodnikatelské činnosti si u oprav či rekonstrukcí DPH neuplatňujeme, ale tady si nejsem jistá.

Nárok na odpočet DPH máte v případě, že přílušnou nemovitost využíváte ke zdaňovaným činnostem - pokud plně (například celá pronajata s DPH nebo například tady provozujete prodejnu, hospodu) = plný nárok na odpočet DPH. Pokud by se to ke zdaňované činnosti používalo částečně - potom by byl částečný odpočet DPH (poměr, koeficient ...). Víc k tomu asi uvést nemohu - jak to popisujete, nárok na odpočet asi máte.ZN

Katastrální úřad provedl revizi katastru a sloučil nám v několika různých případech parcely do jedné. Většinou došlo k zrušení trvalých travních porostů v intravilánu obce - převod na ostatní plochu. V příkladech na stránkách většinou řešíte dělení pozemku. Konzultovala jsem s kolegyní a měly jsme několik verzí. Ta nejjednodušší byla, jen sečíst výměry a ceny a ty zrušené parcely vyřadit. Ale ještě nás napadly další možnosti: A) příklad parcela 1 a 2 – sloučení do parcely č.1 sečteny výměry a zůstala výměra 1+2. Neměnil se charakter pozemku Řešení : Z majetku bych vyřadila pozemek č.2 a u pozemku č.1 bych navýšila výměru i cenu? B) parcela 3 + 4 – opět sloučení do parcely č.3, ale 3 je ostatní plocha a 4 TTP – mění se na ostatní plocha, výměra zůstává. Řešení – stejně jako A) nebo musím vyřadit a přecenit č.4 RH a potom upravit pozemek č.3. C) parcela 5 + 6 obě původně TTP nyní sloučení do 5 s tím, že se mění TTP na ostatní plochu. Řešení – stejně jako a) jen sloučit a ponechat cenu? Nebo obě vyřadit a pořídit novou přeceněnou RH? Nebo ještě úplně jinak?

Pokud dojde revizí katastru ke sloučení nějaké parcely s jinou, tak se má ta sloučená z majetku vyřadit a její cena přičíst k té, ke které je slučována. Účetně se nic neúčtuje, jen se max. přeúčtuje analytika na účtu 031 (změna druhu pozemku). Pokud slučované parcely zanikají a sloučením parcel vzniká jedna nová, tak je správné všechny slučované parcely vyřadit a zařadit do majetku novou (napsat si na kartu poznámku, že vznikla součením parcel xxx), účetně opět nic, stav 031 se nemění, pozemky v souladu se stanovisky MF v tomto případě nepřeceňujeme, max. opět převod na jinou analytiku v rámci 031.  

Odpovědi na vaše konkrétní situace uvedu níže tučně:

A)  příklad  parcela 1 a 2 – sloučení do parcely č.1 sečteny výměry a zůstala výměra 1+2.  Neměnil se charakter pozemku
 Řešení : Z majetku bych vyřadila pozemek č.2 a u pozemku č.1 bych navýšila výměru i cenu? Přesně tak, sloučíte karty pozemků do jedné, tzn. k ceně prvního pozemku přičtete cenu a výměru druhého (zanikajícího) pozemku. Pokud se druh pozemku neměnil, není potřeba účtovat změnu na analytických účtech, tzn. účtovat nic nebudete, jen upravíte v majetkové evidenci.

B)  parcela 3 + 4 –  opět sloučení do parcely č.3, ale  3 je  ostatní plocha a  4  TTP – mění se na ostatní plocha, výměra zůstává.
Řešení – stejně jako A) nebo  musím  vyřadit a  přecenit  č.4 RH a potom upravit pozemek č.3. Řešení stejné jako v bodě A, jen navíc přeúčtujete pozemek č. 4 z analytiky pro trvalý travní porost na anylytiku ostatní plocha, tedy +- 031, celkově se hodnota 031 nezmění. Reálnou hodnotou při úpravách v KN pozemky nikdy nepřeceňujeme, RH se podle zákona oceňuje jen majetek určený k prodeji. Max. se dá v případě pozemkových úprav uvažovat o zařazení nového pozemku za RPC zápisem 031/401, ale to jsou výjimečné případy, kdy není jednoznačně vysledovatelné, z jakého původního pozemku vznikl a vzniká tedy opravdu při pozemkových úpravách nově.

C)  parcela 5 + 6 obě původně TTP  nyní sloučení  do 5  s tím, že se mění TTP na ostatní plochu.
Řešení – stejně jako a) jen sloučit a ponechat cenu? Nebo obě vyřadit a pořídit novou přeceněnou RH?

Opět řešení jako A a B. Fakt, že se pozemkovými úpravami mění druh pozemku nás neopravňuje k přeceňování pozemků, ponechává se původní historické ocenění. Opět tedy jen majetkově sloučit a ponechat ceny (sečíst ceny a výměry) a změnit analyticky druh pozemků.