Dotazy

Máme v budově základní školy služební byt. Jeho užívání bylo spojeno s pracovním poměrem školníka. Pracovní poměr byl ukončen již červnu 2016. K vystěhování i po upomínkách nedošlo, podali jsme na soud návrh na vyklizení bytu. V současné době máme uhradit poplatek soudu ve výši 5 000,- Kč, budou následovat další platby např. právnické. Tyto finanční prostředky budeme následně vymáhat po bývalém školníkovi. Jak mám správně účtovat a vést v účetnictví, abych prokázala, co jsme v této kauze uhradili.

Všechny vynaložené prostředky účtujte do nákladů - soudní poplatek zaúčtujte na účet 549, odpa 3612, pol. 5192. Platby za právnické služby patří na účet 518, pol. 5166. Pokud byste je v budoucnu po školníkovi vymohli, účtuje se to jako náhrada nákladů minulých let na účet 649, odpa 3612, pol. 2324. Pokud jde o prokázání veškerých souvisejících nákladů, je vhodné vést si k soudnímu sporu mimoúčetní evidenci vynaložených prostředků. V případě vymáhání po školníkovi je možné i náklad převést na pohledávku, např. 549 minus MD/ 377 MD, to zvolte dle vývoje situace. 

Naše obec se rozhodla darovat nepotřebnou hasičskou cisternu obci na Ukrajinu. Nikdo s tím nemá zkušenosti, tak se obracím na Vás. Cisternu máme v majetku v zůstatkové ceně 18172,- Kč. Vyřadím zápisem 553/082 ZC a 082/022 PC. Povezou ji naši členové JSDH po vlastní ose. Náklady na přepravu (naftu atd.) budou platit obdarovaní. Přesně nevím na co budou mít nárok řidiči. Jsou to členové výjezdové jednotky a mají podepsanou smlouvu s obcí. Můžeme jim uhradit stravné nebo nějakou odměnu?

Jelikož se jedná o dar, i když do zahraničí, nebudete cisternu vyřazovat přes účet 553, ten se používá jen při vyřazení prodejem. Zahraniční obec není VÚJ podle zákona o účetnictví, proto dar auta (hmotného majetku) zaúčtujete podle ČÚS č. 710 zápisem 543/082 v ZC a 082/022 v PC.

Pokud jde o peníze řidičům - můžete jim každopádně zaplatit např. odměnu na základě uzavřené dohody o provedení práce, tu můžete uzavřít na jakoukoliv činnost, pokud je budete chtít nějak odměnit. Pokud jde o to, zda mají na nějaké peníze nárok (cestovné asi uhradí zahraniční obec?) např. uváděné stravné,  tam si jistá nejsem, to je spíše otázka z pracovního práva, ale myslím, že i pokud byste s nimi měli sepsanou DPP, tak to není pracovní cesta podle § 42 zákoníku práce, ale jak říkám, to bohužel najisto posoudit neumím. Navíc pokud vím, tak u DPP musíte mít nárok na cestovné (a související stravné) v DPP sjednán  (§ 155 zákoníku práce), ze zákona není. A byl byl by asi z právního hlediska i problém poskytnout samotné stravné bez cestovného (kdyby cestovné poskytla hasičům zahraniční obec a vy jen stravné). Ale jinak není problém jim nějaké peníze za to, že cisternu převezou, poskytnout. Můžete zvolit buď formu DPP, nebo vyplatit nějaké přímé náklady, pokud jsou hasiči vaší OSS. Dar bych spíše nevolila - jedná se o práci, za práci se dává odměna...

Jak postupovat v případě, že jsme PO poskytli na základě změny závazného vztahu - investiční příspěvek na zakoupení škrabky v celkové výši 44 407,- Kč, který jsem po schválení ZO zaúčtovala: předpis 401/349, úhradu 349/§ 3113 pol. 6351. Nyní nám PO doložila ke schválení odpisový plán. Po schválení odpisového plánu zaúčtuji majetek 903/999. Musíme současně schválit, že majetek je svěřen PO? Nebo stačí pouze schválení změny finančního vztahu - investice?

Musíte jít prvotně do ZL - máme dvě základní varianty:

a) ZL nebude nic uvádět - potom se podle zákona č. 250/2000 Sb. jedná o majetek nabytý do vlastnictví svého zřizovatele a dále bude považován za majetek svěřený (samozřejmě někdo toto má uvedeno výslovně ve ZL - tedy, že je majetek pořizován do vlastnictví zřizovatele a považuje za svěřený). V takové situaci skutečně můžete zaúčtovat 909(asi jste se překlepla s tím účtem 903)/999

b) ZL může také uvádět, že si majetek pořizují do svého vlastnictví - potom jsme v situaci, že to bude majetek vlastní příspěvkové organizace.

V takové situaci již není sebemenší důvod na 909 účtovat (váš majetek to není).

Zvláštní rozhodování zastupitelstva o tom, že byl majetek svěřen (v té variantě a) není nezbytné. Vemte to prosím logicky - ono by se to třeba muselo týkat i nakoupených zásob ... 

Z hlediska schvalování je to pouze o změně finančního vztahu ... - tedy poskytnutí investičního příspěvku ..

Město vybudovalo kanalizaci a vodovod, ten prodává SVS dle znaleckého posudku. Město je akcionářem SVS. SVS není schopna generovat takový zisk, tak kupní cenu částečně vypořádává ve formě peněžitého příplatku mimo základní kapitál a provede zápočet a uhradí daný rozdíl. S prodejem majetku problém nemám, ale nevím si rady s peněžitým příplatkem mimo základní kapitál.

Máte za SVS pohledávku z prodeje 311/646 ve výši kupní ceny (u vás dle ZP) a na druhé straně závazek z příplatku mimo ZK, ten předepíšete k datu smlouvy 043/368. Zápočet k datu sepsání dohody o zápočtu zaúčtujete 368/311, zbytek kupní ceny vyinkasujete 231/311. Příplatek mimo ZK zařadíte jako finanční majetek k datu předání kanalizace a vodovodu zápisem 069 (váš vlliv v SVS bude určitě nadále nevýznamný)/043.

Toto je dost častý postup. 

Obec poskytuje dotace sportovním klubům na kalendářní rok s tím, že vyžaduje vyúčtování nejpozději do 15.12. / případné vratky ,nesrovnalosti v čerpání/. Kluby se domáhají možnosti vyúčtování v následujícím roce. ???

Podle § 10 a odst. 5 písm. j) je toto povinnou náležitostí veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace, ve smlouvě si tedy máte určit, cituji "dobu pro předložení finančního vypořádání dotace nebo návratné finanční výpomoci a číslo účtu, na který mají být nepoužité peněžní prostředky nebo návratná finanční výpomoc vráceny."

Je to tedy věc smluvní a záleží, jaké podmínky nastavíte a kluby jako příjemci dotací jsou pak povinny to respektovat. Samozřejmě je vhodné s nimi podmínky poskytnutí dotace, jako je právě např. termín vyúčtování, před podpisem smlouvy dohodnout, ale to už pak záleží na vás. Poskytování dotací probíhá v režimu veřejného práva (jak už i název smlouvy napovídá), kde se určitá nerovnost subjektů (poskytovatel dotace x příjemce) vyskytuje a očekává. Vy jako poskytovatel dotace máte tedy právo určit jim termín předložení vyúčtování a oni jsou povinni ho respektovat, pokud chtějí od vás peníze. Na druhou stranu v praxi se samozřejmě vždy snažíte s nimi dohodnout, popř., pokud to jde, vyjít jim vstříc, i když byste teoreticky nemuseli.

Z hlediska účetnictví určitě není problém jim vyhovět.  Pokud z nějakého důvodu nemohou vyúčtování dotace doložit do 15.12., ani do 31.12., tak vy pak musíte k 31.12. dělat dohadu předpokládané čerpané dotace 572/389 (příjemci by měli mít naopak ve výnosech) - kvůli časovému rozlišení, tzn. stejně nejpozději v lednu (do data závěrky) od nich informaci o čerpání (alespoň předběžnou) mít musíte. K datu předložení vyúčtování následující rok se pak účtuje 389/345, zúčtování zálohy 345/373.

Obecně tedy doporučujeme, pokud je to možné, mít ve smlouvách stanoven termín pro předložení vypořádání dotace do konce roku. Pokud s tím mají velký problém, např. čerpají peníze i koncem roku, tak mít ošetřeno, ať vám včas (do závěrky) dají konečné vyúčtování nebo aby vám alespoň sdělili předběžnou částku čerpání dotace (pro vytvoření dohady k 31.12.).

Na podrozvaze máme evidovány pohledávky za nájmy do roku 2004 a starší ve výši cca 4.000.000,-. Většinou se jedná o pohledávky, na které byl vydán rozsudek soudu, ale exekučně tyto pohledávky nemá smysl vymáhat. U některých dokonce sám exekutor navrhuje zastavení vymáhání. Chceme tyto pohledávky úplně vyřadit z podrozvahy a z evidence. Je nutné toto vyřazení z podrozvahy schvalovat RM nebo dokonce ZM?

Zastupitelstvo obce (do 20 tis. Kč rada, popř. starosta, kde není rada) rozhoduje pouze o prominutí pohledávky. Pokud ZO pohledávku promine (např. ze sociálních důvodů), pak ji vyřazujeme z rozvahy, případně pokud už není v rozvaze, z podrozvahy.

Vyřadit  pohledávku z rozvahy z důvodu nevymahatelnosti nebo nedobytnosti musíme udělat i bez jejich souhlasu, pak tedy není potřeby souhlas ZO ani rady, je vhodné jim to ale dát na vědomí.

Těžší je evidence v podrozvaze - tam by se měly vyřadit pohledávky nevymahatelné, což většina pohledávek starých 12 a více let již určitě je. Pro vaše bezpečí by zastavení vymáhání schválené radou bylo asi jistější. Pohledávky, u kterých exekutor zastaví jejich vymáhání,  jsou tedy nevymahatelné, můžete tedy zápisem 999/905 vyřadit. Ty nemá smysl ani vést na podrozvaze. Obecně se držíme systému - nedobytné dočasně na podrozvahu, nevymahatelné nikde. 

Zkusíme ještě výklad - je jen názorový, jak asi uvažujeme: 

Ty ostatní, u kterých uvádíte, že byl vydán rozsudek, ale nemá smysl je vymáhat, je potřeba uvážit, zda a z jakého důvodu je z podrozvahy vyřadit (pro pomoc, jaké pohledávky patří na účet 905 slouží jednak obsahová náplň účtu ve vyhlášce č. 410/2009 Sb. a jednak ČÚS č. 706, který v bodě 5.3 vyjmenovává pohledávky, které by se měly evidovat v podrozvaze). Já to takto na dálku úplně posoudit nemůžu.  Do podrozvahy pohledávku zpravidla zařazujeme, když je nedobytná, ale je ještě nějaká šance jí vymoci. Nevím přesný důvod, proč u vás nemá smysl pohledávky vymáhat, jedná se asi o drobné částky, případně dlužníků neznámého pobytu, kde by náklady na vymáhání převýšily výnosy. To je zrovna jeden z případů, o kterém se hovoří v bodě ČÚS č. 706 a takovou pohledávku pak máme vyřadit z rozvahy a evidovat jí právě v podrozvaze. Ale pokud jí nebudete vymáhat, tak samozřejmě ztrácí smysl jí v podrozvaze evidovat, protože je velmi malá pravděpodobnost, že by dlužník po takové době sám od sebe dluh dobrovolně uhradil. Každopádně celková částka 4 mil. Kč je dost významná, nevím, jak velkou část z toho tvoří tyto pohledávky (které nevymáháte), ale nechala bych asi před jejich vyřazením z podrozvahy v ZO schválit jejich prominutí, právě z důvodu, že se jedná o jednotlivě drobné částky, u kterých by náklady na vymáhání převýšily výtěžek. Ale dobře to samozřejmě moc není, je to do budoucna pak takový návod pro dlužníky - nebudu platit, tak mi to pak prominou, aby to nemuseli vymáhat, ale takto obecně to samozřejmě nelze odsoudit, záleží na konkrétních okolnostech. Pokud vezmeme v úvahu stáří pohledávek, tak by ale prominutí od ZO v podstatě nebylo nutné a asi bych je z podrozvahy vyřadila bez toho s tím, že vzhledem k významnosti částky by to měli dostat alespoň na vědomí. A do budoucna jen ošetřit tyto případy - "pohledávky nemá smysl vymáhat" - to není argument pro to, abychom je nevymáhali, tzn. buď vymáhat nebo prominout., institut prominutí dluhu ale zase na druhou stranu nezneužívat, není to pro dlužníky "výchovné" a je potřeba si uvědomit, že máte využívat své prostředky podle zákona o obcích účelně a hospodárně, tzn. jen proto, že je dlužná částka nízká, by neměla být automaticky promíjena nebo nevymáhána. 

Obec staví na obecním pozemku novou hasičskou zbrojnici, na sousedním obecním pozemku, kde bude umožněno hasičům trénovat, obec vybuduje studnu, kterou budou používat hasiči. Položení rozvodu vody a elektřiny ke studni bylo objednáno samostatnou objednávkou již v loňském roce a účtujeme pod stavbu zbrojnice ( v tu dobu nebylo jasné, zda studna bude na obecním nebo cizím pozemku). Nyní si nevíme rady, zda studnu vč. vybavení (technické stanice, vodovodu, elektra, … ) účtovat jako samostatnou stavbu nebo společně se zbrojnicí ( vzhledem k již částečně uhrazenému rozvodu vody a elektřiny - hrazené ze stavby zbrojnice).

Správně je stavby po dokončení zařadit odděleně na jednotlivá inventární čísla a měly by mít asi i rozdílnou dobu odpisování, přípojky lze rovněž evidovat jako samostatné stavby. Účet 042 může být společný, zařazení 021/042 by však ji mělo být na 021 v kartách majetku dle jednotlivých identifikovatelných staveb. 

Chtěli bychom se zeptat na povinnost zveřejnění veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace fyzické osobě v rámci programu vyhlášeného městem "Fasády historických objektů". Chápeme dobře, že dle Zákona o registru smluv jde o vyjímku dle § 3 odst. 2 písm. a) smlouvy s FO se nezveřejňují (kromě prodeje nemovitostí). Ale dle zákona č.250/2000 Sb §10d ost. 1 povinnost zveřejnit na úřední desce. Co doporučujete, aby v tom nebyl chaos - zveřejnit v registru smluv nebo tyto vyjímky pro změnu pouze na úřední desce?

Doplňuji stanovisko MV k dotazu: 

naše stanovisko v této věci je stále stejné, tedy že smlouvy s fyzickou osobou se uveřejňují pouze v případě, že povinný subjekt podle zákona o registru smluv převádí nemovitou věc na fyzickou osobu, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Jinou výjimku z výjimky zákon nestanoví.

 S pozdravem

 Mgr. Monika Bulínová

odbor eGovernmentu

Ministerstvo vnitra

(zaslal nám právník ze SM, moc děkujeme za pomoc)

Tady v první řadě zvažte (případně prodiskutujte s právníkem), zda se na vás vztahuje výjimka podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o registru smluv.

Z textu ustanovení to sice vypadá, že by se výjimka mohla pro váš případ vztahovat. 

V důvodové zprávě se říká, že tato výluka nedopadá na ÚSC...

Obecně platí, že pokud se uveřejní smlouva v souladu se zákonem o registru smluv, je tím splněna povinnost uveřejnit smlouvu podle § 10d zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (viz § 8 odst. 5 zákona o registru smluv). Zvažte tedy, do jaké míry je analýza § 3 zákona o registru smluv přínosná a zda by se problém nevyřešil zveřejněním smlouvy podle registru smluv s tím, že by tím automaticky byla splněna i povinnost zveřejnění podle zákona č. 250/2000 Sb.

V důvodové zprávě se tedy říká, že tato výluka nedopadá na ÚSC...

Příspěvková organizaci požádala Radu "žádáme o schválení, že naše organizace může v letošním roce přijímat finanční popř. i hmotné dary, které budou využity k výkonu činností, pro které je zřízena". Můžeme naší organizaci udělit souhlas na celý rok, nebo musí si žádat o každý dar samostatně. Ve zřizovací listině je "PO je oprávněna nabývat do svého vlastnictví pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro které byla zřízena, a to majetek nabytý darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele.

Pokud se bavíme o variantě nabytí darů do vlastnictví PO, potom je nyní zákon koncipován tak, že u věcných darů je povinností souhlas s každým jednotlivým darem (tedy souhlas pro jednotlivý úkon), u peněžních darů by v případě, že nebudou účelově určeny, byl možný souhlas společný pro více úkonů (tedy třeba klidně pro účelově neurčené peněžní dary za kalendářní rok). Je to naprosto nesmyslné, nicméně požadované zákonem.

Někdo od toho utíká tím, že má nastaveno, že dané dary jsou považovány za nabyté do vlastnictví zřizovatele (proto paradoxně předchozí souhlas není nutný) - je ale nutné podle informace uvedené ve Zprávách MF toto výslovně uvést do darovací smlouvy.

Víc asi k tomuto tématu neumím sdělit. ..ZN

Ve věci odpisů technického zhodnocení majetku, které má v užívání PO. Majetek, na kterém bylo TZ provedeno, PO v užívání má (byl jí sveřen zřizovací listinou), zřizovatel však "zaspal" a nechal jeho TZ na 042. Jde o to, kdo má "dopočítat" odpisy a k nim rozpuštění navázaného transferu. Zřizovatel či PO? Již jsme se setkali s argumentací, nechť toto učiní zřizovatel, když majetek včas nepředal.

Majetek svěřený PO k hospodaření včetně případných provedených TZ opravdu eviduje v rozvaze a odpisuje PO, nikoliv vy (jako vlastník tento majetek evidujete v podrozvaze a neodpisujete jej). Fakticky dokončením TZ jej měla PO ve správě už tím dokončením - předali jste jim majetek zřizovací listinou k hospodaření, k majetku bylo provedeno TZ, které je jeho součástí. Sice jste jim dokončené TZ opomněli předat, ale to na tom nic nemění. Tzn. odpisy by určitě měla dopočítat PO, přestože mohou argumentovat tím, že je chyba na vaší straně, tak doúčtovat odpisy by měli oni (mají majetek v užívání, tak také mohli svým způsobem vědět, že se TZ na něm provádělo, a ač jste chybu udělali vy, že jste jim ho nepředali, tak i oni mohli v tomto směru vyvíjet aktivitu). Zařaďte tedy dokončené TZ do majetku zápisem 021/042 a v tom samém měsíci jej PO předejte zápisem 403 MD ve výši dotace, zbytek 401 MD/ 021 D.  PO ať si zařadí opačnými zápisy a zároveň provede dopočítání odpisů zápisem 551(v případě významné částky 408)/081 a rozpuštění dotace 403/672 (408).

V roce 2016 jsme prodali jeden dům a jeden pozemek na splátky. 1) Prodej pozemku za 400 tis. Kč - ZM schválilo prodej na splátky - 5x jedna roční splátka po dobu 5 let s 5% úrokem. Mělo být zřejmě účtováno(?): předpis - 469/647 400 tis., 469/662 - 20 tis. = úrok roku 2016, úroky dalších let: 469/384. My jsme však špatně účtovali a do předpisu - 469/647 - jsme zaúčtovali jen 72.390,- Kč, což je splátka jistiny v 1.roce (2016). Stejně tak úroky - zaúčtovali jsme jen úroky roku 2016 na 469/662. Nyní v roce 2017 chceme opravit - tedy doúčtovat prodejní cenu ve výši 327.610,- Kč. Můžeme to doúčtovat na účet 647? Nebo jako opravu na 408? Úroky 2017 zaúčtujeme 469/662 a úroky dalších let na 469/384 (je to tak?) 2) Prodej domu za 1 mil. Kč - schválen prodej na splátky - 10x jedna roční splátka po dobu 10 let s 5% úrokem. Tady jsme účtovali: 469/646 1mil. Kč (snad správně) ale úroky jsme zapomněli časově rozlišit a všechny úroky za 10 let = 295.045,- Kč jsme chybně zaúčtovali na 469/662. Máme nějak opravovat účtování těch úroků? Nebo už to můžeme nechat? Pokud opravit, tak jak? - 408, 384 ???

Raději opravte obojí, musíte již kvůli významnosti na 408, je lepší, když jsou dvě chyby, to pro hranici opravy jde sečíst (říkáme tomu "hromadná chyba"), má to větší vypovídací schopnost. Zaúčtování - do výnosů celé ten rok, kdy byl podán návrh na vklad a na úroky - nevím jak jsou uvedeny do smlouvy, pokud jsou součástí prodejní ceny (jen jako kalkulační položka, aby se cena spočítala), tak by se  nemusely ani vést odděleně, ale také na 647 (u domu 646), pokud to vedete něco jako půjčku a výslovně jsou uvedeny "úroky", pak časově rozlišit do roků, jak nabíhají, lze pak přes 384 (při zaplacení najednou). 

Doplnění: Musíte ty úroky, zda jdou do prodejní ceny i ty opravy, promyslet i ve vztahu k daňovému přiznání za rok 2016 - případně jej opravit!

Do majetku byl v roce 2010 převeden na účet 021 pomník vč. bysty T. G. M. v hodnotě 1 Kč. V roce 2015 byla bysta ukradena a obec uspořádala veřejnou sbírku. Vybralo se cca 46 tis. Kč, nová bysta stála 120 Kč. Nevím, jestli pomník nechat v hodnotě 1 Kč na 021 a bystu zaúčtovat na 032? Nebo o její hodnotu navýšit cenu pomníku s původní bystou na 021? Bysta jde z pomníku sundat. A ještě k rozpočtu - stačí, když podíl vybraný veřejnou sbírkou odliším v rozpočtu vnitřním org? Děkuji.

Dle popisu bych byla pro vést bystu na 032 v ocenění pořízení. Správně byste částku vybranou sbírkou měla evidovat na účtu 403 proti 032, nebude se rozpouštět proti odpisům, protože 032 se neodpisuje, zůstane zafixována jako zdroj majetku. Moc nerozumím proč podíl vybraný sbírkou chcete odlišovat v rozpočtu, stačí položka 3121 - ale měla být použita již při příjmu, tato sbírka se měla evidovat jako fond na účtu 236. Kdyžtak ještě doplňte přes mail iva@obecuctuje.cz,  s čím máte v rozpočtu problém. 

ZM schválilo záměr poskytnutí úročené půjčky (úvěru) založené a. s. ve výši 80 mil. Kč a zároveň záměr přijetí úvěru na výstavbu nového bazénu ve výši 200 mil. Kč. Zatímco příjem úvěru je dle rozpočtové skladby evidován pod pol. financování 8223, tak poskytnutí půjčky je evidováno ve standardních výdajích rozpočtu na pol. 6413 a projeví se v deficitu rozpočtu města tohoto roku. Jak vysvětlit ZM, že poskytnutý úvěr je výdajem daného roku (zvyšuje deficit rozpočtu) a naopak přijatý úvěr není příjmem rozpočtu města (nesnižuje deficit rozpočtu)? Zároveň nám není úplně jasné, proč se např. zakoupení dluhopisu na 5 let ve výdajích rozpočtu neprojeví, ale poskytnutí úvěru na stejnou dobu ano. V obou případech přeci dochází ke zhodnocení volných finančních prostředků města.

No, je to těžké, co na to říct. Pokud půjčujete někomu peníze za účelem pořízení DM, je to výdej a jeho splácení bude příjem. Vám na to nestačí příjem rozpočtu, tak tu půjčku musíte nějak ufinancovat a přijímáte půjčku. Což je financování. Příjem jakékoliv půjčky je financování, jakákoliv NFV poskytnutá je dočasný výdaj a pak se rozpočtuje příjem při jejím vracení. Tak to prostě je v rozpočtových pravidlech nastaveno, co k tomu mám více říci? 

To srovnání s dluhopisy - kdybyste tu půjčku a.s. dávali za účelem zhodnocení volných peněz, tak byste takto mohli jít přes financování, např. přes řízení likvidity, ale to evidentně neděláte, protože vy volné peníze nemáte a musíte si na půjčku půjčit. A navíc asi není účelem půjčky zhodnocení peněz, ale ten bazén, že? Vnímáte ten rozdíl. Zasílám to jen jako takové přemýšlení nahlas, toto se zastupitelstvu vždy vysvětluje těžko. Jsou to prostě rozpočtová pravidla. 

Mám prosbu ohledně DPH. Máme uzavřenou smlouvu o provozu nápojového automatu, který máme umístěn v budově úřadu. Dle smlouvy budeme hradit náklady za vodu, el. energii. Provozovatel a majitel automatu nám bude hradit dle smlouvy provizi z prodaných porcí za měsíc. Nejsem si jistá, zda bude tato provizi zdanitelným příjmem.

Jestli do správně chápu, tak ta provize je fakticky odměnou za umístění automatu. Nicméně s ohledem na hranici nájem x právo poskytnutí bych se přikláněl k tomu, abyste to fakturovali s DPH 21%. ZN

Jako závazné ukazatele rozpočtu máme paragrafy. Dále máme schválenu tuto pravomoc starostovi obce: Zastupitelstvo obce schvaluje a stanovuje v souladu s §102 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb.,o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů kompetenci starosty obce k provádění jednotlivých rozpočtových opatření v následujícím rozsahu: Do výše 100 000,-Kč jsou-li vyvolaná organizačními změnami, pokud tyto změny nevyvolávají další nároky na finanční prostředky obce (nezvyšuje se celkový rozpočet výdajů), pouze v případě účelových prostředků budou tyto prostředky začleněny ve stejné výši příjmů i do výdajů. Rozpočtová opatření v částkách vyšších může starosta obce samostatně provádět jen v případech: a) rozpočtového zapojení účelově přidělených finančních prostředků z jiných rozpočtů b) kdy zapojení výdaje vyžaduje nutný výdaj na zajištění chodu obce, v případě havárií nebo stavu nouze, výdaj na odvrácení možných škod, dále když včasné provedení úhrady je vázáno penalizací a dopady penalizací mohou výrazně překročit případná rizika z neoprávněné úhrady c) úhrady pokut, penále z rozhodnutí nadřízených orgánů a dohledů a další nutné výdaje, kdy schválení rozpočtového opatření je nezbytné a má jen formální charakter, protože výdaj musí být realizován Zastupitelstvo obce si vyhrazuje právo na informaci o každém rozpočtovém opatření provedeném v kompetenci starosty na nejbližším zasedání zastupitelstva obce konaném po schválení rozpočtového opatření starostou a jejího stručného odůvodnění (odůvodnění lze na zasedání obce podat ústně). Rozpočtová opatření se číslují. Je tato výše uvedená pravomoc opravňovat starostu dělat rozpočtové opatření v paragrafech (z jednoho § částku snížím a na druhém § přidám) a nebo jen v položkách na jednotlivých paragrafech? Dále se chci zeptat, pokud nemáme překročen §, který je jako závazný ukazatel rozpočtu, ale potřebujeme upravit čerpání položek např. schválený rozpočet na položce 5137 je 50 tis. a čerpání je 70 tis., musí udělat starosta rozpočtové opatření před čerpáním a nebo stačí následně dát schválit zastupitelstvem rozpočtové opatření s rozpisem úprav na položkách i když se nebude měnit částka závazného ukazatele na §? Dosud jsme dělali RO v pravomoci starosty, když jsem dělala přesuny v položek na jednom §. To se prý nemusí a nebo musí? Čím déle to dělám, tím méně vím! A ještě mám tento problém: jedná se o vratku na volby r. 2016: § 6402 pol. 5364 máme schválený rozpočet 16 tis. Kč ale čerpání 16.024,-Kč Vadí to hodně, může k tomu udělat starosta RO sám a nebo až zastupitelstvo? Vůbec jsem si tohoto překročení o 24,.-Kč (100,15%)nevšimla, přehlídla jsem to jak krajinu!

Je třeba vyjít z toho, že rozpočtovým opatřením se provádí změna rozpočtu (nikoliv změna rozpisu rozpočtu). Pokud je tedy na výdajové straně rozpočtu schválen jako závazný ukazatel paragraf celkem, pak se změna rozpočtu (rozpočtovým opatřením) provádí jen pokud se mění výše paragrafu celkem. Pokud se jen mění rozpis položek v rámci paragrafu (výše paragrafu se nemění), v žádném případě se nejedná o změnu rozpočtu (rozpočtové opatření), ale pouze o změnu rozpisu rozpočtu. Pokud tedy jen potřebujete upravit rozpis položek v rámci paragrafu, který je jako závazný ukazatel rozpočtu a jeho výše se přesunem na položkách nemění, neprovádí se v takovém případě rozpočtové opatření, protože nedochází ke změně rozpočtu. Jen provedete změnu rozpisu rozpočtu. Změna rozpisu rozpočtu neznamená změnu rozpočtu, proto se vůbec neprovádí rozpočtovým opatřením. Kdo schvaluje rozpis rozpočtu, resp. změny rozpisu, to je na vnitřních pravidlech, předpisy to nijak neupravují, může to být např. paní účetní, rozpočtář, apod.

Dále pro větší srozumitelnost odpovědi jsme vykopírovali část dotazu a odpověď vpisujeme tučně:

Dále se chci zeptat, pokud nemáme překročen §, který je jako závazný ukazatel rozpočtu, ale potřebujeme upravit čerpání položek např. schválený rozpočet na položce 5137 (Tady pozor, na pol. 5137 není schválený rozpočet, ale jen rozpis rozpočtu. Schválený rozpočet je na paragrafu celkem. Nenechte se zmást názvem sloupce ve výkazu FIN 2-12 M, tam ten název schválený rozpočet není správný. Schválený rozpočet obsahuje pouze hodnoty, které jako rozpočet schválí zastupitelstvo) je 50 tis. a čerpání je  70 tis., musí udělat starosta rozpočtové opatření před čerpáním a nebo stačí následně  dát schválit zastupitelstvem rozpočtové opatření s rozpisem úprav na položkách i když se nebude měnit částka závazného ukazatele na §? (V tomto případě se rozpočtové opatření nedělá vůbec, rozhodující je opravdu paragraf celkem, přesunem mezi položkami, pokud se výše paragrafu nemění,nedochází ke změně rozpočtu, ale jen ke změně rozpisu rozpočtu).

Dosud jsme dělali RO v pravomoci starosty, když jsem dělala přesuny v položek na jednom §. To se prý nemusí a nebo musí? (přesuny v rámci schváleného závazného ukazatele, tj. tedy pokud se jeho výše nemění, se vůbec neprovádí rozpočtovým opatřením, ale změnou rozpisu rozpočtu).

Pokud jde o těch 24,- Kč, můj názor je takový, že o nic nejde, je to úplně nevýznamná částka a člověk by si přál, aby toto nikdo neřešil. Pokud chcete mít ale klid v duši, tak to rozpočtové opatření schvalte. Obecně ale - starosta by ho mohl schválit opravdu jen pokud by to měl v rámci kompetence, jinak to musíte dát na zastupitelstvo. Ale jak říkám, přišlo by mi opravdu jako hodně neseriózní, pokud by vám toto někdo vyčítal, i kdybyste to nezarovnali.