Dotazy

Uvažuji správně, že pokud byl rozpočtový výhled sestaven v r. 2016 na r. 2018 - 2020, ale nebyl schválen (tehdy nebyla povinnost schválení), nebudu ho nyní do 23.3.2017 zveřejňovat a zveřejním jen schválený rozpočet na r. 2017, který byl schválen v prosinci 2016? Podle nových pravidel budu postupovat až při aktualizaci výhledu v letošním roce. Zveřejněním na internetových stránkách se rozumí elektronická úřední deska a nebo mohou být schválené dokumenty (SRV, rozpočet, rozpočtová opatření, ... ) zveřejněna mimo el. desku - např. v sekci rozpočet nebo jinde.

Rozumíme tomu také tak, nevnímáme povinnost  rozpočtový výhled sestavený v roce 2016 (a neschválený) zveřejnit v režimu podle zákona. Předpokladem zveřejnění je schválení, k čemuž ve vašem případě vůbec nedošlo (nebyla povinnost), z toho plyne, že teď nemáte co zveřejňovat. Aktualizaci výhledu s novým názvem a zveřejněním podle zákona ještě v roce 2017 schvalujeme.  Rozpočet schválený v prosinci 2016 je určitě třeba zveřejnit podle zákona do 23.3.2017. Pokud jde o internetové stránky, tak bychom doporučili řídit se výkladem MF prezentovaným ve zprávách 2/2017 a zveřejňovat dokumenty na elektronické úřední desce:

V sekci elektronická úřední deska na svých internetových stránkách můžete vytvořit samostatnou "podsekci", kde budete zveřejňovat dokumenty podle zákona č. 250/2000 Sb. Podobně jsme se museli před časem vypořádat i s povinností zveřejňovat veřejnoprávní smlouvy podle § 10d, který je zákoně od února 2015 (povinnost zveřejnit VPS nad 50 tis. Kč na dobu alespoň 3 let "na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup"). Přijde nám nešťastné a závadějící, že se v zákoně používá různá terminologie pro stejný způsob zveřejnění (alespoň podle toho, jak zákon vykládá MF).

Povinnost zveřejňovat na elektronické úřední desce je docela byrokratická, hodně obcí bude mít na stránkách informace duplicitně - např. rozpočet bude mít někde v sekci rozpočet a pak ještě na el. úřední desce. Zase na druhou stranu, na el. úřední desce bude vždy jen rozpočet na aktuální rok, kdežto jinde na stránkách v sekci rozpočet bývají často i rozpočty za minulé roky, tam bývají tedy i historické dokumenty, které na el. úřední desce nebudou.

Měla bych dotaz ohledně rozpočtového výhledu. Doposud v naší obcí zastupitelstvo bralo rozpočtový výhled na vědomí. Nyní jsme rozpočtový výhled vytvořili v lednu, ale zastupitelstvo máme až teď v březnu. A teď nevím, zda platí podle novely zákona datum vytvoření výhledu nebo až datum schválení v zastupitelstvu. Jak máme postupovat v našem případě. Ponechat rozpočtový výhled, v březnu v zastupitelstvu vzít na vědomí, nevyvěšovat. Nebo přejmenovat na střednědobý výhled, schválit v zastupitelstvu a zveřejnit.

Doporučili bychom Vám už určitě postupovat v režimu novely zákona, tzn. zpracovat návrh střednědobého výhledu rozpočtu, zveřejnit, schválit a zveřejnit schválený SVR. Budete ve větší právní jistotě. U rozpočtového výhledu by prakticky nebylo možné argumentovat tak, že jste ještě postupovali v režimu podle zákona před novelou, protože schvalovací proces ani povinnost zveřejnění nebyla u rozpočtového výhledu před novelou nijak upravena.

Obec zorganizovala pro občany "vepřové hody",- tzn. pochutiny - jídlo - tlačenka atd., vyhlásila vstupné dobrovolné. Nechala si jídlo nachystat od místní hospodského, který donesl doklad na jídlo a na tácky,příbory. Poradíte mi prosím jak s předkontací - je možné zahrnout na kulturu a dobrovolné vstupné taky?

Můžete poskytnuté občerstvení účtovat na pol. 5194 a na účet  513 jako reprezentacï obce - pak to musíte ale jako dar schválit - nad 20 tis. Kč zastupitelstvo, do 20 tis. Kč rada, kde není, tam starosta. Šlo by účtovat i jako pohoštění na pol. položku 5175, účet 513, záleží jak to vyhodnotíte. Jednodušší (nemusí se případně schvalovat) je to pohoštění a myslím, že by to šlo a i u kontrol to bude "průchodné". Nejméně doporučuji variantu účtování jako běžného výdaje obce na pol. 5131, pol. 501 - u kontrol Vám to pohoštění projde lépe. Paragraf bych pro akci zvolila 3399. Dobrovolné vstupné účtujte na zvolený paragraf (3399), pol. 2111 a účet 602. Do darů bych spíše nedávala. 

Dle novely 24/2017 je povinnost zveřejňovat schválená rozpočtová opatření. Týká se zveřejňování i návrhu rozpočtového opatření 15 dnů před projednáním v zastupitelstvu? Nebo se opatření pouze schválí a pak zveřejní?

Povinnost zveřejnit návrh RO byla v průběhu projednávání novely odstraněna. Podle aktuálně účinného zákona o rozpočtových pravidlech tedy máme povinnost zveřejnit RO jen po schválení a musí být zveřejněno po dobu, kdy je zveřejněn rozpočet, kterého se týká (který mění). Způsob zveřejnění je stejný jako u ostatních dokumentů (SVR,rozpočet aj.). V zákoně č. 250/2000 Sb. ale v § 22a odst. 2 písm. d) chybně zůstalo (opomněli odstranit spolu se samostatnou povinností) jako správní delikt nezveřejnění návrhu RO. Z právního hlediska ale nelze toto ustanovení aplikovat - nemáme stanovenou povinnost, tzn. nemusíme návrh RO zveřejňovat, nemohou nám tedy ani dát sankci. Cituji Vám k tomu i vyjádření MF ze zpráv č. 2/2017:

"V průběhu legislativního procesu byla z původního návrhu zákona vypuštěna povinnost zveřejňovat návrhy rozpočtových opatření a návrhy pravidel rozpočtového provizoria.Tato skutečnost však nebyla reflektována v novém znění § 22a, konkrétně v odstavci 2 písm. d), odstavci 3 písm. d) a odstavci 4 písm. d). Do přijetí legislativně technické novely je proto na tato ustanovení nutné nahlížet jako na ustanovení neaplikovatelná, a to pokud jde o nezveřejnění návrhu rozpočtového opatření a návrhu pravidel rozpočtového provizoria. Vzhledem k neexistující zákonné povinnosti nemůže být nezveřejnění návrhu rozpočtového opatření a návrhu pravidel rozpočtového provizoria správním deliktem a ÚSC, regionální radu nebo DSO tak za nezveřejnění těchto návrhů nelze sankcionovat."

Od 07.2.2016 máme nájemní smlouvu na pronájem kopírky na 3 roky. Předem jsme uhradili 35. a 36. splátku ve výši 4428,60 Kč . Dohodnuté nájemné činí 2214,30 Kč vždy splatné k 01. dni v měsíci (1. spl. k 01.03.2017). Máme SPK - daňový doklad. Jakým způsobem zaúčtuji? Mám brát SPK jako "fa" a tak ji i zavést do účetnictví každý měsíc po celou dobu trvání náj. sml.?

Potřebovala bych ještě vědět, jaká jsou smluvní ujednání ohledně vlastnictví kopírky, budete to mít asi formou leasingu, kdy po stanovenou dobu (např. 3 roky) platíte splátky a pak to přejde (např. i za nějaký další poplatek) do vašeho vlastnictví? Pak byste to účtovali podle postupu uvedeném v dotazu, který Vám sem kopíruji, pokud by to bylo jinak, ozvěte se na mail iva@obecuctuje.cz - již ne přes dotazy (např. jen operativní pronájem bez odkupu by byl jen 518/321 a nic dalšího a úhrada s položkou 5164). Jinak ohledně podkladu k platbě opět záleží na smluvním ujednání. Pokud je platba dostatečně vymezena ve smlouvě a není tam stanoveno, že vám budou vystavovat fakturu, tak jako podklad pro předpis a platby stačí smlouva:

23/2 2015 pronájem kopírky

Našla jsem na Vašich stránkách podobný dotaz,ale pro jistotu bych se chtěla ujistit,zda uvažuji správně.V lednu letošního roku jsme dostali do pronájmu kopírovací stroj,ve smlouvě je uvedeno,že bude fakturován nájem měsíčně Kč 1.380,- +práce technika,servis v místě,spotřební materiál a diagnostika.Doba nájmu bude 60 měsíců.Po uplynutí doby nájmu může nájemce kopírku odkoupit na Kč 1.000,-.Neznám celkovou cenu kopírky.Bude správné účtování? fa za nájem/měs.-předpis MD 518// D 321 úhrada MD 321// D 231/pol 5178 podrozv.MD 964// D 999 po 60ti měsících odkup: MD 558// D 231/pol.6123 MD 028// D 088 MD 999// D 964

Ta smlouva odpovídá leasingu. Zaúčtování máte dobře, jen položka při odkupu bude 5137.

(pozor položka 6123 se týká jen dopravních prostředků - asi jen chyba v opisu příkladu, že ano :o).  V podrozvaze stačí dát vždy roční splátky na 963 a zbývající do konce smlouvy na 964. 

U té podrozvahy by se měl nájem a další služby vynásobit 48x a dát na 999/964. Pak ve výši do 12 měsíců (doporučuji jen do prosince 2015) - na 999/963. Každou úhradou snížit 963/999 (ale nemusíte pokaždé k úhradě, stačí jednou ročně k závěrce) a příští rok zase převést na krátkodobý závazek na 963 D 12 splátek  a nechat na dlouhodobém jen 2 roky atd. 

Víceméně stačí na podrozvaze zaúčtovat 12x splátka na 999/963 a 48x splátka na 999/964 a k roční závěrce jen 12x splátka vyřadit z 964/999 - ve výsledku to bude vycházet stejně. Ono to takto bude i přesnější, protože víceméně potřebujeme, aby na 963 bylo jakoby pořád 12 splátek a tímto to zajistíme, přesu z dlouhodobosti na krátkodobost jednou ročně stačí  - informačně to stačí určitě. 

Mám dotaz k prodeji pozemků a DPH. Prodali jsme části pozemku - ostatní plocha - chatařům, kteří mají chaty zkolaudované v roce 1986 a 1987. Prodané pozemky nebudou zastavěny, budou sloužit jenom jako zvětšení užívané plochy ke stávajícícm chatám. Jedná se o plnění osvobozené od DPH, nebo musím zdanit sazbou 21%?

Nemám dostatek informací - asi by bylo potřeba doplnit. Zrekapituluji jednotlivé kroky, o čem by se mělo uvažovat:

a) zda pozemky tvoří fuknkční celek se stavbami - zde je klíčové, zda jsou i v současnosti používány  s těmito chatami (nejlépe třeba podle nájemní smlouvy ...) - pokud by tomu tak bylo, bylo by to s ohledem na kolaudaci v 1986,1987 osvobozeno (pokud nejsou pozdější rekolaudace ..)

b) pokud si odpovíme, že to funkční celek netvoří, tak tady vznikne problém v posuzování, zda je to stavební pozemek. Tedy není rozhodující, jak je to vedeno v katastru nemovitostí. Podle GFŘ je rozhodující, zda je to v lokalitě územním plánem určené k zástavbě (zde asi stavby pro rekreaci ...) - pokud ano a nebyl by to funkční celek se stavbou, tak dovozuji, že by to mělo být s DPH 21%. Jak se na to dívám jsem již vysvětloval v dokumentech ... ZN

Město eviduje dlouhodobý hmotný majetek (budovy, stavby) mimo jiné i pořízený v 70. A 80. letech v rámci akce „Z“. Majetek byl zařazen v pořizovacích cenách, které byly mnohem nižší, než by byly ceny v případě jeho nákupu. V roce 2011 byl majetek zařazen do odpisového plánu a následně bylo zahájeno jeho odpisování. Na majetku se neprovádělo téměř žádné technické zhodnocení, pouze opravy. Některé budovy a stavby byly při povodních v roce 2002 značně poničeny, byly na nich provedeny rozsáhlé opravy, avšak jen jako neinvestiční výdaj (převážná část prací byla hrazena z účelových neinvestičních dotací, darů a příspěvků). Nedošlo tedy k navýšení hodnoty majetku, přesto, že některý majetek byl za využití velkého množství finančních prostředků (řádově i miliónů korun) obnoven. Účetní hodnota tohoto majetku je tak oproti současné reálné hodnotě několikanásobně nižší. Ze strany některých zastupitelů byl vznesen požadavek sjednotit účetní a reálné ceny majetku. Nyní tedy zvažujeme prostřednictvím soudního znalce nechat majetek ohodnotit, a tím zjistit reálnou cenu jednotlivých staveb. Přitom vyvstala otázka, zda nepřehodnotit stávající účetní hodnoty těchto jednotlivých staveb a nepovýšit je na ceny zjištěné na základě těchto znaleckých posudků. Mohla byste nám prosím poradit, zda: • Lze vůbec provést přecenění majetku podle znaleckých posudků, aniž bychom se vystavovali nebezpečí nějakého zkreslení účetnictví (skokový nárůst majetku, odpisů apod.) • Jak případné přecenění zaúčtovat • Zda toto přecenění bude mít , kromě toho, že město bude znát současnou reálnou cenu svého majetku, další využití . Město nehodlá majetek prodávat, v současné době je v pronájmu nebo svěřen do správy zřízeným organizacím.

Současná právní úprava účetnictví nám přecenění majetku z důvodu narovnání účetního ocenění na jeho "skutečnou" hodnotu neumožňuje. V účetnictví je tak majetek oceněn na bázi historických hodnot, nejčastěji to bývá pořizovací cena (§ 25 ZoÚ), popř. RPC. U vás je to "historická" pořizovací cena. Opravdu tak vznikají někdy i velké rozdíly mezi účetní a skutečnou hodnotou majetku. Přecenit je podle účetních předpisů možné jen majetek určený k prodeji (na RH). Zkuste to takto zastupitelům vysvětlit. Chápu, že někdy se dělají i rozsáhlé opravy, které životnost majetku někdy i "donekonečna" prodlužují. Jako jediný nástroj pro jejich zobrazení můžeme ale použít změnu odpisového plánu daného majetku - zdůvodníte, že vzhledem k rozsáhlé opravě z roku xxx došlo k prodloužení životnosti majetku o x let, proto prodlužujete dobu odepisování. Účetní cena se ale, i v souladu se stanovisky MF k této problematice, v takových případech nikdy nemění, pořád zůstává na úrovni původní pořizovací ceny. Takový systém je prostě v ČR nastaven a nemůžeme s tím bohužel nic dělat, musíme dodržovat předpisy, tzn. nemůžete majetek takto přecenit. Ve vašem případě je tedy zpracování ZP zcela zbytečné - mohl by vám sloužit jen při případném budoucím prodeji.

Naše PO - základní škola má v roce 2016 hospodářský výsledek z hlavní činnosti 160 tisíc Kč vzhledem k příspěvku od obce 850 tisíc Kč. Rozpočet na rok 2017 byl schválen v roce 2016 a příspěvek PO zase 850 tisíc Kč. Pročítáním podobných dotazů jsem zjistila, že příspěvek je vlastně bez vyúčtování, tak nemůžeme v roce 2017 nárokovat vrácení, příspěvek se tedy rozdělí do fondu odměn a rezervního. Můžeme při sestavování rozpočtu na rok 2018 dát PO nižší částku s tím, že mají použít rezervní fond ? Jsou i jiné možnosti?

Můžete dát nižší příspěvek s tím, že použijí rezervní fond, můžete schválit příspěvek do investičního fondu z rezervního a z něj nařídit odvod...opravdu je toto v dotazech na podobné téma několikrát popsáno. 

Obec koupila pozemek s budovou, se studnou a zahradu za 830.000,- Kč. Znalecký posudek uvádí cenu podle vyhlášky 841.860,-, cenu zjištěnou porovnáním 856.300,- a cenu obvyklou 852.000,-. Kterou cenu vyberu podle znaleckého posudku a jak zaúčtuji rozdíl.

Pořizujete majetek koupí za kupní cenu 830 tis. Kč. Potom se majetek oceňuje pořizovací cenou, což je u vás kupní cena a případné související výdaje. Ze znaleckého posudku bychom při ocenění pořizovaného  majetku vycházeli, pokud by se jednalo o bezúplatný převod majetku, kdy se majetek oceňuje RPC, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Jelikož pořizujete dvě stavby - budovu a studnu a pozemek - zahradu, musíte pořizovací cenu rozdělit pro účely zařazení do majetku (021,031) rozvrhem. Jak takový rozvrh můžete provést, najdete např. v dotazu z 26.10.2016 "! Ocenění majetku dle kupní smlouvy, ZP neobsahuje rozdělení". Jelikož máte ZP, budete mít nejjednodušší vyjít při rozvrhu cen z něj. Jelikož v něm znalec použil několi způsobů určení ceny, jistě v něm min. v jednom ze způsobů najdete ocenění jednotlivých staveb (pozemku), např. ve způsobu "cena podle vyhlášky", porovnáte jej s celkovým oceněním vypočítaným daným způsobem (841 860 Kč) a vyjde Vám pro každou majetkovou položku (budova, studna, pozemek) podíl ocenění  na celkovém ocenění. Tímto poměrem pak rozpočtete pořizovací cenu na  jednotlivé vzniklé druhy majetku, pro účely jejich zařazení. 

Člen rady byl na nějakém zasedání SMO, jehož jsme členem. Náklady na phm (jel svým os. autem) a náklady na ubytování mu byly vyplaceny z pokladny. Nevím, jak zaúčtovat.

V § 78 zákona o obcích je stanoveno:

"Členovi zastupitelstva obce náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru."

Jistě máte pro poskytování cestovních náhrad i nějakou směrnici, min. proto, abyste si upravili např. krácení stravného.

Domnívám se tedy, že jste mu měli poskytnout klasickou cestovní náhradu jako každému zaměstnanci. Ta se vypočítá jako (cena PHMxprůměrná spotřeba auta dle technického listu)/100 a přičte se k ní náhrada za použití vlastního vozidla (v r. 2017 3,90 Kč). K tomu samozřejmě má právo na stravné (podle doby trvání pracovní cesty), případně náklady na ubytování. Postupujete tedy stejně jako u zaměstnance obce.

Pokud jde o účtování v pokladně, výdaj zaúčtujete:

512/231 odpa 6112 pol. 5173

261/231 odpa 6171 pol. 5182.

Pokud účtujete v systému oddělené pokladny, přiřazujete RS přímo k účtu 261, pak byste účtovala:

512/261 odpa 6112 pol. 5173

Prosím o radu ohledně převodu komunikací a sítí (kanalizace, vodovod a veř.osvětlení), které jsou v současné době v majetku stavebníka, do majetku obce v hodnotě 1,- Kč za kus? Daňový poradce stavebníka doporučuje prodej obci např. za 10 tis. Kč za kus. Dle jeho názoru zde může vzniknout z daňového hlediska problém. Bylo by vhodnější provést bezúplatný převod mezi obcí a stavebníkem?

Převody za 1 Kč se běžně dělají. Ing. Nejezchleb nedávno psal jedné obci k tomu tyto poznámky: 

Převody za 1 Kč se celkem realizují běžně.

 Pokud se týká daňového dopadu:

• Daň z nabytí nemovitosti – obcí se netýká
• Daň z příjmů – na straně obce není co doměřit – stav je totiž takový, že i když by to někdo překlasifikoval na bezúplatný příjem podle nějaké obvyklé hodnoty, tak obec bude osvobozena v režimu kapitálového dovybavení – tedy zde jí riziko nevzniká
• DPH – obce se to nijak netýká

 Schválení přijetí za tuto hodnotu – smlouva dle mého názoru platná …, příliš nízkou cenu nemusím podle zákona o obcích zdůvodňovat. Nejsem právník a nejsem schopen posoudit, zda by někdo nemohl říci, že problém je v platnosti smlouvy – totiž cena, že je natolik symbolická, že se jedná o zastřený právní úkon – ve skutečnosti v podobě darování. Nicméně stejně si myslím, že pokud bude řádně schváleno nabytí nemovitostí zastupitelstvem, tak by z toho snad nikdo neměl zpochybňovat nabytí nemovité věci (o které tady jde) – ale to je věc nějakého právního vyjádření ….

 Obce tedy v těchto případech čelí jedinému problému – v účetnictví – totiž cena 1 Kč je natolik symbolická, že i my doporučujeme odchýlit se ve skutečně „křiklavých případech“ od konceptu pořizovací hodnoty a ocenit to na úrovni nějaké reprodukční hodnoty (tedy jako by to bylo přijato bezúplatně). Toto je krok samozřejmě diskutabilní – nicméně není o daňových dopadech – jen o otázce účetního rozhodnutí.   

 Takže zrekapituluji – nejsem si vědom, že by zde byly nějaké velké problémy v případě převodu za 1 Kč. Nejlepší by bylo, pokud by ze strany Městské části zazněly konkrétní připomínky – mohu zkusit k tomu připravit nějaké vyjádření (s výjimkou posuzování otázky platnosti takové smlouvy – jak jsme naznačil výše – aby to mělo váhu, ať je to vyjádření právníka). 

 S pozdravem

                                      Zdeněk Nejezchleb  

Smlouva od ÚP na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací, spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu na období duben 2017 až březen 2018. Jak správně rozpočtovat včetně značení N,Z, ÚZ rok 2017 měsíc duben až listopad, rok 2018 prosinec 2017 až březen 2018 ? Čerpání prosincových mezd 2017 ve výkaze fin bude v lednu 2018 včetně označení N,Z,ÚZ ? Nákladově jsou mzdy do roku 2017.

Rozpočtování ve smyslu schválení v rozpočtu (provedení rozpočtového opatření):

Příjmy - doporučuji narozpočtovat pol. 4116 s "org" nebo "orj", který budeme závazně používat jen k této dotaci. Narozpočtujeme odhadovanou výši dotace (u VPP ji dopředu přesně neznáme, záleží na skutečné výši mezd v jednotlivých měsících). Org (popř. orj) doporučuji proto, aby byla dotace na pol. 4116 oddělena od ostatních dotací s pol. 4116 (aby každá dotace byla samostatný finanční vztah). Přesné rozdělení a označení v příjmech NZUZ provedeme až v rámci úpravy rozpisu rozpočtu (NZUZ nedoporučuji schvalovat v rámci rozpočtu, jedná se pak o závazné ukazatele a je pak nutné při jejich změně provádět rozpočtová opatření). Pokud tedy máme např. 3 pracovníky a na každého dostaneme podle smlouvy např. max. 13 tis. Kč na měsíc a máme 9 měsíců do konce roku, narozpočtujeme pol. 4116 (org. XY) + 351 tis. Kč (13x3x9). Poté, co přijmeme dotaci za první měsíc, příjem zaúčtujeme v příslušném poměru s NZUZ a příslušným org., pokud budeme chtít doplnit "rozpočet" (přesněji rozpis rozpočtu), provedeme na konci měsíce změnu rozpisu rozpočtu (nikoliv rozpočtovým opatřením, jen změnu rozpisu). Rozpočtové opatření budeme provádět jen, pokud se bude měnit částka 351 tis. Kč jako celek (a tu máme označenou jen pomocí org). Když se na konci roku ukáže, že jsme neobdrželi plánovaných 351 tis. Kč, ale např. celkem jen 320 tis. Kč, provedeme rozpočtové opatření, abychom zarovnali na skutečnost (upozorňuji, že takto uvádím kvůli požadavkům kontrol, aby se pol. 4xxx v upraveném rozpočtu rovnaly skutečnosti, jinak u této dotace v tomto objemu rozdílu nemá podle mého názoru zpětné doupravení rozpočtu vypovídací hodnotu). Pokud tedy budeme schvalovat rozpočtové opatření, v rámci RO zase vůbec nebudeme řešit NZUZ, ale jen schválíme snížení na pol. 4116 s org. XY.

Výdaje - pokud jde o rozpočet, tak stačí jen narozpočtovat mzdy a odvody, záleží tedy, v jaké struktuře máte schválený rozpočet. Zase do rozpočtu (rozpočtového opatření) nejlépe nezahrnujeme NZUZ, ve schváleném rozpočtu v tomto případě nemusíme ani org. Označení NZUZ a org. použijeme až při skutečnosti. Takže zapojení příjmů a výdajů do rozpočtu může u VPP vypadat:

pol. 4116 org. XY: 351 tis. Kč

odpa (např. 3639) sesk. 50xx: 351 tis. Kč

V rámci rozpisu se rozepíše na pol. 5011, 5031, 5032. NZUZ a org. budeme označovat až při výdaji, do upraveného rozpisu rozpočtu pořídíme změnou rozpisu rozpočtu (všechny přesuny a úpravy v rámci schváleného závazného ukazatele sesk. 50xx budeme provádět jen změnou rozpisu rozpočtu). Jen upozorňuji - u závazného ukazatele zvolte takovou strukturu rozpočtové skladby, která vám vyhovuje.

Jaký používat paragraf v případě nákladů na výrobu tepla a výnosů za dodávku tepla? Máme 1 společnou kotelnu pro areál školy (ZŠ + MŠ + školní jídelna + tělocvična) a k tomu 8 bytů. Mohu i pro ZŠ použít §3612? Nebo nějak rozdělit fakturu za uhlí, kterým se vytopí jak byty, tak i škola a účtovat část na 3612 a část na 3113? Z předchozích období nemáme možnost nijak srovnat množství tepla pro školu a množství pro byty.

Jsou v zásadě dvě možnosti - můžeme zvolit převažující odpa, buď tedy 3612 nebo 3113. Nevýhodou takového řešení je, že ať zvolíme jakýkoliv, bude na něm jakoby více než by mělo být a zrovna jak byty, tak škola jsou oblasti, které jsou sledované. Druhá možnost tak bude podle mě praktičtější i správnější - zvolit pro výdaje i příjmy související s kotelnou odpa 3634 a sledovat tedy kotelnu v rozpočtu takto odděleně.

Obec v letošním roce uhradila z BÚ úhradu za zřízení věcného břemena majiteli soukromého pozemku na budoucí výstavbu kanalizace. V současné době provádíme zaúčtování této platby v účetnictví obce a nevíme si s tím rady. Prosím o radu jak úhradu kompletně zaúčtovat (jak v majetku, v BÚ, v podrozvaze ?, odpisy?,..). PS: Bylo by možné odpovědět, v co nejkratším možném termínu, z důvodu uzávěrky. Velice děkujeme!

Pokud zřizujete jako strana oprávněná věcné břemeno z důvodu budoucí výstavby kanalizace, patří toto VB (podle § 14 odst. 6 písm. c) a odst. 7 písm. d) vyhlášky) "přednostně" do ceny kanalizace. Teprve, když není možné (např. vznikne až po zařazení majetku) do ceny stavby VB zahrnout, teprve potom ho evidujeme samostatně - do 40 tis. Kč na účtu 028, nad 40 tis. Kč na účtu 029. Úhradu za VB tedy zaúčtujete 042/321, 321/231 odpa 2321 pol. 6121. Odpisy se pak nastaví až dle kanalizace a VB nebudete již samostatně řešit. 

V našem městě se renovoval park, kde součástí byly ocelové oblouky (konstrukce), které stály na betonových základech ve výšce 1,5metru. Do majetku jsem tyto konstrukce zaúčtovali jako stavbu (betonový základ + oblouk). Nyní došlo k demontáži konstrukcí - ocelové konstrukce jsou uskladněny ve skladu a betonová část je zbouraná. Jak s tímto má město účetně naložit? 1, máme nechat ocelové konstrukce za cenu pořizovací, i když samostatně již neplní svůj účel a betonové základy jsou odstraněny? 2, máme ponížit cenu oblouků na ocelové konstrukce? (odečíst z ceny výstavbu betonového základu) 2a, má toto ponížení projít likvidační komisí? 2b, ponížení uskutečníme na základě listu o demolici? 2c, v případě ponížení ceny, kam zaúčtovat betonové základy? 2d, v případě ponížení stavby zůstanou jen ocelové konstrukce, budou dále vedeny jako stavba? Jedná se už o movitou věc, nikoliv stavbu pevně spojenou se zemí.

Po poradě s kolegou - že zůstávají jen základy, tak doporučuje vyřadit  kompletně celou stavbu zápisem 551/081v zůstatkové ceně  a 081/021 ve vstupní ceně stavby a aktivaci zásob (jako náhradní díly) - pokud chcete ty oblouky v majetku podchytit zápisem 112 MD/ 507 D.