Dotazy

Vodovod v naší obci provozuje firma, která občanům fakturuje za spotřebu vody. Obecní úřad na vodu připlácí, aby cena nebyla tak vysoká. Na faktuře je uvedeno "dotace ceny vodného". Jak mám tuto "dotaci" zaúčtovat? Prozatím jsem účtovala na 502 - 23105151, ale to asi není dobře.

Dodavatelé by skutečně měli vystavit fakturu, kde bude uvedeno, že se jedná o "dotaci", nebo "příspěvek k ceně či něco takového" (měli by tam dát DPH ve výši 15%) - účtovat o tom na straně obce by se mělo jako o dotaci (byť vyplácené na základě faktury) - problém je pouze v tom, zda to dát jako dotaci pro danou společnost (co je asi správnější) nebo budou "odvážní" a bude to nějaká položka - dotace obyvatelstvu - (ale já bych toto nedělal ...). ZN

Obec podepsala smlouvu o zřízení věcného břemene se společností GasNet, s.r.o. Jedná se o zřízení a provozování plynárenského zařízení na pozemcích obce. Tyto pozemky nejsou používány pro ekonomickou činnost, ale výhradně pro výkon státní správy. Je tento příjem z věcného břemene předmětem DPH? Obec je plátce DPH - pronajímá obecní nemovistosti a motorová vozidla.

Příjmy z VB jsou zdanitelným plněním, je třeba odvést DPH na výstupu. Způsob používání pozemků v tomto případě neřešte (ona je i otázka, zda je to výhradně pro "výkon veřejné správy"). ZN

Potřebovala bych poradit s účtem 408, na kterém je od roku 2010 stále veden zůstatek na straně DAL ve výši 2000,-. Byla jsem auditem upozorněna, že mám zůstatek přesunout do nákladů. Vůbec nevím, co s tím. Jednalo se o ztrátu z cenných papírů. Prosím o radu, jak účtovat.

Pokud jste v roce 2010 využila účet 408 v souladu s předpisy, tak je zůstatek v pořádku, zatím není ze strany MF určen způsob, jak účet 408 odúčtovat. Není tedy důvod zůstatek na účtu 408 vzniklý opravami z minulých let napadat. A už vůbec se nezúčtovává do nákladů, naopak na něj účtujeme místo účtu nákladů, popřípadě výnosů v případě významných chyb (oprava výnosů a nákladů minulých let).  Z dotazu jen nevím, zda jste opravu zaúčtovala v roce 2010 správně. Uvádíte, že se jedná o ztrátu z cenných papírů, jelikož jste účtovala na str. D účtu 408, tak by se mělo jednat o případ, kdy jste zaúčtovali ztrátu z CP do nákladů v chybném období (před rokem 2010) , kam nepatřila a měl to být náklad roku 2010, ve kterém jste tedy provedli opravu na D účtu 408. Před rokem 2011 nebyl ještě vyjasněn účet 408 z hlediska oprav, nebyla pro jeho využití ještě stanovena významnost, audit má tedy možná na mysli skutečnost, že jste v roce 2010 mohla účtovat snížení nákladů na D nákladového účtu 5xx a nemusela jste ještě využít účet 408, ale možnost a vaše právo to bylo. Teď ale účet 408 v tomto případě určitě nemůžete zúčtovat do nákladů.

V letech 2010 až 2012 při uzavření věcného práva na pozemky obce - obec povinná jsme dohodnutou cenu za zřízení věcného břemen zaúčtovali na účet 999/986. Nyní máme takto zaúčtovanou částku v celkové výši 13500,- Kč na účtu 986. Pravděpodobně jsme provedli zaúčtování chybně, jak to máme napravit?

Jen vyřaďte jako inv. rozdíl - kde je obec povinná se značí jen analytikou (např. org, orj.) u účtu 031, ne ve výši VB, ale jen u hodnoty pozemku, že je s VB, případně lze i jiným doložitelným způsobem (poznámka na kartě majetku apod.). Nevede se v podrozvaze. V letech 2010-2012 nebylo vyjasněno, nebyla to chyba, ale od 2014 je již evidence věcných práv vyjasněna, tak bychom měli upravit hodnotu na podrozvaze na obsahovou náplň. Zaúčtujte jen 986/999 s tím, že se již na podrozvaze povinná VB nevedou.

V roce 2013 obec podepsala smlouvu o poskytnutí finančního příspěvku se dvěmi okolními obcemi, za účelem financování kontejnerové přístavby školní jídelny Základní školy, jejíž investorem je naše obec, jakož i s tím spojených souvisejících stavebních a pomocných prací, nákladů na vnitřní vybavení jídelny a dovybavení kuchyně v souvislosti s rozšířením kapacity ŠJ. V té době jsem chybně zaúčtovala na 4221/672. Nyní po vyúčtování všech nákladů nám byl zaslán doplatek. Ráda bych opravila chybu roku 2013 a správně zaúčtovala poslední platbu. Ve smlouvě to není úplně dobře specifikované. Obě obce účtovali na 572. Nicméně si myslím, že mělo být na 403. Opravu bych dala 408/472, platbu letošní 4221/472 a vyúčtování 348/403 a 472/348.

Ta oprava je dobře, takto by to správně mělo dopadnout, takže ji určitě doporučuji. 

Prosila bych o pomoc s účtováním kauce, kterou jsme zaplatili Sazce za to, že nám poskytla do naší provozovny Pošty Partnera terminál Sazky. Dále bude pošta každý týden posílat na náš účet tržbu z vyúčtování terminálu, Sazka si z našeho účtu sebere část a určitou procentní část nám nechá jako provizi. Moc tomu nerozumím, našla jsem si v dotazech, že se jedná o cizí peníze, naše je v tomto případě jen provize. Cizí peníze bez rozpočtové skladby, s rozpočtovou skladbou jen provizi?

Ano, cokoliv děláte za poštu Partner jsou cizí peníze, zvláštní účet 245 a závazky, případně pohledávky - např. složená kauce 377/245..., výběry 245/378; jen provize bude výnos obce, zpravidla na 602 s RS položkou 2111.  

Obec vykupuje pozemky pod vybudovanými chodníky. Stává se, že je pozemek zatížen zástavním právem banky. Banky většinou nemají problém se vzdáním se zástavního práva, ovšem na úplatu. Jak účtovat tento poplatek banky v souvislosti s pořízením pozemku? Občané jej chtějí od obce zaplatit. A většinou přijdou, až když máme pozemek zařazený v majetku.

V případě, že uhradíte před zařazením, tak by měl jít do ceny pozemku, v případě, že víte částku než občan přijde, tak lze i do ceny pozemku dohadovat zápisem 042/389 a zařadit a po doložení občanem výše náhrady 389/321 a případný rozdíl na 549. V případě, že nevíte nic do zařazení pozemku, tak je to již výdaj po zařazení, tj. provozní a zaúčtujte na 549, položku třeba 5169,5192, 5909 - všechny by byly asi dobře (5192 se dává nejčastěji, ale za poslední 2 roky je v rozpočtové skladbě ta položka tak "zmatlaná", že si jí již nejsem až tak jistá, tradičně se pro různé náhrady vždy však používala). 

První dotaz - plavecký bazén. Město dostalo fa za 70.000,- Kč: technologie na změkčení vody, která byla doplněna do stávající technologie úpravy bazénové vody na plaveckém bazénu - dala jsem na položku 6122 Druhá faktura za 81.450,- Kč je složitější, po poradě s informatikem jsem ji rozdělila takto: Licence na vizualizaci a komunikaci, zprovoznění a odzkoušení vizualizace, instalace, tvorba grafických podkladů a tvorba vizualizace, komunikační převodník, vyčtení průtoku a m3 do PC jsem zařadila na 5172 SW (částka 32.890,- Kč) - podle informatika je to SWry a licence, kde se ukazuje na monitoru na mapce průtok vody. PC s monitorem dám na po. 5137 (19.000,- Kč) Propojení a úpravu signálu mezi dvěma průtokoměry a komunikačním převodníkem vč. kabeláží a nosné části bych přidala k první faktuře (70.000,- Kč) na 6122 (11.400,-Kč). Rozšiřující modul Promos dám na 5172 (9.360,-). Dopravu vydělím čtyřmi a přidám jednu čtvrtinu k SW, druhou k počítači a třetí k modulu a čtvrtou ke kabeláži. Investiční technik chce vše zařadit na položku 6122 - zařízení. Ale já si myslím, že nehmotný majetek a PC mají být zvlášť. Pro úplnost dodávám, že plavecký bazén provozuje příspěvková organizace a majetek má ve výpůjčce a ODPA má 3412. Přílohy: 1) Přidávám dotaz investičního technika: Prosím o sdělení správné rozpočtové skladby na dodávku a montáž vizualizace průtoku množství vody na Plaveckém bazénu (viz v příloze dodací list ). V principu jde o osazení elektronických průtokoměrů ( něco jako vodoměr ) na stávající rozvody vody v bazénu, dodávku počítače a kabelů od průtokoměrů k počítači. Dále vybavení počítače potřebnými programy a licencemi. 2) Přidávám vyjádření paní ředitelky bazénu: od stávajících průtokoměrů velkého a malého bazénu umístěných ve strojovně byly taženy kabely ve stávajících průchodkách a kabelových lištách do skříně měření a regulace ve velínu strojovny. Zde byl instalován rozšiřující modul PROMOS (ve skříni měření a regulace se nachází již celá řada modulů PROMOS na řízení různých technologických celků strojovny). Počítač je úplně nový, ve strojovně dosud nebyl žádný. Jedná se o PC bez připojení na internet pouze pro účely řízení technologie. Zatím jsou do něho svedeny jen ty průtokoměry. Licence jsou součásti SW. Ze skříně měření a regulace byl natažen kabel k počítači. Nejedná se o výměnu, ale rozšíření měření a regulace s instalací sledování a vizualizace průtoků vody přes PC (dosud se údaje musely odečítat přímo z průtokoměrů a neměli jsme archivaci dat, což je nutné vzhledem k legislativě platné od 1.1.2017). Do budoucna budeme chtít postupně do tohoto PC instalovat další SW a napojit a řídit s ním všechny technologické celky. Jelikož se jedná o větší investici, bude to rozděleno do několika let. Druhý dotaz - zimní stadion - žádost o dotaci na investice. Rekonstrukce chlazení zimního stadionu - 3412 6121 částka zatím 300.000,- Kč (za analýzu a hodnocení rizika, odborný posudek, projekt na osvětlení ledové plochy a zpracování a podání žádosti o dotaci). Stavba nemůže bez chlazení fungovat - beru jako součást stavby. Jet to správně? Pokud bude dodávka na SW - musím vést oddělené (5172 nebo 6111) Technologie : Výměna technologie chlazení, kompresory, ventilátory, čerpadla, elektromotory armatury, rozvaděče, měření a regulace, automatizovaný systém řízení .... apod.. - dám na 6121.

Tak jsem to přečetla, přemýšlela a ještě se radši zeptám na názor i Ing. Nejezchleba, ale souhlasím s vámi u plaveckého bazénu - rozdělila bych na technologii, PC a SW.  U toho druhého - lze uznat, že technologie chlazení dle judikatur je součást stavby (u toho plaveckého bazénu ale nahlížíte jinak), ale mate mě tam tam "výměna" - zda nebude něco jen oprava? 

Prosím počkejte ještě i na vyjádření pana Ing. Nejezchleba...chtěla jsem jen, abyste věděla, že váš dotaz řešíme.

Ivo je to přesně tak, jak poznamenáváš. Technologie zimního stadionu a technologie plaveckého bazénu v případě jejich pevného spojení mají z mého pohledu stejný  charakter a bojím se, že podle té judikatury NSS jsou obě dovoditelné jako součást budovy i pro účely zákona o dani z příjmů. Vím, že tradičně s nimi pracujeme na 022, asi je to třeba i lepší z hlediska techniky odpisování (pokud neodpisujeme komponentně), ale máme tady potenciálně problém, jak to obhájit. Samotnému mi to způsobuje "neklid" - vím, že tady běžná praxe nekoresponduje s judikaturou NSS. Nicméně já bych se třeba alespoň snažil chovat stejně - tedy buď oboje movitosti nebo oboje stavba (já samozřejmě také nevím, jak to měli historicky - třeba u jednoho mají technologii zvlášť a u druhého dohromady). 

Teď k těm fakturám:

- technologie změkčení vody - OK (pokud pojedou ten režim "022 na technologii)

- ten software - OK - pokud správně chápu - on neřídí technologii - jen sbírá data a dává je do nějakého výstupu (pokud by se tím software třeba řídily nějaké klapky pro průtok... - potom bychom se dostali již spíše k technologickému software)

- počítač - OK a kabeláž také asi OK (se stejnou poznámkou - pokud se řeší 022 ...)

- ten PROMOS - tady jsem znejistěl - podle popisu je to na řízení technologií strojovny - pokud by to byl jeho účel, tak je to dle mého názoru do hodnoty technologie (tedy případně její technické zhodnocení ...)

U toho zimního stadionu - tam tomu moc nerozumím - první odstavec je na osvětlení hrací plochy - dokáži si představit, že asi investice do stavby (asi se to dělá kvůli lepšímu osvětlení, úsporám energie ...). Potom je tam další odstavec "technologie" - nevím, zda je to další případ. Jinak z hlediska opravy a TZ - zase je to o řešení parametrů před a po zásahu - jinak dost pravděpodobně v režimu "lepších parametrů". Ale to se můžu domnívat, jak je to ve skutečnosti - nevím

Požádali jsme o dotaci na MZe na odbahnění rybníka a rekonstrukci hráze. Zatím nevíme, jestli dotaci dostaneme, ale náklady již máme. Paní z MZe mi sdělila, že odbahnění bude neinvestiční a rekonstrukce investiční - kombinovaná dotace. V dokumentaci akce je uvedeno "Investiční bilance potřeb a zdrojů projektu" a částka 1 790 tis.Kč - což je celá částka za akci a v tom pod účelovým znakem 29996 částka 949 795,-Kč. 1. Jak mám prosím nyní účtovat již vzniklé náklady, když se týkají investice i neinvestice - zaměření rybníka, projekty, platby firmě za přípravu a podání žádosti atd.. (Zaměření rybníka proběhlo již loni a dal jsem to na 042) 2. Rybník máme na účtu 021 v hodnotě 256 tis. Kč. Mám účtovat technické zhodnocení?

Paní z MZe vám sice sdělila, že odbahnění má být neinvestiční, nicméně pokud máte přidělen ÚZ 29996 pro všechny náklady akce (odbahnění i hráz), tak podle číselníku je to účelový znak určený pro investiční výdaje, tzn. podle ÚZ byste měli celou akci účtovat jako investiční. Problém by to být neměl, opravdu můžete i odbahnění rybníka vést jako terénní úpravy na účtu 021( ale z hlediska obsahu je to opravdu spíše neinvestiční výdaj) a rekonstrukci hráze jako TZ hráze. Raději prosím ale důkladně ověřte, zda to tak je, ale z dotazu to vypadá, že ano, uvádíte, že všechny náklady akce mají určeny ÚZ 29996 a trochu mě zde mate, že uvádíte, že nevíte jestli dotaci dostanete a přitom máte již uveden ÚZ - v dokumentaci akce. Nevím tedy z dotazu, jak moc závazný ÚZ je, ale pokud máte již nějaký dokumet z MZe, kde ÚZ 29996 uvádějí pro celou akci, tak to opravdu celé berou jako investici, Pak všechny související náklady účtujte na účet 042, odpa 2341, pol. 6121. Výdaje, které uvádíte, souvisí s uvedenými stavbami, všechny tedy můžete takto účtovat. Jen pozor na náklady související s administrací dotace (podání žádosti aj.),, u nich musíte mít podle ČÚS č. 710 stanoveno ve směrnici, zda je zahrnujete do ceny pořizovaného majetku nebo je účtujete do nákladů.Terénní úpravy (odbahnění rybníka) pak zařadíte jako jedno inventární číslo na účet 021 a rekonstrukci hráze zavedete do majetku jako TZ rybníka. Společné související náklady musíte mezi tyto dvě majetkové položky rozpočíst (nejlépe podle podílu ocenění jednotlivého majetku na celkovém ocenění), stejně tak i dotaci, když je na dvě majetkové položky. Dle vyjasnění, co bude investice a co neinvestice , lze pak z 042 části výdajů např. poměrem u společný výdajů opravit na 511 s jiným UZ. 

Jsou příjmy z pokut příjmem rozpočtu zřizující obce (to si ano) a zda se může do postavení zřizující obce dostat i naše obec, když máme smlouvu o zajištění výkonu služby obecní policie na našem katastru? Neměly by být vybrané pokuty jen a jen příjmem naší obce?

Já vám dotaz vracím - pokud obec zřizuje policii, tak jsou vybrané pokuty určitě příjmem zřizující obce, ale nikdy jsem se nezamyslela nad tím, jak to je, když MP vybírá pokuty na základě VP smlouvy v jiných obcích...není na to nějaký speciální předpis? Jen ze zkušenosti vím, že např. Turnov vybírá pokuty za překročení rychlosti i v okolních obcích, ale vlastně nevím, jestli jim to pak nějak předává...Zkusila jsem i na internetu, ale většinou je tam jen, že má právo i vybírat v jiné obci, ale čí je příjem? Pak jsem našla vzor VP smlouvy Semily - Jesenný - tam je jasně uvedeno, že všechny vybrané pokuty jsou příjmem Semily a že Jesenný musí dát každému strážníkovi zmocnění - myslíš že je to věc dohody dle VP? 

Ing. Nejezchleb doplnil - zaujal mne jen zákon o přestupcích - co obecní policie může - musím říci, že ten bod 1 se mi jeví jako logický v tom, že je to záležitostí obce, kde se přestupek stal, ty ostatní  chápu, že by to bylo podle toho, kdo policii zřizuje - ale fakt to nevím a jestli jsi již hledala, tak hledat nebudu - asi bych našel to samé:

e) obecní policie přestupky

1. jejichž projednávání je v působnosti obce,

2. podle zákona o silničním provozu spáchané nedovoleným stáním nebo zastavením vozidla na pozemní komunikaci, vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, porušením pravidel o překročení nejvyšší dovolené rychlosti, porušením pravidel jízdy na zvířatech, vedení a hnaní zvířat na pozemní komunikaci, pohybem chodce nebo osoby na osobním přepravníku se samovyvažovacím zařízením nebo obdobném zařízení na pozemní komunikaci odporujícím pravidlům provozu na pozemních komunikacích, nedovoleným způsobem použití lyží, kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku a nedovoleným vedením jízdního kola nebo jízdou na něm v rozporu s pravidly provozu na pozemních komunikacích a porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích ostatními řidiči nemotorových vozidel,

3. na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. a), c), g) až i), l) až p),

4. spočívající v neoprávněném stání vozidla na místní komunikaci nebo jejím úseku, které lze podle nařízení obce použít ke stání jen za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy a při splnění podmínek stanovených tímto nařízením,

5. na úseku taxislužby podle zákona o silniční dopravě.

Rádi bychom zavedli stravenky pro zaměstnance. V sociálním fondu je daný příspěvek 10 Kč na oběd. Hodnotu stravenky jsme stanovili na 70 Kč, k tomu budou 4 % provize s DPH 3,39 Kč a poštovné za zaslání stravenek ve výši 205 Kč za zásilku. Jelikož 70 % z 86,- Kč (maximální výše stravného pro 5-12 hodin dle zákona) je 60,20 Kč - splňujeme maximální příspěvek 55%, který bude v našem případě činit 38,50+3,39 provize=41,89 Kč. Výpočet úhrad zaměstnanci za stravenky: Počítáme správně z hodnoty stravenky ze 70 Kč takto? - 55 % - 38,50; - 45 % - 31,50, z toho úhrada ze sociálního fondu 10 Kč a zaměstnanec uhradí 21,50 Kč Účtování (máme v pořádku)?: 1) faktura za stravenky MD D 263 (hodnota stravenek) 70,- 321 (celá faktura) 278,39 518 (provize) 3,39 518 (poštovné) 205,- 2) úhrada za stravenky 321/231 (RS 6171/5499) ve výši faktury za stravenky, provizi a poštovného 3) výdej stravenek zaměstnancům (vnitřní doklad): MD D 527 - 55% (38,50) 263 – 70,- Kč 335 - 45% minus 10,- ze SF (21,50) 528 - příspěvek ze SF (10,-) 4) předpis srážky ze mzdy ve mzdách (úhrada stravenky srážkou ze mzdy): MD 331/ D 335 ve výši 21,50 Kč Úprava ve směrnici Dočetli jsme se ve Vašich dotazech, že není třeba mít k tomuto směrnici. Nicméně auditorky nám doporučili, abychom měli někde v nějaké směrnici uvedený alespoň ten max. příspěvek 55% hodnoty stravenky. Bohužel nám však není jasné, ve které směrnici toto uvést. Stačilo by to např. v sociálním fondu (i když to s tím příliš nesouvisí) nebo samostatná směrnice (jaká?).

Vše máte dobře, zaúčtování i postup. Chybí jen pak úhrada ze SF (236) a převod na 231 (lze +/- 5499).  Pokud si chcete výpočet nějak vnitřně  upravit, tak stačí jako interní pokyn k výpočtu příspěvků a úhrad za stravenky. 

Dodavateli dle smlouvy vystavujeme smluvní pokuty z prodlení z celkové ceny díla. V 1. případě jsme v režimu PDP a daň na FÚ odvádíme my (neboť se práce týkají objektu, ve kterém máme hospodářskou činnost). V 2. případě se nás PDP netýká. V obou smlouvách je uvedeno, že smluvní pokuta je 0,1% za každý den prodlení z celkové ceny díla- tzn. včetně DPH(nenárokujeme odpočet). Můj dotaz zní: Vystavujeme mu smluvní pokutu z této celkové částky v 1.případě (režim PDP) ze základu nebo včetně DPH? Já bych volila včetně DPH, ale nejsem si jistá.

Toto je spíše dotaz na právníka - může záležet na smluvním ujednání sankcí.

Jak to ale popisujete, tak si myslím, že při ujednání, že je sankce ve výši 0,1% z ceny díla, tak se musí jednat o cenu díla ve smlouvě sjednanou - tedy v případě, že se jedná o dílo, které je účtováno v režimu PDP, jednalo by se pouze o hodnotu základu daně, v případě, že je plnění v klasickém režimu, tak cena díla ve smyslu zákona o cenách je cena včetně DPH - tedy potom by byla sankce i z hodnoty DPH sjednaného ve smlouvě.ZN

V roce 2016 nebyla sepsaná žádná smlouva k dotaci, pouze příslib. Výdaje k dotaci byly celé proinvestované v roce 2016, v letošním roce žádné výdaje nebyly. Vloni byly správně účtované jako neinvestiční. 18.4.2017 jsme obdrželi rozhodnutí o poskytnutí dotace z MF. Dotaci jsme obdrželi na účet 19.4.2017 ( z MF jako neinvestiční, poslané přes KÚ). Ve stejný den jsme obdrželi Avízo pro změnu rozpočtu s určením označení UZ . Účtování : 1. Výdaje proinvestované v roce 2016 rukou na dokladech označím UZ (zpětně se do účta nedostanu) 2. 18.4. zapíšu na podrozvahu 915/999 výši dotace na základě dopisu s rozhodnutím. 3. 19.4. ( datum obdržení avíza a dotace na účet obce) odepíšu z podrozvahy a zapíšu předpis 346/672 . Současně zaúčtuji 231/346. Neúčtuji přes zálohy, dotace byla přidělena a zaslána na základě proplacených dokladů, které byly poskytovateli zaslané předtím ke kontrole, než jsme dotaci obdrželi. I když na druhou stranu v rozhodnutí o poskytnutí dotace se píše o tom, že poskytnuté finanční prostředky budou předmětem finančního vypořádání za rok 2017. Tak nevím...

Nevím, jak moc závazný byl ve vašem případě příslib dotace, jakou měl formu. Zpravidla označujeme výdaje ÚZ a případně dohadujeme dotaci 388/672 ve chvíli, kdy máme rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo podepsanou smlouvu, což vy jste neměli. Můžete účtovat a dooznačit ÚZ tak, jak navrhujete.UZ u výdajů však lze doplnit do účetnictví vždy - není ve výkazu FIN 2-12M, stačí otevřít starý rok, ale jen označení na fa je také možné a uznávané.  Jen pokud jde o zaúčtování dotace do výnosů, zde by se dalo uvažovat (mj. i podle výše dotace - zda je významná - nad 260 tis. Kč nebo 0,3 % vašich aktiv netto), zda jí letos zaúčtovat na účet 672 nebo jako opravu výnosů minulých let na účet 408. Dotaci byste letos na účet 408 účtovala, pokud by to byla částka významná a uvážila byste, že na základě příslibu patřila (zápisem 388/672) do výnosů již v minulém roce - že příslib byl dotačující informací pro tento zápis. Pokud byl však přílib např. jen telefonický, poskytnutí dotace (nikoliv její výše - když neznáme přesnou výši, tak se právě účtuje dohadná položka) bylo nejisté, pak patří do výnosů letošního roku, protože v loňském jste jí neměli najisto přiznanou.

Jinak dotaci opravdu už nemusíte účtovat přes zálohy, můžete jí účtovat tak jak navrhujete, jako dotaci ex post, kdy náklady už jsou vynaloženy a na základě předložených dokladů vám jí poskytli. Finančním vypořádáním myslí povinnost předložit zpravidla do 15.2. následujícího roku tabulku finančního vypořádání prostředků poskytnutých ze SR podle vyhlášky č. 367/2015 Sb. Jelikož vám byla dotace poslána přes kraj, budete tabulku muset nejspíš poslat kraji (posílá se např. i u dotace k volbám a jiným dotacím ze SR).

Loni nám TJ Sokol bezúplatně převedl majetek s nulovou hodnotou. Jedná se o dvě dřevěné buňky vyrobené svépomocí v 80. letech stojící na obecním pozemku, které nemají žádnou hodnotu a byly určeny k demolici. Na konci loňského roku se je obec rozhodla zrekonstruovat ,nechala si zhotovit projekt a nyní jsou buňky zrekonstruované. Teď si uvědomuji, že jsem je s nulovou hodnotou nezavedla do majetku (to snad ani nejde) a nevím, jak teď zařadit do majetku jejich technické zhodnocení, které rekonstrukcí vzniklo.

TJ Sokol jsou nejspíš spolek, nejsou VÚJ, tzn. nemusíte od nich přebírat ocenění. Darované buňky, byť měly již nízkou hodnotu, jste měla ocenit RPC (např. znalecký posudek nebo odhad dle oc.předpisů, příp. dle obdobných staveb) a zavést je do majetku zápisem 021/401. Na druhou stranu, pokud jste je obdrželi darem, ne od VÚJ a měli jste záměr je zbourat, tak chápu váš postup nezařazení do majetku - ale záměr se změnil. Pomohl by protokol o zanedbatelné ceně a místo TZ zavést jako nově pořízený majetek a ocenit v hodnotě rekonstrukce - dle popisu v dotazu to na obnovu majetku i vypadá.  Z dotazu jsem vyvodila, že byly ve velmi špatném stavu a neměly tedy, jak uvádíte, moc velkou hodnotu, proto by to bylo vhodné a nejjednodušší řešení.

Starosta během měsíce jezdí na služební cesty. Jedná se v průměru o 12 cest za měsíc. Je možné, aby předložil vyúčtování cestovného najednou po skončení měsíce, kde na cestovním příkaze cesty rozepíše nebo musí být každá cesta po ukončení hned vyúčtována a na každou bude cestovní příkaz? Ještě prosím o radu, jak zaúčtovat příspěvek občanům na domácí čističku odpadních vod, jaký paragraf a položku?

 1. V § 183 odst. 3 zákoníku práce se o termínu vyúčtování cestovného hovoří, cituji:

"Jestliže se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné době, je zaměstnanec povinen do 10 pracovních dnů po dni ukončení pracovní cesty nebo jiné skutečnosti zakládající právo na cestovní náhradu předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad a vrátit nevyúčtovanou zálohu. Částka, kterou má zaměstnanec zaměstnavateli vrátit v české měně, se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru".

Záleží tedy, jak toto máte vnitřně nastaveno, podle zákoníku práce by vám měl každopádně max. do 10 dnů poskytnout doklady k vyúčtování pracovní cesty. Podle tohoto znění by tedy v podstatě k vyúčtování pracovní cesty mělo dojít do 10 dnů od jejího konání. Nicméně v praxi se opravdu cestovné vyúčtovává jednou za měsíc souhrnně na jednom cestovním příkazu (kde se uvedou všechny pracovní cesty v daném měsíci), jak moc je to v rozporu se ZP posoudit neumím, ale při přezkumu hospodaření to vytýkáno, pokud vím, nebývá.

2. Patří na odpa 2321 pol. 6371. Jen pozor na termín - příspěvek, ten už pro poskytnutí peněz z rozpočtu nepoužíváme. Buď jim můžete poskytnout dar podle OZ, pokud nechcete sledovat účel využití peněz, což mi ve vašem případě nepřipadá vhodné  nebo poskytnout občanům dotaci (s vyúčtováním, podle zákona č. 250/2000 Sb.), což je u vás určitě vhodnější, navíc úplně nejsprávněji by to měla být programová dotace. Účtování dotace je: poskytnutí zálohy 373/231, vyúčtování 572/345, zúčtování zálohy 345/373. Zvažte tedy především, jakou formou jim peníze poskytnete, na toto téma je v dotazech hodně odpovědí, např. z 13.1.2017 "Příspěvek na kotel občanům".