Dotazy

Původní stavba – obchod – občanská vybavenost (plochá střecha). Obec rozhodla o celkové rekonstrukci s tím, že dojde k nástavbě se sedlovou střechou. Původní plán - v nástavbě budou bytové jednotky, stavební úřad nepovolil, protože v územním plánu je to občanská vybavenost. Takže se bude stavět jen ta sedlová střecha, která se zakonzervuje, a až se změní územní plán, budou se do nástavby projektovat byty. Ale v rámci této rekonstrukce povolil stavební úřad z části přízemí vybudovat byt. Podle projektu bude byt tvořit cca 1/6 plochy celého domu včetně nové nástavby. V současné době je obchod v pronájmu právnické osobě - neplátci. Rekonstrukce bude v PDP. Bude DPH z této stavební činnosti 15%? V rozpočtu projektu uvádí 21% - rozpočet stavby cca 6 mil. Kč.

Já si myslím, že to musíme rozdělit do dvou částí. Klíčové je zejména to, že v současnosti se jedná o dům, který nesplňuje charakteristiku bytového domu a ani po provedené rekonstrukci se o bytový dům jednat nebude.

Za těchto okolností musíme rozdělit práce do dvou oblastí:

a) stavební práce, které budou prokazatelně a výhradně směřovat k vybudování bytu v přízemí - tady podle §49 odst. 2 by mělo dojít k aplikaci sazby DPH 15% (předpokládám, že podlahová plocha bytu bude následně nižší než 120 metrů čtverečních)

b) zbytek prací - tedy zejména ta sedlová střecha a příprava podkroví - tady dle mého názoru budeme stále ve 21% - tady nebudete mít důkazy, že je to nyní k vybudování stavby pro sociální bydlení (na těch 15% se tady dostaneme až u prací, které budou prokazatelně směřovat k výstavbě bytů - tedy pokud správně rozumím až v té druhé etapě). ZN

Pořídili jsme zařízení úsekové měření rychlosti, jde o dva sloupy (na jeden z nich je vydaný územní souhlas) a zařízení měření rychlosti (kamery, software). Mám správně do majetku zařadit zvlášť sloupy (pol. 6121) a zvlášť zařízení (pol. 6122) nebo bude lepší zařadit jako jeden majetek na položku 6122. Kategorizace by byla u sloupů 25.99.29 a u zařízení 26.51.66.

Rychlostní radary včetně sloupů zařaďte jako technologické zařízení na účet 022 (analogicky např. jako u semaforů), RS odpa 2223, pol. 6122. Z hlediska kategorizace lze 26.51.66.

Zajímalo by mě, jak zaúčtovat platbu přes internet, kdy platba se provede ihned při objednání zboží přes PAYU CZECH REPUBLIC a následně je vystavena faktura, která má datum vytvoření následující nebo někdy ještě pozdější datum. Na faktuře je napsáno platba předem, tak jestli je to jako záloha nebo účtuji normálně jako běžnou fakturu? Při auditu mi bylo řečeno, že bych to neměla účtovat běžně.

Také bych při úhradě neúčtovala do nákladů, platba provedená před dodáním zboží by měla být opravdu záloha, tzn. 314/231. Předpis faktury k datu dodání zboží (datum plnění) pak zaúčtujete 501(504)/321, 321/314.

Uzavřeli jsme smlouvu na věcné břemeno u pozemků, které je předmětem DPH. Návrh na vklad byl podán 31.3., vklad byl proveden 20.dubna, ale smlouva se k nám do účtárny dostala 28. dubna. Musíme udělat dodatečné daňové přiznání za březen, anebo můžeme zahrnou až do dubna ?

Z mého pohledu se jedná o spornou záležitot - snažíme se to řešit s MF (již byl dán podnět k výslovné úpravě DUZP v minulém roce - bylo to i projednáváno osobně s pracovníky MFČR, bohužel se to nepodařilo "dotáhnout", nyní je to opět ze strany SMO navrženo k vyřešení v rámci okruhů k plánované novelizaci 2019).

Musím říci, že při stanovování DUZP jsem byl dříve příznivcem, že vzniká okamžikem podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Nicméně je tady jednoznačný problém spočívající v tom, že toho 31.3. ještě věcné břemeno neexistovalo. Je to nehmotná nemovitá věc, která vzniká a to až zápisem do katastru byť se zpětnými právními účinky (to je určitě rozdíl třeba v porovnání s převodem nemovitostí). Stanovovat DUZP u něčeho, co ještě nevzniklo, je skutečně dosti problémové a domnívám se, že je to hodně silný argument pro to, aby DUZP bylo stanoveno až na 20.4.

Když se toto projednávalo loni v červnu s pracovníky MFČR (v té době ředitel odboru .. - nyní již na této pozici není.), tak se mu to jevilo jako logické - že by se o okamžiku provedení zápisu tady dalo uvažovat jako o prvním možné DUZP - samozřejmě pokud dříve nedojde k vystavení daňového dokladu. Nicméně písemně nic nemáme ..., záležitost je sporná ...

Já bych za těchto okolností určil DUZP na 20. 4. a případ tedy zahrnul do dubnového odvodu DPH. Ale jak říkám - jednoznačné to není. Mohu k tomu ještě doplnit, jak vypadá podnět SMO k novelizaci zákona - předaný v březnu 2017 na MF:

Podrobný popis návrhu či podnětu:

Navrhované řešení:

 ZN

V roce 2007 obec schválila záměr vybudování dětského hřiště a k tomuto byl zajištěn projekt za částku 14 875 Kč (účet 042) a proběhly některé přípravné zemní práce za 2 164,-Kč (účet 042). Protože podmínkou vybudování bylo získání dotace na kterou však obec nedosáhla byla stavba odložena. V roce 2016 se změnily podmínky pro získání dotací . Obec pozměnila záměr na vybudování Vícegenerační hřiště a dotace byla získaná. Při tvorbě nového projektu na vícegenerační hřiště bylo vycházeno z podkladů původního projektu. Došlo ke změně herních prvků a oplocení. Mám částku z účtu 042 – 17 039,-Kč dát ke schválení ZO, jako zmařenou investici a zaúčtovat 547/042, nebo ponechat jako investice vícegeneračního hřiště?

Považovala bych to v podstatě za variantní řešení, kdy původní projekt nesplňoval podmínky pro získání dotace, ale uvádíte, že se z něj vycházelo a v podstatě byl přepracován tak, aby podmínkám dotace a novému záměru odpovídal. Nechala bych tedy původní náklady na účtu 042 jako součást ceny nového záměru - vícegeneračního hřiště. Jako zmařenou investici bych to navrhovala účtovat v případě, že byste od záměru úplně upustili, nikoliv jako ve vašem případě, kdy se jen záměr trochu pozměnil a navíc jste i projekt k původně navrhované variantě hřiště nějakým způsobem využili a přepracovali jej.

Obdrželi jsme fakturu za výrobu a montáž držáku varovného systému na hasičskou zbrojnici. Půjde o technické zhodnocení budovy nebo je možné účtovat jako údržbu?

Pokud máte varovný systém v majetku - buď jako technologii na účtu 022 nebo jako součást stavby zbrojnice (na účtu 021), tak výměna stávajícího držáku je oprava. Pokud však pořizujete varovný systém nově (nejedná se o opravu původního), tak je to výdaj související s pořízením, tzn. držák by patřil do ceny pořizovaného majetku na účet 042 - tj. jako TZ budovy (také záleží na ceně držáku - nad 40 tis. Kč účet 042 a položka 6121, pod 40 tis. Kč jen účet např. 549 a položka 5137) nebo pokud držák pořizujete zároveň s varovným systémem, pak účet 042 a položka 6122 a dokončený varovný systém byste pak zařadili buď na účet 022 jako technologii (v souladu s pokynem GFŘ) nebo případně také část (vnitřní rozvody) jako TZ zbrojnice na účet 021 (v obou případech by PC musela být nad 40 tis. Kč).

ZO projednalo návrh ZU, ten byl vyvěšen na úřední i elektronické desce na 15 dnů, ale ne až do zasedání, kdy bude ZU schválen. Připomínky žádné vzneseny nebyly. Jak velký problém to bude?

Jedná se o porušení § 17 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., kde se opravdu uvádí, že zveřejnění návrhu závěrečného účtu musít trvat až do jeho schválení. Každopádně podle § 22 a odst. 2 písm. g) se dopustíte správního deliktu, pokud v rozporu s § 17 odst. 6 nezveřejníte návrh závěrečného účtu. Vy jste ho zveřejnili, pouze jste nedodrželi všechny podmínky, tzn. nemuselo by to být posouzeno jako správní delikt (možná ale bude, ta podmínka tam bohužel opravdu je), ale pouze jako chyba, kterou jen uvedou do zápisu. Dejte si na to pro příště pozor, doporučuji si i dopředu připravit protokol o tom, že jste vnitřním kontrolním systémem na chybu přišli, opravit to již samozřejmě ale nelze. Dodatečně mě napadlo -  Ještě by bylo možné revokovat a znovu schválit s řádným vyvěšením - je na to čas. 

Jen připomínám povinnost zveřejnit schválený závěrečný účet do 30 dnů od schválení podle § 17 odst. 8, kdy musí být ZÚ zveřejněn až do schválení závěrečného účtu za následující rozpočtový rok. Dané ustanovení Vám sem níže kopíruji, vedly se diskuze, co zákonodárce zamýšlel zbytečně zmatečným pojmem "na svých internetových stránkách" a proč nepoužil pojem "elektronická úřední deska", každopádně musíte mít na svých internetových stránkách (např. ve zvláštní sekci, případně na elektronické úřední desce, to je asi v souladu s vyjádřením MF jistější varianta, ale záleží na názoru) zveřejněn schválený ZÚ v plné podobě, na fyzické stačí jen oznámení "kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby":

"Územní samosprávný celek zveřejní závěrečný účet včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení10) a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zpřístupněn až do schválení závěrečného účtu za následující rozpočtový rok."

Obec uzavřela s Mikroregionem Kuřimska smlouvu o bezúplatném převodu vlastnictví k movité věci - jedná se o převod 2 ks informačních tabulí v ceně 30 306,- Kč/ks, můžete mi prosím poradit jak zaúčtovat?

Pokud je Mikroregion DSO - tak je to jiná vybraná účetní jednotka a účtuje se jen rozvahově: 

u obce: 082 MD ve výši oprávek, 403 MD pokud byla dotace, tak v nerozpuštěné výši, pokud nebyla, tak na 403 MD nebude nic, zbytek do výše vstupní ceny 401 MD/ 022 D. A DSO zařadí zrcadlově - 022 MD/ 082 D, 403 a 401 D. 

Pokud se jedná jednotlivě o kusy, nebylo jako soubor, tak je to DDHM, pak je vyřazení u vás jen 088/028 a u DSO zařazení ve vstupní ceně 028/088. 

DSO prodává společnost s.r.o., vklad na účtu 061 ve výši 100 tis., prodej na základě znaleckého posudku bude za 4,5 mil. Kč. Přecenění reálnou hodnotou zaúčtuji 407 x 664 a při prodeji 564 x 407 ve výši 4,4 mil.Kč?

Přecenění na RH zaúčtujete 061 MD/ 407 D, prodej 377 MD/ 661 D, vyřazení 561 MD/ 061 D v hodnotě RH a 407 MD/ 664 D ve výši 407 (4,4 mil). Rozvahově určuje -  §59, odst. 2, vyhláška č.410/2009 Sb. 

Protože jsme prý byli poslední městečko ve střední Evropě, které nevybíralo za parkování na náměstí, rozhodlo se vedení města toto napravit a pilně pracuje na změně. Našla jsem sice obdobné dotazy, ale protože jsou několik let staré a protože se vše neustále mění, tak se chci ujistit, že stále platí, že pokud se nařízením dle zákona o pozemních komunikacích vymezí oblast placeného stání na místních komunikacích, tak se jedná o výkon veřejné správy a platby jsou tudíž bez DPH. A to i v případě, že bude město vybírat parkovné jednak prostřednictvím parkovacího automatu a mimo to se budou prodávat roční karty pro občany s trvalým pobytem na náměstí a podnikatele a firmy s provozovnou na náměstí. Karty ale nebudou vázány na konkrétní SPZ a ani není omezeno množství karet, které si mohou koupit.

Stav je v této oblasti nezměněn - respektive nevím o tom, že by se nějak měl měnit. Stále by měly platit závěry koordinačního výboru komory daňových poradců a MFČR z 18.3.2009, kde se objevuje následující závěr:

Stanovisko Ministerstva financí:

Z hlediska zákona o DPH (ZDPH) se vybrané subjekty nepovažují za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi nebo plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné správy, a to i tehdy, vybírají-li v souvislosti s těmito činnostmi úplatu.

Činnosti, při kterých veřejnoprávní subjekt vystupuje jako orgán veřejné moci (správy), jsou přitom judikaturou ESD definovány tak, že se jedná o činnosti, které podléhají speciálnímu právnímu režimu, a nezahrnují činnosti vykonávané za stejných právních podmínek, které platí pro soukromé subjekty. Mělo by se jednat o činnosti, které jsou takové osobě svěřeny z titulu jejího postavení jako veřejnoprávního subjektu, taková osoba je povinna tyto činnosti vykonávat, při výkonu těchto činností by měla být nadána určitými specifickými právy, které nevyplývají z obecné právní úpravy, a tyto pravomoci by neměly být svěřeny jiné osobě.

Pokud tedy obec vymezí dle §23 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích místní komunikace k stání a k této činnosti jsou dle citovaného zákona zmocněny pouze obce v rámci přenesené působnosti výkonu státní správy, jedná se v tomto případě o činnosti, které nejsou předmětem daně (výkon v rámci veřejné správy). 

Celý zápis z koordinačního výboru najdete na následujícím odkazu - musíte jít na zápis z 18.3. a najít si příslušný příspěvek

http://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2009

Vždy si ale musíte být jisti, že jednáte podle zákona o pozemních komunikacích (pokud ne, tak se samozřejmě výkonu veřejné správy nemůžete dovolávat).

Pozn. Zpoplatněné parkování na náměstí nemá např. ještě Lomnice nad Popelkou :o)(z LK)

V roce 2015 měla naše PO velký přebytek, tento přebytek si nechaly na účtu 432 s tím, že za rok 2016 budou ve ztrátě a tato ztráta bude vyrovnána účtem 432.Toto jsem s Vámi konzultovala a vy jste souhlasila.Když čtu jak uhradit ztrátu, tak ve vaší knize píšete, že nejdříve se má použít rezerví fond. Když budou postupovat podle tohoto pokynu tak PO na účtu 432 zbude přes 100 tis. v této souvislosti řešíme i jejich rozpočet, jestli může být schodkový a čerpat účet 432.

Není problém - samozřejmě i varianta pokrytí z nerozděleného zisku je naprosto v pořádku a plně s ní souhlasím. Tedy klidně schodkový rozpočet nákladů a výnosů s tím, že schodek je kryt minulým nerozděleným výsledkem. ZN

Dne dne 19.4.2016 jsme do KDF zapsali fakturu (DUZP 18.3.2016), u které jsme si mohli uplatnit odpočet ve výši 1.834,63 Kč, ale zapomněli jsme ji dát do přiznání za duben 2016. Můžeme si odpočet uplatnit letos v přiznání za duben 2017, nebo to musí být přes dodatečné přiznání. Nebo už to nejde a musíme zrušit předpis DPH? A jak se vypořádat s kontrolním hlášením?

Pokud je plný nárok na odpočet DPH, tak to můžete zahrnout do jakéhokoliv běžného přiznání k DPH v průběhu 3 let (pokud by byl částečný odpočet - koeficient, poměr, tak by se to již muselo řešit dodatečným přiznáním na nějaké období roku 2016).

Takže není problém uplatnit si to nyní v dubnu. Do kontrolního hlášení si to u přijatých plnění dáváte do "běžného" hlášení - tedy dubnového (tam je rozhodující období, kdy si to uplatňujete, není to podle DUZP). V KH by neměl být problém. ZN 

Zastupitelstvo schválilo pravidla pro tvorbu a čerpání účelového peněžního fondu, tvořeného pro krytí budoucích nákladů na provoz a obnovu vodovodu. Tvorba 401/419 , čerpání 419/401. Fond je součástí základního běžného účtu a člení se jen zdrojově. Zdrojem fondu může být nájemné za pronájem vodovodního řádu, příděl z rozpočtu obce, dary dotace.., zůstatek fondu k 31.12. předchozího kalendářního roku. Toto je stručný výňatek z pravidel, které stanovilo a schválilo zastupitelstvo. Je to definováno správně? Pokud ano, mohu ještě v rámci běžného účtu provést nějakým vnitřním dokladem účtování tak, aby ve fin bylo zřejmé a pro zastupitelstvo ihned viditelné, kolik prostředků je ve fondu? To proto, aby mi na prostředky nemohli "šáhnout" a to tímto zápisem, aniž by byl pohyb na bankovním účtu : 231 0100 (BÚ u ČS) 6330/5345 DAL 231 01xx (volená AU fondu) 6330 4134 MD (právě proto, že není na fond samostatný účet). nebo by stačilo 231 0100 (mínusem částka , která má být vyčleněna) 231 01xx ( stejná částka plusem)

Dobrý den, omluva za pozdní odpověď, já u těch "pseudofondů" , které nemají vlastní účet, mám problém s odpovědmi, předpisy je neřeší. Takže souhlas - tvořit jen zdrojově 401/419. Nelíbí se mi jiná analytika a konsolidační položky u ZBÚ, mohli by to krajští kontroloři vytknout, když nedochází k pohybu na účtu a mělo by platit - jedna analytika = jeden běžný účet u banky, to sčítání zůstatku je diskutabilní i méně přehledné, tak bych byla jen pro systém, že nesmí "šáhnout" do rozpočtu do výše zůstatku analytiky 419. 

Dotaz Vám vracím, kvůli tomu, že jste musela urgovat, omluva.

Obec před dvěma lety kompletně zrekonstruovala restauraci a uplatnila si nárok na odpočet DPH, s tím, že ji pronajme provozovateli, který bude plátcem DPH. Obec jako pronajímatel odvádí DPH z pronájmu restaurace od provozovatele i z penzionu. Provozovatel nyní opakovaně žádá obec, zda by nemusel být plátcem DPH. Je nějaký způsob, aby provozovatel nemusel být plátcem DPH ? Co všechno bychom porušili, kdyby přestali být plátci DPH ?

Stav je takový, že pokud se nyní stane neplátcem DPH, potom se bude muset začít realizovat pronájem osvobozený od DPH. Tím se dostanete do vyrovnání odpočtu DPH podle §78 - tedy budete muset postupně vracet část dříve uplatněného odpočtu DPH (pokud to skutečně byla rekonstrukce na 042 ...).

Ten mechanismus je trochu složitější - zjednoduším to třeba na příkladu, že rekonstrukce byla ve 2015, odpočet DPH vázaný na rekonstrukci byl 200 tis. Kč (uplatněno obcí). Třeba od 1. 7. 2017 se nájem změní na nájem osvobozený od DPH (tedy z režimu byl plný nárok na režim - je osvobozeno).

Potom v posledním přiznání za rok 2017 budete povinni odvést 1/10 * 200 tis. kč (rozděluje se to na 10 let) * 6/12 (změna režimu se týká pouze 6-ti měsíců) = 10 tis. kč - toto odvedete.

Pokud další rok zase bude pokračovat osvobozený pronájem, tak v posledním přiznání odvedete 20 tis. Kč ... - takto byste postupovali až do roku 2024 a celkem byste z původního odpočtu 200 tis. kč postupně vrátili 170 tis. Kč.

Takže není to nic hrozného, nic se "neporušilo" - prostě se jen vyrovnává s novým nastavením a změnou na osvobozený režim nájmu. ZN

Máme 3 stavby kapliček zapsaných na LV ( jako zastavěná plocha), ale nejsou na 021. Dle sdělení auditora má obec vytvořit kvalifikovaný odhad a na tomto základě vložit do majetku na 021. Nevím jak takový odhad formulovat a jak poté vložit do majetku? Dále obec měla most,který byl zdemolován(obec nic neplatila). Most vyřadím : zůst.cena 551/081 a cena účetní 081/021? Jak a kam zaúčtovat prodej materiálu z demolice? Jedná se o cca 300 000,-Kč( přesnou částku nevíme). Demolice proběhla v dubnu, zisk z materiálu bude později.

Pokud máte kapličky na LV (podle OZ jsou stavby součástí pozemku, tzn. na LV máte uvedeno, že se jedná o druh pozemku zastavěná plocha a součástí je u kapliček druh stavby např. stavba bez čp. nebo objekt občanské vybavenosti), tak je musíte opravdu dozařadit do majetku jako vícenález zápisem 021/401. Vícenálezy se oceňují reprodukční pořizovací cenou, což je jejich současná hodnota. Tu zjistíte nejsprávněji tak,že si buď necháte zpracovat znalecký posudek nebo zkusíte sami odhad podle oceňovací vyhlášky. Jelikož se ale jedná o kapličky, tak je na základě § 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví oceňte 1 Kč - zařaďte na účet 021 tři kapličky, každou za 1 Kč. Toto ustanovení můžeme využít, protože neznáte jejich pořizovací cenu a jsou církevní stavbou. 

Co se týče mostu, účtování vyřazení máte správně. Prodej materiálu ze zdemolovaného mostu účtujte 231/644, odpa 2212, pol. 2310.